10. Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi

10.1 Do roku 2030 postupně dosáhnout a udržet růst příjmů spodních 40 procent populace na úrovni vyšší než je celostátní průměr

10.2 Do roku 2030 posilovat a podporovat sociální, ekonomické a politické začleňování všech, bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní postižení, rasu, etnický původ, náboženské vyznání a ekonomické či jiné postavení

10.3 Zajistit rovné příležitosti a snížit nerovnosti, zejména odstraňováním diskriminačních zákonů, politik a postupů, a podporou vhodných právních předpisů, politik a postupů

10.4 Přijmout politická opatření, zejména v oblasti fiskální, mzdové a v oblasti sociální ochrany a postupně dosáhnout větší rovnosti

10.5 Zlepšit regulaci a monitoring globálních finančních trhů a institucí a posílit uplatňování těchto regulací

10.6 Zajistit větší zastoupení a silnější hlas pro rozvojové státy v rozhodování v mezinárodních ekonomických a finančních institucí s cílem vytvořit efektivnější, věrohodnější, spolehlivější a legitimnější instituce

10.7 Usnadňovat řízenou, bezpečnou a zodpovědnou migraci a mobilitu lidí, zahrnující uplatňování plánovaných a dobře řízených migračních politik

10.a Uplatňovat zásadu zvláštního a diferencovaného přístupu k rozvojovým zemím, zejména k těm nejméně rozvinutým, v souladu s dohodami Světové obchodní organizace

10.b Podporovat oficiální rozvojovou pomoc (ODA) a finanční toky zahrnující přímé zahraniční investice do států, které to potřebují nejvíce, zejména nejméně rozvinuté, africké země, malé ostrovní a vnitrozemské rozvojové státy, v souladu s jejich národními plány a programy

10.c Do roku 2030 snížit náklady na převody remitencí migrantů na méně než 3 procenta a eliminovat transakční kanály s náklady vyššími než 5 procent

Fakta o nerovnosti

V období 1990-2010 vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 procent (s přihlédnutím k velikosti populace).

Významná většina domácností v rozvojových zemích (více než 75 procent) žije dnes ve společnosti, kde jsou příjmy rozděleny ještě více nerovnoměrně než v 90. letech minulého století.

U dětí z nejchudších 20 procent populace je stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí nejbohatší pětiny populace.

Celosvětově se významně zlepšil systém sociální ochrany, ale např. u osob s postižením je stále až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou muset za zdravotní péči vynaložit obrovské prostředky.

Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí, je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.

Dopady pandemie COVID-19: způsobená krize nejvíce dopadá na nejzranitelnější skupiny. Dalekosáhlé důsledky bude mít pravděpodobně zejména v nejchudších zemích.