Pan Ki-mun: Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí

7.3.2016

Když jsem jako chlapec vyrůstal v poválečné Koreji, ptal jsem se na zvyk, který jsem pozoroval kolem sebe: když žena začala rodit, nechala své boty na prahu místnosti a se strachem se na ně ohlédla. Matka mi vysvětlila: „Bojí se, jestli si ty boty vůbec ještě znovu obuje.“

Tato vzpomínka mě pronásleduje i více než půl století později. V chudých částech světa stále ženy riskují svůj život, když dávají život novému člověku. Mateřská úmrtnost přitom patří mezi problémy, jimž lze předcházet. Příliš často jsou malé dívky podrobovány ženské obřízce, napadány cestou do školy. Ženské tělo se ve válkách stává nástrojem boje. Vdovy jsou odsouvány na okraj společnosti a ožebračovány.

Všechny tyto problémy můžeme řešit jen když posílíme postavení žen a prosadíme změnu.

Více než devět let uvádím v OSN tuto filozofii do praxe. Jmenoval jsem historicky pvní velitelku vojenských jednotek OSN a docílil toho, že zastoupení žen na nejvyšších pozicích naší organizace je početnější než kdykoliv dříve. Když jsem začínal pracovat v OSN, nebyly ve vedení mírových misí žádné ženy. V současnosti vedou téměř čtvrtinu operací. Je to výrazné zlepšení, ale stále to ještě není dost.

Jmenoval jsem téměř 150 žen na pozici zástupkyně generálního tajemníka OSN. Některé z nich přišly z vrcholných vládních funkcí a s mezinárodním renomé, jiné se potom přesunuly do vedoucích pozic ve svých domovských zemích. Všechny z nich mi pomohly dokázat, jak často je pro konkrétní pracovní pozici nejlepší žena.

Abychom tento trend udrželi, vytvořili jsme nový rámec pro celý systém OSN. Rovnost příležitostí, která kdysi byla považována za chvályhodný nápad, je nyní běžnou politikou. Školení v genderové tematice bylo dříve volitelné, dnes je pro většinu pracovníků OSN povinné.

Konfucius učil, že chceme-li napravit svět, musíme začít u sebe. Vyzbrojen důkazy, jak cenné jsou ženy ve vedoucích pozicích OSN, obhajuji posílení postavení žen všude: v parlamentech, na univerzitách i pouličních shromážděních, v soukromých rozhovorech s předními představiteli států, na setkáních s manažery firem i při těžkých rozhovorech s mocnými muži vládnoucími rigidním patriarchálním společnostem. Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí.

Při mém nástupu do funkce bylo ve světě devět parlamentů zcela bez účasti žen. Přičinili jsme se o snížení tohoto počtu na čtyři. V roce 2008 jsem zahájil kampaň „Společně za ukončení násilí na ženách“ (UNiTE to End Violence against Women). Připojily se k ní desítky ministrů, stovky zástupců parlamentů a miliony jednotlivců.

Byl jsem první muž, který se podepsal pod kampaň HeForShe a od té doby se k ní připojilo více než milion dalších mužů. Byl jsem na straně aktivistů volajících po zákazu ženské obřízky a oslavoval jsem přijetí historicky první rezoluce Valného shromáždění, která tento cíl podporuje. Souzním se všemi, kteří si uvědomují, že ženy mohou pomoci k úspěchu při uskutečňování odvážné agendy udržitelného rozvoje a prosazování pařížské dohody o klimatu.

Ve světle Mezinárodního dne žen mě rozhořčuje, že jsou ženám a dívkám stále upírána jejich práva. Naději mi ale dávají lidé, kteří jednají s vědomím, že posílené postavení žen vede k pokroku celé společnosti. Věnujme solidní finanční zdroje, odvážnou advokacii a nezlomnou politickou vůli cíli dosáhnout rovnosti pohlaví všude ve světě. Není větší investice do naší společné budoucnosti.

 

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0