Členské státy

Vatikán není členem Organizace spojených národů, ale účastní se některých aktivit organizace.

A/ Dne 19. září 1991 informovalo Bělorusko OSN, že oficiální název v angličtině byl změněn z Belorussia na Belarus.
««

B/ Socialistická federativní republika Jugoslávie byla zakládajícím členem OSN. K Chartě OSN připojila podpis 26. června 1945 a ratifikovala ji v říjnu 1945. Členským státem pak byla až do svého rozpadu a následného přijetí nových států: Bosny a Hercegoviny, Chorvatské republiky, Slovinské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Svazové republiky Jugoslávie.
Bosna a Hercegovina byla za člena OSN přijata rezolucí Valného shromáždění A/RES/46/237 dne 22. května 1992.
««

C/ Socialistická federativní republika Jugoslávie byla zakládajícím členem OSN. K Chartě OSN připojila podpis 26. června 1945 a ratifikovala ji v říjnu 1945. Členským státem pak byla až do svého rozpadu a následného přijetí nových států: Bosny a Hercegoviny, Chorvatské republiky, Slovinské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Svazové republiky Jugoslávie.
Rezolucí A/RES/47/225 ze dne 8. dubna 1993 rozhodlo Valné shromáždění, že přijme za člena OSN stát, pro nějž má být pro všechny účely v OSN dočasně používán název „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“, a to až do vyřešení sporu o jeho jméno.
««

D/ Československo bylo od 24. října 1945 jedním ze zakládajících členů OSN. Dopisem z 10. prosince 1992 informoval jeho stálý zástupce generálního tajemníka, že k 31. prosinci 1992 přestává existovat Česká a Slovenská federativní republika a že Česká republika a Slovenská republika, jako nástupnické státy, žádají o členství v OSN. Rada bezpečnosti pak 8. ledna 1993 doporučila Valnému shromáždění přijetí České republiky za člena OSN. Česká republika se stala členem OSN 19. ledna 1993.
««

E/ Zairská republika informovala OSN, že dnem 17. května 1997 změnila svůj název na Demokratická republika Kongo.
««

F/ Egypt a Sýrie byly od 24. října 1945 zakládajícími členskými státy OSN. Po plebiscitu dne 21. února 1958 byla spojením Egypta a Sýrie ustavena Sjednocená arabská republika a pokračovala v členství jako jeden člen. Dne 13. října 1961 obnovila Sýrie svůj status nezávislého státu a samostatné členství v OSN. Dne 2. září 1971 změnila Sjednocená arabská republika název na Egyptská arabská republika.
««

G/ Socialistická federativní republika Jugoslávie byla zakládajícím členem OSN. K Chartě OSN připojila podpis 26. června 1945 a ratifikovala ji v říjnu 1945. Členským státem pak byla až do svého rozpadu a následného přijetí nových států: Bosny a Hercegoviny, Chorvatské republiky, Slovinské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Svazové republiky Jugoslávie.
Chorvatsko bylo za člena OSN přijato rezolucí Valného shromáždění A/RES/46/238 dne 22. května 1992.
««

H/ Dopisem z 20. ledna 1965 oznámila Indonésie své rozhodnutí zrušit „v tomto stadiu a za stávajících okolností“ své členství v OSN. Dne 19. září 1966 oznámila telegraficky, že „obnovuje plnou spolupráci s OSN a účast na jejích činnostech“. Valné shromáždění vzalo toto rozhodnutí na vědomí 28. září 1966 a jeho předseda vyzval indonéské představitele, aby zaujali svá místa ve shromáždění.
««

I/ Jemen byl přijat za člena OSN 30. září 1947 a Demokratický Jemen 14. prosince 1967. Od 22. května 1990, kdy došlo ke spojení obou zemí, jsou v OSN zastoupeny jako jeden člen pod názvem „Jemen“.
««

J/ Malajská federace vstoupila do OSN 17. září 1957. Dne 16. září 1963 změnila po přijetí do nové federace Singapuru, Sabahu a Sarawaku své jméno na Malajsie. Singapur se stal 9. srpna 1965 nezávislým státem a 21. září 1965 členem OSN.
««

K/ Německá spolková republika a Německá demokratická republika byly přijaty za členy OSN 18. září 1973. Připojením Německé demokratické republiky ke Spolkové republice Německo dne 3. října 1990 došlo ke sjednocení obou států do jednoho suverénního celku.
««

L/ Svaz sovětských socialistických republik byl od 24. října 1945 jedním ze zakládajících členských států OSN. V dopise z 24. prosince 1991 informoval prezident Ruské federace Boris Jelcin generálního tajemníka OSN, že Ruská federace pokračuje v členství v Radě bezpečnosti a všech dalších orgánech OSN a to s podporou všech 11 členských zemí Společenství nezávislých států.
««

M/ Československo bylo od 24. října 1945 jedním ze zakládajících členů OSN. Dopisem z 10. prosince 1992 informoval jeho stálý zástupce generálního tajemníka, že k 31. prosinci 1992 přestává existovat Česká a Slovenská federativní republika a že Česká republika a Slovenská republika, jako nástupnické státy, žádají o členství v OSN. Rada bezpečnosti pak 8. ledna 1993 doporučila Valnému shromáždění přijetí Slovenské republiky za člena OSN. Slovenská republika se stala členem OSN 19. ledna 1993.
««

N/ Socialistická federativní republika Jugoslávie byla zakládajícím členem OSN. K Chartě OSN připojila podpis 26. června 1945 a ratifikovala ji v říjnu 1945. Členským státem pak byla až do svého rozpadu a následného přijetí nových států: Bosny a Hercegoviny, Chorvatské republiky, Slovinské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Svazové republiky Jugoslávie.
Slovinsko bylo za člena OSN přijato rezolucí Valného shromáždění A/RES/46/236 dne 22. května 1992.
««

O/ Socialistická federativní republika Jugoslávie byla zakládajícím členem OSN. K Chartě OSN připojila podpis 26. června 1945 a ratifikovala ji v říjnu 1945. Členským státem pak byla až do svého rozpadu a následného přijetí nových států: Bosny a Hercegoviny, Chorvatské republiky, Slovinské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Svazové republiky Jugoslávie.
Svazová republika Jugoslávie byla za člena OSN přijata rezolucí Valného shromáždění A/RES/55/12 dne 1. listopadu 2000.
Dne 4. února 2003 přijalo ústavodárné Shromáždění Svazové republiky Jugoslávie Ústavu Srbska a Černé Hory. Název státu „Svazová republika Jugoslávie“ byl podle ní změněn na Srbsko a Černá Hora.
Dopisem ze dne 3. června 2006 informoval prezident Srbské republiky generálního tajemníka OSN, že po vyhlášení nezávislosti Černé Hory přejímá členství v OSN Srbská republika.
««

P/ Sýrie a Egypt byly od 24. října 1945 zakládajícími členskými státy OSN. Po plebiscitu 21. února 1958 byla spojením Egypta a Sýrie ustavena Sjednocená arabská republika a pokračovala v členství jako jeden člen. Dne 13. října 1961 obnovila Sýrie svůj status nezávislého státu a oddělené členství v OSN.
««

Q/ Tanganjika byla členem OSN od 14. prosince 1961 a Zanzibar od 16. prosince 1963. Dne 26. dubna 1964 ratifikovaly úmluvu o vytvoření svazu Tanganjiky a Zanzibaru a jako Sjednocená republika Tanganjiky a Zanzibaru pokračovaly v členství jako jeden člen. 1. listopadu 1964 změnila Sjednocená republika Tanganjiky a Zanzibaru jméno na Sjednocená republika Tanzanie.
««

R/ Socialistická federativní republika Jugoslávie byla zakládajícím členem OSN. K Chartě OSN připojila podpis 26. června 1945 a ratifikovala ji v říjnu 1945. Členským státem pak byla až do svého rozpadu a následného přijetí nových států: Bosny a Hercegoviny, Chorvatské republiky, Slovinské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Svazové republiky Jugoslávie.
Svazová republika Jugoslávie byla za člena OSN přijata rezolucí Valného shromáždění A/RES/55/12 dne 1. listopadu 2000.
Dne 4. února 2003 přijalo ústavodárné Shromáždění Svazové republiky Jugoslávie Ústavu Srbska a Černé Hory. Název státu „Svazová republika Jugoslávie“ byl podle ní změněn na Srbsko a Černá Hora.
Dopisem ze dne 3. června 2006 informoval prezident Srbské republiky generálního tajemníka OSN, že po vyhlášení nezávislosti Černé Hory přejímá členství v OSN Srbská republika.
V Černé Hoře bylo dne 21. května 2006 uspořádáno referendum a na základě jeho výsledků byla 3. června deklarována nezávislost na Srbsku.
Za člena OSN byla Černá Hora přijata rezolucí Valného shromáždění A/RES/60/264 dne 28. června 2006.
««

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů.

Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období. Údaj v závorce za jmény států znamená rok, ve kterém ke dni 31. prosince vyprší jejich mandát.

Stálí členové:
 Čína,  Francie,  Ruská federace,  Spojené státy americké a  Velká Británie.

10 nestálých členů v roce 2022: 

Albánie (2023), Brazílie (2023), Gabon (2023), Ghana (2023), Indie (2023), Irsko (2022), Keňa (2022), Mexiko (2022), Norsko (2022) a Spojené arabské emiráty (2023).

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů. Volí je na tříleté období Valné shromáždění.

Složení ECOSOC v roce 2022:
(Funkční období končí 31. prosince roku, který je uveden v závorce za jménem země)

Afghánistán (2024), Argentina (2023), Bangladéš (2022), Belgie (2024), Belize (2024), Benin (2022), Bolívie (2023), Botswana (2022), Bulharsko (2023), Černá Hora (2022), Česko (2024), Chile (2024), Chorvatsko (2024), Čína (2022), Dánsko (2022), Eswatini (2024), Finsko (2022), Francie (2023), Gabon (2022), Guatemala (2023), Indie (2024), Indonésie (2023), Itálie (2024), Izrael (2023), Japonsko (2023), Kanada (2024), Kazachstán (2024), Kolumbie (2022), Kongo (2022), Korejská republika (2022), Libérie (2023), Libye (2023), Lotyšsko (2022), Madagaskar (2023), Mauricius (2024), Mexiko (2023), Nigérie (2023), Nikaragua (2022), Nový Zéland (2022), Omán (2024), Panama (2022), Peru (2024), Pobřeží slonoviny (2024), Portugalsko (2023), Rakousko (2023), Řecko (2022), Ruská federace (2022), Šalamounovy ostrovy (2023), Sjednocená republika Tanzánie (2024), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (2023), Spojené státy americké (2024), Thajsko (2022), Tunisko (2024), Zimbabwe (2023)

Poručenská rada má 5 členů:

Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA.

Poručenská rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rada se od té doby již neschází pravidelné, ale může zasednout v případě potřeby. O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.