OSN předpovídá mírný ekonomický růst v Evropě, ale upozorňuje na rizika, která mohou trend zvrátit

16.1.2020

Praha/Ženeva, 16. ledna 2020 – Evropská ekonomika bude v roce 2020 růst jen mírně vzhledem k rizikům, která na ekonomiku regionu doléhají, píše se v dnes zveřejněné zprávě OSN World Economic Situation and Prospects (WESP) 2020 (Světová ekonomika: situace a vyhlídky).

Světová ekonomika zaznamenala loni růst 2,3 procenta, co je nejnižší růst za celou dekádu. Ekonomický výkon ovlivňovaly táhnoucí se obchodní spory. V roce 2020 by ovšem globální ekonomika mohla růst o trochu víc než loni, a to za předpokladu, že hlavní rizika zůstanou mimo hru.

Podle zprávy může globální ekonomika v letošním roce růst o 2,5 procenta, ovšem vyhlídky může zhatit posílení obchodních tenzí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. V takovém případě by mohl platit scénář, který počítá se zpomalením globální ekonomiky a růst jen o 1,8 procenta. Pokračující útlum globální ekonomické aktivity může mít negativní dopad na udržitelný rozvoj, včetně globálních cílů na odstranění extrémní chudoby a vytváření pracovních míst. V mnohých částech světa dochází k nárůstu nespokojenosti v důsledku přetrvávajících nerovností a prohlubující se klimatické krize.

Uvedená rizika pro globální ekonomiku mohou mít dlouhodobě negativní vliv na rozvoj. V důsledku může pak posílit trend politik zaměřených do sebe, a to v době, kdy má globální spolupráce zásadní význam pro řešení celosvětových výzev,“ varuje v souvislosti s trendy naznačenými ve zprávě WESP generální tajemník OSN António Guterres.

Vyhlídky evropské ekonomiky

Evropa v roce 2020 bude růst o pouhých 1,6 procenta a v roce následujícím o 1,7 procenta. V situaci, kdy roste napětí v globálních obchodních vztazích, se exportéři potýkají s mnoha problémy, ať už jde o tarify, sníženou poptávku nebo sílící nejistotu spojenou s politikami. Dále dochází k tomu, že strukturální problémy a změny v důležitých sektorech, jako je třeba automobilový průmysl, znejišťují zavedené byznys modely a vytvářejí tlak na rozvoj nového ekonomického paradigmatu. Z těchto důvodů zůstává domácí poptávka nejdůležitějším faktorem pro růst. Podporuje ji nízká nezaměstnanost, solidní příjmy i další stimuly. Měnové politiky budou dál podporovat investice do domácích sektorů jako je výstavba bytů, což bude mít příznivý dopad na malé a střední firmy.

Jedenáct států, které do EU vstoupily po roce 2004 (včetně Česka), budou v letech 2020 a 2021 pravděpodobně růst nad průměr celé unie. V některých z těchto států překročí růst hranici 4 %, což je dál přiblíží ekonomice EU. V nových členských státech (EU-11) je navíc rekordně nízká nezaměstnanost, rostou příjmy obyvatelstva, což v důsledku posiluje osobní spotřebu.

Export průmyslových podniků ze zemí východní Evropy je jedním z hnacích motorů růstu. Zahraniční trhy ale těmto státům přinášejí nové výzvy. Dopady na výrobu i vývoz budou mít strukturální problémy automobilového průmyslu. Očekávat se dají také silnější inflační tlaky.

Rizika a výzvy

Ekonomický výhled pro Evropu mohou ovlivnit mnohá rizika. V důsledku může pak dojít k výraznému zpomalení růstu. Na prvním místě je to případná další eskalace napětí v oblasti mezinárodního obchodu, což může vést nejen k poklesu přímého exportu, ale i exportu z výroby, která probíhá v zahraničí (například některé modely aut, které evropské automobilky vyrábí v USA pro čínský trh).

Za další, odchod Velké Británie z Evropské unie není dořešeným problémem. Přestože se očekává, že Británie odejde na základě formální dohody, divoký odchod může otevřít prostor negativním vlivům pro ekonomiku i finanční trhy. Nejistoty s tím spojené se projevují zejména v rozhodování o firemních investicích.

Třetí riziko je spojeno s měnovou politikou. Evropská centrální banka vysílá další stimuly v reakci na dlouhodobě nízkou inflaci a globální ekonomické výzvy. To zvyšuje potenciál pro růst cen aktiv, které mohou ohrozit finanční stabilitu. Současně tato politika zmenšuje prostor pro další měnové páky v případě ekonomické krize.

~~~ 

Další informace, tiskové materiály a celá zpráva ke stažení

Kontakty pro média
New York: Dan Shepard, [email protected], +1 (212) 963-9495 
Praha: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611