Skip to main content

Organizační struktura

Charta OSN zřizuje šest hlavních orgánů Organizace spojených národů. Všechny základní orgány sídlí v centrále OSN v New Yorku, s výjimkou Mezinárodního soudního dvora (Haag, Nizozemsko). Všechny byly založeny v roce 1945, kdy byla OSN založena. Dále je Organizace spojených národů po celou dobu své existence rozsáhlou sítí základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN.

Organizační struktura graficky

  • Valné shromáždění

    Valné shromáždění

    Všichni členové OSN (193) jsou zastoupeni ve Valném shromáždění. Každý stát bez rozdílu má jeden hlas. O důležitých otázkách, jako např. bezpečnost ve světě…

    Valné shromáždění

    Valné shromáždění

    Všichni členové OSN (193) jsou zastoupeni ve Valném shromáždění. Každý stát bez rozdílu má jeden hlas. O důležitých otázkách, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, rozhoduje dvoutřetinová většina, o dalších prostá většina.

    Řádné výroční zasedání začíná vždy v září a pokračuje během celého roku. Na začátku probíhá Všeobecná rozprava, kde vystupují zpravidla nejvyšší představitelé států a vlád a prezentují názory svých zemí na důležitá mezinárodněpolitická témata. V jeho čele stojí předseda, který je volen na jeden rok. V letech 2002 a 2003 funkci šéfa Valného shromáždění zastával někdejší ministr zahraničních věcí a místopředseda Vlády České republiky Jan Kavan.

    Oficiální stránky Valného shromáždění OSN: UN General Assembly (v angličtině)

    Funkce a pravomoci

    • Projednává a vydává doporučení týkající se široké škály témat, s výjimkou těch, která přísluší Radě bezpečnosti;
    • Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení; usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin;
    • Debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv;
    • Rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití.

    Výbory

    • První výbor (Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost)
    • Druhý výbor (Hospodářský a finanční)
    • Třetí výbor (Sociální, humanitární a kulturní)
    • Čtvrtý výbor (Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace)
    • Pátý výbor (Administrativní a rozpočtový)
    • Šestý výbor (Právní)
  • Rada bezpečnosti

    Rada bezpečnosti

    Rada bezpečnosti má patnáct členů, z toho pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie). Zbývajících deset volí Valné shromáždění na dvouleté období.

    Rada bezpečnosti

    Rada bezpečnosti

    Rada bezpečnosti má patnáct členů, z toho pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie). Zbývajících deset volí Valné shromáždění na dvouleté období. Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení. Zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách.

    Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů).

    K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“.

    Oficiální stránky Rady bezpečnosti OSN: UN Security Council (v angličtině)

  • Ekonomická a sociální rada

    Ekonomická
    a sociální rada

    Fórum určené k projednávání otázek obchodu, dopravy, hospodářského rozvoje a sociálních otázek. Má 54 členů (států) volených na tříleté období.

    Ekonomická
    a sociální rada

    Ekonomická a sociální rada

    Fórum určené k projednávání otázek obchodu, dopravy, hospodářského rozvoje a sociálních otázek. Má 54 členů (států) volených na tříleté období. Při hlasování rozhoduje prostá většina.

    ECOSOC každoročně pořádá několik krátkých zasedání, na něž zve i zástupce občanské společnosti. Kromě toho se každý rok schází v červenci na velkém čtyřtýdenním zasedání, které se koná střídavě v New Yorku a Ženevě.

    Oficiální stránky Ekonomické a sociální rady OSN: UN Economic and Social Council (v angličtině).

    Funkce

    • Projednává mezinárodní ekonomické a sociální otázky;
    • Prosazuje lepší životní úroveň, plnou zaměstnanost a ekonomický a sociální rozvoj;
    • Podporuje řešení mezinárodních ekonomických, sociálních a zdravotnických otázek, zasazuje se o posilování mezinárodní spolupráce v kultuře a vzdělávání.

    Přidružené orgány

    K ECOSOC patří tyto přidružené orgány: Komise pro narkotika; sociální rozvoj; otázky populace a rozvoje; pro postavení žen; Statistická komise; Komise pro prevenci kriminality a trestní spravedlnost; pro trvale udržitelný rozvoj; pro vědu a techniku pro rozvoj a Fórum OSN pro lesnictví. ECOSOC řídí pět regionálních komisí: Ekonomickou komisi pro Afriku (ECA), Evropu (ECE), Latinskou Ameriku a Karibskou oblast (ECLAC), pro Asii a Tichomoří (ESCAP), a západní Asii (ESCWA).

  • Poručenská rada

    Poručenská rada

    Hlavním úkolem poručenského systému OSN byla podpora rozvoje svěřeneckých území a jejich postupný přechod k samosprávě nebo samostatnosti.

    Poručenská rada

    Poručenská rada

    V roce 1945 bylo na světě jedenáct území – převážně v Africe a Tichomoří – pod mezinárodním dohledem.

    Hlavním úkolem poručenského systému OSN byla podpora rozvoje svěřeneckých území a jejich postupný přechod k samosprávě nebo samostatnosti. Poručenská rada je složena ze stálých členů Rady bezpečnosti (Čína, Francie, Rusko, Spojené státy a Velká Británie). Každý člen má jeden hlas a při hlasování rozhoduje prostá většina.

    Poslední svěřenecké území, stát Palau (do té doby pod správou Spojených států), získalo v roce 1994 autonomii. Poručenská rada poté pozastavila svou činnost. Sejde se jen v případě potřeby.

    Oficiální stránka Poručenské rady OSN: UN Trusteeship Council (v angličtině).

  • Mezinárodní soudní dvůr

    Mezinárodní soudní dvůr

    Byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci.

    Mezinárodní soudní dvůr

    Mezinárodní soudní dvůr

    Byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. Pokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN.

    Soud dosud rozhodl celkem 155 sporů mezi státy (1947–2013). Patří mezi ně například spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko). Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců.

    Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.

    Oficiální stránky Mezinárodního soudního dvora: International Court of Justice (k dispozici v 6 oficiálních jazycích OSN).

    Seznam soudců Mezinárodního soudního dvora (v angličtině).

  • id="test"

    Sekretariát OSN

    Úkoly, které plní, jsou stejně rozmanité, jako témata, jimž se OSN věnuje – správa mírových operací, urovnávání mezinárodních sporů, mapování sociálních a ekonomických trendů apod.

    Sekretariát OSN

    id="test"

    Úkoly, které plní, jsou stejně rozmanité, jako témata, jimž se OSN věnuje – správa mírových operací, urovnávání mezinárodních sporů, mapování sociálních a ekonomických trendů apod. Sekretariát zodpovídá za poskytování služeb ostatním orgánům OSN.

    Sídlo OSN slouží čtyřem hlavním skupinám: delegacím států (každoročně více než pět tisíc účastníků Valného shromáždění); zaměstnancům (v newyorském sídle OSN jich pracuje 5,5 tisíce); návštěvníkům z řad veřejnosti ročně až jeden milion); a novinářům (se stálou akreditací pracují v sídle OSN asi dva tisíce novinářů, dalších pět tisíc přijíždí z celého světa během důležitých zasedání).

    Při OSN je akreditováno i více než tři tisíce nevládních organizací, mnohé se účastní některých jednání. Celkový roční příjem, který organizace přináší městu New York, se odhaduje na 3,3 miliardy dolarů.

    V čele sekretariátu OSN stojí generální tajemník.

    Oficiální stránky Sekretariátu OSN včetně jeho struktury: UN Secretariat (v angličtině).

    Funkce

    • Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád;
    • Realizuje rozhodnutí členských států OSN;
    • Organizuje mezinárodní konference;
    • Poskytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN.

Generální tajemník


Šéfem administrativy OSN je generální tajemník. K dispozici má personál mezinárodních úředníků. Ti jsou odpovědni generálnímu tajemníkovi, nikoli vládám států.

Generální tajemník předkládá témata k projednání Valnému shromáždění nebo jinému orgánu OSN, upozorňuje Radu bezpečnosti na situace ohrožující mezinárodní bezpečnost, působí jako arbitr ve sporech mezi členskými státy a slouží jako mediátor mezinárodních vyjednávání. Generální tajemník nemůže jednat samostatně bez podpory a souhlasu členských států.


António Guterres


Devátý generální tajemník OSN António Guterres se ujal úřadu 1. ledna 2017.

Po zkušenostech s utrpením nejzranitelnějších lidí v uprchlických táborech a válečných oblastech je generální tajemník odhodlán soustředit své pracovní úsilí na otázky lidské důstojnosti a sloužit jako posel míru, stavitel mostů mezi lidmi a propagátor reforem a inovací.

Před zvolením do funkce generálního tajemníka působil António Guterres v letech 2005–2015 jako vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR). V čele jedné z nejdůležitějších světových humanitárních organizací stál v čase nejvážnějších uprchlických krizí za celá desetiletí. Konflikty v Sýrii a Iráku a krize v Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Jemenu vedly k obrovskému znásobení aktivit UNHCR, protože počet vysídlených lidí následkem konfliktů a pronásledování narostl z 38 milionů v roce 2005 na 60 milionů v roce 2015.

António Guterres
António Guterres

Předchozí generální tajemníci OSN


Předchůdci Antónia Guterrese ve funkci generálního tajemníka:
Pan Ki Mun

Pan Ki Mun

(Korejská republika)

2007–2016

Kofi A. Annan

Kofi A. Annan

(Ghana)

1997–2006

Butrus Butrus-Ghálí

(Egypt)

1992–1996

Javier Pérez de Cuéllar

(Peru)

1982–1991

Kurt Waldheim

(Rakousko)

1972–1981

U Thant

(Myanmar)

1962–1971

Dag Hammarskjöld

(Švédsko)

1953–1961

Trygve Lie

(Norsko)

1946–1952

Co obnáší být generálním tajemníkem


Více o organizační struktuře OSN


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1