Organizační struktura



Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+3

6 základních orgánů OSN


Valné shromáždění

Všichni členové OSN (193) jsou zastoupeni ve Valném shromáždění. Každý stát bez rozdílu má jeden hlas. O důležitých otázkách, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, rozhoduje dvoutřetinová většina, o dalších prostá většina. Řádné výroční zasedání začíná vždy v září a pokračuje během celého roku. Na začátku probíhá Všeobecná rozprava, kde vystupují zpravidla nejvyšší představitelé států a vlád a prezentují názory svých zemí na důležitá mezinárodněpolitická témata. V jeho čele stojí předseda, který je volen na jeden rok. V letech 2002 a 2003 funkci šéfa Valného shromáždění zastával někdejší ministr zahraničních věcí a místopředseda Vlády České republiky Jan Kavan.

Funkce a pravomoci

  • Projednává a vydává doporučení týkající se široké škály témat, s výjimkou těch, která přísluší Radě bezpečnosti;
  • Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení; usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin;
  • Debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv;
  • Rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití.

Výbory

  • První výbor (Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost)
  • Druhý výbor (Hospodářský a finanční)
  • Třetí výbor (Sociální, humanitární a kulturní)
  • Čtvrtý výbor (Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace)
  • Pátý výbor (Administrativní a rozpočtový)
  • Šestý výbor (Právní)

Seznam členů Valného shromáždění

Oficiální stránky the UN General Assembly

 

Rada bezpečnosti

Rada bezpečnosti má patnáct členů, z toho pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie). Zbývajících deset volí Valné shromáždění na dvouleté období. Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení. Zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů). K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“ (více viz vpravo dole).

Funkce

  • Projednává situace, které by mohly vést ke vzniku mezinárodních konfliktů;
  • Navrhuje metody a podmínky smíru;
  • Doporučuje opatření proti hrozbám nebo aktu agrese;
  • Doporučuje Valnému shromáždění kandidáta na post generálního tajemníka OSN.

Seznam členů Rady bezpečnosti

Oficiální stránky the UN Security Council

 

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC)

Fórum určené k projednávání otázek obchodu, dopravy, hospodářského rozvoje a sociálních otázek. Má 54 členů (států) volených na tříleté období. Při hlasování rozhoduje prostá většina. ECOSOC každoročně pořádá několik krátkých zasedání, na něž zve i zástupce občanské společnosti. Kromě toho se každý rok schází v červenci na velkém čtyřtýdenním zasedání, které se koná střídavě v New Yorku a Ženevě.

Funkce

  • Projednává mezinárodní ekonomické a sociální otázky;
  • Prosazuje lepší životní úroveň, plnou zaměstnanost a ekonomický a sociální rozvoj;
  • Podporuje řešení mezinárodních ekonomických, sociálních a zdravotnických otázek, zasazuje se o posilování mezinárodní spolupráce v kultuře a vzdělávání.

Přidružené orgány

K ECOSOC patří tyto přidružené orgány: Komise pro narkotika; sociální rozvoj; otázky populace a rozvoje; pro postavení žen; Statistická komise; Komise pro prevenci kriminality a trestní spravedlnost; pro trvale udržitelný rozvoj; pro vědu a techniku pro rozvoj a Fórum OSN pro lesnictví. ECOSOC řídí pět regionálních komisí: Ekonomickou komisi pro Afriku (ECA), Evropu (ECE), Latinskou Ameriku a Karibskou oblast (ECLAC), pro Asii a Tichomoří (ESCAP), a západní Asii (ESCWA).

Seznam členů Ekonomické a sociální rady 

Oficiální stránky the UN Economic and Social Council

 

Poručenská rada

V roce 1945 bylo na světě jedenáct území – převážně v Africe a Tichomoří – pod mezinárodním dohledem. Hlavním úkolem poručenského systému OSN byla podpora rozvoje svěřeneckých území a jejich postupný přechod k samosprávě nebo samostatnosti. Poručenská rada je složena ze stálých členů Rady bezpečnosti (Čína, Francie, Rusko, Spojené státy a Velká Británie). Každý člen má jeden hlas a při hlasování rozhoduje prostá většina. Poslední svěřenecké území, stát Palau (do té doby pod správou Spojených států), získalo v roce 1994 autonomii. Poručenská rada poté pozastavila svou činnost. Sejde se jen v případě potřeby.

Seznam členů Poručenské rady

Oficiální stránky the UN Trusteeship Council

 

Mezinárodní soudní dvůr

Byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. Pokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN. Soud dosud rozhodl celkem 155 sporů mezi státy (1947–2013). Patří mezi ně například spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko). Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.

Oficiální stránky the International Court of Justice

Seznam soudců Mezinárodního soudního dvoru (AJ)

 

Sekretariát OSN

Úkoly, které plní, jsou stejně rozmanité, jako témata, jimž se OSN věnuje – správa mírových operací, urovnávání mezinárodních sporů, mapování sociálních a ekonomických trendů apod. Sekretariát zodpovídá za poskytování služeb ostatním orgánům OSN. Sídlo OSN slouží čtyřem hlavním skupinám: delegacím států (každoročně více než pět tisíc účastníků Valného shromáždění); zaměstnancům (v newyorském sídle OSN jich pracuje 5,5 tisíce); návštěvníkům z řad veřejnosti ročně až jeden milion); a novinářům (se stálou akreditací pracuje v sídle OSN asi dva tisíce novinářů, dalších pět tisíc přijíždí z celého světa během důležitých zasedání). Při OSN jsou akreditovány i více než tři tisíce nevládních organizací, mnohé se účastní některých jednání. Celkový roční příjem, který organizace přináší městu New York, se odhaduje na 3,3 miliardy dolarů.

Funkce

  • Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád;
  • Realizuje rozhodnutí členských států OSN;
  • Organizuje mezinárodní konference;
  • Poskytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN.

Oficiální stránky the UN Secretariat

 

Více se můžete dozvědět v naší publikaci Vše o OSN.

Kompletní struktura OSN

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0

Generální tajemník


Šéfem administrativy OSN je generální tajemník. K dispozici má personál mezinárodních úředníků. Ti jsou odpovědni generálnímu tajemníkovi, nikoli vládám států. Generální tajemník předkládá témata k projednání Valnému shromáždění nebo jinému orgánu OSN, upozorňuje Radu bezpečnosti na situace ohrožující mezinárodní bezpečnost, působí jako arbitr ve sporech mezi členskými státy a slouží jako mediátor mezinárodních vyjednávání. Generální tajemník nemůže jednat samostatně bez podpory a souhlasu členských států.

Pan Ki-mun

Pan Ki-mun je z Korejské republiky a je osmým generálním tajemníkem OSN. Narodil se 13. června 1944. Se svou manželkou Yoo (Ban) Soontaek, s níž se seznámil na střední škole v roce 1962, má syna a dvě dcery. Mluví korejsky, anglicky a francouzsky.

Hlavní body jeho kariéry. V době, kdy byl zvolen generálním tajemníkem, byl ministrem zahraničních věcí a obchodu Korejské republiky. Během dlouholetého působení v diplomatických službách své země pobýval v Dillí, Washingtonu a ve Vídni a na starosti měl různá portfolia. Byl poradcem prezidenta pro zahraniční politiku, hlavním poradcem prezidenta pro otázky národní bezpečnosti, náměstkem ministra pro politické plánování a generálním ředitelem pro americké záležitosti.

S OSN ho pojí kontakty už od roku 1975, kdy pracoval v odboru OSN na ministerstvu zahraničí. V průběhu let se jeho spolupráce s OSN rozšiřovala: působil například v korejské stálé misi při OSN v New Yorku, byl ředitelem odboru OSN na ministerstvu zahraničí v Soulu či velvyslancem při OSN ve Vídni. Během působení v této funkci byl v roce 1999 předsedou Přípravné komise Organizace pro všeobecnou úmluvu o zákazu jaderných zkoušek. V letech 2001–2002 jako šéf kabinetu korejského předsednictví Valného shromáždění zprostředkoval rychlé přijetí první rezoluce, která odsoudila teroristické útoky z 11. září, a podnikl řadu kroků zaměřených na posílení funkce Valného shromáždění. Tím pomohl k obratu v zasedání, jehož začátek provázela krize a zmatek, a které nakonec úspěšně přijalo řadu reforem.

Aktivně se podílí na řešení otázek vztahů mezi korejskými státy. V roce 1992 jako zvláštní poradce ministra zahraničních věcí byl zároveň místopředsedou Společné komise severu a jihu pro kontrolu jaderných zbraní po přijetí historické společné deklarace o nejaderném Korejském poloostrově. V září 2005 jako ministr zahraničních věcí sehrál rozhodující roli při dosažení další zásadní dohody podporující stabilitu na Korejském poloostrově, kterou je prohlášení o vyřešení severokorejské jaderné otázky, přijaté v rámci šestistranných jednání.

Vzdělání. V roce 1970 získal bakalářský titul v oboru mezinárodních vztahů na Státní univerzitě v Soulu. V roce 1985 dosáhl titulu M.A.v oboru veřejné správy na Kennedyho škole Harvardské univerzity.

Ceny a vyznamenání. Obdržel mnoho národních i mezinárodních ocenění. V letech 1975, 1986 a 2006 mu bylo uděleno nejvyšší jihokorejské vyznamenání za zásluhy ve službách státu.

Oficiální stránky the Secretary-General

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0

Předchozí generální tajemníci OSN


Předchůdci Pan Ki-muna ve funkci generálního tajemníka:

Kofi Annan

Kofi A. Annan (Ghana)
1997 – 2006

Butrus Butrus-Ghálí

Butrus Butrus-Ghálí (Egypt)
1992 – 1996

Javier Pérez de Cuéllar

Javier Pérez de Cuéllar (Peru)
1982 – 1991

Kurt Waldheim

Kurt Waldheim (Rakousko)
1972 – 1981

U Thant

U Thant (Myanmar)
1962 – 1971

Dag Hammarskjöld

Dag Hammarskjöld (Švédsko)
1953 – 1961 (tragicky zahynul při letecké havárii v Africe)

Trygve Lie

Trygve Lie (Norsko)
1946 – 1952

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0