Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA

22.9.2015

Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. „Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Ke stažení:

Ikony SDGs (.zip, náhledy i tisková kvalita)

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy:

Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME

film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

Cíl č. 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě

  • Počet lidí žijících v extrémní chudobě se celosvětově z 1,9 miliardy lidí v roce 1990 snížil o více než polovinu. Jejich počet ale stále přesahuje 836 milionů. Každý pátý člověk v rozvojových zemích žije za méně než 1,25 USD na den.
  • Nejvíce extrémně chudých lidí žije v jižní Asii a subsaharské Africe.
  • Vysoká míra chudoby se často vyskytuje v malých, nestabilních a konflikty zasažených zemích.
  • Každé čtvrté dítě mladší pěti let nedosahuje odpovídající výšky svého věku.

Cíl č. 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství

  • Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta (2014-2016). Nicméně stále každý devátý člověk na světě (795 milionů) trpí podvýživou.
  • Naprostá většina hladovějících lidí žije v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí 12,9 procent populace.
  • Nejvíce lidí hladoví v Asii – dvě třetiny populace. Počet těchto lidí v jižní Asii v posledních letech klesl, ale v západní Asii se nepatrně zvýšil.
  • Největší procento hladovějících lidí je v subsaharské Africe. Asi každý čtvrtý člověk je zde podvyživený.
  • Špatná výživa způsobuje téměř polovinu (45 procent) úmrtí dětí mladších pěti let, to je 3,1 milionu dětí ročně.
  • Celosvětově každé čtvrté dítě trpí nedostatečným růstem. V rozvojových zemích je to každé třetí dítě.
  • 66 milionů dětí školního věku v rozvojových zemích chodí do školy hladových, z toho je 23 milionů dětí z Afriky.
  • Zemědělství poskytuje obživu 40 procentům světové populace. Je největším zdrojem příjmů a pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti.
  • 500 milionů malých farem z celého světa, z nichž většina je zavlažována pouze deštěm, poskytuje až 80 procent jídla spotřebovávaného ve velké části rozvojového světa. Investice drobného zemědělství mají významný vliv na zvyšování potravinové bezpečnosti a výživy nejchudších i na produkci

Cíl č. 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku

  • Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990, ale stále více než šest milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami.
  • Od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí.
  • Navzdory globálnímu zlepšení umírá stále více dětí v jižní Asii a subsaharské Africe. Čtyři z pěti úmrtí dětí mladších pěti let se týkají těchto regionů.

Zdraví matek

  • Od roku 1990 klesla mateřská úmrtnost celosvětově o téměř 50 procent.
  • Ve východní Asii, severní Africe a jižní Asii klesla mateřská úmrtnost přibližně o dvě třetiny. Nicméně podíl mateřské úmrtnosti – podíl matek, které nepřežijí porod – je v rozvojových zemích stále 14krát vyšší než v zemích rozvinutých.
  • Pouze polovině žen z rozvojových zemích se dostává doporučeného rozsahu zdravotní péče.

HIV/AIDS

  • V roce 2014 mělo 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART). V roce 2003 to bylo pouze 800 tisíc HIV pozitivních.
  • Počet nově infikovaných virem HIV v roce 2013 byl přibližně 2,1 milionu (z toho 240 tisíc dětí), což je o 38 procent méně než v roce 2001.
  • Počet HIV pozitivních dosahoval na konci roku 2013 podle odhadů 35 milionů.

Cíl č. 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny

  • Zápis do základních škol v rozvojových zemích dosáhl 91 procent. Bez vzdělání ale stále zůstává 57 milionů dětí.
  • Více než polovina dětí, které nenavštěvují školu, žije v subsaharské Africe.
  • Odhaduje se, že polovila dětí nenavštěvujících základní školu žije v zemích zasažených konfliktem. Děti z nejchudších domácností mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že nebudou chodit do školy, než děti z nejbohatších domácností.
  • Svět dosáhl rovnosti v základním vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Ale je v málo zemích se to podařilo na všech úrovních vzdělání.
  • Míra gramotnosti mladých ve věku 15 – 24 let se v letech 1990 až 2015 celosvětově zlepšila z 83 procent na 91.

Cíl č. 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek

  • V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané.
  • V subsaharské Africe, Oceánii a západní Asii dívky stále čelí překážkám v přístupu k základnímu i sekundárnímu vzdělání.
  • Ženy v severní Africe zastávají méně něž každé páté placené pracovní místo v nezemědělském sektoru.
  • V 46 zemích mají ženy více než 30 procent křesel alespoň v jedné komoře národních parlament.

Cíl č. 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi

  • V roce 2015 má 91 procent světové populace přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. V roce 1990 to bylo 76 procent populace. 2,5 miliardy lidí ale stále nemá přístup k sanitaci (hygienická zařízení jako je kanalizace, toalety nebo latríny).
  • Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace.
  • Vodní elektrárny jsou nejdůležitějším a rozšířeným zdrojem obnovitelné energie.V roce 2011 generovaly 16 procent celosvětové produkce elektřiny.
  • Přibližně 70 procent veškeré dostupné vody se používá pro zavlažování.
  • Při povodních zahyne 15 procent všech obětí přírodních katastrof.

Cíl č. 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie

  • 1,3 miliardy lidí (každý pátý člověk na Zemi) nemá přístup k elektřině.
  • 3 miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad.
  • Energetika významně přispívá ke klimatické změně. Produkuje přibližně 60 procent celkových celosvětových emisí skleníkových plynů.
  • Energie z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce, biomasy a geotermální energie – je nevyčerpatelná a čistá. Obnovitelné zdroje v současnosti tvoří 15 procent globálního energetického mixu.

Cíl č. 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny

  • Celosvětově se nezaměstnanost zvýšila ze 170 milionů v roce 2007 na téměř 202 milionů v roce 2012. Z toho je asi 75 milionů mladých.
  • Téměř 2,2 miliardy lidí žijí za méně než 2 USD na den, což je hranice chudoby. Stabilní zaměstnání je hlavním prostředkem k odstranění chudoby.
  • V letech 2016-2030 bude potřeba 470 milionů nových pracovních míst.
  • Malé a střední podniky, které se zabývají průmyslovou výrobou a zpracováním, jsou v raných fázích industrializace klíčové, protože vytvářejí nejvíce pracovních míst. Tvoří více než 90 procent celosvětového podnikatelského sektoru a zajišťuje 50-60 procent pracovních míst.

Cíl č. 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace

  • Asi 2,6 miliardy obyvatel v rozvojovém světě nemá přístup k nepřetržité dodávce elektřiny.
  • 2,5 miliardy lidí nemá přístup k základním sanitačním zařízením a téměř 800 milionů nemá přístup k vodě. Mnoho milionů z nich žije v Subsaharské Africe a jižní Asii.
  • 1 až 1,5 milionu lidí nemá přístup ke spolehlivým telefonním službám.
  • V mnoha afrických zemích, zejména těch s nízkými příjmy, snižuje nedostatečná infrastruktura produktivitu firem asi o 40 procent.
  • Zpracovatelský průmysl je důležitým zaměstnavatelem s asi 470 miliony pracovních míst na celém světě (2009), to je je asi 16 procent z celosvětové pracovní síly (2,9 miliardy lidí). Odhaduje se, že v roce 2013 zpracovatelský průmysl zaměstnával více než půl miliardy lidí.
  • Jedno pracovní místo v průmyslu vytváří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích.
  • V rozvojových zemích se průmyslově zpracovává méně než 30 procent zemědělské produkce, v zemích s vysokými příjmy je to 98 procent. V rozvojových zemích je tedy velký potenciál pro zemědělskoprůmyslové podniky.

Cíl č. 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi

  • V období 1990-2010 vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 procent (s přihlédnutím k velikosti populace).
  • Významná většina domácností v rozvojových zemích (více než 75 procent) žije dnes ve společnosti, kde jsou příjmy rozděleny ještě více nerovnoměrně než v 90. letech minulého století.
  • U dětí z nejchudších 20 procent populace je stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí nejbohatší pětiny populace.
  • Celosvětově se významně zlepšil systém sociální ochrany, ale např. u osob s postižením je stále až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou muset za zdravotní péči vynaložit obrovské prostředky.
  • Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí, je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.

Cíl č. 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce

  • Polovina lidstva (3,5 miliardy lidí) žije ve městech. Do roku 2030 bude bude podíl městské populace téměř 60 procent.
  • 828 milionů lidí žije ve slumech a jejich počet stále roste.
  • Města pokrývají pouhá dvě procenta zemského povrchu, ale spotřebovávají 60-80 procent energie a vytvářejí 75 procent emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i zdravotní systém. Vysoká koncentrace lidí ve městech ale může vést ke zvýšení efektivity a technologickým inovací a snižování spotřeby zdrojů a energie.
  • Města mají potenciál buď promrhat energii nebo optimalizovat účinnost energie snižováním spotřeby a přijetím ekologických standardů. Například čínské město Ž’-čao je poháněné solární energií. V centru města až 99 procent domácností využívá k ohřevu vody solární panely.

Cíl č. 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu

  • Za rok lidstvo vyplýtvá nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin.
  • Pokud by lidé na celém světě přešli na energeticky úsporné žárovky, ušetřilo by se 120 miliard USD.
  • Pokud v roce 2050 dosáhne světová populace počtu 9,6 miliardy, bude potřeba asi tří planet Země, abychom měli přírodní zdroje potřebné pro udržení současného životního stylu.
  • Více než 1 miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě z přírodních zdrojů.

Cíl č. 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů

  • Emise skleníkových plynů z lidské činnosti jsou hnací silou klimatické změny a stále rostou. Momentálně jsou na nejvyšší úrovni v historii. Globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 procent.
  • Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se zvýšily na bezprecedentní úroveň za posledních nejméně 800 tisíc let. Koncentrace oxidu uhličitého se od doby před průmyslovou revolucí zvýšily o 40 procent, a to především spalováním fosilních paliv a také vlivem výrazně zvýšeného využívání půdy. Oceány absorbovaly asi 30 procent vypouštěného antropogenního oxidu uhličitého a tím došlo k acidifikaci oceánů.
  • Všechny poslední tři dekády byly jedna po druhé teplejší než všechny předcházející od roku 1850. Období mezi lety 1983-2012 bylo pravděpodobně nejteplějších 30 let za posledních 14 století.
  • Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85˚C. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota ve 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia. V některých zemích v tropických a subtropických oblastech to může být dokonce více. Nejvíce to postihne nejchudší a nejzranitelnější lidi a státy.
  • Míra vzestupu mořské hladiny od poloviny 19. století byla větší než průměrná míra za poslední dvě tisíciletí. Mezi lety 1901 až 2010 se průměrně hladina moře celosvětově zvýšila o 0,19 [0,17 až 0,21] metru.
  • Od roku 1901 do roku 2010 se hladina moře celosvětově zvýšila v průměru o 19 cm v důsledku globálního oteplování a tání Rozloha ledové plochy v Arktidě se každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o1,07 milionu km2.
  • Pokud lidstvo změní své chování a využije širokou škálu technologických opatření, bude ještě možné omezit zvýšení průměrné globální teploty na 2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí.
  • Existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout významného snížení emisí v průběhu několika příštích desetiletí, které jsou potřebné ke snížení růstu průměrné globální teploty na max. 2 stupně Celsia (cíl stanovený vládami států).

Cíl č. 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, zahrnují 97 procent vody na Zemi a z hlediska objemu vytvářejí 99 procent životního prostoru na planetě.
  • Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslu odhaduje na tři biliony USD za rok, což je asi pět procent celosvětového HDP.
  • Celosvětově se intenzita rybolovu blíží produktivní kapacitě oceánů, úlovky se pohybují v řádu 80 milionů tun ryb.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc identifikovaných druhů, ale skutečná čísla se mohou pohybovat v milionech.
  • Oceány zachycují asi 30 procent CO2 produkovaného lidskou činností, čímž tlumí dopady globálního oteplování.
  • Oceány slouží jako největší světový zdroj bílkovin, více jak 3 miliardy lidí jsou na oceánech závislí jako na svém primárním zdroji.
  • Námořní rybolov přímo či nepřímo zaměstnává přes 200 milionů lidí.
  • Dotace na rybolov přispívají k rychlému úbytku mnoha druhů ryb a brání snahám o zachování a znovuobnovení zásob ryb a souvisejících pracovních míst. V důsledku toho mořský rybolov ročně generuje o 50 miliard USD méně.
  • Až 40 procent světových oceánů je významně poznamenaných lidskou činností včetně znečištění, vyčerpaného rybolovu a ztráty přirozených pobřežních prostředí.

Cíl č. 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity

  • Každý rok zmizí 13 milionů hektarů lesa.
  • Živobytí přibližně 1,6 miliardy lidí je závislé na lesích. Toto číslo zahrnuje asi 70 milionů původních obyvatel. Lesy jsou domovem pro více než 80 procent všech suchozemských druhů zvířat, rostlin a hmyzu.
  • 2,6 miliardy lidí je přímo závislých na zemědělství, ale 52 procent zemědělské půdy je více či méně postiženo degradací.
  • V důsledku sucha a dezertifikace mizí každý rok 12 milionů hektarů půdy (23 hektarů za minutu). Na takové ploše by se dalo vypěstovat 20 milionů tun obilí.
  • Z osmi tisíc tři sta druhů známých zvířat již osm procent vyhynulo a 22 procentům hrozí vyhynutí.
  • Až 80 procent lidí žijících ve venkovských oblastech v rozvojových zemích se spoléhá na tradiční rostlinné léčivé přípravky pro základní zdravotní péči.

Cíl č. 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních

  • Podle UNHCR stoupl počet uprchlíků pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů.
  • Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky připravují rozvojové země ročně o asi 1,26 bilionu USD.
  • Počet dětí opouštějících základní školu v zemích zasažených konfliktem dosáhl v roce 2011 28,5 milionu, to je přibližně 50 procent.

Cíl č. 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování

  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila v roce 2014 asi 135 miliard USD.
  • V roce 2014 bylo 79 procent dovozů z rozvojových zemí do zemí rozvinutých osvobozeno od cla.
  • Dluhové břemeno rozvojových zemí zůstává stabilní – na úrovni kolem tří procent příjmů z vývozu.
  • Počet uživatelů internetu v Africe se v posledních čtyřech letech téměř zdvojnásobil.
  • Od roku 2015 je asi 95 procent světové populace pokryto mobilním signálem.
  • V roce 2006 s internetem pracovalo jen 6 procent světové populace, v roce 2014 už je to 43 procent.
  • Avšak více než čtyři miliardy lidí internet nevyužívá, 90 procent z nich je z rozvojového světa.

 

Share on Facebook28Tweet about this on TwitterGoogle+2