Proč potřebujeme konferenci o oceánu a proč bychom se o téma měli zajímat?

3.5.2017

Ve dnech 5. až 9. června 2017 se v sídle OSN v New Yorku koná první globální konference o oceánu. Připravili jsme pro vás stručný přehled základních otázek a odpovědí týkajících se letošní největší akce, kterou Organizace spojených národů na mezivládní úrovni organizuje.

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu. Významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod, jsou přímo závislé na zdraví oceánů. A oceány jsou i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodávají nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme hrát významnou roli při zajištění jejich zdraví a udržitelnosti. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. To ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil.

Konference o oceánu je historicky první velkou konferencí OSN na toto téma a představuje významnou příležitost přijmout zásadní opatření k odvrácení nevratného poškození oceánů a moří.

1. Proč je ochrana oceánů ve světě ohrožovaném konflikty, terorismem a ekonomickou stagnací tak naléhavá?

Činnost lidí má na oceány značný dopad. Ovlivňuje vše od životaschopnosti mořského prostředí až po kvalitu a teplotu vody, zdraví ekosystému a dostupnost mořských plodů, které jsou hlavním zdrojem bílkovin pro značnou část populace. Problémy oceánů se tak stávají i problémem nás, lidí. Naše zdraví, prosperita i stabilní klima závisí na zdravém oceánu.

2. Proč je to Konference o oceánu? Není oceánů pět?

Existuje pouze jeden světový oceán, obrovská vodní plocha, která pokrývá víc než 70 % Země. Voda proudí a mísí se po celém světě. Znečištění na jednom místě se tak může projevit kdekoli jinde. Oceány, které označujeme jako Severní ledový, Tichý, Atlantský, Indický a Jižní oceán bychom měli spíše nazývat oceánskými regiony. A ty dále můžeme rozdělit do mnoha podoblastí, tedy moří.Několik konferencí o oceánech se již konalo. Čím je tato tak důležitá?

Zvýšil se zájem problémy moří a oceánů řešit. Teď je ta správná chvíle podniknout praktické kroky a tato konference je vůbec prvním setkáním států pod záštitou OSN pro dosažení jednoho z cílů udržitelného rozvoje (SDG 14), který se týká globální ochrany oceánů v letech 2015-2030. OSN tak vnáší do tématu globální rozměr

3. Čeho má konference dosáhnout?

Jde o první krok k zastavení poškozování oceánů. Na konferenci se sejdou téměř všichni, kdo mají zájem na jejich záchraně, včetně vlád států, OSN a jiných mezivládních organizací. Zastoupeny budou také mezinárodní finanční instituce, nevládní organizace, akademické instituce, vědecká obec isoukromý sektor. Konference je určena ke zvýšení povědomí o situaci oceánů i k hladání řešení.

4. Očekávají se konkrétní výsledky nebo dohody?

Očekávají se tři hlavní výsledky. 1. Členské státy OSN mají konsensuálně schválit tzv. Výzvu k akci. Bude to stručné a konkrétní prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu.

Konference se ale nezabývá jen tím, co mohou udělat vlády. Jde také o to, jak může k ochraně oceánů přispět každý z nás.Během přípravného zasedání v únoru 2017 zahájila OSN proces online registrace dobrovolných závazků pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, který se týká ochrany oceánů a moří. Tyto závazky jsou iniciativou jednotlivců nebo skupin (vlády, organizace OSN, finanční instituce, občanské společnosti, akademických a výzkumných institucí a soukromého sektoru). Přehled těchto iniciativ bude součástí závěrečné zprávy konference.

Do zprávy z konference budou zahrnuty i výsledky partnerských dialogů. Jejich cílem bude posilování spolupráce a uplatňování existujících úspěšných iniciativ.

5. Ve kterých oblastech je nutné dosáhnout výrazného zlepšení?

Řadu konkrétních kroků lze podniknout už teď. Třeba tím, že budeme předcházet znečištění moří a odstraňovat jeho následky – například narůstající ostrovy plastového odpadu, které plují v oceánu.To znamená, že je potřeba významně redukovat odpad z pevniny, který tvoří 80 % odpadu v oceánech. Mělo by také dojít ke snížení odpadu ze zemědělské produkce, který také často končí v oceánu.

Je nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Musíme podniknout kroky k udržitelnému využívání a ochraně mořských a pobřežních ekosystémů. Nezbytná je implementace Pařížské dohody o ochraně klimatu: tzn. výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech a přijmout opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří. Více

6. Jaký dopad má změna klimatu na oceány?

Vlivem změny klimatu stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například na korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na změny migračních pohybů mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou). Oceány navíc pohlcují stále větší množství CO2, což vede k jejich okyselování. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a vápnitého planktonu, tedy základu velké části mořského potravinového řetězce.

7. Jak moc jsou oceány znečištěné?

Každý rok skončí v oceánu více než 8 milonů tun plastu.Škody, které tím vznikají na ekonomice i ekosystémech dosahují nejméně 8 miliard amerických dolarů. Podle odhadů zabije plastový odpad ročně 1 milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v našem ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů.

Musíme začít konat hned, a to pomocí dobrých politik, recyklace i zodpovědnější spotřebou. Pokud se ale lidstvo bude dál chovat stejně jako nyní, bude do roku 2050 v oceánech více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 procent mořských ptáků.

8. Může recyklace opravdu výrazně snížit znečištění oceánů?

Ano. Vzhledem k tomu, že 60 až 90 procent odpadu v mořích tvoří nejrůznější polymery plastů, je jedním z hlavních řešení podstatně redukovaná spotřeba plastů. Měli bychom se proto snažit plasty používat opakovaně a recyklovat je, namísto jednorázového použití.

Z nedávno zveřejněných odhadů vyprodukoval svět v roce 2015 kolem 322 milionů tun plastů a z toho 8 tun skončilo v ocánech. Recyklace je jedním z hlavních způsobů, jímž může každý z nás přispět k řešení tohoto problému. Nezůstávejte u vyhazování plastového odpadu. Snižte používání plastů, využívejte je znovu, recyklujte je a změňte celkově své spotřebitelské návyky. Vyhazování odpadu je obrovským problémem, nikoliv řešením. Odpad jen tak nikam nezmizí!

9. Jak konference podpoří naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)?

Konference o oceánu je zaměřena na naplňování cíle č. 14. To ale úzce souvisí s dosahováním všech 17 cílů udržitelného rozvoje. Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu.

Link na webové stránky konference (anglicky)

Stáhněte si náš Media Brief (česky, pdf)

Share on Facebook8Tweet about this on TwitterGoogle+0