Svět osmi miliard lidí může být velkou příležitostí

14.11.2022

António Guterres

V polovině listopadu dosáhne světová populace osmi miliard. Je to důsledek vědeckých objevů a zlepšení v oblasti výživy, veřejného zdraví a hygieny. Avšak s tím, jak se naše lidská rodina rozrůstá, je zároveň stále více rozdělená.

Miliardy lidí se potýkají s problémy, stovky milionů čelí hladu nebo dokonce hladomoru. Rekordní počet lidí je v pohybu a hledá příležitosti a úlevu od dluhů a strádání, válek a klimatických katastrof.

Pokud nepřekleneme zející propast mezi globálním bohatstvím a chudobou, bude náš osmimiliardový svět plný napětí a nedůvěry, krizí a konfliktů.  

Fakta hovoří sama za sebe. Hrstka miliardářů ovládá stejné bohatství jako nejchudší polovina světa. Jedno procento nejbohatších lidí má v kapse pětinu světových příjmů a lidé v nejbohatších zemích mohou očekávat, že budou žít až o 30 let déle než lidé v těch nejchudších. S tím, jak se svět v posledních desetiletích stal bohatším a zdravějším, prohloubily se i tyto nerovnosti.

Kromě dlouhodobých trendů posilují nerovnosti také zrychlující se klimatická krize a nerovnoměrné zotavení z pandemie COVID-19. S rostoucími emisemi a teplotami směřujeme ke klimatické katastrofě. Záplavy, bouře a sucha ničí státy, které ke globálnímu oteplování téměř vůbec nepřispěly.

Válka na Ukrajině posiluje probíhající potravinovou, energetickou a finanční krizi, které nejvíce dopadají na ekonomiky rozvojových států. Tyto nerovnosti mají největší vliv na ženy, dívky a marginalizované skupiny.

Řada zemí globálního Jihu čelí obrovským dluhům, rostoucí chudobě, hladu a zesilujícím dopadům klimatické krize. Mají jen minimální šanci investovat do udržitelného zotavení z pandemie, přechodu na obnovitelné zdroje energie nebo do vzdělávání a odborné přípravy na digitální věk.

Hněv a odpor vůči rozvinutým státům sílí.

Hluboké rozdělení a nedostatek důvěry způsobují zpoždění a patovou situaci v řadě důležitých otázek, jako je jaderné odzbrojení, terorismus nebo globální veřejné zdraví. Musíme se na tyto škodlivé trendy zaměřit, napravit vztahy ve světě a najít společná řešení společných problémů. 

Prvním krokem je uznání, že prudce rostoucí nerovnosti mají rozvinuté země povinnost zvrátit. Začít můžou už tento měsíc na probíhající konferenci OSN o klimatu v Egyptě a na nadcházejícím summitu G20 na Bali.

Pevně doufám, že na konferenci COP27 bude uzavřen historický pakt klimatické solidarity pro společnou strategii a postup rozvinutých a rozvojových států ve prospěch lidstva. Bohatší země musí klíčovým rozvíjejícím se ekonomikám poskytnout finanční a technickou podporu pro odchod od fosilních paliv. To je naše jediná naděje na splnění klimatických cílů. 

Vyzývám také lídry států na COP27, aby se dohodli na plánu a institucionálním rámci pro kompenzaci ztrát a škod, které souvisí s měnícím se klimatem, a které již teď způsobují zemím globálního Jihu obrovské újmy.

Summit G20 na Bali bude příležitostí zabývat se řešením tíživé situace rozvojových zemí. Naléhavě jsem státy G20 vyzval, aby přijaly stimulační balíček, který poskytne vládám států globálního Jihu investice a likviditu a umožní odpuštění a restrukturalizaci dluhů.

Zatímco usilujeme o přijetí těchto střednědobých opatření, nepřetržitě spolupracujeme se všemi zúčastněnými stranami na zmírnění celosvětové potravinové krize.

Černomořská obilná iniciativa je nezbytnou součástí tohoto úsilí. Pomohla stabilizovat trhy a snížit ceny potravin. Každý zlomek procenta má potenciál zmírnit hlad a zachránit životy.

Pracujeme také na tom, aby ruská hnojiva mohla proudit na světové trhy, které byly vážně narušeny válkou. Ceny hnojiv jsou až třikrát vyšší než před pandemií. To nejvíc postihne úrodu rýže, nejrozšířenější základní potravinu na světě. Odstranění zbývajících překážek vývozu ruských hnojiv má zásadní význam pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. 

Mezi všemi vážnými problémy je ale i jedna dobrá zpráva.

Náš osmimiliardový svět by mohl přinést obrovské příležitosti pro některé z nejchudších zemí, kde je růst populace nejvyšší.

Relativně malé investice do zdravotní péče, vzdělávání, rovnosti žen a mužů a udržitelného ekonomického rozvoje by mohly vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj a růst, které by změnily ekonomiky a životy lidí.

Během několika desetiletí by se dnešní nejchudší země mohly stát motorem udržitelného a ekologického růstu a prosperity napříč celými regiony.

Vždy jsem sázel na lidskou vynalézavost a pevně věřím v lidskou solidaritu. V těchto těžkých časech bychom si měli připomenout moudrá slova Mahátmy Gándhího: „Svět má dost pro potřeby všech, ale ne pro chamtivost všech.“

Velká celosvětová setkání, která se konají tento měsíc, musí být příležitostí začít překonávat rozdíly a obnovovat důvěru na základě rovných práv a svobod každého jednotlivého člena osmimiliardového lidstva.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Foto: UNFCCC/Kiara Worth