Světový den životního prostředí 2017: Spojovat lidi s přírodou

2.6.2017

Téma letošního Světového dne životního prostředí – Spojovat lidi s přírodou – je výzvou jít ven a do přírody, uvědomit si její krásu a důležitost, a převzít odpovědnost za ochranu Země, našeho společného domova.

Světový den životního prostředí připadá na 5. června a je každoročně největší událostí na podporu ekologie. Letošní hostitelskou zemí je Kanada a bude celosvětovým patronem oslav tohoto mezinárodního dne.

Den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Od toho prvního v roce 1972 uspořádali lidé v celém světě tisíce akcí, od úklidu ve svých obytných čtvrtích, přes kampaně proti trestné činnosti poškozující divokou přírodu, až po vysazování lesů.

Jaká je vlastně cena přírody?

Během uplynulých desetiletí nám věda i narůstající problémy životního prostředí – například globální oteplování – umožňují pochopit, jak moc závisí naše prosperita a kvalita života na přírodních systémech.

Například světové oceány, lesy a půda fungují jako obrovská úložiště skleníkových plynů. Farmáři a rybáři využívají přírodu na souši i ve vodě, aby nám poskytli potravu. Vědci vyvíjejí léky s pomocí genetického materiálu získaného z milionů druhů, jež tvoří ohromující biologickou rozmanitost Země.

Hodnotu darů přírody je často těžké vyčíslit penězi. Často je bereme jako samozřejmost – například čistý vzduch – dokud o ně nezačne být nouze. Ekonomové však vyvíjejí metody měření takzvaných ekosystémových služeb, jejichž hodnota je v řádu bilionů dolarů, a zahrnuje například hmyz opylující ovocné stromy v kalifornských sadech nebo relaxační, zdravotní i duševní přínos túry v Himalájích.

Chráněná území: uchránit přírodu pro současnost i budoucnost

Chráněné oblasti – národní parky, přírodní a mořské rezervace – jsou hlavním námětem letošního Světového dne životního prostředí. Kanada např. nabízí svým občanům po celý rok volný přístup do 46 národních parků.

Co jsou chráněná území?

Chráněná území jsou oblasti určené k ochraně přírody a jsou spravované s cílem zachovat všechny přínosy, které nabízejí. Mnoho chráněných území je pod správou vládních agentur. Jiná spravují jednotlivci, organizace ochranářů přírody nebo obce.

Proč jsou důležitá?

Chráněná území hrají důležitou roli v udržování zdravého životního prostředí pro lidi i přírodu. Jsou to jakási ohniska biodiverzity a jsou klíčová pro zpomalování spirály úbytku populací a rozmanitosti živočichů a rostlin. Jsou životně důležitá pro kulturu i obživu původních obyvatel i místních komunit. Poskytují čistou vodu a vzduch, přinášejí milionům lidí prospěch z cestovního ruchu a chrání nás před změnou klimatu a přírodními katastrofami.

Kolik jich je?

Ve světové databázi chráněných oblastí je zaneseno přes 200 tisíc chráněných území na souši a ve vnitrozemských vodách (jezera a řeky). Pokrývají kolem 20 milionů km², tedy15 procent zemského povrchu. Databáze dále zahrnuje téměř 15 tisích mořských chráněných oblastí s celkovou rozlohou 18,5 milionů km². Pokrývají přibližně 13 procent teritoríálních vod a pět procent světového oceánu.

Je to dost?

Počet a rozloha chráněných oblastí se v posledních dvaceti letech významně zvýšil růst pokračuje. Podle úmluvy OSN si státy vytýčily cíl zahrnout do chráněných oblastí do roku 2020 17 procent souše. Do splnění cíle zbývají asi 3 miliony km². V teritoriálních vodách byl cíl 10 procent chráněných pobřežních a mořských oblastí překročen, v případě oceánu jsou výsledky zatím spíš skromné .

Jaký je výhled?

Stále více občanů i vlád si uvědomuje, že chráněné oblasti podporují udržitelný ekonomický rozvoj a pomáhají čelit znečištění, odlesňování a snižování biodiverzity. V mnoha zemích lidé díky rostoucím příjmům a změnám v životním stylu navštěvují chráněné oblasti a oceňují jejich bohatství. To by mohlo politiky přimět k vytváření dalších chráněných oblastí a zlepšit správu těch existujících.

Více statistických údajů, map a dalších informací v databázi World Database on Protected Areas

Share on Facebook39Tweet about this on TwitterGoogle+0