2019



Lidé ve světě prožívají neklidné časy

8.1.2019 



Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

„Milí spoluobčané z celého světa, přeji Vám šťastný, klidný a úspěšný nový rok.

Loni byl můj novoroční pozdrav varovný. Ale nebezpečí, o kterých jsem mluvil, přetrvávají. Mnozí z nás prožívají neklidné časy a celý svět podstupuje zkoušku odolnosti vůči stresu.

Změna klimatu postupuje rychleji naše schopnost na ni reagovat. Geopolitické rozpory se prohlubují a řešení konfliktů je tak obtížnější. V pohybu je rekordní počet lidí, kteří hledají bezpečí a ochranu. Rostou nerovnosti. A lidé si kladou otázku, proč hrstka lidí na světě má stejné bohatství jako celá polovina lidstva. Nesnášenlivost je na vzestupu. A naopak, důvěra se vytrácí.

Ale existují i ​​důvody k optimismu.

V Jemenu svítá naděje na mír. Zářijová dohoda z Rijádu mezi Etiopií a Eritreou uvolnila dlouhodobé napětí a je nadějí pro celý region. A dohoda mezi znepřátelenými stranami v Jižním Súdánu oživila šanci na mír. V posledních čtyřech měsících jsme zaznamenali větší pokrok než v předchozích čtyřech letech.

Na konferenci OSN v Katovicích schválily státy pracovní program k naplňování Pařížské dohody o změně klimatu. Teď je potřeba udělat maximum, abychom tuto existenciální hrozbu porazili. Je čas využít poslední dobré šance na úspěch. Je čas zastavit nekontrolovanou a rozvíjející se změnu klimatu.

Před pár týdny byly v rámci OSN přijaty globální kompakty o migraci a uprchlících, díky nimž bude možné zachraňovat životy a překonávat škodlivé mýty.

Všude na světě se lidé čím dál víc berou za Cíle udržitelného rozvoje – náš celosvětový program pro mír, spravedlnost a prosperující život na zdravé planetě.

Fungující mezinárodní spolupráce je vítězstvím pro svět. I letos bude OSN spojovat lidi tak, aby spolupracovali a hledali společná řešení problémů.“ Budeme dál vyvíjet tlak tam, kde je třeba. A nikdy to nevzdáme. Na prahu nového roku se zavažme, že budeme společně čelit hrozbám, bránit lidskou důstojnost a budovat lepší budoucnost.

Do nového roku přeji vám a vašim rodinám hodně klidu a zdraví.“


Mezinárodní den památky obětí holocaustu – program pro školy

14.1.2019 



Holocaust významně ovlivnil dějiny 20. století a jeho odkaz je i v dnešní době živý. Informační centrum OSN pořádá na Mezinárodní den památky obětí holocaustu výukový program zaměřený nejen na téma holocaustu, ale také na jeho dějinné souvislosti a přesahy do současnosti. Na program je možné navázat v hodinách dějepisu, společenských věd nebo literatury. 

Program (délka 60 – 70 minut)
  • Krátký úvod do tématu a souvislosti s prevencí genocidy v současném světě
  • Krátký dokument ke Všeobecné deklaraci lidských práv
  • Promítání filmu Cesta k nacistické genocidě
  • Debata
Film

Cesta k nacistické genocidě
dokumentární film o historických událostech, které vedly ke vzniku holocaustu, 38 min, anglicky s českými titulky

Termín

24., 25., 28. a 29. ledna 2019 mezi 9:00 a 12:00 hodinou v Informačním centru OSN v Praze

Kontakt pro rezervaci termínu

[email protected]
tel: 724 020 612


Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

27.1.2019 



Dnes si připomínáme miliony Židů a mnoho dalších obětí cílené krutosti holocaustu. Letošní připomínka přichází v čase znepokojujícího nárůstu antisemitismu. Vzpomeneme-li nedávný útok na synagogu ve Spojených státech nebo znesvěcování židovských hřbitovů v Evropě, tato staletí dlouhá nenávist s námi nejen nezůstává, ale dokonce posiluje. 

Jsme svědky růstu neonacistických skupin i pokusů o přepisování historie a překrucování reality holocaustu. Na internetu se předsudky šíří rychlostí světla. 

Jak se 2. světová dálka vzdaluje v čase a počet přeživších holocaustu se tenčí, je na nás samotných, abychom zůstávali bdělí. Jak kdysi řekl vrchní rabín Spojeného království Jonathan Sacks, „nenávist k Židům nikdy neskončí u Židů“. 

Intolerance vstoupila do mainstreamové politiky. Cílem jsou menšiny, muslimové, migranti, uprchlíci a zloba a obavy ze současného měnícího se světa jsou zneužívány. O to víc je důležité, abychom se právě teď sjednotili v boji za univerzální hodnoty a vytvořili svět, ve kterém si všichni budou rovni.


Drogy: INCB chce zaistiť lepší prísun analgetík pre všetkých, ktorí ich potrebujú. Zároveň varuje pred rizikami používania marihuany na nelekárske účely

6.3.2019 



Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2018:

– vyjadruje znepokojenie nad vývojom v oblasti legislatívnej úpravy používania marihuany na nelekárske účely, ktorá je v rozpore s dohovormi na kontrolu drog a zároveň predstavuje riziko pre zdravie;   

– varuje pred rizikami slabšie kontrolovaných medicínskych programov využívajúcich marihuanu, ktoré by mohli mať negatívny vplyv na verejné zdravie a zvýšiť využívanie marihuany na nelekárske účely;

– vyzýva vlády, aby zaistili lepšiu dostupnosť analgetík a iných liekov pre tých, ktorí ich potrebujú, pričom k tejto otázke vydal osobitnú správu;

– hovorí, že pri obmedzovaní zneužívania chemických prekurzorov na nezákonnú výrobu omamných látok sa podarilo dosiahnuť vynikajúce výsledky; taktiež sa podarilo pokročiť aj pri riešení otázky dizajnérskych drog a nových psychoaktívnych látok;  

– naliehavo žiada o ďalšiu podporu pre Afganistan; a

– odsudzuje mimosúdne násilné činy voči ľuďom podozrivým z drogovej činnosti a vyzýva vlády, aby otázku trestných činov súvisiacich s drogami riešili prostredníctvom riadneho súdneho procesu a s ohľadom na ľudské práva.

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2018 varuje, že slabo regulované programy využívajúce marihuanu na lekárske účely by mohli viesť k zvýšenému zneužívaniu marihuany a kanabinoidov ako aj jej zvýšenému využívaniu na tzv. rekreačné účely.     

Dôraz na riziká slabo regulovaných programov využívajúcich marihuanu na lekárske účely

Správa sa podrobnejšie pozerá na riziká a benefity používania marihuany a kanabinoidov na lekárske a vedecké účely a na vplyv ich rekreačného využívania. Poukazuje na to, že slabo regulované medicínske programy využívajúce marihuanu, ktoré nepracujú v súlade s dohovormi na kontrolu drog, môžu mať za následok jej zneužívanie na nelekárske účely a nepriaznivo pôsobiť na verejné zdravie.     

Prezident INCB Viroj Sumyai povedal: „To, že sme sa v našej správe zamerali na používanie marihuany a kanabinoidov, prichádza v pravý čas, keď sa pozrieme na nedávny legislatívny vývoj v mnohých krajinách v súvislosti s využívaním drogy na lekárske a nelekárske účely. Ohľadom bezpečnosti, regulácie a distribúcie marihuany existuje ešte stále veľa nejasností, najmä v prípadoch, kedy bola legalizovaná na rekreačné účely alebo keď boli rozšírené programy marihuany na lekárske účely. Stále je potrebné vysvetľovať, ako pracuje medzinárodný systém kontroly drog. Jeho koncept vznikol v USA s cieľom ochrániť verejné zdravie prostredníctvom prevencie zneužívania drog a zabezpečenia prístupu k dôležitým liekom.“     

Zmeny vo vnímaní rizík marihuany

V správe sa ďalej spomína, že vnímanie rizika marihuany môžu navyše oslabiť aj slabo regulované lekárske programy využívajúce marihuanu. To mohlo prispieť aj k legalizácii marihuany na nelekárske účely. Prezident INCB varuje, že to by mohlo zároveň znížiť obavy verejnosti pred nebezpečenstvom používania marihuany: „Legalizácia marihuany na rekreačné účely, ako to vidíme v niektorých krajinách, nielenže predstavuje výzvu pre univerzálnu implementáciu dohovorov a ich signatárov, ale aj podstatnú výzvu pre zdravie a kvalitu života, najmä mladých ľudí.“       

INCB chce aj naďalej s vládami krajín, kde bola marihuana povolená na rekreačné účely, viesť konštruktívny dialóg.

Nedostatočná dostupnosť analgetík a iných dôležitých liekov stále znepokojuje

Úrad vyzýva vlády, aby urobili razantnejšie kroky na ukončenie zbytočného utrpenia ľudí, ktorí nemajú prístup k analgetikám, čo prispeje k tretiemu Cieľu udržateľného rozvoja – zabezpečeniu kvality zdravia a života a propagácii kvality života v každom veku. 

Zároveň varuje, že nadmerné zásobenie pacientov aj kontrolovanými liekmi, prevyšujúcimi potreby pacientov, môže znamenať zvýšené riziko ich zneužitia.

Prezident INCB Sumyai povedal: „Z dôvodu nedostatočného prístupu ku kontrolovaným liekom sú v niektorých krajinách sveta ešte stále ľudia, ktorí zbytočne trpia bolesťou a podstupujú chirurgické zákroky bez anestézie. Inde naopak nekontrolovaný prístup vedie k zneužívaniu liekov. Potrebujeme zabezpečiť rovnomernejší prístup k týmto liekom uľahčujúcim bolesť.“

Úrad publikoval osobitnú prílohu k dostupnosti s názvom „Pokrok pri zabezpečovaní adekvátneho prístupu k medzinárodne kontrolovaným látkam na lekárske a vedecké účely“. Zaoberá sa témou ako zabezpečiť adekvátny prístup a ako pomôcť vládam, aby riešili túto situáciu.      

V prílohe sa hovorí o zisteniach INCB ohľadom prvého globálneho vyhodnotenia prístupu k dôležitým psychotropným látkam, ako napríklad k látkam používaným na liečbu úzkosti a epilepsie. Ukazuje sa, že spotreba týchto látok na globálnej úrovni nie je vyrovnaná. Ako sa píše v správe, 80 percent ľudí s epilepsiou žije v nízkopríjmových a strednopríjmových krajinách, kde úroveň spotreby základných liekov na epilepsiu pod medzinárodnou kontrolou je stále nízka alebo nejasná.    

V nízkopríjmových krajinách s obmedzeným počtom lekárov INCB odporúča, aby rad zdravotníckych profesionálov ako napríklad špeciálne školené zdravotné sestry a bratia mali právomoc predpisovať kontrolované látky.   

INCB žiada viac podpory pre Afganistan

Správa dáva dôraz na výzvy v oblasti kontroly, ktorým v súčasnosti čelí Afganistan. V krajine sa do roku 2017 výrazne zvýšila nezákonná produkcia ópia, kde rozsah nelegálneho trhu s opiátmi prekročil hodnotu celkového národného exportu.    

Prezident INCB povedal, že vedenie Úradu preskúmalo tento vývoj v úzkej spolupráci a afganskou vládou: „Ak snahy o riešenie problému s  drogami nebudú účinné, v krajine sa rozšíri chudoba, povstania a terorizmus.“ Úrad sa odvolal na článok 14 bis Jednotného dohovoru o omamných látkach z roku 1961, čo znamená, že INCB žiada medzinárodné spoločenstvo a Organizáciu Spojených národov o urgentné poskytnutie ďalšej pomoci Afganistanu, aby mohol riešiť tieto výzvy.     

Z hľadiska pohľadu na regióny sa správa venovala aj osobitným problémom v súvislosti s kontrolou drog v rôznych častiach sveta. V Severnej Amerike pokračujú zmeny v politike a legislatíve týkajúce sa marihuany. V Kanade vošiel v októbri 2018 do platnosti zákon o poskytnutí legálneho prístupu k marihuane na nelekárske účely, a zároveň o kontrole a regulácii jej produkcie, distribúcie, predaja a vlastníctva. Rovnako v októbri Najvyšší súd v Mexiku rozhodol, že zákaz používania marihuany na nelekárske účely nie je v súlade s mexickou ústavou. Legislatívne zmeny týkajúce sa používania marihuany na nelekárske účely prebehli v niektorých štátoch USA. V USA sa zhoršila aj epidémia predávkovania sa opioidmi a spôsobila viac ako 70 000 nahlásených úmrtí v dôsledku predávkovania.      

Výroba kokaínu v Južnej Amerike stúpla a zdá sa, že je vplyv sa začína prejavovať v Európe a Severnej Amerike.  

V roku 2017 bolo na európskom trhu po prvý krát identifikovaných päťdesiatjeden nových psychoaktívnych látok. Nová legislatíva Európskej únie urýchli postup, ktorým sa tieto nové látky dostanú pod kontrolu.  

Nestabilita a ozbrojené konflikty na celom Blízkom východe uľahčili obchodovanie s omamnými a psychoaktívnymi  látkami v regióne. 

Obchodovanie a zneužívanie metamfetamínu dosiahlo alarmujúcu úroveň vo východnej a juhovýchodnej Ázii. V južnej Ázii boli tieto drogy zadržané v dosiaľ nevídanom množstve.

Úrad INCB je znepokojený, že niektoré krajiny v Oceánii sa zatiaľ nestali zmluvnými stranami medzinárodných dohovorov na kontrolu drog.

Správa o prekurzoroch

V správe spred 30 rokov o kontrole prekurzorov sa hovorí, že fakticky nedochádza k odlevu chemických prekurzorov z kontrolovaného zoznamu z medzinárodného obchodu do nezákonných kanálov. Prekurzory, ktoré nie sú na zozname, „predstavujú obrovskú výzvu“, povedal prezident. Vedenie navrhuje, že je potrebné naďalej diskutovať o nastavení politiky v tejto oblasti na medzinárodnej úrovni, aby sa podarilo nájsť spôsoby ako riešiť otázku dizajnérskych drog a nových psychoaktívnych látok a zabrániť tomu, aby sa tieto škodlivé látky dostali k ľuďom.  

Výročná správa INCB za rok 2018 si pripomína aj 50.výročie INCB. Úrad INCB, ktorý je nezávislým kvázi súdnym orgánom, vznikol v roku 1961 na základe Jednotného dohovoru o omamných látkach. INCB má do krajín mandát monitorovať a podporovať implementáciu troch medzinárodných dohovorov na kontrolu drog. Úzko spolupracuje so Svetovou zdravotníckou organizáciou (WHO) a Úradom OSN pre drogy a kriminalitu (UNODC). Cieľom dohovorov je chrániť zdravie a kvalitu života ľudskej spoločnosti vrátane plného užívania ľudských práv. INCB vyzýva štáty, aby pripravili účinné stratégie na prevenciu užívania drog a poskytli liečbu, rehabilitáciu a služby opätovnej integrácie do spoločnosti.       

Prezident Sumyai povedal: „Súčasné výzvy v oblasti kontroly drog sa možno zdajú byť znepokojujúce, podobné výzvy sme však už úspešne prekonali vďaka spolupráci a politickej vôli. Rovnaké naladenie a odhodlanie potrebujeme aj dnes.“

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) je nezávislý, kvázi súdny orgán, ktorý má za úlohu monitorovať a podporovať vlády v dodržiavaní troch medzinárodných dohovorov na kontrolu drog: Jednotný dohovor o omamných látkach z roku 1961, Dohovor o psychotropných látkach z roku 1971 a Dohovor OSN proti nepovolenému obchodu s omamnými a psychotropnými látkami z roku 1988. Vznikol na základe Dohovoru o omamných látkach (1961). Trinásť členov predstavenstva volí Hospodárska a sociálna rada (ECOSOC) na päť rokov.

Viac informácií:

Sekretariát INCB
Tel. kontakt pre médiá: (+43-1) 26060 4163 
E-mail:  [email protected]  
Webstránka:  www.incb.org 

Překlad původní tiskové zprávy INCB do slovenštiny: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)


Všechny nás spojuje lidství. Jsme si rovni.

21.3.2019 



António Gutérres

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace je příležitostí pro nás pro všechny znovu se zavázat k ukončení rasismu, rasové diskriminace, xenofobie, intolerance, antisemitismu a nenávisti proti muslimům. Nedávný masakr ve dvou mešitách na Novém Zélandu je nejčerstvější tragédií, která je živena takovým jedem.

Žádná země ani komunita nejsou imunní vůči rasové a náboženské nenávisti a fanatickému terorismu. Hluboce mě znepokojuje současný vzestup xenofobie, rasismu a intolerance. Nenávistné projevy se dostávají do mainstreamu a šíří se jako oheň ať už na sociálních sítích nebo v rádiu. V liberálních demokraciích i v autoritářských režimech.

Tyto temné síly ohrožují principy demokracie, sociální stabilitu i mír. Pokud se na lidi útočí fyzicky nebo verbálně na sociálních sítích kvůli rase, vyznání nebo etnickému původu, je to ponížení pro celou společnost. Musíme spojit síly, postavit se tomu a bránit principy rovnosti a lidské důstojnosti.

Na nápravě štěpení a polarizace společností musíme pracovat tvrdě. Musíme pečovat o vzájemné porozumění a snažit se, aby se z různosti stala výhoda. Současně musíme čelit politickým figurám, jež zneužívají rozdílnosti pro své volební zisky.

Musíme se také ptát proč se tolik lidí cítí vyloučených a proč tolik lidí přitahuje intolerance vůči druhým. Do odstraňování ničivých a falešných představ o rasové nadřazenosti se musí zapojit všichni. I dnes, desítky let po nacistickém Holocauastu vidíme, že neonacistické smýšlení a bílá nadřazenost nejen přetrvávají, ale jsou dokonce na vzestupu. Jsou to lži, které musíme jednou pro vždy pohřbít.

Potřebujeme odhodlání bojovat proti rasismu a diskriminaci ve všech formách a všude. Zamysleme se, jak lze podpořit nediskriminaci v každé zemi na všech úrovních. Všechny nás spojuje lidství. Jsme si rovni. Musíme dopřávat jeden druhému dobro. 

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni za odstranění rasové diskriminace


GEO6: Zhoršující se životní prostředí může mít brzy obrovské dopady na zdraví lidí

26.4.2019 



Vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. zpráva GEO varuje, že ekologické škody v současném světě jsou tak vážné, že to bude mít obrovský dopad na zdraví populace, pokud lidstvo nezačne ihned jednat.

Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod. To se již do roku 2050 může stát jednou z nejvýznamnějších příčin úmrtí a bude mít negativní dopad na plodnost žen i mužů i na vývoj dětí. 

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků. Většina totiž lpí na zastaralých výrobních postupech a modelech rozvoje.

6. Globální výhled životního prostředí (GEO6) byl zveřejněn v březnu v rámci Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi, nejdůležitějším globálním fóru o životním prostředí, jehož se účastnili ministři životního prostředí z celého světa. Na něm se mimo jiné jednalo o řešení kritických otázek jako plýtvání potravinami, podpora elektromobility, znečištění oceánů a dalších tématech.

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová. „Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Teď hned.“

Inovativní možnosti politiky

Koncept života zdravých lidí na zdravé planetě vychází z toho, že dosavadní přístup „nechme to vyrůst teď, uklidíme později“ by měl být do roku 2050 nahrazen ekonomikou s téměř nulovým odpadem. Podle GEO by zelené investice států ve výši dvou procent jejich HDP přinesly stejný dlouhodobý růst, jako se předpokládá za současného nastavení, ale s menšími dopady na změnu klimatu, zásoby vody a ekosystémy. 

Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí. Jakýkoli odklad klimatické akce zvyšuje náklady na dosažení cílů vytyčených v Pařížské dohodě. Může dokonce dojít ke zvratu a pařížské cíle zůstanou v nedohlednu.

Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem. V současnosti kse aždoročně vyplýtvá 1/3 všech vyprodukovaných potravin, z toho 56 procent ve vyspělých průmyslových zemích.

Urbanizace postupuje nevídaným tempem. Přináší to velké výzvy, ale také příležitosti. Prostřednictvím správně nastavených politik, územního plánování a budování zelené infrastruktury bude možné zlepšovat kvalitu života a zároveň snižovat environmentální stopu. Strategické investice do rozvoje venkovských oblastí by pak snížily potřebu lidí migrovat do měst.

Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun. Ačkoli v posledních letech se tomuto problému dostalo zvýšené pozornosti, stále neexistuje celosvětová dohoda, jak se s ním vypořádat.

Rychle se rozvíjí obor statistických údajů o životním prostředí. Zpráva vyzdvihuje obrovský potenciál, který pro naše vědění představují tzv. big data a schopnost využívat spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou při sběru dat.

Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje. Jako příklad může posloužit propojená problematika změny klimatu a znečištění ovzduší. Zmírňování klimatické změny podle pařížských dílů by mělo stát podle odhadů 22 bilionů amerických dolarů. Pokud však k této investici připočteme benefity na zdraví obyvatelstva spojené s odstraněním znečištění ovzduší, ušetříme ve zdravotnickém sektoru 54 bilionů USD, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

Podle zprávy GEO má svět k dispozici potřebné technologie i politiky, díky nimž lidstvo může odstranit zmíněná environmentální rizika. „Co nám chybí je dostatečná politická vůle tyto politiky a technologie uplatnit v plném rozsahu a v co nejkratším čase,“ říkají Joyeeta Guptaová a Paul Ekins, kteří společně předsedali autorskému týmu zprávy GEO 6.

GEO6 vydal Program OSN pro životní prostředí (UN Environment Programme, UNEP) v roce 2019. Na přípravě se významně podílely Universiteit van Amsterdam (UvA) a University College London (UCL).

Zpráva GEO6 byla představena 25. dubna 2019 na mezinárodní konferenci v pražské Národní technické knihovně za účasti expertů z UNEP, WHO, Izraele i České republiky.


Klimatická akce: volba, kterou můžeme a musíme uskutečnit

6.6.2019 



António Guterres 

„Zachraňme Tuvalu, zachraňme svět.“ To bylo volání, které jsem zaslechl na Tuvalu při své nedávné cestě jižním Pacifikem, přední linii globální klimatické krize. Chtěl jsem vyjádřit solidaritu těm, kteří jsou vystaveni nejhorším dopadům klimatické změny, a přitáhnout pozornost k inovativním klimatickým snahám probíhajícím v tamějším regionu. 

Zvedání mořské hladiny je v tomto regionu na čtyřnásobku celosvětového průměru. Samotná existence několika pacifických ostrovních států je ohrožena. Oceány se potýkají se závažnými problémy. Od blednutí korálů a ztráty biodiverzity až po zamoření plasty. Extrémní projevy počasí jsou stále častější a ohrožují životy i živobytí.

Nikde jsem neviděl tak vážné dopady klimatické změny jako na Tuvalu, vzdáleném státu na korálovém ostrově, kde nejvyšší bod stoupá do výšky pouhých pěti metrů nad hladinu moře. Navštívil jsem rodinu, která žije ve stavu permanentních obav ze zaplavení neúprosně a krok po kroku se zvedajícím oceánem.

Nemohl jsem si nevšimnout vřelosti místních lidí a jejich oddanosti zemi, způsobu života a kultury. Tamní komunity ke klimatické změně nepřispěly téměř ničím. Přesto ale doslova bojují o přežití kvůli těm, kteří vypouštějí ohromné množství emisí. 

V Tuvalu jsem se setkal s dětmi, které se bojí o budoucnost a spoléhají se na mou generaci, aby ji zajistila. Jako generální tajemník OSN svádím mnoho bitev. Jako dědeček ale považuji boj proti klimatické změně za zápas svého života. 

Nenechme se zmást: nejde jen o Tuvalu, malé ostrovy nebo Pacifik. V sázce je celá planeta. To, co se děje tam, je jen příznakem toho, co se chystá na zbytek z nás. Lidé po celém světě začínají pociťovat dopady klimatické krize. A bude se to dál zhoršovat.

Bohužel zatím nevyhráváme. Pokud chceme přežít, musíme najít politické odhodlání zavést dalekosáhlá transformativní opatření. Musíme uznat morální sílu tichomořských národů, tahounů v závodě s klimatickou krizí. Musíme nalézt udržitelná řešení, investovat do obnovitelných energií a posílit odolnost a schopnost se adaptovat.

Je zásadní, abychom dokázali naplnit cíle stanovené díky vědeckému poznání: dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do konce století udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia.

Mé poselství vládám států světa je jasné. Zaprvé, přesuňme daňovou zátěž z platů na uhlíkové emise. Daně by měly v prvé řadě mířit na znečištění, ne na lidi. Zadruhé, přestaňme dotovat fosilní paliva. Peníze daňových poplatníků nesmí být používány k umocnění hurikánů, vln sucha a tepla nebo tání ledovců. Zatřetí, zastavme do roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. Potřebujeme zelenou ekonomiku, ne šedivou.

Musí přijít hluboká a rychlá změna toho, jak podnikáme, obchodujeme, vyrábíme energii, stavíme města a produkujeme jídlo. Poslední desetiletí ukázalo, že potřebné nástroje k odvrácení klimatické krize máme. Můžeme tak zachránit životy a majetek, dýchat lepší vzduch, zajistit vodu pro všechny a ochránit biodiverzitu. Ve srovnání s „business as usual“ může klimatická akce do roku 2030 zajistit ekonomický přínos v hodnotě 26 bilionů dolarů. Jedná se tedy i o ekonomicky výhodnou investici. 

V září uspořdádám v sídle OSN v New Yorku summit pro klimatickou akci s cílem mobilizovat politickou vůli a urychlit snahy o naplnění cílů z Pařížské dohody z roku 2015. Žádám světové lídry, aby přijeli nejen s proslovy, ale i plány, jak transformovat energetický a dopravní sektor, průmysl a zemědělství. Žádám je o splnění závazků ohledně financování klimatických opatření. Ne ze štědrosti, ale z vlastního osvíceného zájmu.

Urgentní klimatická akce je volbou. Můžeme – a musíme – ji uskutečnit. Jak lidé v Tuvalu již dávno vědí: jejich záchranou zachráníme nás všechny.

Publikováno 29. května 2019 v deníku The Financial Times. Český překlad: Informační centrum OSN v Praze


Ztráta biodiverzity a vymírání druhů: český profesor varuje před dopady na českou krajinu.

26.6.2019 



Milionu druhů 🌍 hrozí vyhynutí. Varování přinesla zpráva Mezivládní vědecké platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby IPBES (obdoba klimatického IPCC).
„Honbu za penězi musíme nahradit honbou za přežití přírody,“ uvedl na tiskovém briefingu v Informačním centru OSN v Praze v návaznosti na zprávu jeden z jejích spoluautorů prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Mimo jiné uvedl, že světová míra vymírání je nyní až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let, a že tyto ztráty jsou přímým důsledkem lidské činnosti. Zpráva je výsledkem práce 145 vedoucích a 310 přispívajících vědců čerpajících z desítek tisíc odborných článků a vlastního výzkumu.

Prof. Kindlman se ve své přednášce zaměřil nejen na globální aspekty úbytku biodiverzity, ale i na specifika v Česku, včetně významu ochrany přírody v národních parcích a boje proti kůrovci. Oproti rozšířené interpretaci zdůraznil, že sucho v lesích nepanuje kvůli kůrovci, ale naopak, že sucho má za následek zvýšení jeho výskytu, protože významně oslabuje stromy a jejich schopnost se bránit.

„Kůrovec nezpůsobil sucho, sucho způsobilo kůrovce. (…) Mezi ním a stromem panuje neustálý boj. Kůrovec láká feromony další jedince, aby jich na strom bylo více. Strom kůrovce zalije pryskyřicí – pokud jí má dostatek. V suchu jí však dostatek nemá,“ řekl Kindlmann.

Nastínil tak přímou vztažnost mezi globálními klimatickými trendy a lokálními dopady na českou krajinu a život v ní. Za možný způsob boje proti kůrovci pak označil výsadbu smíšených lesů, které jsou vůči kůrovci odolnější, a smysluplné a promyšlené kácení, kterým lze gradaci kůrovcové nákazy zpomalit. 

Mezi dalšími příčinami hromadného vymírání druhů uvedl rostoucí množství odpadů a mizení tzv. přirozených stanovišť, tedy oblastí, kde biologická společenstva existují ve složení odpovídajícím situaci neovlivněné člověkem. Taková území se v České republice nacházejí zejména v 1. zóně Národního parku Šumava. K jejich ztrátám dochází již od středověku, navýšení ztrátovosti však lze vypozorovat v období po roce 1948, kdy v tehdejším Československu docházelo ke scelování lánů, mizení remízků a mezí (Kindlmann). 

Za účelem ochrany takových území se v současné době připravuje pokročilá zonace národního parku, která by ho rozdělila na oblasti s různými stupni povolené lidské činnosti. I přes příznivost takových opatření však zůstává na 32 cenných lokalit, které do 1. zóny NP nebyly navrženy. Za příklad prof. Kindlmann uvedl slatě u Horské Kvildy či louky na Zhůří. 

Program OSN pro životní prostředí UN Environment v březnu vydal zprávu GEO6, která se se zprávou IPBES shoduje v otázce stabilizace rozkolísaného světového ekosystému. Řešení existují, nicméně si vyžádají transformativní snahy sociální, ekonomické i politické ze strany jak vlád, tak jednotlivců, jejich ochoty a přístupu k dosavadnímu modelu života na Zemi. Horské slatě, ochrana jejich jedinečných zvířecích druhů a obrana národních parků před kůrovcem se tak stávají lokálními aspekty globálních změn, jejichž průběh držíme kolektivně ve svých rukách.

Projevy nenávisti se šíří jako mor

2.7.2019 



António Guterres

Nenávist táhne světem. Intolerance a projevy nenávisti cílí na lidi různých vyznání po celém světě. Je smutné a zároveň znepokojující, že se to stává tak běžným. V minulých měsících jsme byli svědky vražd Židů v synagogách, hyzdění náhrobků jejich předků svastikami, postřílení muslimů v mešitách a ničení jejich posvátných míst, i zabíjení křesťanů při modlitbách a zapalování kostelů.

Kromě hrůzných útoků se šíří i odporná rétorika, která míří nejen proti různým náboženstvím, ale i proti minoritám, migrantům, uprchlíkům, ženám a dalším skupinám těch “jiných”. Projevy nenávisti se šíří jako mor, sociální sítě jsou plné předsudků. Posilují neonacistická a šovinistická hnutí. Štvavé projevy jsou využívány k politickým cílům. Nenávist se dostává do mainstreamu v liberálních demokraciích i autoritářských režimech a zastiňuje naši společnou lidskost. 

Organizace spojených národů má dlouhou tradici v mobilizaci světa proti všem druhům nenávisti skrze obhajobu lidských práv a posilování právního řádu. Samotná identita Spojených národů vychází z trpké zkušenosti minulosti, kdy se zlostné nenávisti příliš dlouho nic nestaví na odpor. Projevy nenávisti proto považujeme za útok proti a toleranci, inkluzi, různorodosti i proti samotné podstatě lidskoprávních norem a principů. Nenávist oslabuje soudržnost společností, nahlodává společné hodnoty a může vytvořit podhoubí pro násilí. V nedávných desetiletích předcházela zvěrstvům genocidy ve Rwandě, Bosně nebo v Kambodži.

Je naší povinností postavit se zlu

Mám obavu, že se ve světě schyluje k dalšímu kritickému momentu v boji proti démonu zla. Proto jsem spustil dvě nové iniciativy. První je „Strategie a akční plán boje proti projevům nenávisti“, která se zaměřuje na schopnost celého systému OSN odhalovat příčiny a efektivněji reagovat. Zadruhé, v současnosti rozvíjíme akční plán, který OSN umožní plně se zapojit do ochrany svatostánků a věřících, kteří se v nich schází.

Těm, kteří chtějí využívat strach k rozdělování společnosti je nutné říct: různorodost je bohatstvím a nikdy ne hrozbou.  Duch vzájemného respektu a vnímavost mohou přesáhnout tweety vychrlené ve zlomku vteřiny na sociálních sítích. Nesmíme zapomínat, že každý z nás může být pro někoho tím “jiným”. Nenávist nemůže vytvořit ani iluzi bezpečí. Je naší povinností starat se jeden o druhého.

Veškeré snahy proti projevům nenávisti musí mít oporu v základních lidských právech. Vypořádat se s nimi neznamená omezit nebo zakázat svobodu projevu. Jde o to zabránit, aby se takové projevy staly něčím ještě nebezpečnějším, například podněcováním k diskriminaci nebo násilí, které jsou nelegální podle mezinárodního práva.

S projevy nenávisti musíme zacházet jako s každou jinou zlomyslností: odsuzovat je a konfrontovat je s pravdou a podněcovat ty, kteří je šíří, aby své chování přehodnotili. Je čas skoncovat s antisemitismem, nenávistí vůči muslimům, perzekucí křesťanů a všemi dalšími formami rasismu, xenofobie a intolerance. 

Roli v tom musí sehrát vlády, občanská společnost, soukromý sektor i média. Zvláštní odpovědnost v prosazování pokojné koexistence mají političtí a náboženští lídři. Nenávist ohrožuje každého. Boj proti ní tedy musí být záležitostí všech. Společně můžeme zastavit mor nenávisti a dostát hodnotám, které nás spojují v jednu velkou rodinu lidí. 

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku ho 1. července 2019 publikovaly Lidové noviny.


Mladá Češka získala “zelenou jízdenku” do New Yorku na první mládežnický klimatický summit OSN

21.8.2019 



NEW YORK – PRAHA, 21. srpna 2019 – Organizace spojených národů zveřejnila seznam 100 mladých osobností z celého světa, které obdrží tzv. zelenou jízdenku na cestu na mládežnický summit OSN o klimatu. Ten se koná 21. září 2019 v sídle OSN v New Yorku, den po globální stávce pro klima plánované na pátek 20. září.

Bude mezi nimi mladá Češka, Lucie Smolková z Brna. „Jsem hodně zvědavá, budou tam aktivní mladí lidíé z celého světa, určitě spousta inspirace,“ říká osmnáctiletá Lucie, která na jaře úspěšně zakončila studium na střední škole a na podzim začne studovat na brněnské Mendelově univerzitě. V minulých měsících se intenzivně věnovala práci ve Fridays4Future jako koordinátorka studentského protestního hnutí v Brně. 

Držitelé “zelené jízdenky” se připojí k více než 500 mladých delegátů historicky prvního mládežnického summitu o klimatu v OSN. Ten se stane globálním diskusním fórem o efektivních řešeních a platformou k setkání a dialogu s lídry států. Vybraní zástupci tohoto fóra mladých budou o svých jednáních referovat 23. září na Summitu pro klimatickou akci, na který do newyorského sídla světové organizace sezval šéf OSN António Guterres nejvyšší politické představitele všech států světa. 

Je skvělé, že bude příležitost bavit se s politiky, protože stávky jsou sice super, ale bez reálných kroků a politických rozhodnutí se nepohneme kam potřebujeme,“ říká Lucie Smolková, která je jednou ze 100 držitelek a držitelů „zelené jízdenky“ vybraných z více než sedmi tisíc uchazečů ve věku 18-29 let. Kritériem pro výběr byla aktivní účast na klimatické akci.

Jízdenky jsou pořizovány s ohledem na emise. Tam, kde bude nutné zvolit leteckou nebo jinou emisně náročnou dopravu, bude uhlík offsetován dobrovolnými příspěvky států. Do New Yorku se sjedou mladí ze všech kontinentů. Jsou to především aktivisté, inovátoři, studenti či podnikatelé, kteří si vybrali změnu klimatu a klimatickou akci jako své hlavní téma. 

Držitelům „zelené jízdenky“ poblahopřál generální tajemník OSN v krátkém videopozdravu. Ve videu se obrací i na další: „Vyzývám mladé lidi z celého světa, aby summit sledovali on-line a stali se aktivními podporovateli klimatické akce ve své zemi,“ říká António Guterres na twitterovém účtu OSN. Mladí z celého světa se také mohou zapojit do on-line kampaně „My Future Our Planet“ sdílením selfie videí na Twitteru a Instagramu s použitím sloganu „Youth #ClimateAction Summit“. Videa by měla prezentovat jejich vlastní počiny na snižování emisí i výzvy politikům k účinné klimatické akci. 

Změna klimatu je nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a ohrožení je ale zřejmé, že existují řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné New Climate Economy Report může klimatická akce v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o tolik potřebnou, ale i veskrze výhodnou investici“, říká vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža.

Sledujte novinky a aktuality k mládežnickému summitu: @UNYouthEnvoy na Twitteru, Instagramu a Facebooku
Novinky a aktuality k Summitu generálního tajemníka OSN pro klimatickou akci na @ledealba na Twitteru

Kontakt: Michal Broža

Fotografie v záhlaví: OSN (ilustrační foto)


Akce pro klima: Summit OSN 2019

28.8.2019 



Globální emise jsou rekordní a zatím nevykazují tendenci k poklesu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Dopady klimatické změny můžeme pozorovat všude na světě. Jde o nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a ohrožení musíme ale vidět i řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné zprávy New Climate Economy Report může klimatická akce v porovnání s „business as usual“ v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o nutnou, ale i výhodnou investici.

Nejnovější analýzy ukazují, že rozhodnou akcí lze snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a ještě lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Máme Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Zatím je změna klimatu rychlejší než schopnost lidstva adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Byznys stojí na naší straně. Akcelerace klimatických řešení může posílit ekonomiku, vytvořit nové pracovní příležitosti a současně snížit znečištění ovzduší, zlepšit ochranu ekosystému a biodiverzity a vůbec celé oblasti životního prostředí.

Nové technologie již dokáží generovat energii při nižších nákladech než fosilní ekonomika. Slunce a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími velkými zdroji energie prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Musíme ale uvést do pohybu další radikální změny.

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším chytrým klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným vzduchem. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, aby transformace byla spravedlivá, inkluzivní a zisková.

Na summit do New Yorku nemíří jen političtí představitelé států, ale i zástupci soukromého byznysu, nevládních organizací, místních samospráv a mezinárodních organizací, aby společně vypracovali plán opatření v šesti hlavních oblastech: 1. globální transformace od fosilních zdrojů k obnovitelné energetice a zvýšení energetické účinnosti; 2. udržitelná a odolná infrastruktura a města; 3. udržitelné zemědělství;  4. udržitelný management lesů a oceánů;  5. odolnost a adaptace na dopady změny klimatu a  6. financování a investice do bezuhlíkové ekonomiky.


Vychází první Globální zpráva o udržitelném rozvoji

12.9.2019 



Globální zpráva o udržitelném rozvoji (Global Sustainable Development Report (GSDR)) je studie spojená s konferencí Rio+20 v roce 2012, na níž státy OSN položily základy Agendy 2030 a 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Již v té době bylo zřejmé, že agenda udržitelného rozvoje bude komplexní a ambiciózní, a že dojde i k výraznému posunu ve vnímání a zkoumání rozvoje. 

Na konferenci v brazilském Riu bylo dosaženo shody, že vědecké poznání umožňuje porozumět a zároveň ovlivňovat souvztažnost mezi sociálními, environmentálními a ekonomickými cíli rozvoje. Proto jedním z výstupů Rio+20 byla výzva k vypracování studie, která posílí vazby mezi vědou a politikou. V roce 2016 státy rozhodly, že studie bude vypracovávána jednou za čtyři roky jako podklad pro hodnocení SDGs ve Valném shromáždění OSN. Státy zároveň určily, že bude výsledkem práce nezávislé skupiny vědců, kterou jmenuje generální tajemník OSN. Skupinu tvoří 15 expertů z různých oborů a institucí s ohledem na geografickou i genderovou rovnováhu.

První studie byla zveřejněna 11. září 2019 v sídle OSN v New Yorku pod názvem „Budoucnost je teď: Věda pro zajištění udržitelného rozvoje“ (The Future Is Now: Sceince for Achieving Sustainable Development). 

„Svět jak ho známe a budoucnost, kterou chceme, jsou v ohrožení,“ píše v předmluvě generální tajemník OSN António Guterres. 

Současný model rozvoje je podle studie neudržitelný a zlepšení, jehož bylo dosaženo za uplynulá dvě desetiletí, může být ztraceno kvůli rostoucí sociální nerovnosti a nevratným změnám přírodních systémů. Optimistický výhled do budoucnosti zajistí pouze drastické změny rozvojových politik i reálných implementačních kroků.

Ekonomický růst prostřednictvím zvyšování materiální spotřeby již není životaschopným modelem na globální úrovni. Předpovědi naznačují, že materiálová spotřeba naroste do roku 2060 ze současných 89 gigatun až na 167 Gt. S tím by ale také rostly emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší atd.

Současný ekonomický model rozvoje přinesl stovkám milionů lidí prosperitu. Nedokázal ale vyřešit chudobu a vedl k nevídaným nerovnostem, které mají negativní vliv na inovace, sociální kohezi i udržitelnost ekonomického růstu. Svět navíc přivedl na dohled k nevratným změnám globálního klimatického systému a ztrátám biodiverzity. Vědci varují, že musí dojít k transformaci v klíčových oblastech jako je produkce potravin, způsoby výroby a spotřeby nebo ve způsobu života ve městech.

Studie upozorňuje, že dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) vyžaduje oddělení ekonomického růstu od dopadů na životní prostředí a snížení sociálních i genderových nerovností co se týče bohatství, příjmů i příležitostí.

Celá studie Global Sustainable Development Report ke stažení.


Klimatolog Tolasz se stal historicky prvním laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu

16.9.2019 



V předvečer summitu OSN pro klimatickou akci byla dnes v Praze udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ).

 „Dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Píše pravidelný blog, vystupuje v médiích i na veřejných fórech, komunikuje na sociálních sítích o příčinách i možných dopadech změny klimatu, jednoduchým jazykem vysvětluje složité klimatické jevy i např. činnost Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Veřejně sděluje své postoje k možným řešením v oblasti adaptací a snižování emisí. Jako zástupce ČR v IPCC sehrává důležitou roli při prezentaci zpráv tohoto mezinárodního vědeckého panelu české veřejnosti. Svými aktivitami na poli osvěty je příkladem vědce, který chápe souvztažnost mezi vědou, politikou a veřejným životem,“ píše se ve zdůvodnění ocenění.

O držiteli ocenění rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[*]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Iniciátorem projektu je Informační centrum OSN v Praze.

Cenu Radimovi Tolaszovi předala Anna Šulc, v současnosti jedna z nejúspěšnějších osobností na českých sociálních sítích.

Transformovat energetiku, dopravu, průmysl i zemědělství

Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Generální tajemník OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným ovzduším. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, uvádí OSN v podkladech k summitu.  

Generální tajemník Guterres v souvislosti se summitem vyzval všechny státy, aby se zaměřily na čtyři prvotní oblasti transformace: 1. Přesunout daňovou zátěž z platů lidí na uhlíkové emise; 2. Zastavit dotace fosilních paliv; 3. Do roku 2020 ukončit výstavbu nových uhelných elektráren; a 4. Rozvíjet zelenou ekonomiku namísto šedé.

### 

Radim Tolasz, klimatolog, laureát ocenění:Svět dnes diskutuje o tom, jak snížit emise, abychom pomohli klimatu. V Česku diskutujeme, jestli vůbec se otepluje a pokud ano, jestli je možné z toho vinit člověka a pokud ano, tak jestli je člověk zodpovědný za 30, 50, nebo 90 %. Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě. Investice do technologií, vědy a výzkumu, vzdělávání a zdraví lidí se přece musí v dlouhodobém horizontu vyplatit i ekonomicky. A je věcí ekonomů, aby k tomu směřovali a politiky o tom přesvědčili.

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR, iniciátor projektu: „Změna klimatu je nejvážnější téma doby. Má potenciál ohrozit naši existenci. Soustředit se proto musíme na urgentní řešení. Ta existují, ale vyžadují hluboké změny, které musí začít hned teď. Ocenění za komunikaci změny klimatu chce přispět k odblokování současného narativu ‚jestli vůbec a proč se klima mění‘ k ‚jak zajistit klimaticky bezpečnou budoucnost, jaká řešení prosadit a realizovat‘“.

Pavel Jungwirth:Atmosférická věda má za sebou dva nesporné úspěchy s pozitivními důsledky pro celé lidstvo. V sedmdesátých letech vědci upozornili na nebezpečný mechanismus ničení stratosfé-rického ozónu průmyslově vyráběnými freony. Už v následujícím desetiletí přišel Montreálský protokol s celosvětovým zákazem výroby a prodeje freonů a dnes se ozónová díra začíná pomalu hojit. Stejně tak vědecké poznatky o mechanismu znečištění atmosféry v našich zeměpisných šířkách (tzv. Londýnský smog) a v subtropech („Losangeleský smog“) přiměly postupně politiky k akcím, které v posledu vedly k dramatickému vyčištění atmosféry velkých městských aglomerací. Nyní stojíme před ještě náročnější celoplanetární výzvou udržet změnu klimatu v přijatelných mezích, pro kterou je třeba spojit vědeckou práci s iniciativami občanské společnosti, aby došlo k rozhodné politické akci.

Barbora Kvasničková, mládežnická delegátka ČR při OSN:My mladí neusilujeme o generační vzpouru; ve vlastním zájmu chceme zajistit klimaticky stabilní budoucnost. Když nám to současný systémový stav neumožňuje, musíme se ozvat. Klimatický summit v New Yorku by měl naše snažení ještě zesílit. Máme skvělou příležitost postavit se výzvě, jaká tu ještě nebyla. Do řešení musíme mít možnost zapojit se všichni bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo finanční situaci.

Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: „Upřímně gratuluji panu Tolaszovi k získání ocenění. Odborníci na klimatickou změnu, jako pan Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu. Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti. Jsem nesmírně rád, že ocenění získává právě Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ. Prakticky každý den je v kontaktu s veřejností i zástupci médií. Mezi jeho vzácné vlastnosti patří to, že svou řeč dokáže přizpůsobit jakémukoliv publiku, ať už jde o laiky nebo mezinárodní plénum odborníků. Vážím si jeho práce a doufám, že mu jeho práce bude v budoucnu přinášet spoustu radosti.

Lucie Smolková, koordinátorka Fridays For Future v Brně, držitelka tzv. zelené jízdenky na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku (21. září):Je skvělé, že na summit OSN jsou přizvaní i mladí z celého světa. Jsem zvědavá na studenty třeba ze střední Afriky, Jižní Ameriky nebo ostrovních států. Pro ně jsou dopady změny klimatu denní starostí. Setkání bude vzájemně obohacující a pomůže nám porozumět problémům v širších souvislostech. A až jednou bude tíže řízení světa na bedrech naší generace, dokážeme na toto pamatovat a hledat efektivní řešení společně.

Kontakt:Michal Broža, [email protected], tel. +420 724020611


[*]Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Miroslav Havránek (Cenia), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Soňa Jonášová (INCIEN), Pavel Jungwirth (Akademie věd České republiky), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Michaela Klakurová (Studio Družina), Jan Krajhanzl (Masarykova univerzita), Barbora Kvasničková (mládežnická delegátka České republiky při OSN), Martina Mašková (Český rozhlas), Anna Mezgerová (studentka, Fridays for Future), Taťána Míková (Česká televize), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Mark Rieder (Český hydrometeorologický ústav), Libor Stejskal (Univerzita Karlova), Klára Sutlovičová (Fórum rozvojové spolupráce), Michal Broža (Informační centrum OSN).


Měnící se klima? Můžeme to zvládnout!

20.9.2019 



Vystoupení vedoucího Informačního centra OSN v Praze Michala Broži na prostestní stávce studentů z Hnutí Fridays for Future na Staroměstském náměstí v Praze. 

Dobrý den. Ahoj! Je vás tady opravdu hodně! A věřím že i v dalších městech po celém světě! Je to znamení, že studenti a mnoho dalších lidí stojí za klimatickou akcí.

V OSN v New Yorku bude v pondělí summit Akce pro klima. Jehovýsledek bude důležitý pro každého z nás – ať už jste v Česku, Slovensku, Francii, Chile, Vietnamu nebo Austrálii. Klimatickou krizi nevyřešíme v jednom městě, v jednom státě nebo regionu světa. To nejsložitější je, že se týká úplně všech a úplně všichni to musíme řešit. 

Šéf Spojených národů António Guterres už před summitem vyzval všechny státy: přijeďte s konkrétními plány na snižování emisí, ne jenom s proslovy. Zvažte zdanit uhlík namísto platů lidí. Zastavte k roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. A zastavte veškeré dotace na fosilní paliva. Tyto dotace přesahují 6 % světového HDP!

Pařížská dohoda je vizionářský dokument, který má potenciál udržet nás v bezpečných vodách oteplení do 2 stupňů Celsia a méně. Ale bez reálných opatření nemá význam.

Je to doslova závod s časem. Závod, který můžeme a musíme vyhrát! Přestaňme se přít, zda se klimatická změna vůbec děje, 2. zda na to má vliv člověk, nebo 3. zda hoří svět nebo ještě nehoří. 

Nasaďme všichni své síly a znalosti, ať si jednou můžeme říct, že lidstvo dokázalo zvládnout ozónovou díru, a nakonec zvládlo ještě náročnější a komplexnější problém, jímž změna klimatu beze sporu je. Systémové změny, které jsou potřeba, jsou věcí politiků, měst a obcí, velkého i malého byznysu, a také nás, občanů a voličů.

Přestaňme se strašit a radši hledejme co nejúčinnější způsoby, jak odvrátit největší rizika změny drastickým snížením emisí až na nulu během pouhých tří dekád.

Zastavme kácení a odumírání lesů. A vraťme les všude tam, kde má nebo může být. Živá příroda je náš spojenec. 

Můžeme to zvládnout. Největším nebezpečím je ale víra, že to vyřeší někdo jiný. Nevyřeší.

A nezapomeňte, my všichni jsme jeden tým! Děkuji.


Klimatickou akci již nelze zastavit

9.10.2019 



António Guterres

V předvečer zářijového klimatického summitu OSN vzkázaly miliony mladých lidí po celém světě politickým představitelům: „Selháváte“. Mají pravdu. Globální emise rostou. Teploty rostou. Dopady na oceány, lesy, projevy počasí, biodiverzitu, produkci potravin, vodu, pracovní místa a v neposlední řadě i na životy, jsou hrozivé už dnes. A podle všeho to bude ještě horší.

Vědci mluví jednoznačně. Ale na mnoha místech planety lidé nepotřebují tabulky a grafy, aby pochopili klimatickou krizi. Stačí jim podívat se ven z okna. Klimatický chaos se odehrává v reálném čase v Kalifornii, Karibiku, v Africe, Arktidě a řadě dalších míst. Nejvíc důsledky klimatické krize pociťují ti, kteří k ní přispěli nejméně. Na vlastní oči jsem viděl následky cyklónu v Mozambiku, hurikánu na Bahamách i rostoucí hladiny moře v Jižním Pacifiku. 

Od slov k činům

Svolal jsem summit pro klimatickou akci, který má sloužit jako odrazový můstek pro přijetí nových emisních závazků v roce 2020 podle Pařížské dohody. Aktivně se k tomu přihlásila řada lídrů států a sektorů. Vznikla široká koalice – složená nejen ze zástupců vlád a mladé generace, ale i byznysu, municipalit, investorů a občanského sektoru – pro další postup směrem, který svět tak zoufale potřebuje k odvrácení klimatické katastrofy.

Víc než 70 států se zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ačkoli největší producenti emisí mezi nimi nejsou. K stejnému se zavázalo i víc než sto měst, včetně několika největších. Nejméně 70 států oznámilo, že do roku 2020 výrazně posílí národní závazky podle Pařížské dohody. Malé ostrovní státy se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a přejít plně na obnovitelnou energii do roku 2030.

Řada zemí, např. Pákistán, Guatemala, Kolumbie, Nigérie, Nový Zéland nebo Barbados, oznámily výsadbu dohromady celkem 11 miliard stromů. Víc než 100 vrcholných představitelů soukromého sektoru oznámilo přechod na zelenou ekonomiku.

Skupina největších světových vlastníků aktiv – odpovídající za investice přesahující 2 biliony dolarů – oznámila, že do roku 2050 bude jejich portfolio výhradně uhlíkově neutrální. Tomu předcházelo prohlášení manažerů, jejichž firmy operují s téměř polovinou světového investičního kapitálu ve výši 34 bilionů USD, v němž vyzvali politické představitele států, aby stanovili smysluplnou cenu za vypouštění uhlíku a na celém světě odstoupili od dotací fosilních paliv a uhelných elektráren. 

Mezinárodní finanční klub pro rozvoj (The International Development Finance Club) oznámil, že do roku 2025 vytvoří fond v hodnotě 1 bilionu dolarů na podporu výroby čisté energie v nejméně rozvinutých státech světa. Třetina globálního bankovního sektoru se zavázala nasměrovat svůj byznys tak, aby byl v souladu s cíli Pařížské dohody a Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Na summitu bylo dále prezentováno jak města a globální sektory průmyslu, jako například lodní doprava, mohou dosáhnout významných redukcí emisí. Prostor dostaly i iniciativy na ochranu lesů a vodních zdrojů.

Vše zmíněné je významné. Ale nestačí to.

Dlouhá cesta před námi

Summit byl od samého počátku koncipován tak, aby popostrčil svět a podnítil akci na všech úrovních. Stal se také globálním jevištěm pro prezentaci tvrdé reality a upřel světla na ty, kteří se rozhodli konat i na ty, kteří tak ještě neučinili. Popírači ani velcí producenti emisí se již nemají kde a za koho se schovat.

Budu pokračovat v tlaku na všechny, aby dělali daleko víc doma a přesedlali na společná zelená řešení všude na světě. Planeta vyžaduje akci skutečně planetárního rozměru. Těžko toho lze dosáhnout přes noc. A nelze to realizovat bez těch, kteří ke klimatické krizi přispívají nejvíc.

Pokud se svět chce vyhnout čelní srážce s klimatickým útesem, musíme plně následovat vědecké poznání a snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet růst globální teploty do 1,5 stupně Celsia do konce století. Jen tak můžeme zabezpečit budoucnost našeho světa.

Na uhlí zůstává závislých mnoho zemí, ačkoli již dnes existují levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme výrazný pokrok ohledně stanovení ceny za uhlík, musíme zajistit, aby v roce 2020 již nebyly otevřeny žádné nové uhelné elektrárny a zastavit přísun bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků do umírajícího fosilního průmyslu, který dodává sílu hurikánům, šíření tropických nemocí i konfliktům.

Rozvinuté státy musí zároveň splnit své dřívější závazky – do roku 2020 vytvořit fond ve výši 100 miliard dolarů ročně z veřejných i soukromých zdrojů – na financování opatření na zmírňování a adaptace na změnu klimatu v rozvojových státech.

Osobně se přesvědčím, že závazky, které státy, soukromý sektor a municipality učinily, jsou skutečně realizovány. První příležitostí bude klimatická konference OSN v Santiagu de Chile. OSN realizaci závazků plně podpoří.

Změna klimatu je nejdůležitější téma doby. Věda nám jasně říká, že současná trajektorie nás dovede k oteplení o 3 stupně Celsia na konci století. Já se toho nedožiji, ale mé vnučky ano. Nechci být a nebudu spoluviníkem ničení jejich jediného domova.

Mladí lidé, OSN a rostoucí počet lídrů z byznysu, finančního sektoru, vlád i občanské společnosti bijí na poplach a jednají. Ke konečnému úspěchu je nutné, aby se přidalo mnoho dalších. Čeká nás dlouhá cesta. Už jsme na ní ale nastoupili.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích, v České republice ho publikovaly Lidové noviny a Deník Referendum.


Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce

23.10.2019 



António Guterres ke dni Spojených národů 2019

Den Spojených národů připomíná stále platné ideály obsažené v Chartě OSN, která vešla v platnost 24. října 1945. I v současném neklidném světě zůstává Charta společnou střelkou kompasu světa.

V čase velkých a rychlých změn se OSN dál drží zaměření na skutečné problémy skutečných lidí. Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce. Naším cílem je ochrana lidských práv a genderová rovnost a také rozhodné NE každé formě nenávisti. Naším cílem je v neposlední řadě udržení míru ve světě a životně důležitá pomoc těm, kteří se ocitli v chapadlech válečného konfliktu.

Spojené národy se stávají agilnějšími a odpovědnějšími v podpoře, kterou poskytují státům. Příští rok bude rokem 75. výročí vzniku této organizace. Bude to velká příležitost společně se podílet na formování našeho světa. Zvu vás, občany světa, abyste se do tohoto procesu zapojili. Společně můžeme usilovat o lepší život všech.

Děkuji.


Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni za ukončení násilí na ženách

22.11.2019 



Organizace spojených národů stojí za svým závazkem dosáhnout ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Jde o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv, který zasahuje každou třetí ženu na světě.

To znamená, že to může být i někdo ve vašem blízkém okolí. Ať už jde o rodinu, pracovní kolektiv nebo přátele. Nebo i vy sama. 

Sexuální násilí proti ženám a dívkám má kořeny ve staletích mužské dominance. Nesmíme přehlížet, že genderové nerovnosti, které živí kulturu znásilňování, jsou v principu otázkou nerovnováhy moci. 

Stigma, předsudky, neohlášené případy či nedůsledné vymáhání zákonů nahrávají beztrestnosti.

Znásilnění je i v současnosti využíváno jako jedna z děsivých zbraní v ozbrojených konfliktech. To vše se musí změnit… hned.

Vyzývám vlády, soukromý sektor, občanskou společnost a lidi po celém světě, aby se jasně postavili sexuálnímu násilí a mužskému sexismu. Musíme projevovat více solidarity s oběťmi a obhájci práv žen. Musíme se také více zasazovat o práva žen a rovné příležitosti. Společně můžeme – a musíme – ukončit znásilňování a sexuální útoky všech druhů.

António Guterres


Začíná konference stran Rámcové úmluvy o změně klimatu COP25

2.12.2019 



Dnes v Madridu začíná konference COP25, výroční zasedání 197 stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Konference plní dozorčí roli nad dodržováním UNFCCC a nově také nad naplňováním emisních závazků států podle Pařížské dohody. Součástí tohoto mechanismu je 193 členských států OSN, dále Palestina, ostrov Niue, Cookovy ostrovy a Evropská unie.

Proč je konference (Conference of Parties, COP25) důležitá?

  • UNFCCC z roku 1992 neobsahuje závazné limity pro emise skleníkových plynů v jednotlivých státech;
  • Pařížská dohoda, která se na UNFCCC váže, takové závazky stanoví, včetně závazku na udržení globálního oteplení co nejblíže k 1,5 °C oproti roku 1850 a posílení financování klimatické akce;
  • COP25 je poslední konferencí stran UNFCCC před rokem 2020, kdy podle Pařížské dohody státy musí předložit nové závazky na snižování emisí. Důležitým bodem jednání v Madridu bude i zajištění dostatečného financování klimatické akce;
  • V současné době státy nedělají dost pro splnění těchto společných klimatických cílů: snížit emise o 45 % do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet oteplení do 1,5 °C do konce století. 

Více informací anglicky.


Den lidských práv patří letos mladým aktivistům

9.12.2019 



Prohlášení generálního tajemníka OSN

Letošní Den lidských práv je oslavou role mladých lidí v úsilí za naplňování lidských práv v každodenním životě.

Mladí po celém světě demonstrují, organizují a upozorňují na právo na zdravé životní prostředí…  rovná práva pro ženy a dívky… na účast na rozhodování… I právo na svobodu projevu…

Vydávají se do ulic kvůli právu na budoucnost, která jim zajistí mír, spravedlnost a příležitosti.

Základní lidská práva se týkají každého jednotlivce bez rozdílu, ať už se jedná o práva občanská, politická, ekonomická, práva sociální nebo kulturní. Bez ohledu na to, kde žijí. Bez ohledu na barvu kůže, etnickou příslušnost, sociální původ, pohlaví, sexuální orientaci, politické a jiné názory, bez ohledu na postižení nebo výši příjmu.

U příležitosti Dne lidských práv vyzývám všechny, aby podporovali a bránili mladé lidi, kteří se staví na obranu lidských práv. 

António Guterres, 10. prosince 2019


Novoroční pozdrav z OSN: generální tajemník António Guterres

31.12.2019 



Ze sídla OSN v New Yorku vítám společně s vámi Nový rok. Na jeho prahu stojí nejistota a bezpečnost je v ohrožení. Přetrvávají nerovnosti a sílí projevy nenávisti. Žijeme ve světě konfliktů na oteplující se planetě. 

Změna klimatu není jen dlouhodobý problém, ale i zřetelné aktuální ohrožení. Nemůžeme si dovolit stát se generací, která si pohvizduje, když planeta hoří.

Je tady ale i naděje. Mé letošní novoroční poselství míří na její nejsilnější zdroj: na mladou generaci z celého světa.

Ať už jde o klima, genderovou rovnost, sociální spravedlnost nebo lidská práva, vaše generace drží prapor a plní titulní stránky novin. Vaše zaujetí a odhodlání jsou pro mě velkou inspirací. Oprávněně si říkáte o důležitou roli ve formování naší budoucnosti.

Jsem s vámi. OSN stojí při vás. A patří vám.

Rok 2020 je 75. výročím vzniku Spojených národů. Zahajujeme také desetiletí akce pro Cíle udržitelného rozvoje, společného plánu pro férovou globalizaci.

I v novém roce bude svět potřebovat, aby mladí pokračovali ve svých akcích, nebáli se bořit bariéry a nepolevovali v tlaku.

Přeji vám klidný a šťastný rok 2020. Děkuji.