Válka na Ukrajině je útokem i na rozvojový svět

19.4.2022

António Guterres

Pro obyvatele Ukrajiny je ruská invaze noční můrou a humanitární katastrofou děsivého rozsahu. Válka se však také rychle stává otázkou života a smrti pro zranitelné lidi na celém světě. 

Všichni vidíme tragédii, která se na Ukrajině odehrává: města srovnaná se zemí, lidé trpící a umírající ve svých domovech a na ulicích, nejrychlejší krize vysídlování v Evropě od druhé světové války. 

Ale za hranicemi Ukrajiny, daleko mimo pozornost médií, zahájila válka tichý útok na rozvojový svět. Krize může uvrhnout až 1,7 miliardy lidí, tedy více než pětinu lidstva, do chudoby a hladu v rozsahu, který tu nebyl desítky let. 

Z Ukrajiny a Ruské federace pochází 30 % světové produkce pšenice a ječmene, pětina kukuřice a více než polovina slunečnicového oleje. Obilniny z těchto dvou států živí nejchudší a nejzranitelnější lidi světa. Tvoří více než třetinu objemu pšenice dovážené do 45 afrických a nejméně rozvinutých zemí. 

Rusko je zároveň největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším vývozcem ropy. 

Válka však brání zemědělcům starat se o úrodu, je příčinou uzavírání přístavů, blokuje vývoz obilí, narušuje dodavatelské řetězce a způsobuje prudký růst cen.  

Mnohé rozvojové země se stále potýkají s následky pandemie COVID-19. Jejich situaci navíc zatěžuje i historické zadlužení a současný prudký růst inflace. 

Od začátku roku 2022 vzrostly ceny pšenice a kukuřice o 30 %. Ceny ropy Brent vzrostly za poslední rok o více než 60 % a ceny zemního plynu a hnojiv se více než zdvojnásobily. 

I humanitární operace Spojených národů na záchranu životů jsou pod silným tlakem. Světový potravinový program OSN varoval, že stojí před těžko představitelnou volbou: zda brát těm, kteří nemají dostatek jídla, aby mohl poskytnout potravinovou pomoc těm, kteří trpí akutním hladem. Naléhavě teď potřebuje 8 miliard USD na podporu svých operací v Jemenu, Čadu a Nigeru. 

Některé země již sklouzávají ze zranitelnosti přímo do krize a vážných sociálních problémů. A my víme, že kořeny mnoha konfliktů tkví v chudobě, nerovnosti, nedostatečném rozvoji a beznaději. 

Zatímco velká část světa solidarizuje s lidmi na Ukrajině, podobnou podporu pro 1,7 miliardy dalších potenciálních obětí této války zatím nevidíme. Máme ale zřejmou morální povinnost je podpořit, a to všude na světě. 

Skupina pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, kterou jsem minulý měsíc založil, má za cíl společně s vládami, mezinárodními finančními institucemi a dalšími klíčovými partnery vypracovat koordinovaná řešení těchto vzájemně propojených krizí. Děkuji všem světovým lídrům, kteří tuto iniciativu podporují. 

Pokud jde o potraviny, naléhavě vyzýváme všechny země, aby zachovaly otevřené trhy, bránily hromadění zásob a neopodstatněným a zbytným omezením vývozu a poskytly rezervy zemím s nejvyšším rizikem hladu a hladomoru. 

Teď není čas na protekcionismus. Každá země může mít dostatek potravin na překonání této krize, pokud budeme jednat společně.

Humanitární výzvy – včetně těch od Světového potravinového programu – musí dostat potřebné finance. V 21. století prostě nemůžeme dopustit, aby lidé hladověli.  

Pokud jde o energetiku, využití strategických zásob a dalších rezerv by mohlo krátkodobě pomoci zmírnit krizi. Jediným střednědobým a dlouhodobým řešením je pak urychlené zavádění obnovitelných zdrojů, na něž nedopadají výkyvy na trhu. To umožní postupné ukončení využívání uhlí a všech ostatních fosilních paliv. 

A pokud jde o finance, skupina G20 a mezinárodní finanční instituce musí přejít do nouzového režimu. Musí najít způsob, jak zvýšit likviditu a fiskální prostor, aby vlády v rozvojových státech mohly investovat do nejchudších a nejzranitelnějších a do naplňování Cílů udržitelného rozvoje. 

To by měl být první krok k hlubokým reformám našeho nespravedlivého globálního finančního systému, který činí bohaté bohatšími a chudé chudšími. Sociální ochrana, včetně peněžních transferů, bude mít zásadní význam pro podporu zoufalých rodin při překonávání této krize. 

Řada rozvojových států s velkým zahraničním dluhem ale nemá dostatečnou likviditu, aby takové záchranné sítě poskytly. Nemůžeme jen nečinně přihlížet tomu, jak jsou nuceny volit mezi podporou vlastních lidí a splácením svých dluhů. 

Jediným trvalým řešením války na Ukrajině a jejího paralelního útoku na nejchudší a nejzranitelnější lidi světa je mír. Zatímco OSN zajišťuje podporu nevinných obětí této války na Ukrajině i mimo ni, vyzýváme světové společenství, aby sjednotilo svůj hlas a podpořilo naši výzvu k míru. Tato válka musí skončit, a to hned.  

Autor je generálním tajemníkem OSN

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: FAO/Anatolii Stepanov. Sklizeň pšenice poblíž ukrajinské vesnice Krasne.