Archiv zpráv



2015


Je suis Charlie: Generální tajemník, Rada bezpečnosti a vysocí představitelé OSN odsoudili útok na francouzský časopis

8.1.2015 



„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme
nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na útok bezprostředně reagovala i generální ředitelka UNESCO Irina Bokova: „Nesmíme dovolit extrémistům, aby umlčeli svobodný tok názorů a myšlenek“.

Útok v Paříži ostře odsoudila také Rada bezpečnosti OSN. Její členové ho označili za „barbarský a zbabělý“ teroristický útok. RB znovu potvrdila, že je nutné všemi dostupnými prostředky bojovat proti terorismu, který ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, a že jakýkoliv teroristický čin je zločinem, který nelze ospravedlnit.


Letošní rok bude Rokem světla

12.1.2015 



68. zasedání Valného shromáždění OSN vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a světelných technologií, a to z iniciativy velkého konsorcia věděckých orgánů a UNESCO.

Tento Mezinárodní rok přivede ke spolupráci řadu rozmanitých účastníků, jako jsou věděcké společnosti, vzdělávací instituce, technologické platformy, neziskové organizace a partneři ze soukromého sektoru.Vyhlášením Mezinárodního roku zaměřeného na téma světla, optiky a jejich využití OSN uznala význam zvyšujícího se povědomí o tom, jak světelné technologie podporují udržitelný rozvoj a poskytují řešení globálních problémů v oblasti energie, vzdělávání, zemědělství a zdraví.

Světlo hraje v našem každodenním životě zásadní roli. Věda o světle je významnou průřezovou vědní disciplínou 21. století. Způsobila převrat v medicíně, umožnila mezinárodní komunikaci prostřednictvím internetu a nadále zůstává hlavním pojítkem kulturních, ekonomických a politických aspektů světové společnosti.

Oficiálně bude Mezinárodní rok světla zahájen 19. ledna v hlavním sídle UNESCO v Paříži.
Zpráva o Mezinárodním roce světla na  stránkách UNESCO


Vzdělávací program OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu 2015

14.1.2015 



Zveme vás a vaše studenty na program Informačního centra OSN v Praze k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu (27.leden). Chceme mladým lidem zajímavým způsobem přiblížit téma holocaustu, jenž významně ovlivnil dějiny 20. století a jeho odkaz je i v dnešní době živý. Na program je možné navázat v hodinách dějepisu, společenských věd nebo literatury.

Program:

– Úvod do tématu a souvislosti holocaustu s prevencí genocidy v současném světě (cca 10 min.

– Film Poslední let Petra Ginze (film o životě židovského chlapce z Prahy v terezínském ghettu, české titulky, 55 min.)

nebo

– Film Cesta k nacistické genocidě (dokumentární film o historických událostech, které vedly ke vzniku holocaustu, české titulky, 38 min.)

Celková délka programu podle zvoleného filmu cca 50 – 70 minut.

Termín:
26. – 30.1. 2015, informační centrum OSN, Železná 24, Praha 1.
Program je zdarma, den a čas domluvte telefonicky nebo emailem (kontakt viz níže).

O filmu Poslední let Petra Ginze
Petr Ginz byl židovský chlapec, který zahynul během holocaustu ve věku pouhých 16 let. Byl mnohostranně nadaný: už ve svých 14 letech byl autorem řady povídek, románů a obrazů. Film je založen na jeho deníkových zápiscích z let 1941-1942.
Trailer k filmu

K filmu vyšla zvláštní vzdělávací příručka OSN, výtisky české verze budou zdarma k dispozici.

O filmu Cesta k nacistické genocidě
Stručný přehled historie holocaustu a milníky 2. světové války. Film pochází z dílny amerického Muzea holocaustu. Informační centrum OSN připravilo jeho českou verzi s podporou osvětového a vzdělávacího programu Holocaust and the United Nations.

K filmu byly vydány i doprovodné texty, jejichž výtisky budou zdarma k dispozici.

Přihlášky na program vyřizuje:
Barbora Krutáková, informační centrum OSN
tel: 255 711 646
[email protected]

Vzdělávací program OSN k holocaustu
Americké Muzeum holocaustu


MDGs a rozvojová agenda po roce 2015

15.1.2015 



Rok 2015 budou určovat tři klíčové a vzájemně související cíle: podpora finiše Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals, MDGs) a úspěšné uzavření dvou dlouho očekávaných dohod členských států o rozvojové agendě po roce 2015 a o změně klimatu.Političtí představitelé států světa volají po ambiciózním dlouhodobém plánu udržitelného rozvoje, jenž má vstoupit v platnost po uplynutí agendy Rozvojových cílů tisíciletí (2015). Tento plán má být schválen na summitu OSN v září a bude stavět na úspěších MDGs a bude se odvíjet od nového způsobu financování rozvoje a nových Cílů udržitelného rozvoje(SDGs).

Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke konferenci COP-21 v Paříži v prosinci 2015.

Organizace spojených národů na podporu výše uvedených klíčových témat roku vypracovala komunikační strategii 2015: Time for Global Action, která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům.

Partnerství a spolupráce klíčem k úspěchu

Systém OSN nepoleví ani v posledním roce v podpoře naplňování agendy MDGs. Mnohé cíle se již podařilo splnit a splnění dalších do konce roku 2015 je pravděpodobné. V jiných případech je nutné se vyrovnat s obtížemí. Pro splnění všech cílů má zásadní význam partnerství a spolupráce. Generální tajemník OSN bude pokračovat v aktivní podpoře své iniciativy „Every Woman, Every Child“, která míří na oblast zdraví žen a dětí a zahrnuje rozsáhlé a konkrétní závazky, spadající do Rozvojových cílů 4 a 5.

V roce 2015 se generální tajemník zaměří také na svou globální „Education First“. Jeho snahou je posílit politický význam vzdělání a podnítit partnery k podpoře kvalitního základního vzdělání pro všechny děti (MDG č. 2). Šéf OSN se bude dále angažovat ve své kampani Zero Hunger Challenge, jejímž cílem je vymýcení hladu v co nejkratší možné době.

Náměstek generálního tajemníka Jan Eliasson bude pokračovat v aktivitách na podporu zlepšení situace v dostupnosti sanitárního vybavení a vody (MDG 7) včetně podpory kampaně „End Open Defecation“ (zaměřená na dostupnost toalet).

Výroční zpráva o naplňování Rozvojových dílů tisíciletí (MDG Report 2015) bude publikována na začátku léta a bude obsahovat nejnovější souhrnné přehledy pro všechny cíle. Předpokládá se, že ve zprávě budou i statistické projekce dosažení jednotlivých cílů. V září vydá pracovní skupina MDG Gap Task Force svoji zprávu týkající se cíle 8 – globální rozvojové partnerství.


Letos si připomínáme 70 let od vzniku OSN

22.1.2015 



Rok 2015 bude pro OSN významným. Rozvojové cíle tisíciletí se uzavírají. Očekává se přijetí nové univerzální rozvojové agendy na summitu v září v New Yorku, a nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu v prosinci v Paříži. Tento rok je velkou příležitostí zapojit veřejnost z celého světa do společného rozhodování a nastoupení nové cesty – cesty udržitelnému rozvoji.

Světová organizace bude letos hodnotit mnoho aspektů své práce: mírové operace, financování humanitární pomoci, uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti 1325 (o ženách, míru a bezpečnosti) i Pekingské deklarace a akčního plánu. Celoroční připomínka 70. výročí vzniku organizace vyvrcholí 24. října, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN.

Připomínka významného výročí OSN, kterou oficiálně zahájil generální tajemník Pan Ki-mun již 26. června 2014, bude poctou její činnosti v oblasti bezpečnosti, lidských práv i rozvoje. Hlavním mottem je „Silná OSN, lepší svět“ (Strong UN. Better World.)

70. výročí vzniku organizace připadá do období, které šéf OSN popisuje jako období „zkoušek a změn“. Máme příležitost ohlédnout se na do historie a připomenout řadu úspěchů a připomenout si, kde se organizaci dařilo méně. Musíme zároveň hledět i dopředu. Na fóru OSN vznká univerzální agenda udržitelného rozvoje a probíhá mnoho pozitivních změn, které díky OSN ovlivňují životy lidí na celém světě.

Mezi hlavní body letošních oslav vnziku OSN patří např. červnové zahájení velké výstavy Normana Rockwella v sídle OSN v New Yorku, nebo slavnostní program v San Francisku, kde byla 26. června 1945 podepsána Charta OSN. Od 25. do 27. září 2015 se koná historický summit OSN, na kterém bude schhválena globální agenda rozvoje po roce 2015. 24. října bude představena rozsáhlá publikace mapující proces renovace sídla OSN v new Yorku. Oslavy vyvrcholí slavnostním koncertem 24. října, v den, kdy vstoupila v platnost Charta OSN.


Svoboda, život a odkaz lidí, kteří přežili Holokaust

26.1.2015 



„Lidstvo se dokázalo spojit a překonat nacistickou hrozbu. Dnes čelíme další zkoušce. Menšiny ve všech částech světa ohrožují předsudky. Narůstá sektářské napětí a jiné formy intolerance. Dodnes přetrvávají antisemitské útoky, kdy jsou Židé zabíjeni jen proto, že jsou Židé,“ upozorňuje u příležitosti letošního Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Letošní připomínka obětí holocaustu probíhá v roce, kdy si připomínáme 70. let od konce 2. světové války a stejné výročí vzniku OSN. Založení světové organizace bylo silně ovlivněno tragickou zkušeností holokaustu. Charta OSN i Všeobecná deklarace lidských práv ukotvují principy lidských práv na celém svět. OSN si mezinárodní den připomene slavnostním zasedáním Valného shromáždění, výstavami, filmovými projekcemi a mnoha dalšími akcemi nejen v sidle OSN v New Yorku, ale ve většině zemí světa. Vzdělávací program při této příležitosti připravilo pražské iCentrum OSN. O odkazu holokastu se bude přednášet, diskutovat i promítat filmy – Poslední let Petra Ginze a Cesta k nacistické genocidě.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.


Musíme se semknout

27.1.2015 



Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

„Před sedmdesáti lety osvobodily spojenecké armády nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim – Březinka. Více než milion vězňů, nejvíce Židů, bylo brutálně a systematicky povražděno na místě, kde nacisté uplatnili svůj zrůdný plán „průmyslového vyhlazování“. Dalšími jeho oběťmi byli Poláci nežidovského původu, političtí vězni, sovětští váleční zajatci, Sintové a Romové, homosexuálové, lidé s postižením či Svědkové Jehovovi.

Toto masové vraždění, jež nemá v lidské historii obdoby, bylo založeno na zvrácené rasové ideologii nacistů, která usilovala o úplné vyhlazení Židů a všech dalších, které považovali za podřadné.

Lidstvo se dokázalo spojit, aby nacistickou hrozbu překonalo. Dnes čelíme další zkoušce. Menšiny ve všech částech světa ohrožují předsudky. Narůstá sektářské napětí a jiné formy intolerance. Dodnes přetrvávají antisemitské útoky, kdy jsou Židé zabíjeni jen proto, že jsou Židé. Zranitelné skupiny v různých zemích dál pohřbívají své mrtvé a žijí v neustálém strachu z dalšího násilí.

Poslání Organizace spojených národů vzešlo z tragických událostí druhé světové války a holokaustu. Zavázali jsme se chránit slabé, prosazovat základní lidská práva a podporovat svobodu, důstojnost a lidskou hodnotu každého člověka.

V průběhu posledních deseti let se vzdělávací program „OSN a holokaust“ snaží získávat studenty i učitele z celého světa pro dosahování těchto cílů. Naším mnoha partnerům – včetně těch, kteří přežili holokaust – vděčíme za podporu tohoto programu, který jen v minulém roce dosáhl do 42 států.

Násilí a předsudky, s nimiž se denně setkáváme, nám připomínají, jak dlouhou cestu ještě musíme ujít v podpoře lidských práv, předcházení genocidě i v ochraně našeho společného lidství. Musíme ještě více udělat pro odstranění příčin hluboce zakořeněné nenávisti a netolerance. Všude na světě se lidé musí semknout, prolomit začarovaný kruh nesvárů a vytvořit svět založený na inkluzi a vzájemném respektu.“


Evropa a migrace

5.2.2015 



„Každý pokus o uzavření hranic – po němž volají nacionalističtí populisté – je odsouzen k neúspěchu,“ říká zvláštní zpravodaj OSN pro problematiku migrantů François Crépau. „Migranti budou přicházet navzdory všem pokusům o zastavení. Pokud se v tomto směru nezmění přístup, bude to za cenu lidských životů a velkého strádání,“ řekl Crépau včera novinářům v Bruselu.

Podle experta OSN dochází k pašování lidí do Evropy jen proto, že jsou hranice utěsňovány a přirovnal současnost se situací přad padesáti-šedesáti lety. „Současná Evropa sází na mobilitu. Je skvělé, že když mladí Španělé nemůžou najít práci v Madridu, můžou ji najít třeba v Londýně. Proč by to samé nemělo platit pro migranty?,“ řekl Crépau.

Podle epxerta OSN by Evropa měla rozpoznat své skutečné potřeby pracovní síly. To by důsledku znamelalo, že otevře dveře pro migranty všech profesí. Současně musí zakročit proti bezskrupulózním zaměstnavatelům, kteří zneužívají nejisté postavení migrantů a žadatelů o azyl.

Pokud se chceme vyhnout tomu, aby se migranti vydávali na nebezpečnou cestu, musí státy Evropy ve spolupráci s dalšími z globálního severu realizovat přesídlovací programy pro uprchlíky a rozdělit a sdílet odpovědnost. „Taková politika povede k oslabení podzemních pracovních trhů, k méně častému výskytu ilegálních přechodů hranic, ke snížení zneužívání pracovní síly a porušování práv migrantů. Evropa potřebuje společný narativ na podporu mobility a diverzity, rozpoznat skutečné potřeby svého trhu práce a současně i potřeb migrantů s ohledem na lidská práva a spravedlnost,“ řekl evropským novinářům v Bruselu zvláštní zpravodaj OSN Crépeau.


Změna klimatu: Trend globálního oteplování pokračuje

16.2.2015 



Rok 2014 byl nejteplejším rokem v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se tak potvrzuje dlouhodobý trend. Po vyhodnocení mezinárodních souborů dat WMO konstatovala, že rozdíl v naměřené teplotě nejteplejších roků jsou pouhé setiny stupně Celsia, což je méně než je hranice nejistoty.

Průměrné globální teploty vzduchu na povrchu pevniny i moří byly v roce 2014 o 0,57 °C nad dlouhodobým průměrem 14 °C referenčního období 1961-1990. Teplota v roce 2010 překročila podle WMO dlouhodobý průměr o 0,55 °C a o 0,54°C v roce 2005. Odhadovaná hranice nejistoty byla 0,10°C.

„Celkový trend oteplování je podstatnější než jaké bylo pořadí jednotlivých nejteplejších roků,“ říká generální tajemník WMO Michel Jarraud. „Z analýzy datových soborů vyplývá, že rok 2014 byl nominálně nejteplejším dosud zaznamenaným rokem, ačkoliv mezi třemi nejteplejšími roky jsou jen velmi malé rozdíly,“ dodává.

„Čtrnáct z patnácti nejteplejších roků spadá do současného století. Očekáváme, že globální oteplování bude pokračovat, protože rostoucí výše skleníkových plynů v atmosféře a objem tepla zachycovaného v oceánech předurčují teplejší budoucnost,“ říká šéf WMO.

Přibližně 93% přebytečné energie, zachycené v atmosféře skleníkovými plyny z fosilních paliv a další lidské činnosti, končí v oceánech. Tepelný obsah oceánů je tedy klíčem k porozumění klimatickému systému. Globální teploty mořské hladiny dosáhly v roce 2014 rekordních hodnot.

Stojí za povšimnutí, že vysoké teploty roku 2014 se projevily i přes nepřítomnost plně rozvinutého jevu El Niño. K němu dochází tehdy, když se nadprůměrně vysoké teploty mořské hladiny ve východní tropické části Tichého oceánu spojí se systémy atmosférického tlaku a vytvoří vzájemně posilující smyčku. Důsledkem je celkové oteplení klimatu. Vysoké teploty v roce 1998, který byl nejteplejším před začátkem 21. století, nastaly v období výrazného projevu El Niño.

„V roce 2014 se v mnoha zemích zkombinovala rekordní vedra s přívalovými srážkami a záplavami nebo se suchem v jiných zemích. To odpovídá očekáváním ohledně měnícího se klimatu,“ řekl Michel Jarraud a dodává, že k posílení odolnosti vůči přírodním katastrofám a abychom byli schopni pomoci zemím a komunitám adaptovat se na rychle se měnící v mnoha případech také méně příznivé klima, potřebujeme vysoce účinné služby v oblasti meteorologie a klimatu.

WMO vydala analýzu globálních teplot ještě před jednáními o změnách klimatu, která proběhla v první polovině února v Ženevě. Tyto rozhovory měly připravit půdu pro dohodu o konkrétním postupu, kterou přijmou účastníci konference UNFCC v prosinci v Paříži.

Analýza WMO je založena mimo jiné na třech komplementárních souborech dat, jež spravují Hadley Centre of the UK’s Met Office spolu s oddělením pro výzkum klimatu na University of East Anglia, Národní centrum klimatických dat americké Národní správy oceánů a atmosféry (NOAA), a Goddard Institute of Space Studies (GISS) pod správou Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Průměrné globální teploty se odhadují také s pomocí systémů statistického přepočtu, které pracují s nejvyspělejšími meteorologickými předpovědními systémy a kombinováním různých zdrojů dat vytvářejí doplňkové analytické přístupy. WMO vychází především z dat z reanalýz Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí, které také zařadilo rok 2014 mezi čtyři dosud nejteplejší roky.

Závěrečná zpráva Status of the Climate in 2014 bude zahrnovat detailní informace o regionálních trendech a extrémních projevech počasí. Zveřejněna bude v březnu 2015.

Překlad tiskové zprávy WMO: Informační centrum OSN v Praze


Mezinárodní den žen

6.3.2015 



Svět nikdy nedokáže uskutečnit 100 procent svých cílů, pokud 50 procent lidí nemůže plně využít svého potenciálu

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna

Před dvaceti lety, kdy se konala přelomová světová konference o právech žen, obrátil ničivý konflikt v bývalé Jugoslávii žádoucí pozornost ke znásilněním a dalším válečným zločinům proti civilistům. O dvě desetiletí později se dívky, kterým je stěží sedm let, stávají nejen cílem, ale přímo zbraní násilných extrémistů. Bylo by příliš snadné kvůli tomu ztrati víru v sílu mezinárodních setkání. Sice před sebou máme ještě dlouhou cestu k dosažení úplné rovnosti práv – přičemž hlavním cílem je skoncovat s genderově podmíněným násilím – pokrok dosažený v uplynulých dvaceti letech je důkazem přetrvávajícího významu Pekingské konference o ženách z roku 1995.

Od přijetí Pekingské deklarace a Akčního plánu začalo být vzdělávání dostupnější a kvalitnější pro více dívek než dříve. Počet žen, které zemřou při porodu, se snížil téměř na polovinu. Více žen pracuje ve vedení firem, ve vládách i ve světových organizacích. Velmi tuto pozitivní změnu vítám. Zároveň si u příležitosti letošního Mezinárodního dne ženmusíme připustit, že vývoj je příliš pomalý a nerovnoměrný a že pro jeho urychlení ve všech oblastech musíme udělat mnohem více.

Svět se musí sjednotit a zareagovat na zneužívání žen a dívek násilnými extrémisty. Od Nigérie a Somálska po Sýrii a Irák se ženská těla stala bojištěm, na němž válečníci uplatňují specifické a systematické strategie. Často jsou založené na etnické příslušnosti či náboženském vyznání. Ženy jsou napadány za snahu uplatnit své právo na vzdělání a základní služby, jsou znásilňovány a sexuálně zotročovány. Stávají se z nich odměny pro vítěze nebo se s nimi obchoduje mezi jednotlivými skupinami extrémistů. Lékařky, zdravotní sestry a další ženy byly zavražděny za to, že se chtěly uplatnit ve své profesi. Obhájci ženských práv, kteří mají dost odvahy postavit se této krutosti, v boji za svou věc riskují a někdy i ztrácejí životy.

K těmto zásadním útokům na práva žen musíme celosvětově zaujmout jasný postoj. Je třeba, aby se pobouření mezinárodního společenství promítlo do smysluplných kroků, jimiž jsou mimo jiné i humanitární pomoc, psychosociální služby, existenční podpora a snaha pohnat pachatele zločinů ke spravedlnosti. Jsou-li ženy a dívky často prvním cílem útoku, musí být jejich práva stěžejním bodem naší strategie zaměřené na řešení tohoto enormního a rostoucího problému. Ženy a dívky, požívající svých práv, jsou největší nadějí pro udržitelný rozvoj po ukončení konfliktu. Jsou nejlepšími nositeli ekonomického růstu, největší nadějí na usmíření a nejlepší cestou, jak zabránit radikalizaci mladých lidí a dalšímu roztáčení spirály násilí.

I ve společnostech, které žijí v míru, se stále příliš mnoho dívek a žen stává oběťmi domácího týrání, ženské obřízky a dalších forem násilí, které traumatizují jednotlivce a poškozují celé společnosti. Diskriminace je stále velkou překážkou, kterou je třeba odstranit. Je zapotřebí rozšířit škálu příležitostí v politice, podnikání a dalších oblastech. Potřebujeme změnit postoje, zejména mužů, a získat muže pro aktivní přístup ke změnám. A musíme podpořit naše odhodlání vědomím, že investice do rovnosti pohlaví vedou k ekonomickému pokroku, sociálnímu i politickému začleňování i dalším ziskům, které pro změnu upevní stabilitu a lidskou důstojnost.

Tento rok je klíčový pro pokrok ve věci ženských práv. Mezinárodní společenství usilovně pracuje na zavádění nové agendy udržitelného rozvoje, která bude stavět na výsledcích Rozvojových cílů tisíciletí a vytvářet politiky a společenské investice pro příští generace. Aby byla agenda pro období po roce 2015 skutečně transformativní, musí upřednostnit rovnost pohlaví a rozvoj žen. Svět nikdy nedokáže uskutečnit 100 procent svých cílů, pokud 50 procent lidí nemůže plně využít svého potenciálu. Když dáme síle žen volný průchod, zajistíme tím budoucnost pro všechny.

UN Women k Mezinárodnímu dni žen (anglicky)


Epidemii cholery na Haiti lze řešit jen zajištěním nezávadné vody a sanitačních zařízen

13.3.2015 



 Na Haiti bylo od roku 2010 infikováno více než 720 tisíc lidí cholerou, nemoc si vyžádala již 8 700 obětí. Epidemie je imunní vůči hranici státu a šíří se dál. „Řešením není jen očkování a léčba, ale především investice do dostupnosti pitné vody a hygienických zařízení,“ upozornil na setkání s novináři a pracovníky OSN v Praze zástupce generálního tajemníka OSN Pedro Medrano, který je pověřen koordinací akce proti epidemii cholery.

„Nejde o nedostatek zájmu či solidarity. Mezinárodní společenství prokázalo po zemětřesení v roce 2010 obrovskou solidaritu. Do země přiteklo v letech 2003-2012 víc než 10,5 miliardy USD humanitární a rozvojové pomoci. Došlo ke snížení extrémní chudoby, dětské podvýživy i výskytu HIV/AIDS, zlepšil se přístup ke vzdělání. Jedna důležitá věc ale byla mezinárodním společenstvím přehlížena. Problematika dostupnosti vody a hygienických zařízení zůstávala podfinancovaná. Epidemie cholery nám paradoxně dává skvělou příležitost zaměřit se na trvalé řešení problému vody a sanitace. Haitská vláda vypracovala podrobný plán eliminace cholery, který počítá s prostředky ve výši 2,2 miliardy USD. Z 90 % je tento plán zaměřen na dostupnost pitné vody a sanitace. Zlepšení této infrastruktury povede k zastavení cholery i dalších infekčních nemocí šířících se vodou. Zachráníme tak mnoho – zejména dětských – životů,“ píše pro americký server The Huffington Post koordinátor OSN pro potírání cholery na Haiti Pedro Medrano.

V současné době vyvíjí Pedro Medrano velké úsilí pro získání podpory pro aktivity proti choleře na Haiti u členských států OSN.

Článek Pedra Medrana  Clean Water and Strong Institutions for Haiti


Snižování rizika přírodních katastrof

13.3.2015 



Světová konference OSN v Sendai, 14. – 18. března 2015

Zítra začíná v Japonsku světová konference, na které se budou hledat řešení na posilování schopnosti lidstva čelit přírodním katastrofám. Do severojaponského města se sjíždějí nejvyšší představitelé států a vlád s cílem přijmout společný plán, který nahradí dosavadní akční plán přijatý v roce 2005 v jiném japonském městě Hjógo. Výsledkem celého procesu vyjednávání má být posílení celkové odolnosti lidstva vůči přírodním katastrofám.

Místo konání má na problematiku přímou vazbu. Leží v regionu, který byl ohniskem zemětřesení, jež vedlo k vlně tsunami a následné havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.

Dohoda, která byla v roce 2005 uzavřena v Hjódo vedla k celkovému zlepšení a snížení počtu lidí přímo ohrožených přírodními katastrofami především v Asii o jednu miliardu. Řada faktorů, které k rizikům katastrof přispívají – ať už je to vyčerpávání půdy, nedostatečné stavební předpisy a postupy, degradace životního prostředí, chudoba, změna klimatu či slabé instituce – ale přetrvává.

Fakta

•   škody způsobené přírodní katastrofou na budovách dosahují v průměru 314 miliard dolarů za rok
•   investice na prevenci ve výši 6 miliard USD mohou vést k úsporám až ve výši 360 miliard USD (zpráva OSN)

Cíle konference naznačila v rozhovoru pro UN Radio Margareta Wahlsrömová, šéfka Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof (UNISDR): „Státy by v Sendai měly najít společný modus pro způsob mezinárodní spolupráce na financování potřebných opatření. Zároveň by měly definovat jak se adaptovat na dopady změnu klimatu, což se stane součástí globální agendy udržitelného rozvoje (SDGs), která bude finalizována v září v New Yorku.“

Udržitelný rozvoj začíná v Sendai

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun upozorňuje, že je načase přestat řešit rozvoj a humanitární katastrofy odděleně. „Snižování rizika katastrof leží v samotném jádru rozvojové pomoci, která se snaží vytvářet lepší životní podmínky, i v jádru humanitární pomoci, jež začíná po vypuknutí katastrofy. Tím, že zahajujeme mezinárodní kalendář akcí sendaiským jednáním o snižování rizika katastrof, vysíláme jasný signál, že svět je připravený integrovat své strategie. Viděl jsem lidské oběti katastrof – od zemětřesení v Číně a na Haiti přes záplavy v Pákistánu a Bangladéši až po superbouři Sandy, která zasáhla Karibik a Severní Ameriku, a zaplavila dokonce i spodní patra newyorských objektů OSN. Když firemní sektor, občanská společnost a vláda spojí síly, aby pomohly státům odolávat katastrofám, pak dokážou zachraňovat životy, zvyšovat stabilitu a vytvářet příležitosti, které umožní trhům i lidem prosperovat, říká šéf OSN.


Výbor OSN bude projednávat situaci práv lidí s postižením v České republice

26.3.2015 



Výbor OSN pro práva lidí s postižením (CRPD) bude projednávat situaci v České republice na svých zasedáních 31. března a 1. dubna 2015. Jednání bude živě přenášeno prostřednictvím internetu.

Česká republika je jedním ze 153 států, které přistoupily k Úmluvě o právech lidí s postižením. Úmluva ukládá, aby státy předkládaly periodické zprávy o jejím naplňování.
CRPD tvoří 18 mezinárodních nazávislých expertů. Na zasedání povedou dialog s delegací Vlády ČR a vyslechnou si i zástupce organizací lidí s postižením, nevládních organizací a dalších institucí zabývajících se právy lidí s postižením.

Místo konání: Palais Wilson, Ženeva
Čas: 15:00 -18:00 (31. března) ; 10:00 -13:00 (1. dubna)

Živý přenos po internetu (webcast)

Více informací o České republice a dalších zemích, které předloží periodickou zprávu (Německo, Chorvatsko, Turkmenistán, Dominikánská republika, Mongolsko, Cookovy ostrovy)

Závěrečné vyjádření výboru CRPD bude zveřejněno 17. dubna


Nominace na cenu Nelsona Mandely 2015

15.4.2015 



První ročník Ceny Nelsona Rolihlahla Mandely vyhlašuje výzvu k nominacím. Cena je určena jednotlivcům, kteří zasvětili svůj život službě lidstvu při prosazování smíru a soudržnosti a při rozvoji společnosti.

Bude udělována jednou za pět let jako výraz uznání vždy jedné ženě a jednomu muži, kdy každý z nich bude z jiného regionu světa.

Uzávěrka pro nominace za rok 2015 je 18. května 2015. Nominace v angličtině je nutné doručit do Sekretariátu OSN na adresu mande[email protected]

Chcete-li podat návrh nominace, stáhněte si prosím nominační formulář

Další informace o ceně Nelsona Mandely 2015


Virus Ebola se již v Libérii nešíří

19.5.2015 



Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že v Libérii se zastavilo šíření viru ebola. Země tak byla deklarována „Ebola Free“, což znamená, že po dobu 42 dnů, což je dvojnásobek inkubační doby onemocnění, se neobjevil nový případ infekce. Poslední případ eboly v Libérii byl zaznamenán u ženy, u níž se symptomy projevily 20. března a o týden později na onemocnění zemřela.

WHO uvedla, že je to obrovský úspech pro zemi, ve které bylo zaznamenáno nejvíce případů úmrtí během největší, nejdelší a nejkomplexnější epidemie od roku 1976, kdy ebola poprvé udeřila. Na vrcholu epidemie, který probíhal v srpnu a září 2014, činil týdenní nárůst infikovaných 300 až 400 osob. V jednom okamžiku nebyly pro nové pacienty k dispozici prakticky žádná lůžka. Dohromady bylo v Libérii infikováno 10 564 osob z nich 4 716 zemřelo.

Oznámení uvítal UNICEF, nicméně varuje, že hrozba pro region úplně nezmizí, dokud bude k přenosu infekce docházet v okolních zemích.

Zvláštní stránky o ebole připravila Světová zdravotnická organizace (anglicky)


Ukončete boje v Palmýře!

21.5.2015 



Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyzývá k okamžitému ukončení ozbrojených střetů v blízkosti syrské Palmýry. „Jsem situací hluboce znepokojena. Probíhající boje ohrožují jednu z nejvýznamějších památeksvětového dědictví i místní obyvatele,“ naléhá šéfka UNESCO.

Navzdory pokračujícím snáhám mezinárodního společenství zastavit násilí se situace v Sýrii stále zhoršuje. Humanitární pomoc v současnosti potřebuje 12,2 milionu lidí, z toho 5,6 milionu dětí. V konfliktu doposud zemřelo více než 222 tisíc Syřanů . Jedná se pouze o hrubý odhad, číslo je pravděpodobně daleko vyšší.

Seznam světového kulturního dědictví UNESCO


O změně klimatu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

22.5.2015 



U příležitosti Světového dne životního prostředí má Informační centrum OSN v Praze čest spolupracovat s Francouzským velvyslanectvím v Praze a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na přípravě odborné konference o klimatické změně.

Konference s názvem „Klimatická konference v Paříži 2015: výzvy a řešení“ se koná v Poslanecké sněmovněParlamentu České republiky, 5. června 2015 od 8:00 do 13:00 hod.

Na konci letošního roku (30.11.-11.12.) bude Francie hostit konferenci COP21 (21. konference států, které se připojily k rámcové úmluvě o změně klimatu, UNFCCC). V Paříži se sejde přes 40 tisíc účastníků – delegáti jednotlivých států, zástupci mezinárodních organizací, nevládních organizací, zástupci obchodu a soukromých společností – s cílem dosáhnout ambiciózní globální dohody, která zajistí dodržení hranice oteplování do 2°C oproti preindustriální éře. V sázce je mnoho, ale zůstává naděje, že se změnu klimatu podaří udržet v mezích. Francie jako hostitelská země bude napomáhat vyjednávání s podporou orgánů EU a členských států.

Program (česky)


Generální tajemník OSN o roli mladých v současném světě

22.5.2015 



Šéf OSN Pan Ki-mun bude příští týden v Bruselu diskutovat s mladými lidmi na téma jejich role v současném světě. Akci „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ organizuje Evropská komise a Organizace spojených národů. Účastnit se může každý prostřednictvím živého vysílání.

2015: klíčový rok pro rozvoj

Diskuze se uskuteční v rámci Evropského roku pro rozvoj, kterým Evropa potvrzuje svůj závazek přispívat k vymýcení chudoby. Rok 2015 je významný i z globálního hlediska, protože v OSN vznikne nový program rozvoje na příštích 15 let (2015-2030), tzv. SDGs. Mladí lidé jako budoucí lídři a účastníci světového rozvoje by si měli uvědomit svoji podstatnou roli a procesu vytváření nové agendy se účastnit.


Ženy ve 21. století

25.5.2015 



Diskuze se zástupkyní generálního tajemníka OSN

Příští týden navštíví Českou republiku zástupkyně generálního tajemníka OSN a výkonné ředitelky UN Women Lakshmi Puriová. Její program zahrnuje také setkání se zástupci NNO, medií a dalšími partnery v iCentru OSN. Diskuze pod názvem Ženy ve 21. století: Co změní agenda SDGs?  se koná v pondělí 1. června od 14 do 15 hod.

O čem se bude diskutovat?

V roce 2015 mají státy světa příležitost přijmout novou strategii udržitelného rozvoje a uzavřít novou globální úmluvu o ochraně klimatu. To, co bude přijato letos, vyústí v novou agendu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), která naváže na osm Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Jaké jsou priority SDGs v otázce rovných příležitostí a co mohou SDGs změnit, pokud budou dostatečně uplatňovány? Jak bude UN Women podporovat agendu posilování postavení žen, která jeprůřezovým tématem SDGs? Jaké pozitivní dopady již mají politiky rovných příležitostí a jaké jsou další perspektivy?

Seznamte se s Lakshmi Puriovou

Po celou svou profesionální kariéru se paní Puriová věnuje otázce rovných příležitostí a posilování postavení žen ať již v souvislosti s problematikou bezpečnosti, lidských práv či udržitelného rozvoje. Lakshmi Puriová má bohaté zkušenosti v oblasti tvorby ekonomických a rozvojových politik, kde se zabývala problematikou obchodu, investic, pracovní mobility, finančních toků, ochrany životního prostředí a klimatu, dále energetikou, zemědělstvím a potravinovou bezpečností, otázkami přístupu k základním službám či ochrany práv duševního vlastnictví. Mnoho let pracovala v UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji), kde mimo jiné v letech 2007-2009 působila i jako zástupkyně generálního tajemníka UNCTAD.


Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou.

26.5.2015 



Blahobyt lidstva, stav životního prostředí a funkčnost ekonomiky primárně závisí na zodpovědném nakládání s přírodními zdroji planety. Přibývá důkazů, že lidé spotřebovávají mnohem více zdrojů než dokáže planeta udržitelně produkovat.

Mnoho ekosystémů Země se blíží kritickému bodu zlomu, za nímž dojde buď k jejich úplnému vyčerpání, nebo nezvratným změnám vlivem tlaku rostoucí populace a ekonomického vývoje. Pokud se současné vzorce spotřeby a produkce nezmění a množství obyvatel Země vzroste na předpokládaných 9,6 miliard, budeme v roce 2050 potřebovat tři planety, abychom si udrželi stávající způsob života a spotřeby.

Téma letošního Světového dne životního prostředí proto zní Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou. Žít s vědomím limitů, které planeta má, je tou nejlepší strategií pro zabezpečení zdravé budoucnosti. Lidstvo nemusí prosperovat na úkor planety. Udržitelný způsob života spočívá v lepším výkonu s menší spotřebou. Je nutné si uvědomit, že nárůst spotřeby přírodních zdrojů a jeho dopady na životní prostředí nemusí být nevyhnutelným vedlejším účinkem ekonomického růstu. Podívejme se alespoň na základní fakta o třech z nejvýznamnějších zdrojů planety.

Voda

I když se v domácnostech s vodou relativně šetří, přírůstek obyvatelstva a narůstající spotřeba vody převážily nad příznivým efektem úsporných technologií i chování. Měli byste proto vědět:

  • Méně než 3% světových zásob vody představuje voda pitná, přičemž 2,5% zásob pitné vody je uloženo v arktickém a antarktickém ledu a ledovcích. Lidstvo tak má k dispozici pro všechny své potřeby i potřeby ekosystémů pouze 0,5% zásob pitné vody
  • Lidé znečišťují vodu rychleji než ji příroda stihne zrecyklovat a vyčistit.
  • Více než miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě.
  • Nadměrná spotřeba vody je příčinou globálního vodního deficitu.
  • Voda je volně dostupná, ale infrastruktura potřebná k rozvodům vody je nákladná.

Energie

Navzdory technologickému pokroku, který umožňuje efektivnější využívání energie, vzroste její spotřeba v zemích OECD do roku 2020 o 35%. Komerční sféra a domácnosti jsou hned po dopravě oblastmi, kde spotřeba energie narůstá nejrychleji.

V roce 2002 bylo v zemích OECD 550 milionů motorových vozidel. Z toho 75 % tvořila osobní auta. Vlastnictví motorových vozidel vzroste podle předpokladů do roku 2020 o 32 % a počet kilometrů najetých motorovými vozidly o 40 %. Letecká doprava ve světě se ve stejném období ztrojnásobí. Na co bychom tedy měli do budoucna myslet?

  • Můžeme své spotřebitelské chování zaměřit na zboží a služby s nižší spotřebou energie a materiálu, aniž bychom snižovali kvalitu života.
  • Domácnosti spotřebovávají 29 % světové energie a následně přispívají k produkci 21 % emisí oxidu uhličitého. Náklady na udržitelné energetické zdroje jsou stále konkurenceschopnější vůči nákladům na využívání fosilních paliv. Pětina celkové světové spotřeby energie v roce 2013 připadala na obnovitelné zdroje.
  • Na celosvětové úrovni rostla spotřeba energie nejrychleji v odvětvích dopravy a služeb, a to v důsledku narůstající přepravy cestujících i zboží a rychlé expanze průmyslu služeb.

Potraviny

Potraviny mají zásadní environmentální dopady ve fázi produkce (zemědělství, výroba potravin), domácnosti k tomu nepřímo přispívají svými stravovacími preferencemi a návyky. Celkový dopad na životní prostředí se projevuje zejména v oblasti nákladů na energie a odpady. Měli bychom mít na zřeteli, že:

  • Každoročně se vyplýtvá celkem 1,3 miliardy tun jídla. Zároveň téměř miliarda lidí trpí podvýživou a další miliarda hladoví.
  • Nadměrná spotřeba jídla škodí našemu zdraví i životnímu prostředí:
    • 1,5 miliardy lidí na světě má nadváhu nebo jsou obézní
    • Degradace půdy, snižující se výnosnost půdy, neudržitelná spotřeba vody, nadměrný rybolov a degradace mořského prostředí snižují schopnost ekosystémů poskytovat dostatek potravin.
    • Potravinářské odvětví se podílí téměř 30 % na celkové celosvětové spotřebě energie a odpovídá za téměř 22 % emisí skleníkových plynů.
  • Zvýšená spotřeba negativně ovlivňuje potravinovou bezpečnost:
    • Zvyšuje ceny potravin.
    • Na vzestupu jsou výrobní postupy pro zdrojově náročnější potravinářské produkty.
    • Zdrojově náročné potraviny vyčerpávají základnu agroekologických zdrojů a negativně ovlivňují její schopnost produkovat dostatečné množství potravin.


Operace na udržování míru: Minulost, současnost, budoucnost“.

29.5.2015 



Dne 29. května si připomeneme Mezinárodní den příslušníků mírových sborů OSN. Je to příležitost jak ocenit jejich významný přínos, znovu potvrdit společný závazek a zvýšit efektivitu v následujících letech. 

Od roku 1948 se operace OSN na udržení míru vyvinuly v hlavní nástroj mezinárodního společenství pro zvládání obtížných krizí, které ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost. Za celou historii bylo zrealizováno 71 misí, v nichž bylo nasazeno více než milion příslušníků vojenského, policejního a civilního personálu.V současné době je počet příslušníků misí včetně 125 tisíc osob.

Mezinárodním dnem modrých přileb vzdáváme hold všem, kteří v operacích působí a působili a také všem, kteří pod modrou vlajkou OSN zahynuli. V průběhu historie položilo život než 3 300 mírotvůrců OSN, 126 jen v minulém roce.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun k této příležitosti poznamenal: „Mírové mise OSN pomáhají realizovat cíl Charty OSN, kterým je spojení našeho úsilí k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti. Ikonické modré přilby si v průběhu let plných úsilí a obětí vybudovaly pozici symbolu naděje pro miliony lidí žijících v oblastech zmítaných válkou“.

V současnosti přispívá do mírových misí OSN personál s technikou 122 členských států. Toto úctyhodné číslo je obrazem globální důvěry v mírové mise OSN jako nástroje kolektivní bezpečnosti.


Zdravé oceány, zdravá planeta

5.6.2015 



POSELSTVÍ GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA OSN KE SVĚTOVÉMU DNI OCEÁNŮ

8. června 2015

Oceány tvoří zásadní součást zemského ekosystému a jejich zdraví je nezbytné k zachování zdraví planety. Dva z každých pěti lidí žijí relativně blízko pobřeží a obživa tří z každých sedmi lidí závisí na mořských a přímořských produktech. Naše oceány regulují klima a v přirozených cyklech zpracovávají živiny. Poskytují nám přitom celou řadu služeb, od přírodních zdrojů až po potraviny a práci pro miliardy lidí.

Vzhledem ke svému zásadnímu významu pro zdraví planety a blahobyt lidstva, stávají se oceány nedílnou součástí naší vznikající vize udržitelného rozvoje, včetně nového souboru cílů udržtelného rozvoje, který se v současné době připravuje jako vodítko pro celosvětový boj s chudobou v příštích patnácti letech.

Klimatická změna je velkou zátěží pro zdraví a produktivitu oceánů. Je zřejmé, že lidé způsobili změny klimatického systému, které souvisejí s ohříváním oceánů. Hladiny moří se zvyšují, což má pustošivé účinky na zranitelná společenství, zejména na obyvatele malých ostrovních rozvojových států.

Oceány absorbují velké množství emisí skleníkových plynů a v důsledku toho jsou stále kyselejší. Oceánské ekosystémy degradují. Korály, které poskytují podporu velkému množství podmořského života, jsou vlivem vyšších teplot vody náchylné k odbarvování nebo dokonce k odumírání.

Světový den oceánů je příležitostí upevnit naše odhodlání oceánů si vážit, chránit je a obnovovat je i jejich zdroje.

V letošním roce usilují vlády o přijetí klíčových dohod o klimatické změně a odstranění chudoby. Pro dosažení úspěchu v jednáních bude nezbytné, aby si představitelé států uvědomili významnou úlohu světových oceánů.

Oceány jsou rozlehlé, avšak jejich schopnost odolávat poškozování působenému lidmi je omezená. Během letošního roku, který se může stát rozhodujícím, se musíme zavázat, že budeme dary oceánů využívat pokojně, spravedlivě a udržitelně s ohledem na budoucí generace.


Zástupkyně generálního tajemníka OSN jedním z hlavních hostů připomínky 70. výročí OSN v Praze

8.6.2015 



Česká republika si 2. června připomněla 70 let od vzniku OSN konferencí, kterou zahájili předseda Vlády České republiky Bohuslav Sobotka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Jedním z hlavních řečníků mezinárodní konference „70 let v OSN: Udržitelný rozvoj jako výzva a příležitost” byla zástupkyně generálního tajemníka OSN a zástupkyně výkonné ředitelky UN Women Lakshmi Puriová. Konference se konala v Černínském paláci v Praze a společně ji připravily Úřad Vlády ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Premiér Vlády České republiky a ministr zahraničí podpořili kampaň HeForShe. Foto: Úřad Vlády ČR

„Před 70 lety vyvstala z popela 2. světové války Organizace spojených národů. Za dobu své existence přispěla světová organizace k výraznému pokroku v oblasti rozvoje, bezpečnosti a lidských práv. Ve světle nových globálních výzev je rok 2015 unikátní příležitostí k definování nového plánu rozvoje, jehož cílem je transformace společností a ekonomik ve prospěch všech lidí světa. Transformace, po níž všichni, muži i ženy, volají,“ řekla v úvodu konference Lakshmi Puriová.

Zástupkyně šéfa OSN se ještě před konferencí sešla k bilaterálnímu jednání s premiérem a ministrem zahraničí. Představila na něm mandát a úlohu agentury OSN UN Women a globální kampaně OSN na podporu genderové rovnosti. Oba lídry pak pozvala, aby se připojili k iniciativě HeForShe (On pro ni), která je založena na osobním angažmá mužů ve prospěch posílení postavení žen. Premiér Sobotka i ministr Zaorálek kampaň osobně podpořili.

„Žijeme v zemi, která volební právo nabídla ženám již v roce 1918, a podíl žen na zaměstnanosti je trvale jeden z nejvyšších na světě. Rovnost žen a mužů pro nás zůstává aktuálním cílem,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Lakshmi Puriová nabídla jménem OSN vládě podporu a technickou pomoc v oblasti rozvoje legislativy a přivítala enthusiasmus, s jakým se předseda vlády a ministr zahraničí připojili k iniciativám OSN.

Univerzita Karlova pro kampaň HeForShe. Na snímku zleva velvyslankyně ČR při OSN v New Yorku Edita Hrdá, rektor UK prof. Zima, děkan PF UK prof. Kuklík a Lakshmi Puriová. Foto: iCentrum OSN

Den před konferencí k výročí vzniku OSN se zástupkyně šéfa OSN sešla s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, který rovněž osobně popořil iniciativu HeForShe„Rovnost žen a mužů považuji za základní právo a jedno ze základních demokratických principů. Podporovat rovnost žen a mužů by mělo být povinností každého z nás, bez ohledu na pohlaví,“ řekl ministr Dienstbier. Lakshmi Puriová se setkala také s ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynkem Kmoníčkem, s nímž vedle genderových otázek mluvila také o dalších aktuálních prioritách OSN.

Odpoledne pak diskutovala o globálních výzvách i genderových otázkách se zástupci NNO v Informačním centru OSN v Praze a na Právnické fakultě UK se studenty. Lakshmi Puriovou na půdě Univerzity Karlovy přivítel její rektor, profesor Tomáš Zima, a děkan PF profesor Jan Kuklík. Oba univerzitní hodnostáři se aktivně přihlásili ke kampani HeForShe a přislíbili, že její principy budou šířit nejen v rámci univerzity, ale i ve společnosti.


UNHCR hlásí rekordní počet migrantů do Evropy přes Středozemní moře

11.6.2015 



Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přesáhl počet běženců mířících do Evropy přes Středozemní moře jen v letošním roce 100 tisíc. Nejvíce se jich se vylodilo v Itálii (54 tisíc), v Řecku (48 tisíc) a ve Španělsku (920).

S největším náporem se nyní potýká Řecko, kam denně připlouvá asi 600 běženců zejména ze Sýrie, Afgánistánu a Iráku. Za měsíc leden bylo evidováno 737 nově příchozích uprchlíků, v dubnu to bylo 5 tisíc a v květnu už 7,2 tisíc běženců. V současné době zde čeká na registraci asi 2,5 tisíce lidí. Uprchlická centra jsou přelidněná, například uprchlické centrum ve vesnici Moria momentálně poskytuje přístřeší asi tisícovce uprchlíků, kteří čekají na vyřízení formalit.

UNHCR se nyní snaží pomáhat v zemích jižní Evropy zlepšit podmínky pro přijímání uprchlíků, poskytuje právní poradenství nově příchozím běžencům o jejich právech a povinnostech a zaměřuje se zejména na zvláště potřebné jako jsou opuštěné děti, lidé s postižením, starší osoby či oběti mučení.

V posledních týdnech UNHCR upozorňuje na zvýšený příliv uprchlíků a nabádá všechny státní i občanské organizace zabývající se přijímáním uprchlíků, aby se více zapojily a přispěly k řešení této situace.


Předsedou 70. Valného shromáždění OSN byl zvolen bývalý ministr zahraničí Dánska

16.6.2015 



Ve veřejné volbě byl předsedou nadcházejícího 70. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku zvolen Mogens Lykketoft. Letos sedmdesátiletý veterán mezinárodní diplomacie působil v letech 2000-2001 jako ministr zahraničí a od roku 2011 působí jako předseda dánského parlamentu.

Ve svém projevu bezpostředně po volbě Mogens Lykketoft řekl, že chce aktivně usilovat o budování spravedlivějšího a stabilnějšího světa v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí. Za své priority označil snahy OSN upevnit mezinárodní mír a bezpečnost a podporovat lidská práva. Prohlásil také, že je nutné najít způsob, jak vymýtit extrémní chudobu a dosáhnout udržitelného rozvoje tak, aby se rozdíly mezi bohatými a chudými nezvětšovaly, ale zmenšovaly.

Nově zvolenému předsedovi Valného shromáždění OSN poblahopřál generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


Klimatická změna a migrace

17.6.2015 



Dina Ionesco, IOM

Světový den životního prostředí je příležitostí zamyslet se nad složitými vztahy mezi lidmi a prostředím, v němž žijí. Každý sedmý člověk na světě je migrantem. Jejich život v pohybu ovlivňuje životy dalších miliard. V průběhu dějin lidé vždy migrovali za novými příležitostmi a lepším životem. K migraci vede řada složitých socioekonomických faktorů a úzce se váže k blahobytu člověka.

Někteří migranti odcházejí hledat větší štěstí a prosperitu. Jiní jsou k odchodu nuceni pronásledováním, ozbrojenými konflikty nebo přírodními katastrofami. Stále častějším důvodem je ale dnes vyčerpání zdrojů, na nichž závisí živobytí. Zhoršování stavu životního prostředí má v rostoucí míře na svědomí, že lidé opouštějí domovy. Není proto možné odhlížet od spletitého vztahu mezi migrací a životním prostředím. Současný stav životního prostředí je závažnou příčinou migrace. A naopak: migrace více než v minulosti ovlivňuje stav životního prostředí.

Dnes se již všeobecně uznává, že pohyb lidí souvisí se změnou klimatu, jak uvádí i Mezivládní panel pro změnu klimatu(IPCC). Klimatická změna ohrožuje desítky milionů lidí: nutí je k opuštění domovů a zároveň snižuje jejich adaptabilitu pomocí mobility. Změna klimatu a životního prostředí ovlivňuje migraci různými způsoby. Jedním z nich je nárůst četnosti a intenzity přírodních katastrof. V letech 2008 až 2013 vedly k vysídlení v průměru 27 milionů lidí ročně.

Dalším aspektem je degradace půdy. Suché oblasti Mexika opouští 600 až 700 tisíci lidí ročně. Do roku 2025 budou v oblastech postihovaných velkým suchem žít až 2,4 miliardy lidí. To je 15-20 % předpokládaného počtu obyvatel planety. Dalších 50 milionů bude podle údajů UNCCD žít v oblastech ohrožených desertifikací. IPCC odhaduje, že do roku 2020 bude vlivem změny klimatu jen v Africe vystaveno nedostatku vody 75 až 250 milionů lidí.

Obyvatelstvo nízko položených pobřežních oblastí, které v současné době tvoří 10 % světové populace, bude ohroženo stoupající hladinou moří. Stejné hrozbě bude čelit i 50 největších pobřežních měst ve světě.

Dnes se nám naskýtá jedinečná možnost porozumět migraci a přistupovat k ní v kontextu globální akce proti změnám klimatu. Práce IOM v oblasti migrace, životního prostředí a změny klimatu vychází z přesvědčení, že migrační politiky mohou přispět k vytvoření lepších politik pro řešení změny klimatu, a že od environmentálních a klimatických faktorů nemohou migrační politiky odhlížet.

Velmi nám záleží na tom, abychom přispěli k ambiciózní klimatické akci a pomohli společenstvím adaptovat se na stávající i budoucí projevy změny klimatu, se zvláštním zřetelem k integraci a zohlednění mobility v pařížské dohodě o klimatu.

Máme velký zájem přispívat i do agendy řešení, a to zejména iniciativami věnovanými migrantům a diasporám v rámci globální reakce na změnu klimatu. Přikládáme velký význam podpoře států – zejména těch, které změna klimatu ohrožuje nejvíce – při rozvíjení jejich kapacit. Nabízíme jim národní i regionální školení pro řešení řady otázek mobility v kontextu změny klimatu.

Problémy a možnosti migrace jsou důležité pro adaptační i mitigační strategie. Finanční převody migrantů a diaspor do rozvojových zemí ohrožených změnou klimatu by měly být začleněny do globální finanční architektury.

Neměli bychom si nechat ujít příležitost začlenit migraci a migranty do akce proti změně klimatu. V opačném případě budeme i nadále přispívat k odtržení životního prostředí a jeho zdrojů od lidí, kteří v tomto prostředí žijí, rostou a vyvíjejí se spolu s ním.

IOM je zkratkou pro Mezinárodní organizaci pro migraci. Článek byl napsán u příležitosti Světového dne životního prostředí. (zkráceno)


Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

18.6.2015 



Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozorňuje na historicky nejvyšší počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy v důsledku válek, konfliktů či pronásledování. Ve své výroční zprávě Global Trends Report: World at War za rok 2014 uvádí, že počet běženců roste stále rychleji. Na konci roku 2014 to bylo 59,5 milionu lidí (každý den tak loni přibylo 42 500 běženců, což je čtyřnásobný nárůst jen za poslední čtyři roky), o rok dříve 51,2 milionu. Před deseti lety 37,5 milionu. Každý 122. člověk na planetě je nyní uprchlíkem, vnitřně vysídleným či žadatelem o azyl. Pokud by představovali populaci státu, jednalo by se o 24. největší stát světa.

„Dochází ke změně paradigmatu, k nekontrolovanému posunu do doby, kdy masová nucená migrace i nutná reakce na ni daleko přesahují dosavadní zkušenosti. Je zlověstné, že viníci konfliktů zůstávají nepotrestáni a mezinárodní společenství je naprosto neschopné spolupracovat na zastavení konfliktů a zajištění míru,“ říká vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Nejvíce nutí lidi k vysídlení války

Jednou z hlavních příčin, proč lidé opouštějí své domovy, jsou ozbrojené konflikty. V posledních pěti letech jich bylo rozpoutáno nejméně 15: osm v Africe (Pobřeží slonoviny, Středoafrická republika, Libye, Mali, severovýchodní Nigérie, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán a Burundi), tři na Blízkém východě (Sýrie, Irák a Jemen), jeden v Evropě (Ukrajina) a tři v Asii (Kyrgyzstán, Pákistán a několik oblastí Myanmaru). Největší počet běženců pochází již od roku 2011 ze Sýrie (celkem 7,6 milionu vnitřně vysídlených a 3,88 milionu uprchlíků), následuje Afghánistán (2,59 milionu) a Somálsko (1,1 milionu).

Zdroj: UNHCR

Zatím se jen málo z výše uvedených konfliktů podařilo vyřešit. V roce 2014 se domů mohlo vrátit pouze necelých 127 tisíc uprchlíků. To je nejnižší číslo za posledních 31 let. Celosvětově vzrostl počet uprchlíků z 16,7 milionu v roce 2013 na 19,5 milionu v roce 2014. Počet vnitřních uprchlíků se zvýšil z 33,3 milionu na 38,2 milionu a 1,8 milionu lidí čeká na výsledky žádosti o azyl (oproti 1,2 milionu v roce 2013). Alarmujícím faktem je, že více než polovina všech běženců jsou děti.

K největšímu nárůstu vysídlenců za loňský rok došlo podle UNHCR v Evropě (51 %), dále pak v Asii (31 %), na Blízkém východě a v severní Africe (19 %), v subsaharské Africe (17 %), nejmenší nárůst zaznamenali na americkém kontinentu (12 %).

Přibližně 9 z 10 uprchlíků (86 %) je v méně ekonomicky rozvinutých oblastech a zemích.

Evropa: 51 % nárůst

K prudkému nárůstu došlo v migraci přes Středozemní moře do Evropy. Podle posledních údajů ze začátku června dorazilo jen od začátku letošního roku k Evropským břehům celkem 103 tisíc uprchlíků – nejvíce do Itálie (54 tisíc) a Řecka (48 tisíc). Celkový počet nuceně vysídlených v Evropě dosáhl v roce 2014 podle UNHCR neuvěřitelných 6,7 milionu (4,4 milionu v roce 2013). Je to způsobeno zejména konfliktem na Ukrajině (1,3 milionu vysídlených) a rekordním počtem 219 tisíc migrantů přes Středozemní moře (2014). Většina evropských vysídlenců jsou Syřané v Turecku a Ukrajinci v Rusku. V Evropské unii pak nejvíce žádostí o azyl obdrželo Německo a Švédsko.

Nejvíce uprchlíků na světě momentálně hostí Turecko (1,59 milionu Syřanů).


Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

19.6.2015 



V Bruselu se včera s novináři sešel zvláštní zpravodaj OSN pro otázky práv migrantů Francois Crépeau. Představil hlavní závěry své výroční zprávy, která se zabývá správou vnějších hranic Evropské unie v souvislosti s právy migrantů. Zprávu předložil Radě OSN pro lidská práva.

Současný stav je podle zpravodaje OSN z dlouhodobého hlediska neudržitelný. „Hranice jsou z podstaty propustné a hranice demokratických států o to více.“ Podle zpravodaje Crépeaua povedou pokusy o zablokování hranic ke vzniku černého trhu s migranty. Za rok 2014 do Evropy připlulo po moři více než 200 tisíc migrantů. O rok dříve to bylo 80 tisíc. Během prvních necelých šesti měsíců letošního roku se přes Středozemní moře vypravilo již více než 100 tisíc lidí s cílem získat v Evropě azyl.

„Chceme mít situaci ve svých rukou, nebo to necháme na pašerácích? Abychom dokázali situaci udržet pod kontrolou, musíme se vydat cestou přesídlování. Technicky to není nic náročného. Je to ale náročné politicky,“ řekl zpravodaj OSN Crépeau. „Pokud odmítáme pašování lidí, pak musíme vsadit na mobilitu. Jen tak můžeme zničit trh, který se otevírá pašerákům. A chceme-li mít pod kontrolou mobilitu, musíme motivovat migranty, aby mířili k hraničním kontrolám, nikoli k pašerákům. Je na vládách států, aby dokázaly nabídnout lepší a levnější řešení mobility než pašeráci. To je přece způsob, jak získat výhodu na trhu,“ řekl Crépeau.

Zvláštní zpravodaj OSN dále řekl, že bychom se měli přiklonit spíše k regulované mobilitě než k uzavření hranic. „Uzavření hranic prostě nefunguje. Jejich uzavřením ve jménu kontroly pouze ztratíme kontrolu nad hranicemi úplně.“

Zvláštní zpravodaj OSN Francois Crépeau na tiskové konferenci. Foto: UNRIC

Zpravodaj Crépeau uvítal agendu EU v oblasti migrace. „Je to velmi dobrý první krok s mnoha prvky, které směřují správným směrem. Má také mnoho nedostatků, ale stejně jako mnoho komentátorů se domnívám, že tohle je pouze první krok.“

Francois Crépeau dále řekl, že jeho názory na ekonomickou migraci nejlépe vystihují slova somálského básníka: Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina. „Hnací mechanismy této migrace nejsou tytéž jako u tzv. expatriotů, tedy lidí, kteří z vlastní svobodné vůle legálně pobývají v jiných zemích. Ti mají možnost volby, ale ekonomičtí migranti přicházejí do Evropy, protože doma není nic. Pokud si tedy myslíme, že je odradíme násilím nebo bariérami, tak se mýlíme. Zatím se nám povedlo pouze zakořenit pašerácký systém, který je stále mocnější a stojí stále více životů a peněz.“

Zpravodaj OSN se vyjádřil k současnému politickému diskurzu, který podle něj ovládla populistická argumentace. „Dovolili jsme nacionalistickým hnutím určovat směr této debaty. Musíme takovou debatu zpochybnit a podívat se na fakta. Migranti nás nepřipravují o práci, nepřinášejí nemoci, jsou pro společnost přínosem. Jsou odolní a mobilní,“ řekl Crépeau a vyzval k zavedení víz pro opakovaný vstup, která lidem umožní vrátit se domů bez strachu, že se již nikdy nebudou moci vrátit zpět.

Evropskou unii vyzývá k vytvoření ucelené a srozumitelné migrační politiky založené na lidských právech a s mobilitou jako hlavní přidanou hodnotou. „Je to jediný způsob, jak znovu získat kontrolu nad hranicemi, účinně bojovat proti pašeráctví a posílit postavení migrantů,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN. „Migraci musíme zlegalizovat, regulovat a zdanit. Prohibice nezabránila lidem pít alkohol a americká mafie prosperovala. Tím, že tento trh zlegalizujeme, zregulujeme a zdaníme, získáme nad ním znovu kontrolu. Jen tak může EU vzít kontrolu nad trhem s migrací z rukou pašeráků. Otevřená a řízená mobilita je to, do čeho bychom měli investovat,“ zdůraznil Crépeau.

„A nakonec, musíme také naslouchat samotným migrantům. Všechny migrační politiky jsou tvořeny občany, pro občany a s migranty jsou jen zřídka konzultovány. Neposloucháme je, protože nás občany vůbec nezajímají. Zájem něco udělat zde chybí, my jsme hlavně spokojení s cenou rajčat.“


Vysoký komisař OSN pro uprchlíky ke Světovému dni uprchlíků 2015

22.6.2015 



„Patnáct let od počátku nového tisíciletí, od něhož si mnozí z nás slibovali konec válek, jsme svědky šířícího se celosvětového násilí, které ohrožuje samotné základy našeho mezinárodního systému,“ upozorňuje v prohlášení ke Světovému dni uprchlíků Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

„V uplynulém roce prchalo před násilím více lidí než kdykoli předtím. Téměř 60 milionů lidí dnes po celém světe utíká před konflikty a pronásledováním, z nichž skoro 20 milionů jsou uprchlíci a více než polovina jsou děti. Počet těchto osob se zvyšuje každým dnem, na všech kontinentech. V roce 2014 připadlo na každý den v průměru 42 500 nových uprchlíků, žadatelů o azyl nebo vnitřně přesídlených osob – tedy čtyřikrát více než před čtyřmi lety. Tito lidé vkládají své naděje do nás a spoléhají na naši pomoc.

Přestože se současná katastrofa každým okamžikem prohlubuje, některé ze států nejvíce schopných pomoci se zdráhají podat uprchlíkům pomocnou ruku. Hranice jsou zavírány, lodě odháněny od břehů a nepřátelské nálady jsou na vzestupu. Způsoby legitimního úniku se postupně vytrácejí a humanitární organizace včetně UNHCR nedokážou se svými sotva dostačujícími rozpočty čelit prudce stoupajícímu počtu obětí.

Nacházíme se v klíčovém okamžiku. Svět je dnes nestabilní a je zmítán vlnami nucené migrace, které nemají v historii obdoby. Světové velmoci zůstávají pasivními pozorovateli nebo pouze vzdálenými hráči v konfliktech, které nutí mnoho nevinných lidí opouštět své domovy.

Žijeme ve světě zmítaném válkami, ve světě s nejasnými mocenskými vztahy, který ovládá nepředvídatelnost a beztrestnost. Je nyní nezbytné, aby ti, kteří mohou mít vliv na původce konfliktů, odhlédli od vzájemných rozdílů a společně vytvořili podmínky pro ukončení všech krveprolití.

Než k tomuto dojde, mohou státy buď kolektivně sdílet odpovědnost a pomáhat obětem války, nebo jen nečinně přihlížet destabilizaci méně bohatších národů a komunit, ve kterých se nyní nachází 86 % světových uprchlíků.

Od počátků naší civilizace uprchlíky považujeme za osoby zasluhující naši ochranu. Bez ohledu na vzájemné rozdíly jsme vždy byli schopni dostát základní lidské povinnosti poskytnout přístřeší těm, kteří utíkají před válkou a pronásledováním.

Přesto ti bohatší z nás dnes zpochybňují tento starověký princip, ztotožňují uprchlíky s nezvanými hosty, uchazeči o zaměstnání nebo teroristy. Takový přístup je nebezpečný, krátkozraký, morálně špatný a v některých případech také v rozporu s mezinárodními závazky.

Je na čase přestat se schovávat za klamavou rétoriku. Bohatší státy musí zacházet s uprchlíky jako s obětmi prchajícími před válkami, jejichž vzniku nemohli zabránit ani je zastavit. Bohatší státy se musí rozhodnout, zda přijmou zodpovědnost, která jim náleží, ať už doma nebo v zahraničí, nebo zda se schovají za svými zdmi, zatímco se sílící anarchie dál šíří světem.

Stojíme nyní před dvěma možnostmi. Buď dovolíme, aby nucené vysidlování dále nabývalo na intenzitě, nebo spojíme síly a vyřešíme současnou krizi. K druhé možnosti máme dostatečné zdroje a odbornost. Nebude to jednoduché ani levné, ale bude to stát za to. Minulost nám připomíná, že pomoc obětem války a pronásledování je bohatým zdrojem dobré vůle a prosperity pro budoucí generace a pomáhá také zachovat dlouhodobou stabilitu.

Státy musí zůstat loajální vůči svým závazkům v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, zejména vůči principům v ní obsažených, které napomáhají k udržení soudržnosti mezinárodní komunity. Je na nás, abychom poskytli bezpečné přístavy, u nás i v místech krizí, a pomohli uprchlíkům začít znovu budovat své životy. Nesmíme selhat.“

Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

Šéf OSN Pan Ki-mun: Poselství ke Světovému dni uprchlíků


Šéf OSN Pan Ki-mun: Poselství ke Světovému dni uprchlíků

22.6.2015 



V tento Svetový deň utečencov si pripomíname ťažkú situáciu miliónov ľudí na celom svete, ktorí boli nútení opustiť svoje domovy kvôli konfliktu alebo prenasledovaniu. Ku koncu roka 2014 bol celosvetovo násilím vyhnaný rekordne najvyšší počet ľudí – 59,5 milióna ľudí. To znamená, že každý stodvadsiaty druhý človek je dnes buď utečencom, vnútorne vysídlenou osobou alebo azylantom.

Prebiehajúci konflikt v Sýrii ako aj krízy v Iraku, Ukrajine, Južnom Sudáne, Stredoafrickej republike, severovýchodnej Nigérii a v niektorých častiach Pakistanu viedli k závratnému nárastu a urýchleniu globálneho núteného vysídľovania. V roku 2014 pribúdalo denne 42 500 utečencov, uchádzačov o azyl alebo vnútorne vysídlených osôb – čo je tempo, ktoré sa zoštvornásobilo len za posledné štyri roky. Mnohé dlhotrvajúce konflikty však zostávajú nevyriešené a počet utečencov, ktorí boli schopní sa vrátiť minulý rok domov, bol najnižší za posledné tri desaťročia. Dlho sa ťahajúce situácie azylantov v súčasnosti trvajú v priemere 25 rokov.

Čoraz väčšie masy ľudí, vyhnaných zo svojich domovov, hľadajú ochranu pred prenasledovaním a násilím. Mnohí z nich nemajú na výber a musia sa pokúsiť nájsť bezpečie nebezpečným spôsobom, čo je vidieť na prudkom vzostupe nelegálneho pohybu lodí v Stredozemnom mori, juhovýchodnej Ázii a iných častiach sveta. V prípadoch ako sú tieto je dôležité, aby sa vlády a spoločnosti na celom svete opätovne vrátili k poskytovaniu útočiska a bezpečia pre tých, ktorí prišli o všetko kvôli konfliktu alebo prenasledovaniu. Pri 86 percentách všetkých utečencov žijúcich v rozvojovom svete a pri čoraz viac preťaženom humanitárnom systéme, sú medzinárodná solidarita a zdieľanie bremena pomoci kľúčové pri napĺňaní potrieb vysídlených komunít a ich hostiteľov.

Utečenci sú ľudia ako každý iný, ako vy alebo ja. Predtým ako boli nútene vysídlení, viedli obyčajný každodenný život a ich najväčším snom je žiť opäť normálne. V tento Svetový deň utečencov si pripomeňme našu spoločnú ľudskosť, oslávme toleranciu, rôznorodosť a otvorme naše srdcia utečencom kdekoľvek na svete.

Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky ke Světovému dni uprchlíků 2015

Překlad do slovenštiny Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)


Laureáti Ceny Nelsona Mandely 2015

23.6.2015 



Předseda Valného shromáždění OSN vyhlásil laureáty prvního ročníku Ceny Nelsona Rolihlahla Mandely. Jsou jimi Dr. Helena Ndume z Namibie a Jorge Fernando Branco Sampaio z Portugalska.

Helena Ndume je oční lékařka, která svůj život zasvětila léčbě slepoty a očních onemocnění v Namibii a celém rozvojovém světě.

Jorge Sampaio vedl boj o obnovení demokracie v Portugalsku, působil jako starosta Lisabonu v letech 1989-1995 a zastával prezidentský úřad v letech 1996-2006.

Cena Nelsona Rolihlahla Mandely je určena jednotlivcům, kteří zasvětili svůj život službě lidstvu při prosazování smíru a soudržnosti a při rozvoji společnosti. Cena se uděluje jednou za pět let jako výraz uznání vždy jedné ženě a jednomu muži, kdy každý z nich pochází z jiného regionu světa.

Výbor OSN, který cenu uděloval, byl složen ze stálých zástupců Alžírska, Lotyšska, Mexika, Saudské Arábie a Švédska, kteří reprezentují pět zeměpisných regionálních celků OSN.

Slavností ceremoniál se bude konat 24. července 2015 v sídle OSN v New Yorku a bude součástí oslav Mezinarodního dne Nelsona Mandely (18.července).


Historické milníky, které vedly ke vzniku OSN

24.6.2015 



Připomínku 70. výročí OSN oficiálně zahájil generální tajemník OSN Pan Ki-mun již 26. června 2014. Mottem výročí je „Silná OSN, lepší svět“. Připomeňme si ve zkratce historické milníky, které v první polovině 40. let minulého století předznamenaly vznik Organizace spojených národů.

1941 – Deklarace podepsaná v paláci St. James v Londýně
Deklarace odsuzující zločiny páchané nacisty na okupovaných územích. 12. června 1941 ji v Londýně podepsali ji představitelé Velké Británie, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Jihoafrické unie a exilových vlád Belgie, Československa, Řecka, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Polska, Jugoslávie a francouzský generál de Gaulle.

1941 – Atlantická charta
Dalším krokem na cestě k založení světové organizace byla Atlantická charta. 14. srpna 1941 byla podepsána prezidentem Rooseveltem a premiérem Churchillem po dramatickém jednání na palubě lodi. Foto: OSN

atlantic charter

1942 – Deklarace Spojených národů
26 států (mezi nimi i Československo) se rozhodlo podpořit Atlantickou chartu podpisem Deklarace Spojených národů. Repro: OSN

Final Phase Digital

1943 – Moskevská a Teheránská konference
V říjnu 1943 vyzvaly Sovětský svaz, Velká Británie a Spojené státy společně s Čínou k vytvoření mezinárodní organizace, která bude pověřena zajišťováním mezinárodního míru a bezpečnosti. Společný cíl byl potvrzen o dva měsíce později v Teheránu.

Tehran_Conference_,_1943
dumbarton oaks foto osn

1944-1945 – Konference v Dumbarton Oaks a Jaltská konference
V letovisku poblíž Washingtonu v srpnu 1944a na Jaltské konferenci v únoru 1945 byly spojenci vytvořeny základy nové mezinárodní organizace. Otevřela se tak cesta k založení OSN. Foto: OSN

1945 – Konference v San Francisku 
V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Slavnostní akt podpisu proběhl 26. června. Mezi padesáti podpisy původně chyběl podpis Polska, které nebylo na konferenci zastoupeno. Podpis připojilo později, přesto je počítáno mezi 51 zakládajících členů OSN.

czech delegation

Československou delegaci vedl ministr zahraničí Jan Masaryk, členy byli Ján Papánek (člen 14členného koordinačního výboru, který formuloval znění Charty OSN, od léta 1945 zastupoval ČSR v OSN), Ernest Šturc, Josef Hanč, Vladimír S. Hurban, Bohuš Beneš, Ivan Kerno, Antonín Obrdlík, Mikuláš Mára, Václav Beneš a Vladimír Vochoč. Foto: OSN


70 let OSN: 26. června byla v San Francisku podepsána Charta OSN

25.6.2015 



V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích předložených zástupci Číny, Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie během srpna a září 1944 v americkém Dumbarton Oaks. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.

Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.

Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.

Státy původně zakládaly mezinárodní organizace určené ke spolupráci v konkrétních oblastech. Mezinárodní telekomunikační unie byla založena v roce 1865 (tehdy ještě jako Mezinárodní telegrafická unie), Všeobecná poštovní unie vznikla roku 1874. Obě unie jsou dnes specializovanými organizacemi systému OSN.

V roce 1899 se v Haagu konala první mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat nástroje k mírovému řešení krizí, k prevenci válek a kodifikaci pravidel boje. Konference schválila Úmluvu o mírovém řešení mezinárodních konfliktů a ustavila Stálý arbitrážní soud, který zahájil činnost v roce 1902.

Předchůdkyní OSN byla Společnost národů – organizace koncipovaná v podobných podmínkách v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války.

Fotografie nad článkem: Československá delegace na konferenci v San Francisku 1945. Ministr zahraničí Jan Masaryk připojuje podpis pod Chartu OSN. Foto: OSN/DPI

Více o historii OSN se můžete dočíst v publikaci Vše o OSN.


Historie #OSN70: Sídlo v New Yorku na místě původních jatek

26.6.2015 



Na prvním zasedání Valného shromáždění OSN v Londýně v roce 1946 bylo rozhodnuto, že hlavní sídlo OSN bude v New Yorku. Původně byla ve hře i města jako Filadelfie, Boston nebo San Francisko. Pro New York nakonec rozhodl finanční dar ve výši 8,5 milionu dolarů, který na poslední chvíli nabídl John D. Rockefeller jr. Město New York posléze darovalo další majetek. Místem vybraným pro sídlo OSN byla zchátralá čtvrť na Manhattanu, kde byla jatka, drážní depo a jiné komerční budovy.

Nákresy sídla OSN z roku 1946. Autorem je francouzský architekt Charles Le Corbusier.

24.října 1949 položil první generální tajemník OSN Trygve Lie základní kámen 39patrové budovy. 21. srpna 1950 se zaměstnanci Sekretariátu začali stěhovat do nových kanceláří. Náklady na vybudování sídla OSN dosáhly 65 milionů USD. Na projektu se podíleli významní světoví architekti, mimo jiné i Charles Le Corbusier a Oscar Niemeyer (na snímku OSN nahoře celý 10členný výbor architektů).

Sídlo OSN je mezinárodní území. Pozemek, na němž stojí, nepatří Spojeným státům jako hostitelské zemi, ale všem členským státům organizace. OSN má svou vlajku a bezpečnostní agenturu, která budovu střeží. Má také svou poštu a vydává známky. Používat se mohou jen pro poštu odesílanou ze sídla organizace v New Yorku, ve Vídni a Ženevě.


Charta OSN v novém grafickém provedení

26.6.2015 



Představitelé vlád 50 států světa připojili 26. června 1945 v San Francisku své podpisy pod Chartu OSN. Nechyběl mezi nimi ani podpis československého ministra zahraničí Jana Masaryka. Zrod světové organizace vyvrcholil o několik měsíců později, kdy 24. října vstoupila Charta v platnost. Statut Mezinárodního soudního dvora se stal nedílnou součástí Charty OSN.

Dnešní výročí připomíná přímo v historickém místě společně OSN a město San Francisko. Na radnici se uskuteční slavnostní shromáždění, na kterém se sejde asi tisícovka diplomatů, studentů a mnoha dalších. Mezi hosty nebude chybět generální tajemník OSN Pan Ki-mun, starosta města San Francisko a řada mezinárodních osobností.

Oslava výročí Charty proběhne dnes i v sídle OSN v New Yorku. Jejím hlavním bodem bude představení nového grafického vydání zakládajícího dokumentu světové organizace. Akce se mimo jiné zúčastní náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson, místopředseda Valného shromáždění Einar Gunnarsson či velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová. Během setkání dojde k videopropojení s ceremoniálem v San Francisku a přítomní si vyslechnou projev šéfa OSN. Ten bude vysílán v přímém přenostu on-line (slavnostní akt v sídle OSN v New Yorku se koná od 20:30 do 22 hod. SELČ).

Charta OSN bude nově představena ve všech šesti oficiálních jazycích a v šesti barevných provedeních. Obsahuje nový úvod nazvaný „Od války k míru“, exkluzivní archivní fotografie a samozřejmě svou nedílnou součást, Statut Mezinárodního soudního dvora.


Bezpečnější a udržitelný svět pro všechny

26.6.2015 



Pan Ki-mun

Dávno předtím, než jsem se stal generálním tajemníkem Organizace spojených národů, zaujala tato organizace v mém životě důležité místo. Bylo mi šest let, když vypukla Korejská válka. Vzpomínám na naši vesnici v plamenech a jak má rodina hledala úkryt v nedalekých horách. Ještě více si ale pamatuji na jinou věc. Na vlajku OSN. Před hladem nás zachránila potravinová humanitární pomoc OSN. UNESCO nám darovalo učebnice. Když jsme pochybovali, zda se okolní svět vůbec zajímá o naše utrpení, vojáci mnoha národností obětovali životy za obnovení naší bezpečnosti a míru.

Ze zkušenosti vím velmi dobře, jak velký může být přínos OSN. U příležitosti výročí přijetí Charty dne 26. června 1945 v San Franciscu doufám, že my jako lidé budeme jednotnější a budeme víc usilovat o bezpečnější a udržitelnější budoucnost.

Ve svých 70 letech se OSN může hrdě ohlédnout zpět. Podařilo se odstranit kolonialismus, porazit apartheid, udržovat mír v problémových oblastech a zformulovat soubor právních norem na ochranu lidských práv. Každý den Spojené národy dopravují jídlo hladovým, poskytují přístřeší uprchlíkům a očkují děti proti obrně a dalším nemocem. Naši humanitární pracovníci se odvážně pouštějí do vzdálených a nebezpečných oblastí na pomoc lidem, naši mediátoři hledají společnou řeč mezi válčícími stranami a mírové řešení konfliktů. Spojené národy byly založeny, aby zabránily další světové válce. To se jim navzdory vážným překážkám podařilo. Bez OSN by uplynulých sedm desetiletí bylo mnohem krvavějších.

Zároveň ale víme, že dnešní svět je zjizvený konflikty, vykořisťováním a zoufalstvím. Nejméně 59,5 milionu lidí uprchlo ze svých domovů, což je nejvíce od konce druhé světové války. Násilí páchané na ženách ničí všechny společnosti. Mnoho lidí potřebuje neodkladnou pomoc, ale obrovské množství peněz se zbytečně utrácí za jaderné zbraně a další vojenský arzenál. Důsledky klimatických změn jsou stále zřejmější, a to je teprve začátek. A přestože svět po drastické zkušenosti Holocastu a znovu po genocidě ve Rwandě a Srebrenici řekl: „nikdy více“, jsme i dnes svědky ohavných zločinů páchaných násilnými extremisty.

Od chvíle, kdy zástupci 50 zemí vypracovali Chartu OSN, vzrostl počet členů organizace na 193. Objevily se nové velmoci. Globalizace, urbanizace, migrace, demografické změny, technologický pokrok a další rychlý vývoj proměňují naši společnost a přetváří mezinárodní vztahy. Vize Charty OSN a hodnoty zakotvené v jejím textu – mír, důstojnost, rovnoprávnost, tolerance a svoboda – ale zůstávají tím nejdůležitějším pro každého člověka.

70. výročí OSN připadá na rok závažných rozhodnutí o naší společné budoucnosti. Státy OSN vytvářejí novou agendu udržitelného rozvoje a směřují ke smysluplné dohodě o klimatických změnách. Naším cílem je změna. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi. Zároveň jsme generací poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování.

Jak se rozdíly mezi „národním“ a „mezinárodním“ zmenšují, tak výzvy, jimž čelí jednotlivci, se stávají výzvami, kterým čelíme všichni. Naše osudy se stále více prolínají a budoucnost bude stále více záviset na spolupráci národů a globálních občanů.


Konference o financování rozvoje

2.7.2015 



Ve dnech 13. až 16. července se v etiopské Addis Abebě sejdou představitelé států na 3. mezinárodní konferenci o financování rozvoje. Konference se zúčastní vysocí političtí představitelé včetně hlav států a vlád a ministrů příslušných rezortů – financí, zahraničí či rozvojové spolupráce – a další významní představitelé.

Bez každoročních masivních investic nebude možné dosáhnout udržitelného rozvoje. Uspokojit potřeby je nesnadné, ale uskutečnitelné. Bude nutné otevřít veřejné i soukromé zdroje dlouhodobým investicím, které se zaměří na reálné výsledky. Agenda udržitelného rozvoje má potenciál uvést do pohybu miliardy dolarů v investičních příležitostech pro soukromé investory a společnosti v oblastech jako zdravotní péče, vzdělávání, finanční služby, udržitelné zemědělství, potravinová bezpečnost, vodní zdroje a kanalizace, energie, infrastruktura venkova, rozvoj měst a dopravy. Tím vzniknou nová pracovní místa, lidé se vymaní z chudoby, zlepší se prosperita a lidstvo bude schopné se vyrovnat se změnou klimatu.

Obsahem konference bude:

  • zhodnocení pokroku dosaženého při implementaci Monterreyského konsensu a Deklarace z Dauhá, identifikace překážek při plnění jimi stanovených cílů a plánů, a stanovení kroků a iniciativ k jejich překonání;
  • zaměření pozornosti na nová témata, a to i v kontextu nedávných multilaterálních snah o podporu mezinárodní rozvojové spolupráce a s přihlédnutím:
  • k aktuálnímu stavu vývoje rozvojové spolupráce;
  • vzájemným vztahům všech zdrojů financí na rozvoj;
  • synergiím mezi cíli financování v rámci tří dimenzí udržitelného rozvoje, a
  • k potřebě podpořit rozvojovou agendu OSN pro období po roce 2015;
  • posílení následného procesu rozvojového financování.

Cíle konference v Addis Abebě:

  • Posílit mezinárodní partnerství pro financování udržitelného rozvoje zaměřeného na lidi.
  • Zajistit zdroje potřebné k zajištění solidního živobytí pro všechny lidi a pro zdraví planety.
  • Správným nastavením finančních politik zajistit ukončení extrémní chudoby do roku 2030.
  • Zajistit, aby důležitá rozhodnutí byla přijata. Znalosti, technologie a finance k ukončení extrémní chudoby existují. Je nutné investice směrovat primárně do zlepšování života lidí a zároveň ochrany životního prostředí.
  • Navázat nová partnerství mezi vládami, občanskou společností a firmami s cílem propojit veřejné a soukromé investice a dosáhnout tak lepších výsledků.
  • Dobré úmysly jsou skvělé, ale musí být podpořeny akcí. V Addis Abebě mají být přijaty konkrétní závazky týkající se financí, obchodu, zadlužení, technologií a inovací na dalších 15 let.


Zpráva OSN: Úspěch Rozvojových cílů tisíciletí je odrazovým můstkem pro novou agendu udržitelného rozvoje

7.7.2015 



Podle nejnovější výroční zprávy o naplňování Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), kterou dnes v Oslu prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jsou MDGs vůbec nejúspěšnější strategií proti chudobě a budou sloužit jako dobrý výchozí bod pro novou agendu udržitelného rozvoje, která má být přijata v září.

Zpráva MDGs Report 2015 uvádí, že patnáct let snah o naplnění 8 ambiciózních cílů stanovených Miléniovou deklarací v roce 2000, je v globálním měřítku velkým úspěchem i přes dílčí nedostatky. Ze zprávy vyplývá, že díky správně cíleným intervencím, vhodným strategiím, dostačujícím finačním prostředkům a politické vůli lze dosáhnout výrazného zlepšení životních podmínek těch nejchudších lidí.

Podle šéfa OSN dosažené výsledky ukazují, že extrémní chudobu můžeme během příštích patnácti let vymýtit. „Rozvojové cíle tisíciletí k tomuto pokroku výrazně přispěly a naučily nás, jak vlády, soukromý sektor a občanská společnost mohou spolupracovat na dosažení obrovské přeměny.“

Stanovování konkrétních cílů funguje

Zpráva o naplňování Rozvojových cílů tisíciletí potvrzuje, že stanovení cílů je vhodnou strategií ke snižování chudoby, posilování postavení žen a dívek, zlepšení zdraví i vytváření příležitostí pro lepší život.

Před necelými dvaceti lety žila téměř polovina lidí v rozvojovém světě v extrémní chudobě. Dnes je jich o polovinu méně. V roce 1990 bylo 1,9 miliardy extrémně chudých lidí, v roce 2015 je jejich počet 836 milionů. Během 15 let MDGs jsme byli svědky dramatického zlepšení v přístupu dívek ke vzdělání. Rovnosti pohlaví na základních školách bylo dosaženo ve většině zemí. Ve školách je nyní více dívek a v průběhu posledních 20ti let získaly ženy zastoupení v parlamentech v téměř 90 procentech zemí ze 174, o nichž existují údaje. Ve stejném období se téměř zdvojnásobil průměrný podíl žen v parlamentech. Počet úmrtí dětí mladších pěti let se snížil o více než polovinu, z 90 na 43 úmrtí na tisíc narozených dětí od roku 1990. Údaje o mateřské úmrtnosti matek ukazují celosvětový pokles o 45 procent, zejména díky vývoji po roce 2000.

Cílené investice na potírání HIV/AIDS a malárie přinesly mimořádné výsledky. Mezi lety 2000-2015 se zabránilo více jak 6,2 milionu úmrtí na malárii. Prevence, diagnostika a léčba tuberkolózy zachránily odhadem 37 milionů životů v letech 2000-2013. 2,1 miliardy lidí po celém světě získalo přístup k lepší sanitaci (kanalizace, toalety). Počet lidí, kteří k vylučování využívají volných prostranství, klesl od roku 1990 téměř o polovinu. Oficiální rozvojová pomoc (ODA) z rozvinutých zemí vzrostla mezi lety 2000-2014 v reálných hodnotách o 66 procent a dosáhla 135,2 miliard USD.

Nerovnosti přetrvávají

Zpráva MDGs Report vyzdvihuje, že celosvětově se podařilo naplnit značnou část agendy MDGs, ale zlepšení bylo mezi jednotlivými zeměmi a regiony světa nerovnoměrné. Stále přetrvávají velké rozdíly. Konflikty zůstávají největší hrozbou pro lidský rozvoj. Nestabilní země zasažené konfliktem mají typicky nejvyšší míru chudoby.

Přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami. Přesto, že je větší zastoupení žen v parlamentech a více dívek navštěvuje školy, čelí ženy i nadále diskriminaci v přístupu k zaměstnání, ve finančním ohodnocování i účasti na soukromém a veřejném rozhodování.

Navzdory obrovskému zlepšení, které přinesl program MDGs, žije stále asi 800 milionů lidí v extrémní chudobě a trpí hladem. U dětí z 20ti procent nejchudších domácností je dvakrát větší pravděpodobnost, že budou zakrnělé, než u dětí z nejbohatších 20ti procent domácností. Je také čtyřikrát větší pravděpodobnost, že tyto děti nebudou navštěvovat školu. V zemích zasažených konfliktem se počet dětí, které nenavštěvují školu, zvýšil z 30ti procent v roce 1990 na 36 procent v roce 2012.

V oblasti životního prostředí se zvýšily globální emise oxidu uhličitého o více než 50 procent od roku 1990. Nedostatkem vody trpí 40 procent lidí na Zemi a předpokládá se, že toto číslo nadále poroste.

Nová agenda udržitelného rozvoje

Političtí představitelé světa volají po ambiciozní dlouhodobé agendě udržitelného rozvoje, která bude následovat po MDGs. V návaznosti na MDGs se nová agenda rozvoje zaměří zejména na otázky nerovnosti, ekonomického růstu, důstojných pracovních podmínek, rozvoje měst, na industrializaci, energetiku, změnu klimatu, na problematiku udržitelné spotřeby a výroby, na spravedlnost a bezpečnost.

Agenda udržitelného rozvoje po roce 2015, zahrnující Cíle udržitelného rozvoje (SDG), se snaží navázat na úspěchy MDGs a přivést ke spolupráci všechny země, aby směřovaly k udržitelnějšímu, prosperujícímu a spravedlivějšímu světu,“ říká k právě vydané zprávě MDGs Report 2015 generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


MDGs 2015: Fakta

7.7.2015 



Výroční zpráva OSN MDGs Report 2015, která byla v pondělí zveřejněna v norském Oslu za účasti generálního tajemníka Pan Ki-muna, je nejnovějším přehledem dosavadních výsledků naplňování globální agendy rozvoje v letech 2000 až 2015. Níže vám přinášíme shrnutí hlavních výsledků.

Cíl MDG 1: Vymýtit extrémní chudobu a hlad

  • Extrémní chudoba: V roce 1990 žila téměř polovina všech obyvatel z rozvojových zemí za méně než 1,25 USD na den. V roce 2015 je podíl nejchudšího obyvatelstva těchto zemí 14 procent. Celosvětově se počet lidí žijících v extrémní chudobě snížil o více než polovinu, z 1,9 miliardy v roce 1990 na 836 milionů v roce 2015. Situace se výrazně měnila zejména od roku 2000.
  • Hlad: Podíl podvyživených v rozvojových zemích klesl od roku 1990 téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta v letech 2014-2016.

MDG 2: Zpřístupnit základní vzdělání všem

  • Školní docházka: V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí.
  • Subsaharská Afrika zaznamenala v oblasti základního vzdělávání největší pokrok. Počet dětí, které chodí do základní školy vzrostl v letech 2000-2015 o 20 procent. Mezi lety 1990-2000 to byl osmiprocentní nárůst.
  • Děti, které nechodí do školy: Podle odhadů klesl na celém světě počet dětí ve školním věku, které nenavštěvují základní školu, na 57 milionů (2015). V roce 2000 to bylo 100 milionů dětí.
  • Míra gramotnosti: Mezi mladými ve věku 15 až 24 let se celosvětově v letech 1990 až 2015 zvýšila míra gramotnosti z 83 procent na 91 procent. Snížil se rozdíl v míře gramotnosti mezi muži a ženami.

MDG 3: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen

  • Rovnost žen a mužů ve vzdělávání: Ve srovnání s dobou před 15 lety je nyní ve školách mnohem více dívek. V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základních škol jen 74 dívek na 100 chlapců, dnes je to 103 dívek na 100 chlapců.
  • Zaměstnanost žen: V roce 2015 ženy tvořily 41 procent placené pracovní síly mimo zemědělský sektor. V roce 1990 to bylo jen 35 procent.
  • Ženy v parlamentech: Ženy jsou nyní zastoupeny v parlamentech v téměř 90 procentech ze 174 zemí, o kterých existují za posledních 20 let údaje. Průměrný podíl žen v parlamentu se ve stejném období téměř zdvojnásobil (celkový podíl žen mezi zákonodárci je ale pouhých 20 procent).

MDG 4: Snížit dětskou úmrtnost

  • Dětská úmrtnost: Celosvětově klesl mezi lety 1990-2015 počet úmrtí dětí mladších pěti let z 90 na 43 úmrtí na tisíc narozených dětí. Navzdory růstu populace v rozvojových zemích klesl celosvětově počet úmrtí dětí mladších pěti let z 12,7 milionu v roce 1990 na necelých šest milionů v roce 2015.
  • Infekční nemoci: Očkování proti spalničkám pomohlo v letech 2000-2013 zabránit téměř 15,6 milionu úmrtí. Počet celosvětově zaznamených případů onemocnění spalničkami klesl o 67 procent. Přibližně 84 procent dětí na světě dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti spalničkám v roce 2013. V roce 2000 to bylo 73 procent dětí.

MDG 5: Zlepšit zdraví matek

  • Mateřská úmrtnost (celosvětově): Od roku 1990 se snížila téměř o polovinu, k největšímu poklesu dochází od roku 2000.
  • Mateřská úmrtnost (jižní Asie, Subsaharská Afrika): V jižní Asii se mezi lety 1990-2013 snížila o 64 procent, v subsaharské Africe téměř o polovinu.
  • Porodní péče: Téměř tři čtvrtiny porodů v roce 2014 proběhly pod dozorem kvalifikovaného zdravotníka. V roce 1990 to bylo jen 59 procent.

MDG 6: Bojovat proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem

  • Počet nově infikovaných HIV: Snížil se přibližně o 40 procent mezi lety 2000-2013. Z odhadovaných 3,5 milionu na 2,1 milionu nově infikovaných.
  • Antiretrovirální terapie: V roce 2014 mělo celosvětově 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART), což představuje obrovský nárůst z 800 tisíc v roce 2003. ART zabránila v letech 1995-2013 7,6 milionu úmrtí na AIDS.
  • Úmrtí na malárii a výskyt malárie: V letech 2000-2015 se podařilo předejít více než 6,2 milionu úmrtí na malárii. Jednalo se především o děti mladší pěti let ze subsaharské Afriky. Celosvětově míra výskytu malárie klesla asi o 37 procent a úmrtnost klesla o více než polovinu.
  • Tuberkolóza: Mezi lety 2000-2013 zachránila prevence, diagnostika a léčba tuberkolózy na 37 milionů životů. V letech 1990-2013 klesla úmrtnost na tuberkolózu o 45 procent a šíření tuberkolózy se snížilo o 41 procent.

MDG 7: Zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí

  • Pitná voda: V roce 2015 využívá více než 90 procent světové populace bezpečné zdroje pitné vody. V roce 1990 to bylo zhruba 75 procent lidí. Od roku 1990 získalo přístup k bezpečné pitné vodě asi 2,6 miliardy lidí.
  • Sanitace: 2,1 miliardy lidí získalo celosvětově přístup k bezpečné sanitaci (kanalizace a toalety). Počet lidí, kteří k vylučování využívají volných prostranství, klesl od roku 1990 téměř o polovinu.
  • Úbytek ozónové vrstvy: Látky, které zapříčiňují úbytek ozónové vrstvy, byly od roku 1990 fakticky eliminovány. Očekává se, že se ozónová vrstva obnoví do poloviny tohoto století.
  • Slumy: Podíl městského obyvatelstva z rozvojových zemí žijících v příměstských chudinských čtvrtích klesl z asi 39,4 procenta v roce 2000 na 29,7 procenta v roce 2004.

MDG 8: Vytvořit globální partnerství pro rozvoj

  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA): ODA z rozvinutých zemí se v letech 2000-2014 zvýšila v reálných hodnotách o 66 procent a dosáhla rekordních 135,2 miliardy dolarů oproti 81 miliardám v roce 1990. Dánsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko a Velká Británie i nadále v roce 2014 přispívaly na ODA více než 0,7 procenta svého hrubého národního důchodu (HND), jak stanovuje oficiální rozvojová pomoc OSN.
  • Obchod: V roce 2014 byly téměř čtyři pětiny dovozů z rozvojových do rozvinutých zemí osvobozeny od dovozního cla. V roce 2000 to bylo 65 procent dovozů.
  • Rozmach internetu: V roce 2000 mělo k internetu přístup jen něco málo přes 6 procent světové populace, v roce 2015 toto číslo vzrostlo na 43 procent. Dnes je ke globální síti připojeno 3,2 miliardy lidí.
  • Zpráva pracovní skupiny pro Rozvojové cíle tisíciletí (MDG Gap Task Force): Skupina MDG Gap Task Forcevznikla na popud generálního tajemníka OSN s cílem zlepšit dohled nad dosahováním MDGs. Podle její výroční zprávy byl zaznamenán velký pokrok. Kromě významného nárůstu ODA a průlomu v obchodních jednáních bylo také zaznamenáno rozšíření bezcelního a bezkvótového přístupu na trhy rozvinutých zemí pro nejméně rozvinuté země a větší dostupnost a snižování cen v oblasti telekomunikací v rozvojových zemích.

Další aspekty, které souvisejí s agendou MDGs

  • Přetrvávající nerovnosti: Pokrok byl napříč zeměmi a regiony nerovnoměrný, velké rozdíly stále přetrvávají. Je potřeba dále se zaměřovat na ty nejchudší a nejzranitelnější.
  • Konflikty: Do konce roku 2014 přinutily konflikty téměř 60 milionů lidí opustit své domovy. V zemích zasažených konfliktem se počet dětí, které nechodí do školy, zvýšil z 30 procent v roce 1990 na 36 procent v roce 2012. Nestabilní země zasažené konfliktem mají typicky nejvyšší míru chudoby a nejhůře se v nich dosahuje cílů MDGs.
  • Nerovnost pohlaví: Ženy stále čelí významným nerovnostem co se týče chudoby, trhu práce a mezd či účasti na rozhodování v soukromém i veřejném sektoru. Celosvětově jsou v pracovním procesu začleněny asi tři čtvrtiny mužů a polovina žen v produktivním věku.
  • Ekonomické rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími domácnostmi, venkovskými a městskými oblastmi: V rozvojových zemích je u dětí z 20 procent nejchudších domácností dvakrát větší pravděpodobnost, že budou zakrnělé, než u dětí z pětiny nejbohatších domácností. Pouze u 56ti procent porodů ve venkovských oblastech je přítomen kvalifikovaný zdravotnický personál, v městských oblastech je to 87 procent. Mnoho lidí z venkovských oblastí nemá přístup k bezpečným zdrojům pitné vody a k sanitaci. Pouze polovina lidí na venkově má přístup k sanitačním zařízením, ve městech je to 82 procent.
  • Klimatické změny: V roce 2010 zmizelo odhadem 5,2 milionu hektarů lesa. Nadměrný mořský rybolov vedl k poklesu podílu druhů, které nejsou ohroženy, z 90 procent v roce 1974 na 71 procent v roce 2011. Živobytí chudých lidí přímo závisí na přírodních zdrojích a jelikož často žijí v nejvíce ohrožených oblastech, trpí nejvíce.
  • Chudoba a hlad: Přes ohromný pokrok, kterého bylo dosaženo díky MDGs, dnes stále žije 800 milionů lidí v extrémní chudobě. To se mimo jiné negativně odráží na jejich zdraví, úmrtnosti dětí a matek, počtu dětí mimo školu i na hygienických podmínkách. Každý den umírá na 16 tisíc dětí mladších pěti let.


Úspěch konference v Addis Abebě

17.7.2015 



Na mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která včera skončila v etiopském hlavním městě Addis Abeba, bylo dosaženo dohody. „Je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “ komentoval pozitivní zprávu z Addis Abeby šéf OSN Pan Ki-mun. Dohoda ponese název Addis Ababa Action Agenda. Obsahuje více než 100 konkrétních opatření zamřených na zdroje financování a spolupráci v oblastech jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit.

Jedním ze základů dohody je mobilizace domácích zdrojů financování a rozšiřování příjmové základny zejména lepším výběrem daní a potíráním daňových podvodů a nezákonných finančních toků. Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.

Dohoda zdůrazňuje, že pro udržitelný rozvoj je důležité zapojení soukromých investic, správné nastavení veřejných politik a zapojování vhodných pobídek. Součástí dohody je také zavedení nového mechanismu pro financování nových technologií pro rozvojové země i nastavení mezinárodní spolupráce pro investice do konkrétních oblastí jako je budování energetické infrastruktury, doprava, voda a kanalizace a další klíčové oblasti pro udržitelný rozvoj.

Financování je jedním za základních předpokladů pro úspěšné naplňování globálního programu rozvoje v letech 2015-2030. Konkrétní cíle rozvojové agendy světa (Cíle udržitelného rozvoje, SDGs) budou přijaty na zářijovém summitu OSN v New Yorku. Dohoda z Addis je důležitá také pro prosazování opatření proti změně klimatu. K pařížské klimatické konferenci, která se koná na sklonku roku, se upírají velké naděje na uzavření nové právně závazné mezinárodní dohody na ochranu klimatu.

Co konkrétně obsahuje přijatá dohoda

Technologie – Státy se shodly na vytvoření zvláštního mechanismu pro technologie, který usnadní spolupráci mezi vládami, nevládním sektorem, byznysem, vědeckými pracovištěmi, OSN a dalšími hráči, kteří podporují udržitelný rozvoj.

Infrastruktura – Vznikne globální forum pro infrastrukturní projekty, jehož cílem bude především identifikace potřeb a investičních příležitostí.

Sociální ochrana – Státy se dohodly na přístupu, který bude výhodný zejména pro chudé a znevýhodněné skupiny.

Zdraví – Státy budou hladat cesty ke zdaňování škodlivých látek. Panuje shoda, že např. vyšší daň na tabák snižuje jeho spotřebu a pro mnohé země se může stát novým příjmovým zdrojem.

Malé a střední firmy – Státy se zavázaly k podpoře přístupu k půjčkám pro malé podniky. Zavázaly se také, že uvedou v život globální strategii pro zaměstnanost mladých lidí.

Zahraniční pomoc – V platnosti zůstává cíl 0,7 % HDI na oficiální rozvojovou pomoc a 0,15-0,20 % pro nejchudší země. Nejvyspělejší země se zavázaly, že pozornost zaměří primárně na nejchudší. EU konkrétně přislíbila, že do nejchudších států bude proudit 0,2 HDI unie do roku 2030. Do roku 2017 by měla pro potřeby těchto zemí vzniknout zvláštní technologická banka.

Daně – Podle agendy má být posílena činnost expertního výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Dokument vyzývá k posílení spolupráce a dialogu mezi národními daňovými úřady.

Změna klimatu – Rozvinuté státy musí dodržet společně stanovený cíl, že do roku 2020 poskytnou ročně 100 miliard USD, které budou vynaloženy na podporu schopnosti rozvojových zemí vyrovnávat se se změnou klimatu. Státy se rovněž zavázaly, že budou postupně ukončovat podporu fosilních zdrojů energie.


Představujeme cíle udržitelného rozvoje: budoucnost dopravy ve městech

20.7.2015 



Kristie Danielová

Vize je pro města důležitá jako nikdy dříve. Více než polovina obyvatel planety dnes žije ve městech a předpokládá se, že toto číslo bude i nadále růst. Do roku 2050 to budou více než dvě třetiny populace. Jen v Indii se očekává nárůst v počtu obyvatel měst o více než polovinu, což znamená 404 milionů nových obyvatel měst v průběhu nadcházejících 35 let.

Z tohoto důvodu bude záležet na městech, zda budeme v dosahování našich cílů na vymýcení chudoby, dosažení rovnosti, snížení dopadu klimatických změn a zajištění zdravého života úspěšní. Budou to města, která určí, zda půjdeme cestou inkluzivního ekonomického růstu nebo dovolíme, aby se objevily ještě větší nerovnosti než jaké známe dosud. Jsou to města, kde budou lidé hledat příležitosti k lepšímu vzdělání a zaměstnání. A budou to zase města, která určí, zda budeme pokračovat v neustále rostoucí spotřebě zdrojů nebo dokážeme vykročit na cestu k udržitelnosti. To je důvod, proč je Cíl udržitelného rozvoje č. 11 „Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce“ tak důležitý. Úspěch v naplňování dílčích cílů č. 11 bude základem pro dosažení mnoha dalších cílů agendy udržitelného rozvoje. Můžeme uvést dva příklady za všechny:

Cíl č. 11.2: Do roku 2030 poskytnout přístup k bezpečnému, finančně dostupnému, snadno přístupnému a udržitelnému dopravnímu systému pro všechny; zlepšit bezpečnost silničního provozu, převážně rozšířením veřejné dopravy se zvláštním důrazem na potřeby lidí v těžké situaci jako ženy, děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby. 

Doprava je pro rozvoj klíčová a cíl 11.2 pomůže zajistit bezpečná, odolná a udržitelná města. Nicméně dosažení cíle 11.2 je také nezbytné pro naplnění dalších Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), například cíle č. 3 (Zajistit zdravý život pro všechny) včetně snížení počtu nepřenosných chorob. Aktivní doprava může pomoci snížit počet nepřenosných chorob tím, že poskytne bezpečná, pohodlná a atraktivní místa k procházce či projížďce na kole. Obyvatelé měst mohou na určitá místa dojít nebo dojet na kole, aby dosáhli potřebné fyzické aktivity, která snižuje riziko onemocnění nepřenosnou chorobou. Oba tyto způsoby pro pohyb po městě jsou finančně dostupné a snadno přístupné i pro zranitelné skupiny, zejména ženy a nejchudší obyvatele. Navíc může aktivní doprava přispět k dosažení cíle celosvětově snížit na polovinu počet úmrtí a zranění následkem dopravních nehod. Na světě ročně zemře následkem nehody 1,2 milionu lidí, celých 65 procent z nich jsou chodci a ve 35 procentech se jedná o děti. Vytvořením bezpečných pěších zón se toto číslo výrazně sníží. 

Zatímco zdravotní výhody jsou zřejmé, od udržitelné městské dopravy se bude odvíjet také dostupnost dalších klíčových služeb ve městě jako vzdělávání a zaměstnání. Proto také tento cíl nepřímo ovlivňuje SDG 1 (Vymýtit chudobu) a SDG 4 (Zajistit ikluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání). A konečně efektivní dopravní systém může podpořit SDG 5 (Rovnost pohlaví) tím, že zajistí naplnění potřeb žen. Bohužel, dopravní systémy ve městech jsou často postaveny s malým zřetelem na potřeby žen. Ve srovnání s muži se ženy pohybují po městech v jinou dobu, z odlišných důvodů, jinými způsoby a mají méně finančních prostředků. Z finančních důvodů si v mnoha případech nemohou dovolit využít všechny nabízené způsoby dopravy.

Jak SDG 11.2 dosáhneme?

Cíl je zaměřen na rozšíření veřejné dopravy. Veřejná doprava je nezbytná pro pohyb lidí po městě. Je nicméně zklamáním, že dva udržitelné, zdraví prospěšné, cenově dostupné a snadno přístupné způsoby dopravy (chůze a jízda na kole) nejsou ve veřejné dopravě výslovně zahrnuty. Kratší vzdálenosti, v rámci nichž probíhá většina každodenních činností obyvatel města, mohou být lehce překonány chůzí nebo jízdou na kole, pokud bude vytvořena bezpečná a pohodlná infrastruktura.

V roce 2012 učinily největší světové rozvojové banky závazek poskytnout 175 miliard dolarů během 10 let na financování udržitelné dopravy. Toto je klíčový investiční závazek a je důležité, aby část těchto prostředků byla použita k financování pěší a cyklistické infrastruktury.

SDG 11.7: Do roku 2030 zajistit přístup k bezpečné, inkluzivní a přístupné městské zeleni a veřejným prostranstvím pro všechny, zejména pro ženy a děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

Veřejná prostranství a městská zeleň jsou důležité pro kvalitu života a lepší zdraví pro všechny obyvatele měst. Zlepšení fyzického i duševního zdraví, posílení společenských vazeb či zatraktivnění našich měst a čtvrtí pro život a práci – to jsou jen některé z výhod. Cíl č. 11.7 přispěje k naplnění SDG 3 (Zajistit zdravý život pro všechny) tím, že poskytne lidem prostor k fyzické aktivitě.

Zvláště městská zeleň může přispět k naplnění SDG 7 (Zajistit energii pro všechny) tím, že sníží teplotu ve městech. Nárůst zastavěné plochy a zmenšení plochy městské zeleně vede ke zvyšování teploty ve městech v porovnání s okolní krajinou. Městská zeleň pomáhá tento efekt vyvážit tím, že ochlazuje vzduch, poskytuje stín a pohlcuje nečistoty ze vzduchu. A konečně městská zeleň a veřejná prostranství poskytují prostor nezbytný pro chudé, kteří si zde mohou vydělat na živobytí prodejem produktů a služeb, což přispívá k SDG 8 (Hospodářský růst).

Navzdory tomu, jak důležitou úlohu veřejná prostranství a městská zeleň hrají, jsou často ohroženy migrací do měst. Půda se stává stále dražší, a tak se městská zeleň či veřejná prostranství mění na obytné či kancelářské prostory.

Při dosahování SDG 11 nás čeká řada výzev. Města budou potřebovat řádné realizační plány a podporu pro uskutečňování těchto cílů. Abychom vytvořili města zaměřená na lidi, kde obyvatelé ovlivňují to jak žijí a spolupracují v rámci svých komunit, je třeba přicházet s inovativními přístupy. Občanská společnost může sehrát významnou roli ve sbližování místních lidí a vlády. Například jeden partner neziskové organizace HealthBridge ve vietnamském městě Hoi An vytvořil proces začleňující místní komunitu do navrhování a stavby parků a dětských hřišť. Poučení z tohoto procesu nyní tvoří nedílnou součást plánu Parks Master Plan, který město má. SDG 11 může výrazně napomoci k naplňování ostatních Cílů udržitelného rozvoje.

Článek byl převzat z časopisu UN Chronicle


Kariéra v OSN: Příležitost pro mladé profesionály z Česka

30.7.2015 



Zájemci o profesionální kariéru v systému OSN mají možnost přihlásit se do náborového programu Young Professionals Programme. Podobně jako v roce 2014 byla i letos mezi výběrové země zařazena Česká republika.

Kdo se může přihlásit?

Uchazeč musí mít alespoň bakalářské vzdělání, plynule ovládat angličtinu nebo francouzštinu a na konci roku 2015 mu musí být méně než 32 let. Nábor probíhá formou výběrového řízení, jehož termín byl stanoven na 15. prosince 2015. Uchazeči se mohou zúčastnit v kterémkoli místě, kde se bude konat, bez ohledu na státní příslušnost. Seznam míst bude zveřejněn později.

Termíny pro podávání přihlášek

Přihlásit se můžete on-line v následujících odborných kategoriích a termínech.

Administration            do 19. července 2015

Finance                         do 26. července 2015

Statistics                       do 2.srpna 2015

Public Information     do 9. srpna 2015

Social Affairs                do 16. srpna 2015

Legal Affairs                 do 23. srpna 2015

Na pozdní přihlášky nebude brán ohled.

Během výběrového řízení se prověřují oborové znalosti, schopnost analytického myšlení, schopnost vypracovávat koncepty, i přehled o mezinárodním dění.

Úspěšní uchazeči mohou získat dvouletý kontrakt v OSN podle své odbornosti. Poté bude její/jeho práce přehodnocena s možností dalšího pracovního zařazení. V OSN se prosazuje schopnost pracovníků měnit místo svého působení i náplň vykonávané práce. Po dvouleté vstupní době je pravděpodobné, že nově přijatí mladí profesionálové změní místo výkonu práce.

Organizace nabízí solidní podporu a pomoc v oblasti mobility a podpory kariérního růstu tak, aby se noví zaměstnanci byli schopni adaptovat na nová prostředí i obsah práce. Cílem je dosáhnout vysoké profesionality a produktivity a zároveň zajištění uspokojení z práce v mezinárodním prostředí.

Často kladené otázky

Ukázkové testy
Proces žádostí


Návrh globální agendy rozvoje schválen. Cesta k SDGs se otevřela

6.8.2015 



Do roku 2030 eliminovat extrémní chudobu a transformovat ekonomiku k udržitelnosti. To je základ společného plánu, na kterém se před několika dny dohodly státy OSN. Formálně jej stvrdí šéfové států a vlád na zářijovém summitu OSN v New Yorku jako program Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Je jich celkem 17 a stojí za to se s nimi seznámit. Budou formovat rozvoj světa příštích 15 let.

Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Program rozvoje světa zahrnuje 17 cílů a celkem 169 dílčích podcílů, které naváží na Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs).

„Hlavním smyslem SGDs je, aby všichni lidé na zemi mohli žít důstojný život bez chudoby, hladu a nerovnosti, aby všichni byli schopni plně rozvinout svůj potenciál,“ uvedl na tiskové konferenci v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na kterých závisí životy nás všech.“

„Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě. Vyjednaná dohoda představuje pro mezinárodní společenství významný krok k dosažení tohoto společného cíle. Nyní musíme kurz udržet a nepolevit,“ zdůraznil šéf OSN.


OSN: V roce 2050 bude žít na planetě 9,7 miliardy lidí

13.8.2015 



Největší nárůst se očekává v rozvojových oblastech, zejména v Africe. Indie podle odhadů překoná ve velikosti populace Čínu kolem roku 2020, a stane se tak zemí s nejvíce obyvateli, zatímco Nigérie by mohla překonat Spojené státy v roce 2050.

Podle nové zprávy OSN „World Population Prospects: The 2015 Revision“ by se měl počet lidí na planetě zvýšit ze současných 7,3 miliardy na 8,5 miliardy do roku 2030, na 9,7 miliardy v roce 2050 a na 11,2 miliardy v roce 2100.

„Porozumění demografickým změnám, které se pravděpodobně v nadcházejících letech projeví, a stejně tak výzvám a příležitostem, které tyto změny představují pro dosažení udržitelného rozvoje, je klíčem pro návrh a implementaci nové rozvojové agendy,“ řekl Wu Hongbo, zástupce generálního tajemníka UN DESA.

Na předpokládaném nárůstu má největší podíl jen několik málo zemí s vysokou porodností, především v Africe, či již nyní velmi zalidněné země. Očekává se, že polovina předpokládaného nárůstu populace mezi lety 2015-2050 bude soustředěna do devíti zemí: Nigérie, Pákistánu, Demokratické republiky Kongo, Etiopie, Tanzanie, Spojených států amerických, Indonésie a Ugandy (seřazeny podle velikosti přírůstku na celkovém nárůstu).

Posuny v současném žebříčku světové populace

Čína a Indie, každá s více než miliardou obyvatel, zůstávají dvě největší země na světě. Číňané tvoří 19 procent světové populace a Indové 18 procent. Očekává se, že Indie Čínu překoná do roku 2022.

V současnosti se mezi 10 největších zemí světa řadí jedna africká země (Nigérie), pět asijských zemí (Bangladéš, Čína, Indie, Indonésie a Pákistán), dvě země Latinské Ameriky (Brazílie a Mexiko), jedna země Severní Ameriky (USA) a jedna evropská země (Ruská federace). Nigérie, v současnosti sedmá největší země na světě, roste nejrychleji. Proto se předpokládá, že Nigérie předstihne Spojené státy americké kolem roku 2050, čímž by se Nigérie stala třetí největší zemí světa. Očekává se, že do roku 2050 překročí hranici 300 milionů obyvatel šest zemí: Čína, Indie, Indonésie, Nigérie, Pákistán a USA.

Rostoucí počet obyvatel Afriky

S ohledem na nejvyšší míru populačního růstu, by měla stát za více než polovinou populačního nárůstu mezi lety 2015 – 2050 Afrika.

V tomto období by se populace 28 afrických zemí měla více než zdvojnásobit a do roku 2100 se očekává pětkrát více obyvatel v těchto deseti zemích: Angola, Burundi, Demokratická republika Kongo, Malawi, Mali, Nigérie, Somálsko, Uganda, Tanzanie a Zambie.

„Koncentrace populačního nárůstu v nejchudších zemích představuje sama o sobě soubor problémů, což ztěžuje odstraňování chudoby a nerovnosti, boj s hladem a podvýživou a šíření vzdělávacího a zdravotního systému, které jsou klíčové pro úspěch nové agendy udržitelného rozvoje,“ řekl John Wilmoth ředitel Populační divize UN DESA.

Ačkoliv nemůžeme tvrdit nic s jistotou, velký počet mladých lidí v Africe, kteří v nadcházejících letech dosáhnou dospělosti a budou mít vlastní děti, zaručuje, že region bude hrát ústřední roli v utváření velikosti a distribuce světové populace v příštích desetiletích.

Pomalejší růst světové populace v důsledku nižší porodnosti 

Budoucí populační růst bude velmi záviset na tom, jak bude v budoucnu vypadat porodnost, jelikož i malé změny chování ovlivňující porodnost po desítky let, mohou zapříčinit velké rozdíly v celkové populaci. V posledních letech klesla porodnost v podstatě ve všech oblastech světa, a to i v Africe, kde je porodnost stále nejvyšší.

Populace čím dál více stárne

Zpomalení růstu populace, zapříčiněné celkovým snížením porodnosti, postupně zvýší podíl starších osob v populaci. Celosvětově by se měl počet osob starších 60 let do roku 2050 zdvojnásobit a do roku 2100 více než ztrojnásobit.

Významné stárnutí populace v příštích několika desetiletích se očekává u většiny regionů světa. V Evropě se očekává, že do roku 2050 budou lidé starší 60 let tvořit 34 procent populace. V Latinské Americe a Karibiku dnes lidé starší 60 let tvoří 11 – 12 procent populace, do roku 2050 by to mělo být již více než 25 procent. Afrika má ze všech velkých regionů nejmladší populaci, avšak i zde se očekává rapidní stárnutí populace ze současných pěti procent lidí starších 60 let na devět procent do roku 2050.

Vyšší střední délka života a přínos Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs)

Naděje dožití při narození se v posledních letech výrazně zvýšila v nejméně rozvinutých oblastech. Střední délka života se v nejchudších zemích zvýšila v průměru o šest let, z 56 let v letech 2000-2005 na 62 let v letech 2010-2015, což je zhruba dvojnásobek nárůstu, jež byl zaznamenám ve zbytku světa. Očekává se, že významné rozdíly v průměrné délce života napříč zeměmi a příjmovými skupinami se výrazně sníží do let 2045-2050.

Pokrok ve snižování úmrtnosti dětí mladších pěti let (jeden z úkolů MDGs) byl v posledních letech velmi významný. V letech 2000-2005 a 2010-2015 míra úmrtnosti dětí mladších pěti let klesla v 86 zemích o 30 procent, ve 13 zemích dokonce o více než 50 procent. V dalších 156 zemích klesla tato míra o více než 20 procent.

Populace je v mnoha částech světa stále mladá, což vytváří zemím příležitost využít demografickou dividendu 

Populace je v mnoha regionech stále mladá. V Africe děti do 15 let tvoří 41 procent populace a mladí lidé mezi 15 a 24 lety tvoří dalších 19 procent. Latinská Amerika, Karibik a Asie, které mají menší míru porodnosti, mají méně dětí (26 a 24 procent) a podobný počet mladých lidí (17 a 16 procent). Celkově jsou tedy tyto tři oblasti domovem pro 1,7 miliardy dětí a 1,1 miliardy mladých lidí v roce 2015.

Tyto děti a mladí lidé jsou budoucími pracovníky a rodiči, kteří mohou pomoci vytvářet lepší budoucnost pro své země. Poskytování zdravotní péče, vzdělávání a pracovních příležitostí těmto dětem a mladým lidem, zejména v nejchudších zemích, bude klíčovým těžištěm nové agendy udržitelného rozvoje.


#ShareHumanity Světový humanitární den

18.8.2015 



Již posedmé si připomínáme Světový den humanitárních pracovníků (19. srpna). V roce 2008 ho vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Datum připomíná pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello.

Den humanitárních pracovníků je příležitostí vyzdvihnout jejich úsilí, profesionalitu, odvahu i zaujetí pro pomoc druhým. Je to velmi náročná a často nebezpečná práce, za niž mnozí zaplatili i vlastním životem.

Zvláštní poselství při této příležitosti vydal generální tajemník OSN Pan Ki-mun:

Světový den humanitárních pracovníků je poctou nezištné obětavosti zaměstnanců i dobrovolníků z celého světa, kteří pomáhají ohroženým a sami přitom často velmi riskují.

Jen za letošní rok potřebovalo nějakou formu humanitární pomoci více než sto milionů lidí.  Počet osob zasažených konflikty je na nejvyšší úrovni od konce druhé světové války. Množství lidí postižených přírodními i člověkem způsobenými katastrofami se přitom nesnižuje.

Den humanitárních pracovníků je také oslavou naší společné lidskosti. Rodiny a společenství, které v současných krizích bojují o přežití, tak činí nezlomně a důstojně. Potřebují a zaslouží si, abychm udělali vše v našich silách na poskytnutí pomoci a zajištění lepší budoucnosti.

Každý z nás může pomoci ke změně. Ve světě, který je digitálně stále propojenější, má každý z nás moc i odpovědnost podnítit ve druhých zájem pomáhat ostatním a vytvářet humánnější svět.

U příležitosti Světového dne humanitárních pracovníků vyzývám všechny k projevení solidarity účastí na kampani #ShareHumanity na sociálních sítích. Podpoříte humanitární akci a pomůžete upřít pozornost na zranitelné a opomíjené, aby se svět dozvěděl o jejich příbězích.

Příští rok v květnu se bude v  Istanbulu konat první Světový humanitární summit. Toto setkání se stane platformou pro hlavy států a vlád i vůdčí osobnosti občanské společnosti, podnikatelské sféry, krizí postižených společenství i multilaterálních organizací. Vytvoří se tak nová partnerství a iniciativy, které sníží utrpení a podpoří agendu udržitelného rozvoje.

Spoléhám na podporu všech částí společnosti, aby Světový humanitární summit proběhl úspěšně. Společně můžeme a také musíme vytvářet humánnější svět s hlubším zájmem o humanitární práci.



Pan Ki-mun s prezidentem Hollandem diskutovali mimo jiné o nadcházející konferenci COP-21

26.8.2015 



Včera se v Paříži setkal generální tajemník OSN Pan Ki-mun s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Diskutovali o řadě otázek včetně konference o změně klimatu (COP-21) a dalších opatřeních, která mají vést k ambiciózním výsledkům této konference.

Projednávali různé způsoby, jak zapojit vlády a hlavy států do řešení klimatické změny, mimo jiné také u příležitosti 70. zasedání Valného shromáždění OSN v září v New Yorku a na dalších schůzkách, kterých se světoví lídři účastní.

Shodli se, že pro zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP-21) je důležité přitáhnout v co nejkratší době pozornost na financování globálního boje proti klimatickým změnám, například na setkání ministrů financí v říjnu v Limě.


Reakce Evropy na uprchlickou krizi je neúčinná, říká expert OSN na lidská práva

28.8.2015 



Evropská unie by měla zavést společnou migrační politiku založenou na ochraně lidských práv, která bude lidskou mobilitu vnímat jako hlavní přínos, prohlásil expert OSN pro práva migrantů François Crépeau s tím, že jedině tak může Evropa chránit své hranice, účinně se bránit proti pašeráctví lidí a zlepšit postavení migrantů.

„Nenamlouvejme si, že to, co EU a její členové dělají, funguje. Migrace tu bude pořád. Stavět ploty, používat slzný plyn a jiné násilné metody proti migrantům a žadatelům o azyl, zadržovat je a bránit jim v přístupu k základním prostředkům, jako je přístřeší, jídlo nebo voda, a užívat vůči nim výhružnou nebo nenávistnou rétoriku, jejich snahu dostat se do Evropy nezastaví,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN.

„Územní svrchovanost spočívá v kontrole nad hranicemi: v přehledu o tom, kdo přichází a kdo odchází. Ale nikdy nebylo její součástí zavírání hranic před migrací. Demokratické hranice jsou přirozeně propustné. Poskytnout běžencům a žadatelům o azyl legální a bezpečné možnosti mobility takovou kontrolu umožní,“ řekl François Crépeau.

Dále poznamenal, že díky vhodné vízové politice, která otevře trh práce a umožní lidem přicházet za prací a bude je motivovat k návratu, když práci nenajdou, bude možné oficiální trh práce mnohem lépe regulovat a kontrolovat. Taková opatření však musí být doplněna sankcemi pro zaměstnavatele, kteří ilegální migranty vykořisťují na černých trzích práce.

Evropa i další země vyspělého severu také naléhavě potřebují společný účinný program přesídlování pro běžence, jako jsou například Syřané a Eritrejci, který by poskytl ochranu 1,5 – 2 milionům lidí v příštích pěti letech. Tím by se omezil trh pro pašeráky a evropské země by měly možnost vybírat, kdo přijde, a na jeho příchod se připravit.

François Crépeau ocenil, že státy EU se snaží zachránit běžence z moře, považuje však za nezodpovědné, pokud jsou napřed zachráněni, ale pak se už o jejich těžký osud nikdo nezajímá a jejich lidská práva jsou ohrožena.

„Mluvit o přílivu, nájezdech a davech je očividným zpochybňováním legitimity práv azylantů a uprchlíků. Podobné komentáře přirovnávají běžence k toxickému odpadu nebo přírodní katastrofě. Mluvíme ale o mužích, ženách a dětech, dokonce i kojencích, kteří zažili traumatické události. Jsou to stejní lidé jako my a nikdo z nás nemá morální právo tvrdit, že bychom nikdy nejednali stejně jako oni, kdybychom se octli v jejich situaci,“ poznamenal François Crépeau.

Vyzval proto evropské politiky, aby „prokázali morální i politické vůdcovství tím, že budou usilovněji potírat rasismus, xenofobii a zločiny z nenávisti, upevní všeobecnou kulturu lidských práv podporou svobodného pohybu osob na území EU a zavedením regulovaných opatření pro mobilitu na její vnější hranici, a budou podporovat rozmanitost kultur a náboženství jako obohacení pro každého, ať už pro vlastní občany nebo cizince.“

K humánnímu zacházení s uprchlíky vyzvala i Melissa Flemingová, mluvčí agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vyzvala ke spolupráci v situaci, kdy na západní Balkán stále přicházejí tisíce lidí z Řecka. V Srbsku spolupracují tamní úřady s UNHCR na pomoci více než 10 tisícům uprchlíků. „Hranici Řecka s bývalou jugoslávskou Republikou Makedonie stále překračují skupiny 300 až 400 lidí a pokračují dál vlakem nebo autobusem do Srbska.V současné době UNHCR odhaduje, že tento trend bude ještě několik dnů pokračovat a denně budou přicházet až 3000 lidí,“ dodala Melissa Flemingová a zdůraznila, že je potřeba uprchlíky a azylanty vyváženě rozmístit do zemí EU.


Prohlášení generálního tajemníka OSN k tragédiím uprchlíků a migrantů

31.8.2015 



Jsem zděšen a zdrcen ztrátami na životech uprchlíků a migrantů ve Středomoří a v Evropě. Včera (27. srpna, pozn. překl.) došlo k děsivému odhalení mrtvých těl více než 70 lidí v opuštěném kamionu na rakousko-maďarské hranici. Podle zpráv o této události bylo mezi oběťmi mnoho syrských žadatelů o azyl, včetně dětí.

Poslední dny přinesly i další zprávy o stovkách běženců a migrantů, kteří při riskantní cestě přes moře utonuli. Začátkem letošního roku jsem byl přímým svědkem záchranných operací ve Středozemním moři. Navzdory příkladně koordinované práci společných evropských záchranných týmů, které zachránily desítky tisíc životů, je Středozemní moře pro běžence i nadále smrtící pastí. Tyto opakované tragédie jen podtrhují bezohlednost pašeráků a převaděčů lidí, jejichž trestná činnost se odehrává od Andamanského po Středozemní moře i na evropských dálnicích.

Převážná většina lidí, kteří se vydávají na svízelnou a nebezpečnou cestu, jsou uprchlíci ze zemí jako Sýrie, Irák a Afghánistán. Mezinárodní právo zaručuje uprchlíkům právo na ochranu a azyl a státy se už dávno zavázaly toto právo dodržovat. Pokud jde o poskytování azylu, nelze dělat rozdíly podle náboženství nebo jiných hledisek. Stejně tak nemohou státy nutit uprchlíky k návratu do zemí, kde mají odůvodněné obavy z pronásledování či násilí. To není jen otázka mezinárodního práva, ale i otázka naší lidské povinnosti.

Oceňuji politické představitele i společnosti, kteří dostáli společné odpovědnosti a závazkům. Je však zapotřebí ještě mnohem víc. Apeluji na všechny zainteresované vlády, aby reagovaly komplexně, rozšířily bezpečné a legální trasy pro migraci a jednaly humánně, s účastí a v souladu se svými mezinárodními závazky.

Je třeba si uvědomit, že vysoké počty uprchlíků a migrantů jsou známkou hlubších problémů: dlouhotrvajících konfliktů, hrubého porušování lidských práv, zjevného selhání vlád a krutých reperesí. A tak se například válka v Sýrii právě projevila na silnici uprostřed Evropy.

Mezinárodní společenství musí nejen dostát svým závazkům, ale také prokázat větší odhodlání při řešení konfliktů a dalších problémů, které nedávají lidem jinou možnost, než útěk. Pokud selžeme, budou se počty vysídlenců – jichž je denně více než 40 tisíc – nadále zvyšovat.

Jde o lidskou tragédii, která vyžaduje rozhodnou a jednotnou politickou reakci. Je to krize solidarity, nikoliv krize množství.

Považuji za povzbudivé, že tyto otázky budou hlavním tématem jednání, až se světoví představitelé sejdou v září v sídle OSN v New Yorku při zahájení zasedání Valného shromáždění. Na 30. září připravuji zvláštní setkání věnované těmto globálním problémům.

New York, 28. srpna 2015


Silná OSN, lepší svět. Výstava k 70. výročí vzniku OSN

10.9.2015 



Od 14. září do 3. října 2015 bude na Jungmannově náměstí v Praze k vidění výstava SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.

Jakou cestu od svého vzniku světová organizace urazila? Jak se za tu dobu změnil rozsah její práce? Jak je OSN zastoupena v České republice a jakou roli sehrává ČR v OSN? Jak na Česko a evropský prostor doléhají globální výzvy? To je jen část otázek, na které chce výstava nabídnout odpovědi. „Žijeme na společné planetě, která je mnohem menší a vyčerpatelnější, než jsme si doposud mohli myslet. V propojeném světě s rostoucí populací se objevuje čím dál víc problémů, které působí bez ohledu na hranice států nebo kontinentů. Proto potřebujeme víc koordinace, víc spolupráce, proto potřebujeme OSN. Výstavou chceme veřejnost upozornit na její význam pro současný svět,“ říká Michal Broža, ředitel kanceláře OSN v Praze.

Organizace spojených národů vznikla 24. října 1945 na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti a lidských práv. Dnes je její záběr podstatně širší. Každoročně například poskytuje potravinovou pomoc 80 milionům lidí ve více než 80 zemích světa; podílí se na potírání chudoby, zlepšování zdraví a životních podmínek více než 420 miliónů lidí z venkovských oblastí; zajišťuje očkování 40 % dětí na světě. A to je jen několik příkladů za všechny.

70. výročí vzniku organizace připadá do období, které generální tajemník OSN Pan Ki-mun popisuje jako období „zkoušek a změn“. Letos vrcholí dva globální procesy, které budou mít zásadní vliv na vývoj světa v příštích desetiletích a ovlivní životy lidí na celém světě. Na summitu v New Yorku bude na konci září přijat program globálního rozvoje 2015-2030 (tzv. Cíle udržitelného rozvoje, SDGs), které naváží na úspěšnou agenduRozvojových cílů tisíciletí (MDGs, 2000-2015). Jeho hlavním cílem je eliminace extrémní chudoby, snížení nerovností a transformace k udržitelnému rozvoji v mantinelech planetárních mezí. Na začátku prosince má být v Paříži přijata nová globální úmluva o ochraně rychle se měnícího klimatu.

OSN je respektovanou organizací, o tom není pochyb. Ale jen malá část lidí skutečně ví, čím vším se v současnosti zabývá a jak funguje. To je důvod proč chceme využít výročí a veřejnosti přiblížit fungování a cíle OSN a upozornit na důležitost globálních výzev, které se týkají nás všech. Mnohé z nich – změna klimatu, migrace, konflikty a další – už nejsou někde daleko, ale stojí u našich dveří a my s nimi musíme umět pracovat,“ dodává Michal Broža.

Výstavu připravilo Informační centrum OSN v Praze (UNIC) ve spolupráci s Kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) a Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Praze a Českým výborem pro UNICEF.

Partneři výstavy: Česká rozvojová agentura, Ústav mezinárodních vztahů, Glopolis, Forum 2000, Mezinárodní organizace pro migraci, Česká komise pro UNESCO, České fórum pro rozvojovou spolupráci.

Projekt finančně podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

V den zahájení výstavy budou dobrovolníci po Praze rozdávat pozvánky na výstavu, celkem jich bude rozdáno deset tisíc. Na akci spolupracují nevládní organizace, které budou na podporu Evropského roku rozvoje a SDGs distribuovat občanům noviny Nejlepší zprávy ze světa.

Přejeme vám, ať se vám výstava líbí. Pošlete nám váš názor prostřednictvím Facebooku.


Stanovisko UNHCR: „Utečenec“ alebo „migrant“ – Čo je správne?

10.9.2015 



Pri takmer 60 miliónoch násilne presídlených ľuďoch na celom svete a preplavbách cez Stredozemné more, ktoré vidíme v správach takmer denne, sa pojmy „utečenec“ a „migrant“ čoraz častejšie používajú a vzájomne zamieňajú nielen v médiách, ale aj vo verejnej diskusii. Je však medzi nimi nejaký rozdiel a záleží vôbec na tom?

Áno, rozdiel tu je a záleží na ňom. Tieto dva pojmy majú jasné a rozdielne významy a ich vzájomné zamieňanie vedie k problémom pre obe skupiny. Tu sú dôvody:

Utečenci sú osoby utekajúce pred ozbrojeným konfliktom alebo prenasledovaním. Ku koncu roku 2014 ich bolo celosvetovo 19,5 miliónov. Ich situácia je často tak nebezpečná a neznesiteľná, že prekračujú národné hranice a hľadajú bezpečie v okolitých krajinách a tak sa stávajú medzinárodne uznanými „utečencami“ s prístupom k pomoci od štátov, UNHCR a ďalších organizácií. Sú uznaní práve preto, že vrátiť sa domov je pre nich príliš nebezpečné a potrebujú útočisko niekde inde. Odmietnutie poskytnúť azyl má pre týchto ľudí potenciálne smrteľné následky.

Utečenci sú v medzinárodnom práve zadefinovaní a chránení. Dohovor o právnom postavení utečencov z roku 1951 a jeho Protokol z roku 1967 ako aj ďalšie právne dokumenty ako napríklad Dohovor o utečencoch Organizácie africkej jednoty z roku 1969 sú piliermi modernej ochrany utečencov. Právne princípy, ktoré zakotvujú, prenikli do mnohých ďalších medzinárodných, regionálnych a národných zákonov a praxe. Dohovor z roku 1951 definuje, kto je utečenec a načrtáva základné práva, ktoré by štáty utečencom mali poskytnúť. Jedným z najzákladnejších princípov stanovených v medzinárodnom práve je, že utečenci by nemali byť vyhnaní alebo vrátení do situácie, kde by boli ich život alebo sloboda opäť v ohrození.

Ochrana utečencov má mnohé aspekty. Zahŕňa istotu nebyť vrátený do nebezpečenstva, pred ktorým utiekli; prístup k azylovému konaniu, ktoré prebieha regulárne a efektívne; a opatrenia, ktoré zabezpečujú, že ich základné ľudské práva sú rešpektované tak, aby im umožnili žiť v dôstojnosti a bezpečnosti a zároveň nájsť dlhodobé riešenie. Štáty za túto ochranu nesú primárnu zodpovednosť. UNHCR preto úzko spolupracuje s vládami a podľa potreby im radí a podporuje ich pri implementácii ich záväzkov.

Migranti, naproti tomu, sa nerozhodli presťahovať kvôli priamej hrozbe prenasledovania alebo smrti, ale hlavne preto, aby si zlepšili svoj život, našli si prácu, prípadne v niektorých prípadoch kvôli vzdelaniu, opätovnému spojeniu s rodinou alebo z iných dôvodov. Na rozdiel od utečencov, ktorí sa nemôžu bezpečne vrátiť domov, migranti takéto prekážky v návrate domov nemajú. Ak sa rozhodnú vrátiť domov, naďalej môžu požívať ochranu svojej vlády.

Táto odlišnosť je pre jednotlivé vlády dôležitá. Krajiny riešia postavenie migrantov podľa svojich vlastných imigračných zákonov a postupov. Krajiny riešia utečeneckú otázku na základe noriem ochrany utečencov a azylu, ktoré sú definované v národnej legislatíve aj medzinárodnom práve. Krajiny majú voči komukoľvek, kto žiada o azyl na ich území alebo na ich hraniciach, osobitné povinnosti. UNHCR pomáha krajinám plniť si svoje povinnosti v oblasti azylu a ochrany utečencov.

Politika má spôsoby ako zasahovať do týchto debát. Spájanie utečencov a migrantov môže mať vážne následky na životy a bezpečnosť utečencov. Nejasné vymedzenie oboch pojmov odpútava pozornosť od zvláštnej právnej pomoci, ktorú si utečenci vyžadujú. Môže to oslabiť podporu verejnosti utečencom a inštitút azylu v čase, keď takúto ochranu potrebuje viac utečencov ako kedykoľvek predtým. Je potrebné, aby sme so všetkými ľudskými bytosťami zaobchádzali s rešpektom a dôstojnosťou. Potrebujeme zabezpečiť, aby boli ľudské práva migrantov zabezpečené. Zároveň potrebujeme zabezpečiť primeranú právnu reakciu na utečencov, a to z dôvodu ich osobitne zložitej situácie.

Takže, späť k Európe a mase ľudí prichádzajúcich tento a minulý rok loďami do Grécka, Talianska a ďalších krajín. Kto sú to? Utečenci alebo migranti?

V podstate oboje. Väčšina ľudí prichádzajúcich tento rok najmä do Talianska a Grécka, pochádza z krajín, ktoré sa dostali do vojny alebo ktoré sú ináč považované za „utečencov produkujúce“, a ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu. Avšak malá časť z nich je z iných krajín a pre mnohých z týchto jednotlivcov by bol správny termín „migrant“.

Rovnako aj v UNHCR hovoríme „utečenci a migranti“, keď opisujeme pohyb ľudí po mori alebo iným spôsobom, kde predpokladáme, že môžu byť zastúpené obe skupiny – presuny loďou v juhovýchodnej Ázii sú ďalším príkladom.  „Utečenci“ hovoríme vtedy, keď máme na mysli ľudí utekajúcich pred vojnou alebo prenasledovaním cez medzinárodné hranice. Pojem „migranti“ používame vtedy, keď máme na mysli ľudí presúvajúcich sa z dôvodov, ktoré sa nenachádzajú v právnej definícii utečenca. Dúfame, že ostatní sa nad správnym používaním týchto pojmov tiež zamyslia. Záleží na tom, aké slová vyberáme.

Adrian Edwards, UNHCR Ženeva

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS Vienna)


OSN: Překročení hranic kvůli azylu není trestným činem

17.9.2015 



K dění na maďarsko-srbské hranici se včera na tiskové konferenci v New Yorku vyjádřil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Novinářům řekl, že je šokován tím, jak je s uprchlíky a migranty zacházeno. „Je to nepřijatelné, je s nimi nutné jednat s respektem a s ohledem na lidská práva.“ Dne 30. září uspořádá šéf OSN v rámci zasedání Valného shromáždění setkání na vysoké úrovni s cílem zajistit efektivní reakci na situaci, která bude brát ohled na lidská práva migrantů.

Šéf agentury OSN pro uprchlíky UNHCR António Guterres včera v souvislosti se situací na maďarsko-srbské hranici uvedl, že lidé překračující hranice s cílem najít azyl před nebezpečím, nepáchají trestný čin. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je jediným řešením migrační krize v Evropě společný postup. Opatření jednotlivých zemí jen zhorší už tak chaotickou situaci a prohloubí utrpení lidí a napětí mezi státy. Evropa naopak potřebuje solidaritu.

UNHCR znepokojuje zejména série restriktivních opatření, která zavádí Maďarsko. Nová legislativa uvádí do praxe odstrašovací opatření a některá z nich jsou podle UNHCR v rozporu s mezinárodním a evropským právem, pokud jsou uplatňována vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl. „UNHCR znovu vyzývá maďarské úřady, aby v souladu s právními i morálními závazky zajistily neomezený přístup lidem, kteří potřebují ochranu. Státy jsou povinny chránit své hranice v souladu s mezinárodním a evropským právem,“ říká šéf UNHCR António Guterres. UNHCR „šokovalo a zároveň zarmoutilo“, že syrským uprchlíkům bylo bráněno vstoupit na území EU pomocí vodních děl a slzného plynu.

UNHCR v úterý představilo plán, ve kterém evropské státy vyzývá k okamžitému vytvoření přijímacích center v Řecku, která budou schopná pomáhat, registrovat a prověřovat příchozí migranty. UNHCR vyzvalo státy EU, aby započaly s rozmísťováním 40 tisíc uprchlíků, jak se již dohodly, a aby následovaly další dobrovolné závazky států. EU by také podle UNHCR měla poskytnout rychlou pomoc Srbsku na posílení kapacit vyrovnat se s náprem migrantů. Státy by měly rozšířit možnosti Syřanů k legálnímu přístupu do Evropy. S přesměrováním migrační vlny do Chorvatska nabídlo UNHCR tamní vládě okamžitou podporu a pomoc.


Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni míru (21. září 2015)

17.9.2015 



Letošní mezinárodní den míru nadchází v období vražedného násilí a destabilizujících konfliktů ve světě. Místo podléhání zoufalství však musíme společně vyžadovat skoncování s brutalitou a beztrestností.

Vyzývám všechny válčíci strany ke složení zbraní a dodržení celosvětového příměří. Říkám jim: přestaňte zabíjet a ničit – dejte prostor trvalému míru.

Ačkoliv může vypadat beznadějně nedosažitelný, přesto sen o míru pulsuje v životech lidí všude na světě.

K jeho uskutečnění není nikdo připravenější, než mladí lidé. Jsou nejpočetnější generací mladých v historii, poučenější a propojenější než kdykoliv dříve. Apeluji na všechny vlády, aby více podpořily mladé tvůrce míru a umožnily jim přispět svým – možná velmi zásadním – dílem.

Zároveň potřebujeme zmobilizovat i všechny ostatní, pro něž je cílem dosáhnout míru. Nevládní organizace, přesvědčení občané i firmy – všichni mají svou roli při rozvíjení společenského pokroku, ochraně životního prostředí a vytváření spravedlivějšího, stabilnějšího a pokojnějšího světa. Význam této spolupráce se stal tématem letošního Mezinárodnho dne míru: „Partnerství pro mír – důstojnost pro všechny“.

Žijeme v neklidné době, která však v sobě nese i velký příslib. Už za několik dní se vůdčí představitelé z celého světa sejdou v sídle OSN, aby přijali rozvojovou agendu 2030, náš patnáctiletý plán dosažení udržitelného rozvoje. Tento plán nás uvede do života, v němž bude všem zaručena důstojnost, chudoba se stane minulostí a mír završí naše úsilí.

Tento Mezinárodní den míru si připomínáme v roce, v němž slavíme 70. výročí vzniku OSN. Chopme se příležitosti uskutečnit myšlenku, s níž byla organizace založena: uchránit nastupující generace od válečných pohrom.


Žádat o azyl nebo překročit hranice není zločin

18.9.2015 



Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn označil tvrdý postup proti migrantům na maďarsko-srbské hranici za bezohledný a neakceptovatelný, porušující lidská práva migrantů. Zásah maďarských bezpečnostních sil byl podle něj v některých případech v rozporu s mezinárodním právem.

„Žádat o azyl nebo překročit hranice, byť nestandardně, není zločin,“ ohradil se vysoký komisař OSN proti prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, ve kterém obhajoval opatření své vlády „obranou evropského stylu života,“ který je podle něj v rozporu s islámem. Základy protimigrační politiky maďarské vlády označil Zajd Raad Husajn za xenofobní a protimuslimské.

„Mnoho uprchlíků podstoupilo dlouhou a nebezpečnou cestu přes moře, aby se vyhnuli hraničním plotům. Vydali se všanc pašerákům a převaděčům, protože jinou možnost jak uniknout neviděli. Alternativní způsoby dostat se do Evropy, třeba přemisťovací programy v rámci legální migrace, jednoduše neexistují. Velmi mě znepokojuje opakované selhání Evropské unie dosáhnout dohody na jasném a principiálním řešení situace. Současný vývoj vyžaduje bezodkladné zavedení migrační a azylové politiky založené na lidských právech,“ naléhá vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.


Prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN k migrační krizi

21.9.2015 



Generální tajemník má vážné obavy ze zhoršující se situace uprchlíků a migrantů přijíždějících do Evropy. Připomíná, že mnozí z nich utíkají před pronásledováním, ozbrojenými konflikty a zneužíváním lidských práv. Jejich cesta za bezpečím je náročná a trnitá.

Generální tajemník žádá všechny evropské státy, aby se řídily svými mezinárodními závazky, které se týkají i práva na azyl a zákazu odmítnutí nebo vykázání lidí, kteří mají právo být uznáni za uprchlíky. Všem lidem se musí dostat důstojného přijetí a jejich lidská práva musí být respektována. Generální tajemník sleduje s narůstajícími obavami uzavírání některých hranic v Evropě i nedostatek přijímacích center a také rostoucí počet případů zadržení a kriminalizace migrantů a žadatelů o azyl.

Výzva generálního tajemníka je míněna jako vyjádření obav a zároveň pobídnutí evropských lídrů, aby zajistili vhodné zacházení s uprchlíky a migranty. V souvislosti s úterní ministerskou schůzkou a mimořádným summitem EU ve středu naléhá generální tajemník na politické představitele všech států EU, aby prokázali schopnost vést i schopnost soucitu. Vyzývá je, aby se dohodli na společném postupu, jenž bude v souladu s mezinárodními závazky i se zněním Charty OSN.

Generální tajemník OSN se těší, že se se všemi vrcholnými představiteli států EU setká na nadcházejícím 70. Valném shromáždění OSN v New Yorku. Všechny členské státy OSN pozval na zvláštní setkání dne 30. září, na kterém budou společně diskutovat o současné vlně migrantů a uprchlíků ve světě.

New York, 21. září 2015


Pozvánka na přednášku: Problém klimatu a jeho transformativní řešení

22.9.2015 



Srdečně vás zveme na přednášku Problém klimatu a jeho transformativní řešení předního světového klimatologa, profesora Hanse Joachima Schellnhubera, ředitele Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu

v úterý 29. září 2015 od 16 hod.
(v 17 hod. bude následovat panelová diskuse)
v Akademii věd České republiky, Národní třída 3, Praha 1
sál č. 206

Profesor Schellnhuber je mimo jiné i poradcem německé kancléřky Angely Merkelové, dlouhodobým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), členem Římského klubu či Pontifikální akademie věd (jako zástupce vědecké obce se zúčastnil panelové diskuse ve Vatikánu, která předcházela zveřejnění encykliky Laudato Si‘).

Po přednášce bude následovat panelová diskuse Kam směřuje současná ekonomika v kontextu změny klimatu?, které se zúčastní Vladimír Špidla, ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády; Ladislav Havel, ředitel Odboru elektroenergetiky, MPO; Klára Sutlovičová, vedoucí programu Energetika a změna klimatu, Glopolis. Diskusí provede prof. Bedřich Moldan.

Akci společně pořádají: Informační centrum OSN v Praze, Akademie věd České republiky, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Klimatická koalice.

Profil: Prof. Hans Joachim Schellnhuber, CBE

Hans J. Schellnhuber (1950) je předním světovým klimatologem, poradcem německé kancléřky, zakladatelem a ředitelem Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu (PIK) a také dlouholetým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Získal doktorát z matematiky a fyziky na Univerzitě v Regensburgu, habilitován byl z teoretické fyziky na Univerzitě v Oldenburgu. V dalším vzdělávání pokračoval na univerzitě v Santa Barbaře, kde svou práci zaměřil na komplexní systémy a nelinearitu či teorii chaosu. Právě tento výzkum ho dovedl ke zkoumání klimatického systému. V roce 1992 založil Potsdamský institut pro výzkum změny klimatu (PIK), ze kterého se mu podařilo vytvořit jednu ze světově důležitých institucí v oblasti výzkumu klimatu.

Již v roce 1995 předložil koncept globálního oteplení o maximálně 2 °C vůči předindustriálnímu období – koncept, který přijala německá vláda, Evropská unie a nyní je celosvětově přijímaným cílem, který se bude projednávat také na Klimatické konferenci v Paříži (COP 21) ke konci letošního roku.
Jako vědec je zapojen do řady projektů – byl členem expertní skupiny pro otázky energetiky a změny klimatu Evropské komise; je jedním z hlavních autorů zprávy pro Světovou banku o možných dopadech oteplení Země až o 4 °C do konce 21. století; je členem Římského klubu a členem Pontifikální akademie věd.

Za svou práci získal řadu ocenění (German Environment Prize, the Volvo Environment Prize), z rukou královny Alžběty II. získal titul Komandér Řádu britského impéria (CBE), je držitelem čestného doktorátu Kodaňské univerzity a Technického institutu v Berlíně.


Summit OSN k udržitelnému rozvoji světa: New York, 25. – 27. září 2015

22.9.2015 



Více než 150 nejvyšších představitelů států a vlád se ve dnech 25. – 27 září 2015 sejde v sídle OSN v New Yorku naSummitu k udržitelnému rozvoji, aby oficiálně přijali nový ambiciózní plán rozvoje světa. Tento zásadní program bude pro mezinárodní společenství i vlády jednotlivých států společným vodítkem pro aktivity ve prospěch prosperity a lepší kvality života.

V prohlášení ze dne 2. srpna, kdy státy OSN odsouhlasily znění finálního dokumentu pro Summit, říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun: „(dohoda) obsahuje univerzální, transformativní a ucelenou agendu, kterou lze vnímat jako historický obrat ve vývoji světa. Je to program sestavený národy, akční plán pro skoncování s chudobou ve všech jejích podobách.

Na návrhu programu rozvoje se shodlo všech 193 států OSN. Má název Přeměna našeho světa: agenda udržitelného rozvoje 2030 (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Developmenta obsahuje Deklaraci, 17 cílů a 169 dílčích cílů udržitelného rozvoje (SDGs), pasáž o prostředcích k implementaci a obnovenému světovému partnerství, a rámec pro revize a navazující opatření.

Program vyzývá k akci všechny země – chudé i bohaté. Vychází z toho, že odstranění chudoby musí jít ruku v ruce s ekonomickým růstem a sociálním programem zaměřeným zejména na vzdělávání, zdraví, sociální ochranu a pracovní příležitosti. V úvahu musí být brána i změna klimatu a ochrana životního prostředí. Program udržitelného rovoje zahrnuje i otázky nerovnosti, infrastruktury, energií, spotřeby, biodiverzity, oceánů a industrializace.

Nová agenda udržitelného rozvoje staví na úspěšném výsledku červencové konference o financování rozvoje v Addis Abebě. Očekává se její pozitivní vliv i na jednání o nové univerzální dohodě o klimatu v prosinci v Paříži.

Pro lidi i planetu

Rozvojové cíle tisíciletí, které se staly historicky nejúspěšnější strategií proti chudobě, jsou odrazovým můstkem nové agendy udržitelného rozvoje. Od konference OSN o životním prostředí a rozvoji – Summitu Země – konané v roce 1992 v brazilském Rio de Janeiru, nastoupil svět novou cestu k lepší kvalitě života: cestu udržitelného rozvoje. Tento koncept, představený Agendou 21, vychází z nutnosti vyvážit ekonomický rozvoj růstem, který reaguje na potřeby lidí a chrání životní prostředí.

Nová agenda udržitelného rozvoje je založena na výsledcích Světového summitu k udržitelnému rozvoji (2002), Summitu k Rozvojovým cílům tisíciletí (2010), Konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio +20, 2012) a názorech lidí z celého světa. S uznáním úspěchů Rozvojových cílů tisíciletí se státy ve výsledném dokumentu konference Rio+20 s názvem „Budoucnost, jakou chceme“ dohodly na ustavení otevřené pracovní skupiny, která vytvoří soubor cílů udržitelného rozvoje k dalšímu projednání a přijetí odpovídajících kroků.

Po více než roce intenzivních jednání navrhla otevřená pracovní skupina 17 specifických cílů se 169 souvisejícími dílčími cíli.

Mezivládní jednání o cílech udržitelného rozvoje trvala přes dva roky a byla do nich zahrnuta řada podnětů občasnkých iniciativ a dalších zainteresovaných stran. Otevřené mnohostranné konzultace vedly 2. srpna 2015 k dohodě na výsledném dokumentu nové agendy udržitelného rozvoje.

Program Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) bude oficiálně přijat představiteli všech států světa na Summitu OSN k udržitelnému rozvoji v září 2015.


Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA

22.9.2015 



Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. „Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Ke stažení:

Ikony SDGs (.zip, náhledy i tisková kvalita)

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy:

Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME

film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

Cíl č. 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě

  • Počet lidí žijících v extrémní chudobě se celosvětově z 1,9 miliardy lidí v roce 1990 snížil o více než polovinu. Jejich počet ale stále přesahuje 836 milionů. Každý pátý člověk v rozvojových zemích žije za méně než 1,25 USD na den.
  • Nejvíce extrémně chudých lidí žije v jižní Asii a subsaharské Africe.
  • Vysoká míra chudoby se často vyskytuje v malých, nestabilních a konflikty zasažených zemích.
  • Každé čtvrté dítě mladší pěti let nedosahuje odpovídající výšky svého věku.

Cíl č. 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství 

  • Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta (2014-2016). Nicméně stále každý devátý člověk na světě (795 milionů) trpí podvýživou.
  • Naprostá většina hladovějících lidí žije v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí 12,9 procent populace.
  • Nejvíce lidí hladoví v Asii – dvě třetiny populace. Počet těchto lidí v jižní Asii v posledních letech klesl, ale v západní Asii se nepatrně zvýšil.
  • Největší procento hladovějících lidí je v subsaharské Africe. Asi každý čtvrtý člověk je zde podvyživený.
  • Špatná výživa způsobuje téměř polovinu (45 procent) úmrtí dětí mladších pěti let, to je 3,1 milionu dětí ročně.
  • Celosvětově každé čtvrté dítě trpí nedostatečným růstem. V rozvojových zemích je to každé třetí dítě.
  • 66 milionů dětí školního věku v rozvojových zemích chodí do školy hladových, z toho je 23 milionů dětí z Afriky.
  • Zemědělství poskytuje obživu 40 procentům světové populace. Je největším zdrojem příjmů a pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti.
  • 500 milionů malých farem z celého světa, z nichž většina je zavlažována pouze deštěm, poskytuje až 80 procent jídla spotřebovávaného ve velké části rozvojového světa. Investice drobného zemědělství mají významný vliv na zvyšování potravinové bezpečnosti a výživy nejchudších i na produkci

Cíl č. 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku

  • Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990, ale stále více než šest milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami.
  • Od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí.
  • Navzdory globálnímu zlepšení umírá stále více dětí v jižní Asii a subsaharské Africe. Čtyři z pěti úmrtí dětí mladších pěti let se týkají těchto regionů.

Zdraví matek

  • Od roku 1990 klesla mateřská úmrtnost celosvětově o téměř 50 procent.
  • Ve východní Asii, severní Africe a jižní Asii klesla mateřská úmrtnost přibližně o dvě třetiny. Nicméně podíl mateřské úmrtnosti – podíl matek, které nepřežijí porod – je v rozvojových zemích stále 14krát vyšší než v zemích rozvinutých.
  • Pouze polovině žen z rozvojových zemích se dostává doporučeného rozsahu zdravotní péče.

HIV/AIDS

  • V roce 2014 mělo 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART). V roce 2003 to bylo pouze 800 tisíc HIV pozitivních.
  • Počet nově infikovaných virem HIV v roce 2013 byl přibližně 2,1 milionu (z toho 240 tisíc dětí), což je o 38 procent méně než v roce 2001.
  • Počet HIV pozitivních dosahoval na konci roku 2013 podle odhadů 35 milionů.

Cíl č. 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny

  • Zápis do základních škol v rozvojových zemích dosáhl 91 procent. Bez vzdělání ale stále zůstává 57 milionů dětí.
  • Více než polovina dětí, které nenavštěvují školu, žije v subsaharské Africe.
  • Odhaduje se, že polovila dětí nenavštěvujících základní školu žije v zemích zasažených konfliktem. Děti z nejchudších domácností mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že nebudou chodit do školy, než děti z nejbohatších domácností.
  • Svět dosáhl rovnosti v základním vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Ale je v málo zemích se to podařilo na všech úrovních vzdělání.
  • Míra gramotnosti mladých ve věku 15 – 24 let se v letech 1990 až 2015 celosvětově zlepšila z 83 procent na 91.

Cíl č. 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek

  • V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané.
  • V subsaharské Africe, Oceánii a západní Asii dívky stále čelí překážkám v přístupu k základnímu i sekundárnímu vzdělání.
  • Ženy v severní Africe zastávají méně něž každé páté placené pracovní místo v nezemědělském sektoru.
  • V 46 zemích mají ženy více než 30 procent křesel alespoň v jedné komoře národních parlament.

Cíl č. 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi

  • V roce 2015 má 91 procent světové populace přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. V roce 1990 to bylo 76 procent populace. 2,5 miliardy lidí ale stále nemá přístup k sanitaci (hygienická zařízení jako je kanalizace, toalety nebo latríny).
  • Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace.
  • Vodní elektrárny jsou nejdůležitějším a rozšířeným zdrojem obnovitelné energie.V roce 2011 generovaly 16 procent celosvětové produkce elektřiny.
  • Přibližně 70 procent veškeré dostupné vody se používá pro zavlažování.
  • Při povodních zahyne 15 procent všech obětí přírodních katastrof.

Cíl č. 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie

  • 1,3 miliardy lidí (každý pátý člověk na Zemi) nemá přístup k elektřině.
  • 3 miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad.
  • Energetika významně přispívá ke klimatické změně. Produkuje přibližně 60 procent celkových celosvětových emisí skleníkových plynů.
  • Energie z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce, biomasy a geotermální energie – je nevyčerpatelná a čistá. Obnovitelné zdroje v současnosti tvoří 15 procent globálního energetického mixu.

Cíl č. 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny

  • Celosvětově se nezaměstnanost zvýšila ze 170 milionů v roce 2007 na téměř 202 milionů v roce 2012. Z toho je asi 75 milionů mladých.
  • Téměř 2,2 miliardy lidí žijí za méně než 2 USD na den, což je hranice chudoby. Stabilní zaměstnání je hlavním prostředkem k odstranění chudoby.
  • V letech 2016-2030 bude potřeba 470 milionů nových pracovních míst.
  • Malé a střední podniky, které se zabývají průmyslovou výrobou a zpracováním, jsou v raných fázích industrializace klíčové, protože vytvářejí nejvíce pracovních míst. Tvoří více než 90 procent celosvětového podnikatelského sektoru a zajišťuje 50-60 procent pracovních míst.

Cíl č. 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace

  • Asi 2,6 miliardy obyvatel v rozvojovém světě nemá přístup k nepřetržité dodávce elektřiny.
  • 2,5 miliardy lidí nemá přístup k základním sanitačním zařízením a téměř 800 milionů nemá přístup k vodě. Mnoho milionů z nich žije v Subsaharské Africe a jižní Asii.
  • 1 až 1,5 milionu lidí nemá přístup ke spolehlivým telefonním službám.
  • V mnoha afrických zemích, zejména těch s nízkými příjmy, snižuje nedostatečná infrastruktura produktivitu firem asi o 40 procent.
  • Zpracovatelský průmysl je důležitým zaměstnavatelem s asi 470 miliony pracovních míst na celém světě (2009), to je je asi 16 procent z celosvětové pracovní síly (2,9 miliardy lidí). Odhaduje se, že v roce 2013 zpracovatelský průmysl zaměstnával více než půl miliardy lidí.
  • Jedno pracovní místo v průmyslu vytváří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích.
  • V rozvojových zemích se průmyslově zpracovává méně než 30 procent zemědělské produkce, v zemích s vysokými příjmy je to 98 procent. V rozvojových zemích je tedy velký potenciál pro zemědělskoprůmyslové podniky.

Cíl č. 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi

  • V období 1990-2010 vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 procent (s přihlédnutím k velikosti populace).
  • Významná většina domácností v rozvojových zemích (více než 75 procent) žije dnes ve společnosti, kde jsou příjmy rozděleny ještě více nerovnoměrně než v 90. letech minulého století.
  • U dětí z nejchudších 20 procent populace je stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí nejbohatší pětiny populace.
  • Celosvětově se významně zlepšil systém sociální ochrany, ale např. u osob s postižením je stále až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou muset za zdravotní péči vynaložit obrovské prostředky.
  • Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí, je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.

Cíl č. 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce

  • Polovina lidstva (3,5 miliardy lidí) žije ve městech. Do roku 2030 bude bude podíl městské populace téměř 60 procent.
  • 828 milionů lidí žije ve slumech a jejich počet stále roste.
  • Města pokrývají pouhá dvě procenta zemského povrchu, ale spotřebovávají 60-80 procent energie a vytvářejí 75 procent emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i zdravotní systém. Vysoká koncentrace lidí ve městech ale může vést ke zvýšení efektivity a technologickým inovací a snižování spotřeby zdrojů a energie.
  • Města mají potenciál buď promrhat energii nebo optimalizovat účinnost energie snižováním spotřeby a přijetím ekologických standardů. Například čínské město Ž’-čao je poháněné solární energií. V centru města až 99 procent domácností využívá k ohřevu vody solární panely.

Cíl č. 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu

  • Za rok lidstvo vyplýtvá nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin.
  • Pokud by lidé na celém světě přešli na energeticky úsporné žárovky, ušetřilo by se 120 miliard USD.
  • Pokud v roce 2050 dosáhne světová populace počtu 9,6 miliardy, bude potřeba asi tří planet Země, abychom měli přírodní zdroje potřebné pro udržení současného životního stylu.
  • Více než 1 miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě z přírodních zdrojů.

Cíl č. 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů

  • Emise skleníkových plynů z lidské činnosti jsou hnací silou klimatické změny a stále rostou. Momentálně jsou na nejvyšší úrovni v historii. Globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 procent.
  • Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se zvýšily na bezprecedentní úroveň za posledních nejméně 800 tisíc let. Koncentrace oxidu uhličitého se od doby před průmyslovou revolucí zvýšily o 40 procent, a to především spalováním fosilních paliv a také vlivem výrazně zvýšeného využívání půdy. Oceány absorbovaly asi 30 procent vypouštěného antropogenního oxidu uhličitého a tím došlo k acidifikaci oceánů.
  • Všechny poslední tři dekády byly jedna po druhé teplejší než všechny předcházející od roku 1850. Období mezi lety 1983-2012 bylo pravděpodobně nejteplějších 30 let za posledních 14 století.
  • Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85˚C. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota ve 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia. V některých zemích v tropických a subtropických oblastech to může být dokonce více. Nejvíce to postihne nejchudší a nejzranitelnější lidi a státy.
  • Míra vzestupu mořské hladiny od poloviny 19. století byla větší než průměrná míra za poslední dvě tisíciletí. Mezi lety 1901 až 2010 se průměrně hladina moře celosvětově zvýšila o 0,19 [0,17 až 0,21] metru.
  • Od roku 1901 do roku 2010 se hladina moře celosvětově zvýšila v průměru o 19 cm v důsledku globálního oteplování a tání Rozloha ledové plochy v Arktidě se každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o1,07 milionu km2.
  • Pokud lidstvo změní své chování a využije širokou škálu technologických opatření, bude ještě možné omezit zvýšení průměrné globální teploty na 2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí.
  • Existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout významného snížení emisí v průběhu několika příštích desetiletí, které jsou potřebné ke snížení růstu průměrné globální teploty na max. 2 stupně Celsia (cíl stanovený vládami států).

Cíl č. 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, zahrnují 97 procent vody na Zemi a z hlediska objemu vytvářejí 99 procent životního prostoru na planetě.
  • Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslu odhaduje na tři biliony USD za rok, což je asi pět procent celosvětového HDP.
  • Celosvětově se intenzita rybolovu blíží produktivní kapacitě oceánů, úlovky se pohybují v řádu 80 milionů tun ryb.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc identifikovaných druhů, ale skutečná čísla se mohou pohybovat v milionech.
  • Oceány zachycují asi 30 procent CO2 produkovaného lidskou činností, čímž tlumí dopady globálního oteplování.
  • Oceány slouží jako největší světový zdroj bílkovin, více jak 3 miliardy lidí jsou na oceánech závislí jako na svém primárním zdroji.
  • Námořní rybolov přímo či nepřímo zaměstnává přes 200 milionů lidí.
  • Dotace na rybolov přispívají k rychlému úbytku mnoha druhů ryb a brání snahám o zachování a znovuobnovení zásob ryb a souvisejících pracovních míst. V důsledku toho mořský rybolov ročně generuje o 50 miliard USD méně.
  • Až 40 procent světových oceánů je významně poznamenaných lidskou činností včetně znečištění, vyčerpaného rybolovu a ztráty přirozených pobřežních prostředí.

Cíl č. 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity

  • Každý rok zmizí 13 milionů hektarů lesa.
  • Živobytí přibližně 1,6 miliardy lidí je závislé na lesích. Toto číslo zahrnuje asi 70 milionů původních obyvatel. Lesy jsou domovem pro více než 80 procent všech suchozemských druhů zvířat, rostlin a hmyzu.
  • 2,6 miliardy lidí je přímo závislých na zemědělství, ale 52 procent zemědělské půdy je více či méně postiženo degradací.
  • V důsledku sucha a dezertifikace mizí každý rok 12 milionů hektarů půdy (23 hektarů za minutu). Na takové ploše by se dalo vypěstovat 20 milionů tun obilí.
  • Z osmi tisíc tři sta druhů známých zvířat již osm procent vyhynulo a 22 procentům hrozí vyhynutí.
  • Až 80 procent lidí žijících ve venkovských oblastech v rozvojových zemích se spoléhá na tradiční rostlinné léčivé přípravky pro základní zdravotní péči.

Cíl č. 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních

  • Podle UNHCR stoupl počet uprchlíků pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů.
  • Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky připravují rozvojové země ročně o asi 1,26 bilionu USD.
  • Počet dětí opouštějících základní školu v zemích zasažených konfliktem dosáhl v roce 2011 28,5 milionu, to je přibližně 50 procent.

Cíl č. 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování

  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila v roce 2014 asi 135 miliard USD.
  • V roce 2014 bylo 79 procent dovozů z rozvojových zemí do zemí rozvinutých osvobozeno od cla.
  • Dluhové břemeno rozvojových zemí zůstává stabilní – na úrovni kolem tří procent příjmů z vývozu.
  • Počet uživatelů internetu v Africe se v posledních čtyřech letech téměř zdvojnásobil.
  • Od roku 2015 je asi 95 procent světové populace pokryto mobilním signálem.
  • V roce 2006 s internetem pracovalo jen 6 procent světové populace, v roce 2014 už je to 43 procent.
  • Avšak více než čtyři miliardy lidí internet nevyužívá, 90 procent z nich je z rozvojového světa.


Pan Ki-mun: Udržitelný rozvoj a jeho cíle patří vám

24.9.2015 



V příštích dnech se političtí představitelé států sjedou do OSN v New Yorku, aby společně navedli svět na cestu udržitelného rozvoje pro lidi a planetu. Přijmou Cíle udržitelného rozvoje pro ukončení chudoby, vyrovnání nerovností a snížení rizik změny klimatu do roku 2030.

Těmto cílům jsme si zvykli říkat Globální cíle. Jsou výsledkem náročného a přitom velmi otevřeného dlouholetého procesu jednání mezi všemi zúčastněnými. Svými hlasy o vizi lepšího světa a co je potřeba pro to udělat přispěli lidé z celého světa. Globální občané řekli, na čem jim záleží: na vzdělání, zdraví, snižování rizik změny klimatu nebo na dosažení rovnosti mezi muži a ženami.

Toto globální poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna bylo v předvečer Summitu OSN publikováno na síti LinkedIn Influencer

Summit OSN k přijetí společného programu rozvoje světa se koná ve dnech 25. – 27. září  v sídle OSN v New Yorku. Průběh summitu můžete sledovat živě v HD kvalitě na internetu.

Program a doprovodné akce Summitu OSN v New Yorku


193 států OSN schválilo program udržitelného rozvoje světa 2015-2030

29.9.2015 



Rozsáhlý plán na odstranění chudoby a prosazení udržitelného rozvoje byl schválen 193 členskými státy OSN na začátku třídenního summitu OSN v New Yorku. Zaplněné Valné shromáždění OSN, v němž zasedlo více než 150 nejvyšších představitelů států a vlád, přivítalo historické rozhodnutí dlouhotrvajícím potleskem ve stoje.

Nová agenda je slibem politických lídrů lidem na celém světě. Týká se všech států a je to komplexní a tranzitivní vize lepšího světa pro všechny. Plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením,“ řekl v úvodu summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Skutečným testem společného závazku států bude realizace plánu udržitelného rozvoje. Zapojit se musí všichni. Subor 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) bude kompasem pro společný úspěch,“ řekl šéf OSN.

Krátce před přijetím SDGs promluvil k představitelům států ve Valném shromáždění papež František. „Přijetí plánu udržitelného rozvoje je znamením naděje.“

Představitel občanské společnosti, šéf Amnesty International Salil Shetty řekl, že se „nemůžeme divit, že lidé jsou skeptičtí,“ protože je příliš velká propast mezi „světem, ve kterém žijeme, a světem, ve kterém žít chceme.“


Výroční Všeobecná rozprava Valného shromáždění

29.9.2015 



Do sídla OSN v New Yorku se sjeli monarchové, prezidenti, premiéři a ministři členských států na výroční Všeobecnou rozpravu Valného shromáždění. Podle tradice vylosuje generální tajemník jeden ze států, který po celé zasedání hlavního orgánu OSN zaujme první místo. Tato pocta letos připadla malému ostrovnímu státu Tuvalu. Jedenáctitisícový stát v jižním Pacifiku je symbolem boje proti změně klimatu, která je jedním z rizikových faktorů nastoupené cesty k udržitelnému rozvoji.

Adaptace a mitigace klimatické změny je jedním z hlavních cílů ambiciózního plánu udržitelného rozvoje přijatého státy OSN 25. září 2015. Program tzv. Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je nástrojem k vymýcení chudoby, snižování nerovností a zlepšování zdraví i vzdělanosti v průběhu příštích patnácti let. S klimatickým cílem jsou úzce propojeny všechny ostatní cíle SDGs.

Všeobecnou rozpravu zahájil v pondělí 29. září generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


Místopředseda vlády České republiky Pavel Bělobrádek vystoupil na summitu OSN o udržitelném rozvoji

29.9.2015 



Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace, vystoupil v sobotu 26.9. na summitu OSN o udržitelném rozvoji po roce 2015.

Ve svém projevu konstatoval, že Česká republika má své vlastní priority a očekávání, které nová Agenda z velké části odráží. Po úspěšné třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě v červenci tohoto roku „můžeme právem slavit dosažení dalšího milníku multilateralismu“.

Podle Bělobrádka je třeba klást důraz na vytvoření účinného mechanismu financování nové Agendy, zejména v souvislosti s širším uplatněním inovativních forem pomoci a zapojením soukromého sektoru. Dalším důležitým krokem je podle Bělobrádka zavedení efektivního monitoringu.

Pokud by Česká rebublika byla řádně zvolena do Ekonomické a sociální rady pro období let 2016-2018, udělala by maximum, aby k tomuto úsilí co nejlépe přispěla.

V souvislosti s vědou, výzkumem a inovacemi prohlásil Bělobrádek, že celostní řešení mnohostranných globálních problémů někdy vyžadují složité a technicky náročné procesy. Česká republika podle Bělobrádka podporuje myšlenku identifikovat taková řešení a využít jich v projektech zabývajících se globálními tématy.

Plné znění projevu Pavla Bělobrádka je k dispozici v angličtině.


Projev generálního tajemníka OSN k Valnému shromáždění 28. září 2015

30.9.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pronesl projev na úvod Všeobecné rozpravy Valného shromáždění.  Nabízíme vám výtah z jeho projevu:

70. zasedání Valného shromáždění zahajujeme obrovským úspěchem: přijetím Agendy 2030, která obsahuje 17 cílů udržitelného rozvoje.

Náš cíl je jasný, mise splnitelná. Nyní je třeba sliby na papíře proměnit v realitu. Dlužíme to všem ohroženým, utiskovaným, vysídleným i opomíjeným lidem světa. Dlužíme to „budoucímu pokolení“, o němž mluví Charta OSN. V roce 70. výročí založení organizace musíme vyslyšet hlasy „lidu spojených národů“: jen tak můžeme překonat neradostnou skutečnost současnosti a chopit se mimořádných příležitostí.

Díky Rozvojovým cílům tisíciletí se chudoba stala minulostí pro stovky milionů lidí. Nový rozvojový rámec nové cíle nejen přidává, nýbrž je dává do souvislostí. Globální cíle jsou univerzální.

Probíhají také významné změny zaměřené na snižování emisí škodlivých skleníkových plynů. Je však zřejmé, že národní cíle jednotlivých států nebudou stačit. Stojíme před výzvou: buď být ambicióznější, nebo riskovat vzrůst teplot nad limit 2 stupňů Celsia, který podle vědců nesmíme překročit.

Chceme-li splnit cíle udržitelného rozvoje, musíme být organizovanější. Klíčovou zkouškou bude financování. Vítám akční plán z Addis Abbeby a obnovený závazek rozvinutých zemí, že do rozvojové pomoci investují 0,7 procenta hrubých národních příjmů. Pomoc funguje, ale jen nemnoho zemí tento závazek splnilo. Oceňuji ty, které mu dostály, a apeluji na ostatní, aby následovaly jejich příkladu.

Financování pro klima bude zásadní. Naléhavě vyzývám rozvinuté země ke splnění závazku 100 miliard dolarů ročně do roku 2020. Musíme také zprovoznit Zelený klimatický fond. Svět stále vyhazuje miliardy na vojenské výdaje. Proč je snazší najít penize na ničení lidstva i planety než na jejich ochranu?

Sto milionů lidí potřebuje v současné době okamžitou humanitární pomoc. Nejméně 60 milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů a zemí. OSN požádala tento rok o téměř 20 miliard dolarů na poskytnutí pomoci: to je šestkrát více než před deseti lety. Členské státy byly štědré, avšak potřeba je stále vyšší než poskytnuté zdroje. Světový humanitární summit v květnu 2016 v Istanbulu bude mít zásadní význam pro upevnění solidarity. Globální humanitární systém není v rozkladu, nýbrž na mizině. Nedostáváme dost peněz na záchranu životů. Máme jen polovinu toho, co potřebujeme pro obyvatele Iráku, Sýrie, Jižního Súdánu a Jemenu, a jen třetinu peněz potřebných pro Sýrii. Plán pomoci Ukrajině je zafinancován jen na 39 procent. Takto nízká čísla zvyšují utrpení.

Naším cílem však není jen udržet lidi naživu, nýbrž dát jim důstojný život. Libanon, Jordánsko a Turecko jsou velkorysými hostiteli několika milionů syrských a iráckých uprchlíků. Lidé jsou v pohybu více než kdy dříve. To vede ke zrodu složitých problémů i silných vášní. Prubířským kamenem našich reakcí jsou mezinárodní právo, lidská práva a obyčejný soucit. Všechny země musí na sebe vzít svůj díl odpovědnosti. Cením si těch evropských zemí, které ctí závazky Unie a poskytují běžencům azyl. Přesto Evropu vyzývám, aby udělala více. Po druhé světové válce to byli Evropané, kdo potřeboval pomoc světa. Na 30. září svolám setkání na nejvyšší úrovni, jehož obsahem bude podpora a ucelený přístup k uprchlické a migrační krizi. Musíme si došlápnout na převaděče a bojovat proti diskriminaci: ve 21. století bychom už neměli stavět zdi. Avšak především se musíme zabývat příčinami krize v zemích, odkud běženci přicházejí.

Syřané opouštějí své domovy a zemi. Čtyři roky trvající diplomatická paralýza Rady bezpečnosti a dalších orgánů způsobila, že se krize vymkla kontrole. Ukončení konfliktu závisí především na jeho syrských účastnících, ale bitva se odehrává i mezi regionálními skupinami. Olej do ohně přilévají peníze a zbraně, které se do země dostávají. Můj zvláštní zmocněnec dělá maximum pro vytvoření podmínek k mírovému řešení. Teď je ale řada na dalších, především na Radě bezpečnosti. Klíč k řešení má především pět zemí: Ruská federace, Spojené státy, Saudská Arábie, Írán a Turecko. Pokud se ale neshodnou na vzájemných ústupcích, nelze očekávat změnu.

Nevinní Syřané na to doplácejí. Nelze dopustit, aby ohavné zločiny zůstaly nepotrestány. Situací by se měl zabývat Mezinárodní soudní dvůr.

V Jemenu potřebuje humanitární pomoc 80 procent obyvatel. Největší počet úmrtí je způsoben bombardováním. Vyzývám proto k jeho ukončení. Znovu naléhám na zúčastněné strany, aby jednaly o řešení situace s pomocí mého zvláštního zmocněnce. Dovolte mi říci to otevřeně: tento konflikt nemá vojenské řešení.

Musíme se také vyvarovat nebezpečného vývoje blízkovýchodního mírového procesu. Je nezbytné, aby se do něj Izrael i Palestina znovu zapojily a mezinárodní společenství by je k tomu mělo přimět. Svět už nemůže čekat, než si vůdcové konečně vyberou smírné řešení.

Největšími hrozbami jsou i nadále Islámský stát, Boko Haram a aš-Šabáb, a to zejména pro ženy a dívky. Svět se musí sjednotit proti brutalitě těchto skupin. V boji proti teroru však státy nikdy nesmějí porušit lidská práva, protože tím se začarovaný kruh stále roztáčí.

Na začátku příštího roku představím Valnému shromáždění obsáhlý akční plán boje proti extremismu a terorismu.

Oceňuji přelomovou jadernou dohodu mezi  Íránem a skupinou P5+1. Doufám, že tato solidarita mezi stálými členy Rady bezpečnosti se projeví i v dalších konfliktních oblastech, jako jsou Sýrie, Jemen nebo Ukrajina. Navažme na nedávné dohody v Jižním Súdánu, dokončeme dohodu v Libyi a ušetřeme tyto země dalšího utrpení.

Nastal čas obnovit dialog k uvolnění napětí na Korejském poloostrově. Vyzývám zúčastněné strany ke zdrženlivosti při krocích, které by mohly vést k další nedůvěře, a apeluji na ně, aby podpořily smír. Jsem připraven přispět k mezikorejské spolupráci. Musíme také zvýšit úsilí o lepší život pro obyvatele Korejské lidově demokratické republiky.

Velmi mě trápí narůstající restrikce svobody médií a občanské společnosti ve světě. Musíme pro ně ochránit možnost pracovat bez obav z útoků nebo věznění. Omezování demokracie je hrozbou na mnoha místech, kde se čelní představitelé chtějí ve svém úřadě udržet i po uplynutí funkčního období. Objevují se zdánlivě spontánní protesty a petice, vyjadřující údajně vůli lidu. Apeluji na vůdce, aby dodržovali pravidla stanovená ústavami.

Na začátku září jsem předložil svou vizi posílení mírových operací OSN, založenou na doporučeních nezávislého panelu. Naše mírové a politické mise potřebují zvýšené kapacity a jasné cíle. Musíme znovu věnovat pozornost prevenci, upevnění regionálních partnerství a trvalému zájmu o budování míru, a musíme využít potenciálu žen, jak předjímá rezoluce Rady bezpečnosti 1325.

OSN vznikla ve zlomeném světě a přinesla naději, že společný postup může zabránit další celosvětové katastrofě. Během uplynulých 70 let jsme pomohli osvobodit miliony lidí od kolonialismu a podpořili jsme úspěšný boj proti apartheidu. Porazili jsme smrtelná onemocnění, chránili lidská práva a prohloubili zákonnost. Tohle a ještě víc jsme udělali, ale to stále není dost.

Žijeme v období těžkých zkoušek, ale i velkých příležitostí. Jsme propojenější, informovanější a vybavenější než kdykoliv dříve. Recept na pozitivní změnu leží na stole, ingredience úspěchu máme v rukou.

Pokračujeme v reformě OSN, i když si uvědomujeme, že je potřeba udělat ještě mnohem více, na manažerské i politické úrovni.

Můžeme čerpat sílu z lepšího postavení žen, avšak v oblasti rovnosti ještě musíme zintenzivnit úsilí o dosažení cíle Planeta 50/50.

Inspirují mě mladí lidé, kteří tvoří polovinu světové populace a jejichž hlasům musíme dát více prostoru při rozhodování. A velmi na mě zapůsobilo, jak se dokážeme sjednotit, jde-li o zásadní témata, jako například Agenda 2030.

Když jsme se před rokem sešli ke všeobecné rozpravě, v západní Africe denně umírali lidé na ebolu. Dnes, díky společnému postupu společenství a jejich vlád, výskyt eboly dramaticky poklesl. Ještě není po všem, musíme zůstat ve střehu, ale naše reakce se osvědčila.

Spojíme-li se, není nic, čeho bychom nemohli dosáhnout.

Před třemi dny stáli na balkoně tohoto sálu mladí lidé mnoha národností a žádali mě o jediné: o změnu. Ničím nepřesvědčíme děti ze všech zemí, že svět by měl zůstat takový, jaký je. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom překlenuli propast mezi světem, jaký je, a světem, jaký by mohl být. To je posláním Spojených národů. Spolupracujme při úsilí vybudovat lepší svět pro všechny, v němž může každý žít v důstojnosti a prosperitě.

Děkuji vám, ža budete stát v čele tohoto úsilí.


Vystoupení předsedy vlády České republiky na summitu OSN k mírovým operacím

30.9.2015 



Summit OSN k mírovým operacím proběhl 28. září 2015 ve Valném shromáždění OSN. Českou republiku na summitu reprezentoval předseda vlády Bohuslav Sobotka. Přinášíme text jeho vystoupení:

Vážený pane prezidente, vážený pane generální tajemníku, Excelence, dámy a pánové,

Česká republika si plně uvědomuje význam mírových operací OSN pro zajištění míru a bezpečnosti ve světě. Vysoce proto oceňujeme odvahu a nasazení všech jejich příslušníků a vážíme si každého jednoho života, který byl ztracen při naplňování tohoto vznešeného poslání.

Podporujeme probíhající reformní proces, který má vést k zefektivnění celého systému mírových operací OSN, a ztotožňujeme se se závěry Nezávislého panelu na vysoké úrovni i se zprávou Generálního tajemníka OSN. Jasně nastavené parametry a vyšší efektivita misí nepochybně přispějí k větší ochotě států do mírových operací přispívat.

Česká republika se nyní, po mnoha letech téměř úplné absence v misích OSN, rozhodla pro postupný návrat do těchto operací. Tento krok vlády České republiky reflektuje náš zájem být zodpovědným členem mezinárodního společenství a podílet se na zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability.

V následujících měsících proto vyšleme příslušníky speciálních sil do mise MINUSMA, aby se společně s nizozemskými kolegy podíleli na stabilizaci Mali.

Česká republika dále vysílá důstojníky do velitelské struktury UNDOF na Golanských výšinách.

Dosud jsme každoročně dávali k dispozici 50 vojáků do systému UNSAS.

Dále jsme připraveni poskytnout naše specialisty z řad policie, zdravotnického personálu a další zkušené experty. Prozkoumáme též možnosti poskytnout potřebnou vojenskou či lékařskou techniku.

Rád bych závěrem vyjádřil své přesvědčení, že nadnárodní charakter současných bezpečnostních hrozeb, které si dnes v Evropě palčivě uvědomujeme i díky migrační krizi, nás všechny zavazuje ke globální angažovanosti. I my v České republice jsme proto odhodláni přispět svým dílem do operací OSN.

Děkuji Vám za pozornost.


Projev prezidenta České republiky při 70. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

1.10.2015 



Na 70. zasedání Valném shromáždění OSN reprezentoval Českou republiku její prezident Miloš Zeman. Přinášíme českou verzi jeho projevu:

Pane předsedo, dámy a pánové,

Pokud se řečník v krátké řeči zabývá mnoha tématy, pak žádné pořádné nemá. A pokud se zabývá mnoha prioritami, pak také žádnou nemá. Proto mi dovolte, abych se soustředil pouze na jednu prioritu – na boj s mezinárodním terorismem.

Můžete se ptát, proč mluví prezident malé středoevropské země o terorismu. Jsou pro to dva důvody – za prvé, terorismus je ponížením lidské civilizace a zároveň hrozbou pro lidskou civilizaci. Druhým důvodem je, jak jistě víte, že všechny evropské země čelí obrovské migrační vlně, která vznikla v důsledku teroristických akcí na Středním východě a v Africe.

Je hezké kritizovat terorismus, je hezké, že se proti terorismu organizují demonstrace a manifestace, a je pěkné, že se připraví protestní deklarace proti terorismu. Jsem si jistý, že až si al-Baghdádí tyto deklarace přečte, dá si pozor.

Nicméně ohledně terorismu existují tři iluze. První z nich je iluze, že terorismus zmizí, že je to něco jako historické zakolísání, a bez lidského přičinění, či pouze s použitím lokálních prostředků teroristickým akcím zamezíme nebo je omezíme. Právě naopak, teroristické hnutí bují jako rakovina, rozšiřuje se, roste počet tzv. zhroucených států, narůstá počet sebevražedných útoků, násilností, vražd, případů ničení kulturního dědictví, jako v případě památek v Palmiře a tak dále a tak dále. Tento růst nemůžeme popřít.

Iluze číslo dvě. Teroristické organizace omezujeme pouze na tzv. Islámský stát; ale teroristických organizací existuje daleko víc, například Al Kaidá, Tálibán, al-Nusra, Boko Haram a jiné. Dva význační politikové arabského světa mi sdělili, že zastřešující organizací je Muslimské bratrstvo. Pokud tomu tak je, existuje teroristická síť, kterou nelze redukovat pouze na Islámský stát.

Třetí iluze se zakládá na standardní formě války proti terorismu. Víte, že na přípravě předchozích válek se podíleli téměř všichni generálové. Co já navrhuji pro boj s terorismem, nejsou tanky, pěchota nebo dělostřelectvo. Potřebujeme najít nové formy boje, a jelikož byly unilaterální kroky vždy tvrdě kritizovány, a navíc byly naprosto neúspěšné, jako v případě Iráku, nedoporučuji jakkoliv rozsáhlou okupaci jakéhokoliv území. Co však doporučuji, je koordinovaná akce po záštitou Rady bezpečnosti Spojených národů.

Inu, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti má různé zájmy, avšak jednoho společného nepřítele, a nic nestmeluje více než právě společný nepřítel – terorismus. Právě tady v New Yorku si připomínáme 11. září 2001, v Rusku si připomínáme Beslan či Volgograd, a v Číně si připomínáme Sin Ťiang, v Evropě vzpomínáme Madrid, Londýn, Paříž, Kodaň. V Indii si připomínáme Bombaj a tak dále.

Je zde jeden dobrý precedens, kterým je jednohlasně přijatá rezoluce Rady bezpečnosti týkající se somálských pirátů, včetně vojenské akce proti těmto pirátům. Opravdu si myslíte, že jsou piráti nebezpečnější než teroristé? V Chartě Spojených národů stojí mnoho, mnoho článků, které se týkají možnosti vojenské akce. Některé z nich nebyly nikdy použity. Bývají nazývány “spícími strukturami”. My je potřebujeme aktivovat. A potřebujeme malé vojenské jednotky vybavené drony, vrtulníky; jednotky, které se budou opírat o spolupráci tajných služeb, komand, přejete-li si – rangerů; jakési odnože modrých přileb, které by odstranily vůdce teroristických organizací, nervová centra těchto organizací, ale neokupovaly by území.

Pevně proto doufám, že některý ze stálých členů takovou rezoluci navrhne. A pokud ne, tak mohu závěrem jako historický optimista dodat, že každý nápad má tři stadia.

V prvním stadiu je považován za naprostý nesmysl, v druhém stadiu je diskutabilní a v třetím stadiu je zřejmý jako to, že Země obíhá okolo Slunce. Přijedu tedy příští tok, a hluboko ve svém srdci doufám, že se o mém návrhu bude diskutovat. A přijedu v roce 2017 a jsem si jist, že tento návrh bude jasný.

Děkuji za pozornost.


Setkání na nejvyšší úrovni k uprchlické a migrační vlně

5.10.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun svolal na 30. září setkání na nejvyšší úrovni k uprchlické a migrační vlně. Konstatoval, že pokud je migrace věcí svobodné volby, zvyšuje potenciál lidského rozvoje a je prospěšná jak pro hostitelské společnosti, tak pro jejich nové členy. Přesto jsou debaty o migraci a uprchlictví velmi často ovlivněny zkresleným vnímáním a předsudky. Budoucnost podle mínění Pan Ki-muna nepatří těm, kdo chtějí stavět zdi nebo těžit ze strachu.

Za nejlepší řešení situace uprchlíků však i on považuje jejich dobrovolný návrat domů, pokud je jim zaručen důstojný život v bezpečí. Považuje proto za nutné zintenzivnit úsilí předcházet konfliktům a pronásledování a ukončit ty stávající. Je však jasné, že války neskončí přes noc. Prchat z krizových oblastí budou další lidé, další lidé budou v pohybu při hledání lepších příležitostí. Musíme proto být lépe připraveni.

Ve svém vystoupení nastínil generální tajemník osm zásad, na nichž by měl být založen přístup k otázkám migrace.

Za prvé: zachraňovat životy.

Zad druhé: chránit. Uprchlíci mají právo azylu.

Za třetí: nediskriminovat.

Za čtvrté: být připraveni. Je třeba mít k dispozici odpovídající azylová centra a příslušné postupy.

Za páté: sdílet odpovědnost. Státy musí spravedlivě sdílet umisťování uprchlíků.

Za šesté: spolupracovat. Je nutná lepší spolupráce mezi zeměmi původu uprchlíků, tranzitními a cílovými zeměmi.

Za sedmé: řídit migraci. Je nutné vytvořit legální a bezpečné cesty pro migranty a zabránit nelegálnímu pašování lidí.

Za osmé: předjímat budoucí vývoj, a to i situaci lidí prchajících z oblastí pustošených dopady změny klimatu.

Současná krize může být krizí množství, ale může jít i o krizi globální solidarity. Budeme-li mít globální solidaritu, můžeme zabránit tragédiím, uzavřel generální tajemník.

Úplný text prohlášení generálního tajemníka

Zpravodajství OSN k situaci uprchlíků a migrantů


Světová banka: extrémní chudoba se sníží pod 10%

7.10.2015 



Světová banka oznámila, že výskyt extrémní chudoby ve světě letos pravděpodobně klesne pod 10 procent. Prezident skupiny Světové banky Jim Yong Kim konstatoval, že jsme první generací v historii lidstva, která může extrémní chudobu vymýtit.

Světová banka používá aktualizovaný mezinárodní ukazatel chudoby 1.90 dolaru na den. Tento ukazatel vychází ze současných údajů o životních nákladech v různých zemích. Na jeho základě vypracovala Světová banka projekci, podle které by měl počet chudých obyvatel světa z 902 milionů osob (12,8% světové populace v roce 2012) letos klesnout na 702 milionů.

Skoncování s chudobou je hlavním cílem Agendy udržitelného rozvoje 2030, přijaté 25. září 2015 všemi 193 členy Valného shromáždění. Generální tajemník OSN Agendu přivítal jako „agendu pro lidi, pro vymýcení chudoby ve všech jejích formách – agendu pro planetu, náš společný domov.“

Prezident Světové banky optimismus šéfa OSN sdílí. Podle něj „svět stojí před nesmírně příznivou příležitostí odstranit do roku 2030 extrémní chudobu a zlepšit životní vyhlídky rodin s nízkými příjmy“, avšak práce, kterou je třeba ještě udělat, bude podle něj „mimořádně těžká“.

Prognóza Světové banky zaznamenává, že chudoba se koncentruje v subsaharské Africe a jižní Asii.

„Během několika uplynulých desetiletí se přibližně 95 procent světové chudoby soustředilo do tří regionů: východní Asie a Tichomoří, jižní Asie a subsaharská Afrika,“ uvádí Světová banka. Podle jejích představitelů v současné době „ve všech regionech se chudoba snižuje, ale prohlubuje se a zakořeňuje v zemích, ve kterých buď probíhají konflikty, nebo jsou extrémně závislé na vývozu komodit. Vzrůstající koncentrace světové chudoby v subsaharské Africe je velmi znepokojivé.“

Ve své regionální prognóze pro rok 2015 uvádí Světová banka pokles chudoby ve východní Asii a Tichomoří na 4,1 procenta populace (ze 7,2 procent v roce 2012); v Latinské Americe a Karibiku poklesne chudoba na 5,6 procenta ze 6,2 procenta v roce 2012; v jižní Asii se sníží chudoba na 13,5 procenta oproti 18,8 procenta v roce 2012; a v subsaharské Africe dojde ke snížení na 35,2 procenta v porovnání s 42,6 procenty v roce 2012.


Generální tajemník OSN míří na návštěvu sousedního Slovenska

15.10.2015 



Tiskovou zprávu připravil Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)

Generálny tajomník OSN Pan Ki-mun príde v dňoch od 17. do 20. októbra 2015 na Slovensko na bilaterálnu návštevu krajiny.

Generálny tajomník bude rokovať s prezidentom Andrejom Kiskom, premiérom Robertom Ficom a podpredsedom vlády a ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí Miroslavom Lajčákom. Počas svojej prítomnosti v Bratislave vystúpi s prejavom pred študentmi Diplomatickej akadémie – Inštitútu medzinárodných vzťahov Karola Rybárika Univerzity Komenského v Bratislave a prijme čestný doktorát a zlatú medailu od Univerzity Komenského.

Pri príležitosti 70.výročia OSN generálny tajomník taktiež slávnostne otvorí výstavu v Národnej rade Slovenskej republiky. Pred svojím odletom do New Yorku ešte navštívi ubytovacie zariadenie pre utečencov v Gabčíkove.


70 let OSN: Svět se rozsvítí do modra

17.10.2015 



Známé památky, budovy, muzea, mosty, divadla a další místa na Zemi budou v sobotu 24. října nasvíceny do modra, oficiální barvy OSN. V tento den si každoročně připomínáme den OSN, letos již po sedmdesáté. Připojte se k nám a rozsviťte vaši památku, budovu či město.

Světový festival modrého světla „Rozsviťte svět do modré OSN“ začne na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se do modré barvy ponoří slavná budova opery v Sydney. „Je skvělé, kolik států světa se připojí, aby připomněly 70. výročí vzniku OSN a potažmo tak deklarovaly podporu míru, rozvoje a lidských práv,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Zapojí se statutární město Brno

V České republice se již k akci přihlásilo město Brno. U příležitosti venkovní výstavy „Silná OSN, lepší svět“, kterou město Brno pořádá společně s Informačním centrem OSN v Praze, bude modře nasvíceno Janáčkovo divadlo.

Fotografie a videa pořízené během “modré noci” budou součástí mediální kampaně na sociálních sítích, kde je uvidí miliony lidí. K akci se mohou připojit i jednotlivci prostě tím, že 24. října zvolí modrou, ať již na svém oblečení, nebo jiným způsobem, a budou sdílet své fotografie s hashtagy #UNBlue#UN70 a #OSN70.

Tato celosvětová událost bude komunikována prostřednictvím sociálních sítí s použitím výše uvedených hashtagů. Fotografie uvidí miliony lidí na Instagramu, Facebooku, Twitteru, Weibu, Flickeru a dalších kanálech. Fotografie budou k dispozici ke stažení pro média na Flickeru a UNIFEED.

Více informací: kontaktujte iCentrum OSN nebo se podívejte na zvláštní web OSN k 70. výročí založení organizace.


Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzývá Českou republiku, aby přestala zadržovat migranty a uprchlíky

22.10.2015 



Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn dnes v Ženevě ostře kritizoval zadržování migrantů a uprchlíků, kteří se od srpna dostali do České republiky, a upozornil zejména na porušování práv dětí, které mezi migranty jsou.

V průběhu minulého měsíce několik evropských států ležících na trase, kudy proudí uprchlíci, zavedlo restriktivní opatření proti migrantům a uprchlíkům. Ti se snaží dostat do států na sever od nich. Co je však specifické pro Českou republiku je to, že jsou zde migranti a uprchlíci umísťováni na dobu 40 dní – někdy údajně dokonce na dobu až 90 dní – do detenčních zařízení za podmínek, které jsou popisovány ja ponižující.

„Podle důvěryhodných zpráv z různých zdrojů nejsou případy porušování lidských práv migrantů ani ojedinělé, ani náhodné, ale systematické. Ukazuje se, že jsou nedílnou součástí politiky Vlády České republiky, která má odradit migranty a uprchlíky od vstupu do země, nebo pobytu v ní,“ říká vysoký komisař OSN Zajd.

„Mnozí z těchto lidí jsou uprchlíci, kteří zažili hrozné události ve svých zemích i během cesty, než se dostali do České republiky,“ říká vysoký komisař OSN pro lidská práva. „Mezinárodní právo je v tomto ohledu poměrně jasné a říká, že detence migrantů, kteří překročí hranice, musí být až najzazším řešením. Co se týká dětí, Výbor OSN pro práva dětí  zdůrazňuje, že detence dětí pouze na základě toho, že jsou migranty, nebo že migraty jsou jejich rodiče, je porušením práv, není v jejich nejlepším zájmu a není ospravedlnitelná.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyjádřil obavu, že úřady v České republice v tomto přístupu pokračují i přesto, že ti ze zadržených, kteří se proti tomuto postupu odvolali u soudu, byli propuštěni. Vysoký komisař dále řekl, že většina ze zadržených migrantů a uprchlíků nejsou v situaci, kdy by se dokázali okamžitě proti svému zadržování odvolat u soudu – což je jejich právem – protože nedostávají informace o tom, že právní podpora je zdarma, a protože podle dostupných informací mají nevládní organizace, které pracují s uprchlíky, velmi omezený přístup do detenčních zařízení jako je Bělá-Jezová (asi 80 km na sever od hlavního města Prahy).

Vysoký komisař OSN Zajd je také znepokojen podmínkami v detenčních zařízeních, především v Bělé-Jezové, které i ministr spravedlnosti Vlády České republiky Robert Pelikán označil za „horší než ve věznici.“ Ministr spravedlnosti také kritizoval samotnou politiku zadržování s tím, že se migranti „dopustili pouze administrativního přestupku, za který nemohou být zavřeni až na dobu 90 dní.“

Vysoký komisař vítá zprávu české veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové ze dne 13. října. Ombudsmanka v ní uvádí, že je s rodiči nakládáno ponižujícím způsobem před jejich dětmi a že děti jsou vyděšené z všudypřítomné ozbrojené ochrany. V čase návštěvy ombudsmanky bylo v zařízení Bělá-Jezová 100 dětí.

Ombudsmanka situaci popisuje jako porušování Úmluvy o právech dítěte a mluví o zmatení dětí i dospělých, kteří se domnívají, že jsou uvězněni a nevědí proč. Ombudsmanka také kritizovala to, že migrantům a uprchlíkům jesystematicky upírána možnost používat vlastní mobilní telefony a nemůžou se tak spojit se svými rodinami.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva uvítal, že po zveřejnění zprávy ombudsmanky došlo mezí ní a ministrem vnitra k dohodě na pravidelných konzultacích o situaci migrantů a uprchlíků.

Vysoký komisař Zajd poukazuje také na důvěryhodné zprávy o tom, že migranti jsou běžně podrobováni tělesným prohlídkám s cílem zajistit jejich peníze, aby jim byl účtován poplatek ve výši 250 Kč (asi 10 USD) za den za jejich nedobrovolný pobyt v detenčních zařízeních. Tento poplatek je úřady vymáhán na všech migrantech, aniž by to mělo jasný právní základ. V důsledku toho zůstávají mnozí po propuštění úplně bez prostředků.

„To, že jsou tito lidé nuceni platit za vlastní zadržení, je obzvláště odsouzeníhodné,“ říká vysoký komisař Zajd. Vyjádřil také obavu, že politika zadržování je doprovázena stále xenofobnější veřejnou diskusí. Do ní patří také islamofobní vyjádření prezidenta Miloše Zemana a petice bývalého prezidenta Václava Klause proti imigrantům.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva si je vědom, že se podmínky v zařízení Bělá-Jezová od minulého týdne zlepšily, včetně problému přeplněnosti. Základní přístup se ale nezměnil. Vyzval vládu, aby přijala okamžitá opatření k zajištění respektu k lidským právům migrantů a uprchlíků.

„Tato opatření by měla zahrnovat i zřizování alternativ k detenčním zařízením, které budou založeny na lidských právech, budou v souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky České republiky a doporučeními české veřejné ochránkyně lidských práv,“ říká vysoký komisař OSN Zajd. „České úřady by měly zohlednit i obavy, které vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva, organizace občanské společnosti a dokonce několik členů Vlády České republiky.“

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn: Žádat o azyl nebo překročit hranice není zločin

Anglická verze prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna


Poselství generálního tajemníka OSN ke Dni Spojených národů 2015

23.10.2015 



Státní vlajka je pro každou zemi znakem hrdosti a patriotismu. Avšak pouze jedna vlajka patří nám všem.

Modrá vlajka Spojených národů pro mě představovala symbol naděje, když jsem vyrůstal v období korejské války.

I sedm desetiletí po svém vzniku je Organizace spojených národů pro celé lidstvo světlem naděje. Každý den OSN dává jídlo hladovým a přístřeší těm, kdo byli vyhnáni ze svých domovů. OSN očkuje děti, které by jinak zemřely na nemoci, jimž lze předcházet. OSN chrání lidská práva všech, bez ohledu na rasu, náboženské vyznání, národnost, pohlaví či sexuální orientaci.

Naše mírové sbory působí v předních liniích v konfliktních oblastech, naši mediátoři přivádějí znepřátelené strany k jednacímu stolu a naši humanitární pracovníci vzdorují zrádným podmínkám v nebezpečném prostředí, aby doručili životy zachraňující pomoc.
Organizace spojených národů pracuje pro celou velkou, sedmimilardovou rodinu lidstva a pečuje o Zemi, náš jediný domov.

Jsou to právě talentovaní zaměstnanci OSN, kdo uvádí v život Chartu OSN. 70. výročí založení organizace je okamžikem, kdy bychom měli ocenit jejich oddanost a vzdát poctu těm, kteří při výkonu služby přinesli oběť nejvyšší.

Svět čelí mnoha krizím a hranice možností společné mezinárodní akce jsou bolestivě zřejmé. Přesto však se žádná země nebo organizace nemůže postavit současným výzvám osamoceně.

Naším vodítkem musí i nadále být nadčasové hodnoty Charty OSN. Naší společnou povinností je „spojit své síly“ a sloužit „nám, lidu“.

Výročí založení organizace si připomeneme nasvícením významných světových památek modrým světlem. Spolu se světlem, jímž ozáříme toto přelomové výročí, ujistěme o své oddanosti docílit lepší a zářivější budoucnosti pro všechny.

Pan Ki-mun, 24. října 2015


OSN dnes slaví 70. Svět se na její počest rozzáří do modré. V Česku se zapojí Brno.

24.10.2015 



„I sedm desetiletí po svém vzniku je Organizace spojených národů pro celé lidstvo světlem naděje. Každý den OSN dává jídlo hladovým a přístřeší těm, kdo byli vyhnáni ze svých domovů. OSN očkuje děti, které by jinak zemřely na nemoci, jimž lze předcházet. OSN chrání lidská práva všech, bez ohledu na rasu, náboženské vyznání, národnost, pohlaví či sexuální orientaci,“ říká k dnešnímu 70. výročí Organizace spojených národů její šéf Pan Ki-mun.

Známé památky, budovy, muzea, mosty, divadla a další místa na Zemi budou dnes na počest OSN na všech kontinentech nasvíceny do modra, oficiální barvy OSN. Světový festival modrého světla „Rozsviťte svět do modré OSN“ začal na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se do modré barvy ponořila slavná budova opery v Sydney. Mezi gratulanty nechyběla slavná herečka Cate Blanchettová ani australský premiér Malcolm Turnbull.

„Je skvělé, kolik států světa se připojí, aby připomněly 70. výročí vzniku OSN a potažmo tak deklarovaly podporu míru, rozvoje a lidských práv,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun. V České republice se do akce zapojilo Brno. Do modré se dnes odpoledne rozsvítí nejen průčelí Janáčkova divadla, ale také přilehlé náměstí s fontánou, kde v pátek byla slavnostně zahájena výstava k 70. výročí OSN, kterou společně pořádá Informační centrum OSN v Praze a město Brno.


Brno hostí výstavu k 70. výročí OSN

25.10.2015 



Od 21. října do 4. listopadu 2015 je na náměstí před Janáčkovým divadlem v Brně k vidění výstava SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci se statutárním městem Brnem a dalšími partnery. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům Brna. Úspěšná výstava byla již v září instalována na pražském Jungmannově náměstí.

Jakou cestu od svého vzniku světová organizace urazila? Jak se za tu dobu změnil rozsah její práce? Jak je OSN zastoupena v České republice a jakou roli sehrává ČR v OSN? Jak na Česko a evropský prostor doléhají globální výzvy? To je jen část otázek, na které chce výstava nabídnout odpovědi. „Žijeme na společné planetě, která je mnohem menší a vyčerpatelnější, než jsme si doposud mohli myslet. V propojeném světě s rostoucí populací se objevuje čím dál víc problémů, které působí bez ohledu na hranice států nebo kontinentů. Proto potřebujeme víc koordinace, víc spolupráce, proto potřebujeme OSN. Výstavou chceme veřejnost upozornit na její význam pro současný svět,“ říká Michal Broža, ředitel kanceláře OSN v Praze.

Výstava byla oficiálně zahájena v pátek 23. října 2015 za účasti náměstka primátora města Brna Martina Andera a vedoucího iCentra OSN v Praze Michala Broži. „Dnes více než jindy hrají organizace typu OSN zásadní úlohu při řešení humanitárních krizí po celém světě. Je potřeba, aby si i obyvatelé Brna, kde žádná katastrofa bezprostředně nehrozí, uvědomili, že základní lidské potřeby nejsou samozřejmé. Konkrétními příklady to dokumentuje právě i výstava „Silná OSN, lepší svět“. Ve vyhrocených chvílích jsou totiž nezbytní nejen solidární jednotlivci, ale i pevná mezinárodní spojenectví. Proto jsem rád, že se Brno s poselstvím výstavy ztotožnilo a svou podporu vyjádří v Den OSN i symbolickým modrým zbarvením Janáčkova divadla a prostranství s fontánou před divadlem,“ řekl při zahájení náměstek brněnského primátora Martin Ander.

V sobotu 24. října, v Den OSN, se v odpoledních hodinách rozsvítilo brněnské Janáčkovo divadlo, výstava OSN a přilehlá fontána do modré barvy u příležitosti 70. výročí vzniku Organizace spojených národů. Modré nasvícení významných budov a památek je součástí globální kampaně, zapojily se například opera v Sydney, věž v italské Pise, pyramidy v Egyptě, Bratislavský hrad, Empire State Building v New Yorku a mnoho dalších. Fotografie z „modré noci“ z 24. na 25. října.


Výzva pro neziskové organizace k podávání žádostí o granty

18.11.2015 



Demokratický fond OSN (UNDEF) vyzývá neziskové organizace k předložení návrhů zaměřených na podporu a zlepšení demokracie. Návrhy projektů je možné předložit on-line od 15. listopadu 2015 do 31. prosince 2015. Pokyny pro zpracování návrhů projektů, nejčastěji kladené dotazy a zkušenosti z předchozích kol najdete zde.

UNDEF podporuje projekty, které posilují hlasy občanské společnosti, podporují lidská práva a povzbuzují veřejnost k účasti na demokratickém procesu. Značnou část prostředků UNDEF dostávají lokální neziskové organizace, a to na podporu transformační a konsolidační fáze demokratizačního procesu. UNDEF hraje výraznou roli, jež doplňuje další práci OSN na úrovni vlád a posiluje demokratické vládnutí v celém světě.

Letos jde již o 10. kolo grantové výzvy UNDEF. Granty dosahují výše až 300 tisíc amerických dolarů na jeden projekt. UNDEF už podpořil přes 600 projektů ve více než 100 zemích v celkové hodnotě přes 160 milionů USD. Návrhy procházejí přísným hodonocením a výběrem a pouze dvě procenta návrhů získají grant. Délka projektů jsou dva roky a jejich zaměření můsí spadat do jedné z následujících kategorií:

  • komunitní rozvoj
  • vláda práva a lidská práva
  • zrovnoprávnění žen
  • angažování mladistvých
  • posílení kapacit občanské společnosti pro spolupráci s vládami
  • média a svoboda informací
  • nástroje pro vzdělávání


Ekologická konference v Hradci Králové připomene 70. výročí OSN

19.11.2015 



Již 16. setkání škol a institucí Královéhradeckého kraje zabývající se ekologickou výchovou proběhne dne 20. listopadu v prostorách Univerzity Hradec Králové. Letos pod záštitou Informačního centra OSN v Praze a u příležitosti 70. výročí OSN. Účastníky čekají zajímavé praktické dílny a přednášky, součástí programu bude i tradiční vyhlášení cen za EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta).

Hlavní téma letošní konference je Naše společná budoucnost. Přednášející i účastníci konference budou diskutovat nad čerstvě schválenými Cíli udržitelného rozvoje (SDGs), které byly definovány na summitu OSN 25. září 2015 v New Yorku.

Prvním řečníkem bude vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, který promluví o globálních problémech dneška. Na toto téma naváže Petr Nováček z Katedry environmentálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci s příspěvkem Megatrendy, které ovlivní životy našich dětí. Dopolední blok přednášek završí Tomáš Tožička z EDUCON Praha s tématem Výzvy roku 2015.

Odpolední blok sestává z praktických dílen pro pedagogy, které nesou názvy jako Může jedinec ovlivnit změny klimatu?, Velké otázky o světě – filosofie pro děti nebo Bohatí chudí a chudí bohatí. Účastníci si zde vyzkouší práci s globálními tématy, dozví se o nových metodikách, odborné literatuře atd.

Součástí konference bude výstava Supermarket svět, která vznikla pod záštitou Petra Nikla z nevládní organizace NaZemi.

Krajskou konferenci Kapradí pořádá Středisko ekologické výchovy SEVER, ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UHK, za podpory Královéhradeckého kraje a České rozvojové agentury.


Semináře pro novináře: Šance na globální dohodu o změně klimatu – Paříž 2015

19.11.2015 



V Paříži se od 30. listopadu do 11. prosince sejdou na konferenci COP21 delegace více než 190 zemí světa, aby dospěly k dohodě o tom, jak budou státy světa v příštích desítkách let společně postupovat při řešení jednoho z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti – změny klimatu.

Jednání jsou komplexní a je třeba řešit řadu ožehavých problémů – podíl jednotlivých zemí na snižování emisí, financování, závaznost a vymahatelnost dohody. K lepší orientaci v těchto stěžejních tématech připravilo Informační centrum OSN ve spolupráci s Klimatickou koalicí dva semináře, během kterých vás řečníci seznámí s posledními věděckými poznatky o změně klimatu, představí klíčová témata konference a zodpoví případné dotazy.

Na semináři vystoupí např. pan Vladimír Špidla, vedoucí Odboru poradkyň a poradců premiéra reprezentující Radu vlády pro udržitelný rozvoj, Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Praze, Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, klimatičtí experti Josef Pecho Jan Hollan z Akademie věd ČR a další.

Seminář pořádá Informační centrum OSN ve spolupráci s Klimatickou koalicí v úterý 24. listopadu od 10:00 a od 14:00 hod. v pražské kanceláři OSN


Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci OSN v Paříži?

24.11.2015 



V Paříži začíná v pondělí 30. listopadu jedna z klíčových událostí letošního roku: konference OSN o ochraně klimatu, známá jako COP 21 (21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC)). Proč se k této události upíná pozornost světa? Kolik lidí se zúčastní? Jaké výsledky se od konference očekávají? Na tyto a mnoho dalších otázek vám přinášíme odpovědi.

Proč má konference název COP21?

Pařížská konference o klimatu je oficiálně známa pod názvem 21. konference smluvních stran (21st Conference of the Parties – COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát UNFCCC je institucí OSN, sídlí v Bonnu. Konference v Paříži bude zároveň 11. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu.

Kdy a kde se bude COP21 konat?

Pařížská konference o klimatu bude probíhat od 30. listopadu do 11. prosince 2015 nedaleko pařížského letiště Le Bourget.

Kdo se zúčastní?

Celkem asi 45 tisíc účastníků, a sice delegáti účastnických států, pozorovatelé, zástupci občanské společnosti a novináři. Na samotnou konferenci bude mít oficiální akreditaci 20 tisíc lidí.

Vyřeší pařížská konference problém změny klimatu?

Pro změnu klimatu neexistuje žádné okamžité zázračné řešení. Jedná se o jeden z nejsložitějších problémů, jakým kdy svět čelil. Nyní se ale téma klimatu dostalo na první místo globální agendy. V rámci příprav na pařížskou konferenci předložilo více 170 států své národní klimatické cíle. V součtu se týkají více než 90 % celosvětového množství emisí skleníkových plynů.

Dohoda z Paříže nebude konečným krokem. Může se ale stát rozhodujícím obratem v tom, že se všechny státy podle dohodnutého transparetního právního rámce vydají cestou snižování emisí tak, aby udržely růst globální teploty do 2 stupňů Celsia. To je již dříve mezinárodně dojednaný cíl.

Co se stane, když se státy v Paříži nedohodnou?

Bez globální dohody bude mnohem obtížnější nebo zcela nemožné zajistit mezinárodní spolupráci na řešení klimatické otázky.

Co bude výsledkem konference?

Pařížská konference musí vést k uzavření dohody, která poskytne právní rámec pro další kroky. Výsledný dokument by měl zahrnovat také národní klimatické plány (tzv. Intended Nationally Determined Contributions – INDC, více viz níže), které státy předložily dobrovolně a které se stanou základem pro snižování emisí a posilování odolnosti.

Konference musí dojít také k věrohodné dohodě o financování. Mnoho rozvojových zemí bude potřebovat mezinárodní spolupráci zahrnující financování a technologie. Jen tak mohou směřovat k nízkouhlíkové ekonomice. Součástí dohody o financování bude i vyjasnění, jak rozvinuté státy dostojí dřívějšímu závazku, a to do roku 2020 zajistit každoročně 100 miliard dolarů na podporu rozvojových zemí. Vyřešit je nutné i otázkou financování po roce 2020.

Co znamená zkratka INDC?

Jde o zkratku anglického termínu Intended Nationally Determined Contribution, tedy aktivní kroky národních států ve prospěch snižování dopadů změny klimatu. Státy je mají předložit ještě před pařížskou konferencí. INDC ukazují, jak a v jakém rozsahu budou státy snižovat emise skleníkových plynů.

Kolik států předložilo INDC?

K 31. říjnu 2015 byly předloženy INDC z celkem 155 států. Tyto země vypouštějí téměř 90 % emisí ve světě. Některé rozvojové státy předložily dvě verze INDC: v jedné uvádějí, jak budou jednat vlastními silami a ve druhé, jak by byly schopny postupovat, pokud by čerpaly finanční podporu. Seznam států, které INDC předložily.

Budou INDC stačit?

Samotné INDC nestačí. Jsou základem, nikoliv cílem. I v případě, že všechny státy budou postupovat podle předložených INDC, vzroste do konce století průměrná globální teplota o 2,7 – 3,5 stupňů Celsia.

Co bude obsahem dohody?

Dohoda určí pravidla hry. Stanoví systém hodnocení výsledků INDC a také četnost, s jakou budou státy hodnocení provádět. Na základě toho budou posilovat své závazky, kterých chtějí dosáhnout a zároveň přehodnocovat svůj příspěvek k udržení limitu 2 stupňů Celsia.

Bude dohoda právně závazná?

Dohoda je právním nástrojem, podle nějž se bude řídit následný mezinárodní proces. Vyjednávání se odvíjejí na základě jasné právní povahy závazků k financování a zmírňování změny klimatu podle dohody. INDC jsou naopak založeny na dobrovolnosti.

Co je akční plán Lima – Paříž?

Konkrétní opatření na snižování emisí a dopadů změny klimatu nabírají na obrátkách. Akční plán Lima – Paříž, společná iniciativa peruánského a francouzského předsednictví COP, Úřadu generálního tajemníka OSN a Sekretariátu UNFCCC, má za cíl podnítit zásadní kroky ze strany firem a dalších nestátních hráčů. Podpoří existující iniciativy, jako například ty, které byly zahájeny v New Yorku na klimatickém summitu generálního tajemníka OSN v září 2014, a zapojí do procesu nové partnery, kterým poskytne platformu pro zviditelnění jejich příspěvků, závazků a výsledků před COP21.

Dne 5. prosince proběhne v rámci konference v Paříži tzv. Action Day, kde budou představeny ty nejvýznamnější iniciativy. Ve dnech 2. – 8. prosince bude tento den doplněn sérií tematických akčních dnů. Více informací

Jak bude vypadat dohoda o financování?

V Kodani se rozvinuté státy zavázaly, že do roku 2020 poskytnou rozvojovým státům na řešení následků změny klimatu 100 miliard USD ročně. Část peněz už poskytnuta byla. Veřejné finance by měly iniciovat mnohem větší soukromé investice, kterých bude zapotřebí k transformaci globální ekonomiky na nízkouhlíkovou a odolnou vůči projevům klimatických změn.

Proč se stále mluví o limitu 2 stupňů Celsia?

Cíl udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století do 2 stupňů Celsia byl poprvé dohodnut v Kodani a posléze ho v Cancúnu v roce 2010 potvrdily všechny státy. Tento cíl jinými slovy říká, že změna klimatu se již projevuje, ale když začneme jednat hned, dokážeme zabránit nejhorším dopadům.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předložil různé scénáře vývoje vycházející z různého rozsahu akce. Nebudeme-li podnikat nic a vývoj bude pokračovat započatým směrem, směřuje svět k nárůstu průměrné globální teploty o 4 stupně Celsia do konce tohoto století.

Objem skleníkových plynů, které dosud lidstvo vypustilo do ovzduší, vedl k nárůstu průměrné globální teploty o 0,85 stupňů Celsia. I tento relativně malý nárůst má závažné projevy: téměř polovina trvale zaledněné plochy v Arktidě roztála, na americkém západě uhynuly obrovské plochy lesů vlivem škůdců, kteří se rozšířily kvůli vyšším teplotám, , na západě Antarktidy se rozpadají masívní ledovce. I kdybychom nárůst emisí oxidu uhličitého zastavili už dnes, svět by se dál oteploval.

Máme ještě čas?

Ano. Podle zprávy IPCC máme ještě stále šanci udržet nárůst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia.

Role občanské společnosti a byznysu

Angažovanost občanské společnost je pro stanovení a prosazení klimatické agendy zásadní. Hlas lidí z nevládního sektoru může mít během konference COP na lídry světové politiky vliv a přispět k dosažení dohody.

Firmy z celého světa dlouhodobě přesvědčují politické představitele států o důležitosti dosažení smysluplné dohody o klimatu na konferenci v Paříži. Zástupci byznysu se zúčastní i konference COP. Očekává se, že konferenci využijí k představení nových iniciativ zaměřených na snižování emisí i na podporu posilování odolnosti vůči klimatickým změnám.

Pan Ki-mun ke klimatické konferenci v Paříži: Čas na zdravý rozum


Pan Ki-mun ke klimatické konferenci v Paříži: Čas na zdravý rozum

25.11.2015 



Těch téměř devět let, kdy jsem generálním tajemníkem OSN, cestuji po celém světě a navštěvuji místa, kde se výrazně projevuje změna klimatu. Opakovaně jsem o nutnosti bezodkladné globální reakce mluvil se státníky, podnikateli i občany. Proč mi na tomto tématu tolik záleží?

Jako dědeček samozřejmě chci, aby má vnoučata mohla žít na krásné, úrodné a zdravé planetě. A jako mnoho jiných lidí mě nemůže nechat lhostejným, že je více povodní, sucha či požárů, a že ohroženy jsou ostrovní národy i bezpočet živočišných druhů.

Jak nám připomněl Jeho Svatost papež František a další významní duchovní, máme morální odpovědnost jednat solidárně s chudými a těmi nejohroženějšími. Ke změně klimatu přispěli nejméně, ale její projevy na ně dopadnou nejdříve a nejsilněji.

Jako nejvyšší představitel Spojených národů kladu důraz na změnu klimatu proto, že jde o problém, kterému nemůže čelit žádný stát sám. Změna klimatu nemá a nepotřebuje cestovní pas: emise vypouštěné do ovzduší kdekoliv zhoršují problém všude. Změna klimatu ohrožuje životy i živobytí. Ohrožuje ekonomickou stabilitu i bezpečnost. Na tento vskutku globální problém můžeme společně reagovat jen prostřednictvím OSN.

Vyjednávací proces je pomalý a těžkopádný. Výsledky ale máme. Na výzvu OSN předložilo své národní klimatické plány a cíle přes 166 zemí. V součtu vypouštějí více než 90 procent emisí. Když budou národní plány realizovány, dojde do konce století k poklesu emisí a k předpokládanému nárůstu průměrné globální teploty asi o 3 stupně Celsia.

To je významný pokrok. Ale nestačí to. Nyní je tedy nejdůležitější posunout se ještě dál a rychleji a snížit globální množství emisí tak, abychom dokázali udržet nárůst globální teploty pod 2 stupni Celsia. Ruku v ruce s tím musíme státy podpořit v adaptaci na již nevyhnutelné důsledky.

Čím dřív začneme jednat, tím lépe pro nás. Přinese to více stability a bezpečnosti, výraznější a udržitelnější ekonomický růst, více odolnosti vůči otřesům, čistší ovzduší i vodu, více zdraví.

To se ale nenastane přes noc. Pařížská konference o změně klimatu není konečnou stanicí. Musí stanovit základ, nikoli nejvyšší metu naší společné ambice. Musí se stát bodem obratu k nízkoemisní a klimaticky odolné budoucnosti.

V celém světě se věci dávají do pohybu. Města, firmy, investoři, duchovní i občané již dělají konkrétní věci ve prospěch snížení emisí a posilování odolnosti. Na vládách států teď leží odpovědnost uzavřít v Paříži smysluplnou a závaznou dohodu, která stanoví jasná pravidla pro další globální úsilí. Vyjednavači proto musí mít jasné vedení shora.

Věřím, že se to již děje. Nejvyšší představitelé států G20, kteří se tento měsíc sešli v turecké Antalyi, vyslali jasný signál, že jsou připraveni ve věci změny klimatu jednat. Účast na pařížské konferenci potvrdilo více než 120 nejvyšších představitelů států a vlád, a to navzdory zvýšeným bezpečnostním rizikům po nedávných teroristických útocích.

Trvalost, flexibilita, solidarita a věrohodnost jsou čtyři aspekty, které podle mého názoru mohou vést v Paříži k úspěchu.

Za prvé – trvalost: konference musí přijít s dlouhodobou vizí, která bude v souladu se směřováním k limitu 2 stupňů Celsia, a dát trhům jasný signál, že nízkouhlíková transformace globální ekonomiky je nevyhnutelná, prospěšná, a už probíhá.

Za druhé – dohoda musí být flexibilní, aby nebylo nutné ujednání stále obnovovat. Musí zohlednit změny globální ekonomiky a najít rovnováhu mezi vůdčím postavením rozvinutých a narůstající odpovědností rozvojových států.

Za třetí  – dohoda musí zohledňovat princip solidarity, například v oblasti financování a transferu technologií do rozvojových států. Rozvinuté státy musí dodržet závazek na poskytování 100 miliard dolarů ročně do roku 2020 na adaptace a zmírňování změny klimatu.

Za čtvrté – dohoda musí být založena na věrohodné schopnosti reagovat na rychle se stupňující dopady změny klimatu. Musí v ní být zahrnuty pravidelné pětileté cykly, ve kterých budou vlády vyhodnocovat a posilovat své národní klimatické plány v souladu s poznáním vědy. Konference musí do dohody začlenit také transparentní a účinné mechanismy pro měření, monitorování a reportování.

OSN je připravena státy v naplňování takové dohody podporovat.

Smysluplná pařížská dohoda o klimatu je důležitá pro současnost i budoucnost. Pomůže odstranit chudobu. Vyčistit vzduch a chránit oceány. Pomůže zlepšit zdraví lidí, vytvářet nová pracovní místa a podpoří zelené inovace. Urychlí dosahování všech cílů udržitelného rozvoje. Proto se změnou klimatu tolik zabývám.

Můj vzkaz státníkům světa je zřejmý: úspěch v Paříži závisí na vás. Je čas na zdravý rozum, kompromis a konsens. Je čas dohlédnout za hranice národních států a upřednostnit společný zájem. Lidé z celého světa – i budoucí generace – spoléhají na vás a na vaši vizi i odvahu využít této historické příležitosti.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel v tištěných médiích v mnoha zemích světa. V České republice ho v mírně zkrácené verzi otiskly Lidové noviny (25. listopadu).

Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci OSN v Paříži?


Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dny solidarity s palestinským lidem 2015

27.11.2015 



Letošní Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem přichází v období, kdy se nám nedostává pocitu bezpečí a naděje. Vlna násilí, plná ohavných útoků – pobodání, střelba, nájezdy automobilů – způsobila obrovské utrpení izraelským i palestinským rodinám. Odsuzuji tyto útoky i všechny další násilné činy. Stále dochází k nelegálnímu usidlování a s ním souvisejícímu násilí, i k odvetným ničením obydlí a budov patřících Palestincům.

Napětí týkající se svatých míst v jeruzalémském Starém Městě dodalo konfliktu znepokojivý a nebezpečný rozměr. V říjnu, během své návštěvy této oblasti, jsem zdůrazňoval nutnost zachovat status quo Chrámové hory v souladu s dohodami mezi Izraelem a Jordánskem a s ohledem na zvláštní úlohu, kterou plní Jeho Veličenstvo jordánský král. Vítám opakovaná ujišťování premiéra Benjamina Netanjahua, že Izrael nemá nejmenší zájem status quo měnit. Tento závazek je třeba podpořit uklidněním situace a obnovením důvěry.

Je nesmírně důležité, aby vedoucí představitelé na obou stranách jednali při řešení konfliktu konstruktivně. Obě strany musí odmítnout pobuřování a provokativní veřejná prohlášení.

Ačkoliv si uvědomuji, jakým bezpečnostním problémům Izrael čelí, přesto připomínám izraelským úřadům, že použití síly, není-li přiměřené, je živnou půdou hněvu a frustrace. Apeluji na izraelské bezpečnostní složky, aby byly maximálně zdrženlivé, především při využívání letální síly.

Palestinci se cítí hluboce frustrováni okupací, která trvá již téměř 50 let. Izraelci cíti hluboké obavy o svou bezpečnost. Absence politického horizontu dosažení oboustraně přijatelného řešení přináší riziko, že se situace vymkne kontrole.

Mezinárodní společenství může a musí hrát významnější roli při hledání východiska ze slepé uličky. Blízkovýchodní kvartet pokračuje v úsilí o zachování životaschopnosti palestinského státu a nastolení podmínek k obnovení smysluplných vyjednávání.

29. listopadu 2012 se stát Palestina připojil k Organizaci spojených národů v roli pozorovatelského státu. Dnes Palestinu oficiálně uznává 136 zemí a její vlajka před sídlem OSN vlaje mezi vlajkami ostatních členských států. Tyto změny ale nepocítí děti v pásmu Gazy, obyvatelé Nábulu, Hebronu nebo východního Jeruzaléma. Namísto toho vnímají absenci naděje, že jejich životy se změní k lepšímu a že se stanou občany státu, schopného zajistit jim svobodu a blahobyt díky mírovému soužití se sousedy.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity ujistěme o svém závazku přinést národům Izraele i Palestiny mír, který si zaslouží.

Pan Ki-mun


Aktuálně z klimatické konference COP21

1.12.2015 



Přinášíme vám krátký přehled zajímavých zdrojů k probíhající klimatické konference OSN v Paříži:

Průběh celé konference, přenosy z pléna i tiskového střediska můžete sledovat prostřednictvím internetu živě.

Jednotlivé události z konference můžete sledovat i ze záznamu. Jednoduchý filtr vám umožní vyhledávat podle klíčových slov a data. V archivu najdete úvodní vystoupení šéfa OSN Pan Ki-muna i jeho včerejší tiskovou konferenci. Záznam vystoupení všech šéfů států a vlád i akce organizované nevládními organizacemi naleznete zde.

Z dnešního programu #COP21: bude představena iniciativa generálního tajemníka OSN ke klimatické odolnosti, iniciativa ke klimatickému výzkumu (#UNSG Pan Ki-mun společně s prezidentem Obamou a Billem Gatesem) a tzv. solární iniciativa (skupina zemí vedených Indií). Více na této webové stránce.

Vaše komentáře a statusy můžete tagovat na sociálních sítích: #COP21, #Action2015, #zmenaklimatu.


Aktuální publikace: World Economic and Social Prospects Report

8.12.2015 



Světový ekonomický a sociální výhled (World Economic and Social Prospects Report) je významná každoroční zpráva OSN o ekonomické situaci ve světě. Vydání pro rok 2016 přináší přehled posledních trendů ve vývoji nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů a analyzuje alternativní politiky pro různé ekonomiky. Popisuje hlavní rizika ohrožující stabilitu růstu světové ekonomiky. První část zprávy, Globální ekonomický výhled (Global Economic Outlook), bude zveřejněna v sídle OSN v New Yorku 10. prosince 2015. Část druhá – regionální výhled (Regional Outlook) – bude zveřejněn od 18. do 22. ledna 2016. Zpráva za rok 2015 ke stažení zde.


Den lidských práv 2015: Lidská práva jsou pro všechny bez rozdílu

9.12.2015 



Generální tajemník OSN burcuje za svobodu projevu a zároveň proti zneužívání náboženství a strachu, iCentrum OSN vydává novou grafickou podobu Všeobecné deklarace lidských práv

„Svoboda projevu je upírána milionům lidí a je atakována ze všech stran. Musíme obhajovat, chránit a rozšiřovat demokratické principy a prostor pro občanskou společnost. Pro zajištění trvalé stability je to zásadní. Svoboda vyznání: Na celém světě využívají teroristé náboženství jako rukojmí a zrazují jeho principy vražděním. Časté jsou i útoky na náboženské menšiny a zneužívání strachu s cílem získat politické body. Naší odpovědí musí být prosazování respektu k různosti založeného na rovnosti všech lidí a náboženské svobodě,“ říká ve svém tradičním poselství ke Dni lidských práv šéf OSN Pan Ki-mun.

Celý text poselství generálního tajemníka OSN:

V čase, kdy po celém světě vidíme bezohlednost, krutost a zneužívání, musíme Den lidských práv využít k posílení společného postupu ve prospěch nadčasových principů, které jsme se jako lidstvo zavázali dodržovat.

V roce 70. výročí vzniku OSN se můžeme poučit z historie moderního hnutí za lidská práva, které vzešlo ze zkušenosti 2. světové války. Americký prezident Franklin D. Roosevelt v té době označil čtyři základní svobody za práva, se kterými se každý člověk narodí: svoboda projevu, svoboda vyznání, osvobození od chudoby a osvobození od strachu. Jeho manželka Eleanor Rooseveltová prostřednictvím OSN zapojila nejvýznamnější lidskoprávní osobnosti z celého světa a díky jim byly tyto svobody zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

Právě prostřednictvím těchto čtyř svobod můžeme nahlížet a řešit i výzvy současného světa:

  1. Svoboda projevu je upírána milionům lidí a je atakována ze všech stran. Musíme obhajovat, chránit a rozšiřovat demokratické principy a prostor pro občanskou společnost. Pro zajištění trvalé stability je to zásadní.
  2. Svoboda vyznání: Na celém světě využívají teroristé náboženství jako rukojmí a zrazují jeho principy vražděním. Časté jsou i útoky na náboženské menšiny a zneužívání strachu s cílem získat politické body. Naší odpovědí musí být prosazování respektu k různosti založeného na rovnosti všech lidí a náboženské svobodě.
  3. Na osvobození od chudoby stále čeká značná část lidí. V září přijali představitelé států světa „Agendu 2030“ pro trvale udržitelný rozvoj. Jedním z hlavních cílů je odstranit chudobu a umožnit lidem žít důstojně na zdravé a bezpečné planetě. Nyní musíme udělat maximum, abychom tuto vizi naplnili.
  4. Osvobození od strachu: Miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených lidí jsou tragickým výsledkem selhání v naplňování této svobody. Na světě je teď od 2. světové války rekordní počet lidí, kteří byli donuceni opustit domov. Utíkají před válkou, násilím a nespravedlností napříč kontinenty a často kvůli tomu riskují život. Naší odpovědí nesmí být zavření, ale naopak otevření dveří a zaručení práva na azyl bez rozdílu každému. Také migrantům, kteří se snaží uniknout před chudobou a beznadějí, musí být zajištěna základní práva.

Dnes znovu potvrzujeme společný závazek k ochraně lidských práv jako základ naší práce. To je i to, na čem je postavena iniciativa OSN nazvaná „Human Rights up Front“, jejímž cílem je prevence a reakce na porušování lidských práv.

U příležitosti Dne lidských práv bychom se měli znovu zavázat k ochraně základních svobod a k ochraně lidských práv pro všechny.

Všeobecná deklarace lidských práv v nové grafické úpravě (náhled)


Paříž. Dohoda. Úspěch! Práce ale začíná hned zítra

12.12.2015 



„Zástupci vlád států v Paříži sepsali historii. Pařížská dohoda (Paris Agreement) je velkolepým úspěchem pro lidi z celého světa i pro planetu,“ netajil se velkým nadšením z dosaženého výsledku pařížské konference OSN o ochraně klimatu generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun.

Velkou zprávu o přijetí dohody oznámil ministr zahraničí Francie Laurent Fabius. Na odklepnutí si připravil zelené kladívko. Následoval aplaus celého sálu, radost i dojetí. Pařížská dohoda je výsledkem dvou týdnů nekonečných vyjednávání států na konferenci COP 21.

Celkem 196 států, které přistoupily k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), se zavázalo ke snižování emisí skleníkových plynů, posilování odolnosti vůči klimatické změně a k přijetí společných kroků na zmírňování a adaptace na změny klimatu.

„Obrovské výzvě jste se postavili jako zdatní státníci a lídři. Společně jste se snažili dosáhnout shody na tom, s čím se žádný stát nemůže vyrovnat sám. Vaše schopnost dohodnout se je obrovským úspěchem multilateralismu,“ řekl šéf OSN Pan Ki-mun na adresu představitelů států.

Dojatý francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který konferenci předsedal, řekl, že dohoda z Paříže bude mít praktické pozitivní dopady na potravinovou bezpečnost, zdraví obyvatel, na chudobu i na základní práva lidí. „Pokud bychom tuto dohodu nepřijali, setkali bychom se s nepochopením lidí z celého světa,“ řekl francouzský ministr zahraničí.

Historickou konferenci COP21 zakončil francouzský prezident François Hollande: “Není běžné mít šanci změnit svět. Vy ji teď máte.”


Etiopie a El Niňo

17.12.2015 



Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinátor humanitární pomoci (UNOCHA), Antonio Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR), Ertharin Cousin, výkonná ředitelka Světového potravinového programu (WFP), Anthony Lake, výkonný ředitel UNICEF

Kdo si vzpomene na Etiopii v 80. letech 20. století může mít pocit déjà vu. Země opět čelí ničivým klimatickým podmínkám: přestalo pršet, miliony lidí potřebují potravinovou pomoc, děti trpí těžkou podvýživou. Tato Etiopie ale není stejná jako kolem roku 1980. Pod vedením vlády a s pomocí mezinárodního společenství mohou Etiopané současnou krizi překonat a vyhnout se hladomoru, který si před 30 lety vyžádal tisíce životů.

Situace ale je hrozivá. Dvě po sobě následující období téměř beze srážek, umocněná nejsilnějším zaznamenaným jevem El Niňo, mají za následek nejhorší sucho za poslední desítky let. Na začátku roku potřebovaly vládní pomoc necelé tři miliony Etiopanů. Dnes se počet potřebných odhaduje na 10 milionů a toto číslo se může s ohledem na předpověď v nejbližších měsících zdvojnásobit.

V zemi, ve které žije největší počet uprchlíků v Africe, existují obavy, že hrozící krize dá do pohybu zejména farmáře, kteří budou hledat vodu a jídlo pro sebe i svá zvířata.

Podle odhadů se počet akutně podvyživených dětí vyšplhá až k počtu 400 tisíc. To může mít fatální důsledky a vyžaduje tudíž neodkladnou léčbu. U dětí trpících těžou akutní podvýživou dochází k masivnímu úbytku tělesného tuku i svalové hmoty a vypadají téměř jako staří lidé. U jiných lze pozorovat otoky a řídnutí vlasů. Všechny tyto příznaky ukazují na vysoké riziko úmrtí. I když je úspěšně léčena, může těžká akutní podvýživa doživotně poznamenat fyzický a duševní vývoj dítěte.

Víme, že to hrozí. Víme, jak tomu zabránit. Musíme zkrátka jednat. Hned!

Klíčem k zastavení krize je včasný a efektivní zásah . Etiopská vláda se ujala vůdčí role. Její program ochrany obyvatelstva, nejrozsáhlejší v Africe, pomůže osmi milionům nejchudších Etiopanů zajistit dodávky potravin. Program je založen na propojení zeměděleského vzdělávání a podnikání, již pomohl mnoha rodinám a obcím dosáhnout mnohem větší odolnosti vůči suchu, hladu a zdražování potravin.

Rozvoj infrastruktury včetně silnic, které jsou důležité pro zásobování, změnil za posledních 30 let podmínky pro dopravu humanitární pomoci k nepoznání. Co se však nezměnilo je drsné a nepředvídatelné klima, které může zapříčinit náhlý a krutý hlad v zemi, kde je živobytí 80 procent obyvatel závislé na zemědělství.

Vláda vyslala signál SOS a mezinárodní humanitární agentury se snaží mobilizovat prostředky a pomoc. Úspěšnost je však zatím s ohledem na četnost krizí ve světě a rekordní počet lidí vyhnaných z domovů konflikty omezená. Žádostí o fondy je mnoho a z glálního pohledu se situace v Etiopii nemusí zdát tak urgentní.

Ale až se skutečně urgentní stane, bude už pozdě. Nesmíme opakovat stejnou chybu jako před 30 lety. Tehdy svět příliš dlouho doutnající krizi přehlížel a poplach začal až ve chvíli, kdy se situace vymkla kontrole.

Tentokrát musíme jednat bezodkladně a rychle a zvýšit podporu etiopské vládě i obyvatelům. Dobrá zpráva je, že máme velkou šanci na úspěch. Pokud budeme investovat hned, zachráníme tři desetiletí rozvoje a finanční pomoc v řádech miliard dolarů, které Etiopii pomohly stát se jednou z nejúspěšnějších ekonomik v Africe. Agentury OSN, Červený kříž a Červený půlměsíc i mezinárodní a národní humanitární organizace jsou připravené. Vše, co potřebují, je spolehlivé financování.

Od dárců se zatím podařilo získat dalších 200 milionů USD, ale podle všeho bude potřeba asi jedna miliarda USD, aby nedošlo ke ztrátám na životech. Máme-li po třiceti letech odvrátit druhou tragédii, potřebuje Etiopie tyto peníze ihned.


Generální tajemník OSN k Mezinárodnímu dni migrantů (18. prosince)

17.12.2015 



Rok 2015 se zapíše do historie jako rok strádání lidí a tragických osudů migrantů. Jen za posledních 12 měsíců ztratilo více než pět tisíc žen, mužů a dětí život na cestě za bezpečím a lepším životem. Desítky tisíc dalších se staly obětí pašeráků, kteří zneužívají jejich situace. A miliony jiných se staly nevinným terčem xenofobních nálad a alarmistických projevů.

Rok 2015 byl ale zároveň rokem, kdy globální společenství vyzdvihlo důležitý přínos migrantů k udržitelnému rozvoji. Přijetím Agendy 2030 představitelé států přislíbili, že budou chránit pracovní práva migrantů, bojovat proti zločinným mezinárodním pašeráckým sítím a podporovat dobře řízenou migraci a mobilitu. Agenda 2030 se zaměřuje na příčiny globálních problémů tak, aby jejich řešením přispěla k tomu, aby lidé nebyli nuceni opouštět své domovy.

Na tomto úsilí musíme jako svět stavět a vytvářet vhodné podmínky pro mobilitu lidí. Potřebujeme lepší spolupráci zemí původu se státy tranzitními a cílovými.Ta musí být založena na sdílení odpovědnosti a respektu k lidským právům migrantů bez ohledu na jejich status.

Musíme rozšířit bezpečné kanály pro běžnou migraci – spojování rodin, mobilitu pracovní síly všech úrovní, více příležitostí pro přesídlování a příležitosti ke vzdělávání dětí i dospělých. Vyzývám také všechny státy, aby podepsaly a ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Dosud tak učinila jen čtvrtina států OSN.

Na těchto principech bude postavena realizace plánu na řešení velkých pohybů migrantů a uprchlíků, který jsem předložil Valnému shromáždění OSN.

Zavažme se u příležitosti Mezinárodního dne migrantů ke koherentnímu, celostnímu a na lidských právech a mezinárondním právu postaveném řešení migrace.

                                                                                           Pan Ki-mun


Změna klimatu: Čas nových příležitostí

21.12.2015 



Pan Ki-mun

Organizace spojených národů povstala z popela 2. světové války. O sedm desetiletí později se v Paříži státy spojily znovu, aby čelily hrozbám v důsledku rychlého oteplování planety. Začala nová éra globální spolupráce na řešení problému změny klimatu, který je jedním z nejsložitějších, jimž lidstvo dosud čelilo.

Pařížská dohoda je velkým vítězstvím pro lidstvo, životní prostředí i pro multilaterální spolupráci. Lze ji přirovnat ke zdravotnímu pojištění pro planetu. Poprvé se všechny státy světa zavázaly omezit emise, posílit odolnost a jednat na mezinárodní i národní úrovni tak, aby změně klimatu dokázaly čelit.

Státy se shodly, že pro minimalizaci rizika změny klimatu je nejlepší postupovat společně. Jsem přesvědčen, že takový přístup by byl prospěšný pro veškerou politickou agendu.

Úspěchem v Paříži byl završen mimořádný rok. Sendajský rámec pro snižování rizik katastrof, akční plán pro financování rozvoje přijatý v Addis Abebě, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj i klimatická konference v Paříži jsou důkazem, že OSN je schopna dodat světu naději i lék.

Od samého začátku svého působení ve funkci generálního tajemníka OSN mluvím o změně klimatu jako o problému, který definuje současnost. Proto se stalo prioritou mého funkčního období. O hrozbách změny klimatu jsem hovořil s téměř všemi nejvyššími představiteli států. Navštívil jsem všechny kontinenty a setkal se s lidmi v oblastech, kde se změna klimatu již projevuje.

Zúčastnil jsem se všech klimatických konferencí OSN. Svola jsem tři klimatické summity, které podnítily politickou vůli a inovativní kroky vlád, firem i občanské společnosti. Pařížský akční plán spolu se závazky přijatými na loňském klimatickém summitu ukazují, že víme, co dělat.

Co bylo ještě nedávno těžko představitelné, je nyní nezadržitelné. Soukromý sektor již investuje do nízkoemisní budoucnosti. Řešení jsou stále levnější a dostupnější a mnohá další jsou na dosah, a to díky úspěchu jednání v Paříži.

Pařížská dohoda zohledňuje všechny klíčové otázky, k jejichž řešení vyzývám. Pro trhy je to jasný signál ke zvýšení investic, jejichž výsledkem bude nízkoemisní a klimaticky odolný rozvoj.

Všechny státy se dohodly, že budou přijímat taková opatření, která udrží růst globální teploty pod 2 stupni Celsia. Současně budou vzhledem k vážným rizikům usilovat, aby nevzrostla o více než 1,5 stupně.

V Paříži státy odsouhlasily dlouhodobý cíl začít co nejdříve ve druhé polovině století snižovat globální emise skleníkových plynů. Celkem 188 států už předložilo své národní plány snižování dopadů změny klimatu. V nich uvádějí, co jsou připraveny dělat pro snížování emisí a posilování klimatické odolnosti.

Národní plány již mají konkrétní vliv na křivky růstu emisí, ale v součtu znamenají, že nárůst průměrné globální teploty přesáhne 3 stuplně Celsia, což je nebezpečné a nepřijatelné. Proto se už v Paříži státy zavázaly, že své národní klimatické plány budou od roku 2018 každých pět let přehodnocovat.

Pařížská dohoda také zajišťuje dostatečnou a vyváženou podporu adaptačních i mitigačních opatření v rozvojových zemích. To je důležité pro posílení celosvětového úsilí o minimalizaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu.

Vlády odsouhlasily závazná, silná a transparentní pravidla pro plnění předložených závazků. Rozvinuté státy se zavázaly k zajištění finančních prostředků na posílení technologické podpory a budování kapacit. Rozvojové země přijaly více odpovědnosti za řešení změny klimatu v rámci svých možností.

S vědomím důležitosti tohoto historického úspěchu nemohu opominout důležitou roli podnikatelské sféry a občanské společnosti. Jejich představitelé pojmenovali problémy a navrhli řešení. Oceňuji, že prokázali v otázce změny klimatu příkladnou odpovědnost.

Jako další krok se musíme zaměřit na naplňování dohody z Paříže v praxi. Řešením klimatické změny podporujeme Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Pařížská dohoda má příznivý dopad na všechny cíle udržitelného rozvoje.

Řešení změny klimatu je gigantickým úkolem pro vlády, firmy i občanskou společnost. OSN bude v každém směru nápomocná. Můj první krok při uskutečňování pařížské dohody bude uspořádání podpisového ceremoniálu na nejvyšší úrovni, který proběhne 22. dubna příštího roku v New Yorku. Společným úsilím můžeme skoncovat s chudobou, posílit mír, a zajistit všem důstojný život plný příležitostí.

Autor je generálním tajemníkem OSN


2015: Průlom i strach

28.12.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun shrnuje významný rok 2015, kdy světová organizace oslavila 70. výročí svého založení a byly uzavřeny dva komplexní globální procesy – agenda udržitelného rozvoje světa a dohoda o ochraně klimatu. Vedle toho se zaměřil i na další zásadní výzvu současného světa: řešení a prevenci konfliktů a s tím spojenou migraci a zajišťování humanitární pomoci.

Na úvod bilanční tiskové konference v sídle OSN v New Yorku vyzdvihl, že klimatická dohoda z Paříže předčila očekávání. Představitelé států si uvědomili, že můžeme a musíme udělat více než spokojit se s nejnižším společným jmenovatelem. Nasadili proto vyšší laťku. Generální tajemník ocenil vůdčí roli francouzského prezidenta Françoise Hollandea a ministra zahraničí Laurenta Fabiuse i to, že se nenechali zastrašit útoky teroristů v hlavním městě Francie krátce před zahájením klimatické konference COP 21. „Pařížská dohoda je plánem A pro Zemi, kde A představuje slovo ambiciózní. Dohoda je i znamením naděje v těžkých časech. Je vítězstvím multilaterální politiky. OSN dosáhla výsledku, který svět tolik potřebuje,“ řekl generální tajemník Pan Ki-mun. Nyní bude důležité, abychom dál na zástupce států naléhali tak, aby své sliby proměnili v činy uplatňováním pařížské dohody v praxi, řekl šéf OSN.

Pan Ki-mun vyzdvihl v září přijatou Agendu 2030 a v ní obsažených 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs). To je společný plán světa pro skoncování s chudobou a zachování míru. Upozornil i na význam akčního plánu pro financování rozvoje přijatý v etiopské Addis Abebě v červenci. Šéf OSN zdůraznil, že investovat do rozvoje včas pomůže odvrátit potenciální krize. Sendajský rámec pro snižování rizik katastrof, přijatý v březnu, naznačuje způsob, jak dosáhnout odolnosti světa. „V součtu jsou tyto plány a úmluvy základem pro budoucnost, v níž nikdo nebude opominut,“ řekl generální tajemník OSN.

Pan Ki-mun shrnul i dramatickou situaci uprchlíků a vnitřních vysídlenců. V příštím roce podle něj bude svět potřebovat přijmout novou globální dohodu o mobilitě lidí. Připomněl, že OSN vyzvala dárce k poskytnutí 20 miliard USD na financování humanitární pomoci v roce 2016, což je pětkrát víc než bylo potřeba před deseti lety. A přestože dárci byli letos velmi štědří, rok 2016 začne rozpočtovým schodkem 10 miliard USD, doposud největším v historii organizace.

O světovém humanitárním summitu, který se bude konat v květnu 2016 v tureckém Istanbulu, Pan Ki-mun řekl, že bude velkou příležitostí zabývat se systémovými problémy financování a dohodnout se na konkrétních krocích, jak se lépe připravit na krize a čelit jim.

„Svět musí věnovat více politické energie na prevenci a ukončování konfliktů a na řešení případů porušování lidských práv. Jsou to totiž ty nejzřetelnější varovné předzvěsti větších problémů, které mohou následovat,“ řekl šéf OSN a dodal, že kroky učiněné k vyřešení konfliktu diplomatickou cestou jsou tím hlavním a nejdůležitějším, co bychom měli dělat.

K mírovým rozhovorům v Libyii uvedl, že zúčastněné strany jsou blízko tolik potřebné dohodě, která by zemi mohla vyvést z táhnoucí se krize. Právě započaté mírové rozhovory o Jemenu, které probíhají pod patronací OSN, jsou nadějí pro budoucí politickou tansformaci země.

K situaci v Sýrii šéf OSN poznamenal, že mezinárodní společenství se znovu aktivně zapojilo do tlaku na politické řešení konfliktu. „Sýrie je krvácející ranou Blízkého východu i celého světa. Usilujeme o celkové příměří a zahájení jednání o politické transformaci, které by mělo začít v lednu. Nesmíme polevit.“

K tématu extrémismu a terorismu generální tajemník řekl, že je nutné postavit se zejména hrozbám ze strany Daeš (známé také jako Islámský stát – IS), Boko Haram, aš-Šabáb a dalších teroristických skupin. Oznámil svůj úmysl představit členským státům akční plán pro prevenci násilného extremismu. „Mnoho současných konfliktů – a často bohužel i reakce na ně – vytváří živnou půdu pro šíření terorismu a násilného extremismu,“ řekl Pan Ki-mun. Upozornil na stupňující se násilí v Burundi, které by mohlo přerůst v občanskou válku. Věnoval se také situaci v Jižním Súdánu, kde mírová mise OSN poskytuje přímou ochranu a přístřeší více než 185 tisícům civilistů, nelze ji však považovat za trvalé řešení.

I přes nedobré zprávy z mnoha míst planety jsme v uplynulém roce byli podle podle Pan Ki-muna svědky povzbudivého politického vývoje například na Srí Lance nebo v Nigérii. Transformace ve Středoafrické republice pokračuje, na Kypru došlo k nadějnému vývoji jednání a v Kolumbii se blíží konec nejdéle trvajícího konfliktu na americkém kontinentu.

Ve shrnutí událostí letošního roku Pan Ki-mun zdůraznil, že rok 2015 přinesl „průlom i strach“ a dodal, že OSN bude dále posilovat své současné i budoucí možnosti.

Nové video: Přehled roku 2015 (UN Year in Review)

Nejlepší fotografie z archivu OSN za rok 2015


2014


Pozvánka na workshop „Pyramida“

7.1.2014 

Informační centrum OSN v Praze a Centrum pro otázky životního prostředí UK Vás srdečně zvou na jednodenní praktický workshop pro pracovníky ve vzdělávání se zaměřením na udržitelný rozvoj a globální výhled po roce 2015.

V rámci workshopu účastníci získají aktuální informace o připravované agendě OSN, seznámí se s interaktivní vzdělávací aktivitou „Pyramida udržitelnosti“ a budou mít možnost si vyměnit své zkušenosti v oblasti vzdělávání k udržitelnosti.

Pozvánka a program

Oceněný film Blinky & Me (Blinky a já) jako připomínka obětí holocaustu

7.1.2014 

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Polským institutem v Praze srdečně zvou studenty středních škol na představení oceněného dokumentárního film režiséra Tomasze Magierskiho

Blinky & Me (Blinky a já)  v termínech 27. – 29. ledna 2014, vždy od 9:30 hod. v Polském institutu v Praze 
Malé náměstí 1, Praha 1 (vchod z ulice Karlova 27)

Pozvánka pro skupiny středních škol na projekci

Program:

úvodní slovo: zástupce OSN a Polského institutu 
 film „Blinky & Me“ (anglicky , 77 min.) 
 beseda s pamětnicí/íkem holocaustu (tbc)

Program je zdarma, délka přibližně 120 minut, zvolený termín si rezervujte telefonicky nebo e-mailem: Barbora Krutáková, iCentrum OSN, tel: 255 711 646, barbora.krutakova(at)unic.org

Těšíme se na vaši účast! Registrujte, prosím, školní skupiny co nejdříve, máme omezený počet míst!

O filmu „Blinky & Me“:

Dokumentární film o životním příběhu producenta, scénáristy a režiséra Yorama Grosse, který přežil holocaust. Film zachycuje jeho dětství v nacisty okupovaném Polsku, útěk do Izraele, kde začal s tvorbou animovaných filmů, a život v Austrálii, kde se usadil, založil rodinu a dosáhl pracovních úspěchů při tvorbě animovaných filmů pro děti. Za populární animovaný seriál „Blinky Bill“ získal nejvyšší australské ocenění. Ve filmu, který je kombinací mluveného slova a animovaného příběhu, vypráví Yoram Gross o své životní zkušenosti svým vnukům.

Délka: 77 minut. Film je v anglickém znění (pokud zní polština jsou anglické titulky).

O letošním Mezinárodním dni památky obětí holocastu

Letošní mezinárodní den je věnován tématu „Cesty holocaustem“. Připomíná životní příběhy, které se odehrály v tomto temném období – od transportů přes věznění v koncentračních táborech po osvobození, a o vlivu, jaký tyto zkušenosti měly na osudy těch, kdo jimi prošli. Jsou to příběhy o bolesti a utrpení, ale také o konečném triumfu a obrození, které by měly být trvalým mementem pro budoucí generace.

0f568288cb4d557d3cd52d2a5cc1d146 (1)

„Svět nikdy nesmí zapomenout na holocaust, popírat jej nebo jej zlehčovat. Musíme stále zůstávat bdělí. A musíme stále dělat mnohem více pro podporu rovnosti a základních svobod.“ Z projevu generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna v Osvětimi, 18. listopadu 2013

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun

10.1.2014 

Z tiskové konference na začátku roku 2014

Rozvojová agenda

Rok 2014 bude klíčový pro Rozvojové cíle tisíciletí, protože se rychle blížíme k cílovému roku 2015. Je zapotřebí výraznějšího pokroku při formulování rozvojové agendy po roce 2015 – souboru udržitelných rozvojových cílů a finančních opatření k jejich dosažení.
Máme-li v roce 2015 přijmout novou globální dohodu ke klimatické změně, musíme letos v prosinci přivézt do Limy solidní návrh, o němž by bylo možné jednat. Cílem klimatického summitu, který jsem svolal na 23. září 2014 do New Yorku, je podpořit iniciativu a mobilizovat politickou vůli členských států k dosažení ambiciózní dohody.

Bezpečnost

Soustředíme pozornost na tyto dlouhodobé základy pro dosažení prosperity a míru. Čelíme ale zároveň vzrůstajícímu množství konfliktů a katastrof, které jsou stále závažnější, častější a komplikovanější. Mezinárodní společenství jim bude muset věnovat mnohem více politického zájmu, zdrojů i podpory.
Situace v Sýrii, Jižním Súdánu a Středoafrické republice se nadále zhoršuje. Jde o tragédie, na něž krutě doplácejí miliony civilistů, ačkoliv by bylo možné jim předcházet. Obzvláště mě znepokojuje narůstající fanatismus a jeho nebezpečné regionální i globální šíření. V sázce jsou roky rozvojového úsilí. Celé generace mladých lidí jsou v ohrožení.
OSN dělá maximum, aby ulevila trpícím a pomáhala lidem, kteří jsou nuceni utéct ze svých domovů a zemí. Zaměstnanci OSN prokazují nesmírnou odvahu a profesionalitu v rizikových podmínkách.

Humanitární pomoc

Humanitární pomoc, jakkoliv je životně důležitá, může být jen částí naší odezvy. Mezinárodní společenství musí společnými silami pomáhat zemím, které potřebují najít cestu k míru. Musíme společně vyslat důrazný vzkaz, že za zabíjení, znásilňování, chemické útoky a další ohavné zločiny budou jejich pachatelé voláni k odpovědnosti.

Sýrie, Středoafrická republika, Afghánistán a další

V Sýrii musí skončit veškeré násilí, a to i používání barelových bomb a dalších těžkých zbraní syrskou vládou. Všechny strany konfliktu musí zlepšit dostupnost humanitární pomoci lidem na obléhaných územích. Situace ve Východní Ghoutě je šokující: více než rok zůstalo bez pomoci 160 tisíc lidí. OSN je připravena do oblasti vstoupit a začít poskytovat pomoc; k tomu však potřebujeme plnou součinnost syrské vlády.
Ve Středoafrické republice musíme posílit roli africké mise a více se přičinit o to, aby se neroztočila spirála násilí. Během roku 2014 bude OSN také podporovat afghánský lid při transformaci.
Budeme nadále pomáhat i dalším zemím, v nichž se transformace nedaří, nestabilita vzrůstá, instituce selhávají a demokratické vlády ochabují. Rok 2014 bude rokem, v němž OSN bude usilovat o zvýšení odolnosti proti katastrofám a o další pokrok při vytváření světa bez jaderných zbraní.
Prohloubíme úsilí v rámci iniciativy Rights Up Front, která klade důraz na lidská práva jakožto nedílnou součást mise OSN.
Spolu s Organizací pro zákaz chemických zbraní dokončíme likvidaci syrských chemických zbraní.
V tomto roce si připomínáme sto let od vypuknutí první světové války. Budeme se snažit posouvat hranice diplomacie a kolektivní akce. Navzdory krizím a obavám přináší rok 2014 také významné příležitosti k vybudování bezpečnějšího, spravedlivějšího a prosperujícího světa.

New York, 10. ledna 2014

Připomínka holocaustu 2014: Svět nikdy nesmí zapomenout

24.1.2014 

27. leden je Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu

„Svět nikdy nesmí zapomenout na holocaust, popírat jej nebo jej zlehčovat. Musíme stále zůstávat bdělí. A musíme stále dělat mnohem více pro podporu rovnosti a základních svobod,“ řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun při své návštěvě Osvětimi v listopadu loňského roku.

Letošní mezinárodní den je věnován tématu „Cesty holocaustem“. Připomíná životní příběhy, které se odehrály v tomto temném období – od transportů přes věznění v koncentračních táborech po osvobození, a o vlivu, jaký tyto zkušenosti měly na osudy těch, kdo jimi prošli. Jsou to příběhy o bolesti a utrpení, ale také o konečném triumfu a obrození, které by měly být trvalým mementem pro budoucí generace.

Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Polským institutem v Praze připravily pro studenty středních škol celkem tři projekce (a jedno pro zvané hosty) oceněného dokumentárního film režiséra Tomasze Magierskiho Blinky & Me (Blinky a já).

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vydal u příležitosti mezinárodního dne zvláštní poselství:

„Každý rok v den výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi vzpomínáme na oběti holocaustu. Připomínáme si utrpení milionů lidí a upozorňujeme na nebezpečí, jež se skrývá v projevech antisemitismu nebo v jakémkoliv jiném nenávistném postoji.

Letos věnujeme pozornost putování během holocaustu a já si vybavuji svou vlastní nedávnou cestu. V listopadu loňského roku jsem prošel pod nechvalně známým nápisem „Arbeit macht frei“ nad branou koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na návštěvu tohoto místa nikdy nezapomenu. Viděl jsem hrůzné pozůstatky mašinérie genocidy i dojemné obrazy ze života evropských židů ve 30. letech 20. století: svatby, rodinná setkání, rituály a další výjevy z každodenního života. To vše zmizelo v důsledku systematického vyvražďování, jaké nemá v historii lidstva obdoby.

Viděl jsem baráky, ve kterých Židé, Romové, Sintové, homosexuálové, disidenti, váleční vězni nebo lidé s postižením strávili poslední dny života v těch nejkrutějších podmínkách.

OSN vznikla proto, aby zabránila opakování podobných hrůz. Tragédie v Kambodži, Rwandě i Srebrenici ukazují, že chapadlo genocidy nepolevují.

Musíme se stále mít na pozoru před fanatismem, extremistickými ideologiemi, napětím ve společnosti a diskriminací menšin. A musíme dobře vzdělávat své děti. Osvětový a vzdělávací program „Holocaust a OSN“ vytvořil propracované výukové materiály a navázal partnerství, s jejichž pomocí předává poučení z holocaustu studentům v celém světě.

Když jsem stál před osvětimským krematoriem, cítil jsem hluboký zármutek nad vším, co se uvnitř odehrálo. Zároveň mě ale povzbuzovala myšlenka na ty, kteří osvobodili lidstvo od těchto táborů smrti. Spojme dnes své síly na společné cestě ke světu, v němž je všem dopřán důstojný život a rovnoprávnost.“

Osvětový a vzdělávací program „OSN and Holocaust“

Mezinárodní rok rodinných farem (2014)

25.2.2014 

Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2014 Mezinárodním rokem rodinných farem. Koordinací souvisejích aktivit byla pověřena Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), spolupráce probíhá mezi vládami, národními agenturami pro rozvoj, organizacemi sdružujícími farmáře a dalšími relevantními organizacemi OSN.

Cílem mezinárodního roku je zviditelnit rodinné farmy a drobné farmáře jako důležitou součást systému na potírání hladu a chudoby. Zajišťují potraviny a výživu, zlepšují živobytí a šetrně a udržitelně hospodaří s přírodními zdroji. Výsledkem mezinárodního roku by také mělo být zasazení rodinných hospodářství do centra zemědělských a sociálních politik i do politik životního prostředí. Po celý rok 2014 bude probíhat široká diskuze a spolupráce na národní, regionální i celosvětové úrovni, která by měla vést ke zvýšení povědomí o dané problematice a k pochopení výzev, kterým drobní farmáři čelí, a v neposlední řadě k celkové efektivní podpoře tohoto sektoru.

Co se skrývá pod pojmem rodinné farmy?

Rodinné farmaření zahrnuje zemědělské aktivity zajišťované rodinami a je spojeno s několika oblastmi rozvoje venkova: zemědělství, lesnictví, rybolov, pastevectví a vodohospodářství. Na celém světě jsou rodinné farmy převažující formou potravinářské výroby. Jejich úspěšný rozvoj závisí na mnoha důležitých faktorech, mimo jiné na agro-ekologických podmínkách a charakteristice pozemků; politické podpoře; přístupu k trhům; přístupu k půdě a přírodním zdrojům; přístupu k technologiím a návazným službám; přístupu k financování; na demografických, ekonomických a sociokulturních podmínkách a dostupnosti specializovaného vzdělávání. Rodinné farmy mají důležitou socioekonomickou, ekologickou a kulturní roli.

Proč jsou důležité?

  • Rodinné a malé farmy jsou neoddělitelně spojeny s potravinovou bezpečností (více než 70 procent populace s omezeným přístupem k potravinám žije na venkovských oblastech Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Blízkého východu).
  • Udržují tradiční potravinové výrobky, přispívají k vyváženému stravování, podporují agrobiodiverzitu světa a udržitelné využívání přírodních zdrojů (na světě farmaří více než 500 milionů rodin).
  • Rodinné farmy mají potenciál stimulovat rozvoj místní ekonomiky, zvláště jsou-li podpořeny vhodnými politikami.

Více informací na oficiálních stránkách mezinárodního roku (spravuje FAO)

Šéf OSN Pan Ki-mun k situaci na Ukrajině

25.2.2014 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dnes v reakci na vývoj událostí na Ukrajině vyzval k inkluzivnímu politickému procesu, který zemi pomůže vymanit se ze současné krize s ohledem na přání lidí a zachování jednoty a územní celistvosti.

„(Pan Ki-mun) znovu připomněl svou výzvu k nenásilí a naléhá na Ukrajince, aby své rozdílné názory vyjadřovali nenásilně prostřednictvím dialogu a hledali dlouhodobá řešení založená na kompromisu,“ uvádí se v dnešním prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN.

Šéf OSN zůstává v kontaktu s klíčovými hráči a diskutuje s nimi možnosti podpory pokojného vývoje a transformace Ukrajiny. „Generální tajemník OSN vyzývá všechny zainteresované, aby se s ohledem na stabilní a prosperující budoucnost Ukrajiny drželi klíčových principů demokracie a lidských práv a zajistili tak vhodné prostředí pro svobodné a spravedlivé volby,“ píše se v prohlášení mluvčího OSN.

Šéf OSN dnes na Ukrajinu vyslal svého zvláštního zmocněnce Roberta Serryho, aby Ukrajince ujistil o podpoře OSN a celého mezinárodního společenství. „Generální tajemník očekává, že všichni mezinárodní aktéři budou spolupracovat tak, aby pomohli Ukrajincům zvládnout historickou situaci, kterou jejich země prochází,“ píše se v prohlášení. Poradce generálního tajemníka OSN Robert Serry se dnes sešel s novým šéfem ukrajinského parlamentu Oleksandrem Turčynovem a tlumočil mu solidaritu generálního tajemníka OSN se všemi Ukrajinci a jeho závazek podpořit inkluzivní proces vládnutí vedený samotnými Ukrajinci.

Výroční zpráva INCB 2013: Každý dolar vynaložený na prevenci může v budoucnosti ušetřit až deset dolarů:

28.2.2014 



Slovenskou verzi tiskové zprávy INCB připravil Informační servis OSN ve Vídni

Len jeden zo šiestich problémových užívateľov drog na celom svete – teda približne 4,5 milióna ľudí – dostane liečbu, ktorú potrebuje, za priemerné globálne náklady približne 35 miliárd USD ročne, píše sa vo výročnej správe za rok 2013 viedenského Medzinárodného úradu pre kontrolu omamných látok (INCB), ktorá bola dnes zverejnená v Londýne.

Heroín, marihuana a kokaín sú na celom svete najčastejšie používané látky u ľudí, ktorí začínajú s liečbou. Riaditeľ INCBRaymond Yans poznamenal, že investícia do prevencie a liečby je múdrym „investičným rozhodnutím“, keďže môže viesť k významným úsporám v zdravotníckej starostlivosti, v nákladoch súvisiacich s kriminalitou, pričom zároveň môže zmierniť problémy drogovo závislých osôb a ich rodín. Každý dolár vynaložený na prevenciu môže vládam neskôr ušetriť až desať dolárov v následných nákladoch. Správa INCB ďalej odkrýva závažné regionálne rozdiely v poskytovaní liečby: v Afrike sa k liečbe dostane jeden z 18 problémových užívateľov drog, v Latinskej Amerike, Karibiku a juhovýchodnej Európe jeden z 11 a v Severnej Amerike jeden z 3.

Nesprávne užívanie liekov na predpis najviac ohrozuje verejné zdravie, čo v niektorých krajinách dokonca prekonáva mieru užívania nezákonných drog – INCB varuje pred rozsiahlou dostupnosťou liekov na predpis.

Iniciatívy spojené s bezpečným disponovaním s liekmi na predpis ako napríklad organizovanie dní, kedy je možné nepoužívané alebo preexpirované lieky bezplatne a anonymne vrátiť späť do lekárne, sú dôležité, nie však dostatočné na to, aby bolo možné zastaviť rastúci trend nesprávneho užívania predpísaných liekov, ktorý je spôsobený rozšírenou dostupnosťou týchto liekov, povedal riaditeľ INCB. „Prevláda mylná predstava, že pri liekoch na predpis je nižšia pravdepodobnosť ako pri „nezákonných“ drogách“, že budú nesprávne užívané. Domácnosti sú hlavným zdrojom liekov na predpis, ktoré už nie sú potrebné alebo používané na lekárske účely, a tým pádom používané nesprávne. Prieskumy ukazujú, že značné percento tých, ktorí nesprávne užívajú lieky na predpis, tento liek po prvý krát dostali od priateľa alebo príbuzného, ktorý si ich zaobstaral legálne. Nesprávne užívanie predpísaných liekov je vážnou a čoraz väčšou hrozbou pre verejné zdravotníctvo v Severnej Amerike, čo je región so svetovo najvyššou úmrtnosťou súvisiacou s drogami. Podľa správy INCB možno tento trend zastaviť len zameraním sa na základné príčiny prebytočných zásob, ako je napríklad navštevovanie viacerých špecialistov pacientom za účelom získania väčšieho množstva predpísaných liekov, bez koordinácie tejto starostlivosti (tzv. doctor-shopping), nadmerné predpisovanie liekov a nedostatok kontroly pri vydávaní a vypĺňaní receptov.

Regionálne trendy – „legálne stimulanty“, legislatívne opatrenia ohľadom marihuany a zhoršujúce sa drogové problémy v Afganistane.

Bezprecedentné počty a škála nových psychoaktívnych látok (NPS), často predávaných ako „soľ do kúpeľa“, „legálne stimulanty“ alebo „rastlinné potraviny“, sú najväčšou výzvou nielen v Európe, ale čoraz viac aj v ďalších regiónoch a rozvojových krajinách. Tento rastúci trend kladie nároky na regulačné a vykonávacie orgány. Očakáva sa, že expertná komisia pre drogovú závislosť Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) na svojom 36.zasadaní v júni 2014 posúdi viac ako 20 nových psychoaktívnych látok.

Strednú Ameriku a Karibik naďalej postihuje obchodovanie s drogami a vysoká úroveň drogovej kriminality; dôvodom na vážne obavy sú aj rozsiahla nezákonná výroba nepovoleného metamfetamínu. Tento región je stále dôležitým prechodom pre kokaín do Severnej Ameriky a Európy – odhaduje sa, že viac ako 90% všetkého kokaínu prepraveného do Spojených štátov pochádza z Kolumbie a prechádza cez Mexiko a stredoamerický koridor.

V obchodovaní s opiátmi cez Afriku došlo k celkovému zvýšeniu. Kvôli desaťnásobnému zvýšeniu prípadov zadržania heroínu vo východnej Afrike je tento región pravdepodobne najväčším centrom v Afrike pre heroín, s ktorým sa ďalej obchoduje na európskych trhoch. Heroín sa čoraz viac prepravuje cez západnú Afriku, najmä do Európy, ale aj do južnej Afriky. V Afrike je tiež potenciál na dopytom hnanú expanziu na trhu s kokaínom, hoci užívanie marihuany je stále na vysokej úrovni a predstavuje takmer dvojnásobok celosvetového priemeru.

Najnovší vývoj v legalizácii marihuany na rekreačné užívanie na americkom kontinente, v amerických štátoch Colorado a Washington a v Uruguaji, vzbudzuje v úrade INCB obavy. Riaditeľ INCB: „Keď vlády premýšľajú o budúcich politikách na túto tému, najdôležitejším faktorom by mal byť dlhodobý stav zdravia a blahobytu populácie“. Úrad INCB upozorňuje, že takéto legislatívne opatrenia sú v rozpore s ustanoveniami Dohovoru z roku 1961, ktorý používanie marihuany vymedzuje len na lekárske a vedecké účely.

Severná Amerika je región s najvyššou úmrtnosťou súvisiacou s drogami na svete, pričom nesprávne používanie liekov na lekársky predpis tu vážne a čoraz viac ohrozuje verejné zdravie. Južná Amerikadosiahla od roku 1999 najnižšiu úroveň nelegálneho pestovania koky. Pestovanie kleslo z odhadovaných 153 700 ha v roku 2011 na 133 700 ha v roku 2012.

Výroba a dopyt po heroíne vo východnej a juhovýchodnej Ázii aj naďalej vážne znepokojuje úrad INCB. Len samotná Čína ohlásila, že v roku 2012 mala približne 1,3 milióna registrovaných užívateľov opiátov. Tento nárast záujmu v Číne môže hnať zvýšený dopyt po heroíne vyprodukovanom niekde inde v regióne.

Problémy s drogami v Afganistane sa zhoršujú: rozloha nelegálneho pestovania maku siateho dosiahla v roku 2013 nový rekord, 209 000 ha, čo je 39% zvýšenie v porovnaní s 154 000 ha v roku 2012. Krajina je aj naďalej centrom nelegálnej produkcie heroínu a jeho význam ako zdroja konopnej živice (hašišu) pre svetové trhy rastie. Ako uvádza úrad INCB, táto situácia vážne ohrozuje ciele medzinárodných dohovorov na kontrolu drog. Úrad vyzýva na medzinárodné spoločné kroky na vyriešenie situácie a zdôrazňuje, že odstránenie nelegálneho maku na výrobu ópia možno dosiahnuť len ak budú plne dodržiavané a vykonávané príslušné zákony a v postihnutých oblastiach budú poskytnuté iné trvalé možnosti na živobytie.

Nelegálne pestovanie konopných rastlín, doma či na väčších plantážach, v Európe stúpa, čomu v mnohých krajinách napomáha predaj semien a vybavenia cez internet. Nelegálna veľkovýroba marihuany je vo väčšine prípadov riadená organizovaným zločinom, avšak v niektorých krajinách, ako napríklad vo Veľkej Británii, sa objavil posun smerom k mnohopočetnej malovýrobe nelegálnej marihuany. Marihuana je zároveň najčastejšie spomínanou nelegálne užívanou drogou medzi užívateľmi, ktorí sú po prvý krát prijatí na liečbu v západnej a strednej Európe. Nové psychoaktívne látky (NPS) sú novým drogovým fenoménom, ktorý sa objavil vo východnej a juhovýchodnej Európe, kde začali mať nedávno vplyv. Hoci sú tieto látky dovážané hlavne z Ázie na spracovanie, balenie a distribúciu v Európe, rovnako existujú aj údaje o výrobe v menšom meradle v Európe. Balkánska cesta je aj naďalej najčastejšie používanou cestou na obchodovanie s drogami v tomto subregióne, hoci množstvo heroínu, s ktorým sa tu obchoduje, v minulom roku kleslo. Kokaínové obchodné cesty do Európy sú rozvetvené; niektoré križujú krajiny Balkánu alebo lemujú balkánsku cestu; v poslednom čase sa zvyšuje obchodovanie cez prístavy pri Čiernom mori.

Oceánia je jediným regiónom, kde sa v poslednom čase zvýšili prípady zadržania všetkých hlavných druhov drog (stimulanty amfetamínového typu, marihuana, opiáty a kokaín), najmä v Austrálii.

Žiadne drogy bez chemických látok: Správa INCB o prekurzoroch ukazuje pokrok v medzinárodnej kontrole a odhaľuje výzvy v oblasti nových zdrojov dodávok.

Pokrok v obmedzovaní používania chemických prekurzorov, často používaných v nelegálnej výrobe drog, z medzinárodného obchodu na zanedbateľnú úroveň znamená, že medzery v kontrolách na národnej úrovni sú čoraz viac využívané zločineckými organizáciami na získanie prístupu k dodávkam chemických látok, ktoré potrebujú na nelegálnu výrobu drog, varuje INCB. Drogoví priekupníci taktiež využívajú relatívne široké spektrum nekontrolovaných chemických látok, často robených na mieru a na zákazku, s cieľom obísť medzinárodnú kontrolu. Správa INCB o prekurzoroch hovorí o najvýraznejších trendoch v obchodovaní s chemickými prekurzormi a praktických opatreniach, ktoré vlády potrebujú urobiť, aby zločineckým organizáciám znemožnili prístup k chemikáliám, ktoré na výrobu nelegálnych drog potrebujú.

Kapitola Regional Highlights (PDF)
Tiskové materiály k vydání zprávy INCB (PDF anglicky)

Mezinárodní den žen: rovnoprávnost žen je výhodná pro všechny

8.3.2014 



Letošní Mezinárodní den žen je ve znamení prosazování genderové rovnosti. Nejen proto, že rovnost je základním lidským právem, ale především proto, že rovné příležitosti a podmínky přináší pokrok v mnoha dalších oblastech.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v poselství k Mezinárodnímu dni žen uvádí: „Státy s rovným přístupem k mužům a ženám vykazují vyšší ekonomický růst. Společnosti s více ženami ve vedoucích pozicích dosahují lepších výsledků. Mírové dohody, na nichž se podílejí ženy, mají delší trvání. Parlamenty s vyšším zastoupením žen přijímají více právních předpisů týkajících se klíčových sociálních otázek, jako je zdraví, vzdělání, boj proti diskriminaci nebo podpora dětí.“

Víte, že:

– 31 milionů dívek na světě nechodí do základní školy?
– dvě třetiny z 774 milionů negramotných na světě jsou ženy?
– mezi zákonodárci je jen 21,4 procenta žen?
– jedna ze tří žen na světě se vdává ve věku nižším než 15 let?

Světový atlas genderové rovnosti ve vzdělání (PDF)

Ženy ve vědě (interaktivní mapa UNESCO)
Ženy a média (UNESCO)
Mezinárodní den žen (UN women)

Prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna k Ukrajině

11.3.2014 



Vývoj situace na Ukrajině mě čím dál víc znepokojuje. Na všechny zúčastněné od začátku krize naléhám, aby mírnili napětí, zapojili se do přímého a konstruktivního dialogu a vytvořili tak podmínky k mírovému řešení.

Především události posledních dnů na Krymu krizi jen prohloubily. S ohledem na rostoucí napětí a nedůvěru vyzýváme všechny strany, aby upustily od ukvapených kroků a provokativní rétoriky.

Mezinárodní společenství musí klíčovým hráčům pomoci zklidnit situaci a podpořit trvalé a férové politické řešení. Další zhoršování situace může mít vážné důsledky pro všechny lidi na Ukrajině, v regionu i na celém světě.

Nadále budu na příslušné úřady naléhat, aby byla na Ukrajině respektována lidská práva všech, zvláště pak práva menšin.

V této důležité chvíli si nemůžeme dovolit špatný odhad situace, ani nemůžeme nečinně přihlížet. Řešení krize musí stát především na principech obsažených v Chartě OSN, ať už jde o mírové urovnání sporů, tak i o respekt k jednotě, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.

New York, 10. března 2014

ZMĚNA KLIMATU: IPCC zveřejní druhou část nové hodnotící zprávy – dopady, adaptace a zranitelnost.

11.3.2014 



Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydává druhou část Páté hodnotící zprávy (AR5). Jedná se o nejkomplexnější shrnutí vědeckých poznatků o klimatické změně za posledních několik let. Zpráva Pracovní skupiny II bude zveřejněna v pondělí 31. března 2014 v japonské Jokohamě (v 1:00 našeho času). Je zaměřena na dopady, adaptaci a zranitelnost. Zpráva Pracovní skupiny III (mitigace) bude zveřejněna o dva týdny později a Souhrnná zpráva na podzim roku 2014.

Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR si vás dovolují pozvat na:

projekci tiskové konference Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z Jokohamy s komentářem českých vědců.

KDY: pondělí, 31. března 2014, 9:30 hod.

(registrace od 9:00)

KDE: Akademie věd ČR, sál č. 108, Národní třída 3, Praha 1

Na tiskové konferenci v Jokohamě představí předsedové Pracovní skupiny II Vicente Barros a Chris Field Shrnutí pro politické představitele. Dále vystoupí šéf IPCC Rajendra K. Pachauri a vrcholní představitelé Světové meteorologické organizace (WMO) a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

Projekci části tiskové konference z Jokohamy doplní svými komentáři v Praze významní čeští vědci.

Jazyk: česky a anglicky

Informace IPCC pro média (PDF)

Zmocněnci OSN pro lidská práva nebyl umožněn vstup na Krym

13.3.2014 



Zástupce generálního tajemníka OSN Ivan Šimonović dostal od úřadů na Krymu informaci, že jeho cesta do oblasti není možná. Jako důvod úřady uvedly „komplexní situaci a nemožnost zajistit bezpečnost jeho delegace,“ oznámil včera mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pověřil svého zástupce Šimonoviće, aby jako další vysoký představitel světové organizace pokračoval v kontaktech s Ukrajinou a aby zhodnotil situaci v zemi v oblasti lidských práv. Součástí týdenní cesty na Ukrajinu měla být i návštěva Krymu.

Ivan Šimonović včera navštívil Lvov, kde se setkal s představiteli místních úřadů, ombudsmanem a zástupci občanské společnosti.

Vysocí představitelé OSN opakovaně vyzývají všechny strany ke zmírnění napětí a zahájení otevřeného a konstruktivního dialogu k mírovému řešení krize.

Dnes v New Yorku zasedne na otevřeném zasedání Rada bezpečnosti OSN za účasti vysokého představitele Ukrajiny.

Více k tématu na UN News Center

POZVÁNKA: Konference k Světovému dni vody

13.3.2014 



Informační centrum OSN v Praze zaštítilo konferenci k Světovému dni vody. Vystoupí na ní zástupci akademické obce, OSN, státu i byznysu. Mluvit se bude o nedostatku vody i tzv. watermanagementu ve firmách i domácnostech. Tématem letošního Světového dne vody je „voda a energie“.

Konferenci pořádá agentura Publicon 20. března 2014 od 9 do 13.30 hod. v hotelu Rott v Praze.

Srdečně zveme všechny zájemce!

Vytiskněte si svou pozvánku (PDF)

Vice k tématu na portálu Světového dne vody (anglicky)

POZVÁNKA: Zpráva IPCC o změně klimatu / Přenos z tiskové konference z Jokohamy

17.3.2014 



Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydává druhou část Páté hodnotící zprávy (AR5). Jedná se o nejkomplexnější shrnutí vědeckých poznatků o klimatické změně za posledních několik let. Zpráva Pracovní skupiny II bude zveřejněna v pondělí 31. března 2014 v japonské Jokohamě (v 01:00 našeho času). Je zaměřena na dopady, adaptaci a zranitelnost.Zpráva Pracovní skupiny III (mitigace) bude zveřejněna o dva týdny později a Souhrnná zpráva na podzim roku 2014.

Akademie věd ČR, Informační centrum OSN v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Klimakoalice Vás srdečně zvou na projekci tiskové konference z Jokohamy s komentářem českých vědců ke zveřejnění 5. hodnotící zprávy IPCC, Pracovní skupiny II : DOPADY, ADAPTACE A ZRANITELNOST

pondělí, 31. března 2014, 9:30 hod. (registrace od 9:00)

Akademie věd ČR, sál č. 108, Národní třída 3, Praha 1

Prosíme o potvrzení účasti: Petra.Zahradnikova(at)osn.cz, tel. 255 711 645

Na tiskové konferenci v Jokohamě představí předsedové Pracovní skupiny II Vicente Barros a Chris Field Shrnutí pro politické představitele. Dále vystoupí šéf IPCC Rajendra K. Pachauri a vrcholní představitelé Světové meteorologické organizace (WMO) a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

PDF Pozvánka s podrobným programem 

Informace IPCC pro média

Šéf OSN znovu k vývoji situace na Ukrajině

17.3.2014 



Šéfa OSN hluboce znepokojuje, že referendum na Krymu jen zhorší komplexní a napjatou situaci. „Generální tajemník pozorně situaci na Ukrajině sleduje,“ řekl dnes v New Yorku novinářům mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Od začátku krize Pan Ki-mun vyzývá všechny strany, aby se vyhnuly unáhleným krokům a hledaly řešení podle principů Charty OSN, včetně respektu k suverenitě a celistvosti Ukrajiny.

Minulý pátek bylo v Radě bezpečnosti zablokováno přijetí rezoluce, která vyzývala mezinárodní společenství k potvrzení stávajících hranic Ukrajiny a vyhlášení referenda na Krymu za neplatné. Rusko rezoluci vetovalo, Čína se zdržela.

Šéf OSN Pan Ki-mun dnes odsoudil násilí, k němuž došlo během víkendu na východě Ukrajiny. „Generální tajemník znovu vyzývá všechny strany, aby upustily od násilí a vydaly se cestou zmírňování napětí a inkluzívního celonárodního dialogu ve prospěch politického a diplomatického řešení. Zhoršování situace bude mít vážný vliv na život lidí na Ukrajině, v regionu a na celém světě. Pan Ki-mun je připraven spolupracovat se všemi stranami na mírovém řešení krize,“ řekl mluvčí OSN.

Hledáme stážisty z řad studentů IT oborů

17.3.2014 



Internship v IC OSN

 Neplacenou stáž (internship) nabízíme studentům vysokých škol, kteří se ve svém profesním životě chtějí uplatnit především v oborech IT a mají již zkušenosti s přípravou webových stránek.

Předpoklady:

• zkušenosti s tvorbou webových stránek
• znalost prostředí internetu a sociálních sítí
• samostatnost
• týmová spolupráce
• organizační schopnosti
• zájem o činnost Organizace spojených národů

Doba trvání:

• 3 měsíce

Práce zahrnuje možnost se účastnit tvorby nových webových stránek a spolupráci s týmem OSN v České republice.

Zájemce prosíme, aby zaslali svůj životopis a motivační dopis na [email protected] nebo poštou na adresu IC OSN v Praze V motivačním dopise upřesněte své časové možnosti pro výkon stáže.

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna k Mezinárodnímu dni za odstranění rasové diskriminace

21.3.2014 



Slovenskou verzi překladu připravil Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni

Tento rok si svet pripomína Medzinárodný deň za odstránenie rasovej diskriminácie po prvý krát od smrti bývalého juhoafrického prezidenta Nelsona Mandelu. Táto smutná skutočnosť je pre nás zároveň pripomenutím jeho odvážneho boja proti apartheidu a inšpirujúceho víťazstva nad rasistickými inštitúciami, ktoré ho uväznili na 27 rokov.

Valné zhromaždenie OSN ako prejav solidarity s hnutím proti apartheidu vyhlásilo tento deň na pripomenutie masakru v Sharpeville v roku 1960, kedy bolo zabitých 69 ľudí a mnohí ďalší boli zranení, keď polícia začala strieľať na pokojné protestné zhromaždenie proti hrozným zákonom obmedzujúcim sťahovanie v Južnej Afrike.

Cesta Nelsona Mandelu z väzenia až do prezidentského úradu bola triumfom výnimočného jednotlivca proti sile nenávisti, nevedomosti a strachu – a zároveň svedectvom sily, odvahy, zmierenia a odpustenia, ktoré pomohli prekonať nespravodlivosť rasovej diskriminácie.

Mesto Sharpeville si vybral na historické podpísanie novej ústavy Južnej Afriky v roku 1966. Pri tejto príležitosti Mandela povedal: „Z mnohých obyvateľov Sharpeville, ktorí sú postrachom v našej histórii, sa zrodilo neochvejné odhodlanie, že rešpekt voči ľudskému životu, slobode a blahobytu musí byť zakotvený rovnako ako práva popri moci akejkoľvek sily, ktorá by ich chcela oslabiť“.

Dnes si Sharpeville pamätáme najmä ako symbol strašných obetí rasovej diskriminácie a uctievame si tých, ktorí počas masakru prišli o život.

Zároveň si spomíname, že prezident Mandela pretvoril dedičstvo Sharpeville na pevné odhodlanie chrániť dôstojnosť a práva všetkých ľudí.

Lekciu z vytrvalej juhoafrickej obhajoby rovnosti „mnohých obyvateľov Sharpevillu“ v dejinách krajiny možno použiť všade na svete, nielen v reakcii na organizované, inštitucionálne podoby rasizmu, ale kedykoľvek, keď sa tento zhubný problém objaví, vrátane každodenných osobných kontaktov s ľuďmi.

Vyzývam všetkých ľudí, najmä politických, občianskych a náboženských lídrov, aby dôrazne odsúdili posolstvá a myšlienky založené na rasizme, rasovej nadradenosti alebo nenávisti ako aj tých, ktorí podnecujú k rasizmu, rasovej diskriminácii, xenofóbii a s tým súvisiacej neznášanlivosti. V tento deň reagujme na fakt, že rasová diskriminácia naďalej zostáva vážnou hrozbou a dajme si predsavzatie zastaviť ho pomocou dialógu inšpirovaného preukázateľnou schopnosťou jednotlivcov rešpektovať, chrániť a hájiť našu bohatú rozmanitosť ako jednej ľudskej rodiny.

Anglická verze Poselství generálního tajemníka
Kampaň OSN proti rasismu

Šéf OSN Pan Ki-mun míří do Prahy

27.3.2014 



Mluvčí OSN dnes v New Yorku oznámil, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun přistane příští čtvrtek na pražském letišti Václava Havla. Téměř přesně po třech letech se tak vrací do České republiky.

V pátek vystoupí v pražském Karolinu s přednáškou „Česká republika a Organizace spojených národů: Mír, rozvoj a lidská práva v měnícím se světě“ a seznámí se také s tím, jak se Praha vyrovnává s měnícím se charakterem počasí a přizpůsobuje se změně klimatu. Na nábřeží Vltavy mu bude předveden mobilní systém protipovodňových zábran, jež město chrání před povodněmi, které Prahu jen za posledních dvanáct let postihly hned několikrát. Setká se i s nejvyššími představiteli země: s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Bohuslavem Sobotkou, ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem i předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu Janem Hamáčkem.

Z Prahy pokračuje jeho zahraniční cesta do Afriky. V Kigali se 7. dubna Pan Ki-mun zúčastní připomínky 20. výročí genocidy ve Rwandě, jedné z nejtemnějších událostí 20. století.

Pozvánka na přednášku a panelovou diskusi: Jak zmírnit klimatickou změnu?

2.4.2014 



Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydává již 3. část Páté hodnotící zprávy (AR5). Jedná se o nejkomplexnější shrnutí vědeckých poznatků o klimatické změně za posledních několik let. Zpráva Pracovní skupiny III bude zveřejněna v neděli 13. dubna 2014 v Berlíně. Je zaměřena na mitigaci, tedy předcházení a zmírňování klimatických změn. Souhrnná zpráva AR5 bude zveřejněna na konci října v Kodani.

Akademie věd ČR, Informační centrum OSN v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Klimakoalice ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Vás srdečně zvou na přednášku.

Přednášející: prof. Jim Skea, místopředseda Pracovní skupiny III IPCC

JAK ZMÍRNIT KLIMATICKOU ZMĚNU?

v pondělí 14. dubna 2014 od 16:00 hod.

od 17:00 hod. bude následovat panelová diskuse

Místo: Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní třída 3, Praha 1

Prosíme o potvrzení účasti: Petra.Zahradnikova(at)osn.cz, tel. 255 711 645

Program:

Úvodní slovo: velvyslankyně Peruánské republiky Marita Landaveri Porturas.

Přednáška: Prof. JIM SKEA, místopředseda Pracovní skupiny III Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), Imperial College London, Centrum environmentální politiky

Panelisté: Prof. Jim Skea, Prof. Bedřich Moldan a Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK.

Přednáška i diskuze budou simultánně tlumočeny.

PDF Pozvánka
IPCC: Dopady, adaptabilita, zranitelnost (zpráva Pracovní skupiny II)

Šéf OSN ocenil připravenost Prahy na změnu klimatu

4.4.2014 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun během páteční návštěvy České republiky blahopřál hlavnímu městu Praze k vybudování systému protipovodňové ochrany. Se zájmem si prohlédl ukázku výstavby mobilních protipovodňových zábran, jež brání Vltavě před rozlitím do ulic města. Hasičům z Prahy 1 dokonce symbolicky pomohl při vkládání hliníkových dílů.

„Praha zažila v průběhu posledních dvou dekád velké povodně. Dodnes si pamatuji záběry ze zaplavené Prahy v roce 2002, kdy byla pod vodou například Židovská čtvrť a ohroženy další památky UNESCO v Praze. Povodně způsobily ztráty na životech, desítky tisíc lidí musely být evakuovány a škody se počítaly v desítkách miliard korun,“ řekl šéf OSN novinářům na Alšově nábřeží v Praze.

Systém protipovodňových zábran v Praze je jedním z nejrozsáhlejších v Evropě. „Praha je dobrým příkladem toho, jak přistoupit k problému a chránit životy, majetek a bránit se škodám a následkům změny klimatu,“ řekl Pan Ki-mun s tím, že snižování rizik je jednou z jeho priorit v čele OSN.

MÍR, ROZVOJ A LIDSKÁ PRÁVA V MĚNÍCÍM SE SVĚTĚ

4.4.2014 



Přednáška generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna na Univerzitě Karlově po udělení zlaté pamětní medaile UK, 4. dubna 2014

Vážený pane rektore, vážení profesoři, milí studenti, dámy a pánové. Je mi velkou ctí být mezi vámi. Děkuji vám všem za tuto významnou poctu.

Na letních olympijských hrách v Londýně i na zimní olympiádě v Soči jsem běžel s olympijskou pochodní, ale přiznám se, že se mi ani nesnilo o tom, že bych mohl dostat zlatou medaili! Přijímám toto významné ocenění jménem všech, kteří na celém světě slouží Spojeným národům. To oni jsou skuteční šampioni, kterým opravdu patří zlatá medaile za jejich každodenní práci, při níž riskují životy v zájmu míru, rozvoje a ochrany lidských práv ve světě.

Dámy a pánové,

Univerzita Karlova má dlouhou a impozantní historii. Spolupracovala i s OSN, když se její akademici stali spoluautory zpráv Spojených národů. Úřad OSN pro lidská práva uvedl vaše vzdělávání pro lidská práva jako příklad pro všechny. Mnozí absolventi vaší univerzity pracovali přímo pro OSN v oblastech zdraví, životního prostředí a diplomacie.

Pokládám si za čest být jedním z mnoha význačných řečníků, kteří zde promluvili: jedním z nich byl i generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar.

Česká republika je dynamický člen OSN, působí v Radě pro lidská práva, přispívá k mírovému narovnání sporů a pomáhá jiným zemím uskutečnit přechod k demokracii.

Nádherné historické centrum Prahy bylo prohlášeno Světovým dědictvím UNESCO, a to zčásti i proto, že tato velmi uznáváná univerzita, na jejíž půdě právě stojím, je proslulým vysokým učením už od 14. století.

Loni jsme si připomněli 20. výročí vstupu České republiky do OSN. Vaše země se stala členem organizace v roce, v němž mnozí z vás přišli na svět. Dnes jak vy, tak i my všichni ostatní vstupujeme do světa, v němž se probíhají ještě výraznější transformace a hnutí, bezprostřední hrozby i slibné příležitosti.

Česká republika během své historie mnohokrát pocítila dopad globálních změn. Máte bezprostřední zkušenost s rivalitou mezi velkými mocnostmi.

V současnosti se objevují noví klíčoví hráči. Asie brzy předstihne Evropu a severní Ameriku v ekonomické síle, počtu obyvatel i technologických investicích. Růst Afriky je na vzestupu: šest z deseti nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa je v Africe.

Změny jsou patrné nejen podle tržních ukazatelů. Vznik nového světa se projevuje i demograficky. Světová populace se mění. V současnosti jsou nejpočetnější skupinou mladí lidé. Avšak do roku 2050 přesáhne počet lidí ve věku přes 60 let počet mladých lidí do 15 let.

V důsledku rychlé urbanizace se z dnešních měst stanou megapole. Lidé se stěhují v mnohem větší míře než dříve a předpokládá se zdvojnásobení migrace.

Na mapě současného světa je mnoho kritických míst.

Mnozí v tomto regionu i v celém světě sdílejí moje obavy týkající se krize na Ukrajině. V sázce je mnoho. Z toho důvodu jsem také minulý měsíc navštívil Kyjev i Moskvu. Hovořil jsem s prezidentem Putinem o nestabilním vývoji. Zdůraznil jsem potřebu zmírnit napětí a zabránit tomu, aby se situace vymkla kontrole. V Moskvě i Kyjevě jsem apeloval na tamní lídry, aby nepodnikali ukvapené kroky a okamžitě zahájili smysluplný dialog.

Problémy Ukrajiny mají dopad daleko za jejími hranicemi. Způsobují rozkol v mezinárodním společenství v době, kdy je zapotřebí, aby se státy sjednotily k řešení globálních problémů.

Budu i nadále dělat vše, co je v mých silách, abych podpořil smírné, diplomatické řešení v souladu se zásadami Charty OSN.

Dámy a pánové,

i když čelíme krizím na Ukrajině a v Sýrii, musíme věnovat pozornost i konfliktům, které jsou neméně závažné, ale často méně viditelné na titulních stránkách novin: velké nepokoje v Jižním Súdánu. Hrůzná brutalita ve Středoafrické republice.

Jsem přesvědčen, že nesmíme pouštět ze zřetele to, co vypadá jako méně bezprostřední nebezpečí, avšak co je o to ničivější hrozbou z dlouhodobého hlediska.

Stojíme na křižovatce. Pro nadcházející rok jsou aktuální tři výzvy, které budou mít vliv na životy budoucích generací.

Zaprvé musíme urychlit naplňování Rozvojových cílů tisíciletí – celosvětového plánu na odstraňování chudoby, hladu a nemocí, zlepšování přístupu ke vzdělání, posilování příležitostí a vytváření čistší a zelenější budoucnosti. Tyto cíle byly stanoveny na období 2000 až 2015. Zbývá tedy už jen rok.

Dosáhli jsme významného zlepšení. Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Do škol chodí více dětí. Ale ještě stále máme před sebou dlouhou cestu. Hladem trpí téměř miliarda lidí. Nemoci, jimž lze předcházet, zabíjejí každý den desetitisíce dětí. Ženy stále nejsou v odpovídající míře zastoupeny ve vládách a parlamentech. Růst globální teploty ohrožuje budoucnost naší planety.

Naléhám na světové společenství, aby udělalo maximum pro urychlení postupu k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí příští rok. Tou dobou musíme vstoupit do udržitelné budoucnosti a přizpůsobit se měnícímu se globálnímu prostředí.

A to je druhá výzva. Při vytváření dlouhodobého plánu rozvoje pro příští generace vycházíme ze zkušeností, které jsme získali z realizace Rozvojových cílů tisíciletí. Zahájili jsme globální debatu s co nejširším možným počtem účastníků.

Chceme zformulovat odvážný a konkrétní plán reagující na současné potřeby. Musíme posílit rozvoj ve třech směrech: ekonomickém, sociálním i environmentálním. Chceme dosáhnout prosperity a udržitelnosti. Připravujeme nyní „navigaci“, která nám ukáže cestu k lepšímu světu a důstojnému životu pro všechny.

Tím se dostávám ke třetí výzvě: reagovat na změnu klimatu. Tomuto tématu věnuji velkou pozornost při všech svých cestách. Minulý měsíc jsem byl v Grónsku, kde rychle odtávají ledovce. Změna klimatu je existenční hrozbou, avšak využijeme-li možností, které s sebou přináší nutnost se s klimatickou změnou vyrovnat, můžeme dosáhnout velkých ekonomických zisků.

Letos v září uspořádám v New Yorku klimatický summit, který by měl připravit půdu pro uzavření závazné dohody v roce 2015 a měl by zároveň upřít pozornost na možná řešení klimatické krize. Na summit zvu nejvyšší představitele států a vlád, vrcholné manažery, zástupce aktivistických skupin a další účastníky, kteří mají zájem zabývat se tímto problémem konstruktivně a prozíravě.

Dámy a pánové,

toto vše jsou velké výzvy, kterým nemůžeme čelit sami. I proto se tolik snažím podnítit k aktivitě průkopníky současného světa. Vše začíná u zrovnoprávnění žen a podpory mladých lidí. Nahlas a důsledně mluvím všude ve světě o nutnosti skoncovat s porušováním práv žen a umožnit jim hrát ve společnosti oprávněnou, asertivní roli.

V samotné Organizaci spojených národů jsem jmenoval rekordní počet žen do vysokých pozic. Neobsazoval jsem místa ženami samoúčelně: vybíral jsem ty nejlepší uchazeče a zjistil jsem, že když odstraníte diskriminaci, nejlepším kandidátem je často žena. Mohu uvést jeden příklad za všechny. V mírových misích tradičně převládali muži. Když jsem se stal generálním tajemníkem, v čele mírových operacích nepracovaly téměř žádné ženy. Dnes ženy vedou plnou třetinu misí, včetně těch, které působí v nejobtížnějších oblastech – například v Jižním Súdánu nebo na Haiti. Na tým, který likviduje syrské chemické zbraně, dohlíží žena. A v celém systému organizací a agentur OSN dokazují ženy celému světu, že rovnost příležitostí přináší výsledky.

Mladí lidé také mají schopnost měnit náš svět. Jste součástí největší generace mládeže v historii. Máte nebývalou schopnost vytvářet sítě. Máte přístup k bleskovým informacím. Avšak samotné propojování svět nezmění: je zapotřebí přesvědčení.

Právě o tom mluvil Václav Havel ve svém projevu v OSN v roce 2000. Řekl tehdy: „To nejdůležitější, oč je třeba v éře globalizace usilovat, je globální odpovědnost.“

Vaše rodina, vaše komunita a vaše země jsou jistě nesmírně důležité, ale bezpečnost jich samotných nestačí. Musíte se povznést nad osobní i národní zájmy. Existují různé způsoby, jak to můžete udělat: můžete se stát lékaři, umělci, politiky nebo filantropy.

Ať už si vyberete jakoukoliv profesi, nebo i před začátkem své kariéry, můžete být aktivisty. Stačí využít technologie, které máte v rukou, a můžete sledovat dodržování lidských práv, šířit své názory a usilovat o to, aby se jednalo.

To je moje výzva k vám: staňte se globálními občany. Obhajujte mír, spravedlnost, lidská práva a lidskou důstojnost. Stůjte při Spojených národech. Buďte vynikající, každý ve svém oboru, jakožto šampioni našich sdílených hodnot.

Děkuji vám.

Jedná se o připravenou verzi přednášky, nikoliv o skutečně přednesený text.

20 let od genocidy ve Rwandě: V čem jsme se poučili a v čem nikoli?

7.4.2014 



Pan Ki-mun

Ve Středoafrické republice v současné době vláda i občanští aktivisté usilovně hledají cestu ke stabilizaci situace a udržení míru. Já sám jsem se v pondělí zúčastnil ve rwandském Kigali připomínky 20. výročí genocidy. Její dozvuky stále ještě pozorujeme v nejistoté oblasti Velkých jezer i ve vědomí mezinárodního společenství. Každá situace má svůj vlastní vývoj. Stejně je tomu u syrského konfliktu, který si každý den vybírá nové oběti na životech. Všechny ale představují složitý problém, jehož vyřešení je otázkou života a smrti: co může mezinárodní společenství dělat, když jsou nevinní lidé hromadně zabíjeni a vláda nedokáže své lidi ochránit, nebo se sama násilí přímo účastní?

Genocidy ve Rwandě a Srebrenici se staly symbolem selhání mezinárodního společenství. Míra brutality ve Rwandě dodnes šokuje. Každý den bylo zavražděno 10 tisíc lidí. Umírali denně, celé tři měsíce. Za zvuků nenávistného vysílání jedné z rozhlasových stanic zabíjeli Rwanďané Rwanďany.

Díky poučení z těchto hrozných událostí se od té doby podařilo realizovat významné kroky. Mezinárodní společenství je jednotné v odporu proti beztrestnosti. Důkazem toho je ustanovení Mezinárodního trestního soudu. Mezinárodní tribunály a tribunály s podporou OSN, mezi nimi i Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, posuzují odpovědnost viníků a mají prokazataleně odstrašující účinek na potenciální pachatele přečinů proti mezinárodním normám. Přelomové bylo odsouzení někdejší hlavu státu za válečné zločiny.

Odpovědnost za ochranu

Mezinárodní společenství podpořilo princip odpovědnosti za ochranu. Žádný stát už nadále nemůže označovat odpudivé zločiny za svou vnitřní záležitost, jíž se mezinárodní zájem netýká. Rostoucí počet vlád a regionálních organizací vytváří mechanismy pro předcházení genocidě. OSN a její partneři stále častěji vysílají do problematických míst pozorovatele pro lidská práva. Jsou prodlouženou rukou, která vládám i nevládním aktérům dává na srozuměnou, že svět se dívá. A protože takové zločiny vyžadují plánování, zaměřujeme se na hlavní rizikové faktory, od absence institucí až po nenapravené křivdy.

Důrazněji také chráníme civilisty, mimo jiné také před velmi rozšířeným sexuálním násilím. Asertivní přístup při udržování míru pomohl k porážce jedné z nejbrutálnějších ozbrojených milic na východě Demokratické republiky Kongo. OSN otevřela dveře základen svých mírových misí v Jižním Súdánu pro tisíce lidí, kteří v nich nalezli útočiště před ohrožením životů. Před dvaceti lety by takové kroky byly nepředstavitelné. Dnes jde o promyšlenou politiku, příklad naší iniciativy „Rights Up Front“ v praxi, tedy poučení ze Rwandy uvedené v život. Zmíněné situace jsou sice stále křehké, ale směřování je jasné: více a nikoliv méně ochrany.

Neúspěchy a selhání

Přesto se nadále setkáváme s neúspěchy. Ukončení občanské války na Srí Lance v roce 2009 vyústilo v desítky tisíc obětí na životech a systémové selhání OSN. Více než tři roky se mezinárodní společenství nebylo schopné shodnout na postoji k situaci v Sýrii. Země dostávala jen zlomek potřebné humanitární pomoci, avšak zbraně byly dodávány oběma stranám v mylném přesvědčení, že situaci lze vyřešit s jejich pomocí.

Svět musí tyto morální mezery překonat. Mezi členskými státy může docházet k rivalitě kvůli národním zájmům, mohou postrádat ochotu přijmout nové finanční či vojenské závazky. Může je odrazovat složitost problémů a s nimi spojená rizika, mohou mít obavy, že diskuse o bezprostředně hrozící krizi v jiných zemích by mohla obrátit pozornost na jejich vlastní situaci. Avšak důsledky této lhostejnosti a nerozhodnosti jsou zřejmé: prolévání krve nevinných, destrukce společností, a opakovaná prohlášení politických lídrů „už nikdy“, která jsou projevem neustálých selhání.

Středoafrická republika nutně potřebuje pomoc

Celých uplynulých deset let se Středoafrická republika usilovně snažila upozornit svět na závažnost své situace. V loňském roce se stát zhroutil, zavládlo bezpráví a hrůzné vraždění. V zemi zavládl strach a lidé se dali na útěk. Náboženská identita je zneužívána v boji za politické cíle a dlouholetá tradice mírového soužití křesťanů s muslimy je ohrožena.

Vyzývám mezinárodní společenství k poskytnutí vojenské podpory, která je nezbytná k záchraně životů, pomůže dostat policisty zpátky do ulic a umožní návrat lidí do jejich domovů. Africká unie spolu s Francií již vyslaly vojáky, snahy Evropské unie o nasazení společných jednotek jsou zatím neúspěšné. Neméně naléhavá je nutnost zahájit politický proces vedoucí k usmíření. Další šíření násilí může ohrozit širší region.

Dojde-li k tak hlubokému kolapsu země, může se problém zdát nepřekonatelným. Historie však dokazuje opak. Trvalá podpora mezinárodního společenství pomohla Sieře Leone i Timoru-Leste provést zásadní transformaci. Rwanda zaznamenala významný pokrok v rozvoji a také jiné země se zotavily z nepopsatelného násilí. Středoafrická republika se může vydat stejnou cestou. Budu nadále podporovat vládu při určování směru vývoje k dosažení stability a prosperity země tak, jak to její zdroje a tradice umožňují.

Ve Rwandě jsem navštívil památník genocidy a uctil oběti. Podobně jednám i v případě jiných tragédií, které postihly svět, od Osvětimi a Kambodži před desetiletími až po ty současné. Mezinárodní společenství nemůže projevovat znepokojení nad ohavnými zločiny a poté couvnout před závazkem a vůli poskytnout zdroje, které by jim mohly zamezit. Světoví lídři by se měli více snažit zabránit vyhnutelnému a čelit krutosti, která se odehrává před našimi zraky. Lidé kdekoliv ve světě by se měli vžít do situace všech zranitelných, od Sýrie po Středoafrickou republiku, a klást si otázku, co dalšího by ještě mohli udělat pro vytvoření světa, v němž důstojnost a lidská práva jsou přiznávána všem. Ukažme lidem, kteří čelí strašlivým hrozbám, že nejsou sami a opuštění. Že záchrana, kterou potřebují, je na cestě.

Středoafrická republika: Zoufalství je slabé slovo

16.4.2014 



Pan Ki-mun

Rada bezpečnosti schválila můj návrh vyslat do Středoafrické republiky mírovou misi OSN. Deset tisíc vojáků a téměř dva tisíce policistů by měly ve zdevastované zemi zavést alespoň náznak řádu. Se situací jsem se přímo na místě seznámil během své nedávné návštěvy v této zemi. Nazvat ji zoufalou je slabé slovo. Více než polovina obyvatel země velké jako Texas potřebuje životadárnou pomoc. Každý čtvrtý člověk je na útěku z domova. V provizorních táborech kolem hlavního města Bangui se o jednu toaletu dělí 500 lidí. S nadcházejícím obdobím dešťů se situace ještě zhorší. „Kdo by tady chtěl žít? Ale když zůstaneme tam, kde jsme žili, půjde nám o život,“ volala na mě jedna žena.

Většina muslimského obyvatelstva ze země uprchla před vlnou sektářského násilí, které ze všech stran dopadá na nevinné. Zvěrstva neustávají. Justiční systém se zhroutil. Etnicko-náboženské čistky jsou realitou. Celé komunity se rozpadly. Přes všechno strádání je tím, čeho se Středoafrické republice dostává nejméně, čas. Příprava mírové mise zabere nejméně šest měsíců. A obyvatelé země budou zatím dál každý den bojovat o přežití.

Ve Středoafrické republice jsem se zastavil na cestě do Rwandy, kde jsem se účastnil připomínky 20. výročí genocidy. Vyjádřil jsem tam svůj hluboký zármutek nad nečinností mezinárodního společenství ve chvíli, kdy země potřebovala pomoc. Bude nyní mezinárodní společenství jednat, abychom se za dvacet let nemuseli znovu omluvat za nečinnost ve chvíli, kdy jsme měli možnost zakročit? Uvědomí si lídři států poučení z minulosti a zabrání opakování Rwandy?

V centru jedné z nejvíce postižených čtvrtí Bangui jsme projížděli kolem betonových trosek obchodů a domů. Viděl jsem nákladní vozy přeplněné hrnci, pánvemi, džbánky na vodu, posledním zbývajícím majetkem obyvatel na útěku. Vyslechl jsme si trýznivé příběhy sexuálního násilí, únosů a neustálého ohrožení života. Z lidí fakticky vězni, kteří se jen zoufale snaží uprchnout. Řekli mi, že školy, nemocnice a dokonce i hřbitovy jsou přeplněné. Jeden člověk naříkal: „Nemůžeme se ani postarat o naše mrtvé!“

Bezpečnost, pomoc vládě, politický proces

Je nejvyšší čas pomoci těm, co ještě žijí. K tomu je zapotřebí rychle jednat na třech frontách. V první řadě: bezpečnost. Africká unie a francouzské ozbrojené síly se snaží obnovit mír a bezpečnost. Vojenské síly Evropské unie, které začaly působit tento týden, jsou vítanou pomocí. K zastavení násilí a na ochranu civilistů jsou ale nutné další posily. Vyzval jsem proto k okamžitému rozmístění dalších tří tisíc vojáků a policistů, kteří by připravili podmínky pro budoucí mírovou misi OSN.

Zadruhé: vláda potřebuje pomoc v nejzákladnějších věcech. Policie, soudy i vězeňská služba musí začít zase fungovat. Prozatímní prezidentka Catherine Samba-Panzaová je odhodlána obnovit autoritu státu. Bez finančních prostředků jsou však její možnosti velmi omezené. Ani financování humanitární pomoci není dostatečné. Země dostala jen dvacet procent přislíbených prostředků.

Zatřetí: mírová mise je jen součástí řešení. Zcela nezbytné je zahájení inkluzivního politického procesu v zemi.Při prosazování tolerance, nenásilí a dialogu musí sehrát klíčovou roli komunitní a náboženští vůdcové. Pro mír bude důležitá i schopnost pohnat k odpovědnosti ty, kdo spáchali zločiny. Středoafričané musí vidět, že právo platí pro všechny bez ohledu na to, kdo jsou nebo v co věří. Od lídrů po jednotlivé bojovníky.

Toto jsou základní kameny pro usmíření a zajištění podmínek k návratu uprchlíků a vysídlenců zpět do domovů. Alternativním vývojem by byl faktický rozklad, který by zasel zárodky konfliktu a nestability do křehkého srdce Afriky na řadu let, možná na celé generace.

Během mé návštěvy v Bangui mi vůdkyně ženské mírové iniciativy řekla: „Naše společnost je rozložená, pouta jsou zpřetrhána. Už nás nic nespojuje. Vy ale zastupujete svět a jste tady. Jsme tedy součástí světa.“ Její důvěra mě potěšila, ale uvědomuji si, že abychom si ji zasloužili, musíme jednat.

Středoafrická republika má bohaté přírodní zdroje a úrodnou půdu. Po celé generace byla křižovatkou kultur, na níž spolu v míru žily rozmanité komunity. Mezinárodní společenství teď musí dokázat, že Středoafričané jsou součástí lidstva i naší společné budoucnosti. I malá pomoc bude mít dlouhodobý vliv. Neseme společnou odpovědnost za to, že budeme jednat, namísto abychom se za dvacet let omlouvali.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Jan Dusík bude v Praze jednat o globálních tématech životního prostředí

24.4.2014 



Šéf evropské kanceláře Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Jan Dusík, bývalý ministr životního prostředí, přijede v pondělí 28. dubna 2014 na oficiální návštěvu ČR. S představiteli státu bude jednat o spolupráci mezi Českou republikou a UNEP. 

Témata rozhovorů se budou zejména týkat účasti delegace ČR na prvním zasedání celosvětového shromáždění o životním prostředí (United Nations Environment Assembly) na ministerské úrovni a o pozicích ČR pro toto zasedání

cílech udržitelného rozvoje vyjednávaných v rámci OSN

mezinárodních vyjednáváních o klimatu (zářijový summit OSN a konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Limě

prioritách UNEP, např. zelené ekonomice či udržitelné spotřebě a výrobě

přípravě čtvrtého zasedání smluvních stran Karpatské úmluvy v Mikulově v září 2014, jemuž bude ČR předsedat


Jan Dusík se v Praze setká i s novináři, zájemci o rozhovor kontaktujte, prosím, iCentrum OSN v Praze (Petra.Zahradnikova(at)osn.cz, tel. 606712535).

Mateřství, otcovství a práce: legislativa a praxe ve světě

16.5.2014 



Mezinárodní organizace práce (ILO) vydala novou zprávu o přístupech jednotlivých zemí světa k rodičovské dovolené. Zpráva nazvaná Mateřství, otcovství a práce: legislativa a praxe ve světě obsahuje informace o délce rodičovské dovolené, způsobech finančního zajištění rodičů na mateřské dovolené, jiných formách zvýhodnění rodičů, zajištění péče o děti či o ochraně pracovních míst.

Zpráva hodnotí současný stav mateřských a otcovských práv na celém světě. Srovnává právní i praktická opatření v 185 státech. Vychází z široké škály právních a statistických indikátorů a uvádí i přehled vývoje za posledních 20 let. Zpráva se zabývá také vlivem nedávné ekonomické krize a úsporných opatření na tuto oblast.

Podle zprávy ILO má většina států světa zavedeny právní standardy na ochranu pracovních práv rodičů, ne všechny ale odpovídají mezinárodním standardům ILO. Jedním z přetrvávajících problémů je efektivní uplatňování právních předpisů.

Fakta

– 98 ze 185 zemí světa má minimálně 14-týdenní rodičovskou dovolenou. Ve 42 státech mají dokonce rodičovskou dovolenou delší než 18 týdnů.

-74 států vyplácí finanční podporu ve výši minimálně dvou třetin předchozích příjmů po dobu nejméně 14 týdnů.

– 107 států světa vyplácí rodičovský příspěvek ze státního rozpočtu, jen ve 24 zemích proplácí příspěvek zaměstnavatel.

– jen 20 zemí ze 185 nemá zavedena opatření proti diskriminaci žen během těhotenství a rodičovské dovolené.

– 78 ze 167 zemí má zavedenu možnost rodičovské dovolené pro muže a z nich 70 vyplácí i rodičovský příspěvek.

Pozvánka na odborný workshop: Jak naše talíře otáčí světem?

19.5.2014 



Zveme Vás na odborný workshop určený učitelům a studentům pedagogiky a zaměstnancům rozvojových a environmentálních NNO, který pořádáme v Informačním centru OSN v Praze  dne 27. května 2014 od 9 do 13 hod.

Cíle workshopu:

– Seznámení s novým tématem, které v našem každodenním životě propojuje rozvojovou a environmentální oblast

– Představení jiného úhlu pohledu na téma potravinové bezpečnosti, s důrazem na oblasti na které máme přímý vliv

– Inspirace pro další práci s tématem zodpovědné spotřeby

Co spojuje vepřový řízek s Amazonskými pralesy? Když jsme tuto otázku pokládali kolemjdoucím v pražských ulicích, všichni dotázaní zvedali udiveně obočí. Což právě teď možná činíte i vy. Kupodivu toto propojení existuje, ačkoliv je pro mnohé z nás neviditelné. Ve skutečnosti takových neviditelných spojení mezi námi, českými spotřebiteli, a zbylým světem, existuje mnoho. Zcela jednoduše, pokud by celé lidstvo žilo jako průměrný český občan, potřebovali bychom pro udržení světové spotřeby 2,8 planety.

Koncept udržitelné nebo zodpovědné spotřeby zatím v naší společnosti není rozšířeným tématem. Může být vnímán jako složitý, možná omezující naši svobodu nebo také jako finančně nákladný. Tyto představy mohou být částečně pravdivé (ne však nutně), nicméně zamyšlení nad způsobem, jakým žijeme a jaký model společnosti svými spotřebitelskými volbami podporujeme, je nezbytné. Souvisí to totiž s klíčovými výzvami, kterým dnes lidstvo čelí a které si vyžadují naši pozornost.

Prosíme zaregistrujte se.

PDF Pozvánka

Pozvánka: Oslavte s námi Den Afriky!

19.5.2014 



Srdečně zveme všechny zájemce na veřejnou diskusi u příležitosti Dne Afriky 2014: Afrika jako kontinent kulturního bohatství, pokroku a nových příležitostí. Akce se koná ve čtvrtek 22. května 2014 od 10:30 do 13:30 hod. v Informačním centru OSN v Praze.

Prosíme potvrďte svou účast do 21. května 2014 na Petra.Zahradnikova(at)osn.cz nebo tel: 255 711 645.

PDF Pozvánka

Mezinárodní den mírových sil OSN

28.5.2014 



První operace OSN na udržování míru vznikla v roce 1948. Od té doby se koncept mírových sborů stal jedním z hlavních nástrojů mezinárodního společenství na zvládání komplexních bezpečnostních krizí. Mezinárodní den mírových sil OSN(29. května) je příležitostí ocenit jejich práci a zároveň uctít památku těch, kteří ve službách OSN položili životy. Za celou historii to byly již více než tři tisícovky modrých přileb, jen za loňský rok 106 mužů a žen.

V 16 současných operacích OSN působí 120 tisíc mírotvůrcu – 85 tisíc vojáků, 13 tisíc policistů a témeř 20 tisíc civilních zaměstnanců a dobrovolníků. Rozpočet na rok 2013–2014 činí 7,54 miliardy USD, to je méně než 0,5 % celosvětových výdajů na zbrojení.

Dynamické a flexibilní

„Mírové operace se neustále přizpůsobují novým podmínkám a výzvám. Rostou nejen co do počtu vojenského, policejního a civilního personálu, ale i co se týká podmínek a úkolů. Mírové operace nikdy nebyly tak dynamické a flexibilní jako dnes,“ říká zástupce generálního tajemníka OSN pro mírové operace Hervé Ladsous.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v poselství k mezinárodnímu dni ocenil úlohu mírových sil a připomněl, že jen v loňském roce ustavila Rada bezpečnosti dvě nové mise. „Znovu tak potvrdila důvěru ve schopnost příslušníků mírových sil obstát v obtížných situacích,“ řekl šéf OSN. Vyzdvihl také to, že se poprvé v historii postavila do čela vojenské operace OSN žena.

Celý text poselství:

Mírové operace OSN mají dlouhou a hrdou historii. Od roku 1948 až do současnosti působil ve více než 70 mírových misích na čtyřech kontinentech více než million příslušníků mírových sborů. Můžeme si být jisti, že i v budoucnu budou mírové síly OSN schopny čelit novým výzvám.

V současnosti má Organizace spojených národů ve světě 16 mírových misí, v nichž slouží 116 tisíc příslušníků z více než 120 zemí. Tito vojáci, policisté a civilní zaměstnanci navzdory velkým rizikům pomáhají stabilizovat společnosti, chránit civilisty, prosazovat zákonnost a podporovat dodržování lidských práv. Ve službě pod vlajkou OSN přišlo v loňském roce o život 106 příslušníků mírových sil. Celkový počet ztrát na životech v misích OSN již přesáhl 3 200. Truchlíme nad ztrátou každého z těchto statečných lidí spolu s jejich přáteli a rodinami a vždy znovu připomínáme, že jejich přínos pro mír nebude nikdy zapomenut.

Mírové operace OSN se modernizují tak, aby dokázaly reagovat na budoucí bezpečnostní výzvy. Využívají nových technologií, jako jsou například neozbrojená bezobslužná vozidla, zdokonalují způsoby práce s cílem lépe chránit civilisty, zvyšují zastoupení žen ve svých řadách a upevňují partnerství s regionálními organizacemi. OSN zlepšuje své logistické a administrativní postupy, posiluje infrastrukturu a podniká další kroky k lepšímu využití možností svých zaměstnanců. Klademe si za cíl postarat se o to, aby mírové operace byly rentabilní, hodnotnou investicí, která bude přinášet velké zisky a především zachraňovat životy.

Celý text poselství:

„Mírové operace OSN mají dlouhou a hrdou historii. Od roku 1948 až do současnosti působil ve více než 70 mírových misích na čtyřech kontinentech více než million příslušníků mírových sborů. Můžeme si být jisti, že i v budoucnu budou mírové síly OSN schopny čelit novým výzvám.

V současnosti má Organizace spojených národů ve světě 16 mírových misí, v nichž slouží 116 tisíc příslušníků z více než 120 zemí. Tito vojáci, policisté a civilní zaměstnanci navzdory velkým rizikům pomáhají stabilizovat společnosti, chránit civilisty, prosazovat zákonnost a podporovat dodržování lidských práv. Ve službě pod vlajkou OSN přišlo v loňském roce o život 106 příslušníků mírových sil. Celkový počet ztrát na životech v misích OSN již přesáhl 3 200. Truchlíme nad ztrátou každého z těchto statečných lidí spolu s jejich přáteli a rodinami a vždy znovu připomínáme, že jejich přínos pro mír nebude nikdy zapomenut.

Mírové operace OSN se modernizují tak, aby dokázaly reagovat na budoucí bezpečnostní výzvy. Využívají nových technologií, jako jsou například neozbrojená bezobslužná vozidla, zdokonalují způsoby práce s cílem lépe chránit civilisty, zvyšují zastoupení žen ve svých řadách a upevňují partnerství s regionálními organizacemi. OSN zlepšuje své logistické a administrativní postupy, posiluje infrastrukturu a podniká další kroky k lepšímu využití možností svých zaměstnanců. Klademe si za cíl postarat se o to, aby mírové operace byly rentabilní, hodnotnou investicí, která bude přinášet velké zisky a především zachraňovat životy.

Pan Ki-mun

NOVÝ FILM: Cesta k nacistické genocidě

20.6.2014 



Na YouTube kanálu iCentra OSN je ke shlédnutí a ke stažení nový dokument Cesta k nacistické genocidě (38 min.). Film je stručným přehledem dějin a příčin holocaustu.

Film vyrobilo americké Muzeum holocaustu. Pražské iCentrum OSN připravilo s podporou osvětového a vzdělávacího programu Holocaust and the United Nations českou verzi. Film je určen ke vzdělávacím účelům. Zpřístupňovat ho budeme především mladým lidem, a to prostřednictvím možnosti shlédnout nebo stahovat ho on-line, propagací na sociálních sítích a přímou distribucí do škol.

Osvětový a vzdělávací program OSN o holocaustu film přeložil z angličtiny do všech oficiálních jazyků OSN (arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština) a prostřednictvím sítě informačních center OSN ho dává k dispozici pedagogům na celém světě.

Film doprovází i stručný tiskový materiál o holocaustu a hlavních milnících 2. světové války.

V případě zájmu je možné vyžádat si DVD s filmem ve vysokém rozlišení, který vám zdarma zašleme poštou.

Historie holocaustu a hlavní milníky 2. světové války

Pan Ki-mun: Nezákonné drogy plodia násilné trestné činy a oslabujú základné štátne inštitúcie

24.6.2014 



Odkaz k Medzinárodnému dňu proti zneužívaniu ilegálnemu obchodovaniu s drogami

Zneužívanie drog a ilegálne obchodovanie majú katastrofálne následky na celosvetovú snahu zlepšiť prosperitu a rovnosť pre všetkých. Každý rok na predávkovanie, ktorému je možné predísť, zomrie približne 200 000 ľudí. Nezákonné drogy plodia násilné trestné činy a oslabujú základné štátne inštitúcie.

Krajiny, ktoré sú v období po ukončení konfliktu alebo sa snažia vykryť hospodársky pokles, môže ochromiť, keď nezákonné drogy prúdia cez ich hranice. Spojené národy, ktoré pracujú v oblastiach presadzovania práva, zdravia, ľudských práv a ďalších, sú pevne odhodlané pomôcť im brániť sa voči nezákonným drogám a predchádzať tomu, aby sa šíriace drogy u nich udomácnili.

Pri príležitosti Medzinárodného dňa proti zneužívaniu drog a ilegálnemu obchodovaniu vyzývam medzinárodné spoločenstvo, aby v rámci budovania bezpečnejšej a trvalo udržateľnejšej budúcnosti posilnilo svoj boj proti nezákonným drogám.

Slovenský překlad: Informační servis OSN ve Vídni

UNHCR: Počet lidí na útěku z domova poprvé od 2. světové války přesáhl 50 milionů

24.6.2014 



Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) u příležitosti Světového dne uprchlíků (20.6.) vydala nový globální přehled o situaci lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy – uprchlíků, vnitřně přesídlených, žadatelů o azyl a lidí bez státní příslušnosti. V roce 2013 jejich počet poprvé od druhé světové války přesáhl 50 milionů a zvýšil se oproti roku 2012 o 6 milionů.

Z celkových 51,2 milionu nuceně přesídlených je 16,7 milionu uprchlíků (na útěku opustili hranice své země), 33,3 milionu vnitřně přesídlených (opustili domov, ale zůstávají ve své zemi) a 1,1 milionu žadatelů o azyl. Do celkového počtu 51,2 milionu nejsou započítáni lidé bez státní příslušnosti. Podle odhadů jich ve světě žije více než 10 milionů.

Každou minutu nedobrovolně opustí domov osm lidí. Ve světle probíhajícího fotbalového šampionátu si musíme uvědomit, že během jediného utkání kvůli ohrožení života opustí 720 lidí všechno, co mají, jen aby mohli přežít.

Polovina uprchlíků podporovaných UNHCR žila na konci roku 2013 v exilu více než pět let a padesát procent uprchlíků jsou děti ve věku do 18 let.

Nejvíce lidí se statusem uprchlíka pochází z Afghánistánu (přibližně 2,5 milionu osob), Sýrie (2,4 milionu), Somálska (1,1 milionu), Súdánu (650 tisíc), Demokratické republiky Kongo (500 tisíc) a Barmy (480 tisíc). Nejvyšší počet uprchlíků na západní polokouli žije v Ekvádoru, většina z nich přichází z Kolumbie. Podle regionů pochází nejvíce uprchlíků z Asie a Pacifiku (3,5 milionu), Subsaharské Afriky (2,9 milionu) a Blízkého východu a Severní Afriky (2,6 milionu).

Rekordní počet vysídlených mají na svědomí především konflikty v Sýrii (2,5 milionu uprchlíků a 6,5 milionu vnitřně přesídlených), ve Středoafrické republice a Jižním Súdánu.

UNHCR hledá dlouhodobá řešení v rámci dostupných možností, tedy dobrovolných návratů do země původu, integrace v cílové zemi či přesídlení do třetí země. V roce 2013 se domů vrátil rekordně nízký počet uprchlíků za posledních 25 let: přibližně 415 tisíc lidí. Necelých 100 tisíc uprchlíků našlo nový domov v jednom z 21 států v rámci přesídlení do třetích zemí.

Lidé, kteří byli z obavy o vlastní bezpečnost nuceni opustit domov ale nejsou jen statistická čísla. Jsou to konkrétní lidé, jejichž osudy jsou stejně rozmanité, jako oni sami. Právě osudy těchto lidí jsou hlavním tématem letošního Světového dne uprchlíků.

Tisková zpráva UNHCR 

Stav ve světě – uprchlíci video

Světová zpráva OSN o drogách 2014

27.6.2014 



Vývoj situace v oblasti produkce drog a drogově závislých

Spotřeba drog ve světě zůstává na zhruba stejné úrovni. Nezákonné drogy jednorázově či pravidelně užívá asi 5% populace ve věku 15-64 let. Zpráva upozorňuje na nedostatek služeb pro uživatele drog. Jen jeden ze šesti má přístup k léčbě závislosti. V roce 2012 zemřelo na následky užití drog 200 tisíc lidí. “Musíme se víc zaměřit na dostupnost léčby a lidská práva těch, kteří jsou na drogách závislí,” říká šéf Úřadu OSN pro drogy (UNODC) a kriminalitu Jurij Fedotov.

Fedotov dále zmiňuje nutnost celosvětového závazku při boji proti drogám, který je klíčový pro úspěch tohoto snažení. Je důležité se zaměřit na prevenci, léčbu a následné začlenění vyléčených zpět do společnosti. Zdůraznil také, že kontrolované látky by měly být ve větší míře dostupné pro lékařské účely, včetně léků proti bolesti, toto opatření by snížilo riziko nelegálního zneužívání drog a problémů s tím spojených.

Nárůst produkce opia v Afghanistánu představuje podle Fedotova jednu z největších překážek v boji proti nelegálnímu šíření drog. Nějvětší světový producent opia roršířil obdělávanou plochu o 36 procent z 154 000 hektarů v roce 2012 na 209 000 hektarů v roce 2013. Celosvětová produkce se pohybuje okolo 5 500 tun opia a Afghanistán pokrývá toto množství asi z 80 procent.

Co se kokainu týče, jeho produkce celosvětově klesá. I přes tento pokles, se kokain stává čím dál více dostupným zejména v Jižní Americe a Africe. Oproti tomu, globální produkce pervitinu se více než zdvojnásobila mezi lety 2010 a 2012, hlavně v Mexiku a USA.

Světový den populace

11.7.2014 



7 miliard lidí. Tolik nás dnes žije na Zemi. Přitom v roce 1950 to bylo jen 2,5 miliardy. První miliardy dosáhlo lidstvo za 1800 let. Druhé již za pouhých 127 let, třetí za 33 a šesté a sedmé za rekordních 12 let. Od té doby se populační růst mírně zpomalil. V současné době roste světová populace přibližně o 1,1 % za rok, tedy asi o 75 milonů. Podle odhadů dosáhne počet obyvatel Země na konci tohoto století 10 miliard (růst z 9 na 10 miliard bude trvat asi 40 let).

Náš současný svět sedmi miliard lidí je pochopitelně jak velkou výzvou tak i příležitostí. Počet lidí ovlivňuje udržitelnost života, přináší rychlou urbanizaci, klade rostoucí nároky na vzdělávací a zdravotnické systémy a v neposlední řadě přináší nové nároky na určité skupiny obyvatelstva.

Současných 1,8 miliardy mladých lidí je historicky největší generací. Mladých ve věku 10 – 24 let je přibližně jedna čtvrtina populace. Většina z nich žije v rozvojových zemích. „Mnozí z nich nemají příležitost získat kvalitní vzdělání, najít solidní práci ani účastnit se veřejného a politického života,“ říká šéf OSN Pan Ki-mun. Podle UNESCO více než půl miliardy lidí ve věku 15 – 24 let žijí pod příjmovou hranicí 2 USD na den a jsou vystavováni diskriminaci a marginalizaci.

Více o Mezinárodním dni populace

Kariéra v OSN: příležitost pro mladé Čechy

29.7.2014 



Program OSN pro mladé profesionály (Young Professionals Programme, YPP) je v roce 2014 otevřen občanům České republiky. Organizace spojených národů takto hledá mladé a vysoce kvalifokované kandidáty, kteří se chtějí profesionálně uplatnit jako pracovníci mezinárodního úředního aparátu. YPP je náborovou iniciativou, která má do OSN přivést nové talenty. Nábor probíhá ve fromě vstupních zkoušek.

Kdo se může přihlásit

Uchazečům musí být na konci roku 2014 méně než 32 let, mají alespoň bakalářské vzdělání a umí plynně anglicky a/nebo francouzsky.

Výběrová řízení proběhnou ve všech zemích, které byly letos do programu zařazeny (včetně České republiky) ve stejný den, 4. prosince 2014. Uchazeči se mohou zúčastnit v kterémkoli místě, kde se bude konat, bez ohledu na státní příslušnost. Seznam míst bude zveřejněn později.

Během výběrového řízení budou prověřovány důležité znalosti, schopnost analytického myšlení i schopnost vypracovávat koncepty a v neposlední řadě i přehled o mezinárodním dění.

Úspěšní uchazeči mohou získat dvouletý kontrakt v OSN podle své odbornosti. Poté bude její/jeho práce přehodnocena s možností dalšího pracovního zařazení. V OSN se prosazuje schopnost pracovníků měnit místo svého působení i náplň vykonávané práce. Po dvouleté vstupní době je pravděpodobné, že nově přijatí mladí profesionálové změní místo výkonu práce. Organizace nabízí solidní podporu a pomoc v oblasti mobility a podpory kariérního růstu tak, aby se noví zaměstnanci byli schopni adaptovat na nová prostředí i obsah práce. Cílem je dosáhnout vysoké profesionality a prodiktivity a zároveň zajištění uspokojení z práce v mezinárodním prostředí.

Termíny pro výběrové řízení

Přihlásit se můžete on-line v následujících odborných kategoriích a termínech. Nepřehlédněte, první termíny jsou již 13. srpna, další 20. srpna a poslední 27. srpna podle příslušné odbornosti.

do 13. srpna 2014

Information Systems and Technology

Political Affairs

do 20. srpna 2014

Economic Affairs

Radio Producer (v těchto jazycích: arabština, čínština, svahilština, španělstina a ruština)

do 27. srpna 2014

Human Rights

Photographer

Často kladené otázky: UN Careers
Ukázkové testy
Proces žádostí

Den mladých lidí: Více příležitostí i problémů

12.8.2014 



V současnosti na světě žije nejpočetnější generace mladých ve věku od 15 do 24 let, celkem 1,2 miliardy lidí. Oproti minulým generacím mají více studijních příležitostí, možností cestovat, využívat nové technologie. Zároveň ale čelí jiným a možná i těžším výzvám stále propojenějšího světa.

Počet nezaměstnaných mladých lidí je rekordně vysoký. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je na světě téměř 75 milionů mladých lidí, kteří hledají práci. To představuje nárůst o více než 4 miliony od roku 2007. Středoškolské, bakalářské a dokonce ani magisterské vzdělání už nejsou zárukou, že mladý člověk po studiu najde práci. S narůstajícími náklady na vysokoškolské vzdělání a nejistou budoucností mladí lidé chtějí, aby o jejich situaci nerozhodovali jenom politici, ale aby se sami mohli na rozhodování o věcech, které se jich dotýkají, podílet.

Valné shromáždění vyhlásilo 12. srpen v roce 1999 Mezinárodním dnem mládeže. Chce tak upozorňovat na problematiku mladých lidí a zároveň tuto skupinu etablovat jako platného hráče současné globální společnosti.

Generální tajemník OSN zahrnul spolupráci s mladými lidmi mezi své hlavní priority. V roce 2013 jmenoval svého vyslance pro záležitosti týkající se mládeže. Ve svém letošním poselství k mezinárodnímu dni, jehož hlavním tématem je podpora mladých s duševním onemocněním, připomíná mezinárodnímu společenství, že je nutné zvyšovat povědomí a investovat do podpory mladých lidí s duševním onemocněním. Podle nedávno publikované zprávy OSN trpí 20 procent mladých lidí po celém světě nějakou duševní chorobou. Rizika jsou obzvláště velká při přechodu z dětství do dospělosti a stigma a stud často zhoršují tento pocit a brání jim vyhledat podporu, kterou potřebují.

Kampaň „Mental Health Matters“

Nový program globálního rozvoje na dosah

14.8.2014 



Amina Mohammed

Od newyorské East River přichází nadějná zpráva. Po roce a půl nesnadných vyjednávání dokončily členské státy OSN úspěšně návrh globálních cílů udržitelného rozvoje. Jde o priority, jimiž se bude řídit mezinárodní rozvoj poté, kdy na konci roku 2015 skončí Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs). Jde o významný krok ve společném úsilí o zajištění důstojného života pro všechny lidi.

Debata o nové agendě rozvoje bude pokračovat a návrh cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je pouze částí podstatně většího balíku dohod, na nichž je třeba se v září 2015 shodnout. Přesto stojí ze reflexi na čem se teď státy světa dokázaly v OSN dohodnout. V mnoha ohledech je to výsledek unikátní.

Rozsah i hloubka navržených cílů je nevídaná. Cíle společně utváří agendu pro transformaci, která staví na zkušenostech MDGs a zaměřuje se na řadu vzájemně propojených problémů současného světa. Nový globální plán rozvoje se výrazně posunuje směrem k univerzálnosti. Nový cíl rozvoje číslo 1 zavazuje státy k úplnému vymýcení extrémní chudoby se zřetelem na potřeby osob s postižením, seniorů a mladých lidí. Kromě dalších cílů navazujících na nedokončené cíle lidského rozvoje z agendy MDGs se nový plán rozvoje světa zaměřuje na otázky nerovnosti, ekonomického růstu, zaměstnanosti, urbanizace, energetiky a udržitelné spotřeby i produkce, včetně cíle zaměřeného na otázky podpory fosilních paliv. Výrazný posun je také v oblasti ochrany životního prostředí. Nová agenda zahrnuje např. otázku ochrany ekosystémů, biodiverzity, oceánů a mořských zdrojů. Oproti očekáváním zahrnuje návrh i cíl vztahující se ke změně klimatu. Návrh cílů udržitelného rozvoje je založen na principech míru a bezpečnosti, spravedlnosti a solidarity.

OSN sice často zdůrazňuje pojmy jako je legitimita a zastupování, ale zůstává organizací suverénních států a její vlastní vnitřní předpisy umožňují účast jiných aktérů na rozhodování jen v omezené míře. Proto je důležité zmínit i způsob, jak se diskuse o nové agendě rozvoje vedly a kdo se mohl účastnit. Narozdíl od MDGs, které – jak praví legenda – napsalo několik málo zasvěcenců v příslovečně temné a zakouřené místnosti někde v podzemí budovy OSN, cíle udržitelného rozvoje vznikají v otevřeném, všem přístupném procesu konzultací. Díky otevřené pracovní skupině se do diskusí o nové agendě zapojili zástupci občanských iniciativ, soukromého sektoru i vědecké a akademické sféry. Slovo dostali i mladí lidé, a to i na formálních zasedáních pracovní skupiny. To je posun od obvyklé praxe OSN. Byl tak vytvořen precedens, který bude v budoucnu obtížné obejít.

Z množství i povahy projednávaných témat vyplývá, že nemohlo být odsouhlaseno vše. Mnoho sporných bodů zůstává pro další diskusi v rámci mezivládního procesu. Avšak už výsledek otevřené pracovní skupiny a jí navržený soubor cílů je úspěchem. V mnoha tématech byla nalezena shoda, dokonce i když počáteční postoje vypadaly nesmiřitelně. Lakmusovým papírkem cílů bude jejich realizace na úrovni států.

V době, kdy se svět potýká s mnoha mezinárodními krizemi a konflikty, je výsledek práce otevřené pracovní skupiny nadějí, že multilateralismus funguje v některých oblastech tak, jak potřebujeme aby fungoval i jinde.

Autorka je zástupkyní generálního tajemníka OSN a zvláštní poradkyní pro rozvojovou agendu po roce 2015.

Světový den humanitárních pracovníků

18.8.2014 



Již pošesté si připomínáme Světový den humanitárních pracovníků (19. srpna). V roce 2008 ho vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Datum připomíná pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello.

Den humanitárních pracovníku je příležitostí vyzdvihnout jejich úsilí, profesionalitu, odvahu i zaujetí pro pomoc druhým. Je to velmi náročná a často nebezpečná práce, za niž mnozí zaplatili i vlastním životem.

Rostoucí počet i rozsah krizí v současném světě klade na humanitární pracovníky OSN a dalších organizací zvýšené nároky. Ve světě se pohybuje rekordní počet uprchlíků a vnitřních přesídlenců od 2. světové války, lidé na mnoha místech planety čelí nejen konfliktům, ale i přírodním živlům. 19. srpen je příležitostí poděkovat: UNICEF, WHO, UNHCR, WFP a všem českým, zahraničním i mezinárodním humanitárním agenturám a jejich pracovníkům.

Stránky Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci

Připravenost na humanitární akci na Ukrajině

22.8.2014 



Organizace spojených národů a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od května postupně posilují své humanitární kapacity na pomoc Ukrajině.

OSN má vypracovaný předběžný plán pomoci, který vychází z práce monitorů na místě a je založen na čtyřech základních pilířích:

1. Poskytnutí technické pomoci vládě Ukrajiny v oblasti připravenosti, humanitární akce a koordinace;

2. Monitorování a vyhodnocování humanitární situace a potřeb;

3. Posilování kapacit a předběžné rozmísťováníomezeného množství nejzákladnější humanitární pomoci;

4. Prioritizace akutní pomoci v postkonfliktních oblastech se zaměřením na ubytování, obnovu základních služeb a proces usmiřování po skončení konfliktu.

Zatímco celkové potřeby a vyčíslování fondů je stále ve fázi vypracovávání ze strany humanitárních agentur, OSN již má plán sektorálního financování pro období srpen až prosinec 2014.

MDGs skončí za 500 dní

22.8.2014 



Pan Ki-mun

Ve světě je v současnosti mnoho požárů, ať už se jedná o politické nepokoje, násilné konflikty, ohrožení veřejného zdraví či porušování lidských práv. Musíme si ale všimnout i plamínku naděje v podobě zlepšení životů nejchudších lidí díky projektu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs).

V roce 2000 stanovili političtí lídři států světa patnáctiletý ambiciózní plán na potírání chudoby, hladu, nemocí, na ochranu životního prostředí a podporu vzdělanosti, zdravotní péče a lepšího postavení žen ve společnosti.

Do cílového data MDGs zbývá jen 500 dní. Navzdory cynickým předpovědím pomohly bez rozmáchlých gest světu sjednotitse , inspirovat a transformovat. Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Více dívek chodí do školy. Více rodin má přístup k lepším zdrojům vody. Více matek přežije porod a více dětí žije zdravěji. Daří se nám masivní zákroky proti malárii, tuberkulóze a dalším smrtelným chorobám.

Setkal jsem se s mnoha lidmi, kteří rozvojovým cílům vděčí za své přežití. Stále však miliony dalších zápasí s extrémní chudobou a nerovností. Příliš mnoho komunit nemá k dispozici odpovídající sanitární vybavení. Příliš mnoho rodin je stále opomíjeno a náš svět čelí zřejmé a již probíhající změně klimatu.

Čas pro závěrečné zesílené úsilí o dosažení MDGs je právě teď. V této fázi budou důležité zejména podněty a nápady mladých lidí a jejich role musí ještě posílit. Právě proto jsem 500 dní do splnění MDGs připomněl v sídle OSN v New Yorku společně s mladou obhájkyní práva na vzdělání Malálou Júsufzaj a pěti stovkami dalších mladých lidí.

K posílení akce v závěrečné fázi MDGs je zapotřebí akce ve čtyřech oblastech:

1. strategické investice do zdraví, vzdělávání, energetiky a sanitárního vybavení, se zvláštním zřetelem na zlepšení postavení žen a dívek;

2. zaměřit pozornost na nejchudší a nejzranitelnější země, komunity a společenské skupiny, pro které je cesta ke zlepšení nejtěžší, přestože vyvíjejí největší úsilí.

3. plnit sliby finanční podpory. Veřejné rozpočty zažívají těžké časy, ale břímě vyrovnávání rozpočtů by neměli nikdy nést ti nejslabší.

4. prohloubit spolupráci mezi vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími skupinami v celém světě, která pomáhá Rozvojovým cílům tisíciletí stát se historicky nejúspěšnějším celosvětovým tažením proti chudobě.

Problémy, jimž čelíme, jsou velké, ale máme mnohem lepší možnosti než na přelomu tisíciletí: od stále širšího využití technologí až po mnohem větší pochopení toho, co funguje a co ne.

Budeme-li nadále aktivní, zachráníme životy, vytvoříme solidní základy udržitelného rozvoje po roce 2015 a pomůžeme vytvořit lepší předpoklady pro trvalý mír a lidskou důstojnost.

Zpráva MDG Report 2014
Human Development Report 2014

Ukrajina: Jednostranné akce jen zhoršují nebezpečnou situaci

23.8.2014 



V reakci na to, že konvoj s ruskou humanitární pomocí překročil hranice Ukrajiny bez souhlasu Kijeva, vyzval generální tajemník OSN Pan Ki-mun všechny strany ke spolupráci, aby humanitární dodávky dorazily k těm, kteří je potřebují.

„Uznávám, že humanitární situace na Ukrajině se rychle zhoršuje, ale jednostranné akce jen prohlubují již tak nebezpečnou situaci na východě Ukrajiny,“ řekl šéf OSN v prohlášení které zveřejnil jeho mluvčí. Řekl také, že ho povzbudila slova prezidenta Petra Porošenka, že Ukrajina udělá vše, aby zabránila další eskalaci konfliktu po vstupu konvoje na ukrajinské území. O situaci v noci na dnešek jednala Rada bezpečnosti za zavřenými dveřmi.

Šéfka humanitárních operací OSN Valerie Amosová, která přijela na Ukrajinu na čtyřdenní návštěvu, řekla, že rozhovory s představiteli země o humanitárních potřebách lidí na východě Ukrajiny se vyvíjejí pozitivně. Na místě se chce seznámit se situací a zjistit, jak lze zlepšit humanitární pomoc asi 190 tisícům přesídlenců v oblasti. „Chtěla bych, aby si všichni, kdo jsou zainteresováni v konfliktu, uvědomili, že trpí především obyčejní lidé.“

O víkendu zamířila Valerie Amosová do Doněcku. „Doufám, že probíhající politické rozhovory povedou k zastavení násilí a následně k příměří.“ Zdůraznila, že prioritou se musí stát potřeby lidí, které konflikt ohrožuje. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních otázek, v jehož čele Valerie Amosová stojí, minulý týden vyzval ke shromáždění prostředků ve výši 33,3 milionu USD, aby bylo možné pokračovat v poskytování humanitární pomoci včetně zajišťování vody, přístřeší, zdravotnické podpory a výuky ve školách. Pokud se situace bude nadále zhoršovat, bude nutné finanční nároky na pomoc přehodnotit. „Mám dobrý pocit z rozhovorů s ukrajinskými představiteli o tom, jak bychom mohli spolupracovat,“ řekla Valerie Amosová.

Podrobné informace o situaci na Ukrajině najdete na  UN News Center

Zadržení 43 příslušníků mise OSN na Golanských výšinách

28.8.2014 



V důsledku zostřených bojů mezi ozbrojenými skupinami a jednotkami syrské armády v oblasti Golanských výšin bylo dnes v ranních hodinách zadrženo 43 příslušníků mírové operace OSN UNDOF (Jednotky OSN pro dohled nad stažením) skupinou ozbrojenců.

Dalším 81 příslušníkům UNDOF je bráněno zaujmout své pozice. Organizace spojených národů se snaží zajistit propuštění zadržených a obnovení svobody pohybu jednotek UNDOF ve vymezeném území.

Příslušníci jednotek UNDOF byly ozbrojenými skupinami zadrženy již v březnu a květnu 2013. Později byli propuštěni.

Mandátem UNDOF je dohled na doržování smlouvy o stažení mezi Sýrií a Izraelem z roku 1974 po válce, která mezi těmito zeměmi proběhla rok předtím. V červnu prodloužila Rada bezpečnosti mandát mise do konce roku 2014.

V misi UNDOF v současné době působí 1 223 vojáků ze šesti zemí (Fiji, Indie, Irsko, Nepál, Nizozemsko a Filipíny).

Nebezpečná eskalace krize na Ukrajině

29.8.2014 



Jde o nebezpečnou eskalaci krize, říká o posledním vývoji na Ukrajině generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Mezinárodní společenství nemůže dopustit, aby docházelo k další eskalaci a ani nemůže připustit další násilí a ničení,“ řekl šéf OSN v prohlášení v souvislosti s včerejším zasedáním Rady bezpečnosti OSN.

Podle zpráv se boje na východě Ukrajiny rozšířily na jih směrem k Azovskému moři a hranicím Ruska. „Pokud se to potvrdí, je to nebezpečná eskalace ukrajinské krize,“ píše se v prohlášení generálního tajemníka.

Radu bezpečnosti o situaci na Ukrajině informoval zástupce generálního tajemníka OSN pro politické otázky Jeffery Feltman. „Nemůžeme ignorovat hluboce znepokojující zprávy o zapojení ruských vojenských sil v této nové vlně eskalace.“ Řekl také, že OSN nemá žádný nezávislý zdroj na potvrzení těchto zpráv a že Rusko je popírá.

Jeffrey Feltman navštívil minulý týden Ukrajinu, kde jednal s tamními představiteli. Podle něj zůstává situace na východní ukrajinsko-ruské hranici hlavní překážkou ke snížení napětí, protože podle zpráv pokračuje přísun malých i těžkých zbraní z Ruska na Ukrajinu. „Je nutné zajistit bezpečnost hranice mezi oběma státy, na což musí dohlížet mezinárodní pozorovatelé.“ Ukrajinský prezident Petro Porošenko nadávno prohlásil, že první bilaterální konzultace mezi ochranou hranic Ukrajiny a Ruska jsou naplánovány na 30. srpna.

Podle Feltmana je důležité, aby volby plánované na 26. října mohly proběhnout na celé Ukrajině a staly se sjednocujícím a usmiřovacím prvkem, který zajistí, že se všichni Ukrajinci budou cítit zastoupeni svými představiteli v Kyjevě. „V tuto chvíli je ale nutné se především zaměřit na zastavení nebezpečné eskalace a rychle se od vojenské konfrontace posunout k politickému řešení a dialogu,“ řekl Jeffrey Feltman.

Začněme jednat – změna klimatu ovlivňuje naše životy

4.9.2014 



Síť 63 informačních center OSN se připojila k celosvětové výzvě k Akci pro klima sérií komunikačních aktivit.

Změna klimatu není nijak vzdálený problém. Dochází k němu právě teď a velmi reálně ovlivňuje životy lidí. Změna klimatu narušuje hospodářství států a velmi draze za ni platíme už dnes, ještě více však zaplatíme v budoucnu. Narůstá však už povědomí o tom, že existují cenově dostupná řešení, která nám umožní rapidní posun k čistším a odolnějším ekonomikám.

Ve vzduchu je cítit změna. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pozval vrcholné světové představitele vlád, finanční a obchodní sféry, a zástupce občanské společnosti na Klimatický summit 2014, který se uskuteční 23. září 2014 a jeho hlavní náplní bude povzbudit a podnítit možná opatření v oblasti změn klimatu.

Pan Ki-mun vyzval světové vůdce, aby na Summitu přednesli odvážná prohlášení a návrhy, které povedou ke snížení emisí, k posílení klimatické odolnosti a k mobilizaci politické vůle k dosažení smysluplné dohody v roce 2015. Klimatický summit 2014 nabízí jedinečnou příležitost prosadit ambiciózní vizi, ukotvenou v akci, která umožní v roce 2015 uzavřít zásadní celosvětovou dohodu.

69. Valné shromáždění začne 16. září v New Yorku

12.9.2014 



Výroční zasedání hlavního orgánu Organizace spojených národů, Valného shromáždění, bude zahájeno v sídle organizace v New Yorku 16. září pod předsednictvím Sama Kahamby Kutesy. Do svého zvolení byl ministrem zahraničních věcí Ugandy.

Program

Hned druhý týden 69. zasedání se budou konat akce na vysoké úrovni s účastí nejvyšších představitelů států a vlád. V pondělí a úterý (22. a 23. září) to bude Světová konference o původním obyvatelstvu. V úterý 23. září pak Klimatický summit (#Climate2014), který svolal šéf OSN Pan Ki-mun, aby „podpořil politickou vůli a podnítil ambiciózní kroky reagující na změnu klimatu”. Do New Yorku pozval vůdčí osobnosti vlád, měst, obchodu, finančnictví a občanské společnosti, aby ukázali, jak podporují nezbytnou změnu. Svět potřebuje vědět, co jednotlivé země už dělají pro snížení emisí skleníkových plynů.

Každoroční všeobecná rozprava, které se tradičně účastní nejvyšší představitelé států OSN, začne 24. září a potrvá až do 1. října.

Celoroční zasedání VS probíhá intenzivně od září do prosince, po novém roce se Valné shromáždění schází podle potřeby.

57. zasedání VS v roce 2002 předsedal někdejší ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan.

Izolace může v úsilí o zastavení eboly nadělat více škody než užitku

14.9.2014 



Šéf OSN vítá náznaky mezinárodní solidarity se zeměmi, které se potýkají s epidemií eboly. Ocenil vyslání 165 zdravotníků z Kuby do Sierry Leone, kam by měli dorazit první týden v říjnu. Americká egentura USAID minulý týden oznámila, že dá k dispozici dalších 75 milionů USD, materiální, finanční i personální pomoc přislíbily další vlády. V regionu bylo dosud rozmístěno více než 100 expertů, většina z nich ze Spojených států.

Generální tajemník Pan Ki-mun ve svém pátečním prohlášení zdůraznil, že se k pomoci regionu musí připojit více států prostřednictvím již dříve zveřejněného plánu WHO na potírání epidemie. Vlády západoafrických států, v nichž se ebola vyskytuje, musí dokončit přehled požadavků. Ty zveřejní Úřad OSN pro koordinaci humanitární pomoci na ženevském jednání naplánovaném na úterý 16. září.

Šéf OSN znovu vyzval státy, aby neuzavíraly hranice před lidmi z nejpostiženějších zemí, tedy Guinei, Libérie a Sierry Leone a aby letecké a přepravní společnosti zachovaly spojení do těchto zemí. „Izolace může nadělat více škody než užitku v úsilí o zastavení eboly.“

Již na začátku minulého týdne aktivoval šéf OSN krizový management v rámci OSN. Vyzval šéfy agentur a odborů OSN, aby spolupráci na potírání eboly postavili na samý vrchol svých priorit. Týmy OSN jsou v postižených zemích, kde zajišťují zdravotní služby, dodávky potravin i informování veřejnosti.

Poslední oficiální čísla OSN: 4 366 infikovaných, 2 218 obětí na životech.

UNICEF opakovaně upozorňuje na sílící dopad epidemie na děti. V Libérii je nedostatek zdravotní péče a školy jsou zavřeny. Dětem se nedostává péče nejen co se týče eboly. Podle odhadů přišlo dosud o rodiče asi 2 tisíce dětí kvůli ebole. V důsledku toho jsou tyto děti ještě stigmatizovány, protože jsou vnímány jako zdroj nákazy, neštěstí a problémů. S podporou Světové banky přepravil UNICEF do zemí postižených ebolou téměř 250 tun materiálu, především ochranné pomůcky, hygienické potřeby, rehydratační roztoky apod. UNICEF v těchto zemích již distribuoval rekordní množství chlóru k dezinfekci.

Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti o epidemii(anglicky)

Mezinárodní den demokracie

15.9.2014 




Demokracie je univerzální hodnota založená na svobodné vůli vyjádřit se a určit si vlastní politický, hospodářský, sociální a kulturní systém, jehož chceme být součástí. Téma letošního roku – Zapojení mladých lidí do demokratických procesů – by mělo zdůrazňovat příležitosti a výzvy pro mladé, angažující se v demokratických procesech.

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna:

„Svět se dnes zdá bouřlivější než dříve. Hodnoty Organizace spojených národů, zahrnující základní práva a svobody, zakotvené v Chartě OSN, jsou v mnoha regionech a různými způsoby testovány a napadány.

Vlna současného násilí ukazuje, že se vyskytovat bude. Tam, kde není zahrnuta společnost a kde nejsou odpovědné vlády, schopné okamžitě reagovat, se nemůže mír, rovnost a prosperita udržet. Musíme se zaměřit na miliardy lidí, kteří jsou sociálně znevýhodněni, přehlíženi, nezaměstnáni, bez naděje a pochopitelně frustrováni. Musíme se ujisti, že jsou slyšet a že se v budoucnu mohou stát aktivní součástí společnosti.“

Mezinárodní den míru 2014

17.9.2014 



U příležitosti 30. výročí přijetí Deklarace práva národů na mír Valným shromážděním je toto právo tématem letošního Mezinárodního dne míru. Letošní výročí je jedinečnou příležitostí ujistit o oddanosti Spojených národů cílům a zásadám, kvůli nimž organizace vznikla. Je nutné zdůraznit, že „právo národů na mír vyžaduje, aby politika států směřovala k odstranění hrozby války“ a že podpora míru je nezbytná, aby každý mohl plně využívat svých lidských práv.

Mezinárodní den míru(21. září) byl vyhlášen v roce 1981 rezolucí 36/67. Rezoluce uvádí, že tento den bude „věnován podpoře ideálů míru uvnitř i mezi státy a národy.“ Každoroční připomínka tohoto dne podtrhuje fakt, že mír je jedním z univerzálních cílů lidstva a za jeho ochranu jsme zodpovědní všichni.

Téma letošního Mezinárodního dne míru si také klade za cíl upozornit na iniciativu „Práva především“ (Rights Up Front), kterou nedávno zahájil generální tajemník OSN a je také věnována souvislostem mezi mírem a lidskými právy.

Porušování lidských práv vede často ke konfliktům, jež mohou vyústit v násilí a ztráty na životech. Život bez válek je nezbytnou podmínkou blahobytu, rozvoje a pokroku. V souladu s tématem „Právo národů na mír“ vyzývá OSN všechny státy a národy ke spolupráci se Spojenými národy při nastolování celosvětového příměří během Mezinárodního dne míru.

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna:

„Každoročně u příležitosti Mezinárodního dne míru vyzývá OSN k celosvětovému příměří. Vyzýváme ozbrojené skupiny, aby složily zbraně, aby se všichni mohli nadechnout míru. Ozbrojené konflikty způsobují nevýslovný žal a utrpení rodinám, komunitám i celým společnostem. Příliš mnoho lidí trpí brutalitou válečných štváčů a teroristů. Dnes bychom měli projevit solidaritu s trpícími. Mír a bezpečnost jsou nezbytné základy společenského pokroku a udržitelného rozvoje. Proto před třemi desetiletími stvrdila OSN právo národů na mír.

Během celého nadcházejícího roku si budeme připomínat 70. výročí vzniku Organizace spojených národů. Naše organizace je založena na závazku uchránit příští generace před metlou válek. Dosáhli jsme značného pokroku. Ale stále ještě mnoho zbývá udělat. Musíme uhasit plameny extremismu a vypořádat se s nejhlubšími příčinami konfliktů. Cesta k míru je velmi dlouhá a musíme po ní jít společně, krok za krokem, a začít právě dnes.

Vyzývám celý svět, aby na Mezinárodní den míru v poledne držel minutu ticha. Měli bychom se zamyslet nad tím, co pro naši lidskou pospolitost mír znamená. Udržujme mír ve svých srdcích i myslích a pečujme o něj tak, aby mohl růst a vzkvétat.“

Klimatický summit generálního tajemníka OSN upozorní na zásadní koncepce a postupy proti změně klimatu

18.9.2014 



Nejvyšší představitelé států a vlád společně s vůdčími osobnostmi podnikatelské sféry a občanské společnosti představí na klimatickém summitu OSN nové závazky a konkrétní kroky vztahující se k otázce změny klimatu. Summit svolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun na 23. září do sídla organizace v New Yorku.

Čelní světoví představitelé se setkají po pěti letech, aby společně vytýčili nový a odvážný směr postupu proti klimatické změně. Generální tajemník vyzval lídry států, aby na summitu oznámili jaké zásadní iniciativy na zastavení globálního oteplování jejich státy podnikají.

„Svolal jsem na 23. září klimatický summit, abych podpořil politickou vůli a podnítil ambiciózní kroky reagující na změnu klimatu,“ říká generální tajemník. „Pozval jsem vůdčí osobnosti vlád, měst, obchodu, finančnictví a občanské společnosti, aby ukázali, jak podporují změnu, o níž víme, že je nezbytná. Svět potřebuje vědět, co jednotlivé země už dělají pro snížení emisí skleníkových plynů.“

Spolu s vládami oznámí nové významné závazky také čelní představitelé soukromé sféry, včetně obchodu a finančnictví.

„Řešení existuje a my už jsme svědky podstatných změn vládních politik a investic v duchu udržitelnosti způsobu života i podnikání,“ říká Pan Ki-mun. „Čas běží a teď je a na lídrech, aby nasměrovali svět k bezpečnější budoucnosti.“

Ze zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vyplývá, že svět nyní směřuje k tomu, že může být překročen limit oteplení o 2°C. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, abychom nepocítili ty nejhorší dopady změny klimatu. Zpráva IPCC také uvádí řadu možných scénářů a směrů vývoje k bezpečnější budoucnosti. S pomocí nutných opatření v rozhodujících oblastech, jako je energetika, zemědělství, města a lesnictví, a dostatečně finančně zajištěnému posilování odolnosti zemí i společností lze i při snižování emisí oxidu uhličitého budovat zdravé ekonomiky.

Program jednodenního summitu zahrnuje zahajovací ceremoniál, prohlášení hlav států a vlád, prohlášení představitelů soukromé sféry, a představení nových iniciativ zaměřených na klíčové oblasti, jimž se budou věnovat koalice vlád, podniků a občanských organizací. Další částí programu budou zasedání zaměřená na kritické aspekty změny klimatu – vědu, situaci lidí postižených projevy změny klimatu, společenský přínos přijatých opatření, ekonomické důvody pro podniknutí kroků proti klimatické změně. Generální tajemník pak při závěrečném ceremoniálu shrne výsledky celodenních jednání.

Akreditace novinářů: do 5. září 2014 

Doprovodný program summitu: Newyorský týden pro klima

Mezinárodní den za úplné jaderné odzbrojení

22.9.2014 



26. září 2013 proběhlo historicky první zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k jadernému odzbrojení. Jeho výsledkem bylo přijetí rezoluce, kterou byl vyhlášen tento nový mezinárodní den. Jde o poslední z řady kroků, jimiž se Valné shromáždění snaží zvýšit všeobecné povědomí o nutnosti jaderného odzbrojení a podnítit větší angažovanost v této věci.

V průběhu let byla OSN vůdčí silou diplomatických snah o dosažení všeobecného a úplného jaderného odzbrojení.Přesto ještě dnes ve světě existuje přes 16 tisíc jaderných zbraní. Země, které je vlastní, mají navíc dobře financované dlouhodobé plány modernizace jaderného arzenálu. Více než polovina světové populace žije v zemích, které mají buď vlastní jaderné zbraně, nebo jsou členy jaderných aliancí. Do roku 2014 sice počet rozmístěných jaderných zbraní v porovnání s vrcholným obdobím studené války znatelně klesl, žádná jaderná zbraň však doposud nebyla zničena a neprobíhají žádá aktuální jednání o jaderném odzbrojení. Naopak přetrvává doktrína jaderného zastrašování, která je součástí bezpečnostní politiky zemí, jež jaderné zbraně vlastní, i jejich spojenců.

V posledních letech vzrůstá mezi členskými státy OSN frustrace z pomalého tempa jaderného odzbrojování. V jejím důsledku narůstají obavy z katastrofálních humanitárních důsledků jako následku možného použití jen jediné jaderné zbraně, nemluvě už o regionální nebo světové jaderné válce.

Na základě této skutečnosti rozhodlo Valné shromáždění OSN o vyhlášení 26. září Mezinárodním dnem za úplné jaderné odzbrojení. Tento den nabízí světovému společenství příležitost obnovit své závazky úplného odstranění jaderných zbraní. Zároveň upozorňuje veřejnost na nesporné výhody odstranění těchto zbraní a na to, jaké společenské i ekonomické náklady jsou spojené s jejich vlastněním. Pro OSN má tento den velký význam, protože tématem jaderného odzbrojení se zabývá dlouhodobě. Právě na půdě této světové organizace je nejvhodnější postavit se jedné z největších výzev, jimž lidstvo čelí: dosáhnout míru a bezpečnosti ve světě bez jaderných zbraní.

V souladu s rezolucí Valného shromáždění A/RES/68/32 je cílem Mezinárodního dne za úplné jaderné odzbrojení podpořit cíl, jímž je úplné odstranění jaderných zbraní, zvýšit povědomí veřejnosti a informovat o hrozbě, již pro lidstvo jaderné zbraně představují, stejně jako o významu jejich likvidace. Tuto iniciativu podniká OSN v naději, že pomůže zmobilizovat mezinárodní úsilí o dosažení společného cíle. K vyhodnocení pokroku, jehož bude v tomto směru dosaženo, svolá Valné shromáždění nejpozději v roce 2018 konferenci OSN na nejvyšší úrovni k jadernému odzbrojení.

Klimatický summit skončil. Čeho bylo dosaženo?

23.9.2014 



„Byl to velký, historický den. Ještě nikdy se nesešlo tolik státníků, aby se zavázali k akci proti změně klimatu,“ řekl na závěr hektického dne generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Nejen státníci, ale i zástupci byznysu, finančního sektoru a občanské společnosti se na summitu přihlásili k aktivnímu postupu proti klimatické změně.

Iniciátorem setkání na nejvyšší úrovni byl šéf OSN, který dlouhodobě vyzývá k řešení této otázky, které je založené na jasné vizi opírající se o domácí i mezinárodní přístupy. Do New Yorku se sjeli významní mezinárodní hráči, kteří veřejně prezentovali své vize a závazky, jež mají přispět k uzavření univerzální a smysluplné klimatické úmluvy v roce 2015. Jejich oznámení mířila na konkrétní opatření na snižování emisí, posilování odolnosti vůči změně klimatu i na mobilizaci finančních prostředků na potírání klimatické změny.

Summit dostál svým předsevzetím,“ řekl Pan Ki-mun s tím, že představitelé států i soukromé sféry znovu potvrdili své odhodlání udržet růst globální teploty do 2 °C snižováním emisí. Mnozí z účastníků – ze všech regionů, představitelé států rozvinutých i rozvojových – ze zasazovali o zastavení globálního růstu emisí do roku 2020 a za výrazné snížení poté i za dosažení uhlíkové neutrality po roce 2050.

K financování řekl šéf OSN, že veřejné a soukromé zdroje ukázaly další cestu jak mobilizovat potřebné finanční prostředky. Nejvyšší představitelé států vyjádřili podporu Zelenému klimatickému fondu. Na počáteční aktivaci fondu byla přislíbena částka ve výši 2,3 miliardy USD, další finanční vklad je přislíben na listopad 2014.

O ceně uhlíku a chytrých investicích

„Nová koalice vlád, zástupců byznysu, finančního sektoru, rozvojových bank a občanské společnosti oznámila své závazky k mobilizaci prostředků ve výši až 200 miliard USD k financování rozvoje založeného na nízkém podílu uhlíku a na posilování odolnosti,“ říká Pan Ki-mun s tím, že soukromé banky oznámily emise tzv. zelených dluhopisů ve výši 20 miliard USD. V roce 2015 dosáhnou objemy těchto dluhopisů až 50 miliard USD.

Stanovení ceny uhlíku a rozvoj karbonových trhů je podle šéfa OSN „jedním z nejmocnějších nástrojů ke snižování emisí a k podpoře udržitelného rozvoje a růstu“. Mnoho zástupců vlád a obchodní sféry podpořilo na summitu OSN zavádění uhlíkových trhů a volali po eliminaci dotací na fosilní paliva.

Na summitu zazněly také náměty na posilování klimatické i finanční odolnosti jako nezbytné a zároveň chytré investice. Po celém světě se zvyšuje nutnost adaptačních opatření, zejména v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních státech. Tam jsou rizika klimatické změny nejvyšší.

Formují se nové koalice, které se věnují všem aspektům klimaitické změny. Na summitu vyzdvihl generální tajemník Pan Ki-mun zejména zemědělskou alianci Global Agricultural Alliance, jejíž cílem je poskytnout do roku 2030 podporu půl milionu farmářů při zavádění klimaticky inteligentních praktik v zemědělském podnikání.

Výrazný závazek na snížení emisí metanu do roku 2020 učinili zástupci byznysu, národních vlád i nevládních organizací.

V New Yorku byly prezentovány také závazky celkem 200 municipalit, v nichž dohromady žije na 400 milionů lidí, na snížení emisí od 12,4 do 16,4 % za rok. Generální tajemník ve svém závěrečném vystoupení na summitu řekl, že všechny významné závazky jsou zahrnuty v jeho summary (2014 Climate Change Summary – Chair’s Summary), jenž bylo rozesláno všem členským státům OSN.

Obama: Musíme reagovat

V souvislosti s blížícími se konferencemi UNFCCC v Limě (prosinec 2014) a Paříži (prosinec 2015) Pan Ki-mun připomněl, že bychom se „na dnešní summit měli dívat tak, že jsme se jako lidstvo rozhodli, že si ve společném domě musíme udělat pořádek, aby v něm dokázaly žít i příští generace. Summit dokázal, že se s výzvou klimatické změny budeme umět vypořádat.“ Vyzdvihl zejména závazky Francie a Německa, které shodně přislíbily finance ve výši jedné miliardy USD (každá země). Ocenil také závazek EU na snížení emisí o 40 % i výzvu Grenady, aby všechny ostrovní státy přešly plně na obnovitelné zdroje energie. Ocenil i prohlášení Číny, že zastaví v nejbližší možné době nárůst emisí a že zdvojnásobí svou podporu projektu spolupráce globálního jihu (South-South Cooperation).

Americký prezident Barack Obama na summitu prohlásil, že mezi bezprostředními hrozbami, jimiž se lídři států budou zabývat během všeobecné rozpravy Valného shromáždění, ať už je to terorismus, nerovnost nebo nemoci, jedna bude definovat kontury našeho století více než ty ostatní. Tou je naléhavá a sílící hrozba změny klimatu. „Vědecké poznatky jsou důkazem, že kdysi vzdálená hrozba se posunula do bezprostřední blízkosti a nikdo proti ní není imunní…. Klima se mění rychleji, než naše snahy něco s tím udělat. Varovné zvony bijí, občané pochodují. Nemůžeme se tvářit, že je neslyšíme ani nevidíme. Musíme na to reagovat.“

Strategický plán OSN na zastavení epidemie eboly

23.9.2014 



Epidemie eboly je dosud nejrozsáhlejší v historii. Nejedná se již pouze o ohrožení veřejného zdraví, je to komplexní krize, která má závažné sociální, ekonomické, humanitární, politické i bezpečnostní dopady. Organizace spojených národů se v minulých letech výrazně podílela na pozvednutí situace v západní Africe a nedopustí, aby epidemie zvrátila pozitivní kurz, kterým se již celou desítku let postižené země řídí. OSN a celé mezinárodní společenství je připraveno zajistit účinnou rozsáhlou akci na pomoc vládám a lidem v Guinei, Libérii a Sieře Leone.

Strategie OSNje postavena na pěti pilířích:

1. zastavení šíření epidemie

2. léčba infikovaných

3. zajištění základních služeb 

4. zajištění stability

5. prevence dalšího šíření

Na akci bude dohlížet zvláštní mise OSN s komponentem Světové zdravotnické organizace (WHO). Jedná se o vůbec první misi, která je určena k řešení zdravotní krize. Mise bude mít dočasný charakter. V jejím čele stojí zvláštní koordinátor OSN pro problematiku eboly Dr. David Nabarro. Předsunutý tým mise bude do oblasti vyslán do konce září 2014.

Financování

OSN zřídila zvláštní fond. Bude se řídit strategickými prioritami zpracovanými Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA). Ve svém dokumentu odhaduje OCHA výši potřebných prostředků na jednu miliardu USD. Do fondu budou přispívat státy, mezivládní a nevládní organizace, firmy i jednotlivci. Příspěvky lze posílat on-line

OSN oceňuje odvážné akce, které dosud podnikly vlády postižených zemí, komunity i záchranné týmy především Lékařů bez hranic, Mezinárodního červeného kříže a agentur OSN.

Seznam prioritních požadavků OSN na potírání eboly (dostaly k dispozici všechny státy OSN):

● prostředky vzdušné (především helikoptéry) a námořní dopravy, palivo, automobily

● mobilní laboratoře schopné přemísťování v oblasti

● nepojízdné kliniky (ne pro případy eboly)

● prostředky k rychlému převozu mezinárodního zdravotnického personálu, který bude vystaven přímému kontaktu s ebolou, do míst, kde je náležitá odborná péče

● 3,3 milionu kusů vysoce kvalitních prostředků osobní ochrany

● vybudování center pro péči o infikované

WHO dosud eviduje celkem 5 843 případů infekce a 2 803 úmrtí (obě čísla zahrnují potvrzené, pravděpodobné a podezřelé případy).

Mezinárodní den seniorů

30.9.2014 



Od roku 1990 se každoročně 1. října slaví Mezinárodní den seniorů. Složení světové populace se výrazně mění. V letech 1950 – 2010 se průměrná délka života zvýšila ze 48 let na 68 let. Téměř 700 milionů lidí je dnes ve věku 60 let a více. Předpokládá se, že počet seniorů v rozvojových zemích se do roku 2050 zdvojnásobí a v rozvinutých zemích bude představovat dvojnásobek počtu dětí. Tento fakt má už dnes reálný dopad.

Stárnoucí populace představuje obrovskou příležitost a výzvu. Příležitostí je možnost těžit z mnoha přínosů starší populace společnosti. S ohledem na tyto skutečnosti je nutné podporovat sociální začlenění a mezigenerační solidaritu.

Téma letošního roku – Všichni na jedné lodi: Společnost pro všechny – vyzdvihuje důležitost pochopení otázek demograficky udržitelného vývoje. Stárnoucí populace bude formovat klíčové otázky pro 21. století.

Pan Ki-mun: Pokud je naší ambicí budovat budoucnost, kterou sami chceme, musíme se zaměřit na populaci starší 60 let. Ta by měla v roce 2030 dosáhnout počtu 1,4 miliardy, což bude představovat 20 % populace.

Světový den výživy 2014: Rodinné farmy živí svět a pečují o Zemi

16.10.2014 



Světový den výživy připadá na 16. října a připomíná založení Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 1945. Světový den výživy byl ustanoven v roce 1979 při příležitosti 20. generální konference FAO.

Hlavním tématem jsou letos rodinné farmy. Snahou je zviditelnit jejich práci i práci dalších drobných zemědělců. Svět by měl věnovat více pozornosti významné roli rodinného zemědělství při potírání hladu a chudoby, při zajišťování bezpečnosti potravin a výživy, zlepšování životních podmínek, ochraně životního prostředí a v neposlední řadě při zajišťování udržitelného rozvoje. Na světě je více než 570 milionů zemědělských farem, z toho 500 milionů jsou farmy rodinné. Ty generují 56 % světové zemědělské produkce. Nejvíce rodinných farem je v Severní a Střední Americe a v Asii. Na území Evropy tvoří rodinné farmy 68 % z celkového počtu zemědělských farem.

Valné shromáždění OSN vyhlásilo celý rok 2014 za „Mezinárodní rok rodinných farem“. Je to zřetelný signál, že mezinárodní společenství uznává a respektuje význam rodinných zemědělských farem pro zajištění celosvětové potravinové bezpečnosti.

Rodinné farmy jsou základním kamenem pro udržitelný zemědělský a potravinový systém. V porovnání s předchozími deseti lety je dnes na světě o 100 milionů méně hladových, ale stále více než 800 milionů lidí nemá dostatek zdravých a výživných potravin nutných k aktivnímu životu. Polovina populace v 63 chudých zemích trpí podvýživou. Podvýživa postihuje jedno ze třech malých dětí.

Šéf OSN Pan Ki-mun považuje rodinné farmy za jeden z klíčových prvků rozvoje. Jsou ale znevýhodněny v přístupu k technologiím i trhům. Ohrožují je extrémní projevy počasí, změna klimatu a degradace životního prostředí. Proto se staly jedním z důležitých témat nedávného klimatického summitu v New Yorku. Více než 100 organizací a vlád se zavázalo úzce spolupracovat s farmáři, rybáři a chovateli hospodářských zvířat s cílem zajistit potravinou bezpečnost.

Mezinárodní den za odstranění chudoby

17.10.2014 



Cílem Mezinárodního dne za odstranění chudoby je upozornit na situaci lidí, kteří čelí extrémní chudobě a sociálnímu vyloučení. Valné shromáždění OSN vyhlásilo tento den za účelem zvyšování povědomí o potřebě odstranit ve všech zemích bídu a nedostatek. 17. října si tak každoročně připomínáme problémy lidí žijících v podmínkách extrémní chudoby a jejich zkušenosti, kterými mohou přispět k jejímu vymýcení.

Mottem letošního mezinárodního dne je, že všichni jsme na jedné lodi a měli bychom společně přemýšlet a jednat s cílem vymýtit chudobu. Potírání chudoby je jedním z hlavních Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) i Rozvojové agendy po roce 2015. Miléniové cíle v oblasti chudoby se skutečně plní. V letech 1990 až 2010 se z extrémní chudoby vymanilo 700 milionů lidí. I přes tento úspěch se jedna z pěti osob žijících v rozvojových zemích s chudobou stále potýká. 1,2 miliardy lidí žije s méně než 1,25 USD na den a 2,4 miliardy žijí s méně než 2 dolary na den.

Lidstvo na křižovatce

V dubnu letošního roku vystoupil s přednáškou na akademické půdě Univerzity Karlovy v Praze generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zabýval se nejen současnými krizemi a ohnisky napětí, ale velkou část svého projevu věnoval problematice chudoby a zlepšování života lidí. „Stojíme na křižovatce. Pro nadcházející rok jsou aktuální tři výzvy, které budou mít vliv na životy budoucích generací. Zaprvé musíme urychlit naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. Tyto cíle byly stanoveny na období 2000 až 2015. Zbývá tedy už jen rok,“ upozornil Pan Ki-mun.

Zamýšlel se i nad úspěchy a výzvami globálního tažení proti chudobě. „Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Do škol chodí více dětí. Ale ještě stále máme před sebou dlouhou cestu. Hladem trpí téměř miliarda lidí. Nemoci, jimž lze předcházet, zabíjejí každý den desetitisíce dětí. Ženy stále nejsou v odpovídající míře zastoupeny ve vládách a parlamentech. Růst globální teploty ohrožuje budoucnost naší planety,“ řekl Pan Ki-mun v Karolinu s tím, že svět musí udělat maximum pro urychlení postupu k naplnění MDGs příští rok.

„Tou dobou musíme vstoupit do udržitelné budoucnosti a přizpůsobit se měnícímu se globálnímu prostředí. A to je druhá výzva. Při vytváření dlouhodobého plánu rozvoje pro příští generace vycházíme ze zkušeností, které jsme získali z realizace MDGs. Nyní formulujeme odvážný a konkrétní plán reagující na současné potřeby. Musíme posílit rozvoj ve třech směrech: ekonomickém, sociálním i environmentálním. Chceme dosáhnout prosperity a udržitelnosti. Tím se dostávám ke třetí výzvě: reagovat na změnu klimatu. Změna klimatu je existenční hrozbou, avšak využijeme-li možností, které s sebou přináší nutnost se s klimatickou změnou vyrovnat, můžeme dosáhnout velkých ekonomických zisků,“ řekl v Praze šéf OSN.

Klimatická změna: od vědeckých poznatků k politickému řešení

22.10.2014 



Panelová diskuse v Senátu

Informační centrum OSN v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí AV ČR a nadace Heinrich-Böll-Stiftung v Praze srdečně zvou na panelovou diskusi u příležitosti zveřejnění poslední části nové hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

ve středu 5. listopadu 2014 od 9.30 do 11.30 hod.

 v budově Senátu Parlamentu České republiky,

Jednací sál, Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1

Akce se pořádá a koná pod záštitou místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha, ministra životního prostředí Richarda Brabce, místopředsedy ústavně právního výboru Senátu Miloše Malého a předsedy výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Robina Böhnische.

Program:

9.00

Registrace a káva

9.30

Zahájení a úvodní slovo

Robin Böhnisch, předseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny

9.45

Nejdůležitější poznatky nové zprávy IPCC

Radim Tolasz, zástupce ČR při IPCC, Český hydrometeorologický ústav

9.55

Panelová diskuse

Petr Drulák, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství

Vojtěch Kotecký, analytik Glopolis, členská organizace Klimatické koalice

Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Vladimír Špidla, ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády, Úřad vlády

Pavel Zámyslický, ředitel Odboru energetiky a změny klimatu, MŽP

11.30

Zakončení

Moderuje Robert Břešťan (šéfkomentátor týdeníku Ekonom).

Účast prosím potvrďte na e-mailovou adresu [email protected] do 31. října 2014

Vstup do budovy (vchod VP-C2) s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Vzhledem k nutnosti projít bezpečnostní kontrolou u vchodu do Senátu Parlamentu České republiky laskavě žádáme všechny účastníky, aby počítali s časovou rezervou.

OSN je dnes potřebnější než dříve

22.10.2014 



Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ke dni OSN

V současném období mnoha souběžných krizí je Organizace spojených národů potřebnější než dříve. Chudoba, nemoci, terorismus, diskriminace i změna klimatu si vybírají velkou daň. Miliony lidí jsou zneužívány na práci, při obchodování s lidmi, sexuálním otroctvím nebo nebezpečnými pracovními podmínkami v továrnách, na polích či v dolech. V globální ekonomice stále ještě nevládnou férová pravidla hry.

Založení Organizace spojených národů bylo vážně míněným závazkem lidem celého světa, že podobné útoky na lidskou důstojnost skončí a svět se vydá na cestu k lepší budoucnosti. Zažili jsme bolestné neúspěchy a zbývá nám ještě mnoho práce k uskutečnění vize vtělené do Charty OSN. Dosažené úspěchy nám ale dodávají odvahu.

V dubnu letošního roku vystoupil s přednáškou na akademické půdě Univerzity Karlovy v Praze generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zabýval se nejen současnými krizemi a ohnisky napětí, ale velkou část svého projevu věnoval problematice chudoby a zlepšování života lidí. „Stojíme na křižovatce. Pro nadcházející rok jsou aktuální tři výzvy, které budou mít vliv na životy budoucích generací. Zaprvé musíme urychlit naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. Tyto cíle byly stanoveny na období 2000 až 2015. Zbývá tedy už jen rok,“ upozornil Pan Ki-mun.

Rozvojové cíle tisíciletí se staly základem dosud nejúspěšnější kampaně proti chudobě. Úmluvy OSN o potírání nerovnosti, mučení a rasismu chrání lidi. Jiné smlouvy OSN ochraňují životní prostředí. Mírové jednotky OSN zajišťují oddělování znepřátelených stran, vyjednavači OSN pomáhají urovnat spory a humanitární pracovníci OSN zajišťují dodávky životně důležité pomoci.

„ Je čas znovu potvrdit naše odhodlání k posílení postavení těch, kteří jsou zranitelní a žijí na okraji společnosti. U příležitosti Dne Spojených národů vyzývám vlády i jednotlivce ke společnému úsilí o dobro pro všechny.

Pan Ki-mun

Den OSN v Praze

24.10.2014 



Den Spojených národů (24.října) připomene pražská kancelář OSN týdenním programem pro studenty, veřejnost i média. Společně ho připravují Informační centrum OSN v Praze (UNIC), Kancelář UNHCR, WHO a Český výbor pro UNICEF. Den Spojených národů si připomínáme od roku 1948. Dne 24. října 1945 vstoupila v platnost Charta OSN, základní dokument organizace.

V dopoledním programu se od pondělí do čtvrtka studentům českých středních škol představí všechny agentury OSN v Česku. Budou se promítat filmy a diskutovat o globálních tématech.

Ve středu se prostory OSN v České republice otevřou široké veřejnosti. Bude se mluvit o globálních výzvách, ale i o praktických věcech jako jsou stáže nebo dobrovolnické aktivity pro OSN, i o pracovních příležitostech v systému OSN. Na programu bude i malý festival dokumentárních filmů.

V pátek se koná setkání s novináři a před budovou OSN, v pražské Železné ulici přímo naproti historickému Karolinu, bude pro širokou veřejnost připraven informační stánek, který kolemjdoucím nabídne publikace o OSN, dokumenty jako je Charta OSN či Všeobecná deklarace lidských práv, nebo jen možnost krátce podiskutovat o tom, čím dnes OSN je a jaké jsou její priority ve světě nebo v Česku. Pro děti jsou připraveny modré balonky s bílým logem světové organizace. Infostánek chce upozornit na přítomnost OSN v Česku i poskytnout základní informace o organizaci, která si příští rok připomene již 70 let své existence.

Podrobný program ke Dni OSN

Krátké filmy OSN (české titulky)

V Česku od 1947….

Organizace spojených národů otevřela svou první kancelář v České republice (resp. Československu) v roce 1947. Informační centrum OSN v Praze (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě. Společně s UNIC působí v současné době v Česku kancelář agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Český výbor pro UNICEF. Agentury OSN sídlí od roku 2012 v centru Prahy, v budově Ministerstva zahraničních věcí ČR na adrese Železná 24, Praha 1.

Informace, právní a odborné služby i humanitární pomoc

„OSN má celosvětovou sít informačních center (UNIC) v 61 zemích. Jejich úkolem je informovat, vysvětlovat i obhajovat činnost organizace. UNIC v Praze, to je mimo jiné web osn.cz, komunikace přes sociální sítě, knihovna, rešeršní služby, semináře a tematické diskuse, tiskové konference, vzdělávací programy, výstavy, publikace, informační kampaně…. Hlavními tématy jsou vedle hlavních krizových situací například globální agenda rozvoje (MDGs), udržitelný rozvoj, klimatická změna i různé aspekty ochrany lidských práv,“ říká Michal Broža, pověřený řízením Informačního centra OSN v Praze.

„Kancelář UNHCR v ČR byla otevřena v roce 1992 v souvislosti s přistoupením České republiky k Úmluvě o právním postavení uprchlíků. Hlavním cílem UNHCR v ČR je podpora vybudování komplexního a samostatného azylového systému, který státu umožní posoudit žádosti o mezinárodní ochranu v souladu s mezinárodním právem. Máme vlastní programy právního poradenství, věnujeme se osvětě i podpoře programů nevládních organizací v ČR,“ říká Petra Levrincová, vedoucí Kanceláře UNHCR v Praze.

Světová zdravotnická organizace (WHO) od svého vzniku (1948) podporuje technickou spolupráci v oblasti zdravotnictví, realizuje programy na odstranění některých nemocí a usiluje o zlepšení kvality lidského života. „Naše kancelář od roku 1991 koordinuje aktivity WHO v ČR, informuje o iniciativách WHO a podporuje spolupráci a účast českých expertů na její činnosti. Podílí se i na ovlivňování tvorby zdravotní politiky v kontextu doporučení WHO a zastupuje zájmy organizace v České republice,“ říká ředitelka Kanceláře WHO v ČR Alena Šteflová.

„Dětský fond OSN pomáhá ve více než 150 zemích světa dětem přežít a zlepšovat jejich životní podmínky. Největší část pomoci UNICEF směřuje do nejchudších zemí a do oblastí zasažených přírodní pohormou nebo válečným konfliktem. Ve vyspělých zemích jako je Česká republika působí UNICEF prostřednictvím národních výborů, jejichž úlohou je podpora práv dětí a získávání finančních prostředků pro programy pomoci,“ říká ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.

Světový den toalet: Rovnost a důstojnost

19.11.2014 



Iniciativa Světového dne toalet se opírá o přijetí rezoluce „Sanitační zařízení pro všechny“. Tato rezoluce byla přijata Valným shromážděním OSN v červenci 2013 a první Světový den toalet se připomínal 19. listopadu téhož roku. Cíl, který tento den sleduje je upozornit na zoufalý nedostatek hygienických zařízení v rozvojových zemích a na nebezpečí, která z toho vyplývají pro lidi.

Možná se ptáte, proč i toalety mají svůj mezinárodní den. Pro lidi z rozvinutých zemí je WC naprostou samozřejmostí. V jiných částech světa je ale situace odlišná. Až 2,5 miliardy lidí, to je více než ¼ populace, nemá přístup k základním sanitačním zařízením, jako je kanalizace, voda, ale i záchody. V některých zemích jsou tak lidé nuceni k vykonání potřeby využívat otevřené veřejné prostory. Jedna ze třech žen na světě namá možnost využívat hygienicky nezávadné WC. Vylučování v otevřeném prostoru je spojeno s vysokým rizikem infekčních onemocnění, ale také s ponížením a potencionálním násilí. Zlepšení situace v oblasti dostupnosti nezávadných hygienických zařízení je jedním z hlavních přání pro více než miliardu žen a dívek světa. Čisté a oddělené toalety jsou mimo jiné jedním z rozhodujících faktorů, které motivují dívky chodit do školy.

Jako téma pro letošní den toalet bylo zvoleno „rovnost a důstojnost“ jako jeden z hlavních motivů k zajištění chybějících hygienických zařízení. Oddělené a uzavřené toalety by mohly zamezit napadání a znásilňování žen. Řešení nedostatečných hygienických kapacit vyžaduje mobilizaci globální spolupráce a úsilí komunit o zlepšení hygieny a změnu společenských norem. Pro plnění cílů v oblasti dostupnosti hygienických zařízení je nutné využívat cílené politiky, zlepšit financování a zajistit komplexní plánovaní podpořené silnou politickou vůlí.

NE násilí na ženách: oranžová je symbolem

25.11.2014 



Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách

Násilí na ženách má mnoho podob. Deklarace  OSN o odstranění násilí na ženách z roku 1994 vymezuje násilí na ženách takto: jedná se o jakýkoli úkon násilí na základě pohlaví, který má za následek, nebo pravděpodobně povede k fyzické, sexuální nebo psychické újmě či utrpení žen, a to včetně vyhrožování těmito činy, zastrašováním nebo svévolným omezováním svobody, ať už ve veřejném nebo soukromém životě.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv člověka. V různých částech světa ale na tento problém není nahlíženo stejně. Více než 600 milionů žen a dívek žije v zemích, kde není takové násilí považováno za trestný čin. Násilím jsou ženy diskriminovány v právním systému i v praxi a dochází tak k prohlubování nerovnosti mezi ženami a muži. Násilí páchané na ženách se odráží v mnoha oblastech, např. brání vymýcení chudoby, boji proti HIV/AIDS, udržování míru a bezpečnosti. Násilí páchané na ženách a dívkách je globální pandemií, neboť s určitou formou tohoto násilí se během svého života setká až 70 % žen. Jedna ze třech žen tak ve svém životě čelí nějaké formě násilí. Asi k polovině případů sexuálního násilí dochází na dívkách mladších 16 let.

Nejrozšířenější formou násilí na ženách je fyzické násilí ze strany partnera, se kterým žena žije. Zajímavá data přináší Světová zdravotnická organizace (WHO), která dělala průzkum v 11 zemích. Na základě poskytnutých údajů WHO zjistila, že v Japonsku se obětí sexuálního násilí stává zhruba 6 % žen, v Etiopii je to např. neuvěřitelných 59 % žen a dívek. Podle Světové banky jsou ženy ve věku 15 – 44 let ve větší míře ohrožovány sexuálním a domácím násilím, než rakovinou, dopravními nehodami, válkou a malárií.

Více než 700 milionů žen na celém světě se vdalo v dětském věku. 250 milionů z nich bylo oddáno před dovršením 15 let. U dívek, které se vdávají před dovršením 18 let, je méně pravděpodobné, že dokončí vzdělání a je u nich větší pravděpodobnost, že zažijí domácí násilí. Násilí na ženách a dívkách neovlivňuje pouze jednotlivce, ale narušuje celé společenství, říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Letošní Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách se nese v duchu oranžové barvy, která se stala symbolem pro vyjádření nesouhlasu. Mezinárodní den každoročně připadá na 25. listopadu. V letošním roce tímto dnem začíná tzv. 16 dní aktivismu. To je kampaň zaměřená na potírání genderově orientovaného násilí. Jejím cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách.

Přímý přenos konference TEDXPlaceDesNations

28.11.2014 



Informační centrum OSN v Praze Vás srdečně zve na přímý přenos konferenceTEDXPlaceDesNations, která se uskuteční v sídle OSN v Ženevě. Cílem konferencí TEDX je sdílet příběhy, myšlenky a nápady lídí, které mohou pomoci lidstvu. Prostřednictvím přímého přenosu konference si budete moci vyslechnout názory inovátorů, filantropů, podnikatelů, vědců a mírotvůrců jak přispět k řešení současných problémů i otázek budoucnosti.

Čtvrtek 11. prosince 2014 od 14:30 hod. v iCentru OSN, Železná 24, Praha 1

Program

14:30 –15:00

Registrace

15:00 – 16:30

1. část: pět přednášejících

16:30 – 17:15

Přestávka a malé občerstvení

17:15 – 18:45

2. část: šest přednášejících

Mezi přednášejícími jsou mj. Fawzia Koofi, afghánská politička a aktivistka v oblasti práv žen; Javier Serrano, fyzik a elektrotechnik pracující v Evropské organizaci pro jaderný výzkum; Mahlet Afework, módní návrhářka; Vincent Cochetel, ředitel evropské kanceláře Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; Omobola Johnson, nigerijská ministryně pro komunikační technologie.

Prosíme potvrďte účast do 10. prosince[email protected], tel.: 255 711 646

Den solidarity s palestinským lidem

29.11.2014 

Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni solidarity s palestinským lidem

Každoroční den solidarity je příležitostí k reflexi obtížné situace, se kterou se potýkají Palestinci, a zároveň příležitostí k zamyšlení nad tím, jak můžeme společně – vlády států, mezinárodní organizace a občanská společnost – přispět k izraelsko-palestinskému míru.

Pro Palestince, Izraelce a pro všechny, kteří usilují o mír, byl uplynulý rok dalším z temných, smutných a žalostných. V průběhu 50 brutálních dní letošního léta se svět stal svědkem bezohledné války v Gaze. Šlo již o třetí podobný konflikt za šest let.

Během posledních několika měsíců jsem tuto oblast navštívil dvakrát. Nejdříve jsem chtěl napomoci k ukončení bojů, poté jsem chtěl na vlastní oči vidět následky a osobně podpořit úsilí o obnovu.

Opakuji, co jsem řekl v Gaze: Odsuzuji raketové útoky Hamásu, které bezohledně ohrožují izraelské civilisty. Tyto útoky nepřinesly nic jiného než utrpení na obou stranách.

Opakuji, co jsem řekl v Izraeli: Rozsah ničení ze strany izraelské armády hluboce zpochybňuje respekt k principu rozlišování a přiměřenosti a podnítilo rozsáhlé volání po odpovědnosti. Na ochranu civilistů a k podřízení se mezinárodním normám o lidských právech a humanitárním právu je nutné ještě mnohé vykonat.

Dlouhodobá stabilita závisí na tom, jak dalece budeme schopni zabývat se hlavními příčinami konfliktu. To znamená dosáhnout zrušení dlouhodobé uzávěru Gazy, ukončit půl století trvající okupaci palestinského území a zohlednit legitimní obavy Izraele o bezpečnost.

U příležitosti tohoto dne solidarity se v srdcích obracíme k palestinským uprchlíkům v Gaze i mimo ni. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) je jistícím lanem pro miliony Palestinců v Gaze a na Západním břehu, ale i v Jordánsku, Libanonu a Sýrii. Vyzývám všechny dárce, aby dál poskytovali dostatečnou podporu UNRWA a projektům na obnovu Gazy.

Hluboce mě znepokojuje situace v Jeruzalémě a na Západním břehu. Agendu určují na obou stranách extrémisté. Vyzývám proto všechny zúčastněné, aby se těmto silám postavili, chovali se zdrženlivě a respektovali status quo, jímž se tato posvátná místa řídí. Opakovaně jsem již odsoudil budování izraelských osad na Západním břehu včetně okupovaného východního Jeruzaléma.

Konflikt může být ukončen pouze s pomocí vyjednaného a spravedlivého politického řešení založeného na příslušných rezolucích OSN.

Izraelci a Palestinci sdílejí společný osud na společném území. Jedni nemohou jen tak vymazat ty druhé. Přesto se velmi obávám, že s každým dnem lidé ztrácejí i poslední zbytky pocitu spojení, smyslu pro empatii a vzájemné porozumění společného lidství a společné budoucnosti.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity vyzývám všechny strany, aby nepřekročily hranici, za níž nelze jít. Nesmyslné ničení musí skončit a uvolnit cestu k míru.


Klimatická konference v Limě

Vytváření globální agendy v oblasti změny klimatu

3.12.2014 – V pondělí 1. prosince začala další jednání v oblasti změny klimatu, která potrvají do 12. prosince. Hostitelskou zemí klimatické konference se stalo Peru, konkrétně pak jeho hlavní město Lima. Hlavním cílem této konference, která navazuje na již konaný Klimatický summit generálního tajemníka OSN, je inspirovat k dalším rozhodným akcím vedoucím k potírání změny klimatu. Předsedou Klimatické konference byl zvolen peruánský ministr životního prostředí Manuel Pulgar-Vidal. Jednání v Limě budou klíčová pro přípravu klimatické dohody navazující na Kjótský protokol, která by měla být uzavřena v roce 2015 v Paříži.

Klimatická konference v Limě by měla být jedním z impulsů k vytvoření nové univerzální dohody v oblasti klimatu, jejíž přijetí je plánované na rok 2015. Tajemnice Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC) Christina Figueresová se ve svém úvodním projevu zmínila o tom, že rok 2014 je pravděpodobně historicky nejteplejším rokem, dále vyjádřila své obavy z rostoucího množství emisí a v neposlední řadě apelovala na naléhavost aktivního hledání řešení.

Dle programu jednání bude mít každá země možnost předložit své návrhy, které by měly přispět k uzavření dohody v roce 2015. UNFCCC je mezinárodní smlouva obsahující kroky nezbytné pro omezení globálního oteplování a vyrovnání se s narůstající teplotou. 20. Klimatická konference v Limě, která nese zkratku COP 20, přivádí dohromady 196 smluvních stran Rámcové úmluvy UNFCCC. V průběhu následujících dvou týdnů se delegáti jednotlivých smluvních stran pokusí vypracovat novou univerzální dohodu pro oblast změny klimatu, která by vstoupila v platnost do roku 2020. Úkolem delegátů je tak nejen přijít s určitým návrhem, ale také stanovit konkrétní postup plnění cílů, s čímž souvisí jak finanční stránka, tak použité technologie a vytváření kapacit.

Výkonná tajemnice UNFCCC Figueresová dále uvedla, že je třeba podpořit pokrok v oblasti přizpůsobování k dosažení politické parity, zlepšit poskytování finančních prostředků, stimulovat akceschopnost a podnítit rozvoj řešení.


Je suis Charlie: Generální tajemník, Rada bezpečnosti a vysocí představitelé OSN odsoudili útok na francouzský časopis

8.1.2015 – „Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme
nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na útok bezprostředně reagovala i generální ředitelka UNESCO Irina Bokova: „Nesmíme dovolit extrémistům, aby umlčeli svobodný tok názorů a myšlenek“.

Útok v Paříži ostře odsoudila také Rada bezpečnosti OSN. Její členové ho označili za „barbarský a zbabělý“ teroristický útok. RB znovu potvrdila, že je nutné všemi dostupnými prostředky bojovat proti terorismu, který ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, a že jakýkoliv teroristický čin je zločinem, který nelze ospravedlnit.


Svět na cestě k udržitelnému rozvoji

5.12.2014 – Šéf OSN včera v New Yorku prezentoval zprávu shrnující dosavadní a budoucí proces vyjednávání nové globální agendy rozvoje, která na konci roku 2015 naváže na dosavadní program tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Zprávu The Road to Dignity by 2030: Ending Poverty, Transforming All Lives and Protecting the Planet představil Pan Ki-mun zatím neformálně v needitované verzi představitelům všech členských států OSN.

Do 31. prosince bude k dispozici finální report ve všech oficiálních jazycích OSN. Generální tajemník ji formálně představí na začátku roku 2015. Zpráva je založena na šesti základních pilířích, které se mají stát nosnými prvky udržitelného rozvoje: ukončení chudoby a potírání nerovnosti; zlepšení kvality života lidí; inkluzivní transfromace ekonomiky; podpora společností založených na spravedlnosti a bezpečnosti; ochrana planety pro současné i budoucí generace; a vytváření pevných a trvalých partnerství pro udržitelnou budoucnost. Klíčovými slovy nové globální agendy rozvoje tedy jsou důstojnost, lidé, prosperita, planeta, spravedlnost a partnerství.

„Syntéza“ generálního tajemníka OSN má hlavně podpořit posun ve vyjednávání mezi státy. Shrnuje dosavadní výsledky jednání o tzv. agendě post-2015 a analyzuje zkušenosti s prosazováním MDGs. Jedním z hlavních vzkazů státům je, aby rozdělanou práci dokončily, protože je to v zájmu lidí celého světa.

V nadcházejících měsících budou schváleny základní parametry agendy post-2015. Šéf OSN zdůraznil, že její narativ musí být přesvědčivý a principiální, založený na lidských právech a důstojnosti. Součástí vyjednané agendy musí být i financování a další nástroje implementace, kvalitní monitoring a vyhodnocování i příklady dobré praxe.

Pro potřebné fondy bude důležitá konference o financování rozvoje příští rok v Addis Abebě, ODA i další mezinárodní veřejné fondy. Peníze z veřejných zdrojů by měly stimulovat následný příliv masivních investic z privátní sféry. S těmi se počítá zejména v oblasti transformace k nízkouhlíkové ekonomice, zajišťování přístupu k pitné vodě, v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zemědělství, průmyslu, infrastruktury a dopravy. Dalšími prostředky k naplňování agendy budou vývoj a přenos nových technologií a zajišťování spolehlivých dat jako základu pro kvalitní strategické rozhodování.

Součástí balíku rozvoje po roce 2015 jsou tzv. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). V srpnu byl představen draft, který je výsledkem práce tzv. Otevřené pracovní skupiny. Obsahuje 17 základních cílů(goals) a celkem 169 dílčích úkolů (targets) .

„Cíle společně utváří agendu pro transformaci, která staví na zkušenostech MDGs a zaměřuje se na řadu vzájemně propojených problémů současného světa. Nový globální plán rozvoje se výrazně posunuje směrem k univerzálnosti. Na rozdíl od MDGs, které – jak praví legenda – napsalo několik málo zasvěcenců v příslovečně temné a zakouřené místnosti někde v podzemí budovy OSN, cíle udržitelného rozvoje vznikaly v otevřeném, všem přístupném procesu konzultací. Díky otevřené pracovní skupině se do diskusí o nové agendě zapojili zástupci občanských iniciativ, soukromého sektoru i vědecké a akademické sféry. Slovo dostali i mladí lidé, a to i na formálních zasedáních pracovní skupiny. To je posun od obvyklé praxe OSN. Byl tak vytvořen precedens, který bude v budoucnu obtížné obejít. Z množství i povahy projednávaných témat vyplývá, že nemohlo být odsouhlaseno vše. Mnoho sporných bodů zůstává pro další diskusi v rámci mezivládního procesu. Avšak už výsledek otevřené pracovní skupiny a jí navržený soubor cílů je úspěchem. V mnoha tématech byla nalezena shoda, dokonce i když počáteční postoje vypadaly nesmiřitelně. Lakmusovým papírkem cílů bude jejich realizace na úrovni států,“ říká o draftu otevřené pracovní skupiny zástupkyně generálního tajemníka OSN pro post-2015 Amina Mohammed.


Den lidských práv

Každý den v roce je dnem lidských práv

19.12.2014 – Od roku 1950 si každoročně 10. prosince připomínáme Den lidských práv, ale zároveň také fakt, že nejenom 10. prosinec, ale každý den v roce je dnem lidských práv. Upozornit na tuto skutečnost je hlavním cílem letošní kampaně „Human Rights 365“. Snaží se apelovat na povědomí lidí a vést je k respektování lidských práv druhých. 

I přesto, že na lidská práva má nárok každý jedinec hned po narození, a to bez rozdílu věku, vzdělání či barvy pleti, stále se setkáváme s diskriminací, utlačováním, genderovou nerovností či nesvobodou projevu. Ochrana lidských práv je jedním z úkolů OSN, který přispívá k zajišťování míru a rozkvětu ekonomik. Práva každého člověka upravuje Všeobecná deklarace lidských práv, která byla přijata 10. prosince 1948 Valným shromážděním OSN jako reakce na druhou světovou válku a její dopady. Kampaň „Human Rights 365“, která se opírá o tuto deklaraci, staví na faktu, že lidská práva jsou pro všechny bez ohledu na to kdo jsme, jaké jsou naše názory či vyznání nebo kde žijeme.Měli bychom pamatovat na to, že všichni se rodíme svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Lidská práva jsou tak nezcizitelným nárokem každého člověka. Při jednání s lidmi je třeba myslet na to, že rovnost, důstojnost a svoboda jsou základním právem každého jedince. Každý z nás má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.

Na půdě OSN se na oblast lidských práv specializuje především Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který má jedinečný mandát k ochraně všech lidských práv. Jednou z jeho hlavních úloh je vzdělávat a posilovat roli jednotlivců ve společnosti. Zároveň také pomáhá vládám při plnění jejich povinností v této oblasti.

Poselství generálního tajemníka OSN (anglicky)

2013


Den lidských práv 2013

20. výročí založení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva

06.12.2013 – Od roku 1950 si celý svět připomíná 10. prosinec jako Den lidských práv. V tento den v roce 1948 přijalo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv. Je významnou připomínkou základních práv a svobod každého člověka, ke kterým se sice hlásí všechny členské státy OSN, ale ne všude je jejich dodržování realitou.

 

Z poslelství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna:

„Podpora lidských práv je jedním z hlavních smyslů existence Organizace spojených národů. OSN o jeho naplňování usiluje od svého vzniku. Tehdy i dnes je klíčem k úspěchu politická vůle členských států. Jsou to právě státy, jež jsou na prvním místě povinny chránit lidská práva a bránit jejich porušování na národní úrovni. Současně mají povinnost postavit se porušování lidských práv, pokud se tak děje v jiných státech. Jak se ukazuje, není to vždy zrovna jednoduché. Za posledních 20 let jsme byli svědky genocid a jiných masivních projevů porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva.

Nově vzniklá iniciativa „Rights Up Front Action Plan“ si klade za cíl zlepšit schopnost OSN v oblasti předcházení a zabraňování katastrofám. Iniciativa vychází z toho, že celý systém OSN a každý pracovník organizace staví lidská práva na první místo své profesionální odpovědnosti. Iniciativa zároveň míří na posílení naší schopnosti reagovat na porušování lidských práv a zabraňovat takovým situacím prostřednictvím důrazu na lidská práva v systémech včasného varování i v akčních plánech.“

 

Den lidských práv 2013

Téma letošního Dne lidských práv: „20 let práce ve prospěch vašich práv“. V tomto duchu proběhne připomenutí ve všech částech světa. Zvláštní oslavy proběhnou v ženevském Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (5. prosince) a v sídle OSN v New Yorku (10. prosince).

Letos si připomínáme 20. výročí založení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Jeho mandát a pravomoci byly jednomyslně schváleny Valným shromážděním OSN v prosinci 1993 na podporu všeobecného respektu k lidským právům. Stalo se to na doporučení delegátů Světové konference o lidských právech konané téhož roku ve Vídni. Vídeňská deklarace a Akční program, jež byly světovou konferencí schváleny, se staly počátkem nového úsilí na ochranu a podporu lidských práv a jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších dokumentů o lidských právech v poslední době.

 

Mimořádné politické, sociální a ekonomické události posledních dvou desetiletí jen potvrzují, jaký potenciál má Všeobecná deklarace lidských práv. Došlo k oživení lidskoprávního hnutí ve světě a jen málokdo si v roce 1993 uměl představit takový pokrok v uplatňování principů a zásad lidských práv ve zvykovém právu jednotlivých států.

Za posledních dvacet let došlo k zásadnímu zlepšení v uplatňování práv žen, k posílení mezinárodního práva v oblasti naplňování odpovědnosti za porušování lidských práv, i ke zlepšení v ochraně a prosazování práv marginalizovaných skupin obyvatelstva. Podstatně se také zlepšilo chápání univerzality a nedělitelnosti lidských práv.

 

Úspěchy v ochraně lidských práv

Vytvořením funkce Vysokého komisaře pro lidská práva v roce 1993 vznikl nezávislý a autoritativní hlas, který obhajuje lidská práva v celém světě. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) reaguje na současné krize, podporuje obhájce lidských práv a přibližuje lidská práva lidem. Obhajováním lidských práv, monitoringem a vzdělávacími aktivitami v oblasti lidských práv přispívá k legislativním a politickým reformám, které posilují odpovědnost za porušování lidských práv.

V oblasti podpory lidské důstojnosti, svobody i práv zůstává mnoho velkých výzev. Za poslední dvě desetiletí nicméně došlo k výraznému pokroku. Toto je 20 nejvýznamnějších úspěchů v ochraně lidských práv od roku 1993:

 

Spolupráce je klíčem k budoucnosti

Pan Ki-mun

14.10.2013 – Je jen málo způsobů jak se lépe vypořádat s výzvami současného světa než prostřednictvím koordinační role Organizace spojených národů. Během uplynulých dvou týdnů nabitých nejrůznějšími setkáními a projevy na výročním zasedání Valného shromáždění jsem se setkal s vrcholnými představiteli států a skupin reprezentujících 99 procent světové populace.

 

Co je dnes pro lidstvo nejdůležitější? Lidé nechtějí konflikty, vadí jim předsudky, nerovnost, mají obavy ze změny klimatu a nezaměstnanosti. Zároveň si uvědomují, že žijeme v době obrovských příležitostí. Současné generace mají velkou naději, že se dožijí úplného odstranění extrémní chudoby. Přes obrovské výzvy, před kterými svět stojí, jsem s ohledem na uplynulá diplomatická jednání v newyorském sídle OSN optimistou.

Naděje nejen pro Sýrii

Byla přijata průlomová rezoluce Rady bezpečnosti o Sýrii – první nadějná zpráva od začátku konfliktu. OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní teď mají před sebou úkol zajistit a zlikvidovat syrský chemický arzenál. Je to velká naděje pro stabilizaci situace a další snahu o ukončení konfliktu.

Rada bezpečnosti vydala také silné prohlášení k humanitární situaci v Sýrii. OSN nadále všemožně tlačí, aby byl zajištěn bezpečný přístup k potřebným a došlo k zastavení importu zbraní a porušování lidských práv. Naším cílem je pak uspořádání mezinárodní konference, na níž bychom měli najít způsob ukončení konfliktu. Nemůže nás uspokojit jen zničení chemických zbraní. Vítězství vojenskou cestou je pouhou iluzí, jediný způsob je vyjednávání o transformaci nové Sýrie, kterou místní potřebují a zaslouží si ji. Vytýčili jsme si, že všechny strany konfliktu přivedeme k jednomu stolu v polovině listopadu.

Ke zlepšení ale nedošlo jen v případě Sýrie. Po desítkách let napjatých vztahů Irán a USA využili fórum OSN ke sbližování. K posunu došlo také po jednáních na vysoké úrovni o transformaci Myanmaru a Jemenu, o řešení rozsáhlé krize v oblasti afrického Sahelu i v otázce uplatňování mírových dohod v Demokratické republice Kongo a oblasti Velkých jezer. Členské státy přislíbily výraznou podporu zemím sousedícím se Sýrií, kam se uchýlilo na dva miliony uprchlíků. A v neposlední řadě se po více než roce sešel i blízkovýchodní Kvartet (OSN, EU, USA a Rusko – pozn. překl.), aby se zabýval nedávno obnovenými rozhovory mezi Izraelem a Palestinci.

2015: Historická příležitost

Pozitivní zprávy ze zahájení Valného shromáždění se netýkají jen bezpečnostní oblasti. Státy reagovaly i na nejdůležitější dlouhodobou výzvu – udržitelný rozvoj.

Rok 2015 představuje historickou příležitost: k cíli dospěje projekt Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a naváže na něj nová agenda rozvoje po roce 2015. Mělo by také dojít k uzavření nové úmluvy o klimatické změně. MDGs upoutaly zaslouženou pozornost, pomohly nasměrovat snahy tam, kde je to nejvíc potřeba a pomohly zachránit miliony životů. Jsou důkazem, že rozvojová pomoc a spolupráce širokého spektra aktérů může zajistit lepší svět pro všechny. Některé cíle rozvoje ale zůstávají nenaplněny, příliš mnoho lidí zůstává na okraji, nebo jsou zneužíváni, ať už se jedná o horníky, farmáře nebo dělníky pracující v nelidských podmínkách továren. S koncem MDGs a perspektivou nových cílů rozvoje po roce 2015 již existuje široký konsensus na tom, že zásadními otázkami dalšího rozvoje jsou práva žen, správa věcí veřejných a zřetelná akce k zastavení změny klimatu. Na září 2014 jsem do New Yorku svolal klimatický summit, řada představitelů států mi již oznámila, že se zúčastní.

OSN je také první na řadě, když jde o reakci na humanitární katastrofy. Zároveň je často poslední instancí pro problémy, kterými se nikdo jiný nechce zabývat. Často je OSN lídrem, v jiných případech jedním z aktérů. Někdy dosáhneme stanovených cílů, jindy ne. OSN ale pracuje každý den, 24 hodin, sedm dní v týdnu, a to doslova po celém světě, aby pomáhala naplňovat cíle lidstva v těch nejnáročnějších podmínkách. Diplomacie a mnohostranné vztahy dokazují, že mají ve světové politice své místo. Jsou první a nejlepší volbou při řešení současných krizí i komplexních výzev budoucnosti. Ústřední role OSN odráží globální podstatu dneška. Naše osudy jsou stále více propojeny. Proto musí být naše budoucnost založena na ještě hlubší a širší spolupráci.

 

 

Úloha OSN při řešení ozbrojených konfliktů je nepostradatelná

Český premiér vystoupil ve Všeobecné rozpravě 68. Valného shromáždění

27.09.2013 – V pátek 27. září vystoupil v rámci Všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN předseda Vlády České republiky Jiří Rusnok. Ve svém projevu se dotkl řady důležitých výzev, jimž čelí současný svět: stavu globální ekonomiky, mezinárodní bezpečnostní situace, nebezpečí jaderného konfliktu i rostoucí nerovnosti mezi bohatými a chudými. Český premiér uvedl, že světová ekonomika sice zůstává křehká, ale zdá se, že pomalu vstupuje do fáze zotavení a růstu. V oblasti bezpečnosti vnímá nebezpečí, které pro jednotlivé regiony světa představují lokální konflikty. Jako příklad uvedl Sýrii a vyzval k politickému řešení krize, protože řešení silou podle něj není možné.

 

„Úloha OSN při řešení ozbrojených konfliktů je nepostradatelná. Mírové operace OSN jsou důležitým nástrojem pro trvalé a udržitelné řešení násilných konfliktů po celém světě. V posledních letech se Česká republika na operacích OSN podílela relativně malou měrou a v současné době je připravena množství vojenských sil v mírových operacích podstatně zvýšit,“ uvedl Jiří Rusnok v sídle organizace v New Yorku.

Česká republika také poskytne ostatním státům zkušenosti s přechodem k demokracii. „Jakožto země s historickou zkušeností s nedemokratickým režimem je připravena podělit se o své zkušenosti spojené s přechodem k demokracii a zemím procházejícím tímto procesem nabídnout svou pomoc, prostředky a know-how,“ prohlásil český premiér.

Zmínil i nedávné použití chemických zbraní v Sýrii: „Jakékoli použití chemických zbraní je nepřijatelné. Ať už dal příkaz k chemickému útoku kdokoli, vážně porušil zásadu odpovědnosti chránit civilní obyvatelstvo. To je válečný zločin a zločin proti lidskosti a pachatelé by se z něj měli zodpovídat před Mezinárodním trestním soudem,“ řekl Jiří Rusnok.

Český premiér mluvil i o problematice boje proti chudobě. Úsilí o dosažení udržitelného rozvoje může podle něj být úspěšné pouze tehdy, budou-li jeho součástí opatření na podporu ekonomiky. „Půjde to, pokud budeme stimulovat hospodářský rozvoj, zaměstnanost, podnikání a investice do jednotlivých zemí – opatření, která Česká republika podporovala v rámci svého členství ve Výkonné radě Rozvojového programu OSN. Domnívám se, že soukromý sektor je hlavní hnací silou hospodářského růstu – poskytuje pracovní místa, zboží a služby a je zdrojem většiny daňových příjmů.“

 

 

Vyšetřování použití chemických zbraní v Sýrii podle nejvyšších mezinárodních standardů

01.09.2013 – Generální tajemník OSN Pan Ki-mun mluvil v neděli prostřednictvím telefonu s šéfem inspekčního týmu OSN Dr. Åke Sellströmem. Experti pověření vyšetřováním údajného použití chemických zbraní v Sýrii se v neděli vrátili do Haagu po dvanácti dnech v Sýrii (19.-31. srpna 2013). Dr. Sellström šéfa OSN informoval o dalším postupu vyšetřování. Během víkendu byly vzorky nasbírané v Sýrii klasifikovány, dnes budou předány ke zkoumání do laboratoří.

 

Dr. Sellström řekl generálnímu tajemníkovi, že celý proces sledují jako pozorovatelé dva představitelé Sýrie. Celý proces bude postupovat podle nejvyšších standardů ověřování uznaných Organizací pro zákaz chemických zbraní.

S ohledem na děsivé události na předměstí Damašku dne 21. srpna požádal šéf OSN dr. Sellströma, aby mu svá zjištění prezentoval co nejdříve, ale aby jeho tým dodržel nejvyšší vědecké standardy analýzy vzorků a informací získaných na místě.

Mluvili i o způsobech, jak celý proces urychlit. Generální tajemník osobně dr. Sellströmovi poděkoval za práci, kterou jeho tým v Sýrii odvedl navzdory nelehkým a nebezpečným podmínkám na místě.

 

Krize v Sýrii a reakce OSN: týdenní přehled

29.08.2013 – Ve světle zvyšujícího se tlaku na vojenskou akci proti Sýrii vyzval generální tajemník OSN Pan Ki-mun mezinárodní společenství, aby tým inspektorů OSN dostal na vyšetřování použití chemických zbraní dostatek času.

Reakce světa byla bouřlivá, možné použití chemických zbraní 21. srpna ostře odsoudil šéf OSN Pan Ki-mun, vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová a státy kritizující politiku prezidenta Bašára Asada volají po vojenském zásahu. Hned 22. srpna vyzval Pan Ki-mun tým inspektorů vedený profesorem Sellströmem, aby promptně případ vyšetřil. Na místo se tým dostal poprvé 26. sprna, další šetření proběhlo o dva dny později. Snímky, které po 21. srpnu přicházejí ze Sýrie, označil Pan Ki-mun za přízraky chemické války. Jejich použití je podle něj zločinem proti lidskosti. „Použití chemických zbraní kýmkoli je za všech okolností porušením mezinárodního práva.“ Tým inspektorů OSN podle něj získal na místě důležité vzorky a informace od obětí a svědků. „Potřebují čas, aby svou práci mohli dokončit,“ zdůraznil šéf OSN a dodal, že šanci teď musí dostat mír a diplomacie. „Přestaňte bojovat a začněte spolu mluvit,“ vzkázal Pan Ki-mun všem znesvářeným skupinám v Sýrii. Znovu vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a dokázala uplatnit svůj vliv ve prospěch míru. Více>>

 

Prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy Adamy Dienga a poradkyně pro problematiku „Odpovědnosti za ochranu“ (R2P) Jennifer Welshové o zprávách o použití chemických zbraní v Sýrii

23.08.2013 – Zvláštní poradci odsuzují zabití stovek civilistů na předměstí Damašku dne 21. srpna a vyzývají k vytvoření podmínek pro okamžitý přístup vyšetřovacího týmu OSN pro ověření použití chemických zbraní v Sýrii.

„Použití chemických zbraní během ozbrojeného konfliktu je vážným porušením mezinárodního humanitárního práva a válečným zločinem bez ohledu na to, proti komu byly použity, nebo kdo se stal jejich obětí. Vzhledem k jejich děsivým účinkům neexistuje žádné vojenské ospravedlnění pro použití chemických zbraní – ať již ze strany vlády, nebo protivládních ozbrojených skupin.

Vyzýváme všechny aktéry v Sýrii, aby v této vážné situaci jednali odpovědně a zajistili okamžitý přístup OSN k vyšetření okolností údajných útoků chemickými zbraněmi v Damašku. Vzhledem k povaze těchto zbraní a omezenému času na vyčerpávající a kvalitní vyšetřování je přístup nutné zajistit ihned.

Použití chemických zbraní v Sýrii je dalším příkladem zločinů, které se v zemi dějí. Všechny tyto zločiny musí být vyšetřeny okamžitě a ti, kdo jsou za ně odpovědní, musí být povolání před spravedlnost. To musí být součástí mírového a udržitelného politického řešení katastrofálního konfliktu v Sýrii.“

New York, 22. srpna 2012

 

Zaostřeno na Sýrii: reakce OSN na krizi

týdenní souhrn č. 4

14.08.2013 – Na pracovní večeři s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem zdůraznil generální tajemník OSN Pan Ki-mun nutnost politického řešení a uspořádání mezinárodní konference o Sýrii (celý článek anglicky).

 

Tým OSN pověřený vyšetřováním použití chemických zbraní by se měl v dohledné době vypravit do Sýrie (celý článek anglicky).

Podle OCHA (Úřad pro koordinaci humanitární pomoci) se podařilo dopravit pomoc do Idlíbu, který byl měsíc obklíčen. Pomoc poskytly UNICEF, UNHCR, WFP, WHO, UNFPA a IOM. Pomoc pro desítky tisíc lidí obsahovala jídlo, školní pomůcky, potřeby pro domácnost a léky a zdravotnický materiál (celý článek anglicky).

Jen za měsíc červenec poskytl WFP potravinovou pomoc 2,9 milionu Syřanů. V srpnu by to mělo být již více než 3 miliony lidí, včetně špatně dostupných oblastí. Celkově by to znamenalo, že se pomoc dostane k 96 procentům lidí, k nimž by se dostat měla (celý článek anglicky).

 

 

UNHCR: Nejvyšší počet uprchlíků za posledních 18 let

19.06.2013 – V roce 2012 byl na světě historicky nejvyšší počet uprchlíků od roku 1994. K situaci výrazně přispívá konflikt v Sýrii. Komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) včera zveřejnil svou výroční zprávu Global Trends, v níž analyzuje rok 2012 na základě údajů poskytnutých vládami, nevládními organizacemi a na základě svých vlastních dat.

 

Na konci roku 2012 bylo ve světě více než 45 milionů lidí na útěku z domova, o zhruba tři miliony více než v roce předešlém. Zpráva UNHCR mluví o celkem 15,4 milionech uprchlíků (lidé, kteří odešli za hranice vlastní země), 937 tisících žadatelích o azyl a 28,8 milionech lidí, kteří opustili domov, ale zůstávají v hranicích své země.

Hlavní příčinou k opuštění domova zůstávají válečné konflikty. Více než polovina (55%) všech uprchlíků registrovaných UNHCR pochází z pouhých pěti – válkou postižených – zemí: Afghánistán, Somálsko, Irák, Sýrie a Súdán.

„Jsou to alarmující čísla,“ komentoval vydání zprávy šéf UNHCR António Guterres. Jen za rok 2012 opustilo své domovy 7,6 milionů lidí, z toho 1,1 milionu jako uprchlíci do zahraničí a 6,5 milionu jako běženci uvnitř vlastní země. To znamená, že každé 4 vteřiny je jeden člověk nucen opustit svůj domov.

  1. června jeSvětový den uprchlíků.

 

Sýrie: situace je tragická, politické řešení jediné možné

06.06.2013 – Mezinárodní konference o řešení konfliktu v Sýrii se bude konat až v červenci. „Ještě toho musíme mnoho vykonat. Proto jsme se rozhodli, odložit termín z původně plánovaného června,“ řekl po včerejším setkání amerických a ruských diplomatů v Ženevě Lachdar Brahímí, zvláštní zmocněnec OSN a Ligy arabských států.

 

Dodal, že situace v Sýrii je tragická. „Je špatné, že nejsme konferenci schopni uspořádat už v červnu.“ Syrská opozice ale musí dále jednat, aby mohla sestavit delegaci, která bude přijatelná pro všechny opoziční skupiny. Bez zastoupení opozice je konference samozřejmě nemyslitelná.

„Shodli jsme se, že politické řešení je jediné možné řešení krize. Tragédii musíme ukončit, je to v životním zájmu Syřanů a celé země,“ řekl Brahímí.

Na konání konference o politickém řešení krize v Sýrii se minulý měsíc dohodli ministři zahraničí USA a Ruska. Konference se má konat pod záštitou generálního tajemníka OSN. Jejím cílem je politické řešení prostřednictvím uzavření rámcové smlouvy mezi vládou a opozicí založené na realizaci tzv. Ženevského komuniké z června loňského roku. Podle něj by Sýrii z krize měla vyvést přechodná vláda složená z představitelů současné vlády i opozičních skupin, vybavená všemi exekutivními pravomocemi.

 

Přední světový odborník na klima přednášel v Praze

31.05.2013 – Profesor Stefan Rahmstorf je oceánograf a klimatolog z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu. Zaměřuje se především na souvislosti mezi oceány a změnou klimatu. V roce 2007 byl jedním z hlavních autorů 4. hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Je členem poradního výboru německé vlády pro globální změnu. Publikoval desítky vědeckých článků, mnoho z nich v nejprestižnějších vědeckých časopisech jako je Nature, Science či PNAS, podílel se na vzniku čtyř knih. V roce 2012 se jeho kniha o počasí a klimatu stala v Německu knihou roku v kategorii životního prostředí.

 

Při přebírání čestného vědeckého titulu na University of Wales v roce 2007 řekl, že věří, že s ohledem na příští generace si společnost nakonec uvědomí, co důležitého sděluje věda o změně kliamtu, a že přijme rozhodná opatření. „Je to velká výzva, ale jsem přesvědčen, že globální oteplování lze zastavit. Musíme být schopni učit se, porozumět problému a převzít odpovědnost.“ Na otázku, zda je i nadále optimistou ve schopnosti lidstva zvládnout tuto výzvu, odpověděl, že z hlediska úrovně poznání, technologií, jež máme k dispozici, včetně obnovitelných zdrojů energie, optimistou je. Méně optimisticky ale vnímá schopnost a vůli politiků problém účinně řešit. Jako vědecký pracovník univerizty, který je placen z veřejných zdrojů, cítí povinnost o svých poznatcích informovat nejen vědeckou obec, ale i širokou veřejnost, např. prostřednictvím médií nebo blogů a dalších sociálních sítí. „Vědec nemůže navrhovat politická řešení, ale musí dát k dispozici výsledky své práce, aby mohly být co nejlépe využity ve prospěch celé společnosti.“

Během návštěvy Prahy vystoupil prof. Rahmstorf v pořadu České televize Události, komentáře.

 

Mírové operace OSN: účinné i žádané

29. května je Mezinárodní den mírových operací OSN

27.05.2013 – První operace OSN na udržování míru byla ustavena v roce 1948. Od té doby se koncept mírových sborů stal jedním z hlavních nástrojů mezinárodního společenství na zvládání komplexních krizí ohrožujících mezinárodní bezpečnost. V 15 současných operacích OSN působí na 111 tisíc mírotvůrců. Mezinárodní den (29. května) je příležitostí ocenit jejich práci a zároveň uctít památku těch, kteří ve službách OSN položili životy. Za celou historii to byly již více než tři tisícovky modrých přileb, jen za loňský rok 111 mužů a žen. Do mírových sborů OSN dnes personálem a technikou přispívá 116 členských států. Je to výraz globální důvěry, jíž se operace OSN těší.

 

Letošní mezinárodní den si klade za cíl vyzdvihnout měnící se podmínky v krizových oblastech a nutnost přizpůsobit se jim tak, aby mírové operace dokázaly účinně pomoci lidem v zemích, kde probíhají nejničivější konflikty současnosti. Mírové operace OSN procházejí dlouhodobými změnami, hledají inovativní způsoby k větší efektivitě i účinnosti.

„Adaptace na nové výzvy,“ to je motto letošního mezinárodního dne. „Mírové operace přizpůsobují plánování a přístupy tak, aby dokázaly zajistit trvalý mír ve válkou zničených zemích. Nadále však zůstávají vysoce rizikovým podnikem. Jen za posledních pár týdnů zaútočili neznámí ozbrojenci na jednotky mírových sil v Demokratické republice Kongo, Súdánu i Jižním Súdánu a zabili několik vojáků OSN. Na Blízkém východě byli příslušníci modrých přileb zajati a drženi jako rukojmí,“ říká o nebezpečných podmínkách generální tajemník Pan Ki-mun.

Počty rozmístěných jednotek OSN jsou důkazem, že mírové operace jsou účinné i žádané. V současné době slouží pod modrou vlajkou OSN téměř 80 tisíc vojáků, na 12 500 policistů a 17 tisíc mezinárodních civilních zaměstnanců v celkem 15 operacích na čtyřech kontinentech. Rozpočet na 2012-2013 činí 7,33 miliardy USD. „Mírové operace se neustále přizpůsobují novým podmínkám a výzvám,“ říká jejich šéf, zástupce generálního tajemníka Hervé Lasous. „Rozšiřujeme se nejen co do počtu vojenského, policejního a civilního personálu, ale i ve smyslu různých podmínek, úkolů a nástrojů, které používáme. Mírové operace nikdy nebyly tak dynamické a flexibilní jako dnes,“ dodal Hervé Ladsous.

V sídle OSN v New Yorku a v mnoha členských státech OSN se 29. května konají různé připomínkové akce k uctění památky padlých a jako výraz uznání těch, kdo v mírových operacích slouží.

Státy, které do mírových operací OSN poskytují nejvíce vojenského a policejního personálu:

Pákistán, Bangladéš, Indie, Etiopie, Nigérie, Nepál, Egypt, Brazílie, Čína, Jihoafrická republika.

Největší přispěvatelé do rozpočtu mírových operací OSN:

USA (přibližně 27%), Japonsko (12,5%), Velká Británie (přibližně 8%), Německo (přibližně 8%), Francie (7,5%), Itálie (5%), dále Čína, Kanada, Španělsko a Jižní Korea.

 

 

Chemické zbraně v Sýrii?

07.05.2013 – Zástupci Mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Sýrii uvedli, že nedošli k žádným jednozančným závěrům ohledně použití chemických zbraní. Tým, který tvoří Paulo Sergio Pinheiro, Karen AbuZaydová, Carla del Ponteová a Vitit Muntarbhorn, vznikl v roce 2011 z podnětu Rady OSN pro lidská práva. Jeho úkolem je vyšetřování a dokumentace porušování mezinárodního humanitárního práva během konfliktu v Sýrii.

Šéf OSN Pan Ki-mun dále naléhá, aby do Sýrie mohl odjet zvláštní tým OSN, jehož úkolem je zjistit, zda byly v konfliktu použity chemické zbraně. Byl zformován na konci března z popudu syrské vlády a vede ho švédský vědec Åke Sellström. Syrské úřady mu však za více než měsíc nevydaly povolení ke vstupu do země.

 

 

Globální Jih na vzestupu

06.05.2013 – Norsko, Austrálie a Spojené státy jsou v čele žebříčku 187 zemí podle indexu lidského rozvoje (HDI). Pořadí uzavírají Demokratická republika Kongo a Niger. HDI měří kvalitu života podle široké škály ekonomických a sociálních kritérií. Zprávu o lidském rozvoji již od roku 1990 každoročně vydává Rozvojový program OSN (UNDP).

Niger a Demokratická republika Kongo zároveň patří ke státům s nejvýraznějším zlepšením HDI od roku 2000. Společně s dalšími dvanácti – Afghánistán, Sierra Leone, Etiopie, Rwanda, Angola, Východní Timor, Myanmar, Tanzánie, Libérie, Burundi, Mali, Mozambik – zaznamenaly každoroční dvouprocentní zlepšení HDI. Jedná se hlavně o chudé africké státy, které se vypořádávají s následky dlouhých ozbrojených konfliktů. Ve všech ale došlo k výraznému nárůstu školní docházky, očekávané délky života i HDP. „Ve všech regionech světa došlo k výraznému zlepšení ve většině kritérií HDI. K největšímu posunu ale dochází v méně rozvinutých státech. Z toho vyplývá, že nerovnost světa se snižuje,“ píše se ve zprávě.

Česká republika a všechny státy visegrádské skupiny patří mezi země s nejvyšším indexem HDI. Česko je na 28. místě, Slovensko na 35., Maďarsko 37. a Polsko 39. Z postkomunistických zemí je před Českem jen Slovinsko na 21. místě.

Zpráva o lidském rozvoji (HDR) za rok 2013 vyšla v březnu pod titulem The Rise of the South: Human Progress in a Diverse World (Jih na vzestupu: Lidský rozvoj v různorodém světě). Všímá si především velkého posunu v dynamice vývoje globálního světa, podníceného nástupem nových mocností z rozvojových zemí.

Čína už předstihla Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou světa. Zároveň se stovky milionů jejích obyvatel vymanily z chudoby. Indie vsadila na lepší budoucnost tvůrčím přístupem k podnikání a inovacemi v sociální politice. Životní úroveň v Brazílii se zvyšuje díky akcentu na mezinárodní vztahy a programy proti chudobě, které jsou inspirací pro ostatní země.

Vzestup Jihu je podle zprávy HDR mnohem rozsáhlejším jevem. Dalšími významnými hráči na světové scéně se stávají Turecko, Mexiko, Thajsko, Jihoafrická republika, Indonésie a další. HDR celkem uvádí více než 40 rozvojových zemí, které si v posledních desetiletích vedou v oblasti lidského rozvoje lépe než se očekávalo. Zpráva analyzuje příčiny i dopady jejich úspěchu a všímá si problémů, jimž čelí v současnosti a které budou řešit v nejbližší budoucnosti.

 

Jednotky OSN do Mali

26.04.2013 – Rada bezpečnosti včera schválila vyslání mírového kontingentu o síle 12 600 vojáků do Mali. 1. července nahradí jednotky OSN misi jednotek z afrických států. „Modré přilby“ mají mandát k použití veškerých nutných prostředků k zajištění bezpečnosti, ochraně civilistů, pracovníků OSN a kulturních památek. Mise OSN bude zajišťovat i podmínky pro humanitární organizace.

 

Hlavním úkolem bude v úzké spolupráci s Africkou Unií a ECOWAS podporovat politický proces v Mali.

Rada bezpečnosti vyzvala státy OSN, aby poskytly potřebný vojenský personál a techniku, aby operace mohla být zformována a rozmístěna do 1. července. OSN nemá stálé jednotky, ty jsou vždy utvářeny ad hoc na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti.

Oficiální název nové mise OSN v Mali: UN Multidimensional Integrated Stabilization Mission in Mali (MINUSMA)

 

Panel nezávislých vyšetřovatelů OSN: Násilí v Sýrii dále graduje

11.03.2013 – Podle panelu nezávislých expertů na dodržování lidských práv dosáhlo násilí v Sýrii dalšího vrcholu. V Ženevě dnes tento panel prezentoval svou novou zprávu, ve které vyzývá k dosažení politického řešení konfliktu. „Nyní je nutná především diplomacie k ukončení násilí a strádání Syřanů. Pokud v této věci selžou místní, regionální i mezinárodní aktéři, dojde k politickému, ekonomickému i sociálnímu zahroucení Sýrie, “ řekl Radě pro lidská práva v Ženevě šéf týmu vyšetřovatelů Paulo Pinheiro. Konflikt podle něho vykazuje veškeré známky patu, kdy ani jedna ze stran (vládní a protivládní jednotky) není schopna získat vojenskou převahu a obě podlehly falešnému pocitu, že vítězství je na dosah.

 

Bezohlednost obou stran konfliktu

Podle zprávy nezávislých expertů je hlavním důvodem obětí na životech a strádání civilistů bezohlednost obou stran konfliktu, jež bez rozdílu porušují mezinárodní humanitární právo.

Desetistránkový update situace v Sýrii vychází z téměř 200 interview z minulého měsíce. Popisuje rychlý rozklad civilního prostoru doprovázený masovými odchody z domovů, ale prostor, kam se civilisté hledající bezpečí mohou uchýlit, se významně zmenšuje.

Zpráva upozorňuje mj. i na využívání zdravotnické péče jako nástroje války. Násilné útoky obou stran směřují na zdravotnická zařízení i personál. Zaznamenány jsou případy, kdy byla odmítnuta péče z politických či sektářských důvodů. Panel expertů ve své zprávě upozorňuje i na tzv. „Lidové výbory“ utvářené místními obyvateli, které mají údajně bránit komunity před protivládními ozbrojenými skupinami a gangy. Lidové výbory se podle některých svědectví podílejí na masových exekucích a mají nádech sektářství. Ke třem takovým případům mělo dojít od loňského prosince jen v samotné oblasti Homsu, celkově expertní panel OSN vyšetřuje na 20 případů údajných masakrů.

Za bezohlednost k lidským životům označil panel expertů i zajetí 21 příslušníků mírové operace OSN na Golanských výšinách. Panel současně uvítal jejich propuštění, nicméně tento akt považuje za porušení mezinárodního humanitárního práva.

Zpráva expertů OSN uvádí, že jak vládní jednotky, tak ozbrojené protivládní síly rekrutují do svých řad i dětské vojáky ve věku 12-13 let. V konfliktu dochází i k násilným sexuálním zločinům.

„Poslední iniciativa společného zmocněnce OSN a Ligy arabských států pro Sýrii, aby OSN dojednala přímá jednání mezi oběma stranami, je krok správným směrem,“ říkají členové panelu, který vedle Paula Pinheira tvoří Karen Koning AbuZaydová, Carla del Ponteová a Vitit Muntarbhorn. Šéf OSN Pan Ki-mun a zmocněnec pro Sýrii Lachdar Brahímí se minulý týden v této věci setkali ve Švýcarsku.

Konflikt v Sýrii si vyžádal již nejméně 70 tisíc životů, milion lidí uprchl do sousedních zemí, 2 miliony odešly z domovů, ale zůstávají uvnitř Sýrie, a na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc.

 

 

Mysli. Jez. Šetři.

Kampaň OSN proti plýtvání jídlem

23.01.2013 – Podle OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun jídla. To je třetina všech vyrobených potravin v hodnotě bilionu amerických dolarů (téměř 20 bilionů korun). V rozvojových zemích jde přitom z 95 procent o neúmyslné ztráty, na nichž se podílí hlavně špatné technologie pro sklizeň, nevhodné skladování nebo obaly. V zemích bohatých jde většina ztrát na vrub přílišnému nakupování, velkým porcím nebo nesrozumitelnému označování data spotřeby.

 

Na 300 milionů tun potravin za rok je likvidováno ve fázi, kdy ho lze ještě konzumovat. To je víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe a bylo by to dost pro 870 milionů hladových současného světa. V Evropě a Severní Americe připadá na jednoho člověka 95 až 115 kg vyhozeného jídla. V subsaharské Africe, jižní a Jihovýchodní Asii pouhých 6 – 11 kg.

Zdravější svět bez hladu nepatří do kategorie sci-fi

Ke změně této situace přitom není potřeba zas tak mnoho. Relativně snadné a nenákladné kroky na straně spotřebitelů, podnikatelů v potravinářském průmyslu i na straně vlád států mohou vést k výraznému snížení plýtvání. Na to sa zaměřuje kampaň OSN, kterou v minulých dnech společně spustily Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Jmenuje se „Mysli. Jez. Šetři. Snižuj svou potravinovou stopu,“ a jejím záměrem je předkládat fakta a nabízet možné varianty řešení, například šířením osvědčených praktik. Do kampaně budou postupně zapojovány rodiny, supermarkety, hotelové řetězce, školy, sportovní kluby, starostové měst a obcí a nakonec i nejvyšší představitelé států.

Plýtvání jídlem je ekonomický, environmentální i etický nonsens

„Na světě dnes žije 7 miliard lidí, v roce 2050 nás bude 9 miliard. Plýtvání jídlem je jednoduše nesmyslné, a to z ekonomického hlediska, z hlediska životního prostředí a samozřejmě i z hlediska etického. Vizi udržitelného světa naplníme pouze za předpokladu, že dokážeme zcela změnit způsob, jakým nakládáme s přírodními zdroji,“ říká šéf UNEP Achim Steiner.

 

 

Univerzita OSN vyhlášena jedním z pěti nejlepších think-tanků spojených s vládním stystémem

18.01.2013 – Univerzita OSN (UN University, UNU) byla v mezinárodním srovnání „Global Go-To Think Tank Index“ vyhodnocena jako jeden z pěti nejlepších think-tanků spojených s vládním stystémem. V hodnocení mezinárodních rozvojových think-tanků, který každoročně sestavuje Pennsylvánská univerzita, zaujala UNU šesté místo.

Univerzita OSN (UNU) je mezinárodním sdružením akademiků podílejících se na výzkumu, postgraduální výuce a šíření informací na podporu mírových a rozvojových snah OSN. Byla založena v roce 1973 Valným shromážděním OSN. Sídlí v Tokiu, servisní a administrativní zázemí má také v Bonnu, Kuala Lumpur, New Yorku a Paříži.

Kromě jiného nabízí i on-line vzdělávací kurzy a další užitečné nástroje v oborech jako je ochrana klimatu, biodiverzita, energetika, produkce potravin, rozvoj a zejména udržitelný rozvoj obecně.

 

OSN: Konflikt v Sýrii si vyžádal již více než 60 tisíc životů

03.01.2013 – Podle nejnovější analýzy OSN si konflikt v Sýrii vyžádal již více než 60 tisíc životů. Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pilayové je počet obětí šokující a přesáhl všechna očekávání. Skutečný počet obětí ale může být ještě vyšší.

„Selhává celé mezinárodní společenství, zejména Rada bezpečnosti. Je to ostuda nás všech. Už téměř dva roky se nás Syřané opakovaně ptají: Kde je mezinárodní společenství? Proč nikdo není schopen ukončit zabíjení? Bohužel na to nemáme uspokojující odpověď. Sýrie dál krvácí,“ říká Navi Pilayová.

 

2012


 

OSN: Na humanitární pomoc Syřanům je potřeba 1,5 mild. USD

20.12.2012 – Organizace spojených národů a partnerské humanitární organizace včera vyzvaly mezinárodní společenstvík poskytnutí 1,5 miliardy USD na pomoc lidem sužovaným konfliktem v Sýrii v průběhu příštích šesti měsíců.

Zhruba miliarda USD je určena pro tzv. Syria Regional Response Plan na podporu zhruba jednoho milionu syrských uprchlíků v Jordánsku, Iráku, Libanonu, Turecku a v Egyptě. Zbylých přibližně 500 milionů USD je určeno pro asi 4 miliony lidí v Sýrii, kteří naléhavě potřebují kvůli konfliktu humanitární podporu.

Výzvu včera v Ženevě prezentoval Radhouane Nouicer, regionální koordinátor OSN pro humanitární pomoc Sýrii. Před lety vedl kancelář UNHCR v Praze.

 

Pan Ki-mun a Rada bezpečnosti odsoudili vypuštění severokorejské rakety

13.12.2012 – Šéf Organizace spojených národů Pan Ki-mun a Rada bezpečnosti OSN včera odsoudili vypuštění severokorejské rakety. Jedná se o porušení moratoria Rady bezpečnosti. „Tento pokus je velmi politováníhodný, protože se vzpírá jasnému požadavku celého mezinárodního společenství. Je to porušení rezoluce Rady bezpečnosti 1847/2009, v níž Rada požaduje, aby Pchjongjang neprováděl žádné testy balistických střel,“ říká ve svém prohlášení generální tajemník Pan Ki-mun.

Vyzval severokorejské vedení, aby namísto takových testů budovalo důvěru se svými sousedy a snažilo se o zlepšování života vlastního obyvatelstva. Generální tajemník se obává negativních dopadů této provokace na mír a stabilitu v regionu.

 

Klimatická konference v Dauhá skončila prodloužením Kjótského protokolu do roku 2020

09.12.2012 – Šéf OSN Pan Ki-mun přivítal výsledek klimatické konference OSN v katarském Dauhá. Podle něj je to dobrý základ pro uzavření právně závazné úmluvy o klimatu do roku 2015.

Dvoutýdenní setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) skončila v sobotu prodloužením platnosti Kjótského protokolu do roku 2020. Protokol zavazuje 37 rozvinutých států ke snižování emisí skleníkových plynů do ovzduší. „V Dauhá bylo úspěšně uzavřeno několik kol mezinárodních vyjednávání o klimatu. Otevírá se tak cesta k právně závazné úmluvě do roku 2015,“ píše se v oficiálním prohlášení OSN, které zveřejnil o víkendu mluvčí organizace. „Generální tajemník je ale přesvědčen, že je nutné udělat ještě daleko více. Vyzývá proto vlády států, byznys i nevládní organizace k akceleraci nutných krokůna zachování limitu nárůstu globální teploty o maximálně 2 stupně Celsia. Jinak bude mít klimatická změna závažné důsledky pro lidstvo.“

Pan Ki-mun minulý týden v Dauhá zmínil pět konkrétních cílů, jich je nutné dosáhnout. Vedle prodloužení Kjótského protokolu je to zajištění financování pro klimatickou akci, plné fungování institucí na podporu mitigačních a adaptačních opatření, jasné signály od států, že vyjednávání o globální klimatické úmluvě pokračuje, a v neposlední řadě důrazná mitigační opatření k udržení nárůstu průměrné teploty o maximálně 2⁰ Celsia.

Šéf OSN je podle sobotního oficiálního prohlášení připraven zvýšit své osobní úsilí zejména v otázkách zajišťování financování a dosažení právně závazné úmluvy do roku 2015.

 

Pan Ki-mun v Dauhá: Nědělejme si iluze. Toto je krize, která ohrožuje nás všechny

05.12.2012 – Generální tajemník OSN Pan Ki-mun včera apeloval na státy světa, aby rázně řešily klimatickou krizi. Šéf OSN se v katarském Dauhá účastní jednání vysokých představitelů států na konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o klimatické změně (UNFCCC). „Nedělejme si iluze. Toto je krize, která ohrožuje nás všechny. Naše ekonomiky, bezpečnost i životy budoucích generací,“ řekl šéf OSN.

„Známky nebezpečí vidíme všude kolem nás,“ řekl Pan Ki-mun a poukázal na tající ledy, zvyšující se hladinu moří, degradaci půdy a sucha v různých částech světa. „Proti klimatické změně není imunní nikdo, ani bohatí, ani chudí. Je to existenciální výzva pro lidstvo. Pro způsob našeho života i plány do budoucna. Musíme se té výzvy chopit. Je to náš společný problém, my všichni jsme jeho součástí. Musíme tudíž společně najít i řešení.“

Na konferenci COP18 se do katarského Dauhá sjeli zástupci 195 států, které jsou stranami UNFCCC. V rámci úmluvy byl v roce 1997 uzavřen Kjótský protokol. Ten právně zavazuje 37 států ke snižování emisí skleníkových plynů. Cílem konference COP18 je mimo jiné prodloužit platnost tohoto protokolu, jenž vyprší na konci letošního roku.

„Kjótský protokol musí pokračovat. Je to to jediné, na čem můžeme stavět při vyjednávání závazné globální úmluvy o klimatu. Jeho pokračování po 1. lednu 2013 bude známkou toho, že si vlády uvědomují nutnost pevného klimatického režimu,“ řekl šéf OSN.

Vedle Kjótského protokolu zmínil Pan Ki-mun další důležité cíle, jichž je nutné v Dauhá dosáhnout: zajišťování financování, plné fungování institucí na podporu mitigačních a adaptačních opatření dohodnutých v Cancúnu a Durbanu, jasné signály od států, že vyjednávání o globální klimatické úmluvě pokračuje. V neposlední řadě by z katarské konference mělo jasně vyplynout, že mitigační opatření budou dostatečná ke splnění cíle udržet nárůst průměrné teploty o maximálně 2⁰ Celsia. Překročení této hranice bude mít pro svět vážné důsledky, upozorňují nedávné studie OSN.

Pan Ki-mun se v Dauhá setkal i s novináři. Na tiskové konferenci zdůraznil, že lidstvo teď závodí s časem. „Budeme-li schopni společně jednat tedˇ, máme šanci. Musíme ale táhnout za jeden provaz. Vlády, byznys i nevládní organizace.“

 

 

Eskalace násilí v Gaze nemůže přinést nikomu nic

21.11.2012 – Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval Izrael k maximální zdrženlivosti při operacích v Gaze. „Ztráty na životech jsou neakceptovatelné za jakýchkoli okolností,“ řekl šéf OSN včera v Jeruzalémě. Na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benajminem Netanjahuem dále prohlásil, že varuje před pozemní invazí do Gazy.

Poslední vlna násilí – raketové útoky proti Izraeli z Gazy a izraelské nálety na Gazu – začaly 14. listopadu. Nejvyšší představitelé OSN v čele s generálním tajemníkem opakovaně vyzývají obě strany k okamžitému zastavení bojů. „Rakety zasáhly oblasti v těsné blízkosti Tel Avivu a Jeruzaléma i izraelská města poblíž Gazy. Tyto útoky jsou neakceptovatelné, neodpovědné a bezhlavé. Ostře je odsuzuji. Útoky palestinských militantů proti Izraeli musí být ukončeny okamžitě,“ varuje šéf OSN Pan Ki-mun.

Pan Ki-mun, který kvůli eskalujícímu konfliktu přijel do oblasti, řekl, že jeho pokračování neprospěje nikomu. „Vím, jak složitá situace tady je, ale Izrael musí zůstat maximálně zdrženlivý. Izraelské operace sice míří na vojenské cíle, ale současně zabíjejí nevinné civilisty a ničí infrastrukturu.“ Pan Ki-mun dále řekl, že nepřiměřené použití vojenské síly je protizákonné a je nutné ho odmítnout.

Během návštěvy v regionu zamíří šéf OSN i do Ramalláhu na Západním břehu, kde se setká s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Úsilí palestinského vůdce o dosažení řešení dvou států má podle něj nyní ještě větší význam.

 

 

OSN: Koncentrace skleníkových plynů v roce 2011 na historickém maximu

20.11.2012 – Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WHO) „Greenhouse Gas Bulletin 2011“ dosáhly koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v loňském roce historického maxima. V letech 1990-2011 došlo ke 30procentnímu zvýšení efektu, jímž dochází k oteplování planety vlivem CO2 a dalších skeníkových plynů.

Od roku 1750, kdy začala průmyslová éra, bylo do ovzduší vypuštěno asi 375 miliard tun CO2, především vlivem spalování fosilních paliv. Zhruba polovina plynu zůstává v atmosféře, zbytek byl absorbován oceány a biosférou. „Miliardy tun CO2 zůstanou v atmosféře po staletí. Budou přispívat dalšímu oteplování a ovlivňovat všechny aspekty života na Zemi. Nové emise budou k současné situaci jen přispívat,“ říká šéf WMO Michel Jarraud.

WMO je součástí sytému Organizace spojených národů. Zprávu „Grrenhouse Gas Bulletin“ zveřejnila týden před začátkem klimatických vyjednávání na globální konferenci COP 18 v katarském Dauhá.

 

 

Je čas spojit síly nás všech

23.10.2012 – Den Spojených národů si každoročně připomínáme od roku 1948. Dne 24. října 1945 vstoupila v platnost Charta OSN. Ratifikací tohoto dokumentu většinou zakládajících 51 států, včetně všech stálých členů Rady bezpečnosti, oficiálně vznikla Organizace spojených národů. V roce 1971 doporučilo Valné shromáždění OSN členským státům, aby se Den OSN stal dnem volna jako významný den.

Šéf OSN Pan Ki-mun ve svém letošním poselství připomíná důležitou roli Organizace spojených národů v době, kterou prožíváme: období velkých zvratů a změn a rostoucí nejistoty, nerovnosti a intolerance.

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ke Dni Spojených národů 2012

Žijeme v období velkých zvratů a změn, v době šířící se nejistoty, nerovnosti a intolerance. Světové i národní instituce podstupují zkoušku. V sázce je opravdu hodně a Spojené národy musí držet krok v celé škále svých aktivit: udržování míru, rozvoj, lidská práva, vláda práva, posilování postavení žen a mladých lidí.

V mnoha oblastech jsme se posunuli daleko vpřed. Extrémní chudoba se od roku 2000 snížila o polovinu. V mnoha zemích probíhají demokratické změny. V rozvojovém světě se objevují povzbudivé známky ekonomického růstu.

Je čas spojit síly nás všech. S blížícím se rokem 2015, kdy mají být splněny Rozvojové cíle tisíciletí, musíme ještě intenzivněji pracovat na dosažení všech těchto životně důležitých závazků. Musíme připravit odvážný a praktický rozvojový plán pro období po roce 2015. A musíme pokračovat v boji proti netoleranci, chránit lidi zasažené konfliktem a nastolit trvalý mír.

Organizace spojených národů není jen místem pro diplomatické debaty. Spojené národy jsou ochráncem míru odzbrojujícím válečníky. Jsou zdravotníkem, který poskytuje léky, záchranným týmem, který pomáhá uprchlíkům. Jsou i odborníkem na lidská práva, který pomáhá v prosazování spravedlnosti.

Ve své práci na celém světě spoléháme na pomoc nesčetných přátel a příznivců. Nevládní organizace, vědci, experti, filantropové, náboženští vůdci, manažeři a zainteresovaní občané, ti všichni jsou pro náš úspěch nepostradatelní. Jeden lídr, stát nebo instituce sami nezmohou nic. Ale každý z nás může přispět – každý podle svého.

Připomeňme si u příležitosti letošního Dne Spojených národů své individuální závazky i společné odhodlání dosáhnout ideálů Charty OSN a vytvořit pro všechny lepší svět.

 

OSN: Blahopřejeme Evropské unii k zasloužené Nobelově ceně míru

16.10.2012 – Generální tajemník OSN Pan Ki-mun minulý pátek poblahopřál Evropské unii k udělení Nobelovy ceny míru. Připomněl spolupráci mezi EU a OSN a vyzdvihl úlohu, kterou EU sehrává v oblastech budování míru, podpory lidských práv a ekonomického a sociálního rozvoje na celém světě.

„Nepostradatelnému partnerovi Spojených národů se dostalo zaslouženého uznání za dosažené úspěchy a význam pro Evropu i celý svět,“ prohlásil Pan Ki-mun. „Evropská unie daleko překročila původní cíl, který stál u jejího zrodu: sjednotit kontinent zdevastovaný dvěma světovými válkami a zajistit mu trvalý mír. Stala se hnacím motorem intergrace a propojení národů i kultur.“

Nobelův výbor ocenil šest desetiletí, během nichž EU přispívá k rozvoji, míru, demokracii a dodržování lidských práv v Evropě. Dodal, že přestože celý region prochází obdobím vážných ekonomických problémů a sociálních nepokojů, cena je uznáním úlohy EU při přeměně Evropy z válčícího kontinentu na kontinent míru.

„Úspěchy Evropské unie při budování míru, vlády práva a vytváření inovativních mechanismů pro dialog jsou příkladem pro celý svět. Její sjednocující potenciál je v současné ekonomické situaci obzvlášť důležitý,“ prohlásil Pan Ki-mun.

Generální tajemník OSN poznamenal, že OSN počítá s každodenním partnerstvím Evropské unie, s její schopností vést a spolupracovat na řešení nejnaléhavějších výzev současnosti – chudoby, humanitární pomoci, dodržování lidských práv a při prevenci konfliktů. Spoléhá, že se partnerství obou organizací bude dále prohlubovat.

 

Pan Ki-mun: Oběti v Sýrii jsou selháním státu

Zástupci států diskutovali v OSN o doktríně „Odpovědnost za ochranu“(R2P)

07.09.2012 – Genocida, etnické čistky a zločiny proti lidskosti vyžadují rozhodnou akci. Pokud to neudělá stát, přechází odpovědnost na mezinárodní společenství. „Jedná se o nejkrajnější test odpovědnosti za ochranu obyvatelstva,“ řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun na rozpravě Valného shromádění věnované principu Odpovědnost za ochranu (R2P), která se uskutečnila ve středu v New Yorku.

Princip R2P vychází z premisy, že vlády států odpovídají za ochranu svého obyvatelstva před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti. Pokud tuto odpovědnost vláda nechce nebo není schopna naplnit, přechází automaticky na mezinárodní společenství.

Kruté zkušenosti genocid 20. století

Pan Ki-mun prezentoval Valnému shromáždění novou zprávu o principu R2P. Řekl, že koncept vznikal na základě krutých zkušeností 20. století, jakými byly holocaust, Kambodža, Rwanda či Srebrenica, kdy státy prokazatelně selhaly ve své odpovědnosti chránit vlastní obyvatelstvo. „Odpovědnost za ochranu je koncept, jehož čas právě nastal. Pro miliony obětí však měl přijít mnohem dříve,“ řekl Pan Ki-mun. Jednání Valného shromáždění bylo již čtvrtým od roku 2009. Tentokrát se diskuse zaměřila na třetí pilíř R2P, tedy na včasnou a rozhodnou reakci. „Všichni se shodneme na tom, že státy se nesmí dopouštět těžkých zločinů proti svým vlastním lidem pod zástěrkou suverenity. Docílit prevence a ochrany však může být obtížné,“ řekl Pan Ki-mun. „V posledních letech jsme ale dokázali, že preventivní diplomacie, mediace, vyšetřovací komise a další mírové prostředky mohou pomoci zemím, které se ocitly na pokraji masového násilí. Pokud však tyto prostředky selžou nebo nejsou vhodné, je nutné zvážit kroky mezivládních orgánů podle Kapitoly VII Charty OSN. To znamená pečlivě propracované sankce a v krajním případě použití síly,“ řekl šéf OSN.

Sýrie selhala v ochraně svého obyvatelstva

Kapitola VII umožňuje Radě bezpečnosti autorizovat použití vojenské síly v případě agrese nebo ohrožení míru. Generální tajemník upozornil na obrovské množství obětí probíhajícího konfliktu v Sýrii. V důsledku selhání státu při ochraně obyvatelstva již přišlo o život více než 18 tisíc lidí, převážně civilistů. Šéf OSN ocenil aktivní přístup Valného shromáždění k syrské krizi. „Ukázalo se, že zatímco v Radě bezpečnosti převládá nejednotnost, zbývající část světové organizace nechce mlčet.“ Pan Ki-mun dále řekl, že ochromení Rady bezpečnosti škodí syrskému obyvatelstvu i důvěryhodnosti samotné rady. Oslabuje koncept R2P, který byl přijat s tak velkou nadějí a očekáváním. „Mějme však na paměti, že procházíme těžkou zkouškou. Slova se musí změnit v činy. Sliby se musí začít plnit.“

Převzetí odpovědnosti neoslabuje suverenitu

Předseda Valného shromáždění Nassir Abdulazíz Al-Nasser ve svém projevu poznamenal, že uplatňováním R2P nepřebírá OSN právní odpovědnost státu za ochranu obyvatelstva. „R2P je míněna jako pomoc vládě, která není schopna splnit své závazky. Mezinárodní reakce má za cíl podpořit, nikoliv oslabit, suverenitu státu.“ Mezi dalšími účastníky celodenní rozpravy byli i nově jmenovaný zvláštní poradce generálního tajemníka pro otázku prevence genocidy Adama Dieng, náměstek generálního tajemníka Jan Eliasson či zástupce generálního tajemníka pro lidská práva Ivan Simonović. Adama Dieng zdůraznil, že třetí pilíř R2P nabízí rozsáhlou škálu prostředků. „Naší společnou odpovědností je prozkoumat dopady každého z nich a pochopit, jak jejich účinek maximalizovat. Zodpovídáme také za zřízení a posílení struktur, díky nimž budou nástroje třetího pilíře akceschopné a účinné.“

 

 

OSN je odrazem skutečného světa

06.09.2012 – „Často nás kritizují, ale Spojené národy jsou odrazem skutečného světa, nikoli světa, jaký bychom chtěli. Ale musíme usilovat o to, abychom se posunuli dál a zajistit, aby se svět skutečně stal takovým, jaký ho chceme mít,“ říká v rozsáhlém rozhovoru na stránkách on-line zpravodajského serveru OSN Jan Eliasson, švédský diplomat, který se 1. července stal druhým mužem OSN, když se ujal funkce náměstka generálního tajemníka Pan Ki-muna.

Kromě svých priorit ve funkci – mezinárodní rozvoj a politický management krizových situací – mluví Jan Eliasson i o konceptu Odpovědnost za ochranu (R2P). „R2P v zásadě říká, že odpovědnost za ochranu obyvatel před genocidou, etnickými čistkami a masovým zabíjením, mají vlády států“. To je podle Eliassona ta jednodušší část formulace doktríny z roku 2005. Ta druhá, složitější, říká, že pokud toho příslušné vlády nejsou schopny, přechází odpovědnost na mezinárodní společenství.

„Když se princip R2P vyjednával, zdůrazňovali jsme především jeho preventivní charakter, a že veškeré rozhodování musí být kolektivní. Na R2P se nelze odvolávat kvůli individuální akci jedné vlády. Zdá se ale, že element kolektivního rozhodování se nějak vytratil v diskusích, které se vedly po pádu libyjského režimu. Musíme se nutně vrátit k tomu, že R2P má především preventivní cíl. Nemůžeme vylít s vaničkou i dítě a jednoduše říci, že R2P nefunguje. To, že se nám podařilo tento princip vyjednat, je opravdu důležitá věc,“ říká Jan Eliasson.

„Až příliš dobře známe frustraci z masových zločinů, které se děly uvnitř států. Kambodža, Rwanda, Srebrenica … do budoucna se musíme naučit odhadovat příznaky, vycítit vibrace, které mohou směřovat ke genocidě. Proto doufám, že principu R2Pzůstaneme nakloněni a že si především budeme uvědomovat jeho preventivní charakter,“ říká v rozhovoru pro zpravodajský server OSN náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson.

 

Rozvojové cíle tisíciletí: Globální partnerství bude klíčem k úspěchu i po roce 2015

Současná ekonomická krize nesmí zhatit úsilí o snižování chudoby

16.08.2012 – Tři roky před cílovým rokem 2015 můžeme tři z osmi tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) považovat za splněné: cíl na celkové snížení chudoby, na zlepšení situace ve slumech a dostupnosti pitné vody. Vyplývá to z letošní „Zprávy o Rozvojových cílech tisíciletí“ (The Millennium Development Goals Report 2012), kterou na začátku července představil v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Splnění zbývajících pěti cílů bude nesnadné, není to ale nemožné. Vlády států nesmí upustit od svých závazků z Deklarace tisíciletí, kterou přijaly v roce 2000. „Budoucí pozitivní vývoj v oblasti rozvoje závisí na splnění rozvojového cíle č. 8, jímž je vytvoření globálního partnerství pro rozvoj. Nesmíme dopustit, aby ekonomické krize, které v současnosti sužují většinu rozvinutých zemí, zpomalily nebo zvrátily pokrok, jehož už bylo dosaženo,“ říká v předmluvě letošní zprávy OSN o plnění rozvojových cílů šéf OSN Pan Ki-mun.

Zlepšení

Zpráva OSN uvádí, že poprvé od doby, kdy začaly být sledovány trendy chudoby, se ve všech rozvojových oblastech snížila míra chudoby i počet lidí žijících v extrémní chudobě – platí to i o subsaharské Africe, kde je míra chudoby nejvyšší. Podle předběžných odhadů se v roce 2010 celkový počet lidí, žijících za méně než 1,25 dolaru na den, snížil oproti roku 1990 na méně než polovinu. V podstatě to tedy znamená, že první rozvojový cíl – snížení míry extrémní chudoby na polovinu oproti roku 1990 – byl splněn s předstihem před rokem 2015.

Úspěšně byl splněn i cíl snížit do roku 2010 na polovinu počet lidí, kteří nemají přístup k bezpečnému zdroji pitné vody. Od roku 1990 se počet těchto lidí zvýšil ze 76 procent na 89 procent (2010). Znamená to, že k bezpečnějším zdrojům pitné vody – vodovody nebo chráněné studny – se v daném období dostaly více než dvě miliardy lidí.

Podíl obyvatel rozvojového světa žijících v příměstských slumech se z 39 procent (2000) snížil na 33 procent (2012). Přes 200 milionů lidí získalo přístup k lepším zdrojům vody, sanitačním zařízením i k lepším příbytkům. To dlouho před cílovým rokem 2020 výrazně převyšuje původní cíl zlepšit životní podmínky nejméně 100 milionů obyvatel slumů.

Zpráva OSN upozorňuje i na další milník: dosažení vyrovnaného podílu dívek a chlapců v systému základního vzdělávání. Díky úsilí na národní i mezinárodní úrovni se celkově zvýšil počet dětí na prvním stupni základních škol, zejména po roce 2000. Dívkám tato změna prospěla nejvíc. V roce 2010 připadlo na každých 100 zapsaných chlapců 97 zapsaných dívek, roce 1999 byl tento poměr 91:100. Situace se výrazně zlepšila zejména v subsaharské Africe, kde v letech 1999 až 2010 došlo ke zvýšení školní docházky na prvním stupni základních škol z 58 procent na 76 procent dětí.

Na konci roku 2010 dosáhl počet lidí podstupujících antiretrovirální léčbu proti HIV/AIDS 6,5 milionu. Jen od prosince 2009 se k této léčbě dostalo více než 1,4 milionu lidí, což činilo historicky největší nárůst dostupnosti této terapie.

Podle šéfa OSN Pan Ki-muna jsme svědky velkého zmírnění lidského utrpení a jasně se potvrzuje správnost přístupu, kterým je strategie Rozvojových cílů tisíciletí. „Není ale důvod polevit v úsilí. Podle prognóz bude v roce 2015 na světě přes 600 milionů lidí bez přístupu k pitné vodě, téměř miliarda bude žít za méně než 1,25 dolaru na den, matky budou zbytečně umírat při porodu a děti budou umírat na léčitelná onemocnění. Hlad je nadále celosvětovým problémem a zajištění toho, aby všechny děti mohly dokončit alespoň základní vzdělání, zůstává stěžejním a dosud nesplněným úkolem, který ovlivňuje všechny ostatní cíle. Nedostupnost kanalizace a základních hygienických zařízení je překážkou rozvoje v oblasti zdraví a výživy …. a skleníkové plyny nadále představují největší hrozbu pro lidstvo i ekosystémy,“ říká šéf OSN.

Přetrvávající nerovnost

Zpráva OSN upozorňuje, že dosažené úspěchy poněkud snižuje nerovnoměrné rozložení mezi jednotlivé regiony a země. Zlepšení u některých cílů se navíc po opakovaných krizích v letech 2008-2009 zpomalilo. K výraznému zlepšení došlo v oblasti zdraví matek a snižování počtu jejich úmrtí. Pokrok je však stále pomalý. Celkově klesá počet nezletilých matek a rozšiřuje se používání antikoncepce, ale od roku 2000 je tento vývoj pomalejší než v devadesátých letech minulého století.

Téměř polovina obyvatel rozvojového světa – 2,5 miliardy lidí – stále nemá přístup ke kanalizaci a základním hygienickým zařízením. V roce 2015 bude jejich dostupnost zajištěna pro 67 procent obyvatel, což je výrazně méně než cílových 75%.

Příležitost dosáhnout více a formovat agendu po roce 2015

Zpráva OSN zaznamenává nejen úspěchy, ale současně varuje, že rok 2015 se blíží a k dosažení důležitých cílů je zapotřebí intenzivnějšího zapojení vlád, mezinárodního společenství, občanské společnosti i soukromého sektoru. Nerovnosti mezi pohlavími přetrvávají a ženy jsou nadále diskriminovány v přístupu ke vzdělání, práci, ekonomickým zdrojům i podílu na politickém rozhodování. Dosažení všech cílů brání i pokračující problém násilí na ženách. Další pokrok do i po roce 2015 bude z velké míry záviset na úspěšném řešení těchto souvisejících problémů.

Podle zprávy OSN už vzniká nová agenda pro období po roce 2015. Kampaň k Rozvojovým cílům tisíciletí, se všemi úspěchy i neúspěchy, je bohatým zdrojem zkušeností, z nichž může diskuse o nové agendě čerpat.

 

Vizi globální rozvojové politiky po roce 2015 vypracuje 26členný panel prominentních osobností

Generální tajemník OSN do panelu pozval představitele států, občanské společnosti i byznysu, mimo jiné i britského premiéra a prezidentku Libérie

02.08.2012 – Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v úterý v New Yorku oznámil složení poradního orgánu pro globální rozvojovou agendu po roce 2015, cílovém roce Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). V panelu zasedne celkem 26 zástupců vlád, nevládního i soukromého sektoru. Předsedat mu bude tříčlenný výbor, jehož členy jsou indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono, prezidentka Libérie Ellen Johnson Sirleafová a britský premier David Cameron. Mezi členy jsou například bývalý německý prezident Horst Kohler nebo jordánská královna Rania.

„Vyzval jsem členy panelu, aby připravili zřetelnou a praktickou vizi rozvoje, kterou předložím příští rok členským státům. Těším se na doporučení programu, který se zaměří především na potírání chudoby a udržitelný rozvoj,“ řekl šéf OSN Pan Ki-mun.

Vytvoření panelu je součástí iniciativy generálního tajemníka, jehož členské státy na summitu v roce 2010 pověřili koordinací širokých konzultací zahrnujících občanskou společnost, byznys a akademické a výzkumné instituce ze všech částí světa, aby ve spolupráci s organizacemi OSN mohla vzniknout nová rozvojová agenda po roce 2015. Závěrečnou zprávu má panel předložit v polovině roku 2013.

 

Dlouhá a náročná cesta k udržitelnému rozvoji

25.06.2012 – „Projevy skončily, je čas začít pracovat,“ prohlásil v pátek na závěr třídenní globální konference o udržitelném rozvoji v brazilském Riu de Janeiro generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Rio+20 potvrdilo základní principy, umožnilo přijetí nových závazků a určilo další směrování. Vlády států, velké nadnárodní korporace, nadace i mladí dobrovolníci, ti všichni se stali součástí celosvětového hnutí za změnu,“ řekl šéf OSN.

Konference se zúčastnila více než stovka šéfů států a vlád společně s tisíci zástupců nevládních organizací, soukromého sektoru a občanské společnosti. Všichni měli jediný cíl: definovat nové politiky, jejichž cílem je snižování chudoby, posilování sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí.

Pan Ki-mun vyzdvihl více než 700 konkrétních závazků, které na konferenci učinily vlády států, podnikatelské subjekty, finanční instituce a nevládní organizace. Na projekty udržitelného rozvoje bylo přislíbeno více než půl bilionu USD (513 miliard). K tomu je třeba připočítat velké množství konkrétních iniciativ, od výsadby 100 milionů stromů, přes posilování postavení žen v podnikání na africkém kontinentu, až po recyklaci 800 tisíc tun PVC ročně.

Hlavním výstupem konference je závěrečný dokument nazvaný „Budoucnoust, kterou chceme“ (The Future We Want). Definuje další potřebné kroky, k nimž patří především definování cílů udržitelného rozvoje, rozpracování konceptu zelené ekonomiky jako hlavního nástroje udržitelného rozvoje, posílení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), podpora ukazatelů udržitelného podnikání a vyspělosti zemí, rozvoj strategií pro financování udržitelného rozvoje a vytvoření rámce pro udržitelnou spotřebu a výrobu. Dokument se dotýká i tématu posílení genderové rovnosti, zapojování občanské společnosti a včleňování vědeckých poznatků do praktických politik.

Do Ria se sjelo více než 40 tisíc účastníků, mezi nimi poslanci a senátoři, starostové měst, představitelé OSN, manažeři soukromých společností, bankéři i aktivisté. Rio+20 navázalo na známý Summit Země z roku 1992. Na něm státy přijaly přelomovou Agendu 21, mantru udržitelného rozvoje, která nově definuje ekonomický růst, posilování sociální spravedlnosti i nutnost ochrany životního prostředí.

Dalších přibližně 50 milionů lidí se konference zúčastnilo nepřímo prostřednictvím sociálních sítí, na nichž aktivně diskutovali o udržitelné budoucnosti Země. „Potřebujeme vytvořit silnou masu, která zajistí další pohyb vpřed. Čeká nás dlouhá a náročná cesta. Ro+20 je dobrým základem, na němž se dá stavět,“ říká šéf OSN Pan Ki-mun.

 

Šéf pozorovatelské mise OSN v Sýrii vyzývá strany konfliktu, aby umožnily bezpečný odchod civilistů z bojových zón

17.06.2012 – Šéf pozorovatelů OSN v Sýrii naléhavě vyzývá znesvářené skupiny, aby umožnily civilním obyvatelům bezpečný odchod z konfliktních zón. „Obě strany musí projevit vůli k ochraně lidských životů,“ řekl v neděli generál Robert Mood, který velí pozorovatelské misi UNSMIS (United Nations Supervision Mission in Syria). Zároveň oznámil, že pozorovatelé OSN přerušili vzhledem k eskalaci ozbrojeného násilí v posledních dnech monitorovací činnost v celé zemi. Řekl, že pokusy pozorovatelů dostat civilisty mimo linie bojů byly v posledním týdnu ve mestě Homs neúspěšné. „Vyzývám k okamžitému ukončení násilí na civilistech. Naše mise je připravena na dodržování takového závazku dohlížet, jakmile ho obě strany konfliktu akceptují,“ řekl generál Mood.

 

Mise UNSMIS byla ustavena Radou bezpečnosti OSN v dubnu. Jejím mandátem je monitorování ukončení násilných akcí v Sýrii a dohled na uplatňování šestibodového plánu zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana. Ten vyzývá k ukončení násilí, zajištění přístupu humanitárních pracovníků, propuštění zadržovaných, zahájení politických vyjednávání ve prospěch požadavků Syřanů a k zajištění neomezeného přístupu zahraničních novinářů do země.

Podle OSN přišlo v průběhu povstání proti režimu prezidenta Assada o život již více než 10 tisíc lidí, převážně civilistů. Minulý týden vyzvali vysoce postavení představitelé OSN mezinárodní společenství k přijetí okamžitých rázných kroků k naplnění odpovědnosti za ochranu civilního obyvatelstva Sýrie před dalšími masakry. Syrská vláda podle nich v tomto očividně selhala. Útoky proti civilistům mohou zakládat podstatu zločinů proti lidskosti.

Sýrie: OSN vyzývá k uplatnění doktríny Odpovědnost za ochranu (R2P)

15.06.2012 – Dva vysoce postavení představitelé OSN vyzývají mezinárodní společenstvímk přijetí okamžitých rázných kroků k naplnění odpovědnosti za ochranu civilního obyvatelstva Sýrie před dalšími masakry. Syrská vláda podle nich v ochraně civilistů očividně selhala.

„S rostoucím násilí a prohlubováním sektářského napětí se zvyšuje riziko masových zločinů. Je čas jednat,“ praví se ve společném prohlášení zvláštních poradců generálního tajemníka OSN pro otázku prevence genocidy a doktrínu „Odpovědnost za ochranu“ Francise Denga a Edwarda Lucka.

Mezinárodní společenství podle poradců šéfa OSN musí využít „veškerých dostupných prostředků podle Charty OSN.“ Princip Odpovědnosti za ochranu (běžně označovaný zkratkou R2P) byl přijat nejvyššími představiteli států na summitu OSN v roce 2005. Státům ukládá odpovědnost chránit vlastní obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a dalšími zločiny proti lidskosti. V případě, že stát není schopen nebo nechce své odpověnosti dostát, přechází odpovědnost chránit obyvatelstvo na mezinárodní společenství.

OSN uvádí, že v průběhu povstání proti režimu prezidenta Assada zahynulo za posledních 16 měsíců více než 10 tisíc lidí, převážně civilistů. Poradci OSN upozorňují na zprávy o masovém zabíjení při útocích vládního dělostřelectva a tanků na rezidenční čtvrti i na útoky proti civilnímu obyvatelstvu ze strany provládních ozbrojených skupin. Tyto útoky mohou zakládat podstatu zločinů proti lidskosti.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová minulý týden upozornila, že zabíjení v minulých týdnech vykazuje známky zločinů proti lidskosti. Ozbrojené konfrontace v Sýrii mají podle ní charakter vnitrostátního konfliktu, jenž podléhá mezinárodnímu humanitárnímu právu a tudíž i trestnímu stíhání za případné válečné zločiny.

 

10 praktických bodů pro zelenější planetu

04.06.2012 – Zamyslete se, co obnáší zelená ekonomika a jak sami můžete přispět k jejímu rozvoji. Na deseti praktických oblastech vám ukážeme, že se zelená ekonomika týká každého z nás a že je cestou k udržitelné budoucnosti Země.

 

Budovy

Stavby a budovy mají velký vliv na globální zdroje a klima. Energetický audit vaší domácnosti nebo firmy vám může pomoci snížit klimatickou stopu vaší budovy a v důsledku výrazně ušetříte na energetických nákladech.
Chcete-li postavit dům, spojte se s firmami, které podnikají v oblasti snižování energetické náročnosti budov.

Rybolov

Nadměrný rybolov v mnohých částech světa ohrožuje zásoby ryb. Je proto nutné společně najít udržitelné praktiky v rybolovu.
Vy můžete přispět tím, že budete při nakupování dávat přednost rybám a rybím výrobkům s certifikátem uržitelnosti.

Lesy

Odlesňování přispívá z 20% k růstu globálních emisí skleníkových plynů.
Na udržitelném hospodaření s lesy jsou závislí lidé i ekosystémy.
Dávejte přednost elektronickým dokumentům před papírovými a/nebo požadujte výrobky s certifikátem udržitelně obhospodařovaných lesů.

Doprava

Individuální jízda autem je neefektivní ekonomicky i z hlediska životního prostředí.
Sdílení aut a využívání veřejné dopravy snižuje dopad na životní prostředí i ekonomiku.
Chůze a jízda na kole má pozitivní vliv na vaše zdraví i na životní prostředí.
Volbou alternativních dopravních prostředků podporujete zelenou ekonomiku.

Voda

Miliardy lidí nemají přístup k pitné vodě. S rostoucí populací se tento problém jen zhorší.
I drobné změny v chování a přístupu k vodě mohou pomoci chránit zdroje této životně důležité komodity.
Vypněte kohoutek, když vodu nepoužíváte, zapněte pračku až když je plná prádla, sprchujte se kratší dobu a nekropte trávník, když je přirozeně zavlažený.
Klíčem k zelené ekonomice je snížení objemu využívaných zdrojů. Voda je tím nejdůležitějším zdrojem nutným k životu.

Zemědělství

Počet obyvatel Země roste. Je načase založit zemědělskou výrobu na udržitelnosti. Jen tak dokážeme uživit všechny lidi na světě.
Pěstujte si vlastní zeleninu, používejte sezónní produkty a nakupujte na trzích místní farmářské výrobky.
Nákupem lokálních produktů vysíláte signál, že podporujete zelenou ekonomiku a udržitelné zemědělství.

Energetika

Současné mainstreamové energetické zdroje – ropa, uhlí a plyn –škodí zdraví a životnímu prostředí. Jsou to současně neudržitelné zdroje ve světě, jehož potřeby stále narůstrají.
Čisté a udržitelné energie podpoříte tím, že budete odebírat zelenou energii, nebo do ní budete přímo investovat.
Zamyslete se i nad vlastní spotřebou. Vypínejte světlo a elektrické přístroje kdykoli je nepoužíváte. Vytápějte své domovy jen když jste doma.

Turismus

Turismus může být přínosem pro ekonomiku, ale jen za předpokladu, že nemá negativní vliv na životní a sociální prostředí.
Chovejte se udržitelně na cestách stejně jako doma: kupujte místní výrobky, minimalizujte spotřebu vody i energie, apod.
Obracejte se na agentury, které podporují ekoturismus a dbejte, aby vaše chování nemělo negativní dopad na místní prostředí.

Odpady

Když něco vyhazujete, ztrácíte tím možnost takový materiál znovu použít a především přispíváte k tvorbě metanu (nejvýznamnější skleníkový plyn), který se uvolňuje ze skládek.
Elektronika se globálně recykluje jen z 15%.
Recyklací a kompostováním vhodných materiálů významně přispíváte ke snižování spotřeby primárních zdrojů.

Výroba a průmysl

Výrobní a průmyslové podniky jsou hnací silou ekonomického růstu i zaměstnanosti. Je ale dobré dát někomu práci jen za cenu znečišťování a vypouštění škodlivin?
Buďte uvážlivými spotřebiteli. Podporujte podniky, které se zaměřují na udržitelnost výroby a investují do obnovitelných zdrojů.
Tzv. greenwashing, tedy zelená propaganda, je všude kolem nás. Řada podniků ale mysí udržitelnost svého podnikání upřímně. Nebuďte pohodlní, a dejte si práci zjistit, které podniky to jsou.

 

Šéfka Programu OSN pro dobrovolníky na návštěvě České republiky

15.05.2012 – Ve dnech 16. a 17. května 2012 je na pracovní návštěvě České republiky výkonná koordinátorka Programu OSN pro dobrovolníky (United Nations Volunteers, UNV) Flavia Pansieri. S představiteli Ministerstva zahraničních věcí České republiky bude diskutovat o spolupráci mezi ČR a UNV v oblasti mezinárodní rozvojové spolupráce se zaměřením na vysílání českých dobrovolníků na projekty, programy a mírové mise Organizace spojených národů.

 

Národní kontaktní místo pro spolupráci s dobrovolníky OSN organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Informačním centrem OSN v Praze a Českou rozvojovou agenturou diskusi koordinátorky UNV se zástupci českých dobrovolnických organizací.

Akce se uskuteční ve čtvrtek 17. května 2012 od 13:30 do 15:00 hod. v prostorách České rozvojové agentury, Nerudova 3, Praha 1. Pracovním jazykem bude angličtina (bez tlumočení)

Srdečně zveme zástupce státních institucí, kanceláří OSN v České republice, nevládních organizací, vysokých škol, médií, studenty vysokých škol, zkušené české dobrovolníky, absolventy stáží OSN i další zájemce o dobrovolnické aktivity v rámci Organizace spojených národů.

 

Budeme-li držet spolu, nic není nemožné: Pan Ki-mun zahájil druhé funkční období v čele OSN

03.01.2012 – S novým rokem začalo druhé funkční období generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. Šéf světové organizace při té příležitosti vyzdvihl význam partnerství při řešení nejzávažnějších problémů planety – potírání klimatické změny, boj proti chudobě a posilování postavení žen a dívek.

 

V rozhovoru, který poskytl na prahu roku 2012 Zpravodajskému centru OSN a Rádiu OSN, vyzdvihl Pan Ki-mun (67) potřebu jednoty mezi členskými státy OSN a jejich občany. „Budeme-li držet spolu, nic není nemožné. Posilování partnerství mezi vládami, podnikatelským sektorem, občanskou společností a filantropy je vykročení správným směrem,“ řekl. Mluvil i o důležitosti vytvoření spojníků mezi klimatickou změnou, potravinovou krizí, nedostatkem vody a energie, posilování postavení žen a globálními problémy zdraví. Všechny tyto otázky spolu vzájemně souvisí.

Generační příležitosti pro OSN

Pan Ki-mun prezentoval své priority pro druhé funkční období, kterým říká „generační příležitosti pro OSN“: podpora udržitelného rozvoje, prevence přírodních a lidmi způsobených katastrof, vytváření bezpečnějšího světa, pomoc zemím v transformaci a podpora posilování postavení žen. Moc lidí a prohlubování globalizace zaznamenaly podle Pan Ki-muna největší rozvoj od jeho nástupu do čela OSN v roce 2007.

„Je tolik lidí – lidí marginalizovaných či utiskovaných – kteří pozvedli hlas za demokracii, svou vlastní důstojnost a práva. Máme velkou odpovědnost pomoci jim na cestě k demokracii. Prohlubování globalizace přináší mnoho změn. Objevuje se řada skvělých nápadů a hodně lidí chce být propojeno. Této transformaci musíme pomoci, aby mohla být dokončena co nejdříve. Jednota a společný postup závisí jen na nás.“

Pomozte nám vyrovnat se s klimatickou změnou

Šéf OSN připomněl své loňské setkání s malým chlapcem na ostrově Kiribati v jižním Pacifiku. Ostrov a živobytí lidí tam ohrožuje stoupající hladina moře. Pro Pan Ki-muna mohou slova chlapce sloužit jako příklad obrovské víry a očekávání, jež lidé z celého světa vkládají do Organizace spojených národů. „Řekl mi, prosím, pomozte nám vyrovnat se s klimatickou změnou. Naše domovy a způsob života mohou přes noc zmizet v oceánu.“ Podle šéfa OSN je to jeden z důvodů proč klimatická změna musí zůstat na vrcholu světové agendy.

Zdůraznil také potřebu dále modernizovat OSN, aby se světová organizace mohla přizpůsobovat současným změnám. „Technologie předbíhají naše myšlení, nápady lidí i současný způsob práce. OSN se musí stát pohotovější, efektivnější, výkonnější, transparentnější a odpovědnější,“ řekl Pan Ki-mun Rádiu OSN v rozhovoru u příležitosti zahájení druhého období ve funkci generálního tajemníka OSN.

 

2011


Výjimečný a pozoruhodný rok 2011

OSN potřebnější než kdy v minulosti, říká její šéf Ban Ki-moon

30.12.2011 – Na tiskové konferenci u příležitosti konce kalendářního roku generální tajemník OSN Ban Ki-moon zdůraznil, že Organizace spojených národů je dnes potřebnější než kdy v minulosti k řešení nejnaléhavějších problémů planety, jejichž škála sahá od dopadů změny klimatu přes rostoucí požadavky na dodržování lidských práv až po pomoc lidem, kteří čelí humanitárním krizím.

„Byl to výjimečný a pozoruhodný rok,“ řekl Ban Ki-moon novinářům v newyorském sídle OSN a jako příklady uvedl tzv. arabské jaro, vznik Jižního Súdánu jako nového členského státu OSN a slibný politický vývoj v Myanmaru.

„Domnívám se, že se nacházíme v bodu zlomu v dějinách. Vše se mění. Stará pravidla přestávají platit. Nevíme, jaké nové uspořádání vznikne. Přesto můžeme hledět do budoucnosti s jistotou: Organizace spojených národů bude jedním z lídrů.“

Ban Ki-moon, který 31. prosince završí své první volební období ve funkci generálního tajemníka, řekl, že od okamžiku, kdy se v lednu 2007 stal nejvyšším představitelem OSN, se snaží prosazovat praktickou vizi OSN jako organizace zaměřené na konkrétní činnosti. „OSN má být hlasem mlčících a obráncem bezbranných“, řekl šéf světové organizace.

Uvedl, že OSN se vyjadřovala včas a nahlas, když se na Blízkém východě a v severní Africe během arabského jara rozvinulo demokratizační hnutí. „OSN vyzývala vedoucí představitele států, aby vyslyšeli hlas svého lidu“.

„Organizace sehrála nezastupitelnou úlohu při osvobozování Libye. Jsme připraveni v případě žádosti nadále pomáhat Tunisku a Egyptu. Dohoda zprostředkovaná zástupcem OSN v Jemenu připravila půdu k ukončení bojů – a k vytvoření nové vlády národní jednoty,“ řekl Ban Ki-moon novinářům v Newe Yorku.

Generální tajemník poznamenal, že významné události na různých místech celého světa prověřují naše odhodlání a vyžadují společnou a jednotnou reakci mezinárodního společenství. „V Sýrii zemřelo přes 5 tisíc lidí. Tohle už nesmí pokračovat. Ve jménu lidskosti je na čase, aby mezinárodní společenství začalo jednat,“ prohlásil Ban Ki-moon.

„V Afghánistánu i nadále čelíme značné nejistotě. Konference, která se konala na začátku prosince v Bonnu, znovu potvrdila odhodlání mezinárodního společenství pokračovat ve společném úsilí i za horizont roku 2014. S pomocí blízkovýchodní diplomatické  čtyřky musíme i nadále usilovat o mír mezi Izraelem a Palestinou. V oblasti Afrického rohu lidem stále hrozí hladomor,“ upozornil šéf OSN.

Ban Ki-moon rovněž řekl, že OSN pomohla dosáhnout výrazného pokroku na několika frontách včetně nedávného jednání o změně klimatu v jihoafrickém Durbanu i při prosazování principu odpovědnost za ochranu (R2P).

„V Pobřeží slonoviny se bývalý prezident  Laurent Gbagbo snažil jít proti vůli svého lidu. My jsme jednoznačně podpořili demokracii – a Gbagbo je dnes v Haagu. Vystoupili jsme i proti Muammaru Kaddáfímu, když hrozil, že obyvatele své vlastní země pozabíjí jako ‘krysy‘. Toto jsou významná vítězství spravedlnosti a mezinárodního práva. Během posledních pěti let jsme opakovaně prosazovali trestní odpovědnost viníků a vystupovali proti jejich beztrestnosti. Posílili jsme vymahatelnost práva a postavení Mezinárodního trestního tribunálu, jehož svrchovanost již ratifikovalo už 120 zemí a další se k takovému kroku chystají,“ řekl Ban Ki-moon.

Novinářům na závěrečné tiskové konferenci letošního roku také řekl, že zvýšený důraz OSN na preventivní diplomacii a zprostředkování přinesl povzbudivé výsledky v zemích jako je Sierra Leone, Kyrgyzstán, Kypr, Nepál či Guinea.

Zmínil i odhodlání OSN bojovat za práva žen a dětí, pokračovat v úsilí ve prospěch reformy OSN a zaměřit se na přípravu důležité konference o udržitelném rozvoji, která se v červnu příštího roku bude konat v brazilském Rio de Janeiru.

Na začátku nového roku seznámí šéf OSN světovou veřejnost se svým plánem pro druhé funkční období, které začíná s úderem první minuty roku 2012.

 

Zpráva o lidském rozvoji 2011 hodnotí kvalitu života v 187 zemích a teritoriích

02.11.2011 – Již pojednadvacáté letos vychází výroční zpráva Rozvojového programu OSN Human Development Report (Zpráva o lidském rozvoji). Hlavním cílem této odborné globální studie je hodnocení kvality života v jednotlivých státech podle tzv. indexu lidského rozvoje (HDI), který vedle ekonomických zahrnuje celou řadu ukazatelů sociálních, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně.

V žebříčku nelépe hodnocených států podle kvality života je na prvním místě Norsko následované Austrálií, Nizozemskem, Spojenými státy a Novým Zélandem. Česká republika je na 27. místě druhým nejlépe hodnoceným státem bývalého východního bloku (21. Slovisnko).

Zpráva o lidském rozvoji za rok 2011 byla zveřejněna dne 2. listopadu v dánské Kodani. Tištěná verze zprávy je k dispozici v iCentru OSN v Praze (Barbora.Krutakova at osn.cz nebo 257 199 835). Zpráva a související informační materiály jsou on-line na internetu.

Slovenský překlad tiskové zprávy UNDP: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS).

 

Index ľudského rozvoja (HDI) 2011: 187 krajín a teritórií

Nórsko je na vrchole rebríčka, Konžská demokratická republika na konci. Nerovnosti znižujú hodnotenie podľa HDI pre USA, Južnú Kóreu a ďalšie krajiny.

Nórsko, Austrália a Holandsko sa podľa Indexu ľudského rozvoja (HDI)2011 celosvetovo nachádzajú na vedúcich priečkach, zatiaľ čo Konžská demokratická republika, Niger a Burundi na spodných, uvádza sa v aktuálnom hodnotení Správy o ľudskom rozvoji, ktorá bilancuje pokrok dosiahnutý v oblasti zdravia, vzdelania a príjmov a ktorú dnes zverejnil Rozvojový program OSN (UNDP).

Spojené štáty, Nový Zéland, Kanada, Írsko, Lichtenštajnsko, Nemecko a Švédsko dopĺňajú skupinu najlepších 10 krajín klasifikácie podľa HDI 2011, ak však index upravíme o vnútorné nerovnosti v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu, niektoré z najbohatších krajín vypadnú zo skupiny najlepších 20 krajín: Spojené štáty spadnú zo 4.miesta na 23., Južná Kórea z 15.-ho miesta na 32. a Izrael zo 17.-ho na 25.

Spojené štáty americké a Izrael sa presúvajú na nižšie miesto v rebríčku HDI upravenom o nerovnosti (IHDI) najmä z dôvodu rozdielov v príjmoch, hoci zdravotná starostlivosť je taktiež faktorom zmeny pozície USA v rebríčku; veľké rozdiely v úrovni vzdelania medzi generáciami odvádzajú pozornosť od výkonnosti Južnej Kórei z hľadiska IHDI.

Ďalšie úspešné krajiny na najvyššej úrovni stúpajú v rebríčku IHDI z dôvodu väčšej relatívnej internej rovnosti v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu: Švédsko skočilo z 10.miesta na 5., Dánsko sa vyšplhalo zo 16.-ho na 12. a Slovinsko stúplo z 21. miesta na 14.

IHDI a dva ďalšie zložené indexy – Viacrozmerný index chudoby a Index rodovej nerovnosti – boli navrhnuté na doplnenie indexu HDI, ktorý je založený na národných priemeroch v oblasti vzdelania, priemernej dĺžky života a príjmu na hlavu. Index HDI 2011 pokrýva rekordných 187 krajín a teritórií (169 krajín v roku 2010), ktoré z časti odrážajú lepšiu dostupnosť údajov v prípade mnohých malých ostrovných štátov Karibiku a Tichomoria. Klasifikácia krajín za rok 2011 preto nie je kompatibilná s údajmi zo Správy 2010, poznamenáva autor.

„Index ľudského rozvoja upravený o nerovnosti nám pomáha lepšie posúdiť úroveň rozvoja vo všetkých segmentoch spoločnosti namiesto posudzovania len virtuálnej „priemernej“ osoby“, hovorí Milorad Kovacevic, hlavný štatistik Správy pre ľudský rozvoj. „Rozdelenie zdravia a vzdelania považujeme v tejto rovnici za rovnako dôležité ako príjem, pričom údaje odhaľujú v mnohých krajinách veľké nerovnosti“.

Správa 2011 – Trvalá udržateľnosť a spravodlivosť: Lepšia budúcnosť pre všetkých – poukazuje na to, že rozdelenie príjmov sa zhoršilo v mnohých častiach sveta, pričom Latinská Amerika z hľadiska príjmu zostáva naďalej na pozícii regiónu s najväčšími nerovnosťami, a to aj napriek tomu, že niektoré krajiny ako napríklad Brazília a Čile v rámci krajiny svoje rozdiely v príjmoch zužujú. V Správe sa ďalej hovorí, že z hľadiska celkového indexu IHDI vrátane priemernej dĺžky života a školského vzdelania je Latinská Amerika spravodlivejšia ako subsaharská Afrika či Južná Ázia.

Na to, aby sme mohli posúdiť rozdelenie príjmov ako aj kolísavú úroveň priemernej dĺžky života a vzdelania v rámci obyvateľstva krajín, používa IHDI metodológiu vyvinutú renomovaným britským ekonómom sirom Anthony Barnes Atkinsonom. „Na meranie nerovností v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu používame Atkinsonov prístup, pretože na rozdiel od známejšieho koeficientu Gini oveľa lepšie zachytáva zmeny na spodných priečkach rebríčka“, povedal Kovacevic.

Priemer úrovní HDI od roku 1970 výrazne stúpol – o 41% v celosvetovom meradle a o 61% v rámci aktuálnej skupiny krajín s nízkym indexom HDI – pričom odráža celkový veľký pokrok v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu. Index HDI 2011 mapuje pokrok za posledných päť rokov, z čoho vyplývajú nasledovné národné trendy: na čele s Kubou (+ 10 miest na 51.miesto), Venezuelou a Tanzániou (každá + 7 miest na 73. a na 152.miesto) 72 krajín postúpilo v období 2006 – 2011, zatiaľ čo ďalších 72 krajín v hodnotení kleslo ako napríklad Kuvajt (- 8 miest na 63.) a Fínsko (- 7 miest na 22.miesto).

Všetkých 10 krajín, ktoré sa podľa indexu HDI 2011 umiestnili na posledných priečkach, sa nachádza v subsaharskej Afrike: Guinea, Stredoafrická republika, Sierra Leone, Burkina Faso, Libéria, Čad, Mozambik, Burundi, Niger a Konžská demokratická republika.

Napriek nedávnemu pokroku tieto krajiny s nízkym indexom HDI stále trpia z dôvodu neadekvátnych príjmov, obmedzených príležitostí na vzdelávanie a priemernej dĺžky života, ktoré sú veľmi nízko pod celosvetovými priemermi – z veľkej časti kvôli úmrtiam na liečiteľné choroby, ktorým možno predchádzať ako napríklad malária a AIDS. V mnohých krajinách sú tieto problémy spojené s deštruktívnym dedičstvom ozbrojeného konfliktu. V krajine s najnižším hodnotením podľa indexu HDI 2011, Konžskej demokratickej republike, za posledné roky kvôli vojne a chorobám spôsobeným konfliktami zomrelo viac ako 3 milióny ľudí, čo bolo aj dôvodom na najväčšiu operáciu s účasťou mierových jednotiek v histórii OSN.

 

Index rodovej nerovnosti

Index rodovej nerovnosti (GII) ukazuje, že podľa tohto ukazovateľa zohľadňujúceho reproduktívne zdravie, dĺžku školskej dochádzky, zastúpenie v parlamente a zapojenie do trhu práce, je Švédsko na čele celosvetového rebríčka v rodovej rovnosti. Za ním nasleduje Holandsko, Dánsko, Švajčiarsko, Fínsko, Nórsko, Nemecko, Singapur, Island a Francúzsko.

Jemen je v tomto hodnotení zo 146 krajín na poslednom mieste, za ním nasleduje Čad, Niger, Mali, Konžská demokratická republika, Afganistan, Papua Nová Guinea, Stredoafrická republika a Sierra Leone. V Jemene má stredoškolské vzdelanie len 7,6% žien v porovnaní s 24,4% mužov; ženy majú v zákonodarnom zbore len 0,7% zastúpenie; a len 20% žien v produktívnom veku je v porovnaní so 74% mužov platenou pracovnou silou.

„Najväčší pokles z hľadiska Indexu v subsaharskej Afrike vyplýva z rodových rozdielov vo vzdelávaní a z vysokej miery úmrtnosti matiek a pôrodnosti u mladistvých“, píšu autori Správy. „V Južnej Ázii zaostávajú ženy za mužmi v každom rozmere GII, najmä v oblasti vzdelania, zastúpenia v národnom parlamente a účasti na pracovnom trhu. Ženy v arabských štátoch sú postihnuté nerovnakou účasťou na trhu práce (približne polovica z celosvetového priemeru) a nízkym dosiahnutým vzdelaním.

 

Viacrozmerný index chudoby

Viacrozmerný index chudoby (MPI) sa zaoberá faktormi na úrovni rodiny – ako sú napríklad prístup k čistej vode, palivo na prípravu stravy, zdravotné služby ako aj základné veci v domácnostiach a štandardy pri stavbe domov, ktoré spolu vytvárajú plastickejší obraz o chudobe ako len samotné meranie príjmu.

V dekáde končiacej rokom 2010 žilo podľa výpočtov indexu MPI v tzv. „viacrozmernej“ chudobe približne 1,7 miliardy ľudí v 109 krajinách, čo je takmer jedna tretina celkovej 5,5 miliardovej populácie týchto krajín. To porovnané s 1,3 miliardou ľudí, ktorá podľa predpokladov žije z alebo menej ako 1,25USD denne, čo je mierka, ktorú používajú Miléniové rozvojové ciele OSN, ktoré sa zameriavajú na vykorenenie „extrémnej“ chudoby do roku 2015.

Niger má najvyšší podiel viacrozmerne chudobných, okolo 92% obyvateľstva, za ktorým nasledujú Etiópia a Mali s 89% a 87%. Všetkých 10 najchudobnejších krajín podľa indexu MPI sa nachádza v subsaharskej Afrike. Avšak najväčšia skupina viacrozmerne chudobných je v Južnej Ázii: India, Pakistan a Bangladéš dosiahli podľa indexu MPI absolútne vysoké čísla chudobných.

Index MPI poskytuje náhľad do ekologických problémov najchudobnejších domácností vrátane znečistenia vzduchu v interiéri a chorôb spôsobených kontaminovanými dodávkami vody. V Správe sa ďalej uvádza, že v Južnej Ázii a subsaharskej Afrike si viac ako 90% viacrozmerne chudobných nemôže dovoliť čistý varný plyn, len drevo, zatiaľ čo 85% chýbajú základné hygienické služby.

O Indexe ľudského rozvoja (HDI): Od vydania prvej Správy o ľudskom rozvoji v roku 1990 bol index HDI publikovaný každoročne ako alternatívne meradlo národného rozvoja spochybňujúc tak čisto ekonomické hodnotenie pokroku ako napríklad prostredníctvom hrubého domáceho produktu. Klasifikácia krajín podľa indexu HDI je každoročne prepočítavaná na základe najaktuálnejších medzinárodne porovnateľných údajov v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu. Index HDI upravený o nerovnosti (IHDI) bol zavedený spolu s Indexom rodovej nerovnosti (GII) a Indexom viacrozmernej chudoby (MPI) v minuloročnej Správe o ľudskom rozvoji s cieľom doplniť pôvodný index HDI, ktorý ako zložený ukazovateľ národných priemerov neodráža vnútorné nerovnosti. Z dôvodu obmedzených údajov tieto zložené indexy nemerajú ďalšie faktory považované za rovnako dôležité prvky ľudského rozvoja akými sú napríklad miera zapojenia občianskej spoločnosti, ekologická udržateľnosť alebo kvalita vzdelania a zdravotný štandard.

 

O Správe Human Development Report

Výročná Správa o ľudskom rozvoji je vydavateľsky nezávislou publikáciou Rozvojového programu OSN. Správu o ľudskom rozvoji 2011 ako aj doplnkové referenčné materiály o indexoch a dopadoch na konkrétne regióny si bezplatne si môžete stiahnuť v desiatich jazykoch na webstránke: http://hdr.undp.org.

O Rozvojovom programe OSN (UNDP)

UNDP spolupracuje na všetkých úrovniach spoločnosti s cieľom pomáhať budovať krajiny, ktoré dokážu odolať kríze a pokračovať v tom druhu rozvoja, ktorý zlepšuje kvalitu života každého človeka. Na území 177 krajín a teritórií ponúkame globálnu perspektívu a lokálny pohľad, aby sme pomáhali zlepšovať životy a budovať odolné národy. Viac informácií nájdete na webstránke UNDP.

 

Svět sedmi miliard

United | Playing For Change.

27.10.2011 – V říjnu 2011 dosáhne počet obyvatel planety Země počtu sedm miliard. Je to milník, který je úspěchem a zároveň i výzvou. Především bude mít dopad na každého obyvatele planety. Svět sedmi miliard lidí, to je svět, který bude mít dopad na udržitelnost, urbanizaci, přístup ke zdravotní péči i na život mladých.

 

Sedm miliard lidí někoho znamená, že se Země stává přelidněnou. Já říkám, že naše síla nyní činí sedm miliard.

generální tajemník OSN Ban Ki-moon

 

Svět 7 miliard je výzvou …

Světová populace se od roku 1968 zdvojnásobila. Od roku 1987, kdy počet obyvatel dosáhl pěti miliard, narostla o 40 procent. Růst bude pokračovat minimálně do poloviny tohoto století, a to i přes dramatický pokles průměrného počtu dětí na jednu ženu (Populační divize OSN).

Populační růst probíhá téměř výlučně v méně vyspělých zemích – 97 na každých 100 lidí. Nerovnost mezi chudými a bohatými se zvyšuje. Více lidí než kdy v minulosti ohrožuje nedostatek potravin, snižující se zásoby vody a přírodní kalamity způsobené počasím. Řada bohatých zemí se přitom potýká s nízkou porodností, stárnutím a snižováním počtu obyvatel.

Naše dnešní rozhodnutí ovlivní to, zda dokážeme všichni žít na zdravé planetě. Rok, kdy počet obytavel překoná další miliardy, se bude odvíjet od přijatých politik a rozpočtů určených na zdravotní péči o matky a děti, plánování rodiny a vzdělávání především dívek v této oblasti i na posilování příležitostí pro ženy, říká výkonný ředitel Populačního fondu OSN (UNFPA) Dr. Babatunde Osotimehin.

…a zároveň příležitostí

Populační růst se odvíjí od individuálních rozhodnutí lidí. Více než 215 milionů žen v rozvojových zemích ale nemá možnost plánovat si rodinu. Pokud dokážeme zajistit, že každé narozené dítě je chtěné, a každý porod probíhá v bezpečných podmínkách, pak budeme mít menší, ale silnější rodiny. Díky tomu bude i více příležitostí pro ženy. Přibližně 43 procent světové populace tvoří lidé mladší 25 let. V nejchudších rozvojových zemích je ale jejich podíl 60 procent. Pokud dokážeme vytvořit podmínky, ve kterých budou mladí schopni uplatnit právo na zdraví, vzdělání a solidní podmínky k práci, stanou se hnací silou ekonomického rozvoje a pozitivních změn.

 

Jak roste světová populace?

1804   1 miliarda

1927   2 miliardy (o 123 let později)

1959   3 miliardy (o 32 let později)

1974   4 miliardy (o 15 let později)

1987   5 miliard (o 13 let později)

1998   6 miliard (o 11 let později)

2011   7 miliard (o 13 let později)

2025   8 miliard (o 14 let později)

2043   9 miliard (o 18let později)

2083   10 miliard (o 40 let později)

 

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Somálsku

06.09.2011 – Generální tajemník OSN uvítal výsledky konzultací, na nichž hlavní somálští lídři v Mogadišu ve dnech 4. – 6. září dohodli plán (tzv. Cestovní mapu, Roadmap) na završení současné fáze transformace. Považuje za důležité, že se tak významné politické setkání mohlo uskutečnit uvnitř Somálska. Jedná se o další krok vpřed při naplňování tzv. Mírového procesu z Džibuti.

Generální tajemník vyzývá přechodnou federální vládu a další aktéry v Somálsku, aby se upřímně snažili o naplňování Cestovní mapy v zájmu jednoty, míru a stability. Apeloval také na mezinárodní společenství, aby poskytlo potřebnou podporu i zdroje pro tento proces.

Generální tajemník též přivítal dohodu o příměří mezi správními orgány regionů Puntland a Galmudug, která byla uzavřena během setkání v Mogadišu. Obě strany vyzval, aby dohodu ctily a řešily spory mírovou cestou.

Generální tajemník ocenil úlohu svého zvláštního zástupce Dr. Augustina Mahigy a Politické kanceláře OSN v Somálsku při zajišťování setkání v Mogadišu. Ocenil také podporu ze strany Mise Africké unie v Somálsku.

New York, 6. září 2011

Prohlášení vydal mluvčí generálního tajemníka OSN

 

Situace se nadále zhoršuje, chybí prostředky i přístup do nejohroženějších oblastí

12.08. 2011 – V oblasti Afrického rohu – Džibuti, Etiopii, Keni a Somálsku – je téměř 12,5 milionu lidí, kteří urgentně potřebují humanitární pomoc. Krize si již vyžádala desetitisíce lidských životů. Polovina z nich jsou děti mladší pěti let. Situace se nadále zhoršuje.

 

Organizace spojených národů vyhlásila hladomor v celkem pěti oblastech Somálska: hlavním městě Mogadišu, v přilehlé oblasti Afgoye, dvou regionech Shabelle a jižním Bakoolu.

Úřad OSN pro humanitární otázky (OCHA) varuje, že je k dispozici pouze 46 procent prostředků nutných ke stabilizaci situace (údaj k 9. srpnu 2011). Zhruba 1,4 miliardy amerických dolarů stále chybí.

Na nutnost mezinárodní akce opakovaně upozorňuje generální tajemník OSN Ban Ki-moon. „Je všeobecně známo, že lidé v celém regionu Afrického rohu hladoví. Zoufalá situace je důsledkem pokračujících ozbrojených konfliktů, vysokých cen potravin a katastrofálního sucha,“ upozornil šéf OSN během své návštěvy v Korejské republice.

Včera se Ban Ki-moon telefonicky spojil s hudebníkem a humanitárním aktivistou Bono Voxem, aby mu poděkoval za jeho osobní angažovanost ve věci pomoci strádajícím v Africkém rohu. Mluvili o nutnosti posílit tlak na zajišťování potřebných financí a zabezpečit lepší přístup humanitárních pracovníků zejména v Somálsku. Shodli se na důležitosti podpory politického dialogu v této nejvíce sužované zemi regionu.

Stažení as-Šabáb je nadějí

Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka pro Somálsko Augustine Mahiga a asistentka generálního tajemníka pro humanitární otázky Catherine Bragg ve středu infomovali o situaci v oblasti Radu bezpečnosti. Podle zmocněnce Augustina Mahigy je nedávné stažení jednotek al-Šabab z Mogadišu velkou nadějí pro zlepšení politického dialogu i humanitární pomoci. Catherine Bragg upozornila, že vrchol krize je teprve před námi. Svědčí o tom rozsah akutní podvýživy dětí mladších pěti let, očekávaný růst cen obilovin na místních trzích a podprůměrná úroda. Nutnost vnější pomoci bude pokračovat minimálně do konce roku a pravděpodobně i déle.

Koordinátor humanitární pomoci OSN v Somálsku Mark Bowden podnikl 8. srpna humanitární misi do Mogadišu. Setkal se se somálským premiérem i nejvyššími představiteli mise Africké unie v Somálsku (AMISOM). Informoval je o celkové situaci v regionu a diskutoval možnosti posílení humanitárních operací na jihu Somálska. V prlůběhu července bylo podle Úřadu OSN pro humanitární otázky (OCHA) dopraveno na dva tisíce tun humanitární pomoci. Největší překážkou práce humanitárních agentur je bezpečnost a přístup do nejpostiženějších oblastí.

Akce agentur OSN

Dne 9. srpna zahájil Světový potravinový program (WFP) sérii devíti leteckých mostů do keňské Mombasy. Celkem tak bylo přepraveno 800 tun vysokoenergetických potravin, což vystačí asi pro 1,6 milionu lidí na jeden den. Potraviny jsou tak připraveny k další distribuci po celém region. Během příštích dvou měsíců dopraví WFP do Somálska celkem 14 tisíc tun potravin (energetické sušenky, výživné polévky a směsi kukuřice a sóji).

Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před vysokým nebezpečím epidemií infekčních chorob. Objevilo se podezření na epidemii spalniček v táboře Dollo Ado v Etiopii. WHO v součinnosti s agenturou OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajišťují ochranu před vypuknutím epidemií v uprchlidkých táborech. Podle WHO již byly zaznamenány případy cholery v Mogadišu a třech dalších regionech Somálska.

V Mogadišu minulý týden přistálo letadlo UNHCR s celkem 30 tunami materiálu pro vysídlené lidi. Mělo by to pokrýt potřeby přibližně 180 tisíc lidí v Mogadišu a v jižním Somálsku do konce srpna. Další dva letecké mosty budou následovat. UNHCR potřebuje prostředky na doplnění zásob humanitárních potřeb, které se tenčí. Upozorňuje také, že dodávky humanitární pomoci ohrožují stále probíhající boje v Mogadišu.

Organizace OSN pro výživuy a zemědělství (FAO) svolává na 18. srpna koordinační ministerskou schůzku. Pozváni byli zástupci všech 191 států organizace. Setkání se zaměří na bezprostřední pomoc i dlouhodobou strategii.

 

OSN má 193 členů. Novým přírůstkem je Jižní Súdán

14.07.2011 – Valné shromáždění OSN dnes přijalo Republiku Jižní Súdán za 193. člena Organizace spojených národů. Nový stát ve společenství národů přivítal generální tajemník OSN. Upozornil zároveň na výzvy, které před novým státem leží. „Úkol Jižního Súdánu je obrovský. Ale stejně velký je i jeho potenciál,“ řekl Ban Ki-moon.

Šéf OSN vyzval vedoucí představitele Severního i Jižního Súdánu, aby co nejdříve vyřešili otázky hranic, podílu na přírodních zdrojích i migrace lidí. Zdůraznil, že je nutné, aby překonávali odlišné pohledy a přístupy se stejnou dávkou pragmatismu, jako doposud.

Vlajka Jižního Súdánu již byla vztyčena před centrálou OSN v New Yorku.

 

Ban Ki-moon: Jaderná bezpečnost je věcí globálního zájmu

28.04.2011 – Od výbuchu v Černobylu uplynulo již 25 let. Dnes s obavami sledujeme zatím nekončící vývoj tragédie v japonské elektrárně Fukušima. Černobyl jsem před několika dny navštívil. Reaktor je stále smrtonosný, ale zakonzervovaný v betonu. Město samotné je mrtvé, zahalené tichem. Havárie vyhnala z domovů více než 300 tisíc lidí a zasáhla život šesti milionů lidí. Kontaminováno bylo území velké jako polovina Itálie.

 

Je něco zcela jiného o Černobylu číst a vidět jej na vlastní oči. Byl to silný zážitek, který jen tak nezmizí. Ukrajinci mají prý takové rčení: „Není cizího neštěstí“. Podobně to platí i pro jaderné havárie. Nic takového jako katastrofa v jiném státě neexistuje. Jak ale nyní znovu vidíme, jaderné havárie neznají hranice mezi státy. Ohrožují lidské zdraví a životní prostředí a mají ničivý dopad na ekonomiku. Nyní je tedy správný čas pro hlubokou reflexi a skutečně globální diskuzi. V době rostoucího nedostatku zdrojů považují mnozí atomovou energii za čistou a také logickou volbu. Zkušenost ale velí položit si následující otázky: Spočetli jsme správně veškerá rizika a náklady? Děláme vše pro to, aby bylo lidstvo v bezpečí?

Vzhledem ke katastrofickým následkům havárií musíme bezpečnost postavit na první místo. Vzhledem k přeshraničnímu dopadu musíme vést celosvětovou diskusi. Proto jsem při nedávné návštěvě Ukrajiny předložil pětibodový plán na posílení jaderné bezpečnosti:

Zaprvé, nadešel čas provést revizi stávajících bezpečnostních standardů na úrovni mezinárodní i jednotlivých států. Zadruhé, je nutné posílit práci Mezinárodní agentury pro atomovou energii v oblasti jaderné bezpečnosti. Zatřetí, musíme se více zaměřit na novou spojitost mezi přírodními katastrofami a jadernou bezpečností. Změna klimatu způsobuje častější přírodní katastrofy a extrémnější projevy počasí. S rostoucím počtem plánovaných jaderných zařízení ve světě se bude zvětšovat i naše zranitelnost. Začtvrté, musíme provést novou analýzu nákladů a výnosů jaderné energie. Započítat musíme i náklady na připravenost a prevenci katastrof, i na odstraňování škod, pokud dojde k havárii. Zapáté, musíme nutně spojit otázku jaderného zabezpečení s problematikou bezpečnosti. V době, kdy se jaderný materiál snaží získat teroristé, lze s jistotou tvrdit, že jaderná elektrárna, která je bezpečnější pro své okolí, je bezpečnější i pro zbytek světa.

Černobyl nebyl prvním místem zatíženým radiací, které jsem navštívil. Před rokem jsem byl v Semipalatinsku v Kazachstánu, místě jaderných testů v dobách Sovětského svazu. A loni v létě jsem se v Japonsku setkal s lidmi, kteří přežili výbuchy v Nagasaki a Hirošimě. Vydal jsem se na tato místa záměrně, abych vyzdvihl význam odzbrojení. Vyjednavači se snaží dospět k dohodě o omezení (a snad i odstranění) jaderných zbraní už několik desítek let. A poslední rok přinesl řadu povzbudivých pokroků.

Černobyl a nyní i Fukušima varují: od nynějška musíme problematiku jaderné bezpečnosti považovat za stejně důležitou jako jaderné zbraně. Je nutné zavázat se k přijetí těch nejvyšších standardů nouzové připravenosti a reakce, a to od projektování nových zařízení přes jejich výstavbu a provoz až po případné odstavení.

Otázky jaderné energie a bezpečnosti už nejsou jen záležitostí domácí politiky. Je to věc globálního veřejného zájmu. Potřebujeme mezinárodní standardy pro stavební práce, dohody ohledně záruk bezpečnosti, transparentnost a sdílení informací mezi státy.

A to by se mělo stát trvalým odkazem Černobylu. Uprostřed ticha jsem na místě zaznamenal známky vracejícího se života. Nad poškozeným reaktorem se staví nový ochranný štít. Lidé se začínají vracet. Měli bychom rozehnat poslední černobylský mrak a lidem, kteří dlouho žili v jeho stínu, nabídnout lepší budoucnost.

 

Šéf OSN po dvanácti letech v České republice

20.04.2011 – Po celých dvanácti letech přijel do České republiky generální tajemník OSN. Ban Ki-moon se během pracovní návštěvy setkal s prezidentem Václavem Klausem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou, předsedou Senátu Milanem Štěchem i pražským primátorem Bohuslavem Svobodou. První den návštěvy vyvrcholil večeří, kterou uspořádal v Černínském paláci ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Den druhý si Ban Ki-moon vyhradil na odpočinek spojený s prohlídkou historických památek Prahy a hradu Karlštejn. Ban Ki-moon během celého pobytu neskrýval, že je pro něj Praha místem, na které se rád vrací. „Je to moje čtvrtá návštěva Prahy, ale poprvé jsem zde ve funkci generálního tajemníka,“ říkal svým protějškům při oficiálních schůzkách.

Během jednání v Praze se debaty točily zejména kolem situace v Libyi a celém arabském světě. Generální tajemník představitelům České republiky řekl, že české zkušenosti s přechodem k demokracii mohou být pro země na severu Afriky a na Blízkém východě velmi cenné. Zdůraznil také, že odpovědností mezinárodního společenství je chránit civilní obyvatelstvo tam, kde toho vlády států nejsou schopné. Diskuse šéfa OSN se v Praze dotkly i dalších prioritních témat OSN, jako je potírání chudoby, dodržování lidských práv či ochrana životního prostředí a klimatu. Na Magistrátu hlavního města Prahy převzal Ban Ki-moon z rukou primátora symbolický klíč k městu.

V pátek odpoledne se generální tajemník zastavil v pražském Domě OSN. Cílem zastávky bylo setkání s pracovníky Spojených národů v České republice. Poté jednal v prostorcách Informačního centra OSN se zástupci významných nevládních organizací, s nimiž diskutoval o globálních otázkách jako jsou humanitární pomoc a rozvoj, ochrana klimatu, postavení žen ve společnosti, lidská práva a demokracie.

V neděli v poledne odletěl Ban Ki-moon na dvoudenní pracovní jednání do Budapešti. Jeho cesta nyní pokračuje na Ukrajině a poslední zastávkou v regionu bude Rusko.

 

OSN: Situace v Japonsku velmi vážná

17.03.2011 – Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Jukija Amano označil situaci kolem jaderných reaktorů v Japonsku za velmi vážnou. Rozhodl se proto místo v nejbližších dnech navštívit. V zemi hodlá strávit jen jednu noc, aby mohl hned následující den informovat radu guvernérů IAEA ve Vídni. „Musíme zjistit, jak nejlépe Japonsku pomoci,“ řekl Jukija Amano na tiskové konferenci. „Nevíme přesně, jaká je situace uvnitř reaktorů. Tlak ale převyšuje tlak atmosférický, což by znamenalo, že jsou nadále neporušené.“ Zvýšená radiace v Tokiu a dalších městech není podle něho v tuto chvíli nebezpečná pro lidské zdraví.

Šéf IAEA vysílá do Japonska také dva týmy expertů (na jadernou bepečnost a ochranu před radiací). Na místě budou pomáhat místním expertům zvládat nebezpečnou situaci ve zničené elektrárně Fukušima Dajči.

Šéf OSN má velké obavy, Rada bezpečnosti držela minutu ticha

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon se ve středu telefonicky spojil s japonským premiérem Naotem Kanem. Znovu mu vyjádřil účast OSN a detailně s ním diskutoval o situaci v elektrárně Fukušima. „Generální tajemník má velké obavy, zároveň si velmi váží úsilí japonské vlády minimalizovat rizika pro civilní obyvatelstvo,“ řekl na tiskové konferenci v New Yorku mluvčí OSN Martin Nesirky. Novinářům dále řekl, že OSN je připravena poskytnout Japonsku další podporu a pomoc podle potřeb a požadavků.

Rada bezpečnosti zahájila své včerejší zasedání minutou ticha za oběti katastrofy v Japonsku. Do záchranných prací se přímo na místě zapojil Světový potravinový program OSN (WFP), který pomáhá zajistit logistiku při distribuci vody, stanů a přikrývek pro rodiny bez domovů.

 

OSN vyzývá Libyi k okamžitému ukončení násilí

23.02.2011 – Rada bezpečnosti a vysocí představitelé Organizace spojených národů včera naléhali na libyjskou vládu, aby okamžitě ukončila násilné útoky proti prostestujícím. Vláda musí naplnit povinnost chránit vlastní obyvatelstvo.

Členové Rady bezpečnosti odsoudili násilí a použití síly proti civilnímu obyvatelstvu a vyjádřili hlubokou lítost nad smrtí stovek demonstrantů. Prohlášení rady tlumočila médiím velvyslankyně Maria Luiza Ribeiro Viotti z Brazílie, která v měsíci únoru předsedá Radě bezpečnosti.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve svém pondělním prohlášení uvedl, že je pobouřen zprávami o tom, že libyjské úřady nařídily proti demonstrantům palbu z vojenských letadel a vrtulníků. „Je to nepřijatelné. Takové násilí proti demonstrujícím musí okamžitě skončit,“ naléhá šéf OSN.

Ban Ki-moon včera 40 minut telefonicky hovořil s Muammarem Kaddáfím. Libyjského vůdcem vyzval, aby okamžitě zastavil násilí a naléhavě ho upozornil na důležitost respektování lidských práv a zohledňování tužeb a požadavků demonstrantů. Situaci v Libyi diskutoval šéf OSN také s katarským emírem šejkem Hamadem Bin Khalifou Al-Thani.

K okamžitému ukončení násilí vyzvala libyjské úřady také vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová nebo generální ředitelka UNESCO Irina Boková. Na výbušnosat situace z pohledu azylantů a uprchlíků upozornil i vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR).

 

Šéf OSN k poslednímu vývoji v arabském světě

22.02.2011 – Mluvčí generálního tajemníka OSN vydal v neděli v noci toto prohlášení: Generální tajemník bedlivě sleduje vývoj událostí v severní Africe a na Blízkém východě – v zemích jako je Bahrajn, Libye, Jemen a dalších. Je nadále velmi znepokojen zprávami o eskalujícím násilí a krveprolití.

Generální tajemník znovu vyzývá k nepoužití síly a k respektu k základním svobodám. Zdůraznil, že všechny strany musí dodržovat maximální zdrženlivost. Zároveň uvedl, že nyní je čas na široký dialog a skutečné sociální a politické reformy.

Zůstává proto ve spojení s lídry regionu, aby s nimi o vývoji diskutoval. Doporučuje, aby naslouchali lidem a na jejich legitimní požadavky reagovali. Vyzval všechny strany, aby dodržovaly maximální zdrženlivost a vyhnuly se násilí. Zasazuje se i o dodržování svobody médií a nepřerušování komunikačních kanálů.

O situaci v Bahrajnu mluvil v neděli s králem Hamadem bin Issa al Khalífou. Vyjádřil obavy z vývoje a vyzval bahrajnskou vládu k maximální zdrženlivosti a zklidnění napjaté situace. Generální tajemník současně uvítal rozhodnutí krále Hamada iniciovat dialog. Takový dialog musí být široký a účelný a zahrnout musí politickou opozici, občanskou společnost i ženské skupiny. OSN pokytne v tomto procesu podporu, bude-li o to požádána.

V posledních dnech diskutoval generální tajemník o situaci v celém regionu také s dalšími politickými lídry. Mluvil se současným egyptským vedením a dohodl, že do země budou vysláni vysocí představitelé OSN. Vyměnil si dále názory s generálním tajemníkem Ligy arabských států, vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministryní zahraničí Spojených států. S vedením Libye hodlá diskutovat o velmi znepokojivých zprávách přicházejících z této země.

Generální tajemník bude nadále bedlivě sledovat vývoj událostí a konzultovat s lídry v regionu. Potvrdil připravenost OSN poskytnout případnou podporu ve prospěch probíhajících historických změn.

New York, 20. února 2011

 

EGYPT: Po rezignaci Mubaraka volá šéf OSN po nenásilné přechodné fázi

11.02.2011 – Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dnes v souvislosti s rezignací prezidenta Husního Mubaraka znovu vyzval k transparentní a nenásilné přechodné fázi vývoje v Egyptě. Obyvatelstvo ocenil za odvahu vyslovit otevřeně své názory.

„Respektuji rozhodnutí (prezidenta Mubaraka), které jistě nebylo jednoduché, ale bylo učiněno v zájmu občanů Egypta,“ řekl dnes šéf OSN novinářům v sídle organizace v New Yorku. „V tento historický okamžik vyzývám znovu k transparetní a nenásilné přechodné fázi, která je výsledkem legitimních tužeb Egypťanů a vyústí ve svobodné, spravedlivé a důvěryhodné volby, z nichž vzejde nové civilní vedení země. Dočasnou správu vyzývám, aby určila jasný směr a zajistila účast všech částí společnosti v dalším procesu.“

 

2010


Ohlédnutí: Náročný a úspěšný rok pro OSN

31.12.2010 – Generální tajemník OSN Ban Ki-moon se před Vánocemi sešel v New Yorku s novináři, aby zhodnotil události ve světě v uplynulém roce. „Byl to velký rok pro OSN, náročný a úspěšný“ řekl. Podařilo se dosáhnout výrazného posunu v otázce ochrany biodiverzity a zajistit volby Iráku či Afghánistánu. Šéf OSN zároveň ale upozornil na velké výzvy, mezi které nadále patří např. Súdán či Blízký východ.

„Příští rok musíme v našem úsilí pokračovat,“ řekl Ban Ki-moon a dodal, že agendu pro příští rok představí v průběhu ledna. „Zdroje se krátí, nároky na OSN naopak rostou. Musíme se s tím vyrovnat a zaměřit se především na prevenci a připravenost, být proaktivní, vytrvalí a po všech stránkách transparentní a odpovědní.“

Potenciální krize 2011

V souvislosti s potenciálními krizemi na prahu nového roku mluvil Ban Ki-moon především o Pobřeží slonoviny. Po listopadových volbách, ve kterých jednoznačně zvítězil lídr opozice Alassane Ouattara, odmítl odstoupit prezident Laurent Gbagbo a v zemi zavládlo násilí. Dalším ohniskem napětí je Súdán. V lednu se v jižní části země koná referendum o případném odtržení a získání samostatnosti.

V otázce Blízkého východu Ban Ki-moon znovu vyzval Izraelce a Palestince ke spolupráci a vzájemné vstřícnosti v mírovém procesu. Připomněl závazek Izraele k zmrazení osídlovacích projektů včetně východního Jeruzaléma.

V případě Myanmaru upozornil, že přes závažné nedostatky nedávných voleb došlo k významnému posunu a vláda by měla tímto směrem pokračovat. Uvítal propuštění Aun Schan Su-Ťij a přislíbil další a dlouhodobé angažmá OSN.

V příštím roce bude Organizace spojených národů usilovat o řešení dalších krizových situací ve světě, např. otázky bezpečnosti Korejského poloostrova, iránského jaderného programu, ustavení stabilní vlády ve válkou zničeném Somálsku či snahy o sjednocení Kypru. V případě Haiti upozornil šéf OSN na obvinění z podvodů při nedávném prvním kole voleb a zároveň přislíbil další podporu ze strany Spojených národů, aby volby skutečně odrážely vůli haitského lidu.

Pokrok v roce 2010

Ve svém hodnocení roku 2010 vyzdvihl Ban Ki-moon pokrok, jehož bylo dosaženo v plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a uvítal vytvoření fondu ve výši 40 miliard amerických dolarů na globální strategii na zlepšení zdraví žen a dětí. Ocenil pozitivní výsledky konferencí v japonské Nagoji o ochraně biodiverzity a mexickém Cancúnu o ochraně klimatu.

Generální tajemník hovořil také o preventivní diplomacii OSN. V loňském roce to bylo celkem 34 případů, včetně řešení politické krize v Kyrgyzstánu či udržení demokratizačního kurzu v západoafrické Guinei. OSN byla v roce 2010 velmi aktivní na poli humanitární pomoci, efektivně a rychle reagovala například na krizové situace po zemětřesení na Haiti a v Chile nebo během povodní v Pákistánu. Podle svého šéfa prošla Organizace spojených národů velmi náročným, ale zároveň úspěšným rokem. „Musíme držet nastoupený kurz. Posunuli jsme se výrazným způsobem vpřed. V tom můžeme, ale především musíme, pokračovat,“ řekl Ban Ki-moon novinářům v New Yorku na závěrečné tiskové konferenci pro rok 2010.

 

Naplňme společně vizi Charty OSN

Poselství generálního tajemníka Ban Ki-moona ke Dni Spojených národů (24. října)

„Hluboce si vážím milionů lidí z celého světa, kteří důvěřují naší práci ve prospěch míru, rozvoje a lidských práv, podporují ideály OSN a podílejí se na dosažení jejích cílů. Rád bych poděkoval vám všem, přátelé a spoluobčané z celého světa.

Před 65 lety vstoupila v platnost Charta OSN. Každý rok si v Den Spojených národů znovu připomínáme proč byla tato organizace založena a jaký význam má pro svět. Zdůrazňujeme univerzální hodnoty jako je tolerance, vzájemný respekt a lidská důstojnost. Zamýšlíme se nad tím, co se podařilo: zvýšení gramotnosti a prodloužení průměrné délky života, šíření znalostí a technologií a posilování role demokracie a práva.

Den OSN je ale především příležitostí odhodlat se dělat ještě více. Více pro ty,kteří trpí ve válečných konfliktech, více proti klimatické změně a pro odvrácení jaderné katastrofy. Více pro zlepšení příležitostí pro ženy a dívky a v boji proti nespravedlnosti a beztrestnosti. Více pro splnění Rozvojových cílů tisíciletí.

Zářijový summit k cílům tisíciletí se stal silným politickým impulsem. Došlo i k novým finančním závazkům, což je obzvlášť důležité v současné tíživé ekonomické situaci. Jsem odhodlán toto významné téma prosazovat až do cílového roku 2015. Navzdory nepříznivým okolnostem a nedůvěře se náš propojený svět otevírá novým možnostem společného pokroku. Snažme se proto ještě více, abychom společně naplnili velkou vizi Charty OSN.“

 

ROMOVÉ: JINÍ EVROPANÉ

Navi Pillayová

14.10.2010 – Názorový článek vysoké komisařky Organizace spojených národů pro lidská práva k problematice Romů v Evropě. Byl publikován v řadě světových médií jako příspěvek do diskuse o situaci této významné minority v mnoha státech evropského kontinentu.

Zacházení s Romy ve Francii i jinde se stalo kauzou, která dostala dlouhodobý problém diskriminace této menšiny do povědomí celé Evropy. Hrozným podmínkám v nichž Romové žijí je nutné se věnovat i po jejím utichnutí. Problém se musí řešit v kontextu lidských práv jako hlavního principu politiky i nápravných prostředků.

Navzdory snahám některých evropských států a mezinárodních organizací jsou protiromské nálady v Evropě silné. Ekonomická recese, která mnoho Romů přinutila k hledání lepších pracovních příležitostí, je ještě přiživuje. V důsledku toho jsou diskriminace a násilí na vzestupu. K smrtícím útokům proti Romům došlo v Maďarsku či na Slovensku. Zaznamenána byla řada případů cílené diskriminace, mezi nimi například oběžník francouzského ministra vnitra nařizující evakuaci romských táborů jako prioritní záležitost. Výbor OSN, který dohlíží na dodržování mezinárodní Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD), upozornil, že k nucenému vystěhování a segregaci Romů dochází i v dalších zemích – Bulharsku, České republice, Řecku, Itálii, Litvě, Rumunsku a na Slovensku.

V některých státech mají Romové omezený přístup k lékařské péči a jiným službám, protože jim chybí doklady totožnosti. Podle CERD je mnoho případů segregace romských dětí ve školách. Evropský soud pro lidská práva v nedávné době shledal, že Česká republika a Řecko a některé evropské státy mimo EU porušují své právní závazky ohledně zacházení s romskými dětmi ve školách. Návraty Romů z Německa do Kosova mají zničující dopad na práva dětí. Podle zprávy UNICEF se romské děti, které se poměrně dobře integrovaly v německých školách, ocitají v albánsky mluvícím prostředí, které jim je naprosto cizí a kde mají navíc mizivou šanci vůbec chodit do školy.

Není proto divu, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) pokládá Romy za nejvíce diskriminovanou skupinu v EU. Jejich marginalizace a stigmatizace je často posilována rétorikou těch, kteří o politický kapitál usilují rozněcováním nedůvěry. Opakovaně proto volám po lepší integraci Romů do většinové společnosti. Prvním krokem je zajištění vzdělání, zdravotní péče, adekvátního ubytování a pracovních příležitostí. To vše jsou základní lidská práva.

Uvědomuji si, že některé romské zvyky mohou být mimo mantinely většinové společnosti a v rozporu s lidskými právy – například nucené sňatky či dětská práce. Rovněž jsem si vědoma, že se někteří Romové uchylují k trestné činnosti. Tyto problémy musí ale být řešeny případ od případu a nikoliv kolektivním odsouzením či vinou.

Státy i instituce EU se snaží problémy spojené s Romy řešit. Evropská komise v roce 2009 otevřeně podpořila integrační politiku prostřednictvím platformy EU pro začleňování Romů a přijetím společných zásad pro začleňování Romů. Na revizní konferenci OSN proti rasismu se 182 států zavázalo přijmout konkrétní opatření na odstranění diskriminace Romů a dalších minorit. Vykonáno ale musí být mnohem víc. S aktivní podporou Evropské komise, parlamentu a OSN mají státy EU šanci změnit reaktivní politiku vůči Romům na proaktivní. Musí zvolit ty nejlepší postupy a lidskoprávní standardy a zajistit Romům důstojný život v jednom z nejbohatších regionů světa, který je i jejich domovem.

Autorka je vysokou komisařkou OSN pro lidská práva

 

SPLNITELNÉ CÍLE TISÍCILETÍ

Summit OSN k Rozvojovým cílům tisíciletí (MDGs)

20.09.2010 – V sídle Organizace spojených národů v New Yorku dnes začal třídenní summit k Rozvojovým cílům tisíciletí. Na 140 nejvyšších představitelů států a vlád a další zástupci členských států OSN na něm hodnotí uplynulých deset let společných snah o splnění tzv. Deklarace tisíciletí. Tu schválili šéfové 189 států v roce 2000. Jeden z nejambicióznějších plánů současnosti je definován v osmi konkrétních a závazných cílech. Do roku 2015 má podle nich být ve světě snížen počet chudých a hladovějících a celkově výrazně zlepšeny životní podmínky stamilionů lidí živořících pod hranicí extrémní chudoby. Zajištěno má být alespoň základní vzdělání pro všechny, zlepšena zdravotní péče zejména o matky a děti, přístup k pitné vodě, zajištěna má být základní sanitace, ochrana životního prostředí a v rámci tzv. globálního partnerství pro rozvoj mají být nastaveny spravedlivější podmínky globální ekonomiky pro rozvojové státy.

Podkladem pro jednání politických špiček světa je i výroční zpráva OSN o rozvojových cílech (MDGs Report 2010). Jedná se o nejrozsáhlejší přehled plnění jednotlivých cílů tisíciletí. Přinášíme vám stručný souhrn toho nejdůležitějšího, co zpráva OSN přináší. MDGs Report je ke stažení na internetu (viz níže), zájemci ji mohou získat také v iCentru OSN v Praze.

Souhrn výroční zprávy MDGs Report za rok 2010

Ekonomická krize způsobila na celém světě těžké ztráty na pracovních místech a příjmech lidí. Její dopady ale neohrožují cíl do roku 2015 snížit na polovinu počet extrémně chudých lidí. To je jeden z hlavních závěrů výroční zprávy OSN o plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), která byla ve středu zveřejněna v New Yorku. Zpráva vyzdvihuje řadu dosud dosažených úspěchů a zároveň upozorňuje na nedostatečný pokrok v plnění většiny MDGs.

Letošní Zpráva o Rozvojových cílech tisíciletí má pomoci připravit půdu pro zářijový summit OSN v New Yorku, na němž se bude hodnotit dosavadní průběh plnění MDGs a hledat politická podpora pro závěrečných pět let projektu.

„Tato zpráva potvrzuje, že jsou MDGs dosažitelné. Vyžaduje to ale součinnost mezi rozvojovými strategiemi a politikami na národní i mezinárodní úrovni. Zlepšování života chudých je ale nepřijatelně pomalé a některé z těžko vydřených úspěchů ohrožují klimatická, potravinová a ekonomická krize. Miliardy lidí se upínají k mezinárodnímu společenství v naději na realizaci velké vize obsažené v Deklaraci tisíciletí. Sliby, které jsme dali, musíme splnit!“ , říká v předmluvě zprávy generální tajemník OSN Ban Ki-moon.

K velkému pokroku došlo v oblasti školní docházky, a to zejména v Africe. Podle zprávy OSN se také zlepšil přístup k potírání AIDS, malárie a dětských nemocí. Reálná je i šance na splnění cíle na zlepšení přístupu k pitné vodě. Jen malé či žádné zlepšení v mnoha jiných oblastech ale nadále ohrožuje nejchudší. Jen asi polovina populace rozvojových zemí má lepší přístup k základní sanitaci (odpadní kanalizace). Pravděpodobnost, že dívky z nejchudších rodin nebudou chodit do školy, je až 3,5 krát vyšší než je tomu u dívek z rodin nejbohatších. V některých rozvojových regionech se dostává náležité zdravotní péče při porodu méně než polovině žen.

Podíl lidí přežívajících za méně než 1,25 dolaru na den (USD bez ohledu na kurz) se v letech 1990 až 2005 snížil ze 46 na 27 procent. Přispívá k tomu především zlepšující se situace nejchudších v Číně, jižní a jihovýchodní Asii. Do roku 2015 by se jejich podíl měl snížit až na 15 procent. Výroční zpráva o MDGs za rok 2010 ale zároveň upozorňuje, že ekonomická krize silně zasáhla úsilí o snižování počtu hladovějících. Schopnost chudých nasytit své rodiny byla postižena nejdříve v roce 2008 strmým růstem cen potravin a následně v roce 2009 silným poklesem příjmů. Počet podvyživených nebo špatně živených, který roste již od začátku dekády, zřejmě po roce 2008 poroste ještě rychleji.

 

Krize jako test globálního partnerství pro rozvoj

Hodnocení plnění rozvojového cíle č. 8 – globální partnerství pro rozvoj – ukázalo, že v této oblasti panuje solidní odhodlání i navzdory nedávné ekonomické krizi. Tzv. oficiální rozvojová pomoc (ODA) rostla v roce 2008 i 2009 a dosáhla úrovně téměř 120 miliard ročně. Pro rozvojové a chudé země se zlepšoval přístup na vyspělé trhy a pokračovalo snižování či odpouštění dluhů rozvojových zemí.

„Přes pokles exportu způsobený ekonomickou krizí zůstal v roce 2008 poměr zadlužení a vývozu ve většině rozvojových regionů stabilní, nebo se dokonce snížil. Přes snížené příjmy z exportu a v případě některých zemí zpomalování ekonomického růstu v roce 2009 zůstává míra zadlužení pod historickou hranicí,“ uvádí zpráva OSN. Varuje ale, že nárůst ODA v roce 2009 znamenal ve skutečnosti pouze 0,7 procentní nárůst proti roku 2008 a v porovnání se současnou hodnotou dolaru znamenal fakticky dvouprocentní pokles. K dalšímu poklesu může dojít i v letošním roce z důvodu fiskálních problémů donorských zemí. Zpráva rovněž upozorňuje na neplnění závazku nejvyspělejších zemí z roku 2005, podle nichž měla být pomoc Africe zdvojnásobena. Nedobré vyhlídky mají i jednání „rozvojového kola“ o světovém obchodu, probíhající již od roku 2001.

Klimatická změna ohrožuje udržitelnost životního prostředí Za poslední desetiletí dochází ve světě k úbytku 13 milionů hektarů lesa ročně. To je sice alarmující číslo, nicméně v průběhu předchozí dekády činil úbytek lesa 16 milionů hektarů ročně. Vzhledem k růstu populace a ekonomiky došlo ve světě v letech 1991 až 2007 ke zvýšení produkce CO2 o téměř 50 procent, z 21,9 na 29,6 miliardy tun. Podle odhadů se v roce 2008 tento nárůst díky ekonomické krizi zpomalil. Je dokonce možné, že v roce 2009 došlo k poklesu produkce CO2. Zpráva OSN však s odkazem na stejné odhady varuje, že s nastartováním světové ekonomiky dojde znovu k nárůstu.

 

Summit v New Yorku

Deklarace tisíciletí z roku 2000 stanoví globální cíle na snižování extrémní chudoby a hladu, na zlepšování zdravotní péče a školství, postavení žen a zajištění udržitelnosti životního prostředí do roku 2015. V OSN proto bude ve dnech 20. až 22. září uspořádán světový summit s cílem uzavřít dohodu o posílení globání akce za splnění MDGs. Summitu se má zúčastnit na sto nejvyšších představitelů států a společně s nimi špičky byznysu a nevládních organizací.

Zpráva o Rozvojových cílech tisíciletí (MDGs Report) je výročním přehledem pokroku v jejich plnění v jednotlivých regionech světa. Jedná se o nejkomplexnější přehled nejnovějších dat shromážděných 25 agenturami OSN. Zprávu vydává Odbor OSN pro ekonomické a sociální otázky (DESA). Tu letošní určilo Valné shromáždění jako oficiální vstupní dokument pro zářijový summit OSN v New Yorku.

 

65. zasedání Valného shromáždění OSN

14.09.2010 – V newyorském sídle OSN bylo zahájeno 65. zasedání Valného shromáždění OSN (VS). Po úvodním týdnu se do sídla Spojených národů sjedou nejvyšší představitelé států a vlád na třídenní summit k Rozvojovým cílům tisíciletí (20. – 22. září 2010). Schůzku světových lídrů svolal generální tajemník OSN Ban Ki-moon za účelem akcelerace společné akce. Každoroční všeobecná rozprava se otevře 23. září a ukončena bude o týden později.

Hlavní body agendy 65. zasedáni:

  • Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) včetně dalších kroků po zářijovém summitu;
  • Klimatická změna;
  • Potravinová bezpečnost;
  • Obnova a posilování zemí po skončení ozbrojeného konfliktu;
  • Odzbrojování;
  • Reforma OSN zahrnující reformu Rady bezpečnosti, revitalizaci práce Valného shromáždění a hodnocení činnosti Komise pro budování míru a Rady lidských práv.

Během 65. zasedání proběhne několik dalších významných setkání. Ve středu 22. září zasedání na vysoké úrovni k Mezinárodnímu roku biodiversity, ve dnech 24. – 25. září hodnocení implementace tzv. Mauricijské strategie na podporu malých ostrovních států. Dne 14. prosince proběhne vzpomínkové zasedání k 50. výročí přijetí deklarace Valného shromáždění o nezávislosti koloniálních území. Konat se budou také konzultace v rámci příprav na hodnocení deklarace o potírání HIV/AIDS z roku 2001. V tureckém Istanbulu se v průběhu příštího roku uskuteční čtvrtá konference o nejméně rozvinutých zemích (LDCs).

Předsedou 65. Valného shromáždění byl 11. června 2010 zvolen Joseph Deiss ze Švýcarska. Je to všestranný člověk, zkušený ekonom a politik. V letech 1999 až 2006 byl členem švýcarské vlády, mimo jiné jako ministr zahraničí (1999 – 2002). V roce 2004 zastával úřad prezidenta Švýcarské konfederace. Narodil se v roce 1946, je ženatý a má tři děti.

 

Lidská práva jako motor rozvoje

Navi Pillayová

05.08.2010 – Darayam je mladý muž z venkovské oblasti severní Indie. Dnes mohl držet v náručí svého prvního potomka. Místo toho ale svou manželku Bushbu a její ještě nenarozené dítě pochoval. Zemřeli při porodu. Bushba musela totiž do nejbližší porodnice pochodovat padesát kilometrů. Její osud není nijak výjimečný.

Záchrana života žen jako je Bushba je jedním z tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), přijatých před deseti lety nejvyššími představiteli států světa. Letos v září se lídři těchto zemí sejdou znovu, aby plnění stanovených cílů zhodnotili. Rozvojové cíle tisíciletí míří na snížení chudoby, hladu a nemocí a na podporu genderové rovnosti, zdraví, vzdělání, udržitelného životního prostředí a globálního partnerství. Splněny mají být do roku 2015. Je to úkol zcela zásadního významu. Jde doslova o životy nejchudších a nejzranitelnějších lidí tohoto světa.

 

Stovky těhotných umírají zbytečně každý den

Podle odhadů Světové banky žije více než 1,4 miliardy lidí v extrémní chudobě. Následkem nedávné potravinové, ekonomické a finanční krize se do konce letošního roku toto číslo zvýší o dalších 64 milionů lidí. Více než miliarda lidí strádá následkem podvýživy. Míra extrémní chudoby je vysoká zejména v subsaharské Africe a v některých částech Asie. Počet lidí přežívajících každý den za jeden americký dolar a méně se v subsaharské Africe v letech 1995 až 2005 zvýšil o 92 milionů, v západní Asii o 8 milionů.

Denně umírají v řadě rozvojových zemí zbytečně stovky těhotných žen z venkova, jejichž osud je podobný osudu Bushby z Indie. Jejich možnosti dostat se ke zdravotní péči jsou téměř nulové. Zdraví matek je přitom otázkou související s lidskými právy. V Rozvojových cílech tisíciletí je implicitně uvedeno, že základní lidská práva se týkají všech bez rozdílu. Patří mezi ně i právo na stravu, přístřeší, vzdělání, právo na účast na veřejném životě i právo na sjednání nápravy, pokud jsou lidská práva porušována. To je zohledněno také v Chartě OSN a v mezinárodních lidskoprávních normách. Lidská práva se tedy musí stát i hlavním principem během jednání šéfů států a vlád na zářijovém summitu o MDGs v newyorském sídle OSN.

 

Naděje i obava

Summit OSN vzbuzuje naděje i obavy. Pozitivní vývoj v naplňování MDGs se totiž stále vyhýbá milionům lidí. Bylo toho již mnoho slíbeno, ale řada slibů zůstává nesplněna a s tím i naděje těch, kteří žijí na okraji společnosti. Přehlížení těchto lidí a jejich práv může být nakonec nákladnější než dát jim zdroje a příležitosti, aby se mohli odrazit ode dna. Toho se ale nedočkáme, pokud budeme usilovat o rozvoj v lidskoprávním vakuu. Přesto vlády řady států považují lidská práva a rozvoj za oddělené otázky, které je třeba řešit zvlášť a s různým stupněm důležitosti. Prioritou zůstává ekonomický rozvoj, který dále rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými. Přitom ekonomický růst se může v kombinaci s lidskými právy stát mocným nástrojem i k naplnění vize Charty OSN o rovnějším, bezpečnějším, spravedlivějším a svobodnějším světě.

Principy lidských práv jako rovnost, účast, odpovědnost, transparentnost a vláda práva jsou předpokladem pro rozvoj, který je spravedlivý a současně udržitelný. Svoboda, účast lidí na věcech veřejných a všechna ostatní občanská a politická práva posilují společenské bohatství. Sociální a ekonomická práva jsou důležitá pro rozvoj informované společnosti i pro účinné politiky rozvoje. Gendrová rovnost je pak největším multiplikátorem rozvoje.

 

Základní kámen rozvoje

Jsem přesvědčena, že Bushba a mnoho dalších z půl milionu žen, které každý rok zbytečně zemřou během těhotenství nebo při porodu, by žila dál a dokonce lépe, pokud by jí kromě lékařské péče bylo umožněno i vzdělání, přístup k informacím a účast na rozhodování o založení rodiny a způsobu porodu.

Rozvoj není projektem ve prospěch lidí. Rozvoj je společná cesta, kterou musí razit lidé sami pro sebe. Proto je lidskoprávní přístup k rozvoji tak důležitý. Umožňuje lidem získat kontrolu nad vlastním životem, podobně jako umožňuje ženám získat kontrolu nad vlastním tělem a osudem. Až budou světoví státníci v září rozhodovat o budoucnosti žen jako je Bushba, vyzvu je, aby se společně se mnou pokusili učinit z lidských práv základní kámen rozvoje. Pro Bushbu je už sice příliš pozdě, ale v sázce jsou životy milionů dalších, které zachránit můžeme.

Autorka je vysokou komisařkou OSN pro lidská práva

 

Osm gólů pro Afriku, osm cílů pro svět

14.06.2010 – Sportovní událost roku, světový šampionát ve fotbale, byl zahájen v Jihoafrické republice. Pro Organizaci spojených národů je to velká příležitost upozornit na zásadní roli, kterou sport sehrává v oblasti bezpečnosti a rozvoje.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon se osobně zúčastnil zahajovacího ceremonálu i úvodního zápasu šampionátu. „Je to velká chvíle pro celou Afriku a celý svět. Je to zároveň obrovská naděje pro rozvojové státy,“ řekl šéf OSN.

Ban Ki-moon a Organizace spojených národů využívají potenciálu mistrovství světa ve prospěch splnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), k nimž se zavázali vrcholní představitelé států OSN. „Při fandění bychom neměli zapomínat, že MDGs nejsou sportem pro diváky. Je to úkol pro všechny, v hledišti i na hřišti. Budeme-li hrát všichni společně, můžeme chudobu porazit. Můžeme dosáhnout toho, že všichni na světě budou mít stejnou příležitost zahrát si na hřišti života,“ prohlásil šéf OSN na konferenci v Johannesburgu.

Kampaň OSN za splnění MDGs podpořilo i osm slavných afrických muzikantů. Píseň Eight Goals for Africa společně nazpívali Yvonne Chaka Chaka z Jihoafrické republiky, Angelique Kidjo z Beninu, Oliver Mtukudzi ze Zimbabwe, Eric Wainaina z Keni, Baba Maal ze Senegalu a gospelový sbor Soweto z Jihoafrické republiky. Doprovodili je světově známí jazzoví instrumentalisté Hugh Masekela a Jimmy Dludlu z JAR.

Řada organizací systému OSN spojila své aktivity s fotbalovým šampionátem. Program OSN pro životní prostředí UNEP např. spolupracuje s jihoafrickou vládou na projektu zeleného šampionátu, zaměřený na snižování emisí skleníkových plynů. UNICEF zahájil masívní kampaň Červená karta, zaměřenou na problém zneužívání dětí.

 

Revizní konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC)

02.06.2010 – Ve dnech 31. května až 11. června 2010 se v ugandském hlavním městě Kampale koná první revizní konference Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Zástupci smluvních stran soudu, signatářských i nesmluvních států zde diskutují zejména změny Římského statutu a bilancují otázky mezinárodní trestní spravedlnosti. K návrhům změn patří revize článku 124 Římského statutu (umožňuje státům při ratifikaci odložit jurisdikci ICC nad válečnými zločiny o sedm let), návrh definice zločinu agrese a návrh rozšíření zákazu používání některých druhů zbraní a střel v nemezinárodních ozbrojených konfliktech. V článku „Čas odpovědnosti“ shrnuje šéf OSN Ban Ki-moon důležitost fungování ICC pro mezinárodní trestní spravedlnost.

Čas odpovědnosti

Ban Ki-moon

 

V roce 1998 byly v Římě položeny základy vzniku Mezinárodního trestního soudu (ICC). Po dvanácti letech se představitelé států schází znovu, tentokrát v ugandském hlavním městě Kampale, na první revizní konferenci Římského statutu ICC. Je to velká příležitost nejen k ohlédnutí zpět, ale především k výhledu do budoucna. Nesmíme dopustit, aby zločiny proti lidskosti zůstávaly nepotrestány, nebo ještě lépe dosáhnout toho, aby byly zcela eliminovány. Jako generálního tajemníka OSN mě zajímá, jak efektivní ICC dokáže být a kam se za roky své existence dostal. Před pouhým desetiletím bylo jen málo těch, kdo věřili, že soud bude již dnes plně fungovat – vyšetřovat a soudit pachatele genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ve stále se rozšiřujícím spektru zemí. Je to vskutku historický zvrat. Éra beztrestnosti je minulostí. Namísto toho jsme svědky sice pomalého, ale zřetelného zrození věku odpovědnosti. Na jeho počátku stojí zvláštní tribunály pro Rwandu a bývalou Jugoslávii. Dnes je základním kamenem systému globální justice Mezinárodní trestní soud.

Získaný respekt

ICC dosud zahájil pět případů vyšetřování. Dva soudní procesy již probíhají, další má začít v červenci. Čtyři zadržení jsou ve vazbě. Úvahy, že soud bude bezzubý, se ukázaly jako liché. Dosah soudu se naopak zvětšuje. Pachatelé zločinů proti lidskosti se ho začali bát. Je však nutné mít na paměti, že ICC zůstává soudem poslední instance. Jeho úloha začíná až tehdy, kdy jsou národní soudy nefunkční, nebo se nemohou případem zabývat. V březnu se Bangladéš stal v pořadí 111. smluvní stranou Římského statutu. Dalších 37 zemí již připojilo svůj podpis, avšak zatím statut neratifikovalo. K soudu se ale zatím nepřipojily některé z největších a nejmocnějších států světa. Pokud se má ICC stát tím, čím ho chceme mít, tedy efektivním preventivním mechanismem a zároveň širokým prostorem spravedlnosti, musí se mu dostat univerzální podpory. Jako generální tajemník OSN vyzývám všechny státy, aby se připojily. Ty státy, které tak již učinily, musí se soudem plně spolupracovat, obhajovat ho na veřejnosti a poctivě plnit jeho nařízení.

Mezinárodní trestní soud nemá své vlastní policejní síly. Sám proto nemůže zadržovat. Podezřelí ve třech případech z pěti, kterými se soud zabývá, zůstávají na svobodě. Taková lhostejnost nepoškozuje jen ICC samotný, ale celý systém mezinárodní spravedlnosti.

Týká se to nás všech

Revizní konference v Kampale hledá způsoby, jak soud posílit. Patří mezi ně rozšíření mandátu soudu na zločin agrese či opatření k posilování kapacit národních soudů zabývat se případy válečných zločinů. Zřejmě nejvíce sporů bude doprovázet debaty o vyváženosti mezi otázkami bezpečnosti a spravedlnosti. Já sám se však upřímně nedomnívám, že je z čeho vybírat. V současných konfliktech jsou vždy hlavními oběťmi nevinní civilisté. Ženy, děti a staří lidé plně v rukách ozbrojenců, kteří znásilňují, plundrují města, vesnice, úrodu, dobytek či zdroje vody. A to vše jako nedílnou součást své válečné strategie. Čím více šokující jsou jejich zločiny, tím jsou efektivnější jako zbraň. Všechny oběti zcela pochopitelně chtějí takové zločiny zastavit, a to i za cenu imunity pro ty, kteří je páchají. To je však příměří dosažené s hlavní u spánku. Bez důstojnosti, spravedlnosti či naděje na lepší budoucnost. Časy, kdy jsme se rozhodovali mezi mírem a spravedlností, jsou nenávratně pryč. Jedno od druhého totiž nelze oddělit. Mír a spravedlnost musí jít ruku v ruce. Klíčem k tomu je ICC. Učiním vše, co je v mých silách, aby v Kampale bylo dosaženo pokroku v boji proti beztrestnosti. Zločiny proti lidskosti jsou zločiny proti nám všem. Na to nesmíme nikdy zapomínat.

Autor je generálním tajemníkem OSN

 

Vyjádření generálního tajemníka OSN k incidentu na Blízkém východě

31.05.2010 – Šéf OSN Ban Ki-moon dnes na tiskové konferenci v ugandské Kampale prohlásil: „Jsem šokován zprávami o mrtvých a zraněných na lodi, která měla do Gazy dopravit humanitární pomoc. Stalo se tak podle všeho v mezinárodních vodách. Toto násilí odsuzuji.

 

Zatím neznáme všechna fakta. Zabito mělo být více než deset lidí a mnoho dalších zraněno. Je nezbytné, aby došlo k plnému vyšetření toho, co se přesně stalo. Domnívám se, že Izrael musí ihned podat plné vysvětlení. Pověřil jsem svého zvláštního koordinátora na Blízkém východě Roberta Serryho a generálního komisaře UNRWA Filippo Grandiho, aby na místě aktivně působili ve prospěch zdrženlivosti, aby nedošlo k žádnému dalšímu násilí a aby koordinovali se všemi hráči na místě.“

Ban Ki-moon dále řekl, že v této chvíli je důležité, abychom měli všechny informace o incidentu a aby Izrael podal detailní vysvětlení. Jakékoli další kroky bude šéf OSN konzultovat s členskými státy, včetně členů Rady bezpečnosti, a dalšími hráči. Poznamenal, že také Liga arabských států se sejde na zvláštním zasedání. „Budeme postupovat společně se všemi zainteresovanými,“ řekl šéf OSN.

Text vychází z neoficiálního přepisu vyjádření Ban Ki-moona na tiskové konferenci v Kampale.

 

Afghánistán: Nadešel čas jednat

Kai Eide, zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN v Afghánistánu

03.03.2010 – V afghánské provincii Helmand nyní probíhá největší vojenská ofenzíva od roku 2002. Vedle toho se pomalu rodí i konsensus, že konflikt v této zemi nemůže být vyřešen jen vojenskými prostředky. Sám jsem vždy důsledně prosazoval nutnost připravit podmínky pro politický proces vedoucí k politickému urovnání. Vojenské operace proto nesmí uzavřít prostor pro snahy takový proces iniciovat.

Na nedávné konferenci v Londýně se více než 70 zemí a organizací dohodlo na vytvoření svěřeneckého fondu, který by pomohl při integraci Talibanu a dalších povstalců, kteří přistoupí na klid zbraní. Jak bude tento fond fungovat, na koho se zaměří a další detaily ještě musí být dopracovány.

Narozdíl od jiných se nedomnívám, že tento integrační fond bude sám o sobě hybatelem změn. Může ale být velmi užitečným nástrojem pokud bude následován procesem usmíření zaměřeným na ty, kteří stojí proti nikoli z ekonomických, ale spíše z ideologických důvodů, a pokud v průběhu procesu zahrne i politické struktury povstaleckých skupin. Dlouhodobě zastávám názor, že pokud chceme dosáhnout náležitého a udržitelného výsledku, musíme vhodným způsobem zapojit i relevantní lidi s autoritou.

Někteří z bojovníků se na stranu povstalců bezpochyby přidali především z nedostatku ekonomických příležitostí. Domnívám se ale, že jejich počet se často přehání. Podceňovat však nesmíme počet těch, kteří se ke zbraním uchýlili z ideologických důvodů, z pocitu ponížení a hněvu. Jejich motivace často pramení jednak z pocitu, že vláda je zkorumpovaná a neschopná zajistit pořádek a z pocitu cizí invaze. A to nejen z hlediska vojenského, ale i z hlediska nerespektování afghánské kultury, hodnot a náboženství. Pouhé finanční stimuly tak mohou být chápány jako snaha koupit si loajalitu či důvěru a vést naopak k dalšímu odporu. Reintegrační fond bez politického procesu pak může jen utužit a nikoli oslabit odpor. Mladého muže si sice můžete koupit tím, že mu dáte práci – ačkoli ani to nemusí být dlouhodobě udržitelné – ale jen těžko si koupíte jeho přesvědčení či finančně odškodníte pocit křivdy a odstavení od moci.

Afghánská vláda i mezinárodní společenství opakovaně deklarovaly základní podmínky politického procesu. Především je to přijetí a respektování afghánské ústavy. Politickými prostředky musí být povstalcům znemožněno uvést zemi zpět do temného období 90. let minulého století. Ti, kteří přistoupí na usmíření, musí respektovat pokrok dosažený po roce 2002 a akceptovat touhu většiny Afghánců po mírumilovném a prosperujícím Afghánistánu, kde se každý jednotlivec bude těšit svým právům.

Politický proces musí být utvářen a veden afghánskými autoritami. Nemohou jej nastolit cizinci, ani civilní pracovníci a experti, ani vojáci s velmi omezenými znalostmi o této složité společnosti. Mezinárodní společenství tento proces ale musí podporovat – finančně i politicky – a být nápomocné tam, kde to afghánské úřady vyžadují. Takový proces nepřijde znenadání, ani nepřinese okamžitý dramatický průlom. Bude vyžadovat pečlivou sehranost klíčových aktérů.

Hlasité a veřejné výzvy povstalcům, aby se k procesu usmíření připojili, se nejspíš setkají s odmítnutím. Výsledky mohou přinést opatrnější diplomatické iniciativy. Stejně jako v mnoha jiných mírových procesech bude vhodné vyzkoušet určité kroky k budování důvěry a otestovat tak vyhlídky širšího procesu. Jedním může být vymazání některých jednotlivců ze seznamů sankcí OSN. Na žádost afghánské vlády bylo už v lednu vymazáno pět jmen. Další by měli následovat. Následným krokem k budování důvěry by mělo být propuštění zajatců ze zařízení jako je americký internační tábor v Bagramu.

Takové kroky ale musí následovat opatření ze strany povstalců. Prvním by měl být závazek Talibanu neútočit na zdravotnická zařízení a školy a umožnit dodávky humanitární pomoci. Po londýnské konferenci prohlásil vůdce Talibanu Mulla Omar, že vzdělání by mělo být umožněno všem Afgháncům. Že to myslí upřímně, by měl Taliban demonstrovat právě zastavením útoků na školy. V minulosti Taliban alespoň dočasně umožňoval na jím kontrolovaná území přístup humanitární pomoci. Mělo by ale být učiněno více. Právě taková opatření na budování důvěry budou sloužit jako test, zda je proces směrem k politické dohodě možný.

Prezident Karzáí ohlásil záměr uspořádat na jaře mírovou džirgu. Cílem bude především dosáhnout celkového celonárodního konsensu o politickém procesu. Politika usmíření nesmí vytvořit v afghánské společnosti nové trhliny etnického rozdělení. Džirga by dále měla mobilizovat vůli náboženských a komunitních lídrů k usmíření. Do procesu musí být zahrnuta i občanská společnost, a to včetně ženských skupin. Jen tak lze zajistit respektování práv všech i to, že usmiřování některých skupin nebude na úkor jiných. Mírová džirga musí být více než setkáním. Musí se stát začátkem procesu. Vnitřního a inkluzivního dialogu, který afghánským lídrům umožní uchopit proces usmíření s vědomím, že za ním stojí celá afghánská společnost. Rozhodující bude i zapojení sousedních zemí, především Pákistánu. To je klíč k mírovému a usmiřovacímu procesu.

Vojenská ofenzíva bude pokračovat i v příštích měsících. Nesmí nás ale dovést k militarizaci celkové strategie v Afghánistánu. Zvlášť v této chvíli je naléhavě nutné více politického kyslíku v nevojenských oblastech našeho partnerství.

 

Haiti v tom není samo

Ban Ki-moon

26.1.2010 Katastrofa na Haiti nás znovu upozornila na něco, čeho jsme si jako lidské bytosti vždy byli vědomi: že i v největším neštěstí nám zůstává naděje. Uvědomil jsem si to při své nedávné cestě do Port au Prince. Organizace spojených národů tam utrpěla dosud největší ztrátu ve své historii. Z hlavního sídla OSN v haitském hlavním městě se stala hromada sutin. Mohl tam vůbec někdo přežít?, ptal jsem se sám sebe. Nedlouho poté, co jsem s těžkým srdcem odjel, vyprostili záchranáři dalšího živého člověka. Po pěti dnech, kdy byl bez jídla a vody pohřben pod troskami. Je to malý zázrak a současně znamení naděje.

Podobná neštěstí, jakým teď prochází Haiti, nám připomínají křehkost života. Zároveň nás přesvědčují i o naší síle. V televizi jsme viděli hrůzné záběry zřícených budov, mrtvých těl na ulicích, lidí , kteří zoufale potřebují jídlo, vodu a přístřeší. Na vlastní oči jsem se pak o tom přesvědčil při prohlídce zničeného města. Viděl jsem ale i něco jiného. Sílu lidského ducha. Lidi postižené nejhorší ranou a přesto projevující mimořádnou nezdolnost.

Odhodlání a naděje

Během své krátké návštěvy jsem se setkal s mnoha lidmi. Skupina mladíků, které jsem potkal poblíž trosek prezidentského paláce, mě přesvědčovala o své připravenosti pomoci při obnově Haiti. Jakmile skončí bezprostřední krize, doufají, že najdou zaměstnání, že je čeká důstojná budoucnost a práce, kterou by mohli dělat. Naproti přes ulici jsem potkal mladou matku, která se svým dítětem přežívá ve stanu v městském parku. Takových jako ona jsou tisíce. Trpělivě snášejí svou situaci a navzájem si pomáhají jak nejlépe umí. Ona sama věří, podobně jako ostatní, že pomoc dorazí brzy. „Jsem tady, abych vám dodal naději. Nepropadejte zoufalství,“ řekl jsem jim. Mladá žena mi na to řekla, že doufá, že mezinárodní společenství pomůže při obnově Haiti pro příští generace.

Pro ty, kteří přišli o všechno, nemůže být pomoc dost rychlá. Je však na cestě a její rozsah narůstá, navzdory velmi obtížným logistickým podmínkám. Již pět dní po zemětřesení se do záchranných prací zapojilo na 1 700 záchranářů z více než 40 mezinárodních týmů. Distribuuje se voda, lidé dostávají alespoň stany k budování provizorních přístřešků. Silně poničené nemocnice začínají znovu fungovat s pomocí mezinárodních lékařských týmů. Světový potravinový program (WFP) s podporou vojáků americké armády distribuuje denní dávky potravin pro téměř 200 tisíc lidí. V nejbližších týdnech chce potravinovou pomoc rozšířit až na dva miliony lidí.

Rychle dávat, dvakrát dávat

Objem mezinárodní pomoci proudící na Haiti je úměrný rozsahu katastrofy. Doslova každý stát a každá mezinárodní humanitární organizace na světě zmobilizovaly své síly na pomoc této postižené země. Úkolem Spojených národů je tuto pomoc zprostředkovat. Musíme si být jisti, že naše pomoc se dostává k potřebným co nejrychleji. Nesmíme si dovolit luxus, aby připravené zásoby humanitárních potřeb zůstaly ležet nevyužity ve skladech. Nemáme čas ani peněz nazbyt. Je zapotřebí silné a účinné koordinace celého mezinárodního společenství pod vedením OSN.

To se děje hned od prvního dne, a to jak v rámci systému OSN, tak u mezinárodních humanitárních organizací a dalších klíčových hráčů. OSN úzce spolupracuje se Spojenými státy, evropskými, latinskoamerickými a mnoha dalšími státy při určování nejnaléhavějších humanitárních potřeb a nejpotřebnějších dodávek. Je nutné zařadit potřeby a dodávky do přesně definovaných skupin, aby se práce nejrůznějších organizací doplňovala, nikoliv duplikovala. V oblasti zdravotnictví již Světová zdravotnická organizace koordinuje lékařskou pomoc 21 mezinárodních agentur.

Naše plánování se bude přirozeně řídit momentálními potřebami. Je však ještě příliš brzy přemýšlet o zítřku, zdůraznil při našem setkání haitský prezident René Préval. Přes zoufalou chudobu udělalo Haiti v posledních letech velký pokrok. Před katastrofou byla situace v zemi stabilizovaná, investoři se vrátili. Nyní ale nebude stačit vrátit zemi tam, kde byla, nebudou stačit pouhé kosmetické úpravy. Musíme pomoci vybudovat lepší Haiti, spolupracovat s vládou na tom, aby dnes investované peníze a pomoc přinášely dlouhodobý prospěch, přispěly k vytváření pracovních míst a nenechaly Haiti upadnout do závislosti na velkorysosti světa.

Naše odpovědnost

Proto je současná situace na Haiti připomínkou naší velké odpovědnosti. Před deseti lety vstoupilo mezinárodní společenství do nového tisíciletí s tím, že společně odstraní extrémní chudobu do roku 2015. K dosažení některých z ambiciózních tzv. cílů tisíciletí (MDGs) bylo v některých oblastech dosaženo velkého pokroku, v jiných ale neopak velmi zaostáváme. V konečném součtu máme tedy velmi daleko ke splnění našich slibů lepší budoucnosti pro všechny chudé světa.

Potřebná rychlá pomoc Haiti nás nesmí odvést od širších souvislostí. To jsem jasně slyšel od všech těch lidí v ulicích Port au Prince. Žádali o práci, důstojnost a lepší budoucnost. To je naděje pro všechny chudé ve světě, ať žijí kdekoliv. Když uděláme dobrou věc pro Haiti ve chvíli, kdy ji potřebuje, vyšleme tím významný signál o naději i pro ně.

 

Haiti zasáhlo silné zemětřesení

13.01.2010 – Zástupce generálního tajemníka OSN pro mírové operace Alain Le Roy ve stanovisku k situaci na Haiti z dnešní noci vyjádřil velké obavy z následků katastrofického zemětřesení. Odbor pro mírové operace OSN nadále sbírá informace o rozsahu škod a situaci pracovníků mise OSN.

Kvůli přerušeným komunikačním sítím jsou kontakty s operací OSN na Haiti minimální. V noci na dnešek byl pohřešován velký počet personálu OSN. Spojené národy potvrdily, že centrála Stabilizační mise OSN na Haiti (MINUSTAH) v hlavním městě Port au Prince a řada dalších instalací světové organizace v zemi byly vážně poškozeny.

Zdroj: Úřad mluvčího generálního tajemníka OSN

 

2009


OSN v roce 2009

30.12.2009 V průběhu roku 2009 se svět vyrovnával s nejhorší ekonomickou krizí od tzv. velké deprese 30. let minulého století. Zasáhl nás i virus nového typu chřipky, jehož šíření rychle dosáhlo pandemických rozměrů. Svět byl šokován konfliktem v Gaze, který se stal dalším krokem zpět v úsilí nastolit mírové podmínky na Blízkém východě. V roce, který právě končí, jsme zaznamenali dosud nejhmatatelnější důkaz, že měnící se klima mění i celkovou tvář naší planety.

Kodaň

Na samém sklonku roku se na konferenci v Kodani zrodil základ budoucí globání dohody o ochraně klimatu. „Dohoda dosažená v Kodani – ‚Copenhagen Accord‘ – je důležitým krokem vpřed pro další jednání o skutečně globální úmluvě o snižování emisí skleníkových plynů, podpoře adaptace chudých a zranitelných států. Ta pak pomůže nastartovat novou éru udržitelného rozvoje života na Zemi,“ uvítal závěry kodaňské konference šéf OSN Ban Ki-moon.

Výsledkem jednání 120 nejvyšších představitelů států a vlád v dánské metropoli byla dohoda o tzv. Zeleném kodaňském klimatickém fondu ve výši 30 miliard amerických dolarů k okamžitému použití v následujících třech letech a dalších 100 miliard dolarů ročně až do roku 2020 na projekty adaptace a prevence odlesňování a degradace lesů. Řada rozvojových zemí, mezi nimi i Brazílie, Čína, Indie a Jihoafrická republika, přijaly nové národní klimatické strategie, včetně snižování emisí. Poprvé se také státy shodly na tom, že je nutné nárůst globální teploty udržet pod hranicí 2°C. Ačkoli nebylo dosaženo očekávané nové závazné mezinárodní úmluvy, historická konference otevřela cestu k dalším jednáním o právně závazné smlouvě na konferenci v Mexiku v roce 2010.

Krize a hlad

Rok 2009 začal silným ekonomickým poklesem ve světle pokračující finanční krize zejména ve vyspělém světě. Narozdíl od velké hospodářské krize minulého století, poznamenané následným protekcionismem, byla reakce světa nesena v duchu vzájemné spolupráce. Generální tajemník jako jeden z prvních zahájil diplomatická jednání o společném masívním úsilí světa o nastartovnání ekonomiky za účelem odvrácení ještě horších škod a většího utrpení lidí.

Jedním z nejbolestivějších důsledků snížené kupní síly lidí v důsledku ekonomické krize bylo rozšíření podvýživy. Po letech stabilního poklesu narostl počet hladovějících v roce 2008 a znovu v roce 2009 a poprvé v historii překročil hranici jedné miliardy.

Postavení žen

Organizace systému OSN pokračovaly v podpoře postavení žen a soustředily se zejména na problém odstraňování násilí páchaného na ženách pod hlavičkou kampaně vedené generálním tajemníkem. V září přijala Rada bezpečnosti přelomovou rezoluci č. 1888, která vyzývá k ochraně civilistů během válečných konfliktů, zejména pak ženy a děti před akty sexuálního násilí. Na jeho vlastní návrh pověřila Rada bezpečnosti šéfa OSN, aby jmenoval svého zvláštního představitele pro problematiku sexuálního násilí v průběhu ozbrojených konfliktů. Jeho úřad vznikne v roce 2010.

Bezpečnost

Pro mírové operace OSN byl rok 2009 rekordním co se týče počtu vojenského, policejního a civilního personálu v misích. Na celkem 17 místech světa bylo rozmístěno na 115 tisíc příslušníků mírových operací. Nové trendy a výzvy podnítily dialog mezi OSN, Radou bezpečnosti a státy poskytujícími jednotky a finance o potřebě nové generace mírových operací OSN a jejich případné podobě. To probíhá v rámci projektu nazvaném „New Horizon“.

OSN zaznamenala tragické ztráty. Po bombovém útoku v Pákistánu, při němž přišlo o život pět pracovníků Světového potravinového programu, se stala terčem útoku i ubytovna OSN v afghánském Kábulu. O život připravil dalších pět zaměstnanců světové organizace.

 

Více než 170 milionů lidí na všech kontinentech vyzvalo politické lídry k ukončení ponižující chudoby

22.10.2009 – Globální akce “STAND UP – Postavme se chudobě” se minulý víkend (16.-18.10.2009) postarala o zápis do Guinessovy knihy rekordů jako historicky nejmasovější mobilizace lidí. Oproti loňskému roku se této kampaně letos zúčastnilo o 57 milionů lidí více.

“Je jisté, že pokud se k problému postavíme čelem a každý něco uděláme, můžeme ponižující chudobu odstranit. Přesně o tom tato kampaň je,“ prohlásil šéf OSN Ban Ki-moon, který byl osobně lídrem jedné ze tří tisíc akcí kampaně. Společně s ním se chudobě symbolicky postavilo na 1 500 studentů newyorské Mezinárodní školy OSN. „Příští rok v září uspořádám v sídle OSN summit států, kde zhodnotíme dosažený pokrok v plnění cílů tisíciletí. Odstranění extrémní chudoby je prvním z nich,“ řekl Ban Ki-moon.

„Více než 173 milionů aktivních účastníků kampaně vyslalo jasný signál lídrům států o existenci masového globálního hlasu za odstranění chudoby a splnění tzv. rozvojových cílů tisíciletí,“ říká Salil Shetty, ředitel „Miléniové kampaně OSN (UN Millennium Campaign)“.

V Asii se akce zúčastnilo více než sto milionů lidí, v Africe přes 37 milionů, v arabských zemích 31 milionů, v Evropě dva miliony, v Latinské Americe 200 tisíc, stejný počet v Severní Americe a v Oceánii více než 170 tisíc lidí.

„Kampaň ‚Stand UP – Postavme se chudobě!‘ prokázala, že má potenciál růst, a to v zemích vyspělých i rozvojových,“ říká Sylvia Borren z kampaně Global Call for Action (GCAP), která se zúčastnila několika akcí Stand Up v Nizozemsku. „Přidávají se k nám hlavně mladí. Jejich hlasu využijeme k ovlivnění kodaňských diskusí o klimatu i hodnocení pokroku v naplňování rozvojových cílů tisíciletí příští rok v OSN.“

Globální kampaň společně koordinovala United Nations Millennium Campaign ve spolupráci s GCAP a sítí informačních center OSN ve více než 60 zemích světa.

V České republice se ke kampani přihlásila koalice nevládních organizací „Česko proti chudobě“, která na „Stand Up“ napojila téměř dvě desítky akcí po celé zemi v rámci každoročních Dnů proti chudobě. Několik rozhlasových stanic v ČR se ke kampani připojilo výzvami o chudobě ve světě a opakovaným hraním skladby „Get Up“ od Boba Marleyho. Mnoho Čechů se ke kampani Stand UP připojilo virtuálně prostřednictvím internetových stránek „kampaně Stand Up“ a „OSN.cz“.

50 tisíc na U2

V USA se ke kampani přihlásila skupina U2, která na svém koncertě vyzvala k symbolickému protestu proti extrémní chudobě na 50 tisíc svých fanoušků. V Jihoafrické republice podpořili kampaň proti chudobě všichni účastníci velmi populárního pořadu „Big Brother“. V Itálii se zapojilo 400 tisíc lidí, většinou prostřednictvím sportovních podniků. Ve městě L’Aquila postiženém dubnovým zemětřesením uspořádali maraton na podporu nejchudších lidí světa. V Paříži Stand Up podpořilo na 4 tisíce in-line bruslařů oblečených v tričkách „Stand Up – Postavme se chudobě!“.

 

Současným výzvám musíme čelit společně

Z projevu generálního tajemníka OSN na úvod všeobecné rozpravy 64. Valného shromáždění

23.09.2009 Svět vyřeší nejpalčivější problémy světa jen pokud se mu podaří sjednotit v rámci Organizace spojených národů, řekl na úvod všeobecné rozpravy Valného shromáždění v sídle OSN v New Yorku generální tajemník Ban Ki-moon. Výňatek nejdůležitější části jeho projevu vám přinášíme na následujících řádcích.

Nadešel čas vrátit názvu Spojené národy jeho skutečný význam. Za prvé – společně se musíme postavit jedné z největších výzev dneška – klimatické změně. Na summitu, který jsem svolal do New Yorku, určilo na sto šéfů států a vlád další postup k uzavření dohody v Kodani. Uznali, že svět pořebuje dohodu, kterou dokáží přijmout všechny státy v závislosti na svých možnostech, v souladu s požadavky vědy a založenou na vytváření zelených pracovních příležitostí a zeleném růstu.
Zadruhé – společně musíme zbavit svět jaderných zbraní. Příliš dlouho jsme tento problém nechali spát. Proto jsem loni v říjnu představil svůj pětibodový plán, jehož cílem je vrátit otázku jaderných zbraní na samý vrchol mezinárodní politické agendy. Ovzduší mezinárodních vztahů se nyní mění. Spojené státy a Rusko přislíbily omezit svůj jaderný arzenál. Na konferenci OSN, která bude příští rok v květnu hodnotit naplňování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, máme příležitost udělat výrazný krok vpřed. Dosáhneme-li dalších ratifikací, smlouva může vstoupit v platnost. Za třetí – společně se musíme zaměřit na řešení problémů nejchudších tohoto světa. Mluví se již o signálech ekonomické obnovy. Ale buďme obezřetní. Nedávná zpráva OSN „Voices of the Vulnerable“ (Hlasy zranitelných) upozorňuje na novou krizi. Na sto milionů lidí se v nadcházejících měsících může dostat pod hranici extrémní chudoby. Trhy možná začínají ožívat, ale příjmy lidí a pracovní příležitosti zatím ne. Příští rok v září svolám do sídla OSN zvláštní summit o plnění Rozvojových cílů tisíciletí. Do roku 2015 zbývá již málo času. Je správné, že se na prvním místě zajímáme o ženy a děti. Podle údajů UNICEF poklesla za poslední desetiletí dětská úmrtnost o 28 procent. Podobného pokroku se zřejmě dočkáme i u mateřské úmrtnosti a zdraví matek.

Boj proti násilí na ženách
Naší společnou prioritou se musí stát boj proti násilí na ženách. Všichni do jednoho musíme tento problém odsoudit a zasadit se o jeho řešení. V té souvislosti vítám vznik nové jednotné agentury OSN pro ženské otázky. Boj proti násilí na ženách bude jednou z jejích priorit.
Všechny státy v tomto Valném shromáždění se také zavázaly k odpověnosti za ochranu. V dnešní době nesmí žádný stát porušovat beztrestně lidská práva. Když už dojde k vypuknutí ozbrojeného kojnflitu, nesmí zůstat spravedlnost a odpovědnost stranou. Proto je tak důležitá činnost Mezinárodního trestního soudu. Na květnové konferenci příští rok v Kampale máme příležitost posílit jeho mandát.

Od Dárfúru po Afghánistán
Žádného z globálních cílů nedosáhneme bez míru, bezpečnosti a spravedlnosti. V Dárfúru to například znamená stabilizaci dosaženého pokroku a naplnění našeho mandátu. Na konci roku bude mít mise OSN na místě 90 procent potřebného personálu. Stále nám ale chybí potřebná technika, zejména dopravní prostředky a nejvíce ze všeho helikoptéry. Ze zřetele nesmíme pustit Somálsko. Naši podporu potřebují jednotky Africké unie, somálská vláda i mezinárodní boj proti pirátům. Pokračovat musíme ve stabilizaci sitace na Srí Lance. Přivítal jsem závazek srílanské vlády umožnit návrat všem lidem, kteří v důsledku bojů byli nuceni v lednu opustit své domovy. Musíme pokračovat v úsilí o svobodu a demokracii v Myanmaru. Propuštění několika politických vězňů z minulého týdne nestačí. Volby plánované na příští rok budou důvěryhodné jen tehdy, budou-li propuštěni všichni političtí vězni včetně Do Aun Schan Su Ťij. Společně jsme se zasadili o ukončení krveprolití v Gaze. Útrapy tamních lidí ale pokračují. Je nutné zaměřit se na otázky spravedlnosti a odpovědnosti. Musíme se vrátit k jednáním o vytvoření dvou států a celkového mírového urovnání konfliktu na Blízkém východě. Podporuji proto úsilí prezidenta Obamy o znovuotevření mírových rozhovorů. V Afghánistánu se potýkáme s velmi složitým prostředím. Nedávné volby se neobešly bez vážných problémů. Nesmíme ale zapomenout, čeho jsme už v této zemi dosáhli. Nemůžeme ani nesmíme teď Afghánce opustit.
Výrazného pokroku jsme dosáhli na Východním Timoru, Haiti, v Siera Leone a v Nepálu. Zlepšení vidíme i v Iráku a nové příležitosti se otevírají na Kypru.
Je čas jednat a pohnout se vpřed.

 

OSN: Pozitivní trend posledních let v potírání chudoby a hladu ohrožuje ekonomická a potravinová krize

Výroční zpráva o plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) za rok 2009

10.09.2009 – Pokrok v potírání chudoby a hladu ve světě začíná v důsledku globální ekonomické a potravinové krize zpomalovat a v některých oblastech se situace dokonce zhoršuje. Splnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) – výrazně zlepšit v letech 2000 až 2015 život a podmínky nejchudších vrstev populace – tak může být ohroženo. To je jeden z hlavních závěrů výroční zprávy Organizace spojených národů hodnotící průběžně dosažené výsledky v plnění MDG.

 

Zprávu „Millennium Development Report 2009“ představil na začátku července v Ženevě generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Varoval, že přes některé dílčí úspěchy je pokrok příliš pomalý na to, aby všech osm cílů tisíciletí bylo do roku 2015 splněno.

„Nesmíme dopustit, aby současné nedobré ekonomické podmínky znemožnily splnit závazky, které státy přijaly v roce 2000 v OSN,“ píše v úvodu Ban Ki-moon. „Světové společenství se teď nesmí postavit k chudým a zranitelným zády. Proto je nyní čas k posílení úsilí o dosažení vytýčených cílů. Je potřeba silné politické vůle a dostatečného a udržitelného financování. Za těchto předpokladů jsou cíle dosažitelné dokonce i v nejchudších zemích,“ zdůraznil šéf OSN.

MDG v roce 2009: Smíšené výsledky

  • Kvůli vysokým cenám potravin došlo k obratu v plnění cíle na odstraňování hladu ve světě. Ještě na začátku devadesátých let minulého století bylo ve světě 20 procent hladových, v roce 2006 o čtyři procenta méně. Tento pozitivní trend ale vysoké ceny potravin v roce 2008 otočily. Ani snížení cen potravin na mezinárodních trzích v druhé polovině roku 2008 nevedlo k tomu, že by se jídlo pro chudé po celém světě stalo dostupnějším.
  • V letech 1990 až 2005 se počet lidí žijících za 1,25 amerického dolaru na den snížil z 1,8 na 1,4 miliardy (to vše před ekonomickou a potravinovou krizí). Výrazný pokrok v boji proti extrémní chudobě se ale s největší pravděpodobností zastaví. Alespoň to naznačují dosud známé indikátory. Plný dopad ekonomického propadu ve světě ještě neznáme, ale odhady mluví o zvýšení počtu extrémně chudých lidí o 55 – 90 milionů během roku 2009.
  • V rozvojových zemích trpí podvýživou celá čtvrtina dětí. Pokrok v této oblasti je velmi omezený a nedostatečný ke splnění vymezeného cíle do roku 2015. Vysoké ceny potravin a ekonomická krize situaci zřejmě ještě zhorší.
  • Celosvětová nezaměstnanost dosáhne během roku 2009 u mužů 6,1 až 7 procent, u žen dokonce 6,5 až 7,4 procenta. Vysoké procento žen má navíc velmi nejistou nebo zcela neplacenou práci. O pokroku v oblasti gendrové rovnoprávnosti proto nelze hovořit.

Zpráva OSN navíc upozorňuje na to, že pozitivní globální data o chudobě ovlivňuje především dramatický pokles chudoby ve východní Asii. V jiných regionech je pokrok značně střízlivější. V subsaharské Africe například počet extrémně chudých vzrostl v letech 1990 až 2005 o 100 milionů. Do kategorie chudých spadá 50 procent obyvatelstva.

Podle zprávy o plnění MDG chybí také prostředky na zlepšení zdraví matek. V této oblasti dosud zaznamenáváme nejhorší pokrok. Od poloviny devadesátých let minulého století proudí do většiny rozvojových zemí méně prostředků na programy umožňující plánování rodiny, a to přesto, že jejich pozitivní vliv na zdraví matek a narozených dětí je nesporný.

Snižuje se i schopnost zemí financovat své vlastní rozvojové programy. V posledním čtvrtletí roku 2008 klesly v důsledku prohlubující se krize v bohatých ekonomikách příjmy rozvojových zemí z exportu. To se projeví také na zadluženosti, především v zemích, kde se dařilo v posledních letech zvyšovat příjmy z vývozu.

Na summitu G8 ve skotském Gleneagles v roce 2005 a v témže roce na Světovém summitu OSN se dárcovské země zavázaly zvýšit rozvojovou pomoc. Tyto závazky jsou nadále v platnosti. Výkon světové ekonomiky ale naznačuje, že se v absolutních číslech vlastně nakonec sníží, protože jsou vyjádřeny v procentech hrubého národního důchodu (HND). Pro mnoho rozvojových zemí to ale ve výsledku znamená, že nižší zdroje na rozvoj nejen zpomalí dosavadní pokrok, ale může dokonce zvrátit dosud dosažené výsledky do negativních hodnot, upozorňuje zpráva OSN.

Pokrok před ekonomickou krizí

Zpráva OSN poukazuje na výrazné zlepšování situace v plnění MDG v mnoha státech a regionech do roku 2008, kdy se však radikálně změnila ekonomická situace ve světě:

  • V rozvojových zemích dosáhla úroveň školní docházky na základním stupni v roce 2007 88 procent. V roce 2000 to bylo 83 procent. V subsaharské Africe a Jižní Asii se docházka zvýšila v letech 2000 až 2007 dokonce o 15 resp. 11 procent.
  • I přes celkový růst populace se po celém světě daří snižovat úmrtnost dětí do pěti let. V roce 1990 zemřelo 12,6 milionů dětí mladších pěti let, v roce 2007 devět milionů. Dětská úmrtnost je nadále nejvyšší v subsaharské Africe, bylo zde ale dosaženo výrazných úspěchů. Zlepšila se distribuce antimalarických ochranných sítí napuštěných insekticidy. Malárie je totiž hlavní příčinou úmrtí dětí na tomto kontinentu. Dramatického zlepšení bylo dosaženo i v boji proti spalničkám díky masivním imunizačním kampaním.
  • Na celém světě se snížil počet lidí nově infikovaných virem HIV. Vrchol nastal v roce 1996, od té doby se infekce šíří pomaleji. V roce 2007 byl počet nových infekcí HIV 2,7 milionu. Data z posledních let také naznačují, že i celkový počet úmrtí na AIDS ročně již kulminoval, a to v roce 2005. Tehdy na AIDS zemřelo 2,2 milionů lidí, v roce 2007 to bylo o 200 tisíc obětí méně. Je to především díky zlepšenému přístupu lidí k antiretrovirální léčbě v chudých zemích. Celkový počet infikovaných HIV však nadále roste (33 milionů v roce 2007). Především proto, že HIV pozitivní díky stále dostupnější a lepší léčbě přežívají déle.

Výzvy

Zpráva OSN vyzývá vlády států a všechny další aktéry, aby posílily své strategie na zajišťování solidních pracovních příležitostí pro všechny – tedy i ženy a mladé lidi. Zdůrazňuje, že příležitosti pro ženy v regionech Jižní Asie, Severní Afriky a Západní Asie zůstávají extrémně nízké.

Cíle na odstranění nepoměru mezi chlapci a dívkami v primárním a sekundárním vzdělání do roku 2005 nebylo dosaženo. OSN proto znovu naléhá na vlády států, aby zajistily školní docházku pro všechny děti, zvláště pak pro ty žijící ve venkovských oblastech a odstranily nerovnosti v přístupu ke vzdělání na základě pohlaví a etnické příslušnosti.

Více politické vůle je potřeba ke snížení mateřské úmrtnosti, zvláště v Africe a Jižní Asii. K radikálnímu posunu musí dojít i v oblasti zajišťování základní kanalizace pro téměř jednu a půl miliardy lidí, kteří ji dosud nemají. Jinak nebude do roku 2015 splněn vytyčený cíl. Nezlepšuje se ani situace v příměstských chudinských slumech. Hlavní příčinou je pokračující rychlý růst velkých měst v rozvojovém světě.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky je letošní zpráva o MDG dosud nejkomplexnějším globálním přehledem cílů tisíciletí. Data poskytlo a připravilo více než dvacet organizací systému OSN i mimo něj. Nechyběly mezi nimi ani Světová banka či OECD.

Podrobné informace včetně plného textu výroční zprávy „Millennium Development Goals Report 2009“:http://www.un.org/millenniumgoals/index.shtml

 

30 let OSN ve Vídni! Na oslavy přijíždí šéf OSN Ban Ki-moon

26.08.2009 – Generální tajemník OSN Ban Ki-moon navštíví ve dnech 28. – 30. srpna 2009 vídeňskou centrálu OSN. Zúčastní se zde slavnosti ke 30. výročí Mezinárodního centra ve Vídni (VIC), které je roku 1979 v pořadí třetím ze čtyř hlavních sídel Spojených národů ve světě (po New Yorku a Ženevě a před Nairobi).

Šéf OSN přijíždí na pozvání rakouské vlády. Na programu oficiální návštěvy sousedního Rakouska je setkání se spolkovým prezidentem Hainzem Fischerem a ministrem pro evropské a mezinárodní záležitosti Michaelem Spindeleggerem. Setká se také s generálním ředitelem Úřadu OSN ve Vídni Antoniem Mariou Costou, který je zároveň výkonným ředitelem Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), a šéfy agentur OSN sídlících ve Vídni.

Oslav 30. výročí vídeňského sídla OSN se společně s Ban Ki-moonem zúčastní rakouský prezident Fischer, rakouský ministr zahraničí, starosta města Vídně, šéf Úřadu OSN ve Vídni, dále pak generální ředitel Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Kandeh Yumkella, výkonný tajemník přípravné Komise pro Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) Tibor Tóth a pověřený generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Tomihiro Taniguchi.

Na slavnostní shromáždění do sídla OSN ve Vídni bylo pozváno na tisíc hostů, mezi nimi představitelé vlády Rakouska, stálí představitelé států při organizacích OSN ve Vídni, zástupci diplomatického sboru ve Vídni, představitelé města, zástupci nevládních organizací, soukromého sektoru a samozřejmě i zaměstnanci VIC. Mezi řečníky budou starosta města Vídně, rakouský prezident a ministr zahraničí, a generální tajemník OSN.

Jedním z bodů programu bude i vystoupení hudebního souboru „My Excellence“ se skladbou na podporu kampaně OSN „Seal the Deal“, která míří na uzavření dohody o klimatu na globální konferenci OSN v dánské Kodani v prosinci letošního roku.

Mezinárodní centrum ve Vídni (VIC) je sídlem organizací systému OSN a je jedním ze čtyř hlavních sídel OSN ve světě. Autorem projektu stavby je rakouský architekt Johann Staber. Komplex budov byl předán do užívání Spojeným národům dne 23. srpna 1979. Více o vídeňském sídle OSN ZDE.

Dne 28. srpna bude ve VIC zahájena také zajímavá výstava více než 120 portrétů na plátně v nadživotní velikosti. Dílo rakouského malíře Oskara Stockera je holdem odkazu Všeobecné deklarace lidských práv. Zobrazuje portréty více než 120 lidí stejného počtu národností, kteří žijí v rakouském Grazu. Toto „panoráma lidství“ vytváří řadu tváří delší než 150 metrů.

Generální tajemník OSN se po setkání s rakouským prezidentem v jeho letním sídle přesune na jih země, kde se zúčastní dvou mezinárondích sympozií.

 

Musíme odzbrojit!

Ban Ki-moon

06.08.2009 – Zničení měst Hirošima a Nagasaki v roce 1945 uzavřelo 2. světovou válku. Současně ale vedlo k zahájení Studené války, kdy byl nejistý mír založen na hrozbě vzájemného zničení.

Svět dnes stojí na dalším rozcestí. Opouští se představa, že bez jaderných zbraní nelze udržet mír. Otázka odzbrojení se vrátila do celosvětové politické agendy. S tím se zvedne vlna nových mezinárodních iniciativ, které ji budou tlačit dál.

Když před dvaceti lety skončila Studená válka, věřilo se, že je to záruka míru. Namísto toho ale hrozba jaderných zbraní přetrvává dodnes. Na světě jich je nyní více než 20 tisíc a nezmizela ani doktrína jaderného zastrašování. Svět ohrožují i pokračující jaderné zkoušky a testy raket dlouhého doletu. Dalším nebezpečím je úsilí nových států a teroristů o získání jaderné bomby.

Po celá desetiletí věříme, že hrozivé účinky jaderných zbraní stačí k prevenci jejich použití. Supervelmoci byly přirovnávány k dvěma pavoukům v jedné láhvi, kdy oba vědí, že útok jednoho je vlastně sebevraždou. Rostoucí počet pavouků v láhvi dnes ale znamená, že v bezpečí není vůbec nikdo. Uznávají to prezidenti Ruska i Spojených států, tedy zemí, jež vlastní nejsilnější jaderné arzenály. Dohodli se na společném snižování s cílem jejich úplné eliminace. Naposledy tak učinili na summitu v Moskvě.

Naděje na smlouvu o štěpných materiálech

Cíl jaderného odzbrojení podporují i další aktivity. Konference o odzbrojení – fórum šedesátipěti zemí, na kterém se dohadují mnohostranné odzbrojovací smlouvy – nedávno prolomila zablokovaná jednání o smlouvě o štěpných materiálech. Mají pokračovat i jednání o otázkách jaderného odzbrojení a bezpečnostních záruk pro nejaderné státy.

Austrálie a Japonsko společně zahájily činnost významné mezinárodní komise pro nešíření jaderných zbraní a odzbrojení. Mou vlastní iniciativou je multimediální kampaň „Musíme odzbrojit!“, která vyvrcholí 21. září v Mezinárodní den míru. Mým cílem je posílit hlasy bývalých státníků i aktivistických hnutí, jako např. „Global Zero“. Hlasům aktivistů z nevládních organizací bude dán prostor i na zářijové konferenci OSN o odzbrojení a rozvoji v Mexiku.

Spojené národy se na procesu odzbrojování podílí od roku 1946. Pozornost světa se nyní upírá k dvěma mezinárodním úmluvám sjednaným v rámci OSN. V září se v New Yorku sejdou zástupci zemí, které podepsaly Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a budou jednat o jejím brzkém vstupu v platnost. Naléhavost řešení této otázky podtrhují jaderné zkoušky, odstřelování raket a vyhrožování dalšími provokacemi ze strany Severní Koreji. V květnu příštího roku se v sídle OSN uskuteční konference států Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Bude hodnotit aktuální stav plnění dohod. Pokud se podaří uvést smlouvu o zákazu jaderných zkoušek v platnost a úspěšná bude i konference států o nešíření, bude to dobrý startovní signál pro vykročení k úplnému jadernému odzbrojení.

Můj plán na odzbrojení

Můj pětibodový plán na dosažení jaderného odzbrojení začíná výzvou státům úmluvy o nešíření, aby podle její litery jednaly v dobré víře a v zájmu odzbrojení ať už přijetím nové úmluvy nebo řadou vzájemně se posilujících nástrojů podpořených důvěryhodným systémem ověřování. Odzbrojování musí být spolehlivě ověřitelné.

Zadruhé, vyzval jsem Radu bezpečnosti, aby hledala nové způsoby posilování bezpečnosti v odzbrojovacím procesu. Navrhuji, aby uspořádala summit o jaderném odzbrojení a zároveň vyzývám státy, které stojí mimo úmluvu o nešíření, aby zmrazily své snahy o získání jaderné zbraně a přijaly své vlastní odzbrojovací závazky. Odzbrojování musí posílit bezpečnost.

Třetí bod mého návrhu se týká zákonnosti. Klíčovým je v tomto smyslu univerzální přijetí mnohostranných úmluv, vytváření bezjaderných zón a přijetí nové úmluvy o štěpných materiálech. Vítám podporu prezidenta Baracka Obamy pro ratifikaci smlouvy CTBT ze strany Spojených států. Zbývá již jen několik ratifikací, aby smlouva mohla vejít v platnost. Odzbrojování musí stát na právních závazcích.

Bod číslo čtyři se týká odpovědnosti a transparentnosti. Jaderné státy musí zveřejnit více informací o tom, jak naplňují své odzbrojovací závazky. Přestože mnohé z nich zveřejnily některé detaily svých jaderných programů, stále nevíme přesně, kolik je ve světě jaderných zbraní. Sekretarát OSN může posloužit jako repozitář takových údajů. Proces odzbrojování musí být čitelný pro veřejnost.

Poslední, pátý bod mé iniciativy vyzývá k pokroku v eliminaci dalších zbraní hromadného ničení a snižování počtu raket, zbraní umístěných ve vesmíru a konvenčních zbraní. Odzbrojování musí předjímat také nebezpečí dalších typů zbraní.

Tohle je tedy můj plán. Zajištění bezpečnosti světa je velkou výzvou i bez jaderných zbraní či možnosti jejich získání dalšími státy nebo nestátními aktéry. Stabilita, důvěra mezi státy a ukončení regionálních konfliktů by jistě proces odzbrojování urychlilo. Samotné odzbrojování ale zároveň přispívá k dosažení těchto cílů. Proto by nemělo být odkládáno. Jen tak máme naději na budoucnost založenou na bezpečnosti a prosperitě. Proto si odzbrojení zaslouží podporu všech.

 

ÍRÁN: Šéf OSN vyzývá k respektování občanských a politických práv

Prohlášení mluvčí generálního tajemníka OSN

22.06.2009 – Se sílícími obavami a znepokojením sleduje generální tajemník OSN situaci v Islámské republice Íránu. Je zděšen povolebním násilím v zemi, zvláště použitím síly proti civilistům, jež si vyžádala oběti na životech a zranění. Vyzývá úřady, aby respektovaly základní občanská a politická práva, zvláště svobodu projevu, shromažďování a informací. Situace v Íránu znepokojuje celé mezinárodní společenství a generální tajemník vyzývá vládu i opozici k pokojnému řešení rozporů prostřednictvím dialogu a práva. Požaduje okamžité ukončení zatýkání, vyhrožování a používání síly. Generální tajemník doufá, že demokratická vůle lidí v Íránu bude plně respektována.

New York, 22. června 2009

 

Gaza: Humanitární pomoc nesouvisí s politickými cíli

John Holmes

11.05.2009 – Téměř čtyři měsíce po skončení bojů v Gaze je stále více zřejmé, že rozsáhlé potřeby místních obyvatel zůstávají nenaplněny a obnova území se zastavila. Dárci sice přislíbili peníze na humanitární pomoc – mezi nimi i EU, jež byla největším donorem okupovaných palestinských území v roce 2008 – ve skutečnosti je ale v Gaze nedostatek téměř všeho a rekonstrukce je prakticky nemožná.

Přibližně 75 procent z celkového počtu 1,5 milionu obyvatel Gazy potřebuje nějakou formu pomoci. Přesto dovoz i těch nejzákladnějších komodit podléhá tvrdým omezením ze strany izraelských úřadů. Do Gazy se tak prakticky dostávají jen potraviny a několik dalších komodit. Zapovězeny jsou veškeré materiály nutné pro rekonstrukční práce a náhradní součástky všeho druhu. Zákaz exportu na straně Izraele tak znemožňuje vznik jakýchkoli nových pracovních příležitostí.

Na vlastní oči jsem se přesvědčil o strádání obyvatel Gazy v únoru 2008 a znovu letos v lednu jen několik dní po vojenské operaci. Zdá se, že zničené životy a živobytí stovek tisíc vnímá Izrael jako cenu, kterou musí společně zaplatit civilní obyvatelstvo Gazy za činy jen několika jedinců.

Za tuto děsivou krizi lidské důstojnosti nese primární odpovědnost Izrael. Svůj podíl na ní má ale i Hamás. A to za navybíravé a nesmyslné raketové útoky, jež sám provádí či nechá provádět z území Gazy již tak dlouhou dobu. Hamás dobře věděl o důsledcích svých útoků stejně tak jako o důsledcích tříletého mlčení o osudu izraelského vojáka Gilada Šalita. Přesto jednal jak jednal. Tvrzení jeho představitelů, že jim leží na srdci zájmy Palestinského lidu, má tak vážné trhliny.

Obyvatelé Gazy podobně jako jiní zkoušení lidé na celém světě by si rádi co nejdříve začali kupovat co skutečně potřebují namísto toho, aby se spoléhali na charitu. Šíří se ale nezaměstnanost a mnoho rodin nemá vůbec žádný zdroj příjmů. Celá společnost tak může upadnout do plné závislosti na vnější pomoci. Zaznamenáváme rekordní počet lidí, jež potřebují potravinovou pomoc. A to i přesto, že jídlo na trhu je. Zhoršuje se i přístup k pitné vodě a její kvalita. Zničený systém vodovodního potrubí a kanalizace navíc nemůže být za současných podmínek rekonstruován. Dochází ke zvýšenému výskytu onemocnění souvisejících s kvalitou vody. Stále více domácností musí odebírat vodu z přistavených cisteren.

Zlepšení humanitární situace v Gaze vyžaduje stažení humanitární pomoci a rekonstrukčních prací z bezpečnostní i politické agendy. Pokud zůstane podmínkou zlepšení života lidí dosažení izraelsko-palestinského míru – o nějž se snažíme více než 60 let – a usmíření mezi Palestinci samotnými, může být Gaza po celé roky závislá jen na tom, co jí kdo dá. Co to znamená pro místní lidi a jejich chování a postoje lze snadno domyslet.

Dobrým začátkem řešení by bylo otevření hraničních přechodů pro veškeré zboží pro humanitární a rekonstrukční práce. A to nikoli proto, že si to přeje a že z toho může těžit Hamás, nebo že došlo k naplnění určitých politických podmínek. Ne, důvodem je, že to zoufale potřebují obyvatelé Gazy. Přehlížet nesmíme ani to, že humanitární pracovníci musí být respektováni ze strany Hamásu i Izraele jako nezávislí a autonomní aktéři. Humanitární pomoc je neutrální a nestranná a donoři toto musí opakovat při jakékoli příležitosti.

To jsou první dílčí kroky díky nimž se do Gazy může vrátit alespoň špetka důstojnosti. Na druhou stranu to není nic, co by mohlo podpořit či naopak zbrzdit politické cíle obou stran konfliktu.

V Gaze byla humanita usazena na zadní sedadlo za politiku. Mizerný pramínek několika nejzákladnějších potřeb je tím jediným, co svět dnes může nabídnout civilistům chyceným do osidel politického patu, k němuž nijak nepřispěli. Rekonstrukce infrastruktury zničené během invaze a díky téměř dvěma rokům uzávěr a starost o nejzranitelnější – děti a seniory. To se musí stát okamžitou prioritou.

Ochrana, jídlo, voda, zdravotní péče a obydlí – to jsou základní lidské potřeby, nikoli almužna. Je nejvyšší čas, aby to bylo uznáno jako fakt všemi stranami odpovědnými za nekonečné strádání lidí v Gaze.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinátorem humanitární pomoci OSN.

 

Zpět k mírovému procesu v Gaze

Ban Ki-moon

09.03.2009 – Boje na přelomu roku v pásmu Gazy, ničení a utrpení postihly nejvíce civilní obyvatelstvo Gazy a jižního Izraele. Lidé, kteří již řadu let trpěli, zasáhla ještě větší mizérie a vyhlídky na nejistou budoucnost je naplňují úzkostí a beznadějí. Po ničivých následcích dlouhotrvajcí okupace, blokád, občanské války a ekonomického kolapsu jejich životy zasáhlo umírání, ničení a vysídlování. Sám jsem na vlastní oči viděl obrovský rozsah potupy a ponížení, když jsem do Gazy zavítal hned dva dny po vyhlášení příměří. Realita místa mě hluboce zasáhla.

Obnovit politický proces

Obětí konfliktu nebyli ale jen obyvatelé Gazy a jihu Izraele. Postižen byl i politický proces nastartovaný v listopadu 2007 v americkém městě Annapolis. Naším úkolem je nyní poskytnout humanitární pomoc a zahájit rekonstrukci Gazy. Zároveň musíme obnovit politický proces, a to hned na několika úrovních – mezi Palestinci samotnými, mezi Palestinci a Izraelci a v neposlední řadě mezi Izraelem a arabským světem.

Tři týdny intenzivních bojů skončily vyhlášením jednostranného příměří na obou stranách dne 18. ledna. Situace však zůstává poměrně křehká, násilí i uzavírky Gazy pokračují. To jen podtrhuje důležitost dosažení trvalého, udržitelného a plně respektovaného příměří, k němuž vyzývá Rada bezpečnosti. Významnou úlohu v tomto procesu sehrál Egypt. Ve své iniciativě pro příměří neopomněl související otázky plného znovuotevření přechodů do Gazy, propuštění palestinských vězňů výměnou za propuštění izraelského vojáka Gilada Šalita a sjednocení Palestinců. Egypt se také ujal organizace setkání v Šarm aš-Šajchu, na kterém se minulý týden jednalo o ekonomických potřebách Palestinců a zejména o obnově a rekonstrukci Gazy.

Podpořit proces usmíření

Otevřené hraniční přechody, jak to stanoví mezinárodní dohody, jsou zcela zásadním předpokladem pro trvalé příměří a tolik potřebnou humanitární a rozvojovou pomoc v Gaze. Máme-li obnovit dobře fungující režim přechodů, musíme se vážně zabývat legitimními obavami Izraele o bezpečnost a Palestinská samospráva musí být schopna znovu převzít svou odpovědnost stanovenou mezinárodními dohodami. To ale předpokládá, že dojde ke znovusjednocení Palestinců jedinou vládou oddanou principům Organizace za osvobození Palestiny. Již jsem řekl, že OSN bude spolupracovat se sjednocenou palestinskou vládou, která vrátí Gazu a Západní břeh pod autoritu prezideta Abbáse. Vyzývám všechny palestinské strany a regionální a mezinárodní hráče, aby proces usmíření podpořili.

Krize v Gaze odhalila i hloubku politických selhání minulosti a nutnost dosažení spravedlivého, trvalého a komplexního míru pro všechny na Blízkém východě. Stejně tak jako je potřeba jednotné palestinské vlády oddané mírovému procesu, potřebujeme i izraelskou vládu schopnou plnit své dřívější závazky. Podobně jako se musí zabývat bezpečnostními otázkami Palestinci (jak to vidíme ze strany Palestinské samosprávy na Západním břehu), musí dojít ke skutečnému zastavení usidlování ze strany Izraele. Další usídlování je nelegální a neakceptovatelné a výrazně podkopává důvěru v politický proces v celém arabském světě. Vyzývám všechny mezinárodní partnery, aby tuto otázku učinily skutečnou prioritou.

Od humanitární pomoci k rekonstrukci Gazy a k trvalému míru

Spojené národy musí pokračovat v poskytování humanitární pomoci. Hned po skončení bojů jsme zveřejnili výzvu k poskytnutí fondů. Věřím, že zájem donorů bude příznivý i pro Palestinskou samosprávu. Z jejího rozpočtu jsou vypláceny tisíce úředníků v Gaze i některé základní služby pro obyvatelstvo. Vyzval jsem všechny strany, aby udělaly vše potřebné pro dodávky humanitární pomoci v celé Gaze, zajistily bezpečnost humanitárních pracovníků a plně respektovaly mezinárodní humanitární právo.

Musíme také zajistit včasný přechod od humanitární pomoci k obnově a rekonstrukci. Bez toho budou tisíce obyvatel Gazy jen přežívat v plné závislosti na vnější pomoci a bez naděje na dlouhodobý růst a stabilitu. Gaza se potřebuje vrátit k normálu. Musíme úzce spolupracovat s Palestinskou samosprávou, regionálními aktéry a celým mezinárodním společenstvím. Nesmíme zapomenout ani na Západní břeh a podpořit pokračující reformní snahy samosprávy. Hmatatelné zlepšení životních podmínek Palestinců vyžaduje okamžitá opatření ze strany Izraele na uvolnění pohybu a přístupu k důležitým zdrojům jako jsou půda a trhy.

Naším cílem není jen návrat k mírovému procesu a k situaci v Gaze před 27. prosincem loňského roku, kdy vypukly boje. Nyní je nejvyšší čas k dosažení plného a komplexního míru mezi Izraelem jeho arabskými sousedy. Naše snaha o poskytnutí rychlé pomoci musí být spojena s cílem, který nás dlouho spojoval. Tím je ukončení okupace, jež začala v roce 1967, vznik Palestinského státu na územích Gazy a Západního břehu, včetně východního Jeruzaléma. Ten musí koexistovat v míru a bezpečí se Státem Izrael stejně jako ostatní arabští sousedé. Udělám vše co je v mých silách pro trvalý a spravedlívý mír v tomto regionu. Svou odpovědnost musí pževzít i celé mezinárodní společenství. Po tragickém konfliktu v Gaze je to třeba víc než kdy jindy.

Autor je generálním tajemníkem OSN

 

Ban Ki-moon v Gaze: „Jsem doslova zděšen“

20.01.2009 – Generální tajemník OSN navštívil v úterý pásmo Gazy. Cílem jeho cesty bylo především demonstrovat solidaritu s tamními lidmi a ujistit je o plné podpoře Organizace spojených národů a mezinárodního společenství.

„Jsem doslova zděšen,“ těmito slovy šéf OSN reagoval, když se dostal do ohrazeného prostoru Agentury OSN na pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA), jenž zasáhly minulý týden izraelské bomby. „Ten zápach po bombardování je tady stále cítit. Je to urážlivý a naprosto nepřijatelný útok proti Spojeným národům,“ podtrhl Ban Ki-moon. „Již několikrát jsem zvedl hlas k protestu a nyní nejdůrazněji protestuji znovu a odsuzuji tento zásah. Nařídil jsem plné vyšetření tohoto případu a pohnání viníků k odpovědnosti.“

Šokující, alarmující, děsivé

Šéf OSN dále oznámil, že ve čtvrtek 22. ledna vyšle do Gazy zvláštní tým pod vedením zvláštního koordinátora OSN pro mírový proces na Blízkém východě Roberta Serryho a koordinátora humanitární pomoci OSN Johna Holmese. Jeho úkolem bude zjistit rozsah škod a potřeb obyvatelstva. „Udělám vše co je v silách generálního tajemníka, aby lidem v nouzi bylo pomoženo.“

Ban Ki-moon řekl, že to, čeho byl svědkem v Gaze, je šokující, alarmující a děsivé. „Odsoudil jsem tento konflikt hned na jeho počátku. Izrael použil nadměrné vojenské síly, stejně tak jsou ale naprosto neakceptovatelné bombové útoky proti Izraeli.“

Těsně před návštěvou Gazy se Ban sešel s premiérem Ehudem Olmertem. Vyjádřil úlevu nad rozhodnutím Izraele deklarovat jednostranné příměří. Zdůraznil, že je nutné, aby se veškeré vojenské jednotky Izraele stáhly z Gazy a byly vytvořeny podmínky pro trvalé ukončení násilí. Izraelskému předsedovi vlády dále řekl, že OSN bude i nadále lídrem v poskytování humanitární pomoci lidem v Gaze a v dlouhodobé rekonstrukci území.

Návštěva izraelského Siderotu

Vedle Gazy navštívil šéf OSN i jihoizraelské město Siderot, na nějž často dopadají rakety Hamásu. Kritizoval tyto útoky, stejně tak jako nepřiměřenou reakci Izraele. Třítýdenní útoky na Gazu si vyžádaly přes 1 300 životů, 412 z nich jsou děti. Zraněno bylo více než 5 300 lidí, z nich bylo 1 855 dětí. K tomu musíme přičíst rozsáhlé ničení majetku a utrpení lidí.

Skutečného ukončení násilí a skutečné bezpečnosti pro Izraelce i Palestince lze podle Bana dosáhnout jen prostřednictvím celkového vyřešení dlouhodobého arabsko-izraelského konfliktu a vytvořením státu Palestina, jež bude v míru a bezpečí koexistovat vedle Izraele, tak jak to určují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Šéf OSN příkladem

Šéf OSN se jako první vysoký představitel mezinárodního společenství seznámil na vlastní oči s následky konfliktu v Gaze. Setkal se a diskutoval s pracovníky OSN i zástupci občanské společnosti. Šéf operací UNRWA John Ging na tiskové konferenci poznamenal, že návštěva Ban Ki-moona byla velmi důležitá a pozitvní a doufá, že se stane odvážným příkladem i pro další lídry světa, aby se se situací v Gaze přímo seznámili.

Příští víkend by se měly znovu otevřít školy v Gaze, které se během konflitku staly útočištěm pro více než 55 tisíc lidí hledajících bezpečí. Šéf humanitárních operací OSN John Holmes řekl, že 21. ledna byly otevřeny čtyři přechody do pásma Gazy. Na místě se však nedostává potravin, paliv, stavebního materiálu a energie. Podle něj je pro humanitární pracovníky, zejména z nevládních organizací, nadále těžké vstoupit do Gazy a poskytovat tolik potřebnou pomoc strádajícím lidem.

 

Gaza potřebuje rázná politická řešení a humanitární pomoc

05.01.2009 – Zvláštní koordinátor OSN pro Blízký východ (UNSCO) upozorňuje, že krize v Gaze ohrožuje životy civilistů a ničí infrastrukturu. Současně zvyšuje napětí v celém regionu a ohrožuje dlouhodobé úsilí o mírové uspořádání. Civilní obyvatelstvo se ocitlo v presu neodpovědného odpalování raket Hamásu a použití nepřiměřené vojenské síly Izraele. OSN se velmi obává další eskalace konfliktu.

Složky systému Organizace spojených národů se aktivně podílejí na hledání možných řešení situace. Podle generálního tajemníka OSN, který hned v ranné fázi konfliktu vyzval k jeho okamžitému ukončení, však musí být vykonáno mnohem více, abychom dosáhli kýženého výsledku. V oblasti probíhají intenzívní diplomatická jednání mnoha významných hráčů, včetně Spojených států, EU, Ligy arabských států, Turecka a dalších. Nezastupitelná je i role tzv. Blízkovýchodního kvartetu.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dělá maximum pro zintenzivnění a koordinaci veškerého úsilí v oblasti. Veřejně i v důvěrných rozhovorech se světovými lídry, kteří mají reálný vliv na strany konfliktu, vyzývá k okamžitému ukončení násilí.

Podle Úřadu zvláštního koordinátora OSN (UNSCO) musí být v regionu vytvořeny zcela nové podmínky k zajištění toho, že se podobná situace nebude opakovat. Především musí být zastaveno násilí a ruku v ruce s tím upřena pozornost na řešení problémů, které ke krizi vedly: otázky Západního břehu a Gazy ve vztahu k Izraeli a všechny související otázky bezpečnostní i humanitární. Celé mezinárodní společenství musí být připraveno pomoci budovat nové struktury ve prospěch stabilizace situace.

Ještě více než kdy jindy je nutné dosáhnout míru mezi Izraelem a Palestinou – musí být ukončen současný konflikt, okupace a vytvořen palestinský stát vedle bezpečného Státu Izrael.

Humanitární krize

Z pohledu humanitárního je ukončení současného konfliktu stejně naléhavé. Podle údajů agentury UNRWA (United Nations Relief and Works Agency) se obětí konfliktu stalo více než 327 Palestinců a více než 840 jich bylo zraněno. Celá čtvrtina z těchto lidí jsou civilisté. Gaza je hustě obydleným územím a zintenzivnění bojů ohrožuje velké množství obyvatel, obydlí i další infrastrukturu. Na území Gazy je nezbytné respektovat ustanovení mezinárodního humanitárního práva.

Generální tajemník OSN odsoudil raketové útoky ze strany Hamásu, které ohrožují obyvatele na jihu Izraele. Útoky jsou neodpovědné vůči obyvatelům Gazy. Šéf OSN odsoudil i nepřiměřené použití vojenské síly ze strany Izraele, jež má za následek řadu civilních obětí. Rozsáhlé letecké útoky ohrožují životy a ničí majetek, ale budou mít také hluboké a dlouhotrvající fyzické i psychologické následky.

Pomoc poskytovaná UNRWA

OSN se snaží i ve válečných podmínkách obyvatelům Gazy pomáhat. UNRWA zahájila na celém území distribuci mouky uvolněné ze zásob Světového potravinového programu (WFP). Podporu operacím OSN vyjádřila celá řada dalších dárců v regionu i z jiných částí světa.

K posytování pomoci je nezbytná plná podpora činnosti OSN ze strany Izraele. Pracovníci týmu zvláštního koordinátora OSN (UNSCO) úzce spolupracují s izraelskými úřady. Komunikace je upřímná a otevřená a spolupráce pokračuje. Ne všechny, ale řada požadavků OSN je naplňována.

Pro práci UNRWA je zcela zásadní, aby byl otevřen přechod Karni. Agentura tak bude moci dozásobit své vlastní sklady pšenice a dopravit ji pak všem 750 tisícům lidí, kteří jsou na jejích dodávkách závislí.

Elektrárna v Gaze, která je uzavřena od 30. prosince, potřebuje palivo. Více než 650 tisíc lidí tak zůstává kždý den 16 hodin bez elektrického proudu a nemocnice musí používat generátory. Ty jsou však nespolehlivé, protože v Gaze je chronický nedostatek náhradních součástek a zásoby paliva mohou být během jediného týdne vyčerpány.

UNRWA potřebuje hotovost, aby byla schopna vyplácet své zaměstnance, dodavatele a kontraktory. Bez funkčního aparátu agentury není možné dodat do Gazy potřebnou humanitární pomoc. Agentura musí být schopna dostát svým finančním závazkům.

Významná je pomoc Egypta, který umožnil evakuaci zraněných a dodávky léčiv přes přechod Rafah. Bylo také zahájeno humanitární letecké spojení do Káhiry.

 

2008


Gaza: Izrael a Hamás musí okamžitě zastavit násilí

29.12.2008 – Rada bezpečnosti OSN vyzvala Izrael a Palestince, aby okamžitě ukončili násilné akce v pásmu Gazy. V rezoluci přijaté 28. prosince vyjádřili její členové znepokojení nad eskalací situace. Podle údajů OSN si letecké nálety, které Izrael zahájil jako odpověď na pumové útoky militantních skupin z Gazy, vyžádaly více než tři stovky životů, z toho více než 60 dětí a žen. Dosud se stále ještě neví kolik ze zabitých mužů jsou civilisté. Počet zraněných je odhadován na minimálně 1400 lidí. Podle šéfky mise OSN na pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Karen AbuZaydové je pravděpodobné, že počet obětí je mnohem vyšší.

Také generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval Izrael a Hamás k zastavení násilností a k otevření hraničních přechodů pro dodávky humanitární pomoci do Gazy. „K vyhlášení příměří musí dojít okamžitě,“ zdůraznil šéf OSN.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky John Holmes na včerejší tiskové konferenci řekl, že do pásma Gazy byl umožněn vstup 60 kamionům se zásobami, včetně léků. Upozornil, že v současné době je v Gaze množství zásob na minimální potřebné úrovni, ale pokud bude násilí pokračovat, porostou strmě i nároky na dodávky humanitární pomoci.

Organizace spojených národů je ve stálém kontaktu se všemi relevantními autoritami v oblasti prostřednictvím svého zvláštního koordinátora pro Blízký východ, agentury UNRWA a dalšími organizacemi systému OSN, a je připravena poskytnout potřebnou pomoc ke snížení dopadů na civilní obyvatelstvo.

 

Financovanie rozvoja: Svetoví lídri sa stretávajú v Dauhe

18.11.2008 – Hlavy štátov a ministri vlád sa koncom novembra stretli v katarskej Dauhe na konferencii s cieľom odporučiť opatrenia týkajúce sa kľúčových vkladov potrebných na povzbudenie obchodu v rozvojových krajinách, poskytovania pomoci, investícií, zmierňovania dlhov, mobilizácie národných dlhov a efektívnej medzinárodnej finančnej architektúry. Po debakli na svetových finančných trhoch a prudkom spomalení ekonomického rastu sa ich úloha stala omnoho dôležitejšia a zložitejšia.

Nadväzujúca medzinárodná konferencia OSN pre financovanie a rozvoj bola naplánovaná, aby posúdila pokrok urobený v oblasti Monterreyského konsenzu, ktorý sa stal medzníkom v dohodách Severu a Juhu o rozvojových princípoch. Stretnutie v Dauhe taktiež nasmeruje Monterreyskú agendu smerom na výzvy ako klimatické zmeny, potraviny a poľnohospodárstvo, ktoré sa od roka 2002 výraznejšie zviditeľnili.

Predstavitelia OSN zdôrazňujú, že na revízii Financovania pre rozvoj („FfD“) bude najvyššia účasť z celého sveta s najviac otvoreným prístupom zo všetkých formálnych medzivládnych stretnutí o ekonomických záležitostiach, ktoré sa konali od prudkého poklesu na finančných trhoch v druhej polovici tohto roku. Kľúčovú rolu budú zohrávať aj predstavitelia Svetovej banky, Medzinárodný menový fond a Svetová obchodná organizácia.

Rokovania v New Yorku o záverečnom dokumente sú momentálne v plnom prúde, pretože generálny tajomník OSN Pan Ki-mun a ďalšie hlavy multilaterálnych organizácií varujú pred stratami, ktoré si spomalenie ekonomiky môže od rozvojových krajín a chudobnej populácie vyžiadať. Existujú obavy, že kríza by mohla mať hrozivý dopad na obchod, poskytovanie pomoci, investičné toky a možný vzostup protekcionizmu. Generálny tajomník OSN Pan pozval hlavy štátov na predbežné stretnutie na 28. novembra, ktorého spoluhostiteľom bude katarský emir a kde sa bude diskutovať o spôsoboch, ako riešiť finančnú krízu a spomalenie ekonomiky.

Rozvojový rok v pozornosti OSN

Konferencia v Dauhe vrcholí práve v roku mimoriadnych nepokojov na finančných trhoch. Rovnako to však bol aj rok zvýšenej aktivity OSN, kedy sa okrem oblasti rozvoja zaoberala aj 12. Konferenciou OSN o obchode a rozvoji a v prvej polovici roku 2008 vytvorením pracovnej komisie zloženej zo zástupcov agentúr OSN pre globálnu potravinovú krízu. V septembri sa generálnemu tajomníkovi OSN na stretnutí na vysokej úrovni v New Yorku podarilo vyzbierať spolu viac ako 17 miliárd amerických dolárov v rámci záväzkov na podporu Miléniových rozvojových cieľov a v októbri sa na Valnom zhromaždení OSN konala neformálna rozprava o globálnej finančnej kríze.

Počas stretnutia, ktorého hostiteľom je Katar, sa budú v konferenčnom centre pripojenom k rekreačnému stredisku Sheraton Doha Resort a v hoteli Convention Hotel konať plenárne zasadnutia a šesť interaktívnych okrúhlych stolov. V dňoch 26. – 27. novembra mu bude predchádzať Dauhaské globálne fórum občianskej spoločnosti (Doha Global Civil Society Forum) a 28. novembra druhé Medzinárodné obchodné fórum (International Business Forum). Ďalšie sprievodné podujatia zorganizujú vlády, agentúry OSN, súkromný a tretí sektor.

Pozadie podujatia

Prvé stretnutie na úrovni summitu financované OSN zamerané na finančné a s tým spojené otázky týkajúce sa globálneho rozvoja a medzinárodnej ekonomickej spolupráce sa konalo v mexickom Monterrey v roku 2002. Päťdesiat hláv štátov a viac ako 200 ministrov financií, zahraničných vecí, rozvoja a obchodu ako aj lídri obchodného sektora a občianskej spoločnosti sa pridali k hlavám organizácií ako OSN, Svetová banka, Medzinárodný menový fond, Svetová obchodná organizácia. Šiesta časť Monterreyského summitu, ktorá vyplynula zo summitu, je najkomplexnejšou a najsmerodajnejšou výpoveďou o rozvojových princípoch, ku ktorým sa formálne zaviazali rozvojové aj vyspelé krajiny. Záväzky podpísané v Monterrey naznačili zvrat v predchádzajúcom niekoľko desiatok rokov dlhom oslabení či stagnácii v úrovni rozvojovej pomoci. Rozvojový summit 2002 taktiež ohlásil začiatok novej éry v spolupráci medzi bretton-woodskymi inštitúciami, WTO a OSN.

PLÁN MEDIÁLNYCH PODUJATÍ

  • november: Otvorenie akreditácie pre médiá v dauhaskom Konferenčnom centre.
  • november: Stretnutie na vysokej úrovni o globálnej finančnej kríze zvolané emirom Kataru a generálnym tajomníkom OSN. Tlačová konferencia alebo neformálne stretnutie pre médiá budú vopred oznámené.
  • november: Otvorenie revíznej konferencie Financovanie pre rozvoj. Úvodný prejav prednesú emir Kataru, predseda Valného zhromaždenia a generálny tajomník OSN.
  • november: Na plenárnom zasadnutí urobí z každej delegácie krátke vyhlásenie.
  • december: Vystúpi hlava štátu, predseda vlády alebo minister. Zoznam rečníkov bude k dispozícii v mediálnom centre.
  • Na oddelenom fóre budú podľa potreby prebiehať rokovania o dokončovaní schváleného záverečného dokumentu.
  • Tlačový hovorca/ hovorkyňa konferencie bude organizovať denný tlačový brífing – časový rozvrh bude dodatočne oznámený.

 

Demokracie slaví poprvé svůj mezinárodní den

15.09. 2008 –Dne 8. listopadu roku 2007 přijalo Valné shromáždění OSN přelomovou rezoluci. Vyhlásilo 15. záříMezinárodním dnem demokracie a vyzvalo vlády států, organizace systému OSN a další mezinárodní, regionální i nevládní organizace, aby si tento den každoročně připomínaly. Historicky první Mezinárodní den demokracie připadá na 15. září 2008. V roce 1997 v tento den přijala Meziparlamentní unie Všeobecnou deklaraci o demokracii.

Mezinárodní den je příležitostí zhodnotit stav demokracie ve světě. Demokracie je proces, ale také konečný cíl. Jen s plnou účastí a podporou celého mezinárodního společenství, vlád států, občanské společnosti a všech jednotlivců můžeme dosáhnout toho, aby se ideály demokracie staly realitou všude a pro všechny lidi na světě.

V sídle OSN dnes ráno newyorského času proběhne první připomínka Mezinárodního dne demokracie na plenárním zasedání Valného shromáždění.

Zavedené demokracie spolu neválčí

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve svém poselství k mezinárodnímu dni upozornil, že demokracie není sportem pro diváky. Vyžaduje naopak aktivní zapojení každého člověka. Zdůraznil, že demokracie je během na dlouhou trať. „Je to dlouhý zápas, který musí vést jednotliví občané, komunity a celé národy. Každý z nás se ho musí zúčastnit.“

„Jako generální tajemník OSN jsem zavázán dělat vše pro to, aby Organizace spojených národů pomáhala státům na celém světě budovat a posilovat demokratické systémy. Je zcela evidentní, že demokracie je základem stability, bezpečnosti, lidských práv a rozvoje. Zavedené demokracie proti sobě neválčí. Demokratický systém je nejlepší zárukou ochrany lidských práv a vlády zákona. A skutečného rozvoje lze dosáhnout jen ve společnostech, ve kterých lidé opravdu mohou rozhodovat o věcech veřejných.“

Demokracie a Spojené národy

Demokracie je jedna z univerzálních a nezadatelných základních hodnot a principů Organizace spojených národů. Je založena na svobodné vůli lidí a úzce spojena s vládou zákona, respektem k lidským právům a základním svobodám.

Ačkoli Charta OSN neobsahuje v žádné své části slovo demokracie, její úvodní slova – My, lid spojených národů – odráží základní princip demokracie, že společná vůle lidí je zdrojem legitimity a suverenity jak jednotlivých států, tak OSN jako celku.

Význam demokracie zdůrazňuje i Všeobecná deklarace lidských práv (1948). „Základem vládní moci budiž vůle lidu,“ píše se v článku 21. Deklarace vyjmenovává práva, která jsou nezbytná pro účinné zapojení občanů do politického rozhodování. Všeobecná deklarace lidských práv se od roku 1948 stala inspirací pro desítky zemí při tvorbě legislativy a ústavy. Významně přispěla k přijetí demokracie jako univerzální hodnoty na celém světě.

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966) položil legální základy principů demokracie. Kromě jiného stanoví:

  • svobodu slova (článek 19), právo shromažďovací (článek 22);
  • právo na svobodné sdružování (článek 22);
  • právo podílet se na správě věcí veřejných, a to přímo či prostřednictvím svobodně volených zástupců (článek 25);
  • právo volit a být volen ve skutečných a periodických volbách. Každému musí být zaručena možnost tajné volby tak, aby byla zachována svobodná vůle voličů (článek 25).

Pro státy, jež tento pakt ratifikovaly, je právně závazný. Dodnes tak učinilo celkem 161 států, tedy asi 80 procent všech států OSN.

Podpora demokracie ve světě

Aktivity OSN na podporu demokracie jsou realizovány Rozvojovým programem OSN (UNDP), Fondem OSN pro demokracii (UNDEF) a Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR). Činnost ve prospěch demokracie přímo souvisí i s aktivitami OSN na podporu lidských práv, rozvoje a bezpečnosti:

  • podpora parlamentů a místních správních orgánů při posilování demokracie;
  • podpora lidských práv, vlády zákona a přístupu k spravedlnosti;
  • zajišťování svobody slova a přístupu k informacím skrze posilování svobody médií;
  • pomoc při volbách a dlouhodobá podpora volebních orgánů;
  • podpora zapojení žen do politického života.

Na podporu demokratických procesů uvolňuje Rozvojový program OSN každoročně na 1,5 miliardy amerických dolarů. OSN je tak jedním z největších světových poskytovatelů technické spolupráce v této oblasti. Politická práce OSN spočívá v podpoře demokratických procesů a výsledků. Agentury OSN působí ve prospěch posilování důležitých institucí – parlamentů, volebních komisí a právních systémů. Činnost OSN na podporu lidských práv je zaměřena na podporu svobody projevu a shromažďování a účasti na veřejném životě. To vše je základem každé demokracie.

Demokracie a Valné shromáždění

Od roku 1988 přijalo Valné shromáždění každoročně alespoň jednu rezoluci k některým aspektům demokracie. V 90. letech se demokracie stala jedním z nejvýznamnějších témat závěrečných dokumentů konferencí a vrcholných jednání OSN.

Světový summit států OSN v roce 2005 potvrdil, že „demokracie je univerzální hodnotou, založenou na svobodně vyjádřené vůli lidí při vytváření politických, hospodářských a sociálních systémů a na plné účasti lidí při rozhodování o všech aspektech jejich života.“

V závěrečném dokumentu summitu státy zdůrazňují, že „demokracie, rozvoj a respekt k lidským právům a základním svobodám jsou propojeny a vzájemně se posilují. Demokracie je založena na společných hodnotách, neexistuje však jeden společný model demokracie.“

 

Extrémně chudých lidí je podle Světové banky více

  1. 08. 2008 –Světová banka upravila své odhady počtu extrémně chudých lidí na světě. Namísto dosud uváděné jedné miliardy je počet nejchudších až 1,4 miliardy. Chudoby je tedy v rozvojovém světě zřejmě mnohem více, než se dříve myslelo.

Přesto však se však ve zprávě Světové banky uvádí, že v boji proti chudobě bylo dosaženo velkého pokroku. „Podle našich nových údajů je velmi pravděpodobné, že svět splní do roku 2015 první z rozvojových cílů tisíciletí – snížit oproti roku 1990 na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě,“ říká hlavní ekonom Světové banky Justin Lin. Počet nejchudších podle něj od roku 1981 každoročně klesá o jedno procento.

Nové údaje o chudobě jsou založeny na měření parity kupní síly z roku 2005. Neberou však ještě v potaz vliv nedávného prudkého nárůstu cen potravin a ropy ve světě. Světová banka ale přehodnotila klasifikaci extrémní chudoby. Vzhledem k novým skutečnostem nyní považuje za extrémně chudého člověka, který má na živobytí v přepočtu 1,25 amerického dolaru na den. Až donedávna to byl jeden americký dolar.

Počet chudých ve světě se snížil od roku 1981 o 500 milionů. Přes tento pozitivní vývoj bude i v roce 2015, kdy mají být splněny rozvojové cíle tisíciletí, na světě žít více než miliarda lidí za méně než 1,25 dolaru na den.

Nejlepších výsledků v potírání chudoby bylo dosud dosaženo ve východní Asii. Pod hranicí chudoby zde podle údajů z roku 2005 žilo 18 procent lidí, v roce 1981 to bylo celých 80 procent populace. V regionu jižní Asie poklesl za stejné období počet chudých z 60 na 40 procent (dvě třetiny chudých tohoto regionu žijí v Indii). V subsaharské Africe zůstává podíl extrémně chudých 50 procent. Jejich počet se ale reálně téměř zdvojnásobil. V roce 1981 to bylo 200 milionů lidí, v roce 2005 380 milionů.

Na zářijovém zasedání v New Yorku budou členské státy hodnotit pokrok dosažený v plnění rozvojových cílů tisíciletí.

 

Prohlášení generálního tajemníka OSN k situaci v Gruzii

09.08. 2008 – Generální tajemník Ban Ki-moon je zneklidněn eskalací konfliktu v Gruzii, který si vyžádal velký počet obětí a způsobil rozsáhlé škody v Jižní Osetii i dalších oblastech země. Je zejména znepokojen šířením násilí i do oblastí mimo jihoosetskou oblast.

Generální tajemník vyzývá k okamžitému ukončení nepřátelských aktů a zahájení rozhovorů o mírovém urovnání konfliktu. Vítá mezinárodní snahy o podporu a pomoc při řešení krize. Všechny ozbrojené jednotky, které nemají mandát určený příslušnými dohodami o Jižní Osetii, by měly opustit oblast. Generální tajemník vyzývá všechny strany k respektování principu územní celistvosti jak stanoví Charta OSN a upustit od veškerých akcí, které by mohly ohrozit úsilí o řešení dlouhodobého konflitku v Gruzii. Věří, že trvalého řešení lze dosáhnout pouze mírovými prostředky.

 

Dárfúr: Mír v nedohlednu

Martin Luther Agwai

7.08. 2008 –Svět upírá zraky na Mezinárodní trestní soud v Haagu a uvažuje o tom, jaký vliv může mít obvinění súdánského prezidenta na situaci v Súdánu. Podívejme se, co se dnes děje v Dárfúru.

Jako velitel jednotek, které by měly tvořit největší mírovou operaci na světě, jsem velmi znepokojen, že se bezpečnostní situace zhoršuje. Namísto udržování míru dál umírají místní lidé i vojáci mírové mise.

V noci 9. července dostali mí vojáci úkol, jímž neměli být nikdy pověřeni. Do vesnice Dar as Salam na severu Dárfúru přijeli převzít těla svých padlých kolegů, která byla následně letecky přepravena do hlavního stanu mise v Al Fašíru. Sedm našich mužů ze Rwandy, Ugandy a Ghany bylo zabito, dalších 22 zraněno. Jejich konvoj byl přepaden, když se vraceli z patroly. Měli vyšetřit údajné zabití dvou ozbrojenců jednoho z rebelských hnutí. Stali se obětí skupiny zločinců, kteří neberou žádný ohled ani na lidský život, ani na mír v Dárfúru. Bylo to celkem 200 ozbrojenců v autech a na koních se zbraněmi těžkého kalibru. To je krutá realita udržování míru v Dárfúru, jímž byla pověřena společná mise OSN a Africké unie UNAMID.

Když jsem byl informován o tomto tragickém incidentu a vyslechl si podrobnosti o tom, jaké zbraně rebelové použili a že přestřelka trvala více než dvě hodiny, došlo mi, že dostávám zprávu přímo z válečné zóny. Zeptal jsem se hned sám sebe: Kde je ten údajný mír, který zde máme chránit? Je hořkou pravdou, že v Dárfúru žádný mír není. Jde o konflikt, který je již delší než druhá světová válka a vyhlídky na trvalé urovnání jsou nyní horší než jindy.

Jak tuto tragédii překonat? Z nedávného útoku na naše vojáky lze vyvodit poučení pro celé mezinárodní společenství, pro skupiny rebelů i pro vládu Súdánu.

Mezinárodní společenství

Je nejvyšší čas, aby mezinárodní společenství naplnilo svou odpovědnost vůči našim jednotkám. Stále máme zoufale málo vojáků i vybavení a techniky. Nyní mám k dispozici zhruba třetinu jednotek, které mají být v Dárfúru rozmístěny. Naši vojáci by zřejmě nezemřeli, pokud bychom měli taktické helikoptéry. V Dárfúru dosud nemáme jedinou.

Seznam věcí a vybavení, jež misi scházejí, je ostudné čtení. Přece nemůžeme chtít, aby dál umírali nevinní lidé jen kvůli tomu, aby světu konečně došlo, o co tady jde. Mise musí být posílena a náležitě vybavna velmi rychle. Jen tak budeme schopni splnit svůj mandát.

Jedno přísloví říká, že není dobré věci spravovat, dokud se nerozbijí. V Dárfúru se toho rozbilo již hodně a je třeba to napravit. Jako krok správným směrem proto vítám jmenování šéfa diplomacie Burkiny Faso Djibrila Bassolé jako nového mediátora pro mírové urovnání konfliktu. Věřím, že se mu mírový proces podaří oživit.

Mezinárodní společenství musí hledat i nové přístupy. Existují návrhy na zřízení bezletové zóny v Dárfúru. Jiní to považují za krajní krok a varují, že to může být kontraproduktivní. O to teď ale moc nejde. Podstatné je, že potřebujeme širokou debatu. Nebo bude mezinárodní společenství tolerovat útoky na vojáky UNAMID donekonečna?

Musíme se nezbytně zabývat i rozšířením účasti v mírové operaci. Podle rezoluce Rady bezpečnosti č. 1769, která stanoví mandát UNAMID, se jedná o „převážně africkou misi“. To ale neznamená, že musí být exkluzivně africká. Možnosti států Afriky jsou omezené, proto bychom se teď měli obrátit i na další země, které jsou schopny a ochotny přijít dárfúrské misi na pomoc.

Rebelové

Mírová dohoda o Dárfúru byla podepsána v roce 2006. Tehdy byla do konfliktu zapojena jen hrstka různých hnutí a skupin. Dnes jich je snad třicet. Jednotlivá hnutí se dále štěpí na frakce a naděje na urovnání konfliktu tak klesají. Již dlouho míří kritika mezinárodního společenství téměř výhradně na súdánskou vládu. Na rebelská hnutí jako by se zapomnělo. A to je ještě posiluje.

Ozbrojenci nereprezentují dárfúrský lid. Většina lidí je totiž pro mír. Jen během posledního měsíce zadržela jedna z frakcí hnutí Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) téměř 40 mých vojáků na více než pět hodin jako rukojmí. SLA je jedním z významných hnutí, která se připojila k mírové dohodě z roku 2004. Hnutí odporu to měla až příliš dlouho velmi jednoduché. Teď je na čase, aby jasně deklarovala, že jsou zcela vážně pro mír. Musí bezpodmínečně složit zbraně a usednout k jednacímu stolu s vládou.

Vláda

Vláda Súdánu musí pochopit, že útok na vojáky UNAMID není v zájmu nikoho. Zatažení našich jednotek do konfliktu jen zhoršuje naději na jeho urovnání. Uvedu alespoň základní kroky, jež vláda musí vykonat: souhlasit se vstupem více mírotvorců z různých zemí i mimo Afriku, odstranit fyzické a byrokratické překážky fungování naší mise a humanitární pomoci, začít jednat s rebelskými hnutími, zarazit činnost svých hanebných milicí. Vláda tak vyšle jasný signál, že činí vše pro návrat míru do Dárfúru.

Ve válce již zemřelo příliš mnoho lidí. Útok na naše jednotky značí, že se tento konflikt vymyká kontrole. Mezinárodní společenství, rebelská hnutí i vláda Súdánu musí začít jednat ihned. V čele jednotek UNAMID budu usilovat o to, aby smrt našich vojáků nebyla zbytečná.

Generál Martin Luther Agwai je velitelem mírových jednotek OSN a Africké unie UNAMID

 

Přírodní katastrofy nás nemusí ničit

Ban Ki-moon

6.08. 2008 –Příroda nám stále častěji připomíná svou ničivou sílu. Nedávný cyklon Nargis v Myanmaru a zemětřesení v čínském Sečuánu za sebou zanechaly statisíce mrtvých a miliony lidí bez domova.

Obě místa jsem osobně navštívil. Viděl jsem zničené životy a tak rozsáhlou devastaci, že bude trvat roky, než se vše vrátí k normálu. Po celém světě se na nás valí jedna kalamita za druhou a my bychom si mohli říct, že jsme proti přírodě bezbranní. To by ale byl tragický omyl. Naše schopnost zvládat přírodní pohromy je ve skutečnosti mnohem větší, než si myslíme.

Mýtus, že se jejich ničivým následkům nemůžeme prakticky vyhnout, je stejně nebezpečný jako cyklon či zemětřesení. Je pravda, že přírodním kalamitám se vyhnout nemůžeme. Jsme ale schopni se na ně připravit a zmírnit nebo zcela eliminovat jejich ničivé následky.

Vše záleží na připravenosti a prevenci. Správná a včasná rozhodnutí mohou zachránit životy i majetek lidí.

Bangladéš je podobně jako Myanmar hustě obydlené a nízko položené území, které často postihují silné bouře. V roce 1970 tuto zemi zasáhl cyklon Bhola, který si vyžádal na půl milionu životů. Po další katastrofě na začátku devadesátých let minulého století, při které přišlo o život 140 tisíc lidí, zde zavedli celoplošný systém včasného varování. Loňský cyklon Sidr si vyžádal už jen „pouhých“ čtyři tisíce obětí. Myanmar před cyklonem Nargis žádný podobný systém neměl.

Příklad Bangladéše následují i další rozvojové země. Na Filipínách a Madagaskaru často řádí silné tajfuny. Relativně malými, ale prozíravými investicemi např. do statiky budov či zaškolování pohotovostního personálu dosáhly tyto země výrazných úspěchů. Podobný cíl sledují malé komunitní projekty v Nepálu či indickém státě Utar Pradéš.

Víme, co máme dělat

Zásadní roli hraje informovanost a vzdělání. Například na Filipínách a Thajsku mají speciální programy pro učitele, studenty i rodiče. Ti šíří v místních komunitách kulturu prevence a učí děti ochraně před kalamitními projevy přírody. V zemích Jižní Ameriky a Karibiku se zase zaměřují na posilování schopnosti zdravotnických zařízení poskytnout včasnou a účinnou pomoc při přírodních katastrofách.

Nutnost prevence a připravenosti v této oblasti jen posiluje změna klimatu. Frekvence a intenzita přírodních pohrom zapříčiněných počasím se nadále budou zvyšovat. Ztráty na životech a majetku vzrostly jen v letech 2006 a 2007 téměř na dvojnásobek. Devastující vliv mají především na nejchudší země. Lidé v nich jsou pak vrženi do ještě větší a krutější chudoby. V roce 1998 například hurikán Mitch během několika hodin zničil to, co bylo v Hondurasu pracně budováno po několik dekád.

Víme, co máme dělat. Všechny země, bohaté i chudé, musí do svých rozvojových plánů zahrnout i snižování rizik přírodních katastrof. Globální reakci na ně je třeba koordinovat. Velcí mezinárodní dárci by měli podporovat fondy na pomoc chudým zemím. Jeden takový fond již společně vytvořily Světová banka a OSN. Tzv. akční plán Hyogo, který vznikl v roce 2005 po úderu tsunami v jihovýchodní Asii, vyzývá mezinárodní společenství k zabezpečení místních komunit proti katastrofám. To zahrnuje posilování prevence proti povodním, zavádění systémů včasného varování i dodržování účinných stavebních norem k ochraně některých důležitých objektů jako jsou školy, nemocnice a obydlí. Chránit musíme i citlivé ekosystémy, které působí jako přirozené bariéry proti cyklonům a záplavám.

Jsme nyní uprostřed sezony silných bouří. Všichni samozřejmě doufáme, že svět nepostihne další rozsáhlá ničivá katastrofa. Ona ale dříve či později přijde. Začneme pak počítat ztráty na životech i majetku a spěchat na pomoc těm, kteří přežili. Nezapomeňte, nemusí to tak být!

Autor je generálním tajemníkem OSN

 

Generální tajemník OSN k situaci v Zimbabwe

23.06. 2008 –Mluvčí OSN vydal v neděli 22. června toto oficiální prohlášení: Generální tajemník OSN hluboce lituje, že přes opakované výzvy mezinárodního společenství nedokázala vláda Zimbabwe zajistit podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Okolnosti, které vedly k odstoupení lídra opozice Morgana Tsvangiraie z prezidentských voleb, jsou hluboce znepokojující a nelze je považovat za předzvěst budoucího demokratického vývoje v zemi. Násilí a zastrašování, jež vedly k zablokování voleb, jsou namířeny proti občanům Zimbabwe a musí být proto okamžitě ukončeny.

Generální tajemník konzultoval situaci v zemi s řadou státníků, především z Africké unie a zemí Jihoafrického ekonomického společenství (SADC). Jednoznačně podporuje prohlášení předsedy SADC, že pro prezidentské volby nyní nejsou nastoleny podmínky a proto by měly být odloženy. Organizace spojených národů je připravena spolupracovat s SADC a Africkou unií na řešení politické krize. Zvláštní zástupce generálního tajemníka Menkerios zůstává v oblasti, aby mohl být nápomocen řešení situace.

New York, 22. června 2008

 

Mírové mise navazují partnerství s regionálními organizacemi 

30.05. 2008 –V současné době je ve světě rozmístěno dvacet operací OSN, v nichž působí více než sto tisíc příslušníků vojenského, policejního a civilního personálu. Rozpočet mírových operací se během rozpočtového období 2007- 2008 zvýšil z pěti na osm miliard USD. Jen pro misi v Dárfúru je určeno 1,28 miliardy USD. Počet personálu se v průběhu roku 2008 vyšplhá podle předpokladů až na 140 tisíc. Vojenské jednotky, pozorovatele a policisty do misí Spojených národů vysílají téměř dvě třetiny členských států (117).

 

Partneři: AU, EU, NATO

Mírové operace pokračují nastoupenou cestu v navazování partnerství s mezinárodními regionálními organizacemi. Na sklonku roku 2007 vyměnili vojáci Africké unie (AU) v Dárfúru zelené barety za modré. Byl tak zakončen dlouhý proces utváření první tzv. hybridní mírové operace v historii, na které se společně podílejí OSN a AU. Tomu předcházelo období příprav, podpory jednotek AU ze strany OSN a vyjednávání se súdánskou vládou o rozmístění operace UNAMID. Misi provází řada nesnází způsobených situací v oblasti i přístupem súdánské vlády a členských států OSN. Z plánovaných téměř 26 tisíc vojáků a policistů jich na konci května bylo rozmístěno na 9 500, z toho 7 605 vojáků, 154 vojenských pozorovatelů a 1 804 policistů.

Na západ od Dárfúru, v sousedním Čadu, autorizovala Rada bezpečnosti rozmístění podobné společné mise, tentokrát s Evropskou unií. OSN dává operaci MINURCAT k dispozici policejní pozorovatele a školitele, Evropská unie bude pomocí svých vojenských jednotek zajišťovat bezpečnost v oblasti. Cílem je předejít rozšíření konfliktu z Dárfúru do celého regionu. Na území Čadu jsou přeplněné tábory uprchlíků z Dárfúru, kde panují těžké životní podmínky.

V Afghánistánu se osvědčila spolupráce politické mise OSN/UNAMA s jednotkami NATO a provinčními úřady. Daří se především posilování kapacit místních správních úřadů. V Kosovu pokračovala součinnost OSN a NATO v udržování stability podle rezoluce Rady bezpečnosti 1244 (1999).

Změna ve vedení DPKO

Na konci června 2008 jmenoval generální tajemník OSN Ban Ki-moon nového šéfa Odboru OSN pro mírové operace (DPKO). Stal se jím francouzský diplomat Alain Le Roy. Na postu vystřídal svého krajana Jeana-Marie Guéhenna, který stál v čele DPKO od roku 2000.

 

Tisíce obětí zemětřesení v Číně

14.05.2008 – Zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály zasáhlo v pondělí 12. května čínskou provincii S‘-čchuan v jihozápadní části Číny. Podle odhadů přišlo o život více než 22 tisíc lidí a více než 100 tisíc bylo zraněno. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon a předseda Valného shromáždění Srgjan Kerim vyjádřili hlubokou účast s obětmi neštěstí. “Organizace spojených národů je připravena podpořit úsilí čínské vlády vypořádat se s touto katastrofou,” stojí v prohlášení mluvčího OSN vydaném hned po události.

Ban Ki-moon později oznámil, že z Centrálního fondu nouzové pomoci (CEFR) bude uvolněno až 7 milionů USD. Tato částka bude využita agenturami a programy OSN na poskytování náléhavé pomoci. V oblasti jsou nyní především zapotřebí základní prostředky k přežití – stany, přikrývky, léky a potraviny.

Podle Elizabeth Byrsové z Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) se jedná o nejhorší zemětřesení v Číně od roku 1976. Kromě ztrát na životech bylo zničeno nebo těžce poškozeno téměř milion budov. Právě nestabilní domy byly hlavní příčinnou většiny úmrtí. Pod troskami stále zůstává uvězněno více než 12 tisíc lidí.

Do záchranných prací se zapojila řada agentur OSN. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) se spolu s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) snaží zabránit ekologickým následkům. Během zemětřesení totiž došlo k poškození dvou technických zařízení, z nichž do ovzduší uniká kyselina sírová a čpavek.

Světový potravinový program (WFP) dodá postiženým lidem základní potraviny, které nasytí více než 100 tisíc lidí po dobu jednoho týdne. Dětský fond OSN (UNICEF) poskytne stany, přikrývky a školní potřeby. Děti školního věku patří mezi hlavní skupinu obětí. Zemětřesení zasáhlo oblast během vyučování a způsobilo zřícení mnoha školních budov.

 

OSN vo Viedni: Stretnutie príslušníkov mierových jednotiek zo strednej Európy

27.03.2008 – Aktívni príslušníci ale aj veteráni mierových jednotiek, predstavitelia tretieho sektoru a vlád sa stretnú 31. marca v hlavnom sídle OSN vo Viedni na druhom regionálnom fóre mierových jednotiek Networking for Peace (Spolupráca pre mier), ktorý organizuje Informačná služba OSN Viedeň (UNIS) v spolupráci s Asociáciou rakúskych mierových jednotiek a mestom Viedeň. Na fóre sa stretnú účastníci z Rakúska, Bosny a Hercegoviny, Českej republiky, Dánska, Maďarska, Poľska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Cieľom stretnutia je retrospektívne zhodnotiť pokrok, ktorý mierové jednotky dosiahli v jednotlivých zúčastnených krajinách a poskytnúť priestor na vznik spolupráce medzi aktívnými účastníkami mierových operácií a veteránmi, tretím sektorom, OSN a orgánmi národných vlád ako obhajcami mierových operácií.

Toto stretnutie je pokračovaním prvého fóra Networking for Peace, ktorý sa konal 12. novembra 2007, kde mali účastníci možnosť, aby vyjadrili svoj postoj ohľadom národných organizácií mierových jednotiek a regionálnej spolupráce.

Nasra Hassan, riaditeľka UNIS a generál vo výslužbe Günther Greindl, prezident Asociácie rakúskych organizácií mierových jednotiek, prednesú uvítaciu reč, za ktorou bude nasledovať prejav brigádneho generála Andreasa Safranmüllera, predsedu rakúskeho predsedníctva Mnohonárodnej brigády záložných síl vysokej pripravenosti (SHIRBRIG) 2008.

Prejav, ktorý otvorí poobedňajšie zasadnutie, prednesie jeho excelencia veľvyslanec Rumunskej republiky Liviu Bota (dôch.), ktorý slúžil v seniorských pozíciách mierových jednotiek v OSN. Stretnutia sa zúčastnia aj diplomati, akademici, vojenskí radcovia a pracovníci OSN.

Účastníci a účastníčky si vymenia informácie o práci v oblasti mierových jednotiek vo svojej krajine ako aj názory na prácu veteránov. Diskusia sa sústredí na pokrok a výzvy v samotných organizáciách mierových jednotiek. Výsledkom stretnutia má byť niekoľko ďalších aktivít, ktoré budú nadväzovať v budúcnosti ako aj pokračovanie v pravidelnej spolupráci a výmene názorov, skúseností a informácií na tejto platforme.

Tisková zpráva Informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS).

 

Afghánistán: Ani ztracen, ani zapomenut

Ban Ki-moon

23.02.2008 – Afghánistán je jasným důkazem toho, jakou cenu platíme, je-li stát vydán napospas bezvládí a anarchie. Už jen to ospravedlňuje mezinárodní úsilí o rekonstrukci a stabilizaci této země. Vzpomeňme na události 11. září 2001 a jejich dopad na celý svět. V zemi bez fungujících občanských institucí nastalo mocenské vakuum, kterého se chopili zločinci a oportunisté. V prostředí chaosu a bídy se z Afghánistánu stala hlavní základna terorismu.

Koalice pro obnovu

Během posledních šesti let však naštěstí vznikla silná mezinárodní koalice pro institucionální obnovu země. Po široké veřejné diskusi byla přijata moderní ústava. V zemi proběhly prezidentské a parlamentní volby. Po desetiletích exilu se vrátily tři miliony uprchlíků. A především, velká většina obyvatelstva podporuje mezinárodní úsilí na obnovu země.

Přes evidentní pokrok může ale být celý proces ohrožen. Znovu se objevují oportunisté, kteří by z Afghánistánu rádi udělali zemi bezpráví, nestability, terorismu a drog. Sahají při tom k zoufalým prostředkům: sebevražedné atentáty, únosy, vraždy vládních představitelů a napadání konvojů s humanitární pomocí. Snad ještě větší strach nahánějí požadavky, které zaznívají ze zemí mimo Afghánistán a volající po stažení mezinárodních sil ze země. To by byl přímo historický omyl, jehož následky by byly nedozírné.

Organizace spojených národů působí v Afghánistánu již dlouhá desetiletí. Pamatujeme temnou dobu vládnutí hnutí Tálibán i éru bojů znepřátelených ozbrojených skupin o mizernou kořist v zemi rozvrácené občanskou válkou.

Naše naděje do budoucna se upínají ke dni, kdy bude Afghánistán stát na vlastních nohou, schopný vyrovnat se sám se všemi složitými úkoly obnovy a rozvoje a zajistit bezpečnost a spravedlnost všem občanům.

Věřím, že se toho dočkáme. Nesmíme dopustit, aby vlna násilí ze strany současných povstalců uvrhla zemi zpět do chaosu.

Jasný pokrok

Přes všechny obavy a občasné neúspěchy jsem potěšen silnou a soustavnou mezinárodní podporou Afghánistánu. Nehledě na bezpečnostní problémy vidíme jasný pokrok. Během posledních pěti let se dramaticky zvýšil počet dívek zapsaných do škol, celkový počet dětí chodících do školy dosáhl šesti milionů. Za vlády Tálibánu to byl necelý milion dětí. Více než pět milionů dětí bylo očkováno proti obrně, půl milionů Afghánců získalo přístup k bezpečným zdrojům vody.

Nové silnice pomáhají zemědělcům v přístupu na trh. Afghánské zemědělství dnes pokryje z 95 procent domácí spotřebu obilí. V roce 2001 to bylo méně než z 50 procent.

Pokrok vidíme i v oblasti lidských práv. Afghánská nezávislá komise pro lidská práva, ustavená na základě bonnské dohody z roku 2001, má nyní své kanceláře v devíti provinciích a aktivně se zasazuje o dodržování lidských práv. Za vlády Tálibánu byla účast žen v politice zakázána, dnes mají ženy v parlamentu 28 procent křesel.

OSN bude společně se svými mezinárodními i místními partnery pokračovat v podpoře vlády při dalších krocích. Náš společný úspěch přitom závisí na pokračující přítomnosti mezinárodních sil ISAF pod velením NATO. Ty pomáhají místním vládám téměř ve všech afghánských provinciích udržovat bezpečnost a podílejí se i na rekonstrukčních projektech.

V prosinci loňského roku získala afghánská armáda za podpory jednotek ISAF kontrolu nad městem Músá Qala v jižní provincii Helmand. Od února 2007 bylo okupováno povstalci, neboť se jedná o významnou oblast pro pěstování opia. Je důležité, že operaci provedla afghánská armáda na základě požadavků místního obyvatelstva. Po dlouhé době tak zde mohou být obnoveny práce na rozvojových projektech.

Afghánská vláda má před sebou ještě dlouhou cestu k získání plné kontroly nad svým vlastním osudem. Ta chvíle však přijde. Neočekávejme příliš slávy, ale spíše tvrdou práci a oběti. A právě proto jsme tam.

 

Míru nedosáhneme, dokud bude Gaza jedním velkým vězením

Palestinské utrpení dosáhlo nových rozměrů

Karen Koning Abu Zaydová

28.1.2008 – Gaza se brzy může stát prvním územím, o němž můžeme tvrdit, že bylo úmyslně uvrženo do stavu bídy a nouze. A to za přihlížení, tichého souhlasu a podle některých dokonce za podpory mezinárodního společenství. Stejného společenství, které vyznává nezadatelný nárok každé lidské bytosti na důstojné podmínky k životu, tedy na přesný opak těch, jaké v Gaze panují.

Nová podoba palestinského strádání začala 21. ledna v 8 hodin večer. Gaza, čtyřicet kilometrů dlouhý a deset kilometrů široké území, se ponořila do tmy. Každý z půldruhého milionu obyvatel to poznal na vlastní kůži, když přestala fungovat světla a elektrické spotřebiče.

Od roku 2006 je život lidí v Gaze postupně více a více přiškrcován. Prvním utažením bylo lednové vítězství hnutí Hamás ve volbách v lednu 2006, dalším faktické převzetí kontroly Hamásu nad celým územím v červnu téhož roku a posledním vyhlášení Gazy “nepřátelským územím” ze strany Izraele. S každou z těchto událostí dopadly na Gazu ještě přísnější omezení na pohyb zboží a lidí. Lidé se ještě více uzavřeli sami do sebe a jsou stále více rozladěni z chování okolního světa.

Nedůstojné podmínky k životu

Uzavírky hranic v Gaze jsou bezprecedentní. Palestinci jsou tak drženi v jednom velkém vězení. Naprostá většina obyvatel nemůže vycestovat nebo se do Gazy vrátit. Chybí pohonné hmoty i náhradní díly. To má přímý vliv na zhoršování hygienických podmínek a celkového zdraví lidí. Elektřina funguje jen sporadicky. Nedostatek paliv situaci v dodávkách elektřiny jen zhoršuje. Podle UNICEF se díky zčásti nefunkční vodárně v Gaze nedostává více než 600 tisícům Palestinců nezávadné vody.

Nemocnice jsou paralyzovány nedostatkem léků i paliv pro generátory. Infrastruktura nemocnic je v rozkladu, vybavení přestává fungovat, opravy jsou bez vnějších dodávek nemožné. Pacienti, kteří potřebují vyhledat odbornou pomoc mimo území Gazy, nemohou kvůli uzavírkám a restriktivnímu režimu povolenek odcestovat. Počet lidí, kteří potřebují péči, které se v Gaze nedostává, roste. Lidé tak léčbu prostě oddalují a jejich zdravotní stav se rychle zhoršuje nebo umírají z důvodů, jimž mohlo být zabráněno.

Pohled na současnou Gazu je tristní. Životní podmínky lidí jsou z pohledu světa, jež podporuje vymýcení chudoby a ochranu lidských práv, neakceptovatelné. Následující čísla mluví sama za sebe: 35 procent Palestinců v Gaze žije za méně něž dva dolary denně. Asi polovina nemá práci. Kolem 80 procent lidí je závislých na humanitární pomoci. Jeden z bizarních projevů chudoby je, že na trhu zcela chybí cement. Lidé tak nemohou stavět ani hroby pro své zemřelé.

Jako šéfka agentury OSN, která má na starosti humanitární a rozvojovou pomoc palestinským uprchlíkům, jsem hluboce znepokojena doslova nelidskou izolací Gazy. Jsem rozladěna nezájem většiny světa o osudy statisíců Palestinců, kteří pykají za činy, na nichž nenesou žádnou vinu.

UNRWA Palestincům pomáhá zlepšovat životní podmínky. Velmi těžko ale můžeme pracovat za situace, která v Gaze panuje. Nejvíce situaci komplikují neustálé změny a uzavírky hranic. Nedávno například nebylo možné distribuovat potravinovou pomoc, protože Izrael zablokoval dodávky plastových pytlů, do kterých balíme jednotlivé dávky. Jedná se o malicherný důvod, takových je však více a všechny jako celek naši práci velmi ztěžují.

Zahráváme si s ohněm

Můžeme za těchto okolností vůbec mluvit o kompromisech a zmírňování nálad Palestinců a posilování jejich víry v mírové řešení problémů? Čím dál zřetelněji se ukazuje, že důsledky uzavření hranic a izolace Gazy hrají do karet těm, kterým na míru nezáleží. Zahráváme si s ohněm, když toto nebezpečí stále přehlížíme.

Je proto nutné podpořit právě ty, kdo věří, že budoucnost Gazy spočívá v mírovém soužití se sousedy. Vítáme nové snahy o oživení mírového procesu, posílení palestinské ekonomiky a budování institucí. Právě tyto základní pilíře míru byly totiž v posledních letech nejvíce narušeny.

Blokáda byla nedávno dočasně ukončena, když Izrael povolil dodávky paliv a dalších potřeb. Podle našich informací by přechody do pásma Gazy měly být částečně otevřeny, aby UNRWA a další organizace mohly začít znovu vypravovat asi padesát nákladních automobilů s humanitární pomocí denně. Nikdo však neví, na jak dlouho. Opětovné odpalování raket Qásám, které jednoznačně odsuzujeme, může způsobit nové uzavírání hraničních přechodů.

V každém případě je právě teď ten pravý čas, aby mezinárodní společenství jednalo v zájmu znovunastolení klidu a důstojných podmínek pro život Palestinců v Gaze. Vždyť hladoví, nemocní a rozzlobení nejsou těmi nejlepšími partnery pro mír.

Autorka je generální komisařkou UNRWA

 

2007


Generální tajemník Ban Ki-moon hodnotí první rok v čele OSN

29.12.2007 – Šéf OSN se v prvních dvanácti měsících řízení světové organizace doslova nezastavil. Podnikl 57 oficiálních návštěv ve 39 zemích na všech kontinentech, včetně Antarktidy. Absolvoval více než tři stovky bilaterálních setkání a na cestě strávil více než 130 dní. Ve své bilanční zprávě na konci roku se Ban Ki-moon zamýšlí nad prioritními tématy, která považuje pro fungování OSN za klíčová.

Na prvním místě se zabývá reformou OSN. Vyzývá k větší mobilitě a flexibilitě a uplatňování nejvyšších standardů etiky, transparentnosti a odpovědnosti. Hned po nástupu do funce zahájil reorganizaci klíčových odborů Sekretariátu OSN.

Další prioritou roku 2007 byla pro Ban Ki-moona otázka klimatických změn, jíž staví na úplný vrchol své agendy. Během roku se vypravil na řadu ohrožených míst, např. do Antarktidy, Amazonie, do And, k Čadskému jezeru či k umělé řece v Libyi, aby tak demonstrativně upřel náležitou pozornost celého světa k tomuto závažnému problému. V září svolal do New Yorku nejvyšší představitele států na zvláštní jednání o změnách klimatu, jež se stalo předvojem politických jednání na prosincové konferenci na indonéském ostrově Bali. Dohodu států, že v roce 2009 uzavřou komplexní úmluvu o boji proti klimatické změně, považuje Ban Ki-moon za nejdůležitější úspěch letošního roku.

Dalším prioritním tématem roku 2007 byly Rozvojové cíle tisíciletí a lidská práva. V červenci jsme se ocitli přesně v poločase plnění těchto ambiciózních cílů, jejichž hlavním smyslem je odstranění zoufalé chudoby. Ban Ki-moon se zaměřil především na upření náležité pozornosti na to, kam jsme dosud dospěli a kde musíme vykonat více, abychom kýžených cílů dosáhli. Ban Ki-moon ustavil zvláštní pracovní supinu, která se má zabývat řešením problémů s naplňováním rozvojových cílů v Africe, kde žije miliarda těch nejchudších lidí a situace se zde nezlepšuje. Zdůraznil, že v roce 2008 posílí úlohu OSN v oblasti rozvoje.

Upozornil, že zlepšování ekonomické a sociální situace chudých lidí musí být považováno za lidské právo těch nejchudších z nejchudších. Ban Ki-moon v prvním roce svého úřadování v čele OSN jmenoval svého zvláštního poradce pro otázku prevence genocidy a na sklonku rou 2007 zahájil celoroční kampaň k 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv.

Geopolitika a bezpečnost. Další oblast, na níž je kontinuálně upřena pozornost současného šéfa OSN. Během svého prvního roku ve funkci se osobně seznámil s činností mírových operací OSN na mnoha kontinentech. Zasadil se o posílení a rozšíření role OSN v Iráku.

Ve své hodnotící zprávě vyzdvihl i významnou pomoc, kterou OSN poskytovala při humanitárních operacích v Bangladéši, Kongu, Súdánu a na okupovaných palestinských územích.

Ban Ki-moon se diplomaticky angažoval při dojednávání mírových rozhovorů v americkém městě Annapolis. Osobně přesvědčil řadu blízovýchodních lídrů, aby se jednání v USA zúčastnili. Nejvíce pozornosti v otázce světové bezpečnosti ale po celý rok věnoval Dúrfúru. Když funci šéfa OSN přebíral, nebyly žádné náznaky míru v této oblasti. Nyní je mírový proces v plném proudu. Probíhá rozmísťování mírových jednotek společné mise OSN a AU. Ban Ki-moon upozorňuje, že pokračující spolupráce všech zainteresovaných stran v Súdánu a celého mezinárodního společenství je jediným předpokladem pro budoucí stabilitu a mír v oblasti.

 

OSN a trest smrti: Valné shromáždění proti nejvyššímu trestu

Louise Arbourová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva

28.12.2007 – Valné shromáždění OSN vyzvalo v prosinci k celosvětovému moratoriu na trest smrti. Učinilo tak zásadní krok směrem k jeho definitivnímu odstranění. Zástupci členských zemí OSN současně vyjadřovali vážné pochyby nad přímou souvislostí mezi trestem smrti a úbytkem kriminality a upozorňovali na obrovské nebezpečí omylů během vyšetřování a soudních procesů. Ty mohou ve spojení s nejvyšším trestem způsobit i v zemích s těmi nejvyspělejšími právními systémy nenapravitelné škody.

Tento přístup k trestu smrti nachází odezvu ve všech koutech světa. Podle Amnesty International odstranilo trest smrti ze své legislativy či praxe již 133 zemí a jejich počet roste. V červenci od trestu smrti upustila Rwanda, země, jež zažila zvěrstva genocidy, a kde lidé stále prahnou po naplnění spravedlnosti. Rozhodla se ale jít příkladem, že spravedlnosti lze dosáhnout nenásilnou cestou.

Přestože se situace mění a více než 90 procent poprav bylo v uplynulém roce vykonáno jen v několika málo zemích (konkrétně v Číně, Íránu, Iráku, Pákistánu, Súdánu a USA), nejvyšší trest zůstává nadále realitou v mnoha zemích. Některé státy v minulosti sice praxi legálních poprav opustily, k trestu smrti se ale znovu vrátily, jako například Afghánistán.

Nejohroženější jsou menšiny

Trest smrti musí být vždy vnímán jen jako krajní výjimka ze základního práva na život, které je chráněno mezinárodním právem. Mezinárodní úmluva o lidských a politických právech stanoví podrobné restrikce na jeho uložení. Konkrétně říká, že nejvyšší trest může být vyměřen jen za spáchání těch nejvážnějších zločinů a až po řádném soudním procesu, včetně vyčerpání všech možností odvolání. Navíc musí být trest smrti nařízen v souladu se zákony, jenž platily v době spáchání zločinu. Zcela vyjmuti mají být nezletilí a těhotné ženy. Trest smrti nesmí být nařízen ani vykonán tajně. Způsob výkonu nesmí způsobit fyzické ani psychické utrpení.

Mezinárodní právní normy jsou však v souvislosti s trestem smrti až příliš často porušovány. Nejvyšší trest tak provází mučení, krutost, nelidské a nedůstojné zacházení, diskriminace. V Íránu byly například zaznamenány popravy lidí, kteří byli v době spáchání zločinu nezletilí. Dochází zde i ke kamenování obviněných. V Japonsku byl nedávno popraven 75 letý člověk. Co je ještě hrozivější, popravy zde probíhají tajně a odsouzení ani jejich rodiny nejsou předem varováni o výkonu trestu. Výzkumy ukazují, že obětí trestu smrti se častěji stávají lidé chudí, migranti a příslušníci etnických či jiných menšin.

OSN prosazuje zrušení nejvyššího trestu

Je povzbudivé, že některé země, v nichž je trest smrti stále používán, přezkoumávají metody i důvody nejvyššího trestu. Nejvyšší soud Spojených států například zakázal popravy nezletilých a přezkoumává praxi používání smrtící injekce. Stát New Jersey nedávno institut trestu smrti zcela zrušil. Stal se tak prvním státem USA, kde takový krok za posledních více než čtyřiceti letech přijali. V Číně došlo z rozhodnutí nejvyššího soudu k zmírnění počtu vykonávaných poprav. V Íránu soudní systém vyhlásil moratorium na kamenování. K naplnění tohoto rozhodnutí však bude třeba neustálé kontroly a tlaku.

Organizace spojených národů již řadu let prosazuje zrušení trestu smrti či případně alespoň omezení jeho využívání. Tato pozice se odráží i v praktickém jednání OSN: Mezinárodní soudní tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu, které byly zřízeny Radou bezpečnosti OSN, trest smrti vůbec nemají na seznamu možných rozsudků. Podobná pravidla platí také pro Mezinárodním trestní soud a další soudní instituce podporované OSN.

Má-li se výzva Valného shromáždění stát dalším úhelným kamenem na cestě k celosvětovému zrušení trestu smrti, musí se stát závazkem, který dokážeme naplňovat. To může být motivem pro státy, které trest smrti praktikují, aby se k celosvětovému konsensu připojily a trest smrti ze svého právního řádu s konečnou platností vyloučily.

 

Setkání mírotvůrců ze Střední Evropy ve Vídni

11.11.2007 – Ve vídeňském sídle Organizace spojených národů se 12. listopadu 2007 sešli veteráni mírových operací OSN se zástupci nevládních organizací, představiteli států a novináři z Rakouska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Organizátorem prvního regionálního fóra mírotvůrců byl Informační servis OSN ve Vídni (UNIS) společně s Asociací rakouských mírotvůrců.

Setkání se zúčastnil zástupce generálního tajemníka OSN pro komunikaci a informace pan Kiyotaka Akasaka. Hlavním řečníkem byl gen. mjr. Johann Pucher, ředitel odboru bezpečnostní politiky rakouského ministerstva obrany. Za české veterány mírových operací OSN se zúčastnili pplk. Ladislav Sornas a pplk. Karel Černoch ze Sdružení válečných veteránů ČR. Vedle zástupců mírotvůrců z ostatních zemí regionu byli na jednáních i vojenští poradci OSN.

Cílem regionálního fóra bylo podnítit ustavení asociací mírotvůrců v jednotlivých zemích ve Střední Evropě. Taková sdružení by měla vystupovat jako obhájci mírových operací a sloužit jako propojovací článek a kontaktní místo pro současné a bývalé účastníky mírových misí, občanskou společnost, zástupce OSN a státní instituce.

Účastníci vídeňského jednání si vyměnili zkušenosti a názory na aktivity veteránů v různých zemích a diskutovali o možnostech založení svazů účastníků mírových misí ve všech zemích regionu. Organizátoři věří, že se vídeňské fórum stane platformou pro pravidelné setkávání veteránů mírových operací v budoucnu.

 

OSN a Dárfúr

14.10.2007 – Během ozbrojeného konfliktu v Dárfúru mezi vládními jednotkami a povstaleckými skupinami přišlo o život více než 200 tisíc lidí a další dva miliony jich musely opustit své domovy. OSN na krizi upozorňuje již od roku 2003. Od té doby se její řešení stalo jednou z priorit Rady bezpečnosti, stejně jako dvou po sobě následujících generálních tajemníků.

Politické a humanitární úsilí

Významnou úohu při řešení dárfúrského konfliktu hrají politická a diplomatická jednání. Mezi nejdůležitější úspěchy mírového procesu patří podpis Dárfúrské mírové dohody z 5. května 2006 v rámci Africké unie (AU) a za podpory OSN. Diplomatické úsilí o nalezení shody mezi vládou a povstalci pokračuje. Na základě rozhovorů z podzimu 2006 v etiopské Addis Abebě uvádí Odbor pro mírové operace OSN (DPKO) do praxe třífázový přístup, jehož smyslem je rozšíření Mise AU (AMIS) a rozmístění hybridní mírové operace AU a OSN v Dárfúru (UNAMID).

Soukromou a veřejnou diplomacií se v Dárfúru angažuje i sám generální tajemník Ban Ki-moon. Urovnání krize je jeho nejvyšší prioritou. Díky kontaktům na zúčastněné aktéry s nimi může situaci často konzultovat. Pravidelně se schází například se súdánským prezidentem Umarem Bašírem.

Vedle Ban Ki-moona se situací intenzivně zabývá také zvláštní vyslanec pro Dárfúr Jan Eliasson společně se svým protějškem z AU Salimem Ahmedem Salimem. Usilují především o ukončení násilí, stabilizaci příměří za pomoci mírových sborů, zlepšení humanitární situace a uzavření komplexní mírové dohody, jež bude obsahovat i ustanovení o rozdělení politicé a ekonomické moci.

OSN se také snaží pomáhat lidem postiženým konfliktem. Jsou jich více než čtyři miliony a na pomoc jim byla zahájena největší současná humanitární mise na světě – jen za letošní rok má být prostřednictvím OSN poskytnuta pomoc ve výši více než 650 milionů amerických dolarů. V oblasti působí více než 12 tisíc humanitárních pracovníků. Kromě zaměstnanců OSN jde zejména o pracovníky mezinárodních ne vládních organizací. Ti se však stále stávají terčem útoků – jsou napadány konvoje a unášeni lidé, některé organizace musely změnit své působiště. Díky humanitární pomoci se ale počet lidí, ke kterým nedosáhne pomoc, od února 2007 snížil o 400 tisíc.

Mírové síly

Na základě dohody z Addis Abeby (podzim 2006) bylo rozhodnuto o posílení jednotek AMIS prostřednictvím tzv. balíčků lehké a těžké podpory. Vrcholnou fází posilování mírových sil je ustavení mise UNAMID (společná mise OSN a AU). Logistické přípravy na rozmístění jenotek jsou v plném proudu.

Hlavním cílem a mandátem UNAMID je ochrana civilního obyvatelstva, podpora bezpečnosti při zajišťování humanitární pomoci, dohled na dodržování uzavřených dohod a pomoc při prosazování lidských práv. Po začlenění příslušníků jednotek AMIS dosáhne UNAMID síly 26 tisíc příslušníků. Stane se tak jednou z největších operací OSN v historii. V jeho čele bude stát Rodolphe Adada z Demokratické republiky Kongo.

Pro OSN a její mise má prioritní význam ochrana lidských práv. Za účelem jejich dodržování byli rozmístěni zvláštní pozorovatelé. Podle jejich zpráv dochází k ma sivnímu porušování práv civilistů – jednotlivci se stávají oběťmi násilí, útoky se vedu na celé vesnice, dochází k jejich rabování a vypalování.

Ban Ki-moon: Co jsem viděl v Dárfúru

Generální tajemník Ban Ki-moon podnikl v září do Dárfúru a dalších zemí regionu týdenní cestu. Jak řekl po návratu, cílem jeho návštěvy bylo především naslouchat. Místním lidem postiženým konfliktem, humanitárním pracovníkům i představitelům súdánské vlády a vlád okolních zemí.

Více o jeho cestě ZDE.

Rezoluce Rady bezpečnosti

K relevantním rezolucím Rady bezpečnosti patří rezoluce č. 1590 (2005) zakládající UNMIS; rezoluce č. 1556 (2004) a rezoluce č. 1591 (2005) uvalující sankce na Dárfúr; rezoluce č. 1706 (2006) stanoví mandát mise UNMIS pro Dárfúr; rezoluce č. 1755 (2007) prodlužuje mandát UNMIS do října 2007; a rezoluce č. 1769 (2007) zakládá UNAMID.

 

Česká verze projevu J.E. pana Václava Klause, prezidenta České republiky, na High-Level Event ke změnám klimatu, Organizace spojených národů, New York, 24. září 2007

27.09.2007 – Zodpovědní politici vědí, že musí jednat, je-li to nezbytné. Vědí, že je jejich povinností iniciovat vhodná opatření, může-li dojít k ohrožení občanů jejich zemí. A vědí i to, že se musí domlouvat s kolegy z dalších zemí, nemůže-li být problém uzavřen do hranic jednotlivých států. Přispívat k tomu je jedním z hlavních důvodů existence institucí, jakou je Organizace spojených národů.

Politici jsou také povinni zajistit, aby náklady těch opatření, která navrhují, nebyly větší, než efekty, které z nich plynou. Musí proto velmi pozorně vyhodnocovat a analyzovat všechny své projekty a iniciativy. Musí to dělat i tehdy, je-li to nepopulární a znamená-li to „foukání proti větru“ módy a politické korektnosti. Chtěl bych poděkovat generálnímu tajemníkovi Ban Ki-moonovi za zorganizování této konference a za to, že nám tím poskytl příležitost vyslovit se k důležitému, ale dosud zcela jednostranně diskutovanému problému klimatických změn. Důsledky přijetí hypotézy o klimatických změnách jako o reálné, rozsáhlé, okamžité a lidmi způsobené hrozbě by byly tak enormní, že jsme povinováni „měřit dvakrát“, než učiníme jakákoli dalekosáhlá rozhodnutí. Obávám se, že se to neděje.

Chtěl bych uvést několik myšlenek, které jsou nezbytné k tomu, abychom tuto věc uvedli do patřičného kontextu:

  1. Navzdory uměle a neoprávněně vytvořené představě o velkém rozsahu probíhajících klimatických změn, bylo zvýšení globálních teplot v posledních letech, desetiletích a stoletích v historickém porovnání velmi malé. Jeho důsledky na člověka a jeho aktivity jsou v podstatě zanedbatelné.
  2. Hrozba spojená s hypotetickým budoucím globálním oteplováním vychází výlučně z velmi spekulativních prognóz, nikoli z vědecky ověřené minulé zkušenosti a z rozpoznání jejích trendů a tendencí. Tyto prognózy vycházejí z relativně krátkých časových řad relevantních proměnných a z prognostických modelů, které se neukázaly být dostatečně spolehlivými při objasnění vývoje v minulosti.
  3. V rozporu s mnoha sebevědomými a samoúčelnými výroky ohledně příčin probíhajících klimatických změn žádný vědecký konsensus neexistuje. Nestranný pozorovatel musí přiznat, že obě strany sporu – tedy ti, kteří věří v dominantní úlohu člověka v nedávných klimatických změnách, i ti, kteří podporují hypotézu o převážně přírodní příčině klimatických výkyvů – nabízejí argumenty natolik silné, že jim musíme pozorně naslouchat. Vyhlašovat předčasné vítězství jedné skupiny nad druhou by bylo tragickou chybou a já se obávám, že ji právě teď děláme.
  4. Výsledkem tohoto sporu uvnitř klimatologie je to, že někteří z nás žádají okamžitou akci, zatímco jiní před ní varují. Racionální chování vždy závisí na porovnání velikosti a pravděpodobnosti rizika a velikosti nákladů, jak se tomuto riziku vyhnout. Jako zodpovědný politik, jako ekonom, jako autor knihy o ekonomice klimatických změn, s vědomím všech dostupných dat a argumentů, patřím k těm, kteří došli k závěru, že je riziko velmi malé, že jsou náklady, jak se mu vyhnout, neúnosně vysoké a že je aplikace fundamentalisticky interpretovaného principu předběžné opatrnosti chybnou strategií.
  5. I ti politici, kteří věří v existenci rozsáhlého globálního oteplování – a já mezi ně nepatřím – a zejména ti, kteří věří v jeho antropogenní původ, jsou rozděleni: někteří z nich chtějí kontrolovat a omezovat globální klimatické změny (a jsou připraveni vynakládat na to obrovské finanční zdroje), zatímco jiní se spoléhají na přirozenou lidskou adaptabilitu, na modernizaci a technický pokrok a zejména na blahodárné účinky budoucího růstu bohatství a blahobytu (a proto preferují vydávat veřejné prostředky tímto směrem). Druhá varianta je sice méně efektní a méně ambiciózní, ale slibuje daleko více než ta první.
  6. Celý problém nemá pouze svou časovou dimenzi, ale má i svůj mimořádně důležitý prostorový (regionální) aspekt. To je třeba hlasitě připomínat zejména zde, na půdě OSN. Různá úroveň ekonomického rozvoje, životní úrovně a bohatství v různých místech světa vede k tomu, že je každé plošné, celosvětové, jednolité řešení příliš nákladné, nespravedlivé a do značné míry diskriminační. Dnešní rozvinuté země nemají sebemenší právo jakýmkoliv dalším způsobem zatěžovat méně rozvinuté země. Diktovat jim ambiciózní a pro chudší státy často téměř likvidační environmentální standardy je chybou a mělo by to být vyloučeno z nabídky doporučovaných opatření.

Mám dvě doporučení:

  1. OSN by měla zorganizovat dva paralelní mezivládní panely o klimatických změnách a publikovat dvě konkurenční zprávy. Podmínkou jakékoli efektivní a racionální debaty je zbavit se jednostranného monopolu. Dobrým výchozím bodem by bylo poskytnutí stejné, nebo aspoň srovnatelné finanční podpory oběma skupinám vědců.
  2. Jednotlivé členské země OSN by si měly vzájemně naslouchat a měly by se učit z chyb i úspěchů jiných, ale každá země by si měla vytvořit svůj vlastní program jak se stavět k důsledkům případných klimatických změn a hlavně by měla mít možnost rozhodnout se sama, jakou prioritu přidělí tomuto problému mezi dalšími konkurenčními cíli.

Měli bychom věřit racionalitě člověka a důsledkům spontánní evoluce lidské společnosti více než „dobru“, plynoucímu z politického aktivismu. Zvolme si proto adaptaci, nikoliv pokusy řídit globální klima.

 

Vše začalo v Londýně: Historie sídla OSN v New Yorku

27.08.2007 Ústředí OSN stojí na východním okraji Manhattanu, na nábřeží newyorské East River. Představuje symbol míru a maják naděje. Na jeho osmnácti akrech půdy se scházejí zástupci šesti miliard obyvatel světa a diskutují a rozhodují zde o otázkách míru, spravedlnosti a ekonomického a sociálního rozvoje. Jejich rozhodnutí pak naplňují pracovníci Sekretariátu OSN.

Vysoká skleněná fasáda budovy Sekretariátu, jemně zakřivená budova Valného shromáždění a modro-bílá vlajka OSN se staly obecně známými symboly světové organizace.

Mezinárodní prostor

Území sídla OSN je majetkem Spojených národů. Je to mezinárodní území, na které bez souhlasu generálního tajemníka a mimo jím stanovené podmínky nesmí vstoupit a uplatňovat své pravomoci žádná z autorit hostitelských Spojených států amerických.

OSN je ale vázána smlouvou se svou hostitelskou zemí, aby zabránila zneužití svého sídla jako útočiště pro osoby, které se chtějí vyhnout odpovědnosti za porušování zákonů USA, nebo osoby vyhoštěné ze Spojených států do jiné země či vyhýbající se soudnímu procesu.

Pro potřeby svého území má OSN svůj vlastní nezávislý hasičský sbor, bezpečnostní síly a poštovní úřad se speciálními známkami OSN. Požární a bezpečnostní normy stavby sídla OSN byly odsouhlaseny úřady města New York, nesplňují však nutně všechny právní předpisy města.

Ústředí OSN bylo navrženo tak, aby sloužilo čtyřem hlavním skupinám:

Delegace členských států Počet členských států je 192 (2007). Kromě svých stálých zástupců v OSN vysílají členské země do New Yorku každoročně na zasedání Valného shromáždění více než pět tisíc lidí.

Sekretariát Sekretariát OSN čítá přibližně 4 900 zaměstnanců v New Yorku z celkového počtu přibližně 7 500 na celém světě.

Návštěvníci Za rok navštíví newyorské sídlo OSN přibližně 700 tisíc lidí.

Média Více než 3 600 novinářů je v sídle OSN akreditováno trvale, během hlavních zasedání jich do sídla OSN přijíždí více než 10 tisíc.

Budova je účelově přizpůsobena všem těmto čtyřem skupinám. Delegace mají vchod na západní straně budovy Valného shromáždění na 44. ulici. Návštěvníci přicházejí do komplexu ze severní strany mezi 45. a 46. ulicí. Zaměstnanci mají přístup přímo do budovy Sekretariátu z Východní 43. ulice, mohou ale vstoupit i ostatními vchody.

Proč New York?

Rozhodnutí umístit OSN blízko New Yorku padlo na Valném shromáždění v Londýně na jeho prvním zasedání 14. února 1946.

Valné shromáždění nejdříve obdrželo z mnoha zemí nabídky a doporučení na trvalé umístění sídla OSN. Dne 10. prosince 1945 rozhodl Kongres Spojených států amerických jednohlasně, že pozve OSN, aby vybudovala svůj hlavní stan v USA.

Po výběru USA jako hostitelské země hledala zvláštní komise OSN v druhé polovině roku 1946 vhodné lokality. V úvahu přicházela města Filadelfie, Boston, San Francisco. O New Yorku a přeplněném Manhattanu se příliš neuvažovalo. Na poslední chvíli však přišla nabídka na koupi současné parcely od Johna D. Rockefellera, Jr. za 8.5 miliónů USD. Velká většina Valného shromáždění s touto nabídkou souhlasila a dne 14. prosince 1946 hlasováním rozhodla. Město New York doplnilo parcelu dalšími věcnými dary.

Na prostoru vybraném pro OSN původně stála jatka, průmyslové budovy a říční přístaviště.

Vše začalo v Londýně

Než bylo vybudováno ústředí v New Yorku, fungovala OSN v různých dočasných působištích.

Valné shromáždění: První zasedání (první část): Londýn (10 – 14. února 1946); První zasedání (druhá část): Flushing, stát New York (23. října – 15. prosince 1946)

Rada bezpečnosti: Prvních 24 schůzí proběhlo v Londýně. Rada se poté přestěhovala do New Yorku (Hunter College, Henry Hudson Hotel a Lake Success).

Ekonomická a sociální rada: Londýn (první zasedání, 23. února 1946; později Hunter College, New York)

Poručenská rada: Lake Success, New York (1947)

Mezinárodní soudní dvůr: Haag (1946)

 

 

Irak je najnebezpečnejšia humanitárna oblasť na svete

10.08.2007 Jedna z najväčších a najrýchlejšie sa prehlbujúcich humanitárnych kríz na svete patrí zároveň medzi tie najmenej poznané: Irak. Viac než štyri milióny ľudí, každý siedmi Iračan, opustilo svoje domovy, čím sa kríza v Iraku stala najväčším populačným presídlením v moderných dejinách Blízkeho východu.

Pokračujúce násilie nielen že prináša množstvo civilných obetí (až 100 každý deň), ale vážne obmedzuje možnosti pohybu, vrátane humanitárnych pracovníkov, limituje prístup k verejným službám a výrazne umocňuje zhoršovanie životných podmienok. Čistá voda, hygiena, zdravotnícke služby, jedlo a elektrina sú čoraz častejšie zriedkavosťou.

Osem miliónov Iračanov potrebuje v súčasnosti humanitárnu pomoc a ochranu, vrátane viac než dvoch miliónov irackých utečencov, ktorí žijú za hranicami svojej krajiny a 2,2 miliónov, ktorí sú vnútornými utečencami v rámci Iraku. Prevažnú väčšinu pritom tvoria ženy a deti.

Iračania, ktorí utiekli do susediaceho Jordánska a Sýrie, a v menšom rozsahu do Egypta, Iránu a Libanonu, vedú neistý život. Zápasia o prácu, vzdelanie, zdravotnú starostlivosť – no predovšetkým o nádej.

Zodpovednosť susedných krajin

Krajiny susediace s Irakom preto nesú na svojich ramenách veľkú zodpovednosť. Symbolická rohožka pred dverami, ktorá víta návštevníkov, sa tak v preťažených krajinách nevyhnutne stáva veľmi tenkou a opotrebovanou. Jordánsko, na príklad, v ktorom žije len 6 miliónov obyvateľov, prijalo 750 000 irackých utečencov, pričom v prepočte na jednu osobu v súčasnosti hostí na svojom území najväčšiu utečeneckú populáciu na svete. Predstavte si, že by sa USA museli zrazu vysporiadať s 37,5 miliónmi utečencov.

Vysoký komisár OSN pre utečencov, ďalšie agentúry OSN a mimovládne organizácie vyvíjajú v spolupráci s hosťujúcimi vládami enormné úsilie, aby uľahčili túto vypätú situáciu. Konferencia, ktorá sa uskutočnila v apríli v Ženeve, pomohla zvýšiť povedomie o tejto otázke a viedla k pôvodnému úsiliu vyzbierať 60 miliónov amerických dolárov, pričom táto čiastka bola následne zvýšená na 120 miliónov. Vlády týchto krajín spoločne s ďalšími agentúrami OSN sa pritom usilujú získať ďalších 130 miliónov dolárov na posilnenie vzdelávacích zariadení, potrebných pre zvládnutie obrovského prílevu irackých detí – základnou myšlienkou pritom nie je vytvoriť oddelené tábory alebo inštitúcie pre Iračanov, ale umožniť im využívať existujúce zariadenia bez akejkoľvek diskriminácie.

Nič z tohto však nie je jednoduché a jednoznačné. Politická citlivosť celej otázky je očividná. Poskytnúť pomoc tým, ktorí sa stále nachádzajú v Iraku je však ešte ťažšie, vzhľadom na jednoznačné bezpečnostné dôvody. OSN, spoločne s medzinárodnými a domácimi mimovládnymi organizáciami potichu pokračuje v poskytovaní pomoci, napríklad pri očkovacích kampaniach a vytváraní núdzových zásob jedla, vody a iných potrebných tovarov pre najzraniteľnejšie komunity v Iraku. Toto úsilie sa však postupne stáva iba malou kvapkou v zväčšujúcom sa mori potrieb.

Čo spraviť?

Čo teda treba spraviť, aj to napriek tomu, že realistické odhady predpokladajú, že násilie a rozvrat v blízkej budúcnosti neutíchnu?

Stručnou odpoveďou je, že musíme rapídne urýchliť naše humanitárne úsilie. Iracká vláda má pritom samozrejme zodpovednosť ako aj významné prostriedky. Ponúkla napríklad pomoc 25 miliónov dolárov pre utečencov, no mala by robiť viac. Aj napriek tomu však sama nemôže zvládnuť narastajúce problémy. Z tohto dôvodu pripravujeme spoločne s kľúčovými agentúrami OSN a mimovládnymi organizáciami nový a urgentný operačný plán, ktorý bude sprevádzaný novou výzvou pre poskytnutie ďalších zdrojov pre pomoc v rámci Iraku.

Nemôžme však pritom sľubovať zázraky. Súčasné násilie v krajine robí z Iraku najnebezpečnejšiu humanitárnu oblasť na svete. Od roku 2003 bolo v Iraku zabitých 84 humanitárnych pracovníkov, pričom množstvo ďalších bolo zranených alebo unesených. Tí, ktorí sú zaangažovaní do humanitárnej pomoci, primárne Iračania, doslova riskujú vlastné životy, aby zachránili životy iných. Chceme zvýšiť ich počet, no môžeme tak robiť iba s veľkou opatrnosťou. Nemôžme pritom zabudnúť, že v auguste pred štyrmi rokmi, pri výbuchu nastraženej bomby v blízkosti Centrály OSN v Bagdade, prišiel spoločne s ďalšími 21 kolegami o život jeden z mojich predchodcov.

Poskytnúť pomoc tým, ktorí trpia

Aj napriek nebezpečenstvu, humanitárna komunita musí a bude robiť viac. Zároveň, budeme trvať na tom, že naše aktivity budú jasne oddelené – a aj vnímané ako oddelené – od akýchkoľvek politických, bezpečnostných a hospodárskych programov. Ako humanitárni pracovníci máme iba jeden cieľ: poskytnúť pomoc tým, ktorí trpia a to neutrálnym a nezaujatým spôsobom, založeným na nevyhnutných potrebách, nie vyznaní. Tieto hodnoty sú pritom zakorenené v etickej náuke Islamu, rovnako ako všetkých hlavných náboženstiev. Vyzývam preto všetkých, ktorých sa to týka – vlády a miestne úrady, ozbrojené sily, milície, politické a náboženské skupiny – aby urobili všetko, čo je v ich silách pre podporu a ochranu humanitárnej pomoci.

Humanitárni pracovníci môžu iba dávať náplaste na rany. Je pritom jednoznačné, že rana s názvom Irak bude pokračovať hnisať, do kým sa konflikt neukončí politickými riešeniami. Medzitým musíme starostlivo, súcitne a odvážne pokračovať v používaní náplastí.

John Holmes je námestník generálneho tajomníka OSN pre humanitárne otázky a koordinátor núdzovej pomoci

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)

 

Výbor pro lidská práva monitoruje dodržování občanských a politických práv

30.07.2007 Média v České republice věnují v posledních dnech velkou pozornost kritickým připomínkám Výboru pro lidská práva k některým aspektům naplňování občanských a politických práv v zemi. Co je vlastně úkolem Výboru pro lidská práva, jaké je jeho zařazení v rámci systému OSN a jak výbor posuzuje situaci v jednotlivých zemích?

Výbor pro lidská práva je orgánem nezávislých expertů, který dohlíží na dodržování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1976. Každý stát, který k tomuto paktu přistoupil, předkládá pravidelné zprávy o naplňování příslušných práv. První předkládá rok po přistoupení k této úmluvě, další na základě výzvy Výboru, obvykle v čtyřletém cyklu. Výbor zprávy jednotlivých států projednává a nádledně se k nim vyjadřuje formou doporučení (tzv. „Final Observations“).

Výbor pro lidská práva má 18 členů, nezávislých expertů, kteří jsou voleni na čtyřleté období na základě své odbornosti a osobního morálního profilu. Mohou být zvoleni i na více než jedno funkční období. Výbor se schází na třech zasedáních do roka, a to v New Yorku nebo v Ženevě.

Kromě vydávání hodnotících zpráv se Výbor zabývá stížnostmi, které mezi sebou vznášejí jednotlivé státy. Ukládá mu to čl. 41 Paktu. První opční protokol mu navíc ukládá povinnost zabývat se stížnostmi jednotlivců na porušování občanských a politických práv. Výbor dohlíží i na naplňování Druhého opčního protokolu, který se vztahuje na zrušení trestu smrti.

 

Lidstvo se stěhuje do měst, musíme být připraveni, varuje UNFPA

27.06.2007 Více než polovina světové populace – 3,3 miliardy lidí – bude žít v roce 2008 v městských oblastech. V roce 2030 to podle odhadů bude již téměř pět miliard. Populace měst a velkoměst v rozvojových zemích by se měla v průběhu jediné generace zdvojnásobit. Velká část nových obyvatel bude chudá. Jejich budoucnost bude z velké míry záviset na rozhodnutích, která učiníme teď.

Většina velkoměst již nyní sotva stačí naplňovat potřeby svých obyvatel. Na obrovský růst jsou nepřipravená. Na konci června byla v New Yorku pod titulem „Růst měst má velký potenciál – využijme jej!“ zveřejněna letošní výroční zpráva Populačního fondu OSN (UNFPA). (Shrnutí zprávy čtěte ZDE (PDF, 268kB)) Snaží se dohlédnout za dnešní problémy a nastínit potřebné scénáře. Upozorňuje zejména na nutnost preventivních opatření. Urbanizace – zvyšování poměru obyvatelstva žijícího ve městech – je nevyhnutelná. Přináší řadu problémů, může však působit pozitivně. V průmyslovém věku by bez ní nedošlo k ekonomickému růstu. Velkoměsta sice koncentrují bídu, představují ale i naději na vymanění se z ní. Přispívají k znečišťování životního prostředí, mohou ale také přinášet řešení. Soustředění populace do velkoměst může přispět k dlouhodobé udržitelnosti rozvoje. Neřízené rozrůstání může naopak znamenat řadu nebezpečí. Podle UNFPA výhody urbanizace dalece převažují nad nevýhodami. Jejich potenciálu se ale musíme naučit využívat.

Obrovský dopad bude mít růst velkoměst na rozvoj světa v 21. století. Současná urbanizace je rozsáhlá a probíhá zejména v rozvojových zemích. V letech 2000 až 2030 se počet městského obyvatelstva Asie zvýší z 1,36 miliardy na 2,64 miliardy, v Africe z 294 milionů na 742 milionů, a v Latinské Americe a v Karibiku z 394 milionů na 609 milionů.

Málo práce, málo pozemků
Do měst dnes proudí většina výhod globalizace. Přetrvává ale nedostatek pracovních příležitostí pro ty, kteří jsou těmito výhodami přitahováni. Situace žen, menšin a chudých lidí se dále zhoršuje. Megaměsta s více než deseti miliony obyvatel nedorostla tak, jak se předpovídalo v 70. letech. Více než polovina urbánní populace žije ve městech do půl milionu obyvatel. Řešení problémů je v menších městech v zásadě snazší, zatím se ale nedaří ani tam. Mnozí obyvatelé na tom nejsou lépe než chudí na venkově. Týká se to zejména měst do sto tisíc obyvatel. Lidé s rozhodovacími pravomocemi neberou růst jako fakt, ale snaží se mu zabránit odrazováním od migrace. Takový přístup ale není řešením. Možnosti bydlení pro chudé jsou omezené a tak dochází k růstu chudinských slumů. Přestože existují rozdíly mezi jednotlivými státy, obecně lze říci, že městské obyvatelstvo se zvětšuje především díky přirozenému přírůstku obyvatel, nikoli imigrací z venkova. Navíc, migrace může rozvoj měst ovlivnit pozitivně.

Města rostou do šířky
Růst měst je obecně považován za nežádoucí. Větší hustota obyvatelstva však může mít ale i své výhody. Záleží na tom, jakým způsobem budou města růst. Rozloha měst dnes roste rychleji než jejich populace. Do roku 2030 se rozloha měst v rozvojových zemích ztrojnásobí, ve vyspělých zemích naroste dva a půlkrát. Tento trend je živen především tím, že lidé dávají přednost životu na předměstích. K rozšiřování přispívá i urbanizace periferií, tedy přechodových zón mezi městy a venkovem. Pozemky i pracovní síla jsou zde levnější a regulatorní předpisy volnější než v přeplněných centrech.

Růst je nevyhnutelný
Způsob současného růstu je neudržitelný. Problém se však nevyřeší sám. Bude nutné oživit koncepční plánování růstu a rozvoje měst i venkova, jež bylo z důvodu globalizace zatlačeno do pozadí. Namísto utopistických rozsáhlých plánů ale musíme plánovat realisticky, přijmout růst měst jako nevyhnutelný fakt a operovat spíše v regionálním než v přísně urbánním kontextu. Je nutné řešit současně problémy sociální, environmentální i ekonomické, zapomínat se nesmí na městskou chudinu.

Shrnutí Zprávy o stavu světové populace čtěte ZDE (PDF, 268kB)

 

Ban Ki-moon: OSN je hrdá na práci „modrých přileb“

29. květen je Mezinárodním dnem příslušníků mírových jednotek OSN

23.05.2007 – V roce 2002 se Valné shromáždění OSN usneslo (rezoluce 57/129), že 29. květen bude každoročně připomínán na celém světě jako Mezinárodní den příslušníků mírových jednotek OSN. Tímto způsobem vzdává mezinárodní společenství hold všem ženám i mužům, kteří slouží či sloužili v mírových operacích, za jejich vysokou profesionalitu, oddanost a odvahu. Tento den je současně určen k uctění památky těch, kteří v zájmu zachování a udržení míru položili své životy. Valné shromáždění vyzvalo všechny státy OSN, všechny organizace systému OSN, nevládní organizace i jednotlivce, aby připomínce tohoto dne věnovali náležitou pozornost.

 

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vydal u příležitosti letošního Mezinárodního dne příslušníků mírových jednotek OSN následující poselství:

„Dnes si všichni v Organizaci spojených národů připomínáme své kolegy, kteří v minulém roce položili své životy v zájmu zachování míru. V roce 2006 – již čtvrtý rok v řadě – zemřelo více než 100 příslušníků mírových jednotek OSN. Tímto se nás přímo dotýkají rizika, která podstupují naši kolegové v mírových misích ve službách mezinárodního společnosti při zajišťování míru, bezpečnosti a naděje pro miliony lidí.

Při vzpomínce na ty, které jsme ztratili, projevujeme úctu profesionalitě, obětavosti a odvaze všech, kteří dál nesou hrdý odkaz padlých kamarádů v současných 18 mírových operacích na čtyřech kontinentech.

Minulý rok bylo poprvé v dějinách OSN rozmístěno více než 100 000 příslušníků mírových sil. Vojenský a policejní personál do mírových operací OSN v současné době poskytuje 115 států. Vypovídá to o bezprecedentní důvěře a nadějích vkládaných do mírového úsilí OSN.

Ale ani tak velká čísla se nevyrovnají dlouhé řadě individuálních činů vojáků, policistů, volebních expertů, odborníků na ochranu dětí a mnoha dalších, kteří momentálně slouží v misích OSN. Kromě základních funkcí v oblasti bezpečnosti – udržování pořádku či likvidování min a zbraní – pomáhají zlepšovat životní podmínky, stavět školy a budovat infrastrukturu zničených zemí.

 

Obyčejní lidé, kterým je především určena tato v mnoha případech neviditelná pomoc, patří mezi ty nejzranitelnější. Mírotvůrci zajišťují, že se uprchlíci a vyhnaní lidé mohou vrátit zpět do svých domovů. Bývalí bojovníci jsou odzbrojeni a začleněni zpět do společnosti. Děti jsou z bojišť posílány do škol. Lidem je navráceno právo volit v demokratických volbách. Dohlížejí na ochranu lidských práv, zajišťují odminování polí a lesů, aby mohly být zase využívány k podpoře života namísto aby přinášely smrt a utrpení.

Na všechny tyto úspěchy můžeme být hrdi, současně ale nesmíme usnout na vavřínech. Musíme najít způsob jak zvládat budoucí výzvy. Právě proto jsem navrhl rozsáhlý balík opatření na restrukturalizaci a posílení kapacit světové organizace.

Za sebe mohu slíbit, že budu v maximální možné míře pokračovat v návštěvách zemí zmítaných konflikty, kde se hrdě angažují naše modré přilby. Žádám, aby Rada bezpečnosti vždy dala příslušníkům mírových sil dostatečný mandát a prostředky k výkonu povinností. Vyzývám země, které poskytují vojenské a policejní jednotky, aby v této podpoře mírových operací pokračovaly.

U příležitosti Mezinárodního dne příslušníků mírových jednotek OSN vzdávám hold všem mužům a ženám sloužícím v našich operacích. Organizace spojených národů je na vaši práci hrdá.“

 

Rekordní rok mírových operací OSN

24.04.2007 – Šance na bezpečnější svět,“ hlásala titulní strana letošního lednového čísla časopisu The Economist na pozadí snímku španělských příslušníků mírových sil OSN v Libanonu. „Vojáci OSN mají více práce než kdy jindy,“ stálo v úvodní části článku s podtitulkem „Chcete udržet mír? Zavolejte modré přilby.“

Do análů OSN se rok 2006 zapíše jako rekordní. Na sto tisíc příslušníků personálu prošlo službou v terénních misích světové organizace během jediného roku. Dosud nevídaný rozsah mírových operací je výsledkem podpisu řady mírových dohod a příměří dojednaných díky politické a diplomatické iniciativě Spojených národů.

Ochrana míru

V závěru roku 2006 se vyhrotila situace v Dárfúru. OSN se ocitla pod ještě větším tlakem, aby zabránila bojům a poskytla ochranu obyvatelstvu. Rostl i tlak na vyslání mírových sil do příhraničních oblastí mezi Čadem, Středoafrickou republikou a Súdánem, aby se předešlo hrozícímu regionálnímu konfliktu. Deset tisíc příslušníků mírových sil UNMIS (Mise OSN v Súdánu) pokračovalo v prosazování komplexní mírové dohody mezi severem a jihem z roku 2005.

Výrazným momentem roku byly překvapivě úspěšné volby v Konžské demokratické republice. Dvoukolového hlasování se pod ochranou a dohledem OSN zúčastnilo více než 20 milionů voličů.

Po vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hizballáh byli v Libanonu v rekordním čase rozmístěni vojáci z téměř 30 zemí v rámci sil UNIFIL. Po více než deseti letech přispěly významným počtem vojáků i evropské státy.

Naopak poslední vojáci mírových sil opustili 31. prosince 2006 Burundi. Mandát mise byl dokončen podle plánu. Vojáci OSN za sebou zanechali demokraticky zvolené místní i celostátní struktury. Mírovou operaci nahradil integrovaný úřad OSN, který bude zemi podporovat v přechodu k dlouhodobé stabilitě.

Také na Haiti proběhly úspěšně dvoukolové volby a došlo k vytvoření vládních struktur. Demokratický průběh voleb se podařilo zajistit i přes pokračující násilí v některých čtvrtích Port-au-Prince.

Na Východním Timoru byla ustavena nová mírová operace. V dubnu a květnu 2006 hrozilo, že vlna násilí může zvrátit vývoj po vyhlášení nezávislosti. Bezpečnostní situace je nyní stabilizována. První kolo letošních prezidentských voleb proběhlo začátkem dubna klidně, druhé je plánováno na 9. května.

Diplomatická iniciativa OSN

Po celý rok 2006 vyvíjela OSN diplomatické úsilí o politické řešení krizí s cílem zabránit eskalaci starých a vypuknutí nových konfliktů. Politické mise a míroví vyslanci OSN působili v téměř desítce zemí, včetně Blízkého východu a Somálska.

Zástupce generálního tajemníka pro politické otázky Ibrahim Gambari navštívil v průběhu roku dvakrát Myanmar. Stal se jediným mezinárodním aktérem, který zprostředkovával dialog mezi vládou a zástupci opozice.

Vyjednávací aktivita OSN slavila úspěch v listopadu 2006, kdy došlo k historické dohodě mezi maoisty a nepálskou vládou o příměří a sdílení moci. Znesvářené strany požádaly OSN, aby dohlížela i na naplňování klíčových aspektů dohody.

Velkou mezeru v bezpečnostní architektuře OSN zaplnila nově zřízená Komise pro budování míru (Peacebuilding Commission). Její činnost se v roce 2006 zaměřila na stabilizaci situace v Burundi a Sierra Leone, kde byly ukončeny mírové operace.

 

Súdán: Největší operace UNHCR posledních desetiletí

Marta Miklušáková

20.04.2007 – Situace v Súdánu je složitá a v různých částech země zcela odlišná. Po dvaceti letech konfliktu došlo v lednu 2005 na jihu k uzavření mírové dohody mezi vládou a Súdánskou lidovou osvobozeneckou armádou. Násilí v Dárfúru ale nadále pokračuje i přes mírovou smlouvu uzavřenou v květnu 2006.

Jih a východ Súdánu

UNHCR svou činnost soustředí na jižní Súdán, východ Súdánu a Dárfúr. Vleklý konflikt na jihu země vedl postupně k exodu více než osmi milionů lidí. Současným úkolem je zejména pokrytí potřeb vnitřně přesídlených osob a pomoc uprchlíkům, kteří se vracejí domů z okolních zemí. UNHCR začalo s repatriací oblasti v prosinci 2005 a od té doby umožnilo návrat téměř 35 tisícům lidí. Dalších 100 tisíc uprchlíků a 25 tisíc vnitřně přesídlených osob by se mohlo vrátit v průběhu roku 2007.

Na východě Súdánu se činnost UNHCR zaměřuje především na pomoc uprchlíkům z Eritreji a Etiopie. Část z nich v oblasti pobývá již dlouhá desetiletí, další ale stále ze sousedních zemí přicházejí.

Dárfúr a Čad

K vleklému konfliktu v Dárfúru přibyla i kritická situace v sousedním Čadu. Ozbrojené výpady proti civilistům na čadské straně hranice vyhnaly do západního Dárfúru desetitisíce obyvatel. Vláda Čadu navíc odmítla přítomnost mírové mise OSN podél súdánské hranice a snaží se namísto toho prosadit rozmístění policejních složek. Spolu s uprchlíky ale do Dárfúru přicházejí z Čadu i Súdánci, kteří dříve naopak hledali bezpečí za hranicemi. Ve východním Čadu nadále funguje dvanáct uprchlických táborů UNHCR. Tam v letech 2003-2004 našlo útočiště na 230 tisíc súdánským uprchlíků z Dárfúru. Z domova je vyhnaly opakované nájezdy arabských milicí a boje mezi armádou a rebely.

Specifická je situace vnitřně přesídlených osob, tedy těch, kteří museli z domova uprchnout, ale nepřekročili při tom hranici Súdánu. Podle odhadů jde asi o 2 miliony lidí, z nichž 250 tisíc uprchlo v posledních šesti měsících. V západním Dárfúru jich žije asi 700 tisíc. Zejména na jejich potřeby se chce zaměřit vysoký komisař pro uprchlíky António Guterres při své květnové návštěvě Dárfúru.

Etnické složení osob, jimž UNHCR v Súdánu poskytuje pomoc, je stejně pestré jako jejich právní postavení – uprchlíci hledající v Súdánu ochranu, vnitřně přesídlení i navrátilci. Pestré jsou i jejich potřeby. Desetiletí války po sobě zanechalo zcela zničenou infrastrukturu. To je jedna z největších překážek návratu uprchlíků do oblastí, které jsou dnes už bezpečné. Mnozí uprchlíci, kteří se vrátili, se dali znovu na útěk a jejich možná reintegrace ve vlasti tak bude nesmírně obtížná.

Domov v nedohlednu

Vleklé krize v různých částech země nedávají naději na brzký návrat uprchlíků do všech částí Súdánu. UNHCR se proto začalo v poslední době zaměřovat na podporu integrace uprchlíků tam, kde našli útočiště. Ve zvláštních případech dále vyjednává o možnosti přesídlení některých uprchlíků do třetí země. Súdán nadále zůstává pro agenturu jednou z největších operací posledních desetiletí.

 

Seriál mírové mise OSN: Libérie (UNMIL)

24.01.2007 – Čtrnáct let trvající občanská válka v Libérii si vyžádala životy téměř 150 tisíc lidí. Vedla k celkovému zhroucení státu a právního řádu. Během konfliktu své domovy opustilo na 850 tisíc lidí, většina z nich našla útočiště v okolních zemích.

1989 – 1997

Boje začaly na konci roku 1989 mezi vládními vojsky a opoziční skupinou NPFL (National Patriotic Front of Liberia) vedenou bývalým vládním úředníkem Charlesem Taylorem. ECOWAS (Společenství západoafrických států) se s podporou OSN od začátku pokoušelo o mírové urovnání. V roce 1990 byla zřízena pozorovatelská mise ECOMOG a o dva roky později uvalila Rada bezpečnosti na Libérii zbrojní embargo. Po uzavření mírové dohody v beninském Cotonou (1993) ustavila Rada bezpečnosti pozorovatelskou misi (UNOMIL). Měla za úkol podporovat jednotky ECOMOG, aby zajistily dodržování mírových dohod. V zemi však vypukly další boje, které znemožnily uspořádat volby v roce 1994. Poté bylo přijato několik mírových iniciativ, které vedly až k volbám pod dohledem OSN v roce 1997. Charles Taylor byl zvolen prezidentem.

1997 – 2003

V listopadu 1997 založila OSN v Libérii svůj podpůrný úřad pro budování míru (UNOL). Měl pomáhat vládě v úsilí o konsolidaci míru po konfliktu. Situace se však nevyvíjela dobře. Docházelo k zásadním rozporům mezi vládou a opozicí. Namísto národního usmíření byla systematicky porušována lidská práva a odstraňováni političtí odpůrci. V zemi propukla nová občanská válka.

V červenci 2003 boje mezi znepřátelenými frakcemi ještě zesílily. Generální tajemník OSN pověřil svého zvláštního zástupce pro Libérii koordinací humanitární činnosti OSN v zemi a podporou mírových iniciativ. Poté předložil třífázový plán rozmístění jednotek OSN. Události pak nabraly rychlý sled. 1. srpna 2003 Rada bezpečnosti rezolucí 1497 autorizovala mnohonárodní jednotky pro Libérii. 11. srpna se úřadu prezidenta na nátlak mezinárodního společenství vzdal Charles Taylor a uchýlil se do azylu v Nigérii. 18. srpna byly v ghanské Akkře podepsány mírové dohody mezi znesvářenými stranami. Součástí dohody byl i požadavek na rozmístění mezinárodních vojenských sil v Libérii. S pomocí jednotek ECOWAS pak mírotvůrci OSN rychle situaci v zemi stabilizovali.

UNMIL

  1. září 2003 přijala Rada bezpečnosti rezoluci 1509 a ustavila tak mírovou operaci UNMIL.

Priority práce UNMIL

  • Udržování bezpečnosti a stability v zemi;
  • volby (v roce 2005 pomohla mise OSN uspořádat prezidentské a parlamentní volby. Prezidentem země byla zvolena první žena v historii Afriky, Ellen Johnson Sirleafová);
  • demobilizace, odzbrojení, rehabilitace a reintegrace (tzv. program DDRR);
  • reforma bezpečnostních složek;
  • podpora vlády zákona;
  • zajištění transparentní ekonomické správy (UNMIL je členem výboru, který dohlíží na uplatňování podpůrného programu vládnutí a ekonomické správy, GEMAP);
  • obnova a konsolidace autority státu;
  • obnova infrastruktury (specialisté UNMIL udržjí více než 3 tisíce km cest, řadu mostů a letištní dráhy. Pomocí malých projektů (tzv. Quick Impact Projects) pomáhá mise s opravami škol, zdravotnických zařízení, soudů, policejních stanic apod.);
  • ochrana lidských práv;
  • potírání HIV/AIDS (UNMIL se podílí především na preventivních programech a zvýšení povědomí o epidemii).

UNMIL v kostce

SÍDLO MISE Monrovia

TRVÁNÍ od září 2003 dosud

ŠÉF MISE Alan Doss (Velká Británie)

ZÁSTUPCE Jordan Ryan (USA)

VELITEL OZBROJENÝCH SIL generálplukovník Chikadibia Obiakor (Nigérie)

VELITEL POLICEJNÍCH SLOŽEK Mohammed Alhassan (Ghana)

PERSONÁL 15 638 vojáků (z toho 207 vojenských pozorovatelů), 1 097 policistů, 521 mezinárodních civilních zaměstnanců a 257 dobrovolníků OSN
V Libérii působí tři vojenští pozorovatelé a pět policistů z České republiky

POČET OBĚTÍ Z ŘAD OSN celkem 86

SCHVÁLENÝ ROZPOČET (červenec 2006 – červen 2007) 745 milionů USD

 

Jak se volí generální tajemník OSN

23.01.2007 – Na přelomu roku došlo k významné a viditelné změně v Organizaci spojených národů. Po deseti letech opustil úřad generálního tajemníka OSN Kofi Annan. Rada bezpečnosti nakonec z pěti kandidátů, kteří se o nejvyšší post v OSN prostřednictvím svých vlád ucházeli, doporučila jihokorejského ministra zahraničí Ban Ki-moona. Valné shromáždění ho ve funkci jednomyslně potvrdilo.

V souvislosti se změnou na postu šéfa světové organizace vám UNbulletin přináší zajímavý pohled do historie volby všech předchůdců současného generálního tajemníka. Text připravilo Americké sdružení pro Spojené národy (UNA-USA).

Osm generálních tajemníků

Na nejvyšším postu Organizace spojených národů se dosud vystřídalo osm generálních tajemníků: Trygve Lie z Norska (1946-1952), Dag Hammarskjöld ze Švédska (1953-1961), U Thant z Barmy/Myanmaru (1961- 1971), Kurt Waldheim z Rakouska (1972-1981), Javier Pérez de Cuéllar z Peru (1982-1991), Butrus Butrus- -Ghálí z Egypta (1992-1996) a Kofi Annan z Ghany (1997-2006). Současným prvním mužem OSN je Ban Ki- -moon z Jižní Koreje, který se úřadu ujal 1. ledna 2007.

Trygve Lie

1946: Jmenování prvního generálního tajemníka OSN nutně představovalo precedent. Mezi možnými kandidáty byla významná jména, včetně pozdějšího prezidenta Spojených států Dwighta Eisenhowera a britského premiéra Winstona Churchilla. Politické okolnosti ale výběrový proces posunuly k nejmenšímu společnému jmenovateli. USA podporovaly Lestera Pearsona, velvyslance Kanady v USA a budoucího kanadského premiéra. Sovětský svaz však odmítl podpořit Severoameričana s tím, že by tento post měla získat země, která během druhé světové války trpěla pod nacistickou okupací. Sověti pak navrhli málo známého norského ministra zahraničních věcí a dříve i dělnického předáka Trygve Lieho. Rada bezpečnosti OSN ho na tento post doporučila 29. ledna 1946 a tři dny poté jej Valné shromáždění jmenovalo na pětileté funkční období.

1951:Sovětský svaz nasadil v roce 1950 vůči Liemu ostře nepřátelský kurs za jeho podporu intervence OSN v Koreji a brzy s ním přerušil veškeré kontakty. Moskva vetovala jeho další nominaci a navrhla čtyři jiné kandidáty, všechny z rozvojových zemí (Indie, Libanon, Mexiko a Filipíny). Tím dala základ své dlouhodobé strategii vytváření společných zájmů s rozvojovým světem s cílem omezit vliv Západu v OSN. Západní státy se postavily na Lieho stranu a odmítly podpořit jiného kandidáta. Rada bezpečnosti se tak na společném kandidátovi nedokázala dohodnout. USA proto obešly sovětské veto Lieho a navrhly Valnému shromáždění, aby schválilo prodloužení jeho současného mandátu o tři roky. Poměrem hlasů 46 ku 5 tento návrh Valné shromáždění schválilo (osm států se zdrželo hlasování). Lie nicméně musel v průběhu svého prodlouženého mandátu čelit setrvalé sovětské opozici a v roce 1952 oznámil rezignaci.

Dag Hammarskjöld

1953:USA zpočátku podporovaly kandidaturu Filipínce Carlose Romula, jehož při předchozí volbě v roce 1951 nominovali Sověti. Tentokrát však byla Moskva proti němu. Sověti rovněž vetovali evropského favorita Lestera Pearsona. Tak byla prakticky ustavena zásada, že se o funkci nebude ucházet žádný příslušník členského státu NATO. Sovětský svaz nominoval Indku Vijayu Lakšmí Panditovou, kterou však vetovala Čína (tehdy ještě reprezentovaná nacionalistickou vládou v Tchaj-peji). Po dvou kolech hlasování nabídli západní členové Rady bezpečnosti důvěrně Sovětům čtyři nová jména. Tři z nich Moskva zamítla, nic však nenamítala proti čtvrtému, relativně neznámému švédskému náměstkovi ministra zahraničí Dagu Hammarskjöldovi. S přesvědčením, že nalezli spolehlivého nepolitického technokrata, členové Rady bezpečnosti Hammarskjölda ve třetím hlasování doporučili. Valné shromáždění jej následně schválilo v poměru 57 ku 1 hlasu.

1957:Rada bezpečnosti opět navrhla Hammarskjölda, Valné shromáždění ho do funkce týž den jednomyslně potvrdilo (Hammarskjöld si jednomyslné potvrzení kladl jako podmínku setrvání ve funkci).

U Thant

1961: Sověty rozezlila skutečnost, že Hammarskjöld překročil jejich úzkou interpretaci mandátu Rady bezpečnosti v souvislosti s krizí v Kongu. Začali proto prosazovat myšlenku tříčlenné exekutivy („trojky“), která by jej nahradila. Díky setrvalému odporu Západu však tuto myšlenku opustili po Hammarskjöldově smrti při letecké katastrofě v roce 1961. S cílem zabránit dlouhému veřejnému uvíznutí ve slepé uličce, jednaly USA a Sovětský svaz ještě před hlasováním v Radě bezpečnosti o možných kandidátech. Aby uspokojily požadavky rozvojového světa na neevropského kandidáta, obě velmoci se nakonec dohodly na podpoře stálého zástupce Barmy v OSN, diplomata U Thanta. Vzhledem k námitkám Francie a arabských států (Francie namítala, že Thant předsedal afro-asijskému výboru pro alžírskou nezávislost a arabským státům se nelíbilo, že Barma má diplomatické styky s Izraelem) souhlasila Rada s doporučením jeho nominace s výhradou, aby odsloužil pouze zbytek Hammarskjöldova funkčního období. O rok později byl Thant jednomyslně jmenován na čtyřleté funkční období, čímž ve skutečnosti získal pětiletý mandát.

1966: Thant byl jednomyslně zvolen na druhé pětileté funkční období.

Kurt Waldheim

1971: Thant s více než ročním předstihem oznámil, že nehodlá kandidovat na třetí období. Finský stálý zástupce v OSN Max Jakobson a rakouský ministr zahraničí Kurt Waldheim zahájili diskrétní, avšak patrnou kampaň na získání podpory pro nominaci. To byl významný nový prvek ve volebním procesu. Předchozí kandidáti sami sebe neprezentovali ani nevedli otevřenou kampaň. Jakobson získal silnou americkou a britskou podporu, arabské státy mu však oponovaly (jeho rodiče byli Židé) a Sovětský svaz jeho nominaci vetoval. Sověti podpořili Waldheima, toho však vetovala Čína (nyní již reprezentovaná Pekingem) i Velká Británie. V předběžném hlasování pak získali podporu dva zástupci Latinské Ameriky, zablokovala je však opozice supervelmocí. Sovětský svaz odmítl Argentice Carlose Ortize de Rozas a USA Chilana Felipe Harreru. Waldheim se nevzdal, a když se Čína zdržela hlasování ve třetím kole, získal doporučení Rady a Valné shromáždění jej jednomyslně zvolilo. Poznámka: O patnáct let později vyšlo najevo, že poválečná Komise OSN pro válečné zločiny označila Waldheima za podezřelého ze spáchání válečných zločinů za jeho činnost v německé armádě. Inkriminující záznamy, odklizené do archivů OSN, však při volebním procesu nebyly vzaty v úvahu. Tato skutečnost později vzbudila negativní reakce veřejnosti.

1976: Čína zablokovala konsensus mezi Východem a Západem o Waldheimově znovuzvolení vetem v prvním hlasování. Pokus Latinské Ameriky o prosazení odcházejícího mexického prezidenta Luise Echeverríu narazil na odpor USA. Ve druhém kole hlasování stáhla Čína své veto a Rada jmenovala Waldheima na druhé funkční období. Valné shromáždění ho do funkce následně schválilo.

Javier Pérez de Cuéllar

1981: USA, Sovětský svaz a Velká Británie podpořily Waldheimovo znovuzvolení do bezprecedentního třetího funkčního období. To však bylo zmařeno čínským vetem v 15 kolech hlasování. Čína podporovala Salima Salima z Tanzanie, jehož opakovaně vetovaly USA za to, že o deset let dříve zhatil jejich snahu o zachování křesla v OSN pro Tchaj-pej. Šest týdnů ustrnutí na mrtvém bodě v Radě bezpečnosti bylo konečně prolomeno, když se oba kandidáti stáhli a doporučení získal kompromisní kandidát, peruánský diplomat Javier Pérez de Cuéllar.

1986: Pérez de Cuéllar byl jednomyslně zvolen na druhé funkční období.

Butrus Butrus-Ghálí

1991: S odchodem Péreze de Cuéllara trvaly africké státy na tom, že nyní je na řadě Afrika. Podařilo se jim získat podporu 102 členů Hnutí nezúčastněných ve Valném shromáždění a Číny v Radě bezpečnosti. Organizace africké jednoty navrhla šest Afričanů, jednoho z Egypta a pět ze subsaharské Afriky. Americké a evropské snahy ve prospěch kanadského premiéra Briana Mulroneye, nizozemského ministra zahraničí Hanse van den Broeka i norské premiérky Gro Harlem Brundtlandové se díky pevné opozici ze strany rozvojových zemí ukázaly jako marné. Poprvé v historii provedla Rada bezpečnosti pět anonymních „fiktivních hlasování“, než přistoupila k hlasování formálnímu. Jediný Egypťan Butrus Butrus-Ghálí obdržel výraznější počet hlasů, který v posledním kole stoupl na jedenáct. Následným formálním hlasováním jej Rada doporučila Valnému shromáždění, které jeho jmenování schválilo.

Kofi Annan

1996: USA vetovaly znovuzvolení Butruse Butruse-Ghálího. Vinily ho ze zanedbání reforem OSN. Ve svém projevu na rozloučenou Butrus-Ghálí poznamenal, že mu v realizaci reforem zabránily chybějící finanční zdroje a především velké dluhy do kasy OSN, jejichž největší díl měly na svědomí USA. Valné shromáždění ho odměnilo bouřlivým potleskem. Následně jmenovalo Ghaňana Kofiho Annana jeho nástupcem. Annan si před tím získal pozornost americké velvyslankyně v OSN Madeleine Albrightové během působení v bývalé Jugoslávii jako šéf Odboru OSN pro mírové operace. Stal se tak prvním kariérním diplomatem OSN, který povýšil do nejvyšší funkce v organizaci.

2001: Po úspěšném prvním funkčním období plném významných změn, včetně fiskálně zodpovědnějšího rozpočtu a posílení aktivit v oblasti lidských práv a mezinárodních misí, byl Kofi Annan jednomyslně zvolen na druhé funkční období. Rada bezpečnosti jej nominovala již šest měsíců před vypršením prvního mandátu. Tak silná byla Annanova podpora. Ve svém druhém inauguračním projevu označil Annan za hlavní prioritu své další práce vztahy mezi členskými státy a OSN. Také se znovu přihlásil k závazku na reformu organizace.

UNA-USA je stejně jako České sdružení pro Spojené národy členem světové federace organizace, která vznikla rok po vzniku OSN. Cílem činnosti národních sdružení je podpora OSN. Informace o české UNA najdete na www.czechuna.cz

 

Ban Ki-moon se ujal úřadu generálního tajemníka OSN

02.01.2007 – V pořadí osmý generální tajemník OSN Ban Ki-moon se první den roku 2007 ujal vedení světové organizace. Dvaašedesátiletý zkušený diplomat, bývalý ministr zahraničí a obchodu Korejské republiky, vystřídal v čele OSN Kofiho Annana z Ghany.

Dosavadní kariéra

V době zvolení do čela OSN byl Ban Ki-moon ministrem zahraničí a obchodu Korejské republiky. Během své dlouhé profesionální kariéry prošel diplomatickými posty v Dillí, Washingtonu a ve Vídni. Vykonával funkce poradce prezidenta pro zahraniční politiku, nejvyššího poradce prezidenta pro otázky národní bezpečnosti, náměstka ministra nebo generálního ředitele pro americké záležitosti. Vždy byl zastáncem mírového uspořádání na Korejském poloostrově a mírových vztahů v regionu a na celém světě.

Jeho aktivní vztahy s Organizací spojených národů mají své počátky v roce 1975. Tehdy pracoval na odboru OSN ministerstva zahraničních věcí své země. Působil dále jako první sekretář stálé mise Korejské republiky při OSN v New Yorku a ředitel odboru OSN na ministerstvu zahraničí v Soulu. Během svého působení ve funkci velvyslance své země při OSN ve Vídni byl v roce 1999 předsedou „Přípravné komise Organizace pro všeobecnou úmluvu o zákazu jaderných zkoušek“. V letech 2001-2002 byl šéfem kabinetu korejského předsednictví Valného shromáždění (VS) OSN. Zasloužil se o rychlé přijetí rezoluce VS odsuzující teroristické útoky v New Yorku 11. září 2001. V této funkci také podnítil několik iniciativ na posílení funkčnosti Valného shromáždění.

Dlouhou dobu se angažoval v otázkách vztahů mezi dvěma korejskými státy. V roce 1992 byl zvláštním poradcem ministra zahraničí a v této funkci sloužil též jako místopředseda „Společné komise severu a jihu pro jadernou kontrolu“ po přijetí historické deklarace o nejaderném Korejském poloostrově. V září 2005 se jako ministr zahraničí Korejské republiky zasloužil o další historickou dohodu podporující mír a stabilitu na Korejském poloostrově, tzv. Společné prohlášení o vyřešení severokorejské jaderné otázky, přijaté v rámci šestistranných jednání.

Vzdělání

Ban Ki-moon získal titul bakaláře mezinárodních vztahů na Státní univerzitě v Soulu v roce 1970. V roce 1985 získal magisterský titul oblasti veřejné administrativy na Kennedyho škole Harvardské univerzity.

Ocenění

Je držitelem řady státních i mezinárodních ocenění, medailí a vyznamenání. V letech 1975, 1986 a znovu v roce 2006 byl oceněn nejvyšším jihokorejským státním vyznamenáním za zásluhy ve službách státu.

Osobní

Ban Ki-moon se narodil 13. června 1944. Se svou ženou Yoo (Ban) Soon-taek, se kterou se seznámil za studií v roce 1962, má jednoho syna a dvě dcery. Kromě korejštiny hovoří anglicky a francouzsky.

Návštěva Prahy

Jako šéf kabinetu tehdejšího předsedy Valného shromáždění Han Song-sua přijel v červnu 2002 na krátkou pracovní návštěvu České republiky. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, ministrem zahraničí a budoucím předsedou Valného shromáždění Janem Kavanem a zaměstnanci OSN v ČR.

 

2006


Valné shromáždění OSN kritizuje porušování lidských práv v KLDR, Bělorusku a Íránu

20.12.2006 – Valné shromáždění na svém zesedání v New Yorku přijalo tři rezoluce odsuzující porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), Bělorusku a v Íránu.

V případě KLDR vyjádřilo Valné shromáždění (VS)vážné znepokojení nad opakovanými zprávami o systematickém a vážném porušování lidských práv, včetně mučení, o situaci upchlíků, kteří byli ze země vykázáni, nebo se do KLDR naopak vrátili. VS kritizuje KLDR za sankce, které režim uvaluje na lidi, kteří se do země vracejí ze zahraničí a za další vážné porušování lidských práv.

Valné shromáždění dále vyzvalo vládu Bělorsuka, aby sladila volební standardy a další legislativní předpisy s mezinárodními standardy. Běloruskou vládu dále vyzývá, aby upustila od politicky motivovaných procesů, týrání a dalšího zneužívání obyvatel. Specificky se rezoluce VS zmiňuje i o tvrdých zásazích režimu proti novinářům.

Ve své další rezoluci vyzvalo VS íránské úřady k zajištění plného respektu k právu na svobodu shromažďování, názoru a slova i právu na řádný právní proces. Vyzývá Írán k eliminaci mučení a dalších forem krutého zacházení, veřejných exekucí a násilí páchaného na ženách a dívkách.

Valné shromáždění přijalo dalších 38 rezolucí a pět rozhodnutí, zabývajících se širokým spektrem případů, včetně izraelských vojenských akcí v Libanonu nebo náboženské netolerance. Přijalo také Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před nuceným zmizením. K úmluvě, kterou již v červnu letošního roku přijala Rada lidských práv, se připojilo již sto členských zemí OSN.

 

Nový generální tajemník Ban Ki-moon: „Pane generální tajemníku Annane, bude mi ctí pokračovat ve vašich šlépějích“

14.12.2006 – Ban Ki-moon dnes v New Yorku složil složil přísahu a stal se formálně generálním tajemníkem OSN. Bývalý ministr zahraničí Korejské republiky Ban Ki-moon se úřadu ujme 1. ledna 2007. V pořadí osmý generální tajemník a druhý z asijského kontinentu se zavázal, že jeho prvním cílem bude obnovení důvěry ve světovou organizaci.

Po složení přísahy ve Valném shormáždění OSN prohlásil dvaašedesátiletý Ban, že učiní vše, co je v jeho silách, aby Spojené národy dostály svému jménu a dokázaly naplnit očekávání miliard lidí.

Během setkání s novináři Ban Ki-moon řekl: „Můžete mě považovat za člověka, který plní poslání. Svou misi nazývám ‘Operace na obnovení důvěry‘- důvěry ve světovou organizaci a mezi členskými státy a Sekretariátem OSN. Věřím, že to nebude Mission Impossible.” Na dotaz týkající se současných hlavních krizí ve světě – Blízkého východu, Iráku a Dárfúru – odpovědě Ban, že se osobně bude zasazovat, aby strany všech konfliktů zasedly k mírovým vyjednáváním.

KLDR

Ban Ki-moon vyzval Korejskou lidově demokratickou republiku (KLDR), aby se znovu zavázala ke svému prohlášení ze září 2005, že se vzdá všech programů jaderných zbraní a vyzval ostatní členy šestistranných rozhovorů (Severní i Jižní Korea, Japonsko, Čína, Rusko a USA), aby zajistily nezbytnou ekonomickou pomoc, bezpečnostní záruky a usilovaly o normalizaci vztahů.

Popírání historických fakt je neakceptovatelné

Na otázku jak se dívá na konferenci o holokaustu, která proběhla tento týden v Teheránu, odpověděl, že „popírání historických fakt, zvláště v tak závažném případě, jako je holokaust, je jednoduše neakceptovatelné. Nesmíme přistoupit ani na výzvy k likvidaci jakéhokoli státu či národa. Tento zásadní princip musí být respektován jak rétoricky tak i v praxi všemi členy mezinárodního společenství,“ řekl Ban Ki-moon.

Nový generální tajemník bude také podporovat rozšíření Rady bezpečnosti OSN. Bude podněcovat členské státy k diskusím a co nejširšímu konsensu v této otázce.

Obnova důvěry v Sekretariát OSN

Během svého projevu ve Valném shromáždění vzdal zvolený generální tajemník hold svému předchůdci Kofimu Annanovi. „Pane generální tajemníku Annane, s nejvyšší pokorou přebírám právě od vás práci, kterou jste sám označil za nejvíce povznášející na světě. Bude mi ctí pokračovat ve vašich šlépějích,“ řekl Ban Ki-moon na adresu svého předchůdce. Současně zdůraznil, že jedním z jeho základních úkolů bude vdechnout nový život a obnovit důvěru v unavený Sekretariát OSN. Chce se zasadit o lepší využívání zkušeností a odbornosti zaměstnanců a podpořit jejich větší mobilitu.

Pocta Annanovi

Valné shromáždění se s odcházejícím generálním tajemníkem Kofim Annanem rozloučilo nekončícím potleskem a dalšími poctami. Přijalo také zvláštní rezoluci, kterou vzdalo hold muži, jenž zasvětil svůj život OSN. „Kofimu Annanovi jsme vděčni za nastartování hlubokých reforem, které mají OSN dovést k lepší službě všem lidem světa. Zanechává za sebou věčný odkaz. Svou vizí a vedením dovedl Organizaci spojených národů do 21. století. Výsledkem jeho práce je posílený multilaterální systém,“ řekla předsedkyně Valného shormáždění Sheikha Haya Rashed al-Khalifaová. Úlohu Annana v čele OSN vyzdvihla i celá řada zástupců zemí a regionálních skupin. Kofi Annan poté prohlásil, že přes mnohé obtíže i porážky „jsme dosáhli mnohého, na co jsem hrdý.“

 

Drahá voda pro chudé (Zpráva o lidském rozvoji 2006)

15.11.2006 – Je velkou ironií, že za čistou a nezávanou vodu ve všech částech světa platí chudí lidé více, než jejich bohatší spoluobčané, konstatuje Zpráva o lidském rozvoji (Human Development Report, HDR), kterou 9. listopadu zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP).

Podle zprávy UNDP, která se letos zaměřuje zejména na problematiku dostupnosti nezávadné vody, platí lidé v chudinských čtvrtích v keňském Nairobi za litr vody přibližně pětkrát až destkrát více než bohatší lidé žijící ve stejném městě v lepších čtvrtích. Nejchudší domácnosti v Nikaragui nebo na Jamajce utratí více než deset procent svých příjmů právě za vodu. Ve Velké Británii jsou to v průměru tři procenta rodinného rozpočtu, a to je považováno za velkou zátěž. Více než miliarda lidí ale vůbec nemá přístup k nezávadné pitné vodě, nebo si nemohou dovolit za dodávky vody platit.

V minulých letech byla široce diskutována otázka privatizace služeb spojených s dodávkou vody. Podle autorů zprávy HDR ale ani veřené financování ani privtatizace nevedou ke snížení ceny za vodu. Tyto debaty pouze odvádí pozornost od skutečného cíle, jímž je zpřístupnění pitné vody zejména těm, kteří si za ni nemohou dovolit platit. Vlády by měly příslušnými právními předpisy zajistit právo každého člověka na bezpečné a cenově dostupné zásobování vodou. Podle autorů HDR by to mělo být minimálně 20 litrů nezávadné vody na den a zdarma pro ty, kteří si za dodávky nemohou dovolit platit.

Proč platí chudí více?

K bohatším lidem se voda běžně dostává od jednoho dodavatele. V chudinských čtvrtích, kde není rozvodná síť, se ale na zásobování vodou podílí celá řada dodavatelů: veřejné pumpy, prodejci, dopravci, nosiči. Prodejci často vodu získávají z obecních zdrojů. Cena ale roste s tím, jak se voda dostává přes jednotlivé články dodavatelského řetězce ke spotřebitelům. Konečná cena je pak desetkrát i dvacetkrát vyšší než od primárního dodavatele.

Největší propast v zásobování vodou je mezi městy a venkovskými oblastmi. Důvody jsou nejen ekonomické, ale i politické. Voličská základna je na venkově pro politiky mnohem méně zajímavá než ta bohatší městská. Na venkovském trhu se pak více prosazuje soukromý sektor, jako například v indickém státě Gujarat, protože veřejné zdroje míří jinam. Majitelé pozemků v Gujaratu vystavěli hluboké studny, které ale stahují vodu z celého okolí. Prodávají ji pak za vysokou cenu těm, jejichž studny následkem toho vyschly.

Veřejné versus soukromé

V zemích s vysokým počtem chudých se problém přístupu k vodě nevyřeší bez pomoci veřejných financí. Zkušenosti například z Argentiny, Bolívie, Filipín, ale i z USA ukazují, že soukromý sektor není všelékem. Veřejný v této oblasti nadále převládá, v rozvojových zemích zajišťuje 90% služeb. Obecní či státní podniky ale neposkytují chudým vždy kvalitní služby. Soukromý i veřejný sektor by se tudíž v této oblasti měly doplňovat v zájmu zajištění dodávek vody.

Kolik se v současnosti vynakládá na zásobování vodou?

Oblast zásobování vodou trpí v mnoha zemích chronickým nedostatkem financí. Veřejné výdaje činí většinou méně než 0,5% HDP. Výdaje na zbrojení jsou ale často mnohonásobně vyšší. Například v Etiopii desetkrát převyšují výdaje na zásobování vodou. V Pákistánu je to dokonce téměř padesátkrát více.

Zásobování vodou není oblastí, na kterou je zaměřena pozornost dárců rozvojové pomoci. Autoři zprávy ale upozorňují, že je utné zvýšit ji až o 4 miliardy USD ročně. Jedině tak lze dosáhnout splnění jednoho z důležitých rozvojových cílů tisíciletí: snížit do roku 2015 na polovinu počet lidí, kteří nemají přístup k nezávadné pitné vodě. Autoři HDR zdůrazňují, že prostředky vynaložené na rozvoj vodní infrastruktury se mnohonásobně vrátí díky úspoře času lidí a zvýšením jejich produktivity. Každý investovaný americký dolar se vrátí osmkrát, říká zpráva HDR.

 

Návrh nové strategie rozvojové činnosti OSN

10.11.2006 – Současný styl práce OSN v rozvojových zemích je rozdrobený, nedostatečně strukturovaný a ve svém důsledku málo efektivní. V řadě zemí působí až deset různých programů a agentur OSN, v některých dokonce dvacet i více. Taková situace je neudržitelná. Rozvojové programy OSN jsou roztříštěné a administrativní náklady zbytečně vysoké.

Z této situace vycházela pracovní skupina, která byla na začátku roku pověřena úkolem vypracovat návrh na restrukturalizaci řízení činnosti OSN v oblasti rozvoje. Ve zprávě, kterou skupina předložila 9. listopadu 2006 generálnímu tajemníkovi a Valnému shromáždění OSN, její členové říkají: „Navrhujeme sice smělý, ale současně realistický plán restrukturalizace. Jeho cílem je dobré řízení, dostatečné financování a v konečném výsledku efektivnější práce OSN ve prospěch zemí a komunit, ve kterých působí. Systém OSN v oblasti rozvojové pomoci musí být radikálně změněn, aby byla organizace schopna působit jako jednolitý celek,“ říkají shodně tři spolupředsedové pracovní skupiny, premiéři Mozambiku, Norska a Pákistánu.

Předložený plán počítá s tím, že činnost všech organizací, programů a agentur OSN v jednotlivých zemích musí být jednotně řízena jedním koordinátorem, který bude v nezávislém procesu vybrán z kterékoli organizace OSN působící v dané zemi. OSN bude tedy fungovat jako tzv. jednotný „country team“ se společným rozpočtem. Jedním z hlavních hnacích motorů činnosti OSN v rozvojových zemích musí být naplňování tzv. rozvojových cílů tisíciletí (MDG). V této oblasti by měla podpora přicházet i z fondu pro rozvojové cíle (MDG Funding Mechanism). Ten by měl zaručit adekvátní a také předvídatelné financování činnosti.

„Chceme, aby se OSN stala strategickým hráčem na úrovni jednotlivých států, poskytující podporu v přípravě a realizaci národních strategií rozvoje,“ říká Luísa Dias Diogo, ministerská předsedkyně Mozambiku.

Dohledem nad činností národních týmů OSN by byla pověřena Rada pro udržitelný rozvoj (Sustainable Development Board). V ní by měli působit členové řídících výborů Rozvojového programu OSN (UNDP), Populačního fondu OSN (UNFPA) a Dětského fondu OSN (UNICEF). UNDP by se ujal celkového vedení a řízení činnosti národních týmů, současně by některé ze svých okrajovějších aktivit předal těm programům a agenturám OSN, do jejichž působení takové činnosti spadají. Šéf UNDP by se současně stal koordinátorem rozvojové pomoci (UN Development Coordinator) a za svou činnost by byl odpovědný Radě pro udržitelný rozvoj.

Na otázku zda navrhované změny nejsou příliš radikální odpovídá norský premiér Jens Stoltenberg, že „nejradikálnější by bylo nedělat v současné chvíli vůbec nic. Z hlediska současných výzev a problémů jsou struktury OSN již nevyhovující. Necháme-li organizaci takovou, jaká je, necháme ji pouze sloužit krátkodobým národním zájmům.“

Doporučení pracovní skupiny pro jednotnou koordinaci rozvojových činností OSN vycházejí z dřívějších reformních návrhů současného generálního tajemníka Kofi Annana. Valné shromáždění se jimi bude zabývat příští rok.

Hlavní doporučení pracovní skupiny v deseti bodech:

Rozvoj

  1. OSN bude vystupovat na úrovni jednotlivých států jako jeden celek, pod vedením jediného koordinátora, s jedním programem a rozpočtem, a tam, kde to bude možné, bude působit pod společnou střechou jediné úřadovny.
  2. Pro dohled na činnost OSN na úrovni států bude vytvořena Rada pro udržitelný rozvoj.
  3. V rámci ECOSOC by mělo vzniknout tzv. Globální fórum lídrů (Global Leader’s Forum), jemuž by měla připadnout koordinační role činností OSN v ekonomické a sociální oblasti.
  4. Generální tajemník OSN, prezident Světové banky a výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu by měli dosáhnout formální dohody o rozdělení vlastních úloh na globální i národní úrovni.

Financování

  1. Zřízen by měl být tzv. mechanismus financování rozvojových cílů tisíciletí (MDG Funding Mechanism), který by byl zdrojem mnohaletého financování činnosti týmů OSN na národní úrovni.

Humanitární pomoc

  1. Posílena má být vedoucí role OSN v humanitární pomoci a řízení přechodu od pomoci k rozvoji.

Životní prostředí

  1. Mezinárodní řízení ochrany životního prostředí musí být posíleno. Zlepšit se musí efektivita a cílené akce v této oblasti.

Gender

  1. Vzniknout by měla nová a dynamická organizace OSN, která se bude zabývat otázkami rovných příležitostí pro ženy.

Ostatní

  1. Do roku 2008 by měl vzniknout jednotný vyhodnocovací systém OSN. Sjednotit by se měly také praktiky různých organizací OSN v oblasti lidských zdrojů, plánování a řízení. Cílem je lepší hramonizace a v konečném důsledku lepší efektivita.
  2. Generální tajemník by měl zřídit nezávislý tým, jehož úkolem bude eliminovat duplikování činností v systému OSN.

 

Změna klimatu se stává jednou z nejzávažnějších hrozeb lidstvu

6.11.2006 – V hlavním městě Keni byla zahájena dvoutýdenní Konference OSN o změně klimatu. Do Nairobi se sjelo více než 5 000 delegátů ze 178 zemí. Diskutovat budou o nejen o obecných otázkách globálních změn klimatu, ale i o hledání tržních mechanismů na omezení emisí karbonu a další spolupráci v rámci Kjótského protokolu, jehož platnost vyprší na konci roku 2012.

Zasedání v Nairobi je již dvanáctou konferecí 189 zemí, které jsou signatáři Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a druhým setkáním 166 zemí, které se připojily ke Kjótskému protokolu.

Keňský ministr životního prostředí Kivutha Kibwana při zahájení konference varoval, že změny klimatu mohou vážně ohrozit vše, čeho jsme dosud dosáhli v boji proti chudobě. Vyzval zástupce všech přítomných států ke konkrétní společné akci, abychom byli schopni čelit důsledkům klimatických změn. “Změna klimatu se stává jednou z nejzávažnějších hrozeb celému lidstvu,” zdůraznil.

Šéf sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Yvo de Boer vyzval delegáty, aby během konference rozhodli o konkrétních krocích, které je nutné v příštích pěti letech učinit na ochranu proti účinkům změny klimatu. “V Nairobi nyní musíme přijmout rozhodnutí, která povedou ke konkrétním krokům. Potřebujeme dosáhnout shody jak řídit a využívat prostředky z fondu, určeného na řešení důsledků klimatických změn.“

Tento fond je financován ze systému emisních kreditů. Ten umožňuje vyspělým zemím investovat do projektů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a za to získat emisní kredity. Šéf UNFCCC de Boer se sice obává, že v Nairobi nebude silná vůle dohodnout se na budoucí spolupráci po vypršení Kjótského protokolu. Zároveň ale věří, že mezi zeměmi panuje poměrně silný konsensus, že je nutné přijmout rychlá opatření, abychom byli schopni vyhnout se drastickým následkům změn klimatu.

 

Súdán souhlasí s pomocí OSN misi Africké unie v Dárfúru

6.10.2006 Generální tajemník OSN Kofi Annan přivítal pozitivní reakci vlády Súdánu na zvýšenou podporu OSN operacím mise Africké unie k zajištění míru v súdánském Dárfúru. Tomuto stanovisku předcházely zamítavé kroky ze strany vlády Súdánu. Hlasy volající po širším zapojení OSN do krize v Dárfúru ovšem v poslední době zesilují.

Podle mluvčího OSN obdržel generální tajemník Kofi Annan dopis od súdánského prezidenta Omera Hassana Al-Bašira, ve kterém Chartúm souhlasí s poskytnutím pomoci OSN. Annan věří, že navrhovaný balík pomoci bude realizován rychle ve spolupráci s Africkou unií (AU) a za plné podpory vlády Súdánu. Annan v té souvislosti uvítal prohlášení súdánské vlády, že je připravena pokračovat v dialogu s OSN v zájmu brzkého a trvalého řešení situace v Dárfúru.

V „balíku pomoci“ poskytne OSN misi AU logistickou a materiální pomoc a vojenský a policejní personál. OSN také nabízí přímou pomoc při odstraňování min, informování veřejnosti a celkové realizaci Dárfúrské mírové dohody.

Generální tajemník Kofi Annan zdůrazňuje, že krize v Dárfúru musí být řešena politicky, nikoli vojensky. Pouze politická dohoda, ve které všechny zúčastněné strany přijmou závazky, které budou následně realizovat, může přinést skutečný mír do této oblasti.

Africká unie nedávno prodloužila mandát své mise do konce letošního roku, Rada bezpečnosti prodloužila mandát mise OSN v zemi do dubna 2007.

Konflikt v Dárfúru si od roku 2003 vyžádal na 400 000 obětí. Více než tři milióny lidí byly nuceny opustit své domovy. OSN a nevládní organizace pokračují v hlášeních případů zabíjení, sexuálního násilí a jiných činů, které přináší místnímu obyvatelstvu další a další strádání.

 

Bahrajnské předsednictví 61. Valného shromáždění

12. září 2006 V newyorském sídle Organizace spojených národů dnes začalo 61. Valné shromáždění, které je příležitostí pro setkání zástupců států, diskuzi o společných problémech a reflexi. Předsednictví VS přebralo království Bahrajnu. Oproti minulému roku bude 61. VS reprezentováno ženou. Švédského předsedu Jana Eliassona vystřídala v předsednickém křesle politička šajcha Haja Rašíd Chalífaová.

Po oficiálním zahájení proběhne ve dnech 14. a 15. září dialog na vysoké úrovni o mezinárodní migraci a rozvoji. Ten se bude zabývat jak související zprávou generálního tajemníka, tak i konkrétními opatřeními a politikami hostitelských zemí i zemí původu migrujícího obyvatelstva. Posléze se ve dnech 18. a 19. září uskuteční setkání zástupců států o problematice nejméně rozvinutých zemích světa. Účelem tohoto zasedání je zhodnocení pokroku při realizaci Akčního programu Dekády OSN za odstranění chudoby 2001 – 2010. Na programu VS bude následovat devítidenní všeobecná rozprava, která započne 19. září. Zasedání delegací všech 192 členských států se bude zabývat řadou ožehavých mezinárodních problémů, o nichž se budou moci vyjádřit nejvyšší představitelé států a vlád. Všeobecným tématem rozprav, které od roku 2004 členům navrhuje budoucí předseda VS, je v letošním roce „realizace globálního partnerství pro rozvoj“. Těsně před zahájením všeobecné rozpravy bude generální tajemník OSN Valné shromáždění informovat o činnosti organizace v uplynulém období.

  1. VS bude mít před sebou nabitý program čítající 150 bodů. Hlavní pozornost bude věnována již zmíněné reformě OSN, a to zejména velmi citlivé reformě Rady bezpečnosti a Sekretariátu OSN, činnosti nově vytvořených orgánů a také velmi důležitému jmenování nástupce Kofiho Annana ve funkci generálního tajemníka (na základě doporučení RB OSN bude na podzim jmenován v pořadí již 8. generální tajemník OSN). Mezi další klíčové otázky bude patřit například mezinárodní úmluva o terorismu, předcházení ozbrojeným konfliktům nebo ochrana životního prostředí.

VS bude dále řešit situaci na Blízkém východě, otázku Palestiny, Afghanistánu či Kypru, jednat by se mělo o budoucím financování mírových misí, efektivní kooperaci humanitární pomoci či spolupráci OSN s jinými organizacemi. V neposlední řadě půjde o „oživení“ samotného Valného shromáždění.

 

Rezoluce Rady bezpečnosti o Íránu

31. července 2006 S odvoláním na článek 40 Charty OSN, který hovoří o zatímních opatřeních k odvrácení možného ohrožení míru, přijala Rada bezpečnosti rezoluci 1696 týkající se íránského jaderného programu. Rada bezpečnosti po Íránu vyžaduje „zastavení všech činností souvisících s obohacováním uranu a zpracováním jaderného paliva včetně výzkumu a vývoje“ a zároveň jej vyzývá ke spolupráci a splnění požadavků Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA).

O splnění podmínek obsažených v této rezoluci má Radu bezpečnosti informovat generální ředitel IAEA 31. srpna 2006.

Pokud Írán požadavky Rady bezpečnosti nesplní, bude rada zvažovat přijetí opatření na základě článku 41 kapitoly VII Charty OSN, který umožňuje uvalení hospodářských a diplomatických sankcí.

Rezoluci podpořilo čtrnáct členů rady, proti hlasoval pouze Katar.

 

Černá hora se stala 192. členským státem OSN

28. června 2006 Generální tajemník OSN dnes přivítal nového člena Organizace spojených národů, jehož vlajka s dvojtým orlem na červeném poli zavlála během oficiálního ceremoniálu před budovou centrály v New Yorku. O přijetí Černé hory za člena OSN rozhodlo Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti.

Občané Černá hory rozhodli o nezávislosti na Srbsku v referendu, které se konalo 21. května. V prvním prohlášení k Valnému shromáždění řekl prezident Černé hory, Filip Vujanović, že jeho země na sebe bere výzvu i odpovědnost k aktivní podpoře mezinárodního mírového úsilí, řešení konfliktů i humanitární pomoci. Zdůraznil, že Černá hora klade zvláštní zřetel na dobré sousedské vztahy, zejména že se bude snažit posílit spolupráci se Srbskem.

Kofi Annan pochválil Černou horu za získání samostatnosti nenásilnou a demokratickou cestou. „Občané Černé hory prokázali, že oddanost demokratickým hodnotám a principům právního státu je nejefektivnější formou dosahování politických cílů. Ukázali, že i ty nejobtížnější a nejcitlivější problémy lze řešit mírově.“

 

1. zasedání Rady OSN pro lidská práva

Dne 19. června 2006 poprvé zasedala nová Rada OSN pro lidská práva. Sedmačtyřicet členů, kteří byli dne 9. května individuálně zvoleni v tajném hlasování absolutní většinou států OSN, se sešlo na dvoutýdenním inauguračním zasedání v Ženevě. Předsedou rady byl zvolen mexický vyslanec, ochránce lidských práv, Louis Alfonso De Alba.

Rada pro lidská práva byla ustanovena 15. března rezolucí Valného shromáždění. Její vznik navrhl v rámci pokračující reformy OSN Kofi Annan ve své zprávě Ve větší svobodě v březnu loňského roku. Jeho návrh podpořil i zářijový summit OSN. Rada nahrazuje Komisi OSN pro lidská práva, která ukončila činnost 27. března během svého posledního 62. zasedání. Za šest desetiletí své existence se komise výrazným způsobem podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let však ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov generálního tajemníka se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice. Přestože je rada zcela novým orgánem, který, narozdíl od komise, jež spadala pod Ekonomickou a sociální radu OSN, podléhá přímo Valnému shromáždění, zachovává si některé kladné stránky komise. V minulosti se například osvědčila spolupráce s nevládními organizacemi, nezávislými experty nebo zvláštních zpravodajů. V průběhu červnového zasedání si rada určí program své práce na příští rok. Dále má na programu například diskuzi o výroční zprávě Vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

To, jak bude nová Rada pro lidská práva fungovat, záleží zejména na jejích členech. Podle ustanovující rezoluce mají být vedeni principy univerzality, nestrannosti, objektivity a neselektivnosti. Není na světě stát, který by měl úplně čistý štít ve všech aspektech lidských práv. Všechny státy musí být za porušování lidských práv činěny odpovědnými.

Noví členové rady se zavázali udržovat nejvyšší standardy v podpoře a ochraně lidských práv. Na dodržení jejich slibů budou hledět nejen občané těchto konkrétních států, ale občané celého světa.

 

Rezoluce Rady bezpečnosti o Dárfúru

16. května 2006 Rada bezpečnosti jednomyslně přijala rezoluci, jejíž výsledkem může být vznik mírové mise OSN v západosúdánském Dárfúru. Rezoluce vyzývá Súdán, aby do oblasti vpustil experty OSN, kteří spolu s pracovníky mise Africké unie (AU) v této oblasti technicky zhodnotí převedení současné mise AU na mírovou misi OSN. Předání kontroly nad Dárfúrem Organizaci spojených národů odsouhlasila také Bezpečností komise Africké unie. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN byla přijata podle článku VII Charty OSN, který v případě jejího nedodržení umožňuje přijetí donucovacích opatření.

Rezoluce navazuje na uzavření mírové dohody z 5. května 2006 mezi súdánskou vládou a největší skupinou povstalců, v níž se tyto strany mimo jiné dohodly na spolupráci s Africkou unií, Spojenými národy, regionálními a mezinárodními organizacemi a členskými státy OSN na urychleném převedení jednotek AU pod mírovou operaci OSN.

 

Nová Rada pro lidská práva OSN

16.březen 2006 Po měsících intenzivních vyjednávání schválilo 15. března 2006 Valné shromáždění OSN rezoluci ustanovující novou Radu pro lidská práva. Ve zprávě “Ve větší svobodě” z března 2005 Kofi Annan navrhl v rámci reformy OSN vznik rady, jejímž úkolem bude zefektivnit práci na poli lidských práv a nahradit často kritizovanou Komisi pro lidská práva. Jeho plán podpořil i záříjový Světový summit v New Yorku. Generální tajemník považuje volbu Valného shromáždění za historický krok, který pomůže zlepšit životy miliónů lidí na celém světě. Vznik Rady pro lidská práva dává podle něj OSN příležitost pro nový začátek v lidskoprávním úsilí.

Rezoluce byla přijata 170 hlasy. Proti hlasovaly Spojené státy americké, Izrael, Marshallovy ostrovy a Palau. Venezuela, Irán a Bělorusko se zdržely hlasování.

Při projevech předcházejících samotnou volbu prohlásil Jan Eliasson, předseda Valného shromáždění, že se jedná o rozhodující moment nejen pro lidská práva, ale i pro postavení OSN jako celku. Zdůraznil několik skutečností, kterými se rada bude výrazně lišit od komise.

Rada pro lidská práva bude mít jakožto orgán přímo podřízený Valnému shromáždění vyšší status. Geografické zastoupení v ní bude vyrovnanější a oproti komisi, která zasedala jednou ročně po dobu šesti týdnů, se zvýší počet zasedání rady nejméně na deset týdnů během roku.

Členové rady budou voleni Valným shromážděním absolutní většinou hlasů. Každý kandidát bude volen individuálně a přímo, v tajné volbě musí obdržet nejméně 96 hlasů.

Pokud by člen rady systematicky či krutě porušoval lidská práva, může být dvoutřetinovou většinou hlasujících přítomných členů Valného shromáždění zbaven členství v radě. Funkční období v radě bude tříleté, jeden členský stát může být zvolen maximálně na dvě po sobě následující funkční období.

Rada bude mít 47 členů. První volba členů je plánována na 9. května a první zasedání nové rady se podle přijaté rezoluce uskuteční 19. června 2006.

 

Zpráva o situaci osob zadržovaných na Guantánamo

16.2.2006 Pět nezávislých výšetřovatelů Komise OSN pro lidská práva dnes zveřejnilo zprávu o situaci osob zadržovaných na námořní základně USA v zálivu Guantánamo. Ze závěrů zprávy vyplývá, že se pokračující zadržování osob v tomto vězení rovná svévolné vazbě. Podle jejich doporučení by Spojené státy měly postavit všechny zadržované osoby před nezávislý soud, nebo je propustit.

Zpráva je výsledkem osmnáctiměsíčního zkoumání, jež bylo založeno na informacích poskytnutých vládou USA, na rozhovorech s bývalými vězni z Guantánamo, kteří v současnosti žijí, nebo si odpykávají své tresty ve Francii, Španělsku a Velké Británii, a ze zpráv obhájců některých současných vězňů. Použity byly také veřejné informace nevládních organizací, odtajněné oficiální dokumenty USA a zprávy z médií. Odborníkům OSN nebyl umožněn volný přístup k osobám zadržovaným v Guantánamu, s nimiž chtěli provádět rozhovory.

Dokument obsahuje také vyjádření velvyslance USA při úřadovně OSN v Ženevě Kevina Moleyho.

Více informací naleznete na internetových stránkách Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská právawww.ohchr.org.

Celá zpráva je ke stažení na zde.

 

Rezoluce Rady guvernérů IAEA o Íránu

6.února 2006 Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) přijala 4.2.2006 ve Vídni rezoluci, kterou žádá generálního ředitele IAEA, aby podal zprávu o íránském jaderném programu Radě bezpečnosti OSN.

Tento dokument je výsledkem třídenních rozhovorů iniciovaných Francií, Německem a Velkou Británií, které požádaly o zvláštní schůzku Rady guvernérů kvůli porušení pečetí ze strany Teheránu na zařízeních používaných k výrobě obohaceného uranu.

Tím, že IAEA požádala generálního ředitele Muhamada El-Baradeje o předání všech zpráv a rezolucí týkajících se implementace bezpečnostních opatření v Íránu Radě bezpečnosti, byla tato sporná otázka poprvé přenesena z Rady guvernérů na půdu Rady bezpečnosti.

Již v září minulého roku zjistila Rada guvernérů, že íránská porušení Dohody o nešíření jaderných zbraní spadají do pravomoci Rady bezpečnosti, která může nařídit sankce.

Celý text rezoluce Rady guvernérů ke stažení zde.

 

2005


Boj proti chudobě je podmíněn rovností pohlaví

Nová zpráva Populačního fondu OSN vyzývá k ukončení diskriminace ženského pohlaví a k dodržení slibů daných ženám a dívkám celého světa

12. října 2005 Podle Zprávy o světové populaci, kterou dnes v Informačním centru OSN v Praze zveřejnil Alain P. Mouchiroud z bratislavské pobočky Populačního fondu OSN, nebude světový boj proti chudobě úspěšný, pokud vlády nezačnou přijímat opatření k zamezení diskriminace ženského pohlaví.

Zpráva s podtitulem „Slib rovnosti: rovnost pohlaví, reprodukční zdraví a rozvojové cíle“ vyzývá představitele států a vlád k dodržení slibů, které byly dány ženám a mladým lidem v souvislosti s bojem proti chudobě na Summitu tisíciletí v roce 2000. Větší podpora žen a mladých lidí, kteří tvoří většinu obyvatel země, urychlí dlouhodobý rozvoj. Pokud jim tato podpora poskytnuta nebude, ještě několik dalších generací se bude potýkat s extrémní chudobou.

„Vůdci světového společenství neskoncují s chudobou dokud neskoncují s diskriminací ženského pohlaví“, řekla ředitelka fondu UNFPA Thoraya Ahmed Obaid při příležitosti zveřejnění zprávy. „Chudobu nezamezíme dokud nezamezíme násilí páchanému na ženách a dívkách. Chudoba nemůže být historií dokud ženy nebudou moci plně užívat svá sociální, kulturní, ekonomická a politická práva.“

Rovnost pohlaví, jež je zakotveno i v Chartě OSN, jejíž 60. výročí si letos připomínáme, má ekonomický a sociální smysl. Diskriminace vede k nižší produktivitě a vyšším nákladům na zdravotní péči. Způsobuje také vyšší úmrtnost matek i dětí a výrazně ohrožuje snahy o zmírnění chudoby na celém světě.

Celosvětově jsou totiž problémy reprodukčního zdraví, včetně HIV/AIDS, hlavní příčinou úmrtí a onemocnění žen ve věku 15 až 44 let. Svět tak přichází o obrovskou část produktivní síly. 529 tisíc žen ročně zemře v důsledku těhotenství, přestože většině z těchto problémů lze předejít. Obtížný přístup k moderním formám antikoncepce je hlavní příčinou přibližně 76 milionů neplánovaných těhotenství jen v rozvojovém světě a vede k 19 milionům nebezpečných potratů po celém světě. Mnoho z těchto zákroků končí trvalým postižením nebo smrtí.

Výhody investování do politických, ekonomických a vzdělávacích příležitostí pro ženy a dívky se ukazují rychle a přínosy nejsou jen ekonomické. Způsobují také zmenšení rodin, děti se stávají zdravějšími a vzdělanějšími, HIV se šíří pomaleji a snižuje se i praktikování tradičních zvyků, které ohrožují zdraví.

Přes všechny nové zákony a programy ke zlepšení podmínek chudých žen, je postup změn příliš pomalý. Zatímco se mnohé státy snaží lépe zpřístupnit vzdělání nebo zdravotní péči ženám, mladým lidem a jiným marginalizovaný skupinám populace, statistiky stále udávají smutná čísla.

Ruku v ruce s chudobou jde nedostatečný přístup k plánovanému rodičovství a reprodukčnímu zdraví. Současná světová populace je 6,5 biliónů lidí a předpokládá se, že v roce 2050 populace dosáhne 9,1 biliónů. A to za předpokladu, že si lidé budou moct zvolit kdy a jak často chtějí mít děti.

Násilí, pravděpodobně nejsystematičtější a nejrozšířenější zneužívání lidských práv, stále terorizuje miliony žen a dívek bez ohledu na místo, rasu nebo socioekonomický stav. Zpráva uvádí, že každá třetí žena na světě se během svého života stane obětí fyzického, sexuálního či jiného násilí, obvykle páchaném příbuzným či známým. Dospívající dívky jsou zvlášť zranitelné. Přes 50 procent sexuálně napadených žen je mladších 15 let. Jen ve velmi málo případech je obětem poskytnuta podpora, spravedlnost nebo pomoc.

Globálně ženy zaujímají 16 procent křesel v parlamentech na celém světě, což je jen o 4 procenta více než tomu bylo v roce 1990. Velkých úspěchů v tomto bodě dosahují rozvojové státy. Rwanda dokonce předčila Švédsko v poměru žen v parlamentu.

„Ženy tohoto světa mají dost slibů,“ řekla ředitelka Obaid. „Čas vypršel. Máme prostředky, máme závazky, teď potřebujeme činy.“

 

UNFPA je mezinárodní rozvojovou agenturou, která podporuje práva všech žen, mužů i dětí na zdravý život a rovné příležitosti. UNFPA podporuje státy v užívání údajů o obyvatelstvu k vytváření politik a programů k redukci chudoby a snaží se zajistit, aby každé těhotenství bylo chtěné, každý porod bezpečný, aby se s každou ženou a dívkou jednalo s úctou a respektem a aby se mezi mladými lidmi nešířilo HIV/AIDS. Populační fond OSN vydává od roku 1978 každoročně zprávu o stavu světové populace.

 

Zpráva OSN o sociální situaci ve světě 2005: Nerovnosti rostou mezi lidmi i státy

25.srpna 2005 Přestože v určité části světa dochází v posledních letech k nevídanému ekonomickému růstu a zlepšování životní úrovně, ve větší zbývající části se potýkají s chudobou a nerovností. Upozorňuje na to Zpráva o sociální situaci ve světě, kterou zveřejnila Organizace spojených národů. Zpráva se zaměřuje na problematiku formální a neformální ekonomiky, prohlubování rozdílů mezi vyučenými a nevyučenými dělníky, na otázku růstu nevyrovnanosti ve zdravotní péči, vzdělání a příležitostech k účasti na sociálním, ekonomickém a politickém životě.

K hlavním závěrům zprávy patří:

  • Globalizace je doprovázena růstem nerovnosti mezi zeměmi i mezi lidmi uvnitř jednotlivých států.
  • Celosvětovým problémem zůstává nezaměstnanost, v poslední době zejména nezaměstnanost mezi mladými lidmi.
  • Miliony lidí zůstávají na hranici extrémní chudoby, přestože mají zaměstnání.
  • Roste nerovnost v přístupu ke zdravotní péči a vzdělání.
  • Násilí má často kořeny v nerovnosti.
  • Lidé s postižením, starší osoby, mládež a původní obyvatelstvo jsou skupiny, které jsou často zcela vyloučeny z rozhodovacích procesů ve společnosti.

Hlavní doporučení zprávy jsou:

  • Nevyrovnanost světa v důsledku globalizace musí být řešena rovnoměrnějším rozdělováním výnosů globální ekonomiky. Ruku v ruce s tím musí jít podpora demokracie.
  • Musí být posílena demokracie a právní řád, aby zejména marginalizované skupiny obyvatelstva měly rovnější přístup ke zdrojům a rozhodovacím procesům. K tomu je nutná zřetelná politická vůle.
  • Vyrovnání sociálních nerovností ve světě je v zájmu odvrácení globálního konfliktu a násilí.
  • Zvýšenou pozornost je nutné věnovat rozšiřování příležitostí, zejména pro mladé, které povedou ke snižování nezaměstnanosti.

 

Annan v Madridu představil strategii OSN

11. března 2005 Generální tajemník OSN Kofi Annan v Madridu vyzval všechny členské státy OSN, aby se spojily v boji proti terorismu. Zdůraznil potřebu jednotného chápání tohoto nebezpečí a nutnost překonání zdlouhavých vyjednávání o definici terorismu, která podkopávají morální autoritu organizace. Annan na mezinárodním fóru v Madridu představil strategii systému OSN v celosvětovém boji proti terorismu.

Ve svém vystoupení objasnil pět základních pilířů strategie OSN:

  • zrazovat nespokojené skupiny od toho, aby využívaly teroristických aktivit k dosažení svých cílů;
  • zabránit teroristům v přístupu k prostředkům, které jim umožní provést útoky;
  • odstrašovat státy od podpory terorismu;
  • rozvíjet kapacity států pro prevenci terorismu;
  • bránit lidská práva v boji proti terorismu.

Generální tajemník v souvislosti s tím vyzval členské státy, aby se dohodly na dokončení mezinárodní úmluvy, která by postavila mimo zákon všechny formy terorismu. Vyzval je dále, aby se postavily za jasnou a společnou definici terorismu, jak to navrhuje tzv. panel na vysoké úrovni – tým osobností, který na sklonku loňského roku prezentoval svou zprávu o globálních hrozbách a výzvách. Panel vyzývá k přijetí definice, která by jasně stanovila, že „teroristická je každá akce, která má způsobit smrt nebo vážné fyzické poškození civilistů nebo nebojujících a klade si za cíl zastrašit obyvatelstvo nebo donutit vládu či mezinárodní organizaci, aby udělala nebo naopak zastavila určitou akci.

Annan zdůraznil, že nejen političtí vůdcové, ale i “občanská společnost a církevní představitelé musí jasně odsoudit teroristické útoky jako kriminální činy, které jsou neomluvitelné”. Zvláště pak upozornil, že skutečná podstata terorismu vychází z přesvědčení, že tato taktika je účinná a schválená minimálně těmi, jejichž jménem teroristé věří, že jednají. “Naším úkolem je jednoznačně dokázat, že se mýlí,” řekl Annan.

Dalším pilířem globálního boje proti terorismu je schopnost a odpovědnost států zabránit nebo se případně vypořádat s teroristickými útoky. Generální tajemník řekl, že toho lze dosáhnout “podporou dobrých způsobů vládnutí a především vlády zákona s podporou profesionálních policejních a vojenských sil, které respektují lidská práva.” Respekt k lidským právům je jedním z pěti pilířů strategie OSN proti terorismu.

Generální tajemník v Madridu také oznámil, že v rámci svého úřadu vytvoří zvláštní pracovní skupinu, která se bude pravidelně scházet, aby se zbývala problematikou terorismu a souvisejícími otázkami v celém systému OSN. “Všechny programy, agentury a odbory OSN mohou a musí přispět k naplňování naší strategie,” řekl Kofi Annan.

Kofi Annan pronesl svůj projev na závěrečném zasedání Mezinárodního sumitu o demokracii, terorismu a bazpečnosti v Madridu, který je připomínkou obětí loňského útoku na madridském nádraží. Potřebu celosystémové strategie proti terorismu zdůraznil panel na vysoké úrovni ve své prosincové zprávě. Panel vyzval generálního tajemníka, aby se postavil do čela tohoto úkolu.

 

Proč svět potřebuje Spojené národy

Kofi Annan

5. března 2005 V uplynulém roce jsem četl mnoho mediálních útoků na Organizaci spojených národů. Trápí mě to, protože v OSN pracuji celý svůj život. Vždy jsem činil vše, co je v mých silách, abych napravil její nedokonalosti, zlepšil ji a posílil. O důležitosti tohoto úkolu jsem přesvědčen, protože silná světová organizace je pro lidstvo nezbytná.

Když zasáhla na sklonku loňského roku země v Indickém oceánu ničivá vlna tsunami, která usmrtila nejméně 150 tisíc lidí a miliony dalších připravila o živobytí, reagoval okamžitě americký prezident Bush a dal dohromady skupinu států, které v postižené oblasti disponovaly vojenskými silami. Bylo to důležité rozhodnutí, které pomohlo okamžitě nastartovat humanitární pomoc.

O týden později v Jakartě na setkání o mnohonárodní humanitární pomoci se všichni zúčastnění – včetně USA – shodli na tom, že by se vedení měla ujmout OSN. Proč? Ze dvou důvodů.

Zkušenosti a nestrannost

Za prvé, OSN má potřebné znalosti a zkušenosti. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, který jsem vytvořil v roce 1997 krátce po svém nástupu do funkce, je určen přesně pro tu úlohu, která je v tomto případě potřebná – má jednoduchou strukturu, je nezávislý, schopný rychle lokalizovat potřebnou pomoc a spojit se s organizacemi, které takovou pomoc mohou dopravit na místo určení.

Druhý důvod je ještě důležitější. S OSN jsou ochotny spolupracovat všechny zainteresované strany: vlády i obyvatelé postižených zemí, dárcovské instituce a neziskové organizace, jejichž role je při takových katastrofách klíčová. Ti všichni uznávají, že OSN je tím správným vůdcem, protože nehraje pouze za jednu stranu. Patří celému světu.

Irák

Dalším příkladem významu OSN – i když vzhledem k jeho ostře rozdělujícímu politickému kontextu příkladem složitějším – je Irák. Není pochyb o tom, že válka v Iráku před dvěma lety vyvolala v mnoha lidech ztrátu důvěry v OSN. Ti, kdo podporovali vojenský zásah proti Saddámu Husajnovi, byli zklamáni, že Rada bezpečnosti podle jejich názoru neměla odvahu prosazovat své vlastní rezoluce. Ti, kteří vojenskému zásahu naopak odporovali, znechutila neschopnost OSN zabránit válce, kterou považovali za zbytečnou nebo předčasnou.

Když však Spojené státy a jejich spojenci chtěli, aby jim při řízení země pomáhal irácký orgán se širokou národní a mezinárodní podporou, obrátili se o pomoc a radu na OSN a mého zvláštního zmocněnce Sergia Vieiru de Mello. Ten přesvědčil Paula Bremera, že by měla být vytvořena přímo irácká vládní rada a ne pouhý poradní orgán. Zároveň přesvědčil klíčové irácké vůdce, mezi nimi ajatolláha Sistáního, aby svým stoupencům dali svolení do této rady vstoupit.

Sergio a jeho 21 kolegů zaplatili za svou odvahu a odhodlání pomoci Iráku životem – stejně jako řada dalších pracovníků OSN, o nichž se však tolik nemluví.

Iráčané a Američané oslovili OSN také kvůli volbám. OSN pomáhala s vypracováním volebního zákona a zákona o politických stranách, pomohla vybrat a zaškolit členy nezávislých volebních komisí i stovky organizátorů voleb a sestavit seznamy voličů. Svými radami světová organizace podpořila i průběh vlastních voleb, asistovala při sčítání hlasů a vyhlášení výsledků. Máme s tím velké zkušenosti. OSN sama organizovala či pomáhala organizovat volby v 92 zemích, v nedávné minulosti například v Afghánistánu či Palestině.

Nejdůležitější ale je, že naše přítomnost dala volbám v Iráku potřebnou legitimitu. Výsledky voleb organizovaných jen pod dohledem koaličních sil a Iráčanů vybraných spojenci, by se ve světě a pravděpodobně i v Iráku setkaly s mnohem slabším přijetím.

Iráčané nyní mají prozatímní parlament, který si sami zvolili, a brzy budou mít i zvolenou vládu. Parlament má za úkol vytvořit ústavu a vláda musí izolovat své nejzarytější oponenty tím, že si získá důvěru skupin, jež ve volbách nehlasovaly, zejména sunnitských Arabů, a zapojí je do politického procesu.

I zde je místo pro pomoc ze strany OSN. Můžeme poskytnout odborné rady při koncipování ústavy. Můžeme oslovit a přivést k dialogu ty skupiny obyvatelstva, které se voleb nezúčastnily, ale jsou ochotny své cíle prosazovat prostřednictvím mírového vyjednávání. Světové společenství může pod naším vedením společně pomoci Iráku v obnově po letech diktatury a války.

Dřívější neshody kolem útoku na Irák se dnes mohou stát výhodou. Právě proto, že OSN s některými dřívějšími operacemi v Iráku nesouhlasila, má dnes velmi potřebnou důvěrohodnost i přístup k těm iráckým kruhům, jejichž souhlas se zapojením do nového politického procesu je pro trvalý mír v zemi nezbytný. Naše role může být velmi užitečná díky nezávislosti a nestrannosti. Pokud budeme nazíráni jen jako nástroj či prodloužená ruka americké zahraniční politiky, budeme pro svět bezcennou organizací.

Kritika OSN nemíří správným směrem

Ve výčtu důležitosti OSN mohu pokračovat. OSN v současné době řídí 18 mírových operací ve válkou zmítaných zemích po celém světě, poskytuje humanitární pomoc desítkám milionů lidí po celém světě – hladovějícím, chudým, osobám bez domova. Když se tudíž špatně informovaní kritici snaží OSN podrazit nohy, neubližují ve skutečnosti diplomatům či byrokratům, ale nevinným lidem postiženým válkami a chudobou, kteří od světového společenství zoufale potřebují pomoc.

Často se setkáváme s kritikou nedostatku zásadovosti v rozhodovacím procesu OSN s poukazem na to, že organizace se 191 členy musí nevyhnutelně dospívat pouze ke kompromisním řešením. Všichni, kdo útočí na OSN kvůli tomu, že se jí nedaří sloužit globálním zájmům, by měli kriticky přehodnotit rozhodování každého jednotlivého státu v této organizaci. Zjistí, že je co kritizovat. Měli by však pamatovat, že OSN, stejně jako USA a další velké demokracie, procházejí neustálým vývojem a usilují o to, aby odstraňovaly rozdíly mezi realitou a ideály, z nichž vzešly. Skutečnost, že tyto rozdíly existují, je dalším důvodem, proč by se zastánci svobody a míru měli snažit OSN pozvednout a nikoli ji srážet.

Ropa za potraviny

OSN má samozřejmě k dokonalosti daleko, ačkoli některá nedávná obvinění na její adresu jsou neoprávněná. Dosavadní výsledky nezávislého vyšetřování týmu bývalého šéfa americké centrální banky Paula Volckera napomohly osvětlit problémy v programu Ropa za potraviny. Některá z obvinění v této věci se však ukázala jako přehnaná a nepravdivá.

Jsem první, kdo přiznává, že vyšla na světlo znepokojivá fakta – etické poklesky a nedbalý management. Proto jsem připraven s pomocí členských států uskutečnit takové reformy řízení, po nichž volají výsledky Volckerovy zprávy.

Sexuální zneužívání

Ještě více šokující jsou početné případy sexuálního zneužívání nezletilých osob vojáky a zaměstnanci OSN v Demokratické republice Kongo a jiných afrických zemích. Sekretariátu OSN i členským státům trvalo příliš dlouho, než si rozsah tohoto problému uvědomily, podnikly účinná opatření a viníky potrestaly. Nyní však tak činíme a jsem odhodlán dohlédnout, aby vše bylo dovedeno do konce.

Za osm let ve funkci generálního tajemníka OSN jsem již s podporou členských států udělal hodně abych učinil OSN soudržnější a výkonnější. Teď je však třeba učinit ji průhlednější a zodpovědnější, nejen vůči diplomatům-zástupcům vlád členských států, ale také vůči veřejnosti.

OSN nemůže přežít 21. století, pokud nebudou mít obyčejní lidé na celém světě pocit, že dělá něco pro ně. Že je chrání před válkami, bídou, hladomory, nemocemi a poškozováním životního prostředí. V nedávných letech nás trpké zkušenosti naučily, že svět, v němž jsou celé země ponechány na pospas špatným vládcům a chudobě, není bezpečný pro nikoho. Musíme usilovně bojovat proti nemocem a hladu, proti terorismu, šíření smrtonosných zbraní a zločinu.

Na prvním místě potřebujeme rozhodnutí Rady bezpečnosti k zastavení ohavných zločinů v súdánském Dárfúru a přivést válečné zločince před mezinárodní spravedlnost.

Summit OSN 2005

Letos v září máme dobrou příležitost učinit OSN užitečnější pro všechny její členy. Představitelé zemí z celého světa se sjedou na summit OSN do New Yorku. Předložím jim program odvážných, ale dosažitelných návrhů, díky nimž by OSN mohla pracovat lépe a učinit svět spravedlivějším a bezpečnějším.

Jsem přesvědčen, že o to stojí lidé nejen v USA, ale všude na světě. Američané mají ale víc než ostatní moc něco udělat budou-li naslouchat a spolupracovat s ostatními a postaví se do čela společného úsilí. Očekávám proto letošní září s velkou nadějí.

Tento článek byl publikován dne 22. února 2005 v deníku Wall Street Journal.

 

Mírové mise OSN

Celkový počet mírových operací OSN od roku 1948: 60
Probíhající mírové operace OSN: 16

 

Počty příslušníků mírových misí OSN
Vojenský personál a příslušníci policie v misích OSN 67 392
Počet zemí, které poskytují vojenský a policejní personál 105
Mezinárodní civilní personál 4 504
Místní civilní personál 7 904
Dobrovolníci 1 682
Celkový počet osob sloužících v misích OSN 81 482
Počet případů úmrtí ve službách misí OSN od roku 1948 1 997

 

Poznámka: Vojenský personál představuje vojenské pozorovatele a/nebo příslušníky vojenských jednotek. Údaje o počtu zabitých zahrnují vojáky, policisty a civilní pracovníky mezinárodního aparátu a místní personál.

 

Finanční náklady mírových operací OSN
Schválený rozpočet na mírové operace od 1.7.2004 do 30.6.2005 cca 4,47 mld. USD
Schválené zdroje na mírové operace od 1.7.2005 do 30.6.2006 cca 3,55 mld. USD
Odhad celkových nákladů na mírové operace od r. 1948 do 30.6.2005 cca 36,01 mld. USD
Nezaplacené příspěvky na mírové operace k 30. 6. 2005 cca 1,73 mld. USD

 

Probíhající mírové operace OSN

UNTSO od května 1948
United Nations Truce Supervision Organization
Mise OSN pro dohled nad příměřím
Počet vojenského personálu: 152
Počet mezinárodního civilního personálu: 101
Počet místního civilního personálu: 120
Počet případů úmrtí: 41
Vyhrazené náklady na rok 2005: 29,04 mil. USD (hrubý)

 

UNMOGIP od ledna 1949
United Nations Military Observer Group in India and Pakistan
Skupina vojenských pozorovatelů OSN v Indii a Pákistánu
Počet vojenského personálu: 44
Počet mezinárodního civilního personálu: 25
Počet místního civilního personálu: 47
Počet případů úmrtí: 9
Vyhrazené náklady na rok 2005: 8,37 mil. USD (hrubý)

 

UNFICYP od března 1964
United Nations Peacekeeping Force in Cyprus
Mírový sbor OSN na Kypru
Počet vojenského personálu: 876
Počet civilních policistů: 51
Počet mezinárodního civilního personálu: 37
Počet místního civilního personálu: 110
Počet případů úmrtí: 174
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06 (včetně dobrovolného příspěvku Kypru ve výši 1/3 celkové částky a Řecka 6,5 mil. USD): 46,51 mil. USD (hrubý)

 

UNDOF od června 1974
United Nations Disengagement Observer Force
Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí
Počet vojenského personálu: 1 029
Počet mezinárodního civilního personálu: 38
Počet místního civilního personálu: 106
Počet případů úmrtí: 40
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 43,71 mil.USD (hrubý)

 

UNIFIL od března 1978
United Nations Interim Force in Lebanon
Dočasná mise OSN v Libanonu
Počet vojenského personálu: 1 995
Počet mezinárodního civilního personálu: 103
Počet místního civilního personálu: 290
Počet případů úmrtí: 250
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 99,23 mil.USD (hrubý)

 

MINURSO od dubna 1991
UN Mission for the Referendum in Western Sahara
Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře
Počet vojenského personálu: 226
Počet civilních policistů: 6
Počet mezinárodního civilního personálu: 127
Počet místního civilního personálu: 100
Počet případů úmrtí: 10
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 47,95 mil.USD (hrubý)

 

UNOMIG od srpna 1993
United Nations Observer Mission in Georgia
Pozorovatelská mise OSN v Gruzii
Počet vojenského personálu: 120
Počet civilních policistů: 121
Počet mezinárodního civilního personálu: 99
Počet místního civilního personálu: 183
Počet případů úmrtí: 8
Schválený rozpočet na období 07/05-06/065: 36,38 mil.USD (hrubý)

 

UNMIK od června 1999
United Nations Administration Mission in Kosovo
Správní mise OSN v Kosovu
Počet vojenského personálu: 37
Počet civilních policistů: 2 612
Počet mezinárodního civilního personálu: 667
Počet místního civilního personálu: 2 501
Počet dobrovolníků OSN: 196
Počet případů úmrtí: 33
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 252,55 mil. USD (hrubý)

 

UNAMSIL od října 1999
United Nations Mission in Sierra Leone
Mise OSN v Sierra Leone
Počet vojenského personálu: 3 360
Počet civilních policistů: 70
Počet mezinárodního civilního personálu: 221
Počet místního civilního personálu: 422
Počet dobrovolníků OSN: 89
Počet případů úmrtí: 165
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 113,22 mil. USD (hrubý)

 

MONUC od listopadu 1999
United Nations Observer Mission in the Democratic Republic of the Congo
Pozorovatelská mise OSN v Konžské demokratické republice
Počet vojenského personálu: 16 078
Počet civilních policistů: 324
Počet mezinárodního civilního personálu: 775
Počet místního civilního personálu: 1 291
Počet dobrovolníků OSN: 427
Počet případů úmrtí: 60
Schválený rozpočet na období 07/05-10/05: 403,41 mil. USD (hrubý)

 

UNMEE od července 2000
United Nations Mission in Ethiopia and Eritrea
Mise OSN v Etiopii a Eritrei
Počet vojenského personálu: 3 293
Počet mezinárodního civilního personálu: 242
Počet místního civilního personálu: 245
Počet dobrovolníků OSN: 66
Počet případů úmrtí: 9
Schválený rozpočet na období 07/04-07/05-06/06: 185,99 mil. USD (hrubý)

 

UNMIL od září 2003
United Nations Mission in Liberia
Mise OSN v Libérii
Počet vojenského personálu: 14 881
Počet civilních policistů: 1 084
Počet mezinárodního civilního personálu: 579
Počet místního civilního personálu: 753
Počet dobrovolníků OSN: 430
Počet případů úmrtí: 46
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 760,57 mil. USD (hrubý)

 

UNOCI od dubna 2004
United NationsOperation in Côte d’Ivoire
Operace OSN v Côte d’Ivoire
Počet vojenského personálu: 6 248
Počet civilních policistů: 210
Počet mezinárodního civilního personálu: 310
Počet místního civilního personálu: 292
Počet dobrovolníků OSN: 131
Počet případů úmrtí: 5
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 386,89 mil.USD (hrubý)

 

MINUSTAH 1. června 2004
United Nations Stabilization Mission in Haiti
Stabilizační mise OSN na Haiti
Počet vojenského personálu: 6 264
Počet civilních policistů: 1 401
Mezinárodní civilní personál: 433
Místní civilní personál: 451
Počet dobrovolníků OSN: 142
Počet případů úmrtí: 7
Schválený rozpočet na období 07/05-06/065: 494,89 mil.USD (hrubý)

 

ONUB 1. června 2004
United Nations Operation in Burundi
Operace OSN v Burundi
Počet vojenského personálu: 5 498
Počet civilních policistů: 103
Počet mezinárodního civilního personálu: 340
Počet místního civilního personálu: 378
Počet dobrovolníků OSN: 153
Počet případů úmrtí: 12
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06: 307,69 mil. USD (hrubý)

 

UNMIS od března 2005
United Nations Mission in the Sudan
Mise OSN v Súdánu
Počet vojenského personálu: 1 349
Počet civilních policistů: 70
Počet mezinárodního civilního personálu: 469
Počet místního civilního personálu: 615
Počet dobrovolníků OSN: 48
Počet případů úmrtí: 0
Schválený plánovaný počet vojenského personálu: 10 000
Schválený plánovaný počet civilních policistů: 715
Navrhovaný počet mezinárodního civilního personálu: 1 018
Navrhovaný počet místního civilního personálu: 2 632
Navrhovaný počet dobrovolníků OSN: 214
Rozpočtový závazek na období 07/05-10/05: 315,99 mil. USD (hrubý)

 

Poznámka: Prostředky pro mise UNTSO a UNMOGIP jsou hrazeny z pravidelného rozpočtu OSN vytvářeného na dvouleté období. Ostatní mise OSN jsou financovány ze speciálních oddělených účtů sestavovaných na jednoleté období na základě příspěvků jednotlivých členských států OSN.

 

Súdán:

Vláda nese odpovědnost za zločiny v Dárfúru

1.února 2005  Ze zprávy vyšetřovací komise jmenované OSN, která dostala za úkol zjistit, zda došlo v oblasti válkou sužovaného Dárfúru ke genocidě, vyplývá, že vláda a džandžauídské milice nesou odpovědnost za zločiny podle mezinárodního práva. Ve své zprávě důrazně doporučuje postoupit případ Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).

Komise došla k závěru, že vláda o genocidu neusilovala. Nicméně zjistila, že se vládní síly a milice měly podíl a dopouštěly se „nevybíravých útoků, zabíjení civilistů, mučení, vynucených zmizení, ničení vesnic, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, drancování a násilného přesídlování“.

Ve vyjádření k 177stránkové zprávě vyzval generální tajemník Kofi Annan Radu bezpečnosti, aby zvážila případné sankce s ohledem na to že podle vyšetřovací komise „vážné porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva přerostlo ve zločiny podléhající mezinárodnímu právu.“

Pětičlenná komise objevila hodnověrné důkazy také o odpovědnosti povstaleckých sil za možné válečné zločiny, včetně zabíjení civilistů a drancování.

Od počátku roku 2003, kdy se povstalci částečně na protest proti rozdělování hospodářských zdrojů chopili zbraní, byly zabity desetitisíce lidí a až 1,85 milionů lidí se dali na útěk ze svých domovů, ať už v rámci své země nebo do sousedního Čadu. Závěr, že nešlo o cílenou politiku genocidy, nesmí nikterak zlehčovat závažnost spáchaných zločinů, uvádí komise. „Mezinárodní zločiny, ať už jsou to zločiny proti lidskosti či válečné zločiny, k nimž došlo v Dárfúru, nejsou méně závažné a ohavné, než genocida,“ vyjádřila se komise ve své zprávě. Nicméně podstatný prvek záměru genocidy komise nezjistila, alespoň co se týká centrálních vládních úřadů.

Komise doporučila vytvořit kompenzační komisi, která by zaručila odškodnění obětí zločinů, ať už byli jejich pachatelé identifikováni či nikoliv. „Komise se domnívá, že Rada bezpečnosti musí zasáhnout nejen proti pachatelům, ale také v zájmu obětí,“ uvádí zpráva.

Komise poskytla Annanovi zapečetěný seznam osob podezřelých z odpovědnosti, jež by měly být předány příslušnému žalobci. „Má podpora ICC je obecně známa,“ prohlásil Kofi Annan. „Rozhodnutí však náleží Radě bezpečnosti, nikoliv mně. Podstatné je, že těmto lidem hrozí stíhání. Tak závažné zločiny nelze páchat beztrestně.“

 

Jižní Asie:

Měsíc po tsunami

26. ledna 2005 Koordinátor humanitární pomoci OSN Jan Egeland předložil měsíc poté, co ničivá vlna tsunami zasáhla desítku zemí v Indickém oceánu, pozitivní přehled „významné, efektivní, rychlé a robustní“ mezinárodní reakce, která pomohla zachránit desítky tisíc životů před nepřízní osudu. Na tiskové konferenci v New Yorku Egeland uvedl, že při celkovém počtu mrtvých přesahujícím 200 000 mezinárodní humanitární operace koordinovaná OSN úspěšně zabránila druhé vlně obětí způsobené nemocemi. Celý proces, který obvykle trvá tři a více měsíců, tentokrát zabral jediný měsíc. Při inventarizaci uplynulého měsíce vyzdvihl především místní komunity a vlády postižených zemí. Reakci dárců označil za bezprecedentní. Z 997 milionů dolarů požadovaných v rámci humanitární výzvy OSN již bylo přislíbeno více než 775 milionů.

Jan Egeland uvedl, že v indonéském Acehu – nejvíce postižené oblasti – a v Somálsku přetrvávají velké problémy s přístupem a pomoc se zřejmě dosud nedostala ke všem potřebným. Potravinová pomoc již ale proudí k více než 1,2 milionu lidí a jejich počet se může zvýšit až na 2 miliony. Celkem pro půl milionu lidí se podařilo zajistit zásobování čistou vodou. Děti se začaly vracet do škol.

„Myslím, že vstupujeme do nové fáze, fáze obnovy a rehabilitace,“ řekl Jan Egeland. „V mnoha oblastech tato fáze již začala. V Acehu a na Sumatře to ještě nějaký čas potrvá.“ Zapojí se stovky partnerů nejen ze systému OSN, ale i Světová banka, Asijská rozvojová banka, rozvojové agentury, nevládní organizace a státní instituce.

 

2004


Bezpečnější svět: Naše společná odpovědnost

Jak reformovat mezinárodní systém, aby byl schopen čelit současným výzvám?

2.prosince 2004 V sídle OSN v New Yorku byla zveřejněna zpráva tzv. Panelu na vsoké úrovni (High Level Panel), nazvaná„Bezpečnější svět: Naše společná odpovědnost“. Tým uznávaných autorit pověřil před rokem generální tajemník Kofi Annan zpracováním návrhů na reformu mezinárodního systému včetně Organizace spojených národů. Cílem je posílit schopnost světa čelit současným výzvám a hrozbám.

Předseda panelu, bývalý thajský premiér Anand Panyarachun, v předmluvě 95 stránkové zprávy prezentuje novou vizi kolektivního systému bezpečnosti. Tým, který na zprávě pracoval více než rok, sestává z 16 bývalých hlav států, ministrů zahraničí a odborníků na bezpečnostní, vojenské, diplomatické i rozvojové otázky. Ve své zprávě se vyslovují pro zachování práva států na sebeobranu, včetně preventivního zásahu, pokud je možnost útoku evidentní. Zdůrazňují, že v případech současných akutních hrozeb zejména terorismu v kombinaci se zbraněmi hormadného ničení musí být Rada bezpečnosti schopna přijímat rozhodnutí dříve, rychleji a přímočařeji než tomu bylo dosud.

Změny, které jsou ve zprávě navrženy, se týkají nejzávažnějších globálních problémů, jako je např. ospravedlnitelnost vojenského zásahu nebo boj proti chudobě a nemocem. Zpráva vychází z předpokladu, že v současném světě globálního obchodu, terorismu a zbraní hromadného ničení je hrozba jakémukoli státu či národu hrozbou všem. Všechny státy proto musí spolupracovat na obraně vlastní bezpečnosti. Přes důraz na kolektivní bezpečnost zpráva konstatuje, že suverénní státy budou i nadále těmi, kdo musí na prvním místě reagovat na současná nebezpečí. Mnohé státy jsou ale příliš slabé a špatně vybavené, aby byly schopny naplňovat svou suverenitu odpovědně.

 

Svět založený na vládě zákona

Z projevu generálního tajemníka OSN Kofiho Annana
ve Všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN 2004

24. září 2004  Myšlenka „vlády zákona a nikoli lidí“ je téměř stejně stará jako civilizace sama. Na chodbě nedaleko zasedací síně Valného shromáždění OSN je vystavena replika zákoníku krále Chammurabiho, platného před více než třemi tisíci lety v zemi, která se dnes jmenuje Irák. Většina předpisů tohoto zákoníku se nám dnes zdá nepřijatelně tvrdá. Najdeme v něm však právní zásady, které od těch dob uznává – i když jen zřídka realizuje v plném rozsahu – téměř každá lidská společnost. Mimo jiné sem patří právní ochrana chudých, omezování silných, aby nemohli utlačovat slabé, zásada, že zákony jsou schvalovány veřejně a jsou známy všem. Tento zákoník byl mezníkem pro budování řádu, v němž mocní nevytvářejí právo, ale právo vytváří moc. Mnohé ze států zastoupených ve Valném shromáždění může hrdě poukázat na své vlastní základní dokumenty, které jsou na této jednoduché koncepci založeny. Z tohoto prostého principu vychází i Organizace spojených národů.

Vláda zákona ohrožena

Dnes je však vláda zákona ve světě ohrožena. Opakovaně jsme svědky bezostyšného přehlížení zásadních zákonů. Těch, které vyžadují respekt k životu, respekt k civilistům a osobám zranitelným, zejména dětem. Za všechny jen několik výrazných aktuálních případů:

V Iráku jsou chladnokrevně zabíjeni civilisté. Humanitární pracovníci, novináři a další civilní osoby jsou bráni jako rukojmí a barbarsky vražděni. Zároveň jsme byli i svědky nemilosrdného zneužívání iráckých vězňů.

V súdánském Dárfúru jsou stovky tisíc lidí vyháněni z domovů a jejich obydlí jsou ničena. Znásilňování žen je běžnou praktikou a záměrnou strategií. V severní Ugandě jsou mrzačeny děti a zároveň jsou nuceny účastnit se nevyslovitelně krutých akcí. V Beslanu byly děti zajaty jako rukojmí a brutálně zmasakrovány.

V Izraeli se civilisté, včetně dětí, stávají terčem bezohlednosti sebevražedných palestinských útočníků. V Palestině jsme svědky ničení domovů, zabírání půdy a zbytečných ztrát civilistů v důsledku užití nepřiměřené síly ze strany Izraele. Ve všech částech světa pak vidíme pokusy o podobé činy vyvolané propagandou, ať už namířenou proti Židům, muslimům či vůči každému, kdo se odlišuje od svého společenství.

Podobné skutky nemůže ospravedlnit žádná příčina, žádná křivda, ať už je jakkoli pravdivá. Jsou naší hanbou. Skutečnost, že se vůbec ještě vyskytují, je výsledkem našeho kolektivního selhání v respektování zákonů i svých bližních. Musíme vycházet ze zásady, že nikdo nestojí nad zákonem a nikomu nesmí být upírána zákonná ochrana. Každý stát, který prosazuje vládu zákona doma, ji musí respektovat i v zahraničí; a každý stát, který na ní trvá v zahraničí, ji musí prosazovat i doma.

Ano, vláda zákona začíná doma. Příliš často ale selhává. Stále kolem sebe vidíme nenávist, korupci, násilí a vyloučení. Zranitelní se jen těžko domáhají zastání. Mocní manipulují zákony tak, aby si udrželi moc a hromadili bohatství. Do občanských svobod zasahuje dokonce i boj proti terorismu. Ten je určitě nutný, ale ne nezbytně musí omezovat svobody.

Na mezinárodní úrovni potřebují všechny státy, slabé i silné, spravedlivé normy, které všichni musí dodržovat. Soubor takových norem již existuje. Je jedním z úspěchů OSN, že mezinárodní úmluvy a zákony řeší širokou řadu otázek, včetně vzájemného obchodu, terorismu, mořského práva, zbraní hromadného ničení a celé řady dalších. Systém mezinárodních norem má ale nadále řadu nedostatků a trhlin. Příliš často jsou uplatňovány selektivně a prosazovány svévolně. Postrádají účinná opatření, která by ze souboru právních norem učinila efektivní právní systém.

Zákony je třeba uvést do praxe

Často zaznívá názor, že orgány, které mají vynucovací pravomoci, jako například Rada bezpečnosti, ji ne vždy využívají spravedlivě či efektivně. Na druhou stranu ti, kteří se vlády zákona nejhorlivěji dovolávají napříkad v Komisi pro lidská práva, často činí jinak, než sami kážou. Ti, kteří chtějí legitimitu poskytovat, ji musejí sami ztělesňovat. Ti, kteří se dovolávají mezinárodního práva, ho musejí sami respektovat. Respekt vůči zákonům v jednotlivých zemích se zakládá na vědomí, že my všichni můžeme ovlivnit jejich vytváření a uplatňování. Totéž musí platit také v celosvětovém společenství. Žádný stát se nesmí cítit vyloučen. Všichni musejí vědět, že mezinárodní právo se vztahuje na všechny a také chrání legitimní zájmy všech.

Samotný koncept vlády zákona však nestačí. Zákony je nutné prosazovat v praxi. Proti šíření a potenciálnímu použití zbraní hromadného ničení se můžeme nejlépe bránit právě posílením a dodržováním smluv o odzbrojení a ustanovení o jejich kontrole. Dodržováním zákonů můžeme zamezit přístup teroristů k finančním zdrojům i bezpečným útočištím. To je nezbytná součást jakékoli strategie proti terorismu. Oživení vlády zákona a důvěry v jeho nestranné použití je nadějí pro obnovu společností rozvrácených konflikty. Zákony, včetně rezolucí Rady bezpečnosti, jsou nejlepším základem pro řešení dlouhotrvajících konfliktů – na Blízkém východě, v Iráku, i v jiných částech světa. Důsledným dodržováním mezinárodního práva můžeme a musíme dostát své odpovědnosti za ochranu nevinných civilistů před genocidou, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny. Jak jsem varoval ve Valném shromáždění již před pěti lety, nadřadíme-li státní suverenitu nad tuto odpovědnost, nebo si budeme myslet, že to není naše povinnost, historie nás velmi tvrdě odsoudí.

Dárfúr

Byl jsem vyzván Radou bezpečnosti, abych jmenoval mezinárodní komisi, která prošetří zprávy o porušování lidských práv v súdánském Dárfúru a posoudí, zda došlo ke zločinu genocidy. Urychleně tak učiním. Nesmí to však být považováno za odklad, během něhož zločiny v této devastované oblasti mohou pokračovat. Bez ohledu na právní definici zla, které se tam děje, a musí šokovat svědomí každé lidské bytosti.

Africká unie se velkoryse ujala vůdčí role a odpovědnosti za vyslání pozorovatelů a ochranných sil do Dárfúru. Činí tak i v oblasti politického urovnání, které samo o sobě může přinést mír a bezpečnost do této oblasti. Všichni však víme, že nedávno ustavená AU na vše sama nemůže stačit. Musíme jí proto poskytnout veškerou podporu. Bylo by chybou si myslet, že se Dárfúr týká pouze Afričanů. Oběťmi jsou lidské bytosti, jejichž lidská práva musejí být pro nás všechny posvátná. Všichni musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom jim pomohli, a musíme tak učinit okamžitě.

 

Odstraňování chudoby přináší pozitivní výsledky, situace v nejkritičtějších oblastech světa se ale nezlepšuje

7. září 2004 Generální tajemník OSN zveřejnil svou každoroční zprávu o naplňování rozvojových cílů, které stanovilo zvláštní zasedání OSN v roce 2000 u příležitosti vstupu do nového tisíciletí. Jejím podtitulem by mohlo být: snižuje se počet extrémně chudých, zlepšila se dostupnost vzdělání, došlo také ke zmírnění nemocnosti a hladu.

Ve východní, jižní a jihovýchodní Asii dnes žije o 200 milionů extrémně chudých lidí (těch, kdo mají na živobytí v přepočtu jeden americký dolar nebo méně na den) méně než v roce 1990. Pokrok v potírání extrémní chudoby lze zaznamenat také v severní části Afriky. Školní docházka v základních školách v Jižní Americe a Karibiku, severní Africe i v bývalých sovětských republikách přesáhla 90% dětí. Také hladovění je ve všech regionech světa na ústupu, ne však v takové míře, aby bylo možné do roku 2015 splnit vytýčený cíl snížit počet hladovějících na polovinu. Podle zprávy GT OSN se také zlepšila situace v přístupu k nezávadné vodě.

Přes zřetelně pozitivní vývoj však zpráva OSN současně upozorňuje, že situace v těch nejméně rozvinutých, nejchudších zemích se nejen nezlepšuje, ale v mnohých případech dokonce zhoršuje.

Co se týče situace v otázce míru a bezpečnosti, generální tajemník ve své zprávě upozorňuje, že počet i rozsah mírových operací OSN se dostává na historické maximum. Zlepšuje se tak naděje na řešení konfliktů, systém OSN, který disponuje s omezenými prostředky, to však značně vyčerpává. Generální tajemník upozorňuje, že nároky kladené na organizaci v oblasti udržování míru jsou nejvyšší od roku 1990.

 

Stažení z pásma Gazy je cestou k míru

Zvláštní koordinátor OSN pro Blízký východ Terje Roed-Larsen informoval Radu bezpečnosti o situaci na palestinských územích

13. července 2004 Zvláštní koordinátor pro Blízký východ a osobní zmocněnec generálního tajemníka Terje Roed-Larsen informoval Radu bezpečnosti o situaci na palestinských územích. Uvedl, že navrhované stažení Izraele z pásma Gazy, bude-li správným způsobem implementováno, je jedinečnou příležitostí pokročit na cestě k míru. Obě strany však dosud neučinily žádný hmatatelný pokrok v naplňování závazků tzv. „cestovní mapy“. V této situaci izraelský premiér Šaron oznámil významnou iniciativu předpokládající stažení izraelských ozbrojených sil z Gazy a části Západního břehu. Ukončení okupace Gazy by bylo nejvýznamnějším krokem k vzájemnému uznání mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (PLO).

Úspěch této iniciativy vyžaduje splnit klíčové předpoklady na obou stranách. Úkolem Izraele je úplné stažení z pásma Gazy a předání kontroly reformované a reorganizované Palestinské samosprávě, která zajistí spolehlivé bezpečnostní záruky a umožní dohled třetích stran přijatelných jak pro Izrael, tak pro Palestinskou samosprávu. Úkolem Palestinců je neprodlená reforma bezpečnostních sil na základě požadavků „cestovní mapy“, které podrobněji rozpracovává egyptská iniciativa. V sázce je věrohodnost Palestinské samosprávy, jejíž zájmy i zájmy palestinského lidu lze nejlépe hájit ráznými reformními a reorganizačními kroky, které by jí vrátily důvěru, jíž se dřív těšila, zdůraznil Roed-Larsen.

Mezinárodní společenství musí podpořit obě strany. „Připouštím, že by pro nás pro všechny bylo příjemnější navrhnout dokonalý plán, předat ho zainteresovaným stranám a jen sledovat, jak ho v dobré víře plní,“ řekl Roed-Larsen. „Takový luxus si bohužel nemůžeme dovolit. Zbývají nám jen dvě možnosti: bez ustání, trpělivě a neúnavě jednat a snažit se najít východisko z tohoto konfliktu, nebo sedět se založenýma rukama a přihlížet, jak lidé krvácejí. Rozhodnutí je na každém z nás.“

Terje Roed-Larsen řekl Radě bezpečnosti, že od poslední debaty v radě se násilí v regionu nezmírnilo: 61 Palestinců a 7 Izraelců přišlo o život a dalších 580 Palestinců a 71 Izraelců bylo zraněno. Dále uvedl, že pokud obě strany okamžitě nepřijmou kroky k zastavení krveprolití a nevyřeší své rozpory u jednacího stolu, přijde o život mnoho dalších lidí. Od září 2000 bylo zabito 3 499 Palestinců a 949 Izraelců. Více než 34 000 Palestinců a 6 000 Izraelců bylo zraněno. Pokračují demolice domů a uzavírky silnic a cest nadále ovlivňují životy statisíců Palestinců. Opatření omezující svobodu pohybu zůstávají nadále v platnosti a jen občas jsou zmírněna. Řada důležitých kontrolních stanovišť byla uzavřena, což má za následek omezení dopravy mezi palestinskými osadami a ztížení přístupu do Jeruzaléma.

Nezbytnost politického řešení

Události posledních tří let ukazují, že pouze politické řešení může zabránit krveprolití a umožní Palestincům žít normálním životem. Mezinárodní společenství proto přišlo s návrhem mírové „cestovní mapy“, kterou posvětila rezoluce Rady bezpečnosti 1515. Ta zároveň vyzývá obě strany k realizaci navrhovaných opatření. Obě strany se bohužel rozhodly tuto výzvu ignorovat. Potvrzují se tak slova historičky Barbary Tuchmanové, která poukázala na jev patrný v celém průběhu historie, že bez ohledu na dobu či místo, prosazují vlády často politiku, která je v evidentním rozporu s jejich vlastními zájmy.

Palestinská samospráva navzdory četným slibům svého vedení nedosáhla žádného pokroku při plnění klíčového úkolu zakročit proti násilí a teroru. Ani reforma a reorganizace struktury Palestinské samosprávy se neposunula vpřed. Izraelská vláda naproti tomu neučinila žádný pokrok v naplňování závazku okamžitého zrušení osad postavených od března 2001 a zmrazení veškerých osadnických aktivit.

Palestinské reformy jsou zaváděny velmi pomalu. Jediným vysvětlením může být nedostatek politické vůle. Palestinská samospráva se rozhodla letos na podzim uspořádat místní volby. Tento krok by měl vést k vytvoření demokratičtějších místních institucí a sám o sobě je tedy žádoucí. Samospráva však zatím nereagovala na opakované výzvy mezinárodního společenství, aby reformovala svůj volební systém tak, aby byl v souladu s minimálními mezinárodními standardy. Samospráva pověřila přípravou voleb a dohledem nad registrací voličů namísto existující Ústřední volební komise politický orgán. Role komise byla ohrožena rozhodnutím uspořádat paralelní registraci voličů bez nestranného dohledu.

Relativně nejúspěšnějšími reformovanými sektory jsou finance a veřejná správa. V klíčové oblasti reformy bezpečnostních složek však prezident Palestinské samosprávy projevil jen formální a částečnou podporu egyptské iniciativě namířené na reformu bezpečnostních složek v souladu s „cestovní mapou“. Egyptská iniciativa má plnou podporu diplomatického kvartetu (OSN, EU, Spojené státy a Rusko) a je nejlepší a nejspíše také poslední šancí na záchranu zbytků palestinského bezpečnostního potenciálu. Tato reforma je nezbytná k ukončení rostoucího chaosu na palestinských územích, obnovení zákonnosti a pořádku a především k nápravě pověsti Palestinské samosprávy jako důvěryhodného partnera mezinárodního společenství.

Všichni, kdo usilují o mír, opakovaně na veřejnosti i soukromě vyzývají prezidenta Arafata, aby okamžitě přijal opatření k obnově pošramocené důvěryhodnosti samosprávy. Kvartet i partneři z arabského světa se rovněž snaží přispět k realizaci nezbytných reforem: těmi jsou konsolidace všech bezpečnostních služeb do tří hlavních složek a reforma velení bezpečnostních sil spočívající v jejich podřízení jednomu výkonnému ministrovi vnitra, který bude přímo odpovědný premiérovi vybavenému odpovídajícími pravomocemi. Palestinský premiér a kabinet by měli disponovat pravomocemi, které jim umožní provádět nezbytné změny a úkoly zakotvené v palestinském základním právu. Musí být schopni nejen přijímat rozhodnutí, ale také je zavádět do praxe. Zatím bohužel nebyl zaznamenán žádný pokrok tímto směrem.

Skutečnost, že palestinský prezident je uzavřen ve svém sídle v Ramaláhu, kde pracuje za ztížených podmínek, se nesmí stát záminkou k pasivitě a nečinnosti. Pozitivní úmysly palestinského premiéra nedokáží zabránit paralýze struktur a dodržování zákonnosti a pořádku na palestinských územích se dále zhoršuje.

Izraelský přístup v citlivé oblasti osad na okupovaných územích je obdobně frustrující. Jádrem konfliktu je spor o území. Již Mitchellova komise došla k závěru, že rozšiřování osad je hlavním faktorem podkopávajícím důvěru Palestinců v mírový proces a přispívajícím k jeho hroucení. Tvůrci cestovní mapy proto kladli důraz na to, aby Izrael okamžitě zrušil všechna kontrolní stanoviště vybudovaná po březnu 2002 a vyslal tak Palestincům jednoznačný signál, že dochází k zásadní změně postoje. Na základě zlepšování bezpečnostní situace mělo dojít ke zmrazení budování osad, k čemuž však dosud nedošlo .

Roed-Larsen rovněž hovořil o nedávném poradním stanovisku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) k výstavbě izraelské separační bariéry. Soud ji shledal nelegální. Nyní je na příslušných orgánech OSN, aby o tomto stanovisku rokovaly a rozhodly o dalších krocích.

Konflikt má dopad také na ekonomiku obou stran a životní podmínky Izraelců a Palestinců. Bolest a utrpení se tak dále prohlubují. V Izraeli dochází k hospodářské recesi, která je často popisována jako nejhorší v izraelské historii.

Naděje do budoucna

Navzdory neutěšené situaci stále existuje naděje. Většina Palestinců (72 procent) je i nadále nakloněna usmíření mezi oběma národy. Drtivá většina z nich (92 procent) podporuje důkladnou politickou reformu Palestinské samosprávy včetně snah mezinárodního společenství přimět samosprávu k přijetí hmatatelných reformních kroků.

Naděje nesvítá jen z průzkumů veřejného mínění, dokládá ji i vývoj na diplomatické scéně. Pokud budou všechny příležitosti využity, může být oživen mírový proces a dosaženo společných cílů: ukončení okupace započaté v roce 1967 a ustavení životaschopného, nezávislého palestinského státu, který může v míru existovat po boku Izraele.

Stažení Izraele

Strany nedosáhly žádného hmatatelného pokroku v naplňování požadavků „cestovní mapy“. V této situaci izraelský premiér Šaron oznámil významnou iniciativu, která předpokládá stažení izraelských ozbrojených sil z Gazy a části Západního břehu a evakuaci všech osad v pásmu Gazy a čtyř osad v severní části Západního břehu. Stažení z pásma Gazy a ukončení okupace tohoto území je v souladu s výzvami po zásadních krocích, které se ozývají již od počátku Šaronova funkčního období. Tato iniciativa je také v souladu s návrhy, které předložil loni v létě generální tajemník OSN.

Někteří Izraelci a Palestinci mají přesto námitky vůči možným dopadům této iniciativy na mírový proces. Jejich obavy sice nejsou zcela neodůvodněné, často však slouží jen jako záminka k nečinnosti. Kdyby bylo stažení správným způsobem provedeno, byla by to jedinečná příležitost nastoupit cestu k míru. Ukončení okupace Gazy by bylo vůbec nejvýznamnějším krokem k vzájemnému uznání Izraele a Oranizace pro osvobození Palestiny (PLO), zdůraznil Roed-Larsen.

Izrael & Libanon a Sýrie

K otázce vztahů mezi Izraelem a Libanonem Roed-Larsen řekl, že ačkoliv na Modré linii přetrvává atmosféra napětí a potenciální nestability, situace je od posledního jednání v Radě bezpečnosti relativně klidná. Izrael však nadále narušuje libanonský vzdušný prostor. V oblasti vztahů mezi Izraelem a Sýrií nebylo dosaženo žádného pokroku. Roed-Larasen vyjádřil naději, že obě země najdou v blízké budoucnosti vhodný způsob, jak obnovit přerušená mírová jednání. To by významnou měrou přispělo k vytvoření atmosféry příznivé pro celou oblast.

 

Válečné konflikty ohrožují 10 milonů lidí

15. června 2004 Nejvyšší představitel OSN pro humanitární pomoc varoval v Radě bezpečnosti, že je nutné zlepšit ochranu civilistů ve válečných konfilktech. V současné době je na celém světě více než10 milionů lidí ohroženo 20 probíhajícími válkami, řekl včera Radě bezpečnosti Jan Egeland, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky. Jan Egeland zdůraznil, že svět zatím příliš v otázce ochrany civilistů nepokročil. Humnaitárním organizacím je často znemožňován přístup do oblastí, kde se díky násilí a válkám značné množství lidí, kteří s konfliktem nemají vůbvec nic společného, ocitá v nouzi.

Válečnou zbraní zůstává sexuální násilí a řada konfliktů jde zcela mimo pozornost mezinárodních médií a vlád členských států OSN, řekl Jan Egeland. Připomněl, že 10. výročí genocidy ve Rwandě je výrazným podnětem k lepší ochraně civilního obyvatelstva v krizových oblastech. V Radě bezpečnosti vyzdvihl, že je zejména znepokojen vývojem situace v súdánském Darfuru a v severní Ugandě, upozornil ale také na neutěšenou situaci v Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, na Haiti, v Kolumbii, Čečensku, Středoafrické republice, Afghánistánu, Iráku, na okupovaných palestinských územích a v Somálsku.

 

Multilateralismus je v zájmu nás všech

Kofi Annan

10. června 2004 Spojené národy jsou zatím naší nejlepší nadějí na dosažení stability a spravedlivého mezinárodního řádu založeného na všeobecně uznávaných pravidlech. Události minulého roku jakoby toto tvrzení několikrát zpochybnily, poslední vývoj však potvrzuje jeho pravdivost.

Systém založený na pravidlech je v zájmu všech zemí. Platí to zejména dnes, kdy se svět v důsledku globalizace výrazně zmenšil. Významným rysem většiny současných úspěšných společností se stala otevřenost. Ta ale zároveň usnadňuje přístup k vražedným zbraním a komplikuje naše snahy o potírání terorismu. Silní se proto dnes cítí být zranitelní ze strany slabých stejně tak, jako se slabí cítí být zranitelní před silnými.

Zavedení mezinárodně platných a všeobecně dodržovaných pravidel je proto v zájmu všech. Takové uspořádání však může fungovat jedině tehdy, budou-li při jejich určování brány v potaz zájmy a názory různých zemí a budou-li rozhodnutí přijímána společně. V tom tkví podstata multilateralismu a jde o jednu ze stěžejních zásad OSN.

Dnes je toto uspořádání ohroženo trojí krizí, která ohrožuje Organizaci spojených národů jako systém i USA jako vedoucí mocnost světa. V čem tato krize spočívá? Jde o krizi kolektivní bezpečnosti, krizi globální solidarity a krizi předsudků a nedůvěry.

Bezpečností krize

Bezpečnostní krize je nejvíce patrná v Severní Americe, kde se mezinárodní terorismus ukázal být výraznou hrozbou. Všichni jsme znepokojeni šířením zbraní hromadného ničení. Obáváme se, že stávající pravidla pro použití síly nám již neskýtají dostatečnou ochranu, zvláště v době, kdy hrozí propojení terorismu a zbraní hromadného ničení.

Tato krize se vyhrotila minulý rok v souvislosti s diskusí o Iráku. Na jedné straně zaznívaly názory, že vojenské síly má být užito jen jako krajního prostředku sebeobrany – ve chvíli napadení, nebo bezprostředně před ním – nebo z rozhodnutí Rady bezpečnosti. Jiní však argumentovali, že po útocích z 11. září je v některých případech nutno užít sílu preventivně, protože nelze čekat, až někdo získá zbraně hromadného ničení a použije je. To už by bylo pozdě.

Je pravdou, že kombinace globálního terorismu, zbraní hromadného ničení a existence nefunkčních a „neposlušných“ států představuje dosud nevídanou výzvu. Spojené národy nejsou a nikdy neměly být společenstvím sebevrahů. Jaký by to však byl svět, v němž by kterákoli země mohla použít vojenskou sílu bez omezení jakoukoli dohodou, jen na základě vlastního pocitu potenciálního ohrožení?

Jsem přesvědčen, že správný směr dalšího postupu je jasný, ač nebude zdaleka snadné ho v praxi naplnit. Nelze se zříci systému založeného na pravidlech, musíme ho však uzpůsobit novým podmínkám a najít odpověď na několik zásadních otázek: Za jakých podmínek smí mezinárodní společenství legitimně užít sílu formou kolektivního zákroku, aby odvrátilo nové hrozby? Kdo o tom bude rozhodovat? A jak zajistit, aby rozhodnutí byla přijata včas a byla dostatečně účinná?

V loňském roce jsem ustavil tým složený z významných osobností, které jsem pověřil, aby se zamyslely nad možným zefektivněním fungování OSN v době, kdy lidstvo potřebuje světovou organizaci více než kdy dříve. Očekávám, že do konce letošního roku předloží svá doporučení, která, jak doufám, přimějí vlády členských států přistoupit k uvážlivým rozhodnutím. Samy o sobě však takové týmy ani vlády nemohou svět změnit. Kromě dobrých nápadů je potřeba vystavit vlády států tlaku globálně smýšlejících lidí celého světa, kteří mají vize a jsou dostatečně pragmatičtí.

Nejde koneckonců jen o terorismus a zbraně hromadného ničení. Potřebujeme také lepší kritéria k zjišťování a účinnějšímu potírání zločinů proti lidskosti, abychom vyřešili častý problém příliš slabé a opožděné reakce mezinárodního společenství.

Krize solidarity

Jakkoli nahlížíme na otázku Iráku nahlížíme jakkoli, neměli bychom nikdy zapomenout na naplňování základních úkolů, jako je omezování extrémní chudoby, k nimž se členské státy zavázaly na Summitu tisíciletí před čtyřmi roky. Do roku 2015 tak má být snížen podíl obyvatel, kteří nemají přístup k nezávadné vodě, zajištěna základní školní docházka pro všechny děti, děvčata i chlapce, snížena dětska úmrtnost na polovinu a zastaveno šíření HIV/AIDS.

Samozřejmě, že ke splnění mnoha z těchto úkolů musí významnou měrou přispět vlády a obyvatelé samotných chudých zemí. Bohatší státy však musí rovněž sehrát svou nezastupitelnou úlohu. Musí se dohodnout na výši rozvojové a obchodní pomoci a způsobu oddlužení.

Krize předsudků a nedůvěry

Nesmíme připustit, abychom se nechali unést hněvem a chovali se k lidem odlišných kultur a vyznání jako k nepřátelům. Nesmíme vinit islám ani podezírat všechny muslimy, protože teroristické činy ve skutečnosti páchá jen zanedbatelné množství muslimů. Nesmíme připustit, aby se antisemitismus maskoval za projevy odporu vůči izraelské vládní politice, stejně tak nesmíme připustit, aby se jakékoli zpochybňování této politiky umlčovalo poukazem na antisemitismus. Nesmíme ani dovolit, aby se s křesťany v muslimských zemích zacházelo jako s jakousi pátou kolonou západního imperialismu.

Je nutné, abychom chránili lidská práva a vzájemnou úctu. Žijeme v době, kdy se musíme držet našich společných zásad: respektovat se vzájemně jako jedinci, kteří mají právo utvářet svou vlastní identitu a hlásit se k víře či kultuře, kterou si sami zvolí.

Náš systém tedy v prvních letech nového století stojí před třemi základními zkouškami: zkouškou kolektivní bezpečnosti, zkouškou solidarity mezi bohatými a chudými a zkouškou vzájemné úcty mezi náboženstvími a kulturami. Jsem přesvědčen, že ve všech těchto zkouškách obstojíme.

Z projevu na Harvardské univerzitě, červen 2004

 

Šéf WHO diskutoval v Praze o českém zdravotnictví i o globálních problémech

2. května  Na dvoudenní oficiální návštěvu České republiky přijel ve dnech 3. a 4. května 2004 nejvyšší představitel Světové zdravotnické organizace (WHO) I Čong-uk. Generální ředitel WHO, původem z Jižní Koreje, se během svého pobytu v ČR setkal s ministrem zadravotnictví Jozefem Kubinyim, předsedkyní sněmovního zdravotního výboru Miladou Emmerovou a bývalým prezidentem Václavem Havlem. Navštívil Poslaneckou sněmovnu, Nadaci Vize 97, národní jednotku dohledu nad TBC a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. V pražském Karolinu převzal ocenění Purkyňovy lékařské společnosti.

„Česká republika zvládá dobře boj s tuberkulózou a mohla by být nápomocna okolním zemím, kde je situace horší. Nemoc by se tak mohla do země znovu dostat, zvláště s ohledem na vstup země do Evropské unie, kdy je pohyb obyvatelstva po Evropě mnohem volnější, řekl po setkání s ministrem zdravotnictví I Čong-uk novinářům. Na schůzce s ministrem diskutoval nejvyšší představitel WHO o spolupráci s ČR. Ministr Kubinyi vidí v rámci WHO velký prostor pro spolupráci, především pak ve společné ochraně zemí před biologickými, chemickými a nukleárními zbraněmi. Další možnosti jsou v oblasti vzdělávání odborníků ze střední a východní Evropy v ČR a v pomoci českých expertů ve východní Evropě i v jiných regionech světa, kde je to zapotřebí. Dalším námětem rozhovoru byly problémy financování zdravotnictví. Ty se podle generálního ředitele WHO I Čong-uka týkají všech zemí. Země všech kontinentů procházejí obdobím, kdy hledají rovnováhu mezi vlivem státu a občana, řekl novinářům. Ministr Kubinyi ve stručnosti seznámil šéfa WHO také se svými reformními záměry.

O situaci ve výskytu TBC v České republice informoval vedoucí národní jednotky pro dohled nad TBC Luděk Trnka a seznámil generálního ředitele WHO s výsledky pilotní studie vyhledávání TBC mezi bezdomovci. I Čong-uk si prohlédl také snímkovací autobus, který jezdí za bezdomovci. Za dva roky tak bylo ze 3000 pražských bezdomovců vyšetřeno 2500. K nemocničnímu léčení bylo přijato 45, z nich polovina měla velmi nakažlivou formu nemoci. Česká republika patří do skupiny zemí s nejmenším výskytem TBC, loni bylo hlášeno 936 případů tuberkulózy dýchacího ústrojí a 145 případů jiných orgánů, řekl vedoucí národní jednotky během setkání s generálním ředitelem WHO.

Generální ředitel WHO I Čong-uk se setkal také s bývalým prezidentem Václavem Havlem a jeho chotí Dagmar. Hovořili o rozvoji medicíny i o nových nemocech, jako jsou AIDS, SARS a další infekce. Václav Havel se podle zástupkyně WHO v ČR Aleny Šteflové zajímal také o to, jaké má WHO možnosti ovlivnit chování vlád jednotlivých zemí. I Čong-uk se svěřil, že velice ctí českého exprezidenta za jeho činnost v oblasti lidských práv, a jelikož považuje zdraví za hodnotu lidského práva, přál si s exprezidentem promluvit. Zajímal se také o projekt nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 zaměřený na včasnou diagnózu a prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku.

S vedoucí AIDS centra na Bulovce Marií Staňkovou hovořil šéf WHO o epidemii AIDS. Vyzdvihl programy péče o HIV pozitivní v České republice, která patří k zemím s nejnižším počtem nemocných a nakažených HIV/AIDS. Upozornil zároveň na hrozivou situaci zejména v jižní části afrického kontinentu a na prudký nárůst epidemie v Asii, Rusku a dalších zemích bývalého Sovětského svazu.

V závěrečný den své návštěvy České republiky byl generální ředitel Světové zdravotnické organizace přijat za čestného člena Purkyňovy lékařské společnosti. V pražském Karolinu při té příležitosti převzal od předsedy společnosti profesora Jaroslava Blahoše Purkyňovu medaili. Čeští lékaři tak ocenili přínos I Čong-uka v boji proti tuberkulóze, HIV/AIDS a při prosazování preventivního očkování dětí. „Jsem poctěn, toto ocenění pro mně znamená velmi mnoho,“ řekl šéf WHO.

Česká republika je dlouholetým členem WHO a nyní i členem EU a jako taková může podle generálního ředitele WHO I Čong-uka podpořit významným způsobem aktivity WHO. Z návštěvy šéfa WHO vyplývá, že existují zejména perspektivy spolupráce například v Africe, konkrétně v Namíbii a Botswaně. I Čonk-uk ocenil nabídku české vlády na vzdělávání odborníků z rozvojových zemí v ČR. Z Prahy šéf WHO odjel s nabídkou českých lékařů i institucí na spolupráci v oborech epidemiologie, kardiologie, transplantační medicíny a ve vzdělávání lékařů.

 

Genocidě musíme umět zabránit

Kofi Annan

7. dubna 2004 Nikdy nesmíme zapomenout na naše kolektivní selhání, když se nám nepodařilo ochránit více než osm set tisíc bezbranných žen, dětí a mužů, kteří byli před deseti lety zabiti ve rwandě. podobné zločiny již nelze odčinit, podobná selhání již nelze napravit. mrtvým nelze vrátit jejich životy.

Všichni musíme přijmout vlastní díl odpovědnosti. Sekretariát OSN, Rada bezpečnosti, členské státy ani mezinárodní sdělovací prostředky nevěnovaly dostatečnou pozornost sílícím signálům blížící se katastrofy. O nedostatku včasných opatření ani nemluvě.

Když si připomínáme tyto tragické události, neměli bychom otázku „Proč nikdo nezakročil?“ směřovat pouze na Organizaci spojených národů a její členské státy. Všichni tehdejší světoví aktéři by se měli zeptat sami sebe: „Co více jsem mohl/a učinit? Jak bych reagoval/a příště? Co dělám nyní pro to, aby už se příště nic podobného neopakovalo?“ Od okamžiku, kdy jsem se stal generálním tajemníkem, mi ležely právě tyto otázky na srdci více než cokoli jiného. Svým nástupcům bych proto chtěl zanechat světovou organizaci, která bude lépe vybavená k prevenci genocidy a zároveň schopná rozhodných kroků k jejímu zastavení. Mnoho kroků, které jsem ve funkci generálního tajemníka učinil, bylo motivováno právě tímto směrem. Vím však, že mé úsilí je nedostatečné. Nebezpečí genocidy je nadále děsivě reálné. Proto za jediný adekvátní způsob, jak si OSN může připomenout oběti, které v roce 1994 vlastní nečinností nechala zemřít, považuji vytvoření „Akčního plánu prevence genocidy“ pro celý systém OSN. Realizace takového plánu vychází z doporučení nezávislého vyšetřovacího týmu, který se v roce 1999 zabýval činností OSN během genocidy ve Rwandě. Akční plán systému OSN lze shrnout do pěti klíčových bodů:

1. Prevence ozbrojených konfliktů

Ke genocidě téměř vždy dochází během válečných konfliktů. V podmínkách války i zdánlivě tolerantní jedinci začnou některé ze svých spoluobčanů jednostranně vnímat jako nepřátele. Ve většině případů navíc tito jedinci akceptují, že i civilisté mohou být zabíjeni či zraňováni, a to navzdory veškerému úsilí o zamezení takzvaným „civilním škodám“. Válečné konflikty vyžadují naši zvýšenou pozornost, protože se mohou snadno proměnit ve zcela jiný svět s jinými morálními měřítky. V tomto prostředí mohou být celé komunity označeny za nepřátelské a jejich životy mohou být považovány za zcela bezcenné. Odtud už je jen krok k cílenému vyhlazování, už jen jeden krok ke genocidě.

Jedním z nejlepších způsobů, jak snížit riziko genocidy, je řešení příčin válečných konfliktů. Musíme státům pomoci posílit schopnost předcházet konfliktům na místní i celostátní úrovni. Musíme být aktivnější na regionální úrovni a předcházet tak přelévání konfliktů z jedné země do druhé. Musíme věnovat více pozornosti problémům životního prostředí a sporům o přístup k přírodním zdrojům. Ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, občanskou společností a soukromým sektorem musíme mladým lidem zajistit přístup ke vzdělání a práci. Musíme hájit práva menšin, jelikož menšiny bývají nejčastějším cílem genocidy. Těmito i dalšími prostředky musíme odstraňovat kořeny násilí a genocidy: nenávist, nesnášenlivost, rasismus, tyranii.

2. Ochrana civilistů v ozbrojených konfliktech

V místech, kde se nám nepodaří zabránit konfliktu, musí být jednou z největších priorit ochrana civilistů. Znepřáteleným stranám v jakémkoli konfliktu, a to nejen státům ale i nestátním aktérům, musíme neustále připomínat jejich povinnost zakotvenou v mezinárodním humanitárním právu: chránit civilní obyvatele před násilím. Tato povinnost byla nyní schválena Radou bezpečnosti a celý systém OSN pracuje na vytvoření platformy umožňující přijímat opatření na ochranu civilistů. Praktické uplatnění této platformy však nebude snadné. Stále se zvyšuje počet konfliktů, v nichž se civilisté nestávají obětmi pouze proto, že se ocitnou uprostřed palby. Když je válka vedena proti celé společnosti, stávají se právě civilisté stále častěji přímými terči násilí a znásilňování.

Příslušníci mírových sborů OSN jsou nyní stále častěji oprávněni použít sílu také na ochranu svého mandátu. Tento mandát často explicitně zahrnuje ochranu místních civilistů. Příkladem ze současnosti může být konžská provincie Ituri, kde je možnost eskalace etnických nepokojů v genocidu evidentní. V loňském roce se situace stabilizovala díky včasnému zásahu Evropské unie s mandátem Rady bezpečnosti. V současné době jsou místní ozbrojené milice drženy pod kontrolou mírových sborů OSN.

3. Ukončení beztrestnosti

Pachatelé hrůzných zločinů genocidy nesmí zůstat na svobodě, ale musí se ze svého jednání zodpovídat. Proto je nezbytně nutné vytvořit a udržovat v chodu razantní národní i mezinárodní soudní systém, který bude schopen takové zločiny trestat.

Kromě rwandského národního soudního systému, který odsoudil mnoho osob zodpovědných za genocidu, působí paralelně také Mezinárodní trestní soud pro Rwandu (ICTR), jenž vynesl řadu klíčových rozsudků. Jsou jasným signálem pro všechny, kdo by se chtěli dopouštět genocidy v jiných zemích. ICTR je prvním mezinárodním soudem, který někoho odsoudil za spáchání zločinu genocidy; prvním soudem vůbec, který z genocidy obvinil bývalého předsedu vlády; prvním soudem, který konstatoval, že zločinu znásilnění bylo používáno jako součásti genocidy; a prvním soudem, který odhalil, že novináři podněcující obyvatelstvo ke genocidě sami nesou odpovědnost za tento zločin.

4. Včasné a jasné varování

Jedním z důvodů našeho selhání ve Rwandě byla skutečnost, že jsme si předem nebyli vědomi reálnosti hrozby genocidy. Když genocida vypukla, trvalo nám příliš dlouho, než jsme dokázali tento zločin rozpoznat a nazvat ho pravým jménem.

Pokud snahu o předcházení a zamezování zločinu genocidy myslíme vážně, pak se nesmíme nechat zviklat argumenty striktních zastánců litery zákona o tom, zda konkrétní zvěrstvo odpovídá definici genocidy či nikoliv. Často by totiž ve chvíli, kdy se o tom konečně přesvědčíme, mohlo být už pozdě. Musíme umět rozpoznat varovné signály, které jí předcházejí. Zde mohou klíčovou roli sehrát skupiny občanské společnosti, protože jejich zprávy jsou většinou prvním upozorněním na blížící se katastrofu. Příliš často se však těmto zprávám věnuje jen malá pozornost.

Systém OSN pro lidská práva má v této otázce svou zvláštní odpovědnost. Komise pro lidská práva, její smluvní orgány a úřad vysokého komisaře pro lidská práva by měly být schopny včas vysílat varovné signály. Faktem je, že zvláštní zpravodaj pro mimosoudní popravy, který byl ve Rwandě rok před vypuknutím genocidy, upozorňoval na mnoho znepokojivých příznaků. Avšak nikdo jim nevěnoval dostatečnou pozornost.

Naším úkolem je systematicky shromažďovat všechny důležité informace, abychom mohli lépe pochopit složité situace. Vytvořil jsem proto funkci zvláštního poradce pro prevenci genocidy, který bude mým prostřednictvím informovat Radu bezpečnosti, Valné shromáždění a Komisi pro lidská práva.

5. Jednat rychle a rozhodně

Často nám chybí politická vůle jednat i v takových případech, kdy máme dost varovných signálů. Kdokoliv, kdo páchá genocidu, dopouští se zločinu proti celému lidstvu. Proto musíme reagovat přijetím rázných opatření na svou obranu. Nejvhodnějším nástrojem na obranu lidstva musí být Spojené národy a zejména Rada bezpečnosti. V této souvislosti musím zmínit, že s nezávislými experty jmenovanými Komisí pro lidská práva sdílím vážné znepokojení nad zprávami o míře porušování lidských práv a o humanitární krizi v súdánském Darfuru.

Ani dnes, ani v budoucnosti si nemůžeme dovolit čekat, než dojde k nejhoršímu. Nečekejme na okamžik, kdy jedinou alternativou vojenského zákroku bude psaní zbytečných prohlášení nebo krutá lhostejnost. Berme prevenci genocidy vážně. Jedině tak uctíme památku obětí ze Rwandy. Jedině tak můžeme zachránit příští možné oběti.

 

Věda musí sloužit všem národům

Kofi Annan

26. února 2004 Svět ve 21. století staví před všechny státy světa zásadní otázky spojené s vědeckotechnickým rozvojem. Jak nejlépe stimulovat růst informační ekonomiky? Jak předcházet na globální i místní úrovni ničení životního prostředí? Jak nejefektivněji zavádět nové technologie, potírat terorismus a reagovat na šíření nových chorob? Dnes si žádný stát, který chce formulovat své politické strategie na základě znalostí a následně přijímat účinná opatření, nemůže dovolit opomíjet budování vlastních kapacit v oblasti vědy a technologií.

Na Summitu tisíciletí v září 2000 přijali vedoucí představitelé států celého světa Miléniovou deklaraci, která obsahuje soubor společných cílů týkajících se klíčových problémů současnosti. Jejich jádrem je osm tzv. rozvojových cílů milénia (www.un.org/millenniumgoals), mezi něž patří snížení počtu extrémně chudých lidí na polovinu či zastavení šíření HIV/AIDS a zajištění základního vzdělání pro všechny, vše do roku 2015. Miléniové cíle jsou jednoduchým, avšak silným apelem, jemuž může snadno porozumět každý od Nairobi až po Dillí.

Plnění těchto cílů je však zatím přinejlepším nejednoznačný. Příčin je celá řada. Patří k nim mimo jiné pomalý růst globální ekonomiky, pomalý postup reforem v rozvojových zemích a nedostatečná podpora ze strany zemí vyspělých. Je zapotřebí vytvořit funkční partnerství mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, jehož součástí bude i spolupráce na poli vědy a technologií. Spolupráce vědeckých společností z různých zemí a regionů vytváří obrovský znalostní a expertní potenciál. Pokud budou mít všechny země k tomuto širšímu vědeckému společenství přístup, získají možnost rozvíjet vlastní vědecký výzkum. Veřejnost v těchto zemích se bude moci zapojit do otevřené diskuse o přínosu i případných rizicích nových technologií, jako jsou například genetické inženýrství či nanotechnologie. Umožní to přijímat kvalifikovaná rozhodnutí o jejich zavádění do každodenního života.

Žijeme ve věku nových příležitostí, díky nimž se mohou všechny národy účastnit velkého dobrodružství vědy a technologie. Objevují se nové modely vědeckých vzdělávacích programů. Například Program přátelé vědy (Programa Amigos de la Ciencia) v Chile (www.gener.cl/comunidad/ciencia.shtml), který umožňuje dětem z chudších vrstev učit se o vědě a podporuje jejich zájem o ni i na dalších stupních vzdělání. Jiný příklad představuje program amerického Národního centra pro vědecké zdroje (U.S. National Science Resources Center) (www.si.edu/nsrc), který je zaměřen na propojování nových poznatků s každodenním životem. Nové formy komunikace dnes umožňují vědcům i v nejméně rozvinutých zemích, aby se zapojili do projektů svých kolegů v sousedních státech, ale i na opačné straně zeměkoule. Například projekt Science and Development Network (www.SciDev.net) se sídlem v Londýně dává rozvojovému světu k dispozici aktuální informace z různých vědeckých oborů a angažuje se v budování regionálních institučních sítí.

Tyto snahy jsou povzbudivé, ale zdaleka ne dostačující. Ke splnění vytyčených cílů je třeba maximálně využít lidskou kreativitu, důvtip a vynalézavost. Nedávno vydaná zpráva „Invencí za lepší budoucnost: Strategie budování celosvětových kapacit ve vědě a technologiích“ (Inventing a Better Future) (www.interacademycouncil.net/streport) přichází s novými iniciativami na posílení vědeckého potenciálu v mnoha zemích světa a na podporu globální spolupráce. Zpráva je výsledkem práce mezinárodního týmu světově uznávaných vědců sdružených v InterAcademy Council (IAC). Tato mezinárodní vědecká síť je částečně odpovědí na mé výzvy, aby vědecké instituce pobízely nejlepší vědce k poskytování odborných informací a poznatků OSN a dalším mezinárodním organizacím. Zpráva doporučuje, aby každá země vypracovala vlastní vědecké strategie v souladu s místními prioritami, jež by zahrnovaly podporu základního výzkumu, vzdělání a školení v klíčových oborech. Navrhuje, aby rozvojové státy vyčlenily alespoň 1 až 1,5% svého HDP na oblast vědy a technologií.

Další zpráva IAC, která vyjde v létě, přinese konkrétní doporučení jak využít vědeckých poznatků k posílení zemědělské výroby v Africe. Na vypracování zprávy se podílí tým odborníků z Afriky a dalších regionů. Společně se snaží hledat řešení otázek, které mají zásadní význam pro život stovek milionů Afričanů.

Úsilí IAC je jasným důkazem toho, že myšlenka globálního partnerství je ve vědeckých společenstvích celého světa živá a těší se podpoře. Doufám, že této situace využijeme a že se globální partnerství rozšíří na všechny oblasti lidského konání.

Článek vyšel dne 13. února 2004 v časopise Science, 26. února 2004 ho v České republice otiskly HN

 

Generální tajemník OSN v Evropě

V Evropském parlamentu převzal cenu Andreje Sacharova, upozornil na potřebu lepší migrační politiky EU a ocenil letošní rozšíření EU

30. ledna 2004 Generální tajemník OSN Kofi Annan ukončil o víkendu desetidenní návštěvu evropského kontinentu a vrací se zpět do New Yorku. Jeho cesta zhrnovala Baden-Baden v Německu, švýcarskou Ženevu, Stockholm, Paříž a naposledy Brusel, kde se kromě jiného setkal s předsedou EP Patem Coxem a zavítal také do nově otevřeného – historicky prvního – regionálního informačního centra OSN (RUNIC). RUNIC Brusel nahradil dne 1. ledna 2004 devět informačních center OSN v metropolích zemí západní Evropy, která se uzavřela poslední den roku předešlého (Paříž, Brusel, Londýn, Madrid, Řím, Kodaň, Atény, Lisabon, Bonn).

Z projevu v EP

„Dnešní Evropská unie je příkladem tolerance, ochrany lidských práv a mezinárodní spolupráce. Dne 1. května bude tento příklad ještě lepší. S rozšířením EU na 25 členů vytvoří Evropa spojovník mezi východem a západem, který se ještě nedávno zdál nemožný. Rozšíření unie je nejlepším pohonem pro mír na kontinentu.“ …

„Uzavřená EU by znamenala sobečtější, chudší, slabší a starší Evropu. Otevřená Evropa bude spravedlivější, bohatší, silnější a mladší – pokud budete schopni dobře řídit migrační politiku,“ řekl mimo jiné Kofi Annan v Bruselu.

 

Evropa potřebuje přistěhovalce

Kofi Annan

29. ledna 2004 Jednou z největších zkoušek, kterým bude Evropská unie v nadcházejících letech a desetiletích čelit, je problém přistěhovalectví. Pokud se této výzvy společnosti evropských států dobře zhostí, bude pro jejich země přistěhovalectví obohacením a posilou. V opačném případě je čeká pokles životní úrovně a zvýraznění sociálních rozdílů.

O tom, že evropské státy přistěhovalce potřebují, nemůže být pochyb. Průměrná délka života zde narůstá a rodí se čím dál méně dětí. Bez přistěhovalectví se celkový počet obyvatel budoucích 25 členských států EU sníží ze současných 450 milionů na 400 milionů v roce 2050.

V této situaci se nenachází pouze Evropská unie.Také Japonsko, Rusko či Jižní Korea mají podobné neutěšené vyhlídky: nedostatek pracovních sil v některých profesích, neschopnost zajistit služby, slábnoucí ekonomika a stagnace společnosti. Přestože přistěhovalectví samo o sobě problém nevyřeší, je stěžejní součástí jakéhokoli řešení.

Je jisté, že pro obyvatele jiných kontinentů bude i nadále lákavé přijíždět do Evropy a usazovat se zde. V dnešním nevyrovnaném světě je pro mnoho Asiatů a Afričanů nemožné pozvednout vlastní život na úroveň, kterou Evropané již považují za samozřejmou. Není proto divu, že pro mnohé z nich je Evropa místem otevřených příležitostí, kde touží začít nový život. Ostatně stejným způsobem v minulosti lákala vidina Nového světa desítky milionů chudých, avšak podnikavých Evropanů.

Každá země má právo rozhodovat o tom, zda přijímat či nepřijímat přistěhovalce (na rozdíl od uprchlíků, kteří mají podle mezinárodního práva nárok na ochranu). Od Evropanů by však bylo nemoudré zavírat před přistěhovalci své brány. Nejenže by tím poškodili své dlouhodobé ekonomické a sociální vyhlídky, ale také by nutili stále více lidí k tomu, aby do Evropy pronikali zadními vrátky – prostřednictvím žádostí o politický azyl (čímž se přetěžuje systém určený pro ochranu uprchlíků, kteří utíkají ze strachu před perzekucí), či ilegálně, s pomocí pašeráků (často za cenu ohrožení života či zdraví při zoufalých pokusech o překračování hranic v lodích, nákladních autech, vlacích či letadlech).

Ilegální přistěhovalectví je skutečným problémem a členské státy musí spojit své síly, aby jej zastavily. Zejména je třeba tvrdě zasáhnout proti organizovaným skupinám pašeráků a překupníků, kteří zneužívají bezmocné oběti a podkopávají právní řád. Boj proti ilegálnímu přistěhovalectví by však měl být součástí mnohem rozsáhlejší strategie. Státy by měly vytvořit podmínky pro legální přistěhovalectví, dokázat těžit z jeho pozitiv a zároveň ručit za dodržování všech základních lidských práv přistěhovalců.

I pro chudé země může být přistěhovalectví přínosné. Například v roce 2002 poukázali přistěhovalci do rozvojových zemí více než 88 miliard USD, což je o 54 procent více než 57 miliard USD, které tyto země obdržely v podobě rozvojové pomoci.

Otázka migrace se proto týká všech zemí a vyžaduje větší mezinárodní spolupráci. Nedávno ustavená Globální komise pro mezinárodní migraci, které společně předsedají významné osobnosti ze Švédska a Jihoafrické republiky, může pomoci při tvorbě mezinárodních norem a lepších strategií řízení migrace. Jsem si jist, že komise přijde s kvalitními podněty. Doufám, že si získají podporu jak zemí, odkud přistěhovalci přicházejí, tak těch, které je přijímají.

Řízená migrace však není pouze otázkou otevření dveří a spojení sil na mezinárodní úrovni. Každá země musí také vynaložit úsilí směřující k zapojení nově příchozích do společnosti. Přistěhovalci se musí přizpůsobit nové společnosti. Přizpůsobit se však musí i společnost samotná. Mají-li přistěhovalci nové státy spíše obohatit než destabilizovat, bude nutné přijít s novými strategiemi jejich integrace.

Každá země se bude s těmito úkoly vyrovnávat v souladu s vlastními podmínkami a kulturou. Neměli bychom však zapomínat na to, že miliony přistěhovalců se již staly nesmírným přínosem pro moderní evropské společnosti. Mnoho z nich se stalo čelnými představiteli v oblasti politiky, vědy, vzdělání, sportu a umění. Jiní jsou méně známí, ale i jejich úloha je nezastupitelná. Bez nich by v mnoha zdravotních zařízeních chyběly pracovní síly, mnoho rodičů by nemělo pomocnice v domácnosti a nemohlo by se tudíž plně věnovat své práci, a mnoho pracovních míst v oblasti služeb a výroby by bylo neobsazených. Přistěhovalci jsou klíčem k řešení, nikoliv jádrem problému.

Všichni, komu leží na srdci budoucnost Evropy a lidská důstojnost, by se měli jasně vzepřít tendenci dělat z přistěhovalců obětní beránky, na které se svede vina za sociální problémy. Drtivou většinu přistěhovalců tvoří pracovití, odvážní a odhodlaní lidé. Nechtějí se nechat hostit na cizí účet. Chtějí pro sebe a své rodiny získat spravedlivou příležitost. Nejsou to zločinci ani teroristé. Řídí se zákony. Nechtějí žít vyloučeni ze společnosti. Chtějí se integrovat a přitom si ponechat svou vlastní identitu.

V 21. století přistěhovalci potřebují Evropu, ale Evropa také potřebuje přistěhovalce. Pokud se Evropa uzavře, bude čím dál tím skoupější, chudší, slabší a starší. Pokud se více otevře, bude spravedlivější, bohatší, silnější a mladší. Ovšem jen za předpokladu, že se jí podaří přistěhovalectví správně řídit.

Článek vychází z projevu, který Kofi Annan přednesl 29. ledna 2004 v Evropském parlamentu.

 

Generální tajemník OSN – Novoroční poselství 2004

Milí přátelé – obyvatelé Spojených národů,

Vaše organizace, jíž mám tu čest sloužit, právě zažila jeden z nejtěžších roků své existence.

Prošli jsme válkou v Iráku a hlubokým rozkolem mezi státy v otázce války a míru. Při bombovém útoku 19. srpna na naše bagdádské sídlo jsme ztratili několik našich nejlepších a nejmilovanějších kolegyň a kolegů.

Tyto události odvedly pozornost světových politiků od dalších hrozeb – hrozeb, které jsou pro většinu lidí bezprostřednější a skutečnější. Mám na mysli hrozby extrémní chudoby, hladu, nezabezpečené pitné vody, ničení životního prostředí a endemických a infekčních nemocí. Tato nebezpečí obcházejí celou naši planetu. Zabíjí každoročně miliony a miliony lidí. Ničí celé společnosti. A rozněcují rozkoly a zoufalství.

Po roce války a rozdělení je čas zaměřit naši energii na zdraví lidí a kvalitu jejich života. Je na čase zajistit, aby chudé země dostaly skutečnou příležitost k rozvoji. A je na čase, abychom učinili rozhodující kroky k záchraně zdrojů naší planety. Ano, musíme bojovat proti terorismu. Ano, musíme zabránit šíření smrtících zbraní.

Řekněme ale také ano rozvoji. A dejme naději těm, kdo strádají. Bez rozvoje a bez naděje nemůžeme dosáhnout míru.

Před třemi lety se na Summitu tisíciletí zavázali lídři všech států k poskytnutí takové naděje. Sami vytyčili konkrétní, časově určené cíle – rozvojové cíle nového milénia. K dosažení těchto cílů potřebujeme pouhý zlomek toho, co svět utrácí za zbraně. Navíc by to znamenalo naději pro miliony a více bezpečnosti pro nás pro všechny.

V roce 2003 jsme se ke splnění daných slibů nepřiblížili. Naopak, svět byl rozdělen válkou. Rok 2004 musí být jiný. Musí to být rok, kdy se vydáme jiným směrem.

Můžeme zvrátit vývoj epidemie AIDS, pokud se budeme držet iniciativy „3 x 5“, plánu Světové zdravotnické organizace, podle něhož by do roku 2005 měly přístup k antiretrovirální péči 3 miliony lidí.

Je to náročný cíl, ale lze ho dosáhnout, pokud se bohaté země, chudé a postižené země, vlády, občanská společnost, soukromý sektor a systém OSN spojí ve společném úsilí a pokud bude dostatečně naplněn Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.

Můžeme uspět v boji proti hladu, pokud budeme všichni spolupracovat tak, aby se existující zásoby potravin dostaly k hladovějícím, a pomůžeme Africe, aby dokázala vyrobit více potravin, kterých se nedostává.

Můžeme také zvrátit vývoj v mezinárodním obchodu, pokud vlády dodrží své sliby a umožní, aby se současné vyjednávání stalo skutečným vyjednáváním o rozvoji.

Nepotřebujeme další sliby. Potřebujeme, aby sliby již učiněné začaly být naplňovány. To by měla být naše novoroční rezoluce.

Přeji Vám šťastný nový rok!

2003


Novoroční poselství 2004

Generální tajemník OSN

Milí přátelé – obyvatelé Spojených národů,

Vaše organizace, jíž mám tu čest sloužit, právě zažila jeden z nejtěžších roků své existence.

Prošli jsme válkou v Iráku a hlubokým rozkolem mezi státy v otázce války a míru. Při bombovém útoku 19. srpna na naše bagdádské sídlo jsme ztratili několik našich nejlepších a nejmilovanějších kolegyň a kolegů.

Tyto události odvedly pozornost světových politiků od dalších hrozeb – hrozeb, které jsou pro většinu lidí bezprostřednější a skutečnější.

Mám na mysli hrozby extrémní chudoby, hladu, nezabezpečené pitné vody, ničení životního prostředí a endemických a infekčních nemocí.

Tato nebezpečí obcházejí celou naši planetu.

Zabíjí každoročně miliony a miliony lidí.

Ničí celé společnosti.

A rozněcují rozkoly a zoufalství.

Po roce války a rozdělení je čas zaměřit naši energii na zdraví lidí a kvalitu jejich života.

Je na čase zajistit, aby chudé země dostaly skutečnou příležitost k rozvoji.

A je na čase, abychom učinili rozhodující kroky k záchraně zdrojů naší planety.

Ano, musíme bojovat proti terorismu. Ano, musíme zabránit šíření smrtících zbraní.

Řekněme ale také ano rozvoji. A dejme naději těm, kdo strádají.Bez rozvoje a bez naděje nemůžeme dosáhnout míru.

Před třemi lety se na Summitu tisíciletí zavázali lídři všech států k poskytnutí takové naděje. Sami vytyčili konkrétní, časově určené cíle – rozvojové cíle nového milénia. K dosažení těchto cílů potřebujeme pouhý zlomek toho, co svět utrácí za zbraně. Navíc by to znamenalo naději pro miliony a více bezpečnosti pro nás pro všechny.

V roce 2003 jsme se ke splnění daných slibů nepřiblížili. Naopak, svět byl rozdělen válkou. Rok 2004 musí být jiný. Musí to být rok, kdy se vydáme jiným směrem.

Můžeme zvrátit vývoj epidemie AIDS, pokud se budeme držet iniciativy „3 x 5“, plánu Světové zdravotnické organizace, podle něhož by do roku 2005 měly přístup k antiretrovirální péči 3 miliony lidí.

Je to náročný cíl, ale lze ho dosáhnout, pokud se bohaté země, chudé a postižené země, vlády, občanská společnost, soukromý sektor a systém OSN spojí ve společném úsilí a pokud bude dostatečně naplněn Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.

Můžeme uspět v boji proti hladu, pokud budeme všichni spolupracovat tak, aby se existující zásoby potravin dostaly k hladovějícím, a pomůžeme Africe, aby dokázala vyrobit více potravin, kterých se nedostává.

Můžeme také zvrátit vývoj v mezinárodním obchodu, pokud vlády dodrží své sliby a umožní, aby se současné vyjednávání stalo skutečným vyjednáváním o rozvoji.

Nepotřebujeme další sliby. Potřebujeme, aby sliby již učiněné začaly být naplňovány. To by měla být naše novoroční rezoluce.

Přeji Vám šťastný nový rok!

Kofi Annan

 

OSN ocenila české dobrovolníky

Do misí a programů OSN bylo vysláno již 112 dobrovolníků z ČR

5. prosince 2003 Organizace spojených národů ocenila práci českých dobrovolníků. Na setkání v Informačním centru OSN v Praze, které zorganizovalo české Národní kontaktní místo pro dobrovolníky OSN ve spolupráci s Informačním centrem OSN, poděkoval zástupce OSN v České republice Andreas Nicklisch dobrovolníkům z České republiky, kteří se zůčastnili nebo účastní misí OSN po celém světě. Ředitelka Národního kontaktního místa pro UNV Vladislava Šplíchalová vyzdvihla, že počet českých dobrovolníků OSN vzrůstá, a že Češi patří mezi nejlépe připravené odborníky v náročných dobrovolnických programech OSN.

Misí a programů OSN se od roku 1995, kdy spolupráce mezi ČR a UNV započala, zúčastnilo 112 dobrovolníků z Česka. Jen v letošním roce bylo v misích OSN umístěno 17 českých dobrovolníků. „Spolupráce mezi ČR a UNV, která je koordinována MZV ve prospěch priorit zahraniční pomoci České republiky, je na velmi dobré úrovni,“ řekla na setkání ředitelka kontaktního místa UNV Vladislava Šplíchalová. Zároveň vyzvala přítomné dobrovolníky, aby byli aktivní, aby se připomínali, obnovovali své kontaktní informace, protože rozhodnutí o nástupu na mise se dělají často doslova „v poslední minutě“. Ocenila zájem českých dobrovolníků o účast na misích OSN i výsledky jejich práce.

Sami dobrovolníci, kteří se zúčastnili misí a programů OSN např. v Džibutsku, na Východním Timoru, v Bosně, Kosovu, Kongu, Sierra Leone, na Zanzibaru a v mnoha dalších zemích, pak mezi sebou neformálně diskutovali o svých zkušenostech.

Národní kontaktní místo pro UNV (NKM) je bezplatná služba pro českou veřejnost o projektech UNV a možnostech uplatnění českých odborníků v programech OSN. Databáze dobrovolníků NKM obsahuje na 400 záznamů. Na rozdíl od všeobecného mínění, že se jedná o mladé, nezkušené lidi, kteří se rozhodli vyplnit volný čas dobrovolnickou pomocí a získáváním zkušeností, jsou dobrovolníci OSN lidé na vysoké profesionální úrovni, velmi dobře jazykově vybavení, schopní orientovat se v cizím prostředí, s manažerskými schopnosti a zřetelnou motivací uplatnit své odborné znalosti a dovednosti ve prospěch rozvoje.

Dobrovolnická práce zůstává často mimo záběry televizních kamer, avšak téměř žádná humanitární nebo sociální činnost se neobejde bez práce aktivních lidí, kteří v zájmu druhých neváhají obětovat svůj čas, své prostředky, své znalosti a dovednosti bez nároku na honorář. V roce 1985 vyzvalo Valné shromáždění OSN členské státy, aby byl 5. prosinec připomínán jako Mezinárodní den dobrovolníků. Význam dobrovolnictví i zásluhou tohoto dne neustále roste. Rok 2001 určila Organizace spojených národů jako Mezinárodní rok dobrovolníků, aby tak vzdala hold nezištné práci milónů lidí na všech kontinentech. „Dobrovolníci se neptají: „proč?“, ale „kdy?“, „kde?“ a „jak?“. Tito odevzdaní a stateční jedinci jsou důležitými partnery pro vytvoření lepšího, spravedlivějšího a bezpečnějšího světa,“ prohlásil ve svém letošním poselství dobrovolníkům všech kontinentů generální tejemník OSN Kofi Annan. Dobrovolníci OSN (United Nations Volunteers – UNV) je organizací OSN na podporu globálního rozvoje. Operuje v rámci Rozvojového programu OSN (UNDP). Každý rok se více než 5 000 dobrovolníků OSN z více než 150 zemí podílí na humanitárních a sociálních programech celého systému OSN.

 

Mezinárodní systém nefunguje tak, jak by měl

Kofi Annan

13. září 2003 Generální tajemník OSN každoročně podává zprávu o pokroku v naplňování globálních cílů vytyčených v Miléniové deklaraci v oblasti míru a bezpečnosti, lidských práv a udržitelného rozvoje. Deklarace byla v září roku 2000 schválena na Summitu tisíciletí všemi členskými státy OSN. Ve své zprávě za rok 2003 generální tajemník Kofi Annan zmiňuje následující body ve vztahu k rozvojovým cílům:

  • Rychlý postup v některých oblastech naznačuje, že rozvojové cíle jsou sice ambiciózní, ale rozhodně splnitelné pro téměř všechny státy světa.
  • Rostoucí politická a finanční podpora v prioritních rozvojových oblastech – jako například boj proti AIDS – je důkazem existujícího potenciálu pro rychlou mobilizaci zdrojů nutných pro řešení globálních problémů.
  • Z určitých současných trendů však vyplývá, že podstatné části světa riskují, že se naplnění rozvojových cílů ani zdaleka nepřiblíží.
  • Je naléhavě nutné, aby političtí vůdci obnovili své závazky k zpřístupnění trhů, zvýšení pomoci a odpuštění dluhů rozvojovým zemím s cílem dosáhnout snížení extrémní chudoby.

Zpráva generálního tajemníka OSN

Předložil jsem Valnému shromáždění výroční zprávu o naplňování Miléniové deklarace, jež každoročně tuto zprávu vyžaduje proto, aby bylo zřejmé, jak si členské státy vedou při naplňování závazků, které učinily na Summitu tisíciletí před třemi lety. Mezi tyto závazky patří rozvojové cíle milénia, i celá řada dalších otázek, včetně otázek míru, bezpečnosti a odzbrojení.

Co se týče rozvojových cílů, zaznamenali jsme jisté pozitivní výsledky. Od roku 2000 se podařilo dosáhnout lepší shody v tom, co je třeba dělat. Pokud udržíme a případně ještě posílíme směr a rychlost vývoje uplynulých tří let, bude možné do roku 2015 naplnit stanovené cíle. Závisí to však na odhodlání členských států naplňovat závazky, které učinily. Setkání WTO v Cancúnu bude velmi důležitou zkouškou.

V otázkách míru a bezpečnosti jsem však usoudil, že pouhá zpráva o vývoji by nebyla dostačující. Došlo totiž k událostem, které otřásly celým mezinárodním systémem. Nejsem si dokonce jist, zda konsensus a vize vyjádřené v Miléniové deklaraci ještě stále platí. Mezi členskými státy došlo k ostrým rozporům v několika nejzásadnějších otázkách, které byla OSN nucena řešit.

Všichni se shodneme na tom, že máme co do činění s novými hrozbami, lépe řečeno se starými problémy, které nyní vyplouvají na povrch v nové vyostřené podobě. Na čem se shodnout, zdá se, nedokážeme, je otázka, co tyto hrozby vlastně znamenají a jak je řešit. Shodnout se nedokážeme dokonce ani na tom, zda by jejich řešení mělo být společné. Kromě toho Spojené národy minulý měsíc v Bagdádu zažily nejpřímější a nejničivější útok v celé své historii.

To vše je samo o sobě už tak dost zlé. Mám ale navíc ještě nepříjemný pocit, že celý systém nefunguje tak, jak by měl. Proto jsem naléhavě vyzval nejvyšší představitele států a vlád, aby osobně přijeli na jednání Valného shromáždění, kde se bude ve všeobecné rozpravě diskutovat o tom, jak by mohl systém OSN fungovat lépe. Vyzval jsem je, aby s sebou přivezli kvalitní a praktické návrhy.

V této zprávě předkládám svou analýzu chyb a několik návrhů potřebných kroků. Mám za to, že by si členské státy měly být více vědomy globálních vztahů a zároveň i názorů a zájmů ostatních států. Musí klást větší důraz na hledání společných východisek a kolektivních strategií a zdržovat se jednání na vlastní pěst. A pokud se jim nelíbí, když někdo jedná na vlastní pěst, musí být také schopni prokázat, jak může multilaterální systém řešit problémy, které druhé znepokojují.

Dále navrhuji, abychom kriticky zhodnotili naše vlastní instituce, zejména ústřední orgány OSN, Radu bezpečnosti, Valné shromáždění, Ekonomickou a sociální radu a možná i Poručenskou radu. Pokud mají znovu získat potřebnou autoritu, budou patrně muset projít radikální reformou.

Moje zpráva obsahuje také mnoho otázek. Byl to můj záměr. Mým úmyslem je zahájit debatu, nikoli ji ukončit. Věřím však, že je to debata nezbytná a že povede ke skutečné změně postojů, s nimiž přistupujeme ke svým úkolům.

Osm rozvojových cílů milénia, které stanoví Miléniová deklarace, zavazují státy k většímu a společnému úsilí v boji proti chudobě, negramotnosti, hladu, nedostatku vzdělání, nerovnosti pohlaví, dětské a mateřské úmrtnosti, nemocem a zhoršování životního prostředí. Osmý cíl, opětovně ztvrzený na konferencích v Monterrey a Johannesburgu, vyzývá bohaté státy k odpuštění dluhů chudým zemím, ke zvýšení pomoci těmto zemím a k tomu, aby pro ně otevřely své trhy a zpřístupnily technologie. Rozvojové cíle milénia jsou zkouškou politické vůle k budování pevnějších partnerství. Rozvojové země naproti tomu mají za úkol provést správní reformy a podnítit produktivní potenciál svého obyvatelstva. Vytyčených cílů však nemohou dosáhnout samy, bez nových závazků k pomoci ze strany vyspělých států, bez rovných pravidel obchodu a bez odpuštění dluhů. Rozvojové cíle jsou prostředkem, jak urychlit rozvojový proces a dosáhnout kvantifikovatelných výsledků.

 

 

Proč se boj s terorismem nedaří?

Gareth Evans,
International Herald Tribune, 11. září 2003

11. září 2003 Globální válka proti terorismu, která je vedena od útoků z 11. září 2001, nepokračuje zrovna nejúspěšněji. Usáma bin Ládin je stále naživu, Al Kajdá je oslabena ale ne odstraněna, a její odnože a spojenecké organizace v jihovýchodní Asii i jinde jsou narušeny ale rozhodně ne zničeny.

V Iráku, kde byl terorismus nejméně pádným důvodem k zahájení války, je právě terorismus jejím nejpalčivějším důsledkem. Nikdo si nikde nemůže být jist tím, že takzvaná „jediná rána“ – útok, zosnovaný s důmyslností a nelítostností událostí z 11. září avšak s použitím jaderných, chemických či biologických zbraní – je něčím zcela vyloučeným.

Ze všech dosavadních událostí si můžeme odnést nejméně dvě poučení. Za prvé to, že snaha halit za každou cenu vše do rétoriky „války proti terorismu“ či „boje proti zlu“ příliš neprospívá jasnému a praktickému uvažování. Válka proti zlu je něčím ze své podstaty téměř neomezeným a nekonečným. Je to koncept, který nám příliš nepomáhá při identifikaci toho, s čím je třeba začít, a už vůbec neskýtá žádnou jednoznačnou strategii ukončení.

Použijeme-li známou dichotomii Isaiah Berlina o ježcích a liškách, pak když přijde na globální bezpečnostní otázky, je tu místo pro ježky: ti, kteří jsou zaujati jedinou velkou myšlenkou; ale za skutečně produktivní prací většinou stojí lišky: tedy ti, kteří toho mnoho znají a chápou nutnost nekonečně různých přístupů k vyřešení neustále se proměňujících problémů.

Je velice riskantní přehlížet problémy, které nelze snadno zahalit do pláštíku války proti teroru. Patrně ještě riskantnější je do stejného pláště halit bezpečnostní otázky – jako otázky týkající se Iráku, Íránu a Severní Koreje – které spolu souvisí pouze okrajově.

Druhým poučením je to, jak málo se od 11. září změnily zásadní charakteristiky konfliktů. Velké nebezpečí představují politické problémy s často ekonomickým či sociálním pozadím, které jsou nedořešeny, neřešeny, řešeny nekompetentně či kontraproduktivně nebo dokonce úmyslně ponechávány tak, aby se prohlubovaly a vyostřovaly až do okamžiku, kdy explodují.

Jedním z důsledků takových explozí může být i terorismus, včetně terorismu mezinárodního, ale samotný terorismus není sám od sebe samohybným konceptem ani samotným „nepřítelem“. Dokonce to není ani ideologie, jako například anarchismus v 19. století. Je to spíše nástroj či taktika, k níž se uchylují téměř výlučně slabí v boji proti silným – slabí jednotlivci, slabé skupiny, slabé státy.

Jelikož se rozložení sil ve světě změnilo do té míry, že je ve srovnání s Amerikou téměř každý slabý, a protože útoky z 11. září ukázaly cestu, existuje dnes podstatně větší riziko, že kdokoli, kdo má vážné rozpory s Washingtonem a potažmo s jeho spojenci, použije teror jako způsob kompenzace své slabosti.

Ale základní problémy tkví v politických otázkách. Vojenská síla je součástí reakce a její použití bylo zcela legitimní v případě Afghánistánu za účelem potrestání, odvety a sebeobrany. Nicméně vojenská síla, ať už v rukou Spojených států, Izraele či kohokoliv jiného, nemůže nikdy účinně nahradit tradiční tvrdou práci při řešení oněch základních problémů.

Správná strategie řešení globálního terorismu se musí odehrávat na pěti různých úrovních zároveň. Jsou to: 1. obrana vlastního území; 2. stíhání a potrestání identifikovaných pachatelů; 3. – nejpodstatnější bod – vybudování obranného systému první linie přímo v zemích, odkud teroristické skupiny pocházejí, a to posilováním kapacit a ochoty těchto zemí jednat jak interně tak ve spolupráci s širokým mezinárodním společenstvím; 4. řešení politických problémů, které vyvolávají nespokojenost a hněv; 5. řešení zásadních společenských, ekonomických a kulturních otázek, které jsou příčinou nespravedlnosti a nespokojenosti.

Skutečným cílem řešení politických a ekonomických otázek, které terorismus údajně zapříčiňují, není odstranit motivaci každého jednotlivého teroristy. Všichni víme, že pachatelé útoků z 11. září nebyli ani chudí, ani jim nijak nezáleželo na osudu Palestinců. Cílem těchto snah je spíše neutralizovat podporu, která se teroristům dostává od společnosti, v níž žijí, a především vytvořit u pří-slušných vlád a úřadů vůli a schopnost jednat proti terorismu. A právě tento úkol neplníme ani trochu dobře.

Autor je prezidentem Mezinárodní krizové skupiny, mezinárodní organizace, která se zabývá prevencí a řešením konfliktů.

V souvislosti se smrtícím útokem na sídlo OSN v Bagdádu, který byl pro nás šokující a smutnou ztrátou našich kolegů, potvrzuje Informační centrum OSN odhodlání světové organizace pokračovat v práci pro stabilní a demokratický Irák. Jak řekl generální tajemník Kofi Annan, „pokračujeme, nenecháme se zastrašit, vytrváme“.

 

OSN v Iráku zůstává

Annan: Útok na OSN v Bagdádu je útokem nejen proti OSN, ale proti samotnému Iráku

19. srpna 2003 Zvláštní představitel generálního tajemníka OSN v Iráku, Sergio Vieira de Mello, podlehl zraněním po teroristickém útoku na sídlo OSN v Bagdádu. Zahynulo nejméně 17 lidí, více než 100 bylo zraněno. Záchranné práce v Bagdádu pokračovaly celou noc.

Generální tajemník OSN Kofi Annan útok odsoudil jako neomluvitelný „akt ničím nevyprovokovaného vražedného násilí“ a vyjádřil hlubokou lítost nad smrtí svého představitele v Iráku. Zároveň prohlásil, že OSN v Bagdádu zůstává a bude pokračovat v úsilí o dosažení stability a demokracie v Iráku.

Kofi Annan včera okamžitě přerušil dovolenou v severní Evropě a vrací se zpět do sídla OSN v New Yorku. Rada bezpečnosti se hned po útoku sešla ke konzultační schůzce a vydala prohlášení, ve kterém ostře odsoudila „teroristický útok“ a přislíbila, že ještě zintenzivní úsilí na pomoc iráckému lidu.

Sergio Vieira de Mello (Brazílie), vysoký komisař OSN pro lidská práva, prošel za 30 let činnosti v OSN řadou mírových operací na Balkáně, Východním Timoru i v Africe. Po výbuchu byl zavalen v troskách bagdádského hotelu Canal, který byl sídlem OSN v Iráku. Bylo mu 55 let.

„Je to těžká ztráta pro OSN i pro mě osobně,“ prohlásil Kofi Annan. „Ti, kteří ho zabili, zaútočili nejen na OSN, ale na samotný Irák“. Je těžké vyrovnat se se smrtí kteréhokoli z kolegů, ale neumím si představit, že bychom mohli postrádat někoho v celém systému OSN více, než Sergia“, dodal Annan. „Po celý svůj život byl vyjímečným poslem lidskosti, hluboce oddaným práci ve prospěch potřebných v oblastech konfliktů a válkou zničených společností.“

 

Postavení ČR v žebříčku indexu lidského rozvoje (HDI)

7. července 2003 HDI je výsledkem celé řady kritérií, ukazatelů a dat. Mimo jiné bere v úvahu HDP, státní výdaje na vzdělání, na zdravotnictví, předpokládanou délku života, dětskou úmrtnost, úmrtnost matek, účast žen na politickém životě v zemi, rovnoprávnost pohlaví v ekonomických aktivitách, ve vzdělání, kriminalitu, uprchlictví, obchodování zemí s konvenčními zbraněmi, stav životního prostředí, využívání energií, nezaměstanost, strukturu obchodu, rozvojovou pomoc (přijímanou i poskytovanou), využívání nových technologií, a další.

Česká republika si v mnohých ukazatelích vede ve srovnání s jinými zeměmi dobře. Samozřejmě ve vztahu ke třem skandinávským zemím (Norsko, Island a Švédsko), které se seřadily na čele zebříčku kvality života podle HDI, zaostavá ČR zejména v ekonomických ukazatelích, ale ve značné části dalších, které mají vliv na kvalitu života, se jim blíží, nebo se jim dokonce vyrovnává.

Některé příklady:

Ženy v politice

ČR má oproti skandinávským zemím nízký počet poslankyň v parlamentu, avšak nevybočuje z evropského průměru v počtu vysoce postavených žen ve státní správě a managementu.

Kriminalita

Praha podle HDR vykazuje poměrně vysoký počet majetkových trestných činů.

Nezaměstanost

V ČR je vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti.

Veřejné výdaje na zdravotnictví

V Česku a ve skandinávských zemích na přiblizně stejné úrovni (Norsko, Island, Švédsko – 6,5-7,5% HDP, ČR – 6,5% HDP v roce 2000).

Výdaje na vzdělání

Nejvyspělejší země podle žebříčku HDI (Norsko, Island, Švédsko) například vydaly v letech 1998-2000 15-16% všech výdajů států na vzdělání. V Česku to bylo za stejné období 9,7% všech výdajů státu (resp. 7-8 % HDP v uvedených skandinávských zemích v letech 1998-2000 a 4,4% HDP v ČR)¨.

Výzkum

Počet vědců a vyzkumných pracovníků (1996-2000):
* ČR – 1349 na 1 milion obyvatel
* Norsko, Island, Švédsko: 4000 – 6000 na 1 milon obyvatel.

Předpokládaná délka života

Ta se v období 2000-2005 pohybuje ve třech skandinávských zemích na úrovni 78 – 80 let, v ČR je to 75,4. Navic je v Česku podstatně nižší předpokládaná délka života u mužů!

Dětská úmrtnost

ČR je na úrovni Skandinávie (nejnižší dětská úmrtnost na světě!).

Nerovnosti v příjmech a spotřebě

Uvedené skandinávské země a ČR vykazuji podobné rozložení podílu na spotřebě nejduchudších a nejbohatších lidí.

Nové technologie

ČR si vede velmi dobře v počtu pozemních telefonních linek, ale zejména v počtu uživatelů mobilních telefonů, nadále však zaostává ve využívání internetu: 146,7 uživatele na 1000 obyvatel v r. 2001, Norsko, Island, Švédsko: 500-600 uživatelů na 1000 obyvatel ve stejném roce.

 

Válka musí být vždy krajním řešením

Kofi Annan

11. března 2003 Otázka odzbrojení Iráku nebezpečně rozdělila mezinárodní společenství. Všechny národy dnes chápou, jaké ohrožení představují zbraně hromadného ničení. Jde o nesmírně závažný problém, který se v žádném případě netýká pouze Iráku. Mezinárodní společenství musí postupovat jednotně, aby se zamezilo šíření těchto hrůzných zbraní, ať je to kdekoli.

Úsilí Rady bezpečnosti o odzbrojení Iráku představuje velice naléhavý úkol. Irák již v minulosti zbraně hromadného ničení použil a dvakrát se dopustil agrese proti svým sousedům. Proto Rada bezpečnosti od roku 1991 schválila řadu rezolucí požadujících po Iráku, aby odzbrojil. V tomto bodě neexistují žádné spory či pochybnosti a není třeba o něm více debatovat či s ním váhat.

Lidé na celém světě si však přejí, aby se irácká krize vyřešila mírovou cestou. Panují značné obavy z dlouhodobého dopadu, který by válečný konflikt měl na boj proti terorismu, na mírový proces na Blízkém východě a také na schopnost světa v budoucnu společně řešit problémy pokud dnes dojde k rozdělení národů a lidí různého vyznání.

Nelze si opravdu dělat iluze o tom, co válka znamená. Za jistých okolností může být užití síly nutné k zajištění trvalého míru. Skutečností však zůstává, že následkem je veliké lidské utrpení, ať dlouhodobé či krátkodobé. Válka může vést k vytvoření nestability v oblasti a k ekonomické krizi. Jako již vícekrát v minulosti by válka mohla mít další nepředvídatelné důsledky v podobě nových hrozeb a nebezpečí.

Válka musí být vždy krajním řešením – použito by mělo být jen pokud všechny ostatní rozumné cesty k ozbrojení Iráku byly vyčerpány. Povinností OSN – organizace vytvořené k tomu, aby ochránila budoucí generace před hrůzami války – je hledat do posledního okamžiku mírové řešení konfliktů.

Členové Rady bezpečnosti stojí před těžkou volbou. Nedohodnou-li se na společném postoji a dojde-li k zásahu bez schválení Rady bezpečnosti, legitimita a podpora jakéhokoli takového zásahu bude vážně ohrožena. Jestliže se jim na druhé straně podaří se spojit a společně postavit tomuto nebezpečí a zajistit plnění předchozích rezolucí, bude autorita Rady posílena a svět se stane bezpečnějším.

Irák se nenachází ve vakuu.To, co se stane tam, bude mít vliv, ať negativní či pozitivní, na jiné závažné problémy v oblasti a na celém světě. Čím širší bude konsensus o Iráku, tím lepší šanci budeme mít pro společný postup a účinnější řešení dalších palčivých problémů světa, počínaje izraelsko-palestinskou otázkou. Jen spravedlivé řešení tohoto konfliktu může přinést naději na trvalejší stabilitu v této oblasti.

Úspěch či neúspěch mezinárodního společenství při řešení problematiky Iráku bude mít vliv i mimo oblast Blízkého východu a ovlivní naši schopnost poradit si s vážnou situací, která se vyvíjí na Korejském poloostrově a také s konflikty, v nichž se zmítá Afrika od Pobřeží slonoviny po Konžskou demokratickou republiku, kde se naděje na stabilitu a rozvoj vzdaluje.

Vedle válek sužují svět i další rány. Státy by měly spolupracovat také na poli ochrany proti terorismu, potírání chudoby, nevědomosti a nemocí. Tato spolupráce je možná právě prostřednictvím Spojených národů. Ať bude řešení konfliktu jakékoli, důležitost OSN zůstane stejná jako dnes.

V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak velký význam státy a národy připisují legitimitě Rady bezpečnosti a celé OSN jako záruky míru. Členové Rady bezpečnosti by toto měli mít na paměti a prokázat, že jsou hodni důvěry, kterou v ně lidé na celém světě vkládají.

 

Jedině společným a odhodlaným úsilím lze prosadit změnu

Kofi Annan, generální tajemník OSN

4. ledna 2003 Na prahu jedenadvacátého století stojíme před paradoxním úkazem: čím víc toho víme o věcech a o sobě navzájem, tím víc se k sobě chováme, jako bychom si byli cizí.

Všichni žijeme na stejné planetě, jsme vystaveni týmž vlivům a proudům změn. Avšak místo abychom se drželi toho, co nás spojuje, a chránili se před společným nebezpečím, dovolujeme, aby dál zela propast mezi bohatými a chudými, svobodnými a zotročenými, privilegovanými a ponižovanými; mezi těmi, kdo z globalizace mají užitek, a těmi, kdo jsou z ní vyloučeni.

Tato propast uráží lidskou důstojnost. Oslabuje společnost a ohrožuje bezpečí každého z nás. Je třeba ji překlenout novým předivem solidarity.

Mnohé nitky spolupráce a vzájemného porozumění již existují. Posláním OSN je tyto nitky propojit. A to nejen pomocí programů na podporu rozvoje, které jsou životně důležité, ale také poskytnutím prostoru pro vzájemný dialog. Chceme působit na chování jednotlivců i celých národů zdůrazňováním obecně platných hodnot jako jsou tolerance, svoboda, spravedlnost a rovnoprávnost, hodnot které neznají hranic ani kulturních rozdílů.

Namísto reálpolitiky chceme posilovat vládu zákona. Chceme vybudovat systém kolektivní bezpečnosti, který zajistí, že bude nadcházející století lepší než to, které přineslo dvě světové války, holocaust a genocidu. Ve světě nadnárodních problémů budeme podporovat hodnoty, které přesahují úzce národní zájmy.

Největším nebezpečím ohrožujícím tyto snahy je ozbrojený konflikt. Válka, více než cokoli jiného, nutí lidi stavět zdi a opevňovat se za nimi. Odčerpává zdroje, které by mohly být produktivně investovány. Narušuje obchod a vyvolává nedostatek. Znemožňuje uniknout bídě a bere tak chudým naději.

Do války jsou zatahovány i děti, kterým válka bere nejen životy, ale i zdraví a rodiče. A nejen to. Mnozí chlapci se z donucení stávají vojáky s puškami téměř tak velikými jako jsou sami, děvčata jsou ve válkách často sexuálně zneužívána.

Avšak i kdyby všechny konflikty světa byly urovnány, znamenalo by to jen uvolnění prostoru pro další dlouhodobou práci: při potírání bídy se všemi jejími průvodními jevy, jako jsou nemoci, negramotnost či zamořené životní prostředí, pro boj za demokracii a lidská práva; a úsilí o rozvoj ve všech podobách.

V tomto úsilí se včerejší odpůrci musí stát našimi spojenci. Je třeba posunout geografické hranice našeho myšlení a pochopit, že nyní, jako nikdy dříve, jsou globální zájmy zároveň zájmy národními.

Jsme si vědomi toho, že i ty nejstřízlivější scénáře růstu populace si vyžádají prudké zvýšení nároků na sociální služby a na životní prostředí � zejména ve městech rozvojového světa, kde bude podle očekávání tento růst nejvýraznější. Víme také, že i když se nám podaří splnit dohodnuté limity snižování emisí skleníkových plynů, bude globální oteplení způsobovat extrémní výkyvy počasí a další neblahé jevy, kterých se ještě my můžeme dožít.

Ale konečný scénář není ještě dopsán. Ještě je čas předat našim dětem svět svobodné volby, nikoliv nátlaku. Domnívám se, že už máme program pro nové století, v němž všichni lidé dokáží rozpoznat své vlastní potřeby a cíle. Tím programem je Miléniová deklarace, na které se shodli vedoucí představitelé světa, když se předloni sešli na summitu pořádaném u příležitosti konce tisíciletí. Je to celkové shrnutí závěrů hlavních světových konferencí konaných v de-vadesátých letech.

Bezprostřední a nejnaléhavější součástí Deklarace je stanovení cílů pro rozvoj v novém tisíciletí, program nazvaný Miléniové rozvojové cíle. Je to řada jasně stanovených hlavních úkolů zaměřených na snížení extrémní chudoby, zavedení všeobecného základního vzdělání a zamezení šíření AIDS, malárie a dalších smrtelných chorob. Jsou to minimální a dosažitelné cíle, jejichž uskutečnění je stanoveno na rok 2015 � tedy jen za 12 let. Lze jich dosáhnout ve všech zemích, kde se lidé spojí ke společnému dílu.

Dne 10. prosince jsme oslavili Den lidských práv. V tento den činíme závazky, že budeme respektovat práva, s nimiž se rodí každá lidská bytost. Avšak jedinci nemají jen práva. Mají také obrovskou moc, jestliže se spojí k práci na společné věci.

Opakovaně jsme v minulých letech byli svědky toho, jak se vlády, obchodní společnosti či jiné mocné organizace musely znovu zamýšlet a měnit své postoje pod tlakem občanských hnutí. Upustilo se od staveb přehrad, odklonily se trasy dálnic, uchránily se celé čtvrti. Dluhy některých chudých zemí byly zrušeny či odloženy. Byla přijata úmluva proti užívání nášlapných min. V platnost vstoupil statut Mezinárodního trestního soudu. Farmaceutické společnosti přistoupily na snížení cen svých výrobků, aby si i v chudých zemích mohli lidé infikovaní virem HIV nebo trpící AIDS dovolit léčbu. Dokonce jsme zaznamenali, že některé ropné společnosti dávají peníze na zlepšení kvality životního prostředí a zajištění sociálních služeb pro komunity žijící v blíz-kosti jejich ropných zařízení.

Nic z toho by se však nestalo, kdyby se tisíce a tisíce lidí, často v různých částech světa, nesešly, nepřihlásily se o svá práva a nepožadovaly změnu. Právě takových hnutí je zapotřebí k dosažení cílů, které jsme si v Miléniových cílech vytyčili: hnutí, v nichž se budou aktivně a plně angažovat lidé celého světa.

Z přenášky pro rozhlasovou stanici BBC. New York, 10. prosince

 

Potřeba multilaterálního přístupu a vymýcení mezinárodního terorismu

Valné shromáždění ukončilo za českého předsednictví hlavní část 57. zasedání

Jedním ze stěžejních témat diskuse bylo posílení činnosti OSN. V přijatém návrhu rezoluce se Valné shromáždiní vyjádřilo k tomu, jakým směrem by se měl proces reforem dále ubírat. Většina navrhovaných kroků míří k posílení činnosti OSN, zejména v oblasti ekonomické a sociální, na základě revize programového rozpočtu na období 2004 až 2005 tak, aby lépe odpovídal novým prioritám, a také racionalizací činnosti a informačních služeb, zefektivniním řízení a upřesněním náplně a odpovědnosti v oblasti poskytování technické pomoci.“
Jan Kavan, předseda Valného shromáždění OSN

3. ledna 2003 V době, kdy si mezinárodní společenství připomínalo tragické události z 11. září 2001, bylo Valné shromáždění (VS) vzhledem k pokračující teroristické činnosti a novým útokům v některých částech světa nuceno se i nadále zabývat tím, jak se hrozbě mezinárodního terorismu bránit. Tato otázka si po celou dobu zasedání udržela přednostní postavení mezi 168 body jednání o celé řadě problémů. Všechny země bez výjimky terorismus odsoudily a požadovaly, aby se teroristickým útokům efektivně předcházelo mezinárodní spoluprací v této oblasti.

Předseda Valného shromáždění Jan Kavan v zahajovacím projevu nastínil závažné otázky dotýkající se všech členských států. Jednalo se zejména o problematiku odstranění chudoby, boje proti HIV/AIDS a o problematiku udržitelného rozvoje ve zrychlujícím se procesu globalizace. Tyto otázky byly zkoumány se zaměřením na africký kontinent, zejména jeho subsaharskou část.

Potřeba multilaterálního přístupu získala všeobecnou podporu členských států. Generální tajemník Kofi Annan ve svém projevu vyjádřil podporu mnohostrannému řešení problémů, které nejlépe odpovídá tradicím, zásadám, Chartě a celkové roli OSN. Jeho postoj vyjadřoval i stanoviska ostatních členských států.

VS zakončilo práci přijetím rezoluce stanovující další postup organizační reformy OSN.Většina navrhovaných kroků míří k po-sílení dopadu činnosti OSN, zejména ve sféře ekonomické a sociální, a to především na základě revize programového rozpočtu pro období 2004-2005, který by lépe obrážel nové priority, a na základě racionalizace činnosti a informačních služeb, zefektivnění řízení a upřesnění náplně a zodpovědnosti v oblasti technické pomoci.

Plenární zasedání

Kromě otázek spojených s bojem proti mezinárodnímu terorismu se 57. Valné shromáždění zabývalo možností válečného zásahu, který by zbavil Irák zbraní hromadného ničení. Zanícené hlasy volající po okamžitém zásahu, který by vedl k rychlému řešení problému, se setkaly s kritickým postojem ze strany Rady bezpečnosti i generálního tajemníka.

V době, kdy si mezinárodní společenství připomínalo tragické události z 11. září, bylo Valné shromáždění vzhledem k pokračující teroristické činnosti a novým útokům v některých částech světa nuceno se i nadále zabývat tím, jak eliminovat hrozbu mezinárodního terorismu. Tento bod zůstal po celou dobu zasedání prioritou mezi 168 body jednání o řadě problémů. Všechny země bez výjimky terorismus odsoudily a požadovaly, aby se teroristickým útokům efektivně předcházelo mezinárodní spoluprací v této oblasti.

Projev prezidenta Spojených států amerických upozornil na odmítavý postoj Iráku vůči rezolucím OSN. Označil irácký režim za vážnou a dále narůstající hrozbu. Je nutno přinutit Irák, aby uposlechl rezolucí Rady bezpečnosti a poskytl záruky míru a bezpečnosti, jinak bude zásah nezbytný, varoval americký prezident.

K zamezení nebezpečí války vyzvaly členské země Irák, aby se podřídil všem rezolucím, zejména rezoluci Rady bezpečnosti č. 1441, která vyzývá Irák k dobrovolnému odzbrojení. Tento moment byl znovu zdůrazněn během diskuse o problematice Palestiny a situace na Blízkém východě. Většina členských zemí vyjádřila názor, že součástí mírového procesu na Blízkém východě bude nutně i odchod Izraele z okupovaných palestinských území a ze syrských Golanských výšin. Členské země vyjádřily také podporu činnosti „diplomatického kvartetu“ (EU, USA, Rusko a OSN), který je pověřen dozorem nad posilováním mírového proces