93 procent nadměrného tepla, který Země zachytila za posledních 50 let, je uloženo v oceánu. Oceán také zajišťuje více než 3/4 výměny vody mezi atmosférou a zemským povrchem.
Oceán obsahuje padesátkrát více uhlíku než atmosféra a v současné době přispívá ke zpomalení změny klimatu tím, že pohlcuje asi 30 procent emisí oxidu uhličitého, které lidstvo produkuje.
Tání ledu v polárních oblastech
Během posledních dvou desetiletí se ledový příkrov v Grónsku a Antarktidě ztenčuje, ledovce se zmenšují téměř na celém světě a zalednění Severního ledového oceánu i sněhová pokrývka na severní polokouli se dále postupně zmenšují.
V uplynulých třiceti letech došlo k bezprecedentnímu tání mořského ledu během arktického léta a povrchová teplota mořské hladiny byla neobvykle vysoká v porovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let.
Zvyšování hladiny moří
V letech 1901 až 2010 se zvyšování hladiny moří postupně zrychlovalo a poslední vývoj je nejrychlejší za posledních 2 800 let.
V posledních čtyřiceti letech lze 75 procent vzestupu mořské hladiny přičítat tání ledovců a zvyšování teploty vody v oceánu. V důsledku toho může jen samotná Antarktida přispět ke vzestupu mořské hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500.
Vzestup hladiny moří má za následek erozi pobřeží, záplavy, přívalové srážky, pronikání přílivové vody do ústí řek a říčních systémů, kontaminaci zásob pitné vody a zemědělských plodin, mizení hnízdících pláží a pobřežních nížin a mokřadů. Velké ohrožení představuje stoupání mořské hladiny především pro přímořské regiony a jejich obyvatele.
Téměř dvě třetiny světových měst s počtem obyvatel nad pět milionů jsou v oblastech ohrožených stoupáním hladiny moří.
Případné náklady na škody v přístavech, způsobené stoupáním hladiny moří, by mohly dosahovat až 111,6 miliardy USD do roku 2050 a 367,2 miliardy USD do konce století.
Extrémní projevy počasí
Ohřívání oceánů je příčinou extrémních projevů počasí, protože rostoucí teplota mořské vody předává větší množství energie bouřkám, které vznikají na moři. Ve výsledku je na celém světě sice méně, ale o to intenzívnějších tropických bouří.
Nejnovější čísla ukazují, že přírodní katastrofy – z nichž 90 procent je označováno za klimaticky podmíněné – představují pro světovou ekonomiku náklady ve výši 520 miliard USD ročně a každý rok uvrhnou do chudoby 26 milionů lidí.
Vysídlování
11-15 procent obyvatel malých rozvojových ostrovních států žije na území, které se nachází ve výšce do 5 metrů nad mořem. Vzestup mořské hladiny o půl metru by mohl vést k vysídlení 1,2 milionu obyvatel nízko položených ostrovů v Karibském moři a Indickém a Tichém oceánu. Při vzestupu hladiny o 2 metry by se tento počet téměř zdvojnásobil.
Je známo, že od roku 2008 každoročně přijde o domov v průměru 21,5 milionu lidí v důsledku náhlých klimaticky podmíněných katastrof.
