Co přinesl COP26

Klimatická konference OSN o změně klimatu v Glasgow (Konference stran (Conference of Parties, COP26)) svedla dohromady 120 světových lídrů a přes 40 tisíc registrovaných účastníků, včetně 22 274 delegátů zemí, které jsou stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), 14 124 pozorovatelů a 3 886 zástupců médií. Po dobu dvou týdnů byla pozornost světa upřena na všechny aspekty změny klimatu – vědu, řešení, politickou vůli jednat a jasné známky akce.

Výsledek konference COP26, tzv. Glasgowský klimatický pakt, je ovocem dvoutýdenních intenzivních vyjednávání mezi téměř dvěma stovkami států a tomu předcházejících formálních a neformálních vyjednávání po dobu dvou let od madridské konference (COP25). 

“Schválené texty jsou kompromisem,” zhodnotil výsledky jednání generální tajemník OSN António Guterres. “Reflektují zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě. Představují důležité kroky vpřed, ale kolektivní politická vůle bohužel nebyla schopna překonat některé hluboké rozpory.”

Míra snižování globálních emisí skleníkových plynů je stále daleko od toho, aby byla zachováno klima vhodné pro život. Také stále chybí podpora těm nejzranitelnějším státům, které jsou změnou klimatu zasažené. COP26 však položil nové základy k urychlení implementace Pařížské dohody prostřednictvím akcí, které mohou svět nasměrovat k udržitelnější nízkouhlíkové budoucnosti.

Čeho bylo dosaženo?

Uznání, že situace je opravdu vážná

Státy znovu potvrdily cíl Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a vyvinout úsilí na udržení oteplení do 1,5 °C. Státy navíc vyjádřily „obavy a krajní znepokojení nad tím, že lidská činnost už způsobila oteplení přibližně o 1,1 °C a jeho dopady jsou již patrné ve všech regionech světa. Uhlíkové rozpočty (množství uhlíku, které lze ještě vypustit do atmosféry při zachování stanovených teplotních limitů podle Pařížské dohody), jsou malé a rychle se vyčerpávají.” Státy uznaly, že dopady klimatické změny budou znatelně menší při oteplení o 1,5 °C ve srovnání s 2 °C.

Urychlení akce

Státy zdůraznily naléhavost akce do roku 2030, kdy se emise oxidu uhličitého musí snížit o 45 %, abychom do poloviny století mohli dosáhnout čisté nuly (koncentrace CO2 v atmosféře už nebude růst, pozn.). S odkazem na současné, nedostatečně ambiciózní klimatické závazky, které si státy samy dobrovolně stanovují (Nationaly Determined Contributions, NDCs), , vyzývá Glasgowský klimatický pakt všechny státy k předložení silnějších národních závazků a akčních plánů už příští rok, nikoli v původně plánovaném roce 2025 (Pařížská dohoda stanoví pětileté cykly zvyšování NDCs). Státy také vyzvaly UNFCCC k vypracování výroční souhrnné zprávy o NDCs, aby bylo možné posoudit míru slučitelnosti se závazky udržení teplotních limitů. 

Odklon od fosilních paliv

V asi nejdiskutovanějším rozhodování se státy v Glasgow dohodly na formulaci odklonu od výroby energie z uhlí a ukončení „neefektivních” dotací fosilních paliv, dvou klíčových otázek, které dosud ještě nikdy nebyly v rozhodnutích klimatických jednání OSN explicitně zmíněny, přestože uhlí, ropa a plyn jsou hlavními hybateli globálního oteplování. Mnoho států a nevládních organizací vyjádřilo nespokojenost nad tím, že použitý jazyk ohledně uhlí rychle oslaboval (od „ukončení“ k „odklonu“) a ve výsledku není dostatečně ambiciózní, jak by bylo potřeba.

Klimatické finance

Vyspělé státy přijely do Glasgow nepřipravené splnit dřívější slib poskytnout rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně na financování klimatických opatření. Glasgowský pakt nad tím vyjadřuje lítost, znovu tento závazek potvrzuje a naléhá na rozvinuté země, aby ho bezodkladně splnily. Ty v textu závěrečné zprávy vyjádřily přesvědčení, že cíl bude splněn v roce 2023.

Posílení adaptace

Glasgowský pakt požaduje zdvojnásobení finančních prostředků pro rozvojové státy na adaptaci na změnu klimatu a zvyšování odolnosti. Tato částka sice stále není tolik, kolik chudší země potřebují, ale výrazně by to přispělo k ochraně životů a živobytí. Dosud adaptace tvořily jen asi 25 procent všech klimatických financí, 75 procent je určeno na zelené technologie pro mitigaci (snižování emisí skleníkových plynů). V Glasgow byl také vytvořen pracovní program, který slouží k definování globálního cíle v oblasti adaptace. Ten určí společné potřeby a řešení klimatické krize, která již dopadá na mnoho států.

Dokončení “Paris rulebook”

Státy se dohodly na zbývajících otázkách tzv. Pařížských pravidel (Paris rulebook), provozních detailů praktické implementace Pařížské dohody. Mezi nimi jsou pravidla související s uhlíkovým trhem, které umožní státům potýkající se s plněním svých emisních cílů nakupovat emisní povolenky od států, které cíle překročily. Rovněž bylo dosaženo shody ohledně „Enhanced Transparency Framework” (ETF), tedy časového harmonogramu a formátu zpráv ohledně vývoje v jednotlivých zemích. Cílem ETF je poskytnout jistotu, že každý stát svým dílem přispívá k celosvětovému úsilí.

Zaostřeno na ztráty a poškození

S vědomím toho, že změna klimatu má stále silnější dopady na lidstvo, zejména pak v rozvojovém světě, se státy dohodly na posílení sítě „Santiago Network”. Zranitelné státy propojuje s poskytovateli technické pomoci, znalostí a zdrojů řešení klimatických rizik. Také byl spuštěn „Glasgowský dialog“, který je určen k jednáním o financování opatření na odvrácení, zmírňování a řešení ztrát a škod spojených s nepříznivými dopady klimatické změny.

Nové dohody a prohlášení

Kromě Glasgowské klimatické úmluvy došlo k mnoha dalším významným dohodám a prohlášením, které mohou mít zásadní dopad, pokud budou skutečně realizovány. Týká se to následujících oblastí: 

Lesy

137 států učinilo významný krok vpřed závazkem na zastavení odlesňování a degradace půdy do roku 2030. Závazek je podpořen 12 miliardami USD z veřejných a 7,2 miliardami USD ze soukromých zdrojů. Kromě toho se vedoucí představitelé více než 30 finančních institucí s globálními aktivy ve výši 8,7 bilionu USD zavázali eliminovat investice do činností spojených s odlesňováním.

Metan

103 států, včetně 15 hlavních producentů emisí, se přihlásilo k iniciativě “Global Methan Pledge”, jehož cílem je snížit emise metanu do roku 2030 o 30 procent ve srovnání s rokem 2020. Metan je jedním z nejsilnějších skleníkových plynů a odpovídá za třetinu současného oteplování v důsledku lidské činnosti.

Auta

Více než 30 států, šest hlavních výrobců automobilů a další aktéři, jako například města, si stanovily cíl přesměrovat výrobu do bezemisních automobilů a dodávek – do roku 2035 na předních trzích a do 2040 celosvětově. Tím urychlí dekarbonizaci silniční dopravy, která v současnosti tvoří přibližně 10 procent celosvětových emisí skleníkových plynů.

Uhlí

Jihoafrická republika, Spojené království, Spojené státy, Francie, Německo a Evropská unie oznámily projekt v hodnotě 8,5 miliard dolarů na příštích 3–5 let na podporu přechodu Jihoafrické republiky od uhlí na nízkouhlíkovou výrobu elektřiny. Ta je v této zemi nejnáročnější na emise CO2 na světě.

Soukromé finance

Soukromé finanční instituce a centrální banky oznámily přesměrování bilionů USD do bezemisní ekonomiky. Mezi ně patří “Glasgow Financial Alliance for Net Zero”, čítající více než 450 firem ze 45 států, které kontrolují aktiva ve výši 130 bilionů USD. Od svých členů tato aliance požaduje ambiciózní, na vědeckém poznání založené krátkodobé cíle.