Klimatickou akci již nelze zastavit

9.10.2019

António Guterres

V předvečer zářijového klimatického summitu OSN vzkázaly miliony mladých lidí po celém světě politickým představitelům: „Selháváte“. Mají pravdu. Globální emise rostou. Teploty rostou. Dopady na oceány, lesy, projevy počasí, biodiverzitu, produkci potravin, vodu, pracovní místa a v neposlední řadě i na životy, jsou hrozivé už dnes. A podle všeho to bude ještě horší.

Vědci mluví jednoznačně. Ale na mnoha místech planety lidé nepotřebují tabulky a grafy, aby pochopili klimatickou krizi. Stačí jim podívat se ven z okna. Klimatický chaos se odehrává v reálném čase v Kalifornii, Karibiku, v Africe, Arktidě a řadě dalších míst. Nejvíc důsledky klimatické krize pociťují ti, kteří k ní přispěli nejméně. Na vlastní oči jsem viděl následky cyklónu v Mozambiku, hurikánu na Bahamách i rostoucí hladiny moře v Jižním Pacifiku.

Od slov k činům

Svolal jsem summit pro klimatickou akci, který má sloužit jako odrazový můstek pro přijetí nových emisních závazků v roce 2020 podle Pařížské dohody. Aktivně se k tomu přihlásila řada lídrů států a sektorů. Vznikla široká koalice – složená nejen ze zástupců vlád a mladé generace, ale i byznysu, municipalit, investorů a občanského sektoru – pro další postup směrem, který svět tak zoufale potřebuje k odvrácení klimatické katastrofy.

Víc než 70 států se zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ačkoli největší producenti emisí mezi nimi nejsou. K stejnému se zavázalo i víc než sto měst, včetně několika největších. Nejméně 70 států oznámilo, že do roku 2020 výrazně posílí národní závazky podle Pařížské dohody. Malé ostrovní státy se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a přejít plně na obnovitelnou energii do roku 2030.

Generální tajmeník OSN António Guterres při své návštěvě Baham po zničujícím hurikánu Dorian. UN Photo/OCHA/Mark Garten

Řada zemí, např. Pákistán, Guatemala, Kolumbie, Nigérie, Nový Zéland nebo Barbados, oznámily výsadbu dohromady celkem 11 miliard stromů. Víc než 100 vrcholných představitelů soukromého sektoru oznámilo přechod na zelenou ekonomiku.

Skupina největších světových vlastníků aktiv – odpovídající za investice přesahující 2 biliony dolarů – oznámila, že do roku 2050 bude jejich portfolio výhradně uhlíkově neutrální. Tomu předcházelo prohlášení manažerů, jejichž firmy operují s téměř polovinou světového investičního kapitálu ve výši 34 bilionů USD, v němž vyzvali politické představitele států, aby stanovili smysluplnou cenu za vypouštění uhlíku a na celém světě odstoupili od dotací fosilních paliv a uhelných elektráren.

Mezinárodní finanční klub pro rozvoj (The International Development Finance Club) oznámil, že do roku 2025 vytvoří fond v hodnotě 1 bilionu dolarů na podporu výroby čisté energie v nejméně rozvinutých státech světa. Třetina globálního bankovního sektoru se zavázala nasměrovat svůj byznys tak, aby byl v souladu s cíli Pařížské dohody a Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Na summitu bylo dále prezentováno jak města a globální sektory průmyslu, jako například lodní doprava, mohou dosáhnout významných redukcí emisí. Prostor dostaly i iniciativy na ochranu lesů a vodních zdrojů.

Vše zmíněné je významné. Ale nestačí to.

Dlouhá cesta před námi

Summit byl od samého počátku koncipován tak, aby popostrčil svět a podnítil akci na všech úrovních. Stal se také globálním jevištěm pro prezentaci tvrdé reality a upřel světla na ty, kteří se rozhodli konat i na ty, kteří tak ještě neučinili. Popírači ani velcí producenti emisí se již nemají kde a za koho se schovat.

Budu pokračovat v tlaku na všechny, aby dělali daleko víc doma a přesedlali na společná zelená řešení všude na světě. Planeta vyžaduje akci skutečně planetárního rozměru. Těžko toho lze dosáhnout přes noc. A nelze to realizovat bez těch, kteří ke klimatické krizi přispívají nejvíc.

António Guterres během klimatického summitu. UN Photo/Loey Felipe

Pokud se svět chce vyhnout čelní srážce s klimatickým útesem, musíme plně následovat vědecké poznání a snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet růst globální teploty do 1,5 stupně Celsia do konce století. Jen tak můžeme zabezpečit budoucnost našeho světa.

Na uhlí zůstává závislých mnoho zemí, ačkoli již dnes existují levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme výrazný pokrok ohledně stanovení ceny za uhlík, musíme zajistit, aby v roce 2020 již nebyly otevřeny žádné nové uhelné elektrárny a zastavit přísun bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků do umírajícího fosilního průmyslu, který dodává sílu hurikánům, šíření tropických nemocí i konfliktům.

Rozvinuté státy musí zároveň splnit své dřívější závazky – do roku 2020 vytvořit fond ve výši 100 miliard dolarů ročně z veřejných i soukromých zdrojů – na financování opatření na zmírňování a adaptace na změnu klimatu v rozvojových státech.

Osobně se přesvědčím, že závazky, které státy, soukromý sektor a municipality učinily, jsou skutečně realizovány. První příležitostí bude klimatická konference OSN v Santiagu de Chile. OSN realizaci závazků plně podpoří.

Změna klimatu je nejdůležitější téma doby. Věda nám jasně říká, že současná trajektorie nás dovede k oteplení o 3 stupně Celsia na konci století. Já se toho nedožiji, ale mé vnučky ano. Nechci být a nebudu spoluviníkem ničení jejich jediného domova.

Mladí lidé, OSN a rostoucí počet lídrů z byznysu, finančního sektoru, vlád i občanské společnosti bijí na poplach a jednají. Ke konečnému úspěchu je nutné, aby se přidalo mnoho dalších. Čeká nás dlouhá cesta. Už jsme na ní ale nastoupili.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích, v České republice ho publikovaly Lidové noviny a Deník Referendum.