Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Ten je ale v kritickém stavu

7.6.2017

Oceán je úžasný. Pokrývá téměř tři čtvrtiny povrchu planety a zahrnuje 97 procent vody na Zemi. Pro miliardy lidí je zdrojem výdělku a výživy. Žije v něm asi 200 tisíc identifikovaných druhů rostlin a živočichů, ve skutečnosti jsou jich ale pravděpodobně miliony. Oceán nám dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a dlouhodobě je naším největším spojencem ohledně klimatické změny. Pohlcuje totiž CO2 a teplo, které lidstvo vypouští do atmosféry.

Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědni my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.

Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050
v oceánu více plastů než ryb

Globální Konferenci OSN o oceánu, která v těchto dnech probíhá v New Yorku, společně iniciovaly Švédsko a Fidži. Má za úkol zvrátit ničivý trend a nastavit mechanismy pro záchranu zdravého oceánu. To je také jedním ze 17 Cílů udržitelného rozvoje, které na období 2015 až 2030 přijaly všechny státy OSN, včetně České republiky.

Pokud se současný trend nepodaří zvrátit v dohledné době, čekají nás v budoucnu vážné problémy. Bude záležet na institucích a firmách, ale i na každém z nás. Bez ohledu na místo bydliště je naše propojení s oceánem těsné a většina jeho problémů má svůj původ na pevnině.

Pochází odtud 80 procent veškerého znečištění moře. Většina odpadní vody se vrací do přírody bez úpravy a velká část se pak dostává do oceánu. Za jeden rok skončí v mořích osm milionů tun plastového odpadu. Až 70 procent celosvětových zásob ryb je zasaženo nadměrným lovem a asi čtvrtina ulovených ryb se zkazí nebo vyhodí dříve, než mohou být zkonzumovány. Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050 v oceánu víc plastů než ryb.

V uplynulých třiceti letech došlo k  obrovskému úbytku ledu během arktického léta a povrchová teplota hladiny moře je neobvykle vysoká ve srovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let.

Vzestupu hladiny moře lze v posledních desetiletích přičítat zejména tání ledovců a zvyšování teploty vody. Samotná Antarktida může přispět ke vzestupu hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500.

Ohřívání oceánů je příčinou extrémních projevů počasí, protože rostoucí teplota vody předává větší množství energie. Ve výsledku je na světě sice méně, ale o to intenzívnějších tropických bouří. A v důsledku klimaticky podmíněných katastrof přichází od roku 2008 každým rokem o domov v průměru 21,5 milionu lidí.

Že jsou státy schopny dosahovat společných řešení globálních problémů ukazují Montreálský protokol o látkách, které porušují ozonovou vrstvu, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj nebo Pařížská dohoda o ochraně klimatu. Konference OSN o oceánu je obrovskou šancí změnit kurs a zabránit další degradaci moří. Čistý a živoucí oceán je předpokladem pro přežití nás všech.

 

Viktoria Li, velvyslankě Švédska v České republice
Michal Broža, pověřený řízením kanceláře OSN v České republice

Share on Facebook1Tweet about this on TwitterGoogle+1