Krize s tváří ženy

8.3.2021

António Guterres

COVID-19 má ženskou tvář. Pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami. Ženy s větší pravděpodobností pracují v sektorech, které jsou pandemií nejvíc postiženy. Většina personálu v první linii jsou ženy. Pravděpodobnost ztráty zaměstnání nebo výrazného snížení příjmu je u žen o 24 % vyšší než u mužů.

Vysoké rozdíly v platech pandemie ještě zesílila, a to i v sektoru zdravotnictví. Potřeba neplacené péče o děti a blízké kvůli lockdownům a uzavření škol vzrostla. Miliony dívek se pravděpodobně už nikdy nevrátí do školy. Akutně se zhoršila situace rodin matek samoživitelek. Na celém světě došlo k prudkému nárůstu násilí na ženách, zejména domácího násilí, obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a svateb nezletilých.

Nedávná studie odhalila, že přestože ženy tvoří většinu zdravotnického personálu, jen 3,5 procenta krizových pandemických štábů má rovné zastoupení žen a mužů. V celosvětovém měřítku ženy představují jen pouhých 5 % expertů využívaných médii ke komentování vývoje pandemie.

Tento stav nelze nazvat jinak než krizí. Svět potřebuje znovu připomenout, že rovné zastoupení žen je nezbytností. Je jisté, že to bude výhodné pro všechny.

Reakce na COVID-19 jasně ukazuje, že ženy dokážou být efektivními lídry. Za dobu pandemie vykazovaly státy vedené ženami nižší počty nakažených. Ženské organizace dokázaly zaplnit kritická místa a poskytnout chybějící služby a informace, zejména na úrovni komunit.

Všude na světě vidíme, že tam, kde v čele vlády stojí ženy, dochází k větším investicím do systému sociální ochrany a opatření proti chudobě. Tam, kde jsou ženy zastoupeny v národních parlamentech, jsou přijímána výrazná klimatická opatření. A účast žen v mírových rozhovorech je zárukou trvalejších dohod. 

Přesto ženy tvoří jen čtvrtinu poslanců národních parlamentů, třetinu místních zastupitelů, a dokonce pouhou pětinu ministrů vlád. Při současném vývoji nebude dosaženo genderové rovnosti v národních parlamentech dřív, než v roce 2063. Rovné zastoupení na úrovni šéfů vlád by současným tempem trvalo víc než století.

Lepší budoucnost světa závisí na této mocenské rovnováze. Ženy mají stejné právo mluvit do veřejných záležitostí a rozhodovat o věcech, které ovlivňují naše životy. Jsem hrdý na to, že ve vedení OSN se nám genderové parity již podařilo dosáhnout.  

Obnova po pandemii je šancí nastoupit cestu rovnosti. Podpůrné a stimulační programy musí být namířeny specificky na ženy a dívky, včetně investic do infrastruktury péče. Formální ekonomika funguje jen proto, že je dotována neplacenou prací žen.

S obnovou po této krizi se musíme vydat na cestu inkluzivní, zelené a odolné budoucnosti. Vyzývám všechny politické lídry, aby do svých politik zahrnuli šest základních stavebních bloků:

  1. Zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve firmách i parlamentech, na univerzitách i ve veřejných institucích pomocí zvláštních nařízení a kvót.
  2. Investovat výrazně do systému péče a sociální ochrany a nově definovat HDP tak, aby domácí práce byla zviditelněná a započítaná.
  3. Odstranit bariéry pro plné zapojení žen do ekonomiky, včetně přístupu na pracovní trh, k vlastnickým právům a k úvěrům a investicím.
  4. Zrušit všechny diskriminační zákony ve všech oblastech, včetně ochrany proti násilí.
  5. Každý stát by měl přijmout plán na odstranění násilí na ženách a dívkách a zajistit dostatečnou finanční, legislativní i politickou podporu.
  6. Změnit myšlení, zvýšit povědomí a odstranit zaujatost systému.

Svět má příležitost opustit dlouhodobě zakotvenou systémovou diskriminaci. Nastal čas zajistit rovnou budoucnost.

Autor je generálním tajemníkem OSN

FOTO: WHO / P. Phutpheng

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován na serveru seznamzpravy.cz.