Summit OSN pro uprchlíky a migranty: Vše co jste chtěli vědět

11.9.2016

Valné shromáždění OSN uspořádá 19. září v sídle OSN v New Yorku jednodenní summit věnovaný rozsáhlému pohybu uprchlíků a migrantů. Cílem setkání je dosáhnout shody na humánním a koordinovaném postupu při řešení krize. Je to historicky první setkání na nejvyšší úrovni věnované výhradně problematice uprchlíků a migrace. Summit svolává jménem členských států předseda Valného shromáždění.

V lednu 2016 jmenoval generální tajemník zvláštní poradkyni Karen Abu Zaydovou koordinací příprav summitu. Součástí procesu byla i zpráva generálního tajemníka OSN „In Safety and Dignity“ o rozsáhlém pohybu uprchlíků a migrantů, kterou Valnému shromáždění předložil v květnu.

Podrobné informace na internetové stránce refugeesmigrants.un.org. Summit bude možné sledovat na internetu webtv.un.org a na sociálních sítích.

Na okraj zasedání Valného shromáždění uspořádá americký prezident Barack Obama 20. září 2016 summit o uprchlících. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko, Mexiko a Švédsko. Budou apelovat na vlády, aby přijaly významné nové závazky týkající se uprchlíků.

 

Vše co jste chtěli vědět o summitu aneb Časté dotazy

  1. Jaká jsou hlavní doporučení pro řešení příčin problému? Jaké kroky se vyžadují od členských států?  

Existuje všeobecná shoda na nutnosti zabývat se příčinami vzniku uprchlické vlny a hybnými silami neregulérní migrace. Připouští se také, že mezinárodní společenství jako celek selhává v adekvátní reakci na množství komplikovaných příčin, které lidi nutí podnikat nebezpečné cesty při hledání bezpečí a důstojnosti. Snadných řešení je poskrovnu. Mezinárodní společenství se už řadu let snaží najít řešení násilných konfliktů v různých částech světa, zmírňovat dopady změny klimatu a přírodních katastrof a vypořádat se s celou řadou dalších problémů, od extrémní chudoby, nedostatku práce, potravin až po diskriminaci a nerovnost a porušování lidských práv. Investice do mladých lidí – jejich vzdělání, zaměstnání a zlepšení jejich postavení ve společnosti – povedou k tomu, že se migrace stane otázkou volby a ne nutnosti. Zpráva generálního tajemníka nepředkládá nová doporučení, ale vyzývá státy OSN k naplňování závazků, které už přijaly (mezinárodní úmluvy apod.).

  1. Proč generální tajemník OSN vyzývá ke globální kampani proti xenofobii? Co mají dělat státy? Jak se zapojí občanská společnost a mezivládní organizace?

Kampaň má upozornit na ekonomický, kulturní i společenský přínos migrantů a uprchlíků pro země původu, tranzitní i cílové země. Cíle je rozporovat některé dezinformace a špatné interpretace tématu uprchlictví a migrace a podpořit osobní kontakt mezi uprchlíky, migranty a obyvateli cílových zemí. Současné proticizinecké nálady jsou založeny na neodůvodněných předsudcích a obavách. Fakta, která tyto dezinterpretace vyvrátí, skutečné příběhy i více příležitostí k osobním setkáním mohou bariéry zbořit. Na obsahu kampaně se pracuje a od členských států se očekává podpora a účast.

  1. Jaký může summit ovlivnit problém pašování lidí? Jak mohou státy lépe spolupracovat, aby pašování zabránily?   

Problematiku pašování migrantů definuje protokol OSN ratifikovaný 142 státy. Ratifikace státy zavazuje kriminalizovat a stíhat případy pašeráctví a poskytovat ochranu migrantům. Pašovaní migranti jsou často oběťmi trestných činů a porušování lidských práv, jen zřídka jsou ale za oběti považováni a naopak jim hrozí stíhání a/nebo deportace jako neregulérním migrantům (česky se nepřesně používá termín nelegální). Summit má podpořit pochopení co je trestný čin pašeráctví a usnadnit členským státům uplatňovat komplexní řešení, k němuž se zavázaly, zaměřit jejich pozornost na boj proti zločineckým sítím a stíhání pachatelů trestných činů a na ochranu obětí namísto pronásledování migrantů. Protipašerácké akce by by se měly řídit mezinárodními standardy lidských práv při vynucování práva.

Pašování je z definice mezinárodním problémem a žádná země mu nemůže čelit samostatně. Izolované reakce vedou pouze ke změnám tras a způsobů pašování. Výsledkem může být nárůst poptávky po pašování ve snaze obejít zostřená vízová pravidla a pohraniční kontroly. Často je tak ohrožena bezpečnost i práva migrantů. Pro narušení obchodního modelu pašeráků je zapotřebí efektivní mezinárodní spolupráce, která omezí zisky z organizovaného zločinu a rozšíří možnosti bezpečné, spravedlivé, legální a zodpovědné migrace. Rámec těmto krokům poskytuje Protokol OSN a úmluva, na níž je založen.

  1. Jaké jsou povinnosti uprchlíků a migrantů? Co státní suverenita a legitimní bezpečnostní obavy států v souvislosti s tím, kdo vstupuje na jejich území?

Uprchlíci a migranti mají stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích. Vlády se vždy zabývaly bezpečnostními otázkami v souvislosti s tím, kdo na jejich zemí přichází, a mají odpovědnost zabraňovat zločincům a lidem přicházejícím se zlými úmysly ve vstupu na své území. Dokonce Úmluva o uprchlících z roku 1951 obsahuje ustanovení, podle něhož může stát vypovědět osoby, které se dopustily vážných (nepolitických) trestných činů. Bezpečnostní opatření však musí mít oporu v zákonech a musí být přiměřená, aby neporušovala lidská práva těch, kteří přecházejí hranice.

  1. Co říká zpráva generálního tajemníka o návratech a readmisních smlouvách? 

Zpráva připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. To vše se musí odehrávat v souladu se zákonnými procedurami a nesmí docházet k hromadnému vypovídání a vracení. Současně jsou vlády povinné přijmout zpět své státní příslušníky, pokud jsou vráceni. Zpráva ale také uvádí, že je nutné dodržovat náležité postupy a respektovat standardy lidských práv, přičemž nejlepší praxí jsou dobrovolné návraty. Je třeba dbát na to, aby návrat byl pro danou osobu udržitelný, což může zahrnovat i podporu navraceným a pomoc jejich komunitám s reintegrací.

  1. Zpráva generálního tajemníka OSN volá po sdílené odpovědnosti za uprchlíky a po bezpečné a řízené migraci.

Zpráva nastiňuje tři pilíře globálních závazků: první se týká rizik, jimž čelí uprchlíci a migranti, a ochrany jejich lidských práv. Druhý a třetí pilíř se vztahuje ke sdílené odpovědnosti za uprchlíky a k bezpečné a řízené legální migraci. Tyto tři pilíře umožňují komplexní přístup k řešení, nejde ale o právně závazné normy, spíše o závazky ke spolupráci při řešení specifických problémů souvisejících s uprchlictvím a migrací.

  1. Co může být zahrnuto do paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, jaké procesy jsou třeba?

Zpráva generálního tajemníka vyzývá k vytvoření globálního kompaktu v přístupu k migraci ve smyslu Cílů udržitelného rozvoje, k nimž se státy zavázaly loni v září a které obsahují i závazek „podporovat bezpečnou, řízenou a legální migraci“. Předpokládá se, že takový kompakt podpoří mezinárodní spolupráci založenou na širokém spektru existujících mezinárodních nástrojů vztahujících se k migraci, od lidských práv a mořského práva až po pracovní standardy. Mezinárodní standardy pro migraci existují, jsou však rozmělněné do různých mezinárodních právních úprav a je třeba dát jim jednotný rámec. To bude vyžadovat praktická opatření v řadě oblastí: lidská práva, ekonomický rozvoj, sociální rozvoj nebo governance.

S ohledem na široký záběr paktu o bezpečné, řízené a legální migraci by bylo vhodné naplánovat odpovídající přípravný proces, jehož součástí by byly regionální konzultace i mnohostranné konzultace s různými zainteresovanými skupinami. V předchozí praxi OSN trvaly podobné přípravné procedury přibližně 18-24 měsíců. Rozhodnutí však závisí na členských státech.

  1. Jaká konkrétní opatření by mohla být součástí paktu o bezpečné, řízené a legální migraci? Co se bude očekávat od států, které iniciativu podepíší? Bude se provádět pravidelné vyhodnocování její implementace?

Specifická opatření budou formulovat členské státy. Příklady kroků, které by mohly být přijaty, jsou následující:

Podpora práv migrantů

  • Přijetí opatření na řešení nedostatků v ochraně lidských práv, jimž čelí migranti, zejména pokud jde o osoby účastnící se rozsáhlého pohybu lidí;
  • Zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu migrantů na trh práce a jejich integrace do nových společností;
  • Podpora a ochrana práva všech migrantů na přístup k
    • vzdělávání bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria
    • odpovídající životní úrovni respektující právo na bydlení bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
    • sociální ochraně a benefitům, včetně důchodů, zdravotního pojištění a dalších;
    • právu a nápravným prostředkům;
  • Dostupnost zdravotní péče, psychosociální podpory a sociálních služeb bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
  • Ochrana a podpora lidských práv dětí v kontextu migrace, která zaručí, že za situaci dětí přednostně odpovídají instituce ochraňující jejich práva, a urychlené ukončení detence dětských imigrantů vázané na jejich migrační status nebo status jejich rodičů;
  • Úsilí o ukončení detencí a zavedení nevazebních komunitních alternativ detence;
  • Opatření proti soukromým subjektům, které za služby pro pracující migranty vyžadují poplatky;
  • Regulace na straně zaměstnavatelů a kontrola pracovních podmínek tak, aby zaměstnavatelé plnili své povinnosti k pracujícím migrantům.

Otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci

  • Migrace jako jeden z ústředních aspektů rozvojového plánování a strategického rozvoje;
  • Přijetí politik pracovní migrace na základě sociálního dialogu se zaměstnavateli, odbory a dalšími aktéry, které podpoří pracovní příležitosti pro migranty se všemi úrovněmi dovedností;
  • Usnadňování mezinárodní migrace pro studenty, slučování rodin;
  • Podpora rozvoje dovedností a uznávání dovedností, schopností a kvalifikace;
  • Snižování nákladů pro převod remitencí a podpora investic v domovských komunitách;
  • Podpora konzulárních služeb jak pro nové imigranty i pro již existující diaspory.

Podpora systémů vládnutí

  • Zabezpečení dostupných a efektivních mechanismů odpovědnosti jakožto součást systémů správy migrace založených na právech;
  • Investice do budování datových kapacit a komunikace disagregovaných dat o migraci s cílem monitorovat pohyby populace, příčiny migrace a poskytovat informace tvůrcům migračních právních předpisů, politik a operativních kroků;
  • Posilování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem k využití „big data“ a nových technologií;
  • Zpracování periodických národních zpráv o migraci pro vyhodnocení dopadů migrace, zvyšování povědomí a přispívání ke zlepšení soudržnosti politik.
  1. Jaké kroky lze v současné době ve věci migrace podniknout? Jaký je postup tvorby iniciativy bezpečné, řízené a legální migrace?

Členské státy mohou rozšířit počet bezpečných a legálních migračních cest, řešit příčiny nouzové migrace a investovat do vyváženého a udržitelného rozvoje (např. snižovat příjmovou nerovnost mezi městy a venkovem, muži a ženami, zabezpečit vzdělávací a pracovní příležitosti především pro mladé lidi) tak, aby si lidé mohli skutečně vybrat, jestli chtějí migrovat. Lze také poskytovat humanitární pomoc všem lidem v pohybu, kteří ji potřebují, a do národních politik zapracovat odpovídající zásady a postupy.

Plnění cílů vztahujících se k migraci by mělo být středem pozornosti při dosahování Cílů udržitelného rozvoje na místní a národní úrovni. V čele tohoto procesu by mohly stát UNDP a IOM.

Potřeby, možnosti i zranitelnost migrantů je nutné vzít na vědomí a zaujmout k nim odpovídající postoj při plánování humanitárních i rozvojových akcí. Mělo by také dojít k ratifikaci a implementaci příslušných mezinárodních smluv a standardů, včetně těch, které se týkají pašování migrantů, obchodování s lidmi a námořní bezpečnosti.

Je bezpodmínečně nutné začít okamžitě usilovat o dosažení praktických a konkrétních výsledků v oblasti migrace. Lze například podpořit úsilí Skupiny pro globální migraci a Pracovní skupiny pro lidská práva a genderovou rovnost při vytváření souboru pravidel ochrany lidských práv migrantů v nouzových situacích při velkém pohybu osob.

  1. Co je globální kompakt (Global Compact) pro sdílení odpovědnosti za uprchlíky? Je právně závazný?

Kompakt pro sdílení odpovědnosti je závazkem států k přijetí větší odpovědnosti vůči uprchlíkům i hostitelským společnostem založeným na dohodě. Nejde o nové právní závazky, tato odpovědnost je založena na již existujících právních závazcích států vyplývajících z mezinárodních právních úpravách týkajících se uprchlíků, lidských práv, pracovního a humanitárního práva.

  1. Podle jakých měřítek se bude určovat, co je spravedlivé sdílení odpovědnosti?

Iniciativa Global Compact for Responsibility-sharing for Refugees (Sdílení odpovědnosti za uprchlíky) nepočítá s pevně danými standardy pro definici příspěvku jednotlivých států. Příspěvek může mít mnoho podob – finanční pomoc, technická podpora nebo rozšíření možností přístupu do země včetně programu přesídlování. Cílem tohoto kompaktu je dosáhnout závazku států na podporu mezinárodní akce a převzít část odpovědnosti za řešení rozsáhlé uprchlické situace.

  1. Je reálné nabídnout přesidlení nejméně 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně?

Kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je připraven spolupracovat na tomto cíli s členskými státy a některé z nich už zvýšily počty uprchlíků, které lze přesídlit na jejich území.

  1. Co bude cílem jednání summitu o uprchlících pod záštitou prezidenta USA?

Americký prezident Barack Obama svolává summit o uprchlících na 20. září do New Yorku. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko a Švédsko. Summit bude doplňovat zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k řešení otázky rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů. Účastnit se jej budou státy, které během roku 2016 přijaly významné nové závazky v podpoře uprchlíků. Cíle summitu:

  • Zajistit rozsáhlejší a hlubší závazky na financování mezinárodních humanitárních organizací a výzev OSN;
  • Rozšíření možností přesídlování a dalších forem humanitární podpory pro uprchlíky;
  • Podpora inkluze a soběstačnosti uprchlíků zejména zpřístupněním vzdělání a legálního zaměstnání.

 

Share on Facebook3Tweet about this on TwitterGoogle+0