Musíme zvrátit chřadnutí světového oceánu
Peter Thomson
Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Kromě kyslíku nám dává i jídlo a živobytí. Pohlcuje většinu tepla zachyceného v systému Země a stabilizuje tak klima. Závisí na něm miliardy lidí i fauna a flóra. Zdraví oceánu je ale podlomené.
Rostoucí emise uhlíku způsobují acidifikaci a snižují tak jeho schopnost udržet život pod vodou i na souši. Dusí ho plastový odpad. Pokud bude zachován současný trend, více než polovina mořských druhů může do roku 2100 stát na pokraji vyhynutí. Řešení, jak obnovit zdraví oceánu existují, vyžadují ale aktivní zapojení všech, od politiků po každého jednotlivce.
Letos máme velkou šanci tyto negativní trendy zastavit a zvrátit. Rok 2022 je Mezinárodním rokem řemeslného rybolovu a akvakultury. V loňském roce byla zahájena Dekáda vědy pro udržitelný rozvoj oceánu a Dekáda OSN pro obnovu ekosystémů. Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow bylo přijato rozhodnutí, že naplňování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) musí zohlednit i ochranu oceánu. Posiluje to naději, že bude dosaženo výrazného pokroku v řešení problému oteplování a okyselování oceánu. Výsledkem bude zlepšení jeho zdraví i posílení schopnosti zachycovat uhlík.
Šest důležitých mezinárodních setkání v průběhu letošního roku může změnit dosavadní kurz. V březnu se v Nairobi sešlo Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA5). Státy se dohodly, že zahájí jednání o přijetí právně závazné globální úmluvy o ukončení znečištění plastem. V současné době se do světového oceánu dostává 11 milionů tun plastového odpadu ročně. Předpokládá se, že do roku 2030 se toto množství zdvojnásobí a do roku 2050 ztrojnásobí. Trend nehorázného znečišťování můžeme prostřednictvím navrhované smlouvy zastavit.
V polovině června se v Ženevě konala ministerská konference Světové obchodní organizace (WTO), na níž bylo po dvou desetiletích vyjednávání přijato důležité rozhodnutí o zákazu škodlivých dotací rybolovu. 20 až 30 miliard dolarů je každoročně vynakládáno z veřejných rozpočtů na podporu průmyslových rybářských flotil. Je to jedna z nejškodlivějších věcí, kterou pro ekosystém oceánu děláme. Nyní je důležité, aby se ratifikační proces neprotahoval a přijatá dohoda mohla vstoupit v platnost nejpozději do dvou let.
Třetí je mezivládní konference o biologické rozmanitosti v mořích mimo oblasti národní jurisdikce. Je to velká příležitost uzavřít pevnou a funkční smlouvu o správě volného moře. Pokud se členským státům podaří dosáhnout konsensu, může být smlouva ještě letos.
Za čtvrté, 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti slibuje přijetí nového cíle zahrnout do roku 2030 pod ochranu 30 % povrchu planety. Takové rozhodnutí by znamenalo zásadní změnu pro chráněné mořské oblasti, a tím i pro zdraví oceánu.
Již 27. června bude v Lisabonu zahájena Konference OSN o oceánu. Na ní představíme velký soubor inovativních a vědecky podložených řešení pro naplnění Cíle udržitelného rozvoje (SDG) č. 14, jímž je ochrana a udržitelné využívání zdrojů oceánu.
Posledním letošním důležitým setkáním pro oceán bude klimatický COP27 v listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Tam musí být naplněny již deklarované ambice a politická vůle k adaptaci a financování opatření na řešení klimatické změny. Jen tak se posuneme dál směrem k bezpečnosti, spravedlnosti a udržitelnosti světa.
Chceme-li letos zastavit zhoršování stavu světového oceánu, nesmíme promarnit jedinečné příležitosti, které nám nabízí souběh mezinárodních jednání o jeho ochraně. Je na nás všech, na státech, soukromém sektoru i na občanech, abychom na nový základ postavili náš vztah k přírodě. Musíme to udělat pro naše děti a jejich děti, aby mohly žít dobrý život, jaký si pro ně přejeme.
Autor je zmocněncem generálního tajemníka OSN pro ochranu světového oceánu
Související články
