GEO6: Zhoršující se životní prostředí může mít brzy obrovské dopady na zdraví lidí

26.4.2019

Vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. zpráva GEO varuje, že ekologické škody v současném světě jsou tak vážné, že to bude mít obrovský dopad na zdraví populace, pokud lidstvo nezačne ihned jednat.

Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod. To se již do roku 2050 může stát jednou z nejvýznamnějších příčin úmrtí a bude mít negativní dopad na plodnost žen i mužů i na vývoj dětí. 

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků. Většina totiž lpí na zastaralých výrobních postupech a modelech rozvoje.

6. Globální výhled životního prostředí (GEO6) byl zveřejněn v březnu v rámci Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi, nejdůležitějším globálním fóru o životním prostředí, jehož se účastnili ministři životního prostředí z celého světa. Na něm se mimo jiné jednalo o řešení kritických otázek jako plýtvání potravinami, podpora elektromobility, znečištění oceánů a dalších tématech.

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová. „Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Teď hned.“

Inovativní možnosti politiky

Koncept života zdravých lidí na zdravé planetě vychází z toho, že dosavadní přístup „nechme to vyrůst teď, uklidíme později“ by měl být do roku 2050 nahrazen ekonomikou s téměř nulovým odpadem. Podle GEO by zelené investice států ve výši dvou procent jejich HDP přinesly stejný dlouhodobý růst, jako se předpokládá za současného nastavení, ale s menšími dopady na změnu klimatu, zásoby vody a ekosystémy. 

Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí. Jakýkoli odklad klimatické akce zvyšuje náklady na dosažení cílů vytyčených v Pařížské dohodě. Může dokonce dojít ke zvratu a pařížské cíle zůstanou v nedohlednu.

Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem. V současnosti kse aždoročně vyplýtvá 1/3 všech vyprodukovaných potravin, z toho 56 procent ve vyspělých průmyslových zemích.

Urbanizace postupuje nevídaným tempem. Přináší to velké výzvy, ale také příležitosti. Prostřednictvím správně nastavených politik, územního plánování a budování zelené infrastruktury bude možné zlepšovat kvalitu života a zároveň snižovat environmentální stopu. Strategické investice do rozvoje venkovských oblastí by pak snížily potřebu lidí migrovat do měst.

Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun. Ačkoli v posledních letech se tomuto problému dostalo zvýšené pozornosti, stále neexistuje celosvětová dohoda, jak se s ním vypořádat.

Rychle se rozvíjí obor statistických údajů o životním prostředí. Zpráva vyzdvihuje obrovský potenciál, který pro naše vědění představují tzv. big data a schopnost využívat spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou při sběru dat.

Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje. Jako příklad může posloužit propojená problematika změny klimatu a znečištění ovzduší. Zmírňování klimatické změny podle pařížských dílů by mělo stát podle odhadů 22 bilionů amerických dolarů. Pokud však k této investici připočteme benefity na zdraví obyvatelstva spojené s odstraněním znečištění ovzduší, ušetříme ve zdravotnickém sektoru 54 bilionů USD, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

Podle zprávy GEO má svět k dispozici potřebné technologie i politiky, díky nimž lidstvo může odstranit zmíněná environmentální rizika. „Co nám chybí je dostatečná politická vůle tyto politiky a technologie uplatnit v plném rozsahu a v co nejkratším čase,“ říkají Joyeeta Guptaová a Paul Ekins, kteří společně předsedali autorskému týmu zprávy GEO 6.

GEO6 vydal Program OSN pro životní prostředí (UN Environment Programme, UNEP) v roce 2019. Na přípravě se významně podílely Universiteit van Amsterdam (UvA) a University College London (UCL).

Zpráva GEO6 byla představena 25. dubna 2019 na mezinárodní konferenci v pražské Národní technické knihovně za účasti expertů z UNEP, WHO, Izraele i České republiky.

Všechny zprávy