2018



Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

24.1.2018 



Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 2018 (27. ledna) toto prohlášení:

Dnes si připomínáme  šest milionů Židů – mužů, žen a dětí – kteří zahynuli během Holocaustu. V této kruté době přišel o život bezpočet dalších lidí.

I desítky let po 2. světové válce se setkáváme s přetrvávajícím antisemitismem a nárůstem jiných předsudk

Šiřiteli extrémních projevů nenávisti jsou neonacisté a skupiny, které mluví o bílé nadřazenosti.

Čím dál častěji se setkáváme s tím, že děsivé názory se z okraje společnosti přesouvají do politického mainstreamu.

Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

Kdykoli a kdekoli dochází k odklonu od základních lidských hodnot, je to velké riziko pro společnost.

Je odpovědností každého z nás rychle, jasně a rozhodně se postavit projevům rasismu a násilí.

Prostřednictvím vzdělávání a porozumění můžeme připravit budoucnost založenou na důstojnosti, lidských právech a mírové koexistence pro všechny.


Dosiahnutie rodovej rovnosti je najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou

8.3.2018 



António Guterres

V súčasnosti zažívame obdobie, ktoré je nesmierne dôležité pre práva žien. Historické a štrukturálne nerovnosti, ktoré umožnili prekvitanie útlaku a diskriminácie, vychádzajú bezprecedentne na povrch – od Latinskej Ameriky cez Európu až po Áziu, na sociálnych médiách, vo svete filmu, v továrňach aj na ulici. Ženy vyzývajú na trvalú zmenu a nulovú toleranciu voči sexuálnym útokom, obťažovaniu a diskriminácii akéhokoľvek druhu.

Dosiahnutie rodovej rovnosti a posilnenie postavenia žien a dievčat je nedokončenou témou našich čias a najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou.

Aktivizmus a lobovanie generácií žien začína prinášať ovocie. V škole študuje viac dievčat ako kedykoľvek predtým, viac žien pracuje za mzdu, aj na seniorských pozíciách v súkromnom sektore, na akademickej pôde či v medzinárodných organizáciách akou je aj OSN. Rodovú rovnosť sa podarilo zakotviť do mnohých zákonov a zhubné praktiky, ako napríklad mrzačenie ženských genitálií a detské sobáše, v mnohých krajinách postavili mimo zákona.

Ak sa však chceme zamerať na historickú nerovnováhu moci, ktorá je v podhubí diskriminácie a vykorisťovania, stále pred nami stoja vážne prekážky.

Viac ako miliarde žien na celom svete chýba právna ochrana voči domácemu sexuálnemu násiliu. Celosvetový rozdiel v odmeňovaní je 23%, vo vidieckych oblastiach dokonca 40%, a neplatená práca, ktorú vykonáva mnoho žien, ešte stále nie je uznaná. Zastúpenie žien v národných parlamentoch je v priemere menej ako štvrtina, no v zasadacích miestnostiach je ešte oveľa nižšie. Ak nespojíme svoje sily, mrzačeniu ženských orgánov sa počas najbližších desať rokov podrobí ďalší milión dievčat.

Tam, kde zákony existujú, sa často ignorujú, a ženy, ktoré žiadajú nápravu právnou cestou, sa spochybňujú, znevažujú, či často neberú do úvahy. Vieme, že sexuálne obťažovanie a zneužívanie prekvitá na pracoviskách, vo verejných priestoroch či v domácom prostredí, aj v krajinách, ktoré sa hrdia svojím pokrokom v rodovej rovnosti.

Spojené národy by mali ísť príkladom celému svetu.

A ja priznávam, že to tak vždy nebolo. Avšak od nástupu do funkcie som začal presadzovať zmeny v hlavnom sídle OSN, v našich mierových misiách a zároveň aj vo všetkých úradoch na celom svete.

Teraz sa nám po prvýkrát podarilo dosiahnuť rodovú paritu v mojom seniorskom riadiacom tíme a som pripravený dosiahnuť ju aj v celej organizácii. Som absolútne odhodlaný presadiť nulovú toleranciu voči sexuálnemu obťažovaniu a v tejto súvislosti som už zaviedol opatrenia na zlepšenie podávania správ a transparentnosti. Úzko spolupracujeme s krajinami na celom svete na prevencii a riešení sexuálneho vykorisťovania a obťažovania zamestnancami v mierových misiách a na podpore obetiam.

My v OSN stojíme pri ženách na celom svete, v ich boji proti nespravodlivosti, ktorej čelia, či už sú to ženy na vidieku, boriace sa s platovou diskrimináciou, ženy v meste, združujúce sa za zmenu, ženy na úteku, ohrozené vykorisťovaním a zneužívaním, alebo ženy, ktoré zažívajú viaceré formy diskriminácie naraz: vdovy, domorodé ženy, ženy so znevýhodnením či ženy, ktoré nezodpovedajú rodovým normám.

Postavenie žien je kľúčovým prvkom Agendy 2030 pre udržateľný rozvoj. Pokrok v oblasti Cieľov udržateľného rozvoja zároveň znamená pokrok pre všetky ženy a všade. Iniciatíva Spotlight, spustená v spolupráci s Európskou úniou, sa zameria na odstránenie násilia na ženách a dievčatách, čo je nutný predpoklad pre rovnosť a posilnenie ich postavenia.

Rád by som uviedol na pravú mieru, že týmto nerobíme ženám láskavosť. Rodová rovnosť nie je len otázka ľudských práv, ale aj záujmu nás všetkých – mužov, chlapcov, žien aj dievčat. Rodová nerovnosť a diskriminácia žien nás poškodzuje všetkých.

Existuje množstvo dôkazov, že investovanie do žien je najúčinnejší spôsob ako pozdvihnúť komunity, firmy, aj celé krajiny. Účasť žien posilňuje mierové dohody, otužuje spoločnosti a dynamizuje ekonomiky. Tam, kde ženy čelia diskriminácii, často nachádzame praktiky a názory, ktoré škodia všetkým. Otcovská dovolenka, zákony proti domácemu násiliu a rovnaké odmeňovanie prinášajú úžitok všetkým.

V tomto kľúčovom okamihu pre práva žien nastal čas, aby sa muži postavili na stranu žien, aby ich počúvali a učili sa od nich. Transparentnosť a zodpovednosť sú dôležité, ak majú ženy dosiahnuť svoj plný potenciál a pozdvihnúť nás všetkých, v našich komunitách, spoločnostiach a ekonomikách.

Som hrdý, že som súčasťou tohto hnutia a dúfam, že naďalej bude rezonovať v OSN aj celom svete.

Autor je generálnym tajomníkom OSN


Náměstkyně generálního tajemníka OSN v Praze zamíří do Podolské vodárny na setkání s primátorkou Krnáčovou

25.3.2018 



Náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed se během krátké návštěvy Prahy seznámí s tím, jak hlavní město i celé Česko řeší problematiku nakládání s vodou.

V pondělí 26. března se v Podolské vodárně setká s primátorkou hlavního města Adrianou Krnáčovou, ředitelem ČHMÚ Markem Riederem a s dalšími odborníky. Prohlédne si expozici Pražského muzea vodárenství a seznámí se i s technologií provozu vodárny.

Během prohlídky pronese prohlášení ke globální Akční dekádě pro vodu 2018-2028 (Water Action Decade – Water for Sustainable Development), která byla vyhlášena Valným shromážděním OSN v New Yorku u příležitosti letošního Světového dne vody (22. března).

Náměstkyně generálního tajemníka OSN se zajímá i o velkolepou architekturu vodárny a na závěr své návštěvy si prohlédne hlavní město a řeku Vltavu z vyhlídky střešní terasy.

Twitter: @AminaJMohammed

Amina J. Mohammed přijíždí do Prahy jako jeden z hlavních hostů dvoudenního přípravného setkání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), jednoho z hlavních orgánů Organizace spojených národů. Setkání proběhne ve dnech 26. – 27. března v Praze a Kolíně. Do července letošního roku předsedá Ekonomické a sociální radě OSN (ESOCOC) Česká republika.


Své vodohospodářské zkušenosti může Praha sdílet s ostatními

31.3.2018 



Během prohlídky záložního zdroje pitné vody v Podolí a přilehlého Muzea pražského vodárenství řekla náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed, že Praha může zkušenosti v nakládání s vodou sdílet s jinými městy v rozvinutých i rozvojových státech. “Dověděla jsem se teď od vašich odborníků mnoho o vodárenských technologiích i o odolnosti a udržitelnosti vodárenské infrastruktury. Chtěla bych vyzvat představitele Prahy, aby našli cestu, jak vaše zkušenosti sdílet. Velká většina populace světa bude žít ve městech. Vaši odbornost jistě ocení nejen velká města v Evropě, ale i rostoucí aglomerace v rozvojových státech, které budou brzy čelit podobným problémům,“ řekla druhá nejvyšší představitelka OSN v krátkém vyjádření k novinářům v hale na úpravu pitné vody.

V Podolské vodárně, kam ji doprovodila předsedkyně Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), stálá představitelka ČR při OSN Marie Chatardová, se mj. setkala s primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou, ředitelem ČHMÚ Markem Riederem, generálním ředitelem PVK Petrem Mrkosem, bývalým ministrem životního prostředí Bedřichem Moldanem a s dalšími odborníky.

 „Žijete ve šťastnější části světa, která má rozvinutou vodovodní a kanalizační infrastrukturu. Víc než dvě miliardy lidí na světě ale nemají přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. A další 4,5 miliardy lidí postrádají napojení na bezpečné systémy odvodu a čištění odpadní vody. Cílem OSN je, aby tyto důležité služby měli k dispozici všichni. I proto Valné shromáždění právě vyhlásilo Akční dekádu pro vodu (Water Action Decade) na období 2018-2028,“zdůraznila Amina J. Mohammed.

Vysoká představitelka OSN se zajímala také o architekturu vodárny a na závěr své návštěvy si prohlédla hlavní město z vyhlídky střešní terasy.

Do Prahy přijela Amina J. Mohammed společně s předsedou Valného shromáždění OSN Miroslavem Lajčákem jako jeden z hlavních hostů dvoudenního přípravného setkání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC). Akce proběhla ve dnech 26. – 27. března 2018 v Praze a Kolíně. Do července letošního roku předsedá ESOCOC Česká republika.


A na čem záleží vám? Zástupkyně šéfa OSN nejen odpovídala, ale zároveň kladla otázky studentům českých škol

1.4.2018 



„Když jsem předvčírem přistála v Česku, říkala jsem si, co asi místní lidé považují za důležité. Proto jsem ráda, že se díky našemu Informačnímu centru OSN tady v Praze mohu setkat se studenty a dalšími zástupci mladé generace. Upřímně si myslím, že lidí, kteří znají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs, pozn.), není mnoho. A pokud je znají, možná ani nevědí, proč na nich tolik záleží,“ řekla náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed v úvodu diskuse s mladými lidmi v pražské kanceláři OSN.

„Jsme ještě na hony vzdáleni situaci, kdy se globální agenda stane každodenní starostí nás všech. Po desetiletí je program globálního rozvoje nastavena na ‚my a oni‘, tedy co my z vyspělé části děláme pro ty z méně vyspělé části světa. Tedy pro chudé, hladovějící, lidi ze zkorumpovaných zemí, atd. SDGs ale nastavují zrcadlo nám všem, protože se týkají úplně každého. Víme totiž, že jsme tak propojeni, že existující hranice, upřímně, jsou hlavně proto, že ohraničují státy na základě jejich suverenity. Mnoho ze současných problémů i příležitostí ale hranice neuznávají. Internet nezná hranic, epidemie nemocí, jako třeba ebola, také ne, války nebo terorismus, migrace nebo změna klimatu, všechny tyto známé výzvy dneška se na hranice neohlížejí.

To je tedy naše současná globální vesnice a OSN je její radnicí, nebo obecním úřadem, chcete-li. Tam se prolínají hlasy z celého světa a hledají se společná řešení. Protože nám je a bude lépe, když držíme spolu, než když jdeme každý zvlášť,“ řekla druhá nejvyšší představitelka více než 60 účastníkům v přeplněném sále kanceláře OSN v Česku.

Jak ale poznamenala hned v prvních větách svého vystoupení, mezi studenty nepřišla proto, aby jim přednášela, ale aby je vtáhla do diskuse. O současném nejistém světě, o globálních rizicích a o řešeních, která existují. Pozvání společně s paní Aminou J. Mohammed přijali ředitelka a zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, neúnavný zachránce jídla Adam Podhola a odborník na komunikaci z organizace EDUin Bohumil Kartous.

Svým slovům dostála a více než polovinu času diskuse strávila s mikrofonem přímo v publiku a sama se ptala účastníků na to, co je v jejich životě trápí, co považují za důležité a čím by se společnosti měly zabývat.

„SDGs jsou skvělým kompasem. Každý ze 17 cílů se týká vašeho života. OSN je pro vás místem, kam můžete přijít a diskutovat o problémech, které kolem sebe vidíte. Pokud se vám něco nelíbí třeba v Česku, nezapomínejte, že máte moc se postarat o to, aby se to změnilo,“ zakončila své setkání se studenty a mladými lídry náměstkyně generálního tajemníka OSN.

Diskuse se konala v angličtině v úterý 27. března od 9:30 hod. v OSN Česká republika a zde vám nabízíme zkrácený záznam více než hodinové diskuse včetně otázek a odpovědí.


Pracovní příležitost: Public Information Assistant (G5)

10.4.2018 



Organizace spojených národů vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Public Information Assistant (G5) (Temporary Job Opening) v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

UNIC je součástí Odboru poskytování informací veřejnosti (DPI) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Jedná se o plný pracovní úvazek na dobu určitou (šest měsíců) s možností prodloužení. Pozice je otevřena interním i externím kandidátům. Předpokládaný termín nástupu je co nejdříve.

Místo výkonu práce: Praha, Česká republika
Termín podání žádosti: 10. května 2018

Více informací o pozici, náplni práce a formulář k podání žádosti na portálu United Nations Careers.

Kandidáti musí vyplnit a podat svou žádost v on-line systému Inspira (viz link výše). Žádosti odeslané emailem, poštou, nebo osobně předané v UNIC nebudou zohledněny.


Mezinárodní den mírových operací OSN

28.5.2018 



Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese:

Rada bezpečnosti schválila 29. května 1948 vznik první mírové operace OSN: Organizace pro dohled nad příměřím na Blízkém východě. Její 70. výročí chci využít k vděčnému poděkování více než milionu žen a mužů, kteří dosud sloužili pod modrou vlajkou OSN a zachránili bezpočet životů.

Vzdávám hold více než 3 700 příslušníkům modrých přileb, kteří zaplatili daň nejvyšší.

Ocenit musíme i všechny, kteří slouží v současných 14 mírových operacích, neúnavně pomáhají lidem a zasazují se o stabilizaci míru.

Mezinárodní den mírotvůrců OSN letos strávím v Mali. Chci tak vyjádřit solidaritu kolegům, kteří působí v nanejvýš nebezpečném a nestabilním prostředí.

Dnes si na celém světě připomínáme přínos služby a oběti mírotvůrců. Jsem připraven zasadit se o to, aby se v současné době plné nových výzev staly naše operace bezpečnějšími a efektivnějšími. Chceme také posílit důležitou roli, kterou naše mírové síly musí sehrávat při ochraně lidských práv a vypořádat se s problémem sexuálního zneužívání.

Mírové operace OSN jsou osvědčenou investicí do celosvětového míru, bezpečnosti a prosperity. Měli bychom se společně zavázat udělat vše pro to, aby byly úspěšné.

Děkuji.

Více k tématu:

Fotografická výstava „UN Peacekeeping:  70 Years of Service and Sacrifice 
Videoposelství generálního tajemníka OSN
Fakta o United Nations Peacekeeping


Světový den životního prostředí: NE plastům!

4.6.2018 



Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Zdravá planéta je dôležitá pre prosperujúcu a mierovú budúcnosť. Všetci sa potrebujeme pričiniť o ochranu nášho jediného domova. Niekedy je ťažké zistiť, čo treba urobiť alebo kde začať.

Preto máme k Svetovému dňu životného prostredia len jednu požiadavku. Zbavme sa znečistenia plastmi.

Náš svet je zaplavený škodlivým plastovým odpadom. Viac ako 8 miliónov ton tohto odpadu končí každoročne v oceánoch.

V moriach je viac drobných čiastočiek plastov ako hviezd v našej galaxii.

Sú všade – na vzdialených ostrovoch aj na Antarktíde. Ak to takto pôjde ďalej, do roku 2050 bude v našich moriach viac plastu ako rýb.

V Svetový deň životného prostredia máme pre vás jednoduchý odkaz: odmietnite používať jednorazové plasty. Odmietnite to, čo nemôžete použiť znovu. Spoločne vytýčime cestu k čistejšiemu a zelenšiemu svetu.

Ďakujem.

(slovenský překlad Informační servis OSN ve Vídni, UNIS)


António Guterres k Svetovému dni utečencov: Ich príbeh hovorí o húževnatosti, vytrvalosti a odvahe

19.6.2018 



Čo by ste robili, keby ste boli nútení opustiť svoj domov?

V súčasnosti sa v dôsledku konfliktu alebo prenasledovania radí medzi utečencov alebo vnútorne vysídlené osoby viac ako 68 miliónov ľudí na celom svete. To sa rovná populácii 28.najľudnatejšej krajiny na svete. Minulý rok sa niekto stal vysídlenou osobou každé dve sekundy. Najmä v chudobnejších krajinách.

Pri príležitosti Svetového dňa utečencov musíme všetci myslieť na to, ako viac ešte môžeme pomôcť. Odpoveď začína pri slovách jednota a solidarita. Som veľmi znepokojený, keď sa čoraz častejšie stávam svedkom situácií, kedy utečenci nedostávajú ochranu, ktorú potrebujú, a ktorá im prináleží.

Potrebujeme obnoviť jednotu a zásadovosť medzinárodného režimu ochrany utečencov. Žiadna komunita ani krajina, ktorá poskytuje bezpečné útočisko ľuďom utekajúcim pred vojnou alebo prenasledovaním by nemala byť v dnešnom svete ponechaná sama na seba či bez podpory.

Buď budeme stáť pri sebe alebo zlyháme. Tento rok bude vo Valnom zhromaždení predstavená Globálna dohoda o utečencoch. Ponúka cestu do budúcnosti, pričom uznáva, že utečenci sú pridanou hodnotou pre svoju hostiteľskú krajinu.

Pretrvávajúce vojny a prenasledovanie budú stále vytvárať utečencov. Pri príležitosti Svetového dňa utečencov vás žiadam, aby sme na nich nezabúdali. Ich príbeh hovorí o húževnatosti, vytrvalosti a odvahe. Ten náš musí byť o solidarite, súcite a konaní.

Ďakujem vám.

          António Guterres, generálny tajomník OSN


Rohingové jsou obětí etnických čistek. A svět jen přihlíží.

14.7.2018 



Autor: António Guterres

Děti jsou vražděny před zraky rodičů. Dívky a ženy znásilňovány. Muži mučeni a zabíjeni. Vesnice plundrovány a vypalovány.

Nic mě nemohlo připravit na to, co jsem minulý týden v Bangladéši slyšel od Rohingů prchajících před násilím v Rakhinském státě v Myanmaru. Jeden muž z tohoto většinově muslimského etnika propadl v pláč, když se rozvzpomněl, jak před ním zastřelili jeho nejstaršího syna, maminku brutálně zavraždili a jeho dům spálili na prach. Útočiště našel v mešitě. Tam ho ale vojáci našli, zneužili a aby ho ještě více ponížili, zapálili před ním Korán.

Tito lidé jsou obětí etnické čistky. Jejich hrůzné zážitky vás mohou zdrtit a současně rozhněvat. Příčí se to lidskému chápání. Pro téměř milion rohingských uprchlíků je to ale realita.

Rohingové jsou vystavováni perzekuci své vlastní země, Myanmaru. Jsou jim upírána nejzákladnější lidská práva, včetně práva na občanství.

Systematické porušování práv myanmarskými bezpečnostními složkami během posledního roku nutilo populaci Rohingů vybrat si mezi setrváním v každodenním strachu o život a útěkem prakticky bez ničeho.

Po strastiplné cestě za bezpečím se teď musí uprchlíci vyrovnat s tvrdými podmínkami tábora v bangladéšském distriktu Cox‘s Bazar na jihu země, které se pro ně stalo útočištěm. Jedná se o nejrychleji se rozvíjející uprchlickou krizi současnosti.

Bangladéš je rozvojová země, která nemá dostatek zdrojů. Řada větších a bohatších států dnes před uprchlíky zavírá dveře, bangladéšská vláda a lidé se ale rozhodli Rohingům otevřít své hranice i srdce. Soucit a velkorysost obyvatel Bangladéše jsou zářným příkladem humanity a zachránily už tisíce životů. Reakce na tuto rychle se šířící krizi ale musí celosvětová.

Členské státy OSN v současnosti finalizují globální dohodu o uprchlících (Global Compact on Refugees, pozn. překl.), a tak státy, na něž tíživá situace uprchlíků doléhá nejvíce, jako je právě Bangladéš, nebudou na problém samy.

Nyní ale pracují Organizace spojených národů a humanitární agentury na zlepšení situace přímo s uprchlíky a komunitami, které jim poskytly pomocnou ruku. K odvrácení humanitární katastrofy je ale zoufale potřeba mnohem více prostředků. Stejně tak je potřeba udělat mnohem více pro to, abychom všichni akceptovali fakt, že uprchlická krize si žádá globální sdílení odpovědnosti.

Potřebný rozpočet na mezinárodní humanitární pomoc uprchlíkům v Bangladéši dosahuje jedné miliardy amerických dolarů. K dispozici je ale pouze 26 % potřebné částky. Tento deficit znamená podvýživu v uprchlických táborech, omezený přístup k vodě, nevyhovující kanalizaci, málo příležitostí pro vzdělávání dětí uprchlíků a v neposlední řadě nedostatek opatření na zmírňování rizik monzunů. Provizorní přístřešky, které si po příchodu narychlo postavili uprchlíci, ohrožují sesuvy půdy. Místo nich je potřeba postavit pevnější příbytky na bezpečnějších místech.

K vyřešení situace Rohingů bylo již uděláno hodně, stále zde ale zůstávají vážná rizika daná především rozsahem celé krize. Do Bangladéše jsem přiletěl spolu s ředitelem Světové banky Jimem Yong Kimem. Velice si vážím jeho rozhodnutí dát k dispozici 480 milionů dolarů ve formě grantů na podporu Rohingů i místních lidí, kteří jim pomáhají.

Stále je ale potřeba mnohem větší podpory, a to od celého mezinárodního společenství. Vyjádření soucitu nestačí. Rohingové potřebují skutečnou pomoc.

Navzdory všemu, co si Rohingové na útěku z Myanmaru vytrpěli, neztrácejí naději. „V Myanmaru potřebujeme bezpečí a přiznání občanství. Chceme spravedlnost za to, co naše sestry, dcery a matky vytrpěly,“ říká mi rozrušená, ale odhodlaná žena, ukazujíc na dívku kolébající v náručí malé dítě. Narodilo se v důsledku znásilnění.

Tato krize se nevyřeší ze dne na den. Nemůžeme ale dopustit, aby přetrvávala donekonečna. Myanmar musí vytvořit podmínky vhodné pro návrat uprchlíků a zaručit jim plná práva a podmínky k bezpečnému a důstojnému životu. To vyžaduje obrovské investice – a to nejen do obnovy a rozvoje jedné z nejchudších myanmarských oblastí, ale rovněž do procesu usmíření a respektu k lidským právům.

Dokud nedokážeme dostatečně reagovat na skutečné příčiny násilí v Rakhinském státě, budou dál utrpení a nenávist přiživovat konflikt. Rohingové se nesmí stát zapomenutými oběťmi. Společnou akcí musíme reagovat na jejich volání o pomoc.

Článek byl publikován 10. července v deníku The Washington Post 


Humanitární pracovníci nejsou živý terč!

17.8.2018 



Před patnácti lety, 19. srpna 2003, zabil pumový útok v centrále mise OSN v bagdádském hotelu Canal 22 humanitárních pracovníků. Mezi oběťmi útoku byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. Na paměť tohoto tragického dne a dalších obětí útoků proti humanitárním pracovníkům vyhlásilo Valné shromáždění 19. srpen Světovým humanitárním dnem.

V návaznosti na loňskou kampaň #NotATarget připravila Organizace spojených národů projekt první živé petice, ke které se lidé mohou připojit namísto podpisu rukou vlastním selfie. Cílem petice je vyzvat lídry států, aby společně zajistili lepší a účinnější ochranu civilistů a humanitárních pracovníků v krizových oblastech.

Psané petice s čísly jsou neosobní. Věříme, že lidské tváře mohou fungovat účinněji. Představitelé států tak v září ve Valném shromáždění OSN v New Yorku spatří tisíce a tisíce selfies, všechny doplněné jednoduchým sloganem: Civilisté ani humanitární pracovníci nejsou živými terči, #NotATarget! Zasluhují naopak ochranu.

Na 300 humanitářů ročně je obětí útoků

Za poslední rok eviduje OSN více než 26 tisíc mrtvých či zraněných civilistů v šesti zemích zasažených konfliktem: v Afghánistánu, Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo, Iráku, Somálsku a Jemenu.

Je nepochybné, že jednotlivé strany konfliktů v ochraně civilistů naprosto selhaly.

Konflikty donutily rekordní počet lidí opustit domov. Víc než 65 milionů lidí je v současné době na útěku. Velká část z nich zůstává uvnitř svých zemích jako tzv. vnitřně vysídlení, další překračují hranice státu a hledají útočiště jinde, zpravidla v sousedních státech, jako uprchlíci.

Častým cílem útoků znepřátelených ozbrojených skupin a armád států jsou i humanitární pracovníci včetně zdravotnického personálu. Vnější ohrožení jim brání zachraňovat životy a poskytovat životně důležitou pomoc, někteří za svou službu platí svým zdravím či dokonce životem.

Od útoku na hotel Canal v iráckém Bagdádu v roce 2003 bylo více než 4 tisíce humanitárních pracovníků zabito, zraněno, zadrženo či uneseno. V průměru se jedná o 300 humanitářů za rok.

Pro každou válku platí přesná pravidla, jak má být vedena. Kdykoli jsou tato pravidla porušena, lidské utrpení se prohlubuje. Čím dál více konfliktů se odehrává ve městech a obydlených oblastech. Konflikty jsou dnes jedním z hlavních zdrojů potravinové nestability. Představitelé států mají povinnost zajistit spravedlivé potrestání těch, kdo jsou za konflikty zodpovědní.

#NotATarget

Přidejte se k živé petici, která požaduje přijetí přísných opatření na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech.

Na zahájení 73. zasedání Valného shromáždění OSN dne 18. září 2018 bude tato petice předána zástupcům států jako celosvětová podpora a solidarita s humanitárními pracovníky.


Hnací síla dobra. OSN vzdává hold Kofimu Annanovi. V Praze se pro veřejnost otevře kondolenční kniha

19.8.2018 



Organizace spojených národů je zarmoucena úmrtím bývalého generálního tajemníka Kofiho Annana. Zesnul tiše po krátké nemoci 18. srpna 2018, bylo oznámeno prostřednictvím jeho twitterového účtu. Renomovanému ghanskému diplomatovi bylo 80 let.

Úřad generálního tajemníka OSN vydal pokyn všem úřadovnám OSN po celém světě, aby od neděle 19. srpna do úterý 21. srpna 2018 vyvěsily vlajku OSN na půl žerdi. V pondělí 20. srpna uctí všechny organizace OSN Kofiho Annana minutou ticha.

V České republice budou pracovníci světové organizace držet minutu ticha v pondělí v pravé poledne. V Informačním centru OSN (UNIC) v Praze (Železná 24, Praha 1) pak bude od 14 do 16:30 hod. otevřena pro veřejnost kondolenční kniha. Smuteční kondolenci za Kofiho Annana mohou lidé připojit také v úterý 21. srpna tamtéž od 10 do 16 hod.

Kofi Annan byl sedmým lídrem světové organizace a prvním, který se do čela OSN dostal z řad zaměstnanců organizace. Současný šéf OSN António Guterres o něm řekl, že byl „hnací silou dobra a hrdým synem Afriky, který se stal globálním lídrem pro mír a humanitu.

„Podobně jako mnozí jiní jsem hrdý na to, že Kofi Annan byl mým přítelem a mentorem. Byl jsem hluboce poctěn, když mě pověřil funkcí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Vždy byl tím, na koho jsem se mohl obrátit o radu a vím, že jsem nebyl sám,“ píše António Guterres ve svém prohlášení k úmrtí.

„Vytvářel mezi lidmi na celém světě prostor pro dialog, pro řešení problémů a ukazoval cestu k lepšímu světu. V turbulentní době velkých zkoušek neúnavně pracoval, aby pomáhal vdechnout život hodnotám obsaženým v Chartě OSN. Jeho odkaz bude navždy inspirací pro všechny.“

Kofi Annan se narodil v ghanském městě Kumasi 8. dubna 1938. Od roku 1997 byl po dvě funkční období generálním tajemníkem OSN. Ve světové organizaci začal pracovat v roce 1962 jako referent pro administrativu a rozpočet v ženevské centrále Světové zdravotnické organizace (WHO). Později začal působit ve vyšších pozicích v oblasti mírových operací.

Jak poznamenal António Guterres: „Kofi Annan v mnoha ohledech ztělesňoval OSN. Kariérně vyrostl až do čela organizace, kterou vedl do nového milénia důstojně a rozhodně.“ Po svých začátcích v Ženevě pracoval na postech v Etiopii, bývalé Jugoslávii a v centrále OSN v New Yorku.

Po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 dostal za úkol vyjednat repatriaci více než 900 mezinárodních pracovníků OSN a propuštění západních rukojmích. Poté byl pověřen vedením prvního týmu OSN, který s Irákem vyjednával prodej ropy výměnou za nákup humanitárních potřeb.

Před nástupem do čela OSN v lednu 1997 stál Kofi Annan v čele Odboru OSN pro mírové operace (DPKO), a to v době, kdy nebývale narůstala přítomnost OSN v terénu.

Jeho první iniciativou v roli generálního tajemníka byl plán reformy OSN, kterou státům předložil v červenci 1997. Své postavení v čele OSN využíval k obhajování lidských práv, vlády práva, rozvoje Afriky a k přiblížení OSN lidem na celém světě podporou úzkých vazeb s občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími mimovládními partnery. Jako generální tajemník také podporoval akci proti HIV/AIDS a boj proti terorismu.

V roce 2001 byl společně s OSN oceněn Nobelovou cenou za mír.

Svůj odkaz v čele OSN shrnul ve svém posledním veřejném projevu v roli generálního tajemníka v americkém městě Independence 11. prosince 2006.

Na poslední tiskové konferenci v OSN se Annan ohradil proti jednostrannému posuzování OSN za selhání programu Ropa za potraviny: „Až se jednou tímto případem budou zabývat historikové, dojdou jistě k závěru, že na straně OSN byly nedostatky v řízení a že za to bylo odpovědných několik pracovníků OSN. Celý skandál se však odehrával za našimi zády, v hlavních městech zemí, z nichž pocházelo na 2 200 firem, které bez našeho vědomí obchodovaly se Saddámem. Jsem si jist, že historikové navíc dojdou k závěru, že OSN je mnohem víc než Ropa za potraviny“.

Po odchodu z funkce generálního tajemníka OSN neodpočíval. Např. v roce 2011 se stal zvláštním zmocněncem OSN pro Sýrii. Stál také v čele Poradní komise v Myanmaru, která vznikla v roce 2016 s cílem zlepšit podmínky k životu všem obyvatelům Rakhinského státu na jihozápadě Myanmaru, ve kterém žije menšina Rohingů.

Jeho rodná Ghana zřídila v roce 2004 mezinárodní výcvikové centrum mírových operací OSN, které nese jeho jméno.

V době, kdy byl generálním tajemníkem OSN, navštívil Kofi Annan dvakrát Českou republiku. V červenci 1999 v rámci oficiální návštěvy země, o dva roky později soukromě.

Z podkladů OSN v New Yorku zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
Kontakt: Michal Broža ([email protected], +420 724020611)


Dřív než bude pozdě. Šéf OSN představil vizi globální klimatické akce

11.9.2018 



Změna klimatu je nepopiratelná a klimatická akce nezastavitelná. Pokračující emise skleníkových plynů jsou sebevražedné. Změnit současný stav je na vládách, soukromém byznysu i na spotřebitelích, jednotlivcích. Šéf OSN António Guterres v pondělí představil svou vizi naléhavé klimatické akce pro celý svět.

Nejdůležitější body vize:

Rychlost, s jakou změna klimatu postupuje, je alarmující. Přesto i po Pařížské dohodě chybí v mezinárodním společenství odhodlání ke společné a rozhodné akci.

Pokud se budeme k planetě chovat stejně jako dosud, do roku 2030 dospěje svět do bodu, kdy se již nebude možné vyhnout katastrofickým následkům klimatické změny. Ta ovlivní jak lidstvo, tak i všechny přírodní ekosystémy.

Vědci varují lidstvo před klimatickou změnou několik desítek let. Velká většina světových lídrů ale odmítla naslouchat.

Nastal čas, aby vrcholní představitelé států projevili zájem o životy lidí, jejichž osudy drží v rukou. Potřebujeme důkaz, že je zajímá budoucnost – a přítomnost.

Pařížská dohoda stanovila cíl udržet nárůst průměrné globální teploty co nejblíže k 1,5°C. Podle studie OSN však závazky zformulované v Pařížské dohodě představují pouze třetinu změn, které je potřeba udělat.

Pařížská dohoda a Rámcová úmluva o změně klimatu (UNFCCC) jsou instituce reprezentující globální snahy vyřešit klimatickou změnu. Vlády jednotlivých států ale klimatickou změnu samy vyřešit nedokážou, na scénu tak nastupují nezúčastněné strany, kteří mají možnost proces na národní úrovni významně ovlivnit.

Nyní máme velkou příležitost usilovat o ekonomickou prosperitu a současně snižovat emise a utvářet odolnější klima. Máme příležitost vystavět cestu k jistější budoucnosti.

Výhody boje proti klimatické změně značně přesahují náklady, které by stála naše nečinnost. Podle New Climate Economy Report by akce proti klimatické změně do roku 2030 vedly k úsporám ve výši 26 bilionů USD ve srovnání se současným stavem.

Přechod na obnovitelnou energii šetří peníze. Zároveň vzniknou nová pracovní místa, bude se spotřebovávat méně vody, navýší se produkce potravin a vyčistí se ovzduší.

Je morální povinností států jednat. Přestože jsou za klimatickou krizi nejvíce zodpovědné nejbohatší státy, její dopady nejcitelněji pociťují nejchudší země a nejzranitelnější lidé a komunity.

Mezi nejzranitelnější patří ženy a dívky, které trpí v časech pohrom nepoměrně více.

Generální tajemník OSN svolá klimatický summit s cílem postavit klimatickou akci mezi hlavní body mezinárodní agendy. Summit se uskuteční rok před tím, než státy budou muset posílit své národní klimatické závazky z Pařížské dohody. Generální tajemník vyzývá všechny světové lídry, aby vypracovali pro tento summit v příštím roce zprávu týkající se nejen jejich aktuálních kroků v této záležitosti, ale i další záměry pro rok 2020, kdy budou své národní klimatické plány rozšiřovat.

Summit se zaměří na oblasti, které se týkají samotného jádra problému – sektorů, které produkují nejvíce emisí, a oblastí, v nichž zajištění ochrany povede k největší změně.

Generální tajemník apeluje na každého, kdo ve světě disponuje rozhodovací pravomocí. Jeho cílem je vysvětlit, že klimatická změna je problémem každého z nás a že „svět spoléhá, že se této výzvě postavíme dřív, než bude příliš pozdě“.

Foto: Datová vizualizace růstu průměrné globální teploty od roku 1850. Dataviz by Ed Hawkins


V New Yorku začalo 73. Valné shromáždění OSN

19.9.2018 



V New Yorku bylo zahájeno 73. zasedání Valného shromáždění OSN. Účastní se ho představitelé všech 193 členských států OSN. Všeobecná rozprava se koná ve dnech 25. září až 1. října 2018.

Předsedkyní 73. zasedání je María Fernanda Espinosa Garcés, bývalá ministryně zahraničních věcí Ekvádoru. Je v pořadí teprve čtvrtou ženou a první jihoameričankou v čele hlavního orgánu OSN

Součástí zahajovacího týdne Valného shromáždění budou Mírový Summit Nelsona Mandely (24. září 2018), nebo Financování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (24. září 2018).


Co pro vás znamená Všeobecná deklarace lidských práv?

2.10.2018 



Všeobecná deklarace lidských práv přijatá 10. prosince 1948 je jedním ze zásadních milníků historie lidstva. Stala se prvním mezinárodním uznáním svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu. Inspirovala legislativní systémy ve všech částech světa. Byla přeložena do více než 500 jazyků a je nejznámějším a nejcitovanějším lidskoprávním dokumentem z oblasti lidských práv.

K připomenutí 70. výročí přijetí Deklarace vyhlásila již v lednu Organizace spojených národů celoroční globální osvětovou kampaň #StandUp4HumanRights. Jejím hlavním cílem je dát lidem příležitost zamyslet se nad významem lidských práv pro současný i budoucí svět.

Na YouTubeFacebookuTwitteru a Instagramu @OSN Česká republika jsou postupně zveřejňována videa se známými osobnostmi, představiteli významných institucí i dalšími lidmi různých národností žijícími v Česku, kterých jsme se zeptali, co pro ně lidská práva znamenají.

Kontakt: Michal Broža, UNIC Prague, tel. 724 020 611, e-mail: [email protected]


Kofi Annan byl Organizací spojených národů

9.10.2018 



António Guterres

Od okamžiku, kdy nás tak náhle opustil bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, myslím na to, čím byl tak výjimečný. Je to jednoduché: byl jedinečným a zároveň obyčejným člověkem.

Velký světový lídr a zároveň člověk, měl blízko ke všem. Lidé zasažení chudobou, konfliktem, zoufalstvím, ho vnímali jako spojence. Pro pracovníky OSN byl vzorem. Pro mladé lidi byl inspirací. Rád jim připomínal: „Pamatujte, že nikdy nejste příliš mladí na to, aby z vás byli lídři. A my starší nejsme nikdy příliš staří na to, abychom se učili.“

Jako málokdo uměl Kofi Annan spojovat lidi. Dával je dohromady pro společný cíl humanity.

O diplomacii se v nadsázce říká, že je to umění nic neříct, zejména když mluvíte. Kofi uměl říct vše, někdy i bez jediného slova. Byl ztělesněním důstojnosti, morální přesvědčivosti a lidskosti. Mluvil měkce, lidé mu rádi naslouchali. V závažných situacích byl někdy jeho hlas tlumený, vždy ale moudrý.

Byl odvážný, nebál se říkat pravdu mocným, zároveň se řídil přísnou sebekontrolou. Podobně jako jeho předchůdce ve funkci Dag Hammarskjöld vnímal Spojené národy jako hnací sílu dobra. I proto dosáhl tolika úspěchů.

Vytvářel prostor pro nové myšlenky a iniciativy, např. pro agendu Rozvojových cílů tisíciletí. Ve zprávě „Ve větší svobodě“ zformuloval zásadní reformy OSN. Otevřel dveře Organizace spojených národů, přibližoval ji lidem z celého světa a zapojoval nové partnery do ochrany životního prostředí, ochrany lidských práv, potírání HIV/AIDS a dalších smrtelných nemocí.

Kofi Annan byl Organizací spojených národů a Organizace spojených národů byla Kofi Annan.

Byl mým dobrým přítelem. Život a práce nás často svedly dohromady. Když obyvatelé Východního Timoru usilovali o nezávislost, společně jsme podporovali mírové řešení situace. On jako šéf OSN, já jako předseda vlády Portugalska. Když Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) potřebovala nové vedení, pověřil mě, abych se toho ujal, a ve funkci mě celou dobu podporoval.

Nyní jsem v pozici, ve které byl kdysi on sám. Jeho odpovědnost a oddanost je mi vzorem. Největším nebezpečím pro svět byla podle něj lhostejnost. Poté, co skončil v čele OSN, se nestáhl do ústraní, ale pokračoval v aktivní práci mezinárodního diplomata.

Pomáhal zmírnit povolební napětí v Keni, plně se vložil do hledání politického řešení brutální války v Sýrii, podílel se na zajišťování spravedlnosti a práv pro Rohingy v Myanmaru. Angažoval se ve všech částech světa, nejvíc se ale obracel ke svým africkým kořenům.

Legendární Madiba, Nelson Mandela, jej označoval za „svého lídra“. Nebyla to nadsázka, Kofi Annan byl skutečně lídrem nás všech. Vždy si ho budu pamatovat tak, jak jsem ho nedávno naposledy viděl. Klidného, ale odhodlaného, veselého, a přitom chápajícího obtížnost práce, kterou v OSN vykonáváme.

Odešel a bude nám velmi chybět. Ale jednou věcí si jsem jistý: jeho moudrost s námi zůstane. “Pokračujte,” slyším ho říkat. “Víte, co máte dělat. Starejte se o druhé. Starejte se o naši planetu. V každém hledejte na prvním místě člověka. A podporujte Organizaci spojených národů – místo, kde se všichni můžeme sejít, společně řešit problémy a usilovat o lepší svět pro všechny.”

Měli bychom dál naslouchat jeho hlasu slušnosti a rozumu, mravnosti a solidarity. Svět to potřebuje víc než kdy dříve. Žijeme v problémové a turbulentní době, nechme se proto inspirovat odkazem Kofiho Annana. Nechme se vést jeho moudrostí, která k nám bude i nadále promlouvat a posouvat nás k cílům, kterým zasvětil celý svůj život a které posunují náš svět dopředu.

Autor je generálním tajemníkem OSN


Tisková konference k závěrům zprávy IPCC

15.10.2018 



Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal dne 8. 10. 2018 v Jižní Koreji varovnou zprávu o možnostech lidstva udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století na 1,5 ºC. Vyžaduje to však okamžitou, silnou a společnou klimatickou akci. Na zprávě se podílelo více než 90 vědců ze 40 států světa. Zpráva byla vypracována na žádost Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) po přijetí Pařížské dohody v roce 2015.

Jen několik hodin po zveřejnění byla zpráva představena na tiskové konferenci v Informačním centru OSN v Praze, které ji připravilo ve spolupráci s Klimatickou koalicí (platforma nestátních neziskových organizací zabývající se ochranou životního prostředí),  Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity KarlovyAkademií věd České republiky a s podporou Ministerstva životního prostředí. Hlavními spíkry byli Radim Tolasz (ČHMÚ), Pavel Zámyslický (MŽP) a Vít Hladík (Česká geologická služba).

Po zveřejnění zprávy se k jejím závěrům vyjádřili světoví lídři i odborníci z dané oblasti.

„Politici musí víc naslouchat vědcům a konečně si přiznat, že jde opravdu o hodně.“ Musí dojít k „bezprecedentním změnám na všech úrovních společnosti,“ reagoval na zprávu IPCC šéf OSN António Guterres.

Důsledky pokračující tendence oteplování pak popsal Radim Tolasz: „Každé další oteplení bude nepříjemné průvodní jevy (povodně, sucho, vichřice) změny klimatu dále akcelerovat. Budou častější, budou silnější, budou přinášet větší škody a lidé s nimi budou mít větší a větší problém. Proto je třeba se zamýšlet nad tím, abychom globální vzestup teploty co možná nejvíce snížili.“

Na základě vědeckého výzkumu se pak předpokládá, že při současném růstu emisí směřuje planeta k oteplení o 3 až 4 ºC do konce století.


Den Spojených národů

23.10.2018 



24. října 1945 podepsala a ratifikovala Chartu OSN většina z 50 zakládajících států včetně všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Vznikla Organizace spojených národů a 24. říjen se symbolicky stal jejím dnem.

Po víc než 70 letech fungování má OSN dnes 193 členských států a tvoří ji rozsáhlá síť základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN. OSN to jsou nejen diplomatická jednání v Radě bezpečnosti nebo ve Valném shromáždění, ale také humanitární a rozvojové projekty v terénu, mezinárodní justice, vytváření mezinárodních norem pro různé obory – např. poštu, telekomunikace, dopravu, atd.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni OSN toto prohlášení:

Den Spojených národů připomíná přijetí Charty. Tento důležitý dokument ztělesňuje naděje, sny a ambice národů světa.

Pracovníci OSN každý den usilují o praktické naplnění obsahu Charty.

Ne všechno jde vždy jak má, my se ale nikdy nesmíme vzdát.

Extrémní chudoba se snižuje, ale zároveň rostou nerovnosti.

My ale v našem úsilí musíme pokračovat, protože víme, že snižování nerovností přináší naději, příležitost i mír.

Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost reagovat. Ale my to nemůžeme vzdát, protože víme, že jedinou cestou vpřed je naše aktivita.

Na mnoha místech planety jsou porušována lidská práva. Nevzdáváme se ale, protože dodržování lidských práv a důstojnost jsou předpokladem míru.

Přibývá konfliktů a lidského utrpení. Ale nevzdáváme se, protože víme, že každý člověk potřebuje žít v míru.

Den OSN je příležitostí zdůraznit naše odhodlání vrátit ztracenou důvěru. Uzdravit planetu. A nezapomenout při tom na nikoho.

A zajistit důstojnost pro každého, pro všechny. Jako spojené národy.


Slavíme. Den Spojených národů a 70 let UNIC

26.10.2018 



V pražském centru Centru architektury a městského plánování (CAMP) proběhla 24. října připomínka Dne Spojených národů a 70 let od založení Informačního centra OSN v Praze (UNIC). Setkání bylo zahájeno videoposelstvím generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Přítomné pozdravili vedoucí UNIC Michal Broža a zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR Petr Gajdušek. S referáty vystoupili ředitel Informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Martin Nesirky, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Soňa Jonášová a ekolog profesor Bedřich Moldan. Programem provázela dvojnásobná držitelka Thálie Tereza Dočkalová.

„Žijeme v propojeném světě, který se již stal pomyslnou globální vesnicí. OSN v něm sehrává roli globální radnice. Spojené národy to není jen generální tajemník a jeho mezinárodní tým. OSN jsme my všichni občané všech států a záleží především na nás, jaká světová organizace je a jakou ji chceme mít. Je to náš společný projekt.“ Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku.

Akce se zúčastnilo více než sto hostů, představitelů institucí státu, nevládních neziskových organizací, škol i diplomaté včetně velvyslanců Dánska, Ghany, Izraele, Mexika a Portugalska. Čestným hostem byl bývalý ředitel UNIC Andreas Nicklisch, který stál v čele centra v letech 1991 – 2004. Informační kancelář OSN představila svou historii, současnost, i komunikační kampaň Řídíme zeměkouli. Společně.“ Cílem kampaně je zvýšit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje, zapojit mladé lidi a sdělit, že máme jednu společnou planetu, která nám dává vše potřebné k životu a musíme se o ni náležitě starat. A to všichni společně.

Informační centrum OSN bylo v Praze otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.

Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, nevládními organizacemi, mezinárodními organizacemi, školami, médii i soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.

Přečtěte si celý příběh Informačního centra OSN v Praze.


Výzva k předložení projektů / Czech-UNDP Partnership for SDGs

31.10.2018 



Ministerstvo zahraničních věcí České republiky ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN (UNDP) vyzývá zájemce k předložení žádostí o finanční podporu z fondu Czech-UNDP Partnership for Sustainable Development Goals.

Fond má za cíl podnítit implementaci českého know-how a inovativních řešení v prioritních zemích Zahraniční rozvojové spolupráce ČR; a to zároveň s možností jejich budoucího uplatnění v globálním měřítku pod hlavičkou UNDP. Jednu z hlavních komponent fondu představuje Challenge Fund: Czech Solutions for SDGs (CFCS), který byl na MZV ČR veřejně prezentován dne 27. 6. 2018. Nabídka finanční podpory ze strany CFCS je určena pro partnery – žadatele ze strany soukromého sektoru, nevládních organizací, univerzit, veřejných institucí či výzkumných pracovišť.

Rozvojové výzvy – tzv. challenges– byly identifikovány místními zastoupeními UNDP ve spolupráci se  zastupitelskými úřady ČR a plně reflektují lokální podmínky i globální rámec OSN Cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030. CFCS nabízí kofinancování inovativní řešení, která zvýší kapacity pro rozvoj, přinesou přidanou hodnotu a uvedou nové technologie či produkty. Inovace musí být realistické a udržitelné; měly by tedy zahrnovat i potenciál pro komerční návaznost.

Od českých zájemců o podporu z CFCS očekáváme úzkou spolupráci s místními partnery pro zajištění životaschopnosti a dlouhodobější udržitelnosti projektů. Bližší informace o výzvě, jejích podmínkách a  a hodnotících kritériích  jsou k dispozici na níže uvedených odkazech: https://www.ungm.org/Public/Notice/79049
http://procurement-notices.undp.org/view_notice.cfm?notice_id=50796

Místo realizace: Bosna a Hercegovina, Gruzie, MoldavskoOčekávaný kontraktační termín: listopad 2018Očekávaná délka trvání projektu: 1 rok či méněRozsah příspěvku: 20 000 až 40 000 USDMinimální výše vlastního kofinancování je 20 % z celkových nákladů projektu.

Projekty musí být předloženy nejpozději 12. 11. 2018 do 22:00 hod. SEČ e-mailem na: [email protected] Respektujte laskavě požadovaný .PDF formát přikládaných dokumentů a datový obsah max. 10 MB.


Globální kompakt pro migraci: Otázky a odpovědi

5.11.2018 



Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci je výsledkem více než 18 měsíců intenzivních konzultací a jednání vlád států a dalších aktérů (občanská společnost, soukromý sektor). Je to vůbec první globální dohoda o společném přístupu k mezinárodní migraci ve všech jejích rozměrech.

Globální dohoda o migraci je velkou příležitostí zlepšit mezinárodní spolupráci v oblasti migrace a posílit vnímání přínosu migrantů a migrace k udržitelnému rozvoji. Kompakt sice není právně závazný, představuje ale rámec pro spolupráci a lepší řízení migrace na místní, národní, regionální i globální úrovni. Jsou v něm obsaženy zásady, práva a povinnosti ze stávajících mezinárodních právních nástrojů i příklady dobré praxe ve všech oblastech migrace.

PROČ JE POTŘEBA?

Na světě je v současné době víc než 258 milionů migrantů. Lze předpokládat, že toto číslo poroste, a to vlivem mnoha faktorů: globalizace, propojení (ať už prostřednictvím komunikačních technologií nebo dopravy), obchod, ale i nerovnosti, demografická nerovnováha a změna klimatu. Migrace může být příležitostí a přínosem – pro migranty samotné, cílové, tranzitní i země původu. Pokud však nebude dobře regulována, může přinést velké problémy. Mezi ně lze počítat nečekané příchody velkého počtu lidí, nebo také úmrtí migrantů, kteří se vydávají na často velmi nebezpečnou cestu.

Je proto nutné rozvíjet rozumné politiky založené na reálném obrazu současného světa a významně posílit mezinárodní spolupráci v tomto směru. Globální kompakt pro migraci je komplexní akční plán, který je velkou příležitostí pro kolektivní úsilí lidstva o řešení výzev a příležitostí lidské mobility, které staví na hodnotách sdílení odpovědnosti, státní suverenity, nediskriminace a lidských práv.

JAKÉ JSOU CÍLE KOMPAKTU?

Globální kompakt pro migraci zahrnuje 23 cílů pro lepší řízení migrace na místní, národní, regionální a globální úrovni.

  • Zaměřuje se na zmírňování nepříznivých faktorů a dopadů, které brání lidem vybudovat a zachovat udržitelné živobytí v zemích původu.
  • Usiluje o oslabení rizik, jimž migranti čelí v různých fázích migrace, a to s respektem k dodržování jejich lidských práv a hledáním cest k zajištění péče a podpory.
  • Zabývá se oprávněnými obavami, které migrace může vzbuzovat, a uznává, že společnosti procházejí demografickými, ekonomickými, sociálními a environmentálními změnami v různých měřítcích, které migraci ovlivňují a zároveň jsou migrací ovlivňovány.
  • Usiluje o vytvoření příznivých podmínek, které umožní všem migrantům přispět k obohacení společnosti díky svým lidským, ekonomickým a sociálním schopnostem a umožnit tak, aby se stali přínosem pro udržitelný rozvoj na místní, národní, regionální i globální úrovni.

Celý text vyjednaného a odsouhlaseného Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci (anglicky)

ČÍM JE KOMPAKT PŘÍNOSNÝ?

  • Je inovativní: jedná se o první mezivládní globální rámec pro spolupráci v oblasti mezinárodní migrace.
  • globální: neupřednostňuje žádný region, ale vychází z toho, že migrace je univerzální a má přeshraniční charakter.
  • komplexní: řeší migraci v celé šíři a zohledňuje potřeby vlád, společností a samotných migrantů.
  • kooperativní:účinná reakce na výzvy migrace vyžaduje mezinárodní spolupráci.
  • předvídavý: vytváří rámec pro budoucnost a vychází z předpokladu, že populace států a regionů se zvětšuje či zmenšuje s ohledem na demografický vývoj i v důsledku postupující změny klimatu.

JAKÉ ZÁVAZKY VLÁDY PŘIJÍMAJÍ?

Přijetím kompaktu se vlády zavazují spolupracovat na všech otázkách migrace. Uznávají, že migrace je mnoharozměrný problém. Kompakt definuje 23 cílů, které pokrývají všechny aspekty migrace. Každý cíl obsahuje obecný závazek a výčet možných kroků, z nichž státy mohou vycházet při formulaci svých národních a zahraničních politik. Navrhované kroky vycházejí z mezinárodně uznávaných příkladů dobré praxe a zkušeností, které byly shromážděny během konzultačního procesu před zahájením vyjednávacího procesu.

JE ZÁVAZNÝ?

Kompakt není právně závazný. Je založen na hodnotách svrchovanosti národních států, na principu sdílené odpovědnosti, nediskriminace a lidských práv. Uznává, že k optimalizaci celkových přínosů migrace je potřeba komplexní přístup a zároveň se zabývá riziky a výzvami pro jednotlivce i společnosti v cílových, tranzitních i zemích původu.

KDY BUDE PŘIJAT?

Ve dnech 10. a 11. prosince 2018 se bude v Maroku konat mezivládní konference, na které bude Globální kompakt pro migraci oficiálně přijat. Konference v Marrákeši se tak má stát odrazovým můstkem pro další spolupráci všech aktérů – vlád, migrantů, občanské společnosti, soukromého sektoru, odborů, OSN, médií a dalších – pro zajištění bezpečnější, řízené a legální migrace.

Na konferenci proběhne plenární debata, na níž vlády států potvrdí svůj politický závazek vůči globálnímu kompaktu. Souběžně budou probíhat dvě další diskusní fóra, na nichž mají být dohodnuty základy pro implementaci kompaktu.

CO BUDE DÁL? 

Generální tajemník OSN se rozhodl zřídit novou Síť OSN pro migraci, kterou bude koordinovat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Cílem je zajistit účinnou a efektivní podporu vlád států ze strany systému OSN při naplňování globálního kompaktu.

Více informací (anglicky)

Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci – Shrnutí (PDF)

Globální kompakt o uprchlících – Shrnutí (PDF)


Mezinárodní festival filmů o migraci 2018

13.11.2018 



Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Česku a Informační centrum OSN v Praze Vás srdečně zvou na třetí ročník Mezinárodního festivalu filmů o migraci, který se uskuteční v Praze od 10. do 18. prosince.

Společně s partnery jsme připravili tři filmové večery. V pondělí 10.12. se můžete v kině Evald těšit na první filmový večer, který nabídne projekci filmu Mladí migranti v ČR jejich vlastníma očima”. Začátek je v 19 hod. Jedná se o premiéru krátkého filmu, který vznikl  z autentických videí natočených mladými migranty žijícími v ČR. Následně se budou promítat krátké filmy “Mohamed, The First Name” a “Offside”. Součástí filmového večera bude i beseda s autory a odborníky o integraci cizinců.

Ve čtvrtek 13.12. nabídne v 19 hod. Kampus Hybernská premiéru filmu “Dcera cizinka”. Následovat bude diskuse s odborníky z IOMOSN, týdeníku Respekt (Tomáš Lindner) a dalšími.

Třetí filmový večer zakončí v úterý 18.12. v 19 hod. premiéry filmů “Kari” a “Unbroken Paradise” v rámci oslavy Mezinárodního dne migrantů. Projekce se koná ve Vile Štvanice.

Trailer festivalu

Festivalové filmy:

Mohamed, The First Name (trailer), režie Zairi Malika; 14 min; francouzsky s anglickými titulky

Offside (celý film), Cosima Frei; 15 min; arabsky/německy s anglickými titulky

Fremde Tochter – Strange Daughter (profil filmu), Stephan Lacant; 106 min; německy s anglickými titulky

Kari (profil filmu), Fatemeh Gosheh; 62 min; švédsky s anglickými titulky

Unbroken Paradise (trailer), Juan David Romero; 25 min; francouzsky a anglickými titulky


António Guterres: Násilí na ženách je hanbou všech společností

23.11.2018 



Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou pro ženy a dívky, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen. Je to problém základních lidských práv.

Násilí na ženách má mnoho podob: domácí násilí, obchodování s lidmi, sexuální násilí v konfliktech, sňatky dětí, mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo záměrné potraty plodů ženského pohlaví. Ubližuje jednotlivcům a má dalekosáhlé dopady na rodinu a celou společnost. Je to i velké politické téma. V širším kontextu je spojeno s problematikou moci a kontroly ve společnosti. Žijeme v době, které dominanují muži. Ženy jsou zranitelné vůči násilí i kvůli nerovném postavení.

V uplynulém roce jsme zaznamenali zvýšenou pozornost jednomu z projevů násilí. Sexuální obtěžování zažila v určité etapě života většina žen. Narůstající počet příběhů žen ze všech částí světa a ze všech oblastí společenského života, které se postupně objevují, tento ohromný problém odkrývá a současně ukazuje sílu ženského hnutí a jeho schopnost takové obtěžování a násilí zastavit.

Celosvětová kampaň UNiTE za ukončení násilí na ženách letos poutá pozornost k obětem a těm, kteří se v této věci angažují. Identifikační značkou je heslo Orange the World: #HearMeToo. Oranžová barva symbolizuje solidaritu s oběťmi a #HearMeToo vysílá jasné sdělení: násilí na ženách a dívkách musí skončit a my všichni musíme jednat.

Stejný cíl má i společná iniciativa Evropské unie a OSN Spotlight. Tento program podpořený částkou 500 milionů eur si klade za cíl podpořit oběti i aktivity, které se stanou hnací silou změny. Vložená částka je sice významná, z hlediska rozsahu problému je ale vlastně malá. Musíme na ni nahlížet jako na nutnou minimální investici, která nastartuje širší globální hnutí. Až polovina populace na celém světě, kterou ženy a dívky reprezentují, bude moci žít bez strachu před násilím a každodenní nejistotou, teprve tehdy si budeme moci skutečně říct, že žijeme ve spravedlivém a rovnoprávném světě.

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách 2018
Repro: UN Women


Stáž v OSN

27.11.2018 



Hledáme studenty VŠ, kteří se ve svém profesním životě chtějí uplatnit v oborech mezinárodních vztahů, informačních služeb, médií, žurnalistiky a podobně. Doba trvání stáže je minimálně 3–4 měsíce.

Předpoklady

  • Výborná znalost češtiny a angličtiny;
  • schopnost kreativní práce na PC (Office, vyhledávání informací, editace fotografií, videí);
  • práce se sociálními sítěmi (Facebook, Twitter, Instagram);
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce?

Budete se podílet na přípravě a organizaci akcí pro veřejnost (semináře, tisková setkání, informační kampaně apod.), na informačních aktivitách (krátké překlady, doplňování informací na web a sociální sítě), rozesílání pozvánek a tiskových zpráv, fotografování, natáčení videí, stahování a ukládání médií (fotografie, video). A také pomáhat se zajišťováním běžného chodu kanceláře.

V případě zájmu nám prosím pošlete svůj životopis a krátký motivační dopis s uvedením časových možností na [email protected].


Dobrá zpráva: Osobnosti v Česku se staví za lidská práva

6.12.2018 



Ester Geislerová, Miroslav Krobot, Monika Načeva, Jiří Hošek, Simona Babčáková, Olga Sommerová, Jiří Fajt, Jáchym Topol, Tomáš Zima a další osobnosti 10. prosince připomenou Den lidských práv v Českém rozhlase. 

Pod moderátorským vedením šéfredaktora ČRo Vltava Petra Fischera a za účasti studentů z pražského Gymnázia Jižní město oživí Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 čtením jejích třiceti článků. Koncept akce v nahrávacím studiu Českého rozhlasu připravil a režie se ujal Jiří Honzírek.

Iniciátorem připomínky Dne lidských práv je Informační centrum OSN v Praze, zastupující kancelář OSN pro ČR, která v Praze bez přerušení působí od roku 1947. Partnery akce jsou ČRo Vltava, Knihovna Václava Havla a Amnesty International.

Zveme zástupce médií k účasti. Sraz je 10. prosince v 9:45 hod. na hlavní recepci ČRo na Vinohradské třídě. Registrujte se, prosím na [email protected].

Všeobecná deklarace lidských práv byla přijata Valným shromážděním OSN 10. prosince 1948 v Paláci Chaillot v Paříži jako společný standard pro všechny lidi bez rozdílu. Dnes, v době šířících se nenávistných projevů, nám připomíná, že rovná a nezcizitelná práva každého člověka jsou předpokladem svobody, spravedlnosti a míru ve světě.

Koncept univerzálních lidských práv je zárukou spravedlnosti a svobody a jedinou pádnou odpovědí na populismus a xenofobii. Proto je dobré o lidských právech mluvit, abychom je znali a rozuměli tomu, že se týkají nás samotných i všech ostatních lidských bytostí kdekoli na světě. Výročí deklarace je k tomu dobrou příležitostí, proto jsme oslovili řadu známých lidí v Česku, aby její obsah připomněli. Je skvělé, že ČRo Vltava k tomu poskytl prostor,“ říká Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v České republice.

Český rozhlas Vltava chce být prostorem otevřené kulturní komunikace, proto jsme byli rádi, když nás české zastoupení OSN oslovilo, abychom se jako mediátor podíleli na veřejném čtení Všeobecné deklarace lidských práv. Z deklarace, která sehrála důležitou roli v kritice komunistického režimu, vychází i listina práv a svobod, jež je součástí české ústavy, jen tak úplně nevíme, co v těchto dokumentech je. Připomenout si celou deklaraci po 70 letech tedy nebude od věci, podobně ani zamyšlení nad tím, co z tohoto dokumentu dnes zůstává v naších srdcích a hlavách… jinak řečeno: zda deklaraci i dnes můžeme chápat jako všeobecnou,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.

Velmi si vážím angažmá společensky významných osobností. Česká veřejnost se při utváření názorů a postojů tradičně silně inspiruje právě lidmi kulturního a společenského života, kteří vystupují v médiích. Angažmá těchto osobností ve prospěch humanity, svobody a lidských práv cítím jako podstatný moment v udržování demokratických a liberálních hodnot našeho společného světa,“říká režisér programu Jiří Honzírek.

Je co slavit

  • Všeobecná deklarace lidských práv je zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejpřekládanější dokument na světě. Přeložena byla do více než 500 jazyků.
  • Od roku 1948 bylo přijato dalších 18 úmluv a protokolů na ochranu lidských práv.
  • Počet států, ve kterých mají ženy volební právo se od roku 1948 zvýšil z 91 na současných 198.
  • V roce 1948 byl trest smrti nezákonný v devíti státech, dnes stojí mimo zákon ve 104 státech.
  • Národní instituty pro lidská práva má v současnosti 57 % států.
  • Ve 111 státech byly přijaty zákony na ochranu svobody projevu, jen za poslední čtyři roky takovou legislativu přijalo 15 států.

Co je potřeba dál řešit?

  • Na 800 milionů lidí v současnosti žije ve slumech.
  • Dětská práce se týkách 10 % dětí světa.
  • 65 milionů lidí bylo v roce 2015 nuceno opustit domov kvůli válce a pronásledování. To je každý 113. člověk!
  • V roce 2016 bylo zavražděno 101 novinářů. To je jedno úmrtí za každé čtyři dny.
  • Každý třetí člověk je zadržován bez toho, že by byl souzen nebo odsouzen za trestný čin.
  • V roce 2014 nechodilo ve světě do školy 59 milionů dětí. 52 % z nich byly dívky.
  • V národních parlamentech zasedá pouze 24 % žen.
  • 700 milionů žen současnosti se vdaly mladší 18 let a 250 milionů dokonce mladší 15 let.

Výzvy současnosti

  • Globální rámec multilaterální spolupráce pro mír a lidská práva je ohrožený.
  • Právo na soukromí, data a nakládání s osobními údaji v souvislosti s rozšířením internetu.
  • Změna klimatu: ohrožení práva na život, stravu, přístup k vodě a práva na přístřeší.
  • Právo na práci. Výzvy spojené s průmyslem 4.0 a automatizací práce.
  • Migrace, uprchlíci.
  • Práva žen, genderová rovnost.
  • Nerovnosti. Svoboda projevu. Ohrožení demokracie.

Zajímavosti

  • Zásadní roli v přípravě deklarace sehrály ženy ze zemí mimo západní civilizační okruh: Hansa Mehta (Indie), Shaista Begum Ikramullah (Pákistán) a Minerva Bernardino (Dominikánská republika).
  • Všeobecná deklarace ve filmu, literatuře a výtvarném umění.
  • Světový rekord: nejpřekládanější dokument – 298 jazyků v roce 2000, 370 (2010), dnes víc než 500.
  • Lidská práva 21. století: právo na práci a výběr zaměstnavatele, právo na soukromí, právo na sociální zabezpečení, práva starších lidí (seniorů), svoboda pohybu.

Rovněž u příležitosti 70. výročí deklarace pořádají Informační centrum OSN v Praze a Úřad veřejné ochránkyně práv výstavu„Budoucnost je (n)(v)aše“. Prezentuje články deklarace tak, jak je vytvořil před 40 lety brazilský výtvarník Otávio Roth. Zahájena bude v Den lidských práv v Úřadu veřejné ochránkyně práv v Brně. Bude volně přístupná od 10. prosince 2018 do 4. ledna 2019. Pak bude putovat po českých školách.

Výročí deklarace reflektuje i konference „Změny klimatu a naše práva“, kterou v Brně 10. prosince od 18 hod. pořádá Centrum pro lidská práva pod záštitou ombudsmanky Anny Šabatové a Informačního centra OSN v Praze.

Videa k výročí deklarace se známými osobnostmi
Kontakt: Michal Broža, 724 020 611, [email protected]


Pracovní příležitost: Public Information Assistant (G5)

17.12.2018 



Organizace spojených národů vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Public Information Assistant (G5) v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

UNIC je součástí Odboru poskytování informací veřejnosti (DPI) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Jedná se o plný pracovní úvazek na dobu určitou (12 měsíců) s možností prodloužení. Předpokládaný termín nástupu je březen 2019.

Místo výkonu práce: Praha, Česká republika
Termín podání žádosti: 17. února 2019

Více informací o pozici, náplni práce a způsobu podání žádosti.

Kandidáti připraví svou žádost (Personal History Form, PHP) v systému Inspira, kterou po vyplnění stáhnou a odešlou emailem na [email protected]Společně s PHP je nutné vyplnit a odeslat UNIC Employment Application Checklist a scan požadovaného diplomu.

Postupujte podle instrukcí. Žádosti odeslané poštou, nebo osobně předané v UNIC nebudou zohledněny.


Výstava k 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv k zapůjčení

18.12.2018 



Výstava „Budoucnost je (n)(v)aše“, kterou připravilo Informační centrum OSN v Praze, prezentuje články Všeobecné deklarace lidských práv tak, jak je pro Organizaci spojených národů před 40 lety ztvárnil brazilský výtvarník Otávio Roth. Všeobecná deklarace lidských práv je jedním ze zásadních milníků historie lidstva. Vznikala v době, kdy měl svět v živé paměti hrůzy 2. světové války a hledal se způsob, jak zabránit jejich opakování. Přijata byla před 70 lety, 10. prosince 1948 v Paříži, a stala se prvním mezinárodním uznáním svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu.

Premiéru měla výstava 10. prosince 2018 v Úřadu ombudsmanky v Brně, kde bude veřejnosti přístupná do 4. ledna 2019. Poté je určena k putování po školách, knihovnách, muzeích a dalších institucích v České republice.

Součástí výstavy je i videonahrávka z Českého rozhlasu Vltava, na které Ester Geislerová, Miroslav Krobot, Monika Načeva, Jiří Hošek, Simona Babčáková, Olga Sommerová, Jiří Fajt, Jáchym Topol, Tomáš Zima a další osobnosti čtou jednotlivé články deklarace. Program moderoval šéfredaktor ČRo Vltava Petr Fischer a za účasti studentů z pražského Gymnázia Evolution Jižní Město proběhla i diskuse o vztahu každého z třiceti článků deklarace k naší současnosti. Koncept akce v nahrávacím studiu Českého rozhlasu připravil a režie se ujal Jiří Honzírek. Iniciátorem akce bylo Informační centrum OSN v Praze, zastupující kancelář OSN pro ČR. Partnery byly ČRo Vltava, Knihovna Václava Havla a Amnesty International.

Nahrávku lze využít i jako inspiraci pro podobný program ve školách.

Parametry výstavy 

  • 33 kapa desek 52 x 74 cm (A2), celková hmotnost 13 kg (text česky a anglicky)
  • 33 malířských stojanů 60 x 178 cm, hmotnost jednoho stojanu cca 3,5 kg (celkem cca 115 kg)
  • 1 roll-up banner,  200 x 90 cm, hmotnost 3,5 kg

Jak je možné výstavu získat? 

Obraťte se na Annu Dumont e-mailem [email protected], nebo telefonicky 724 020 612. Pošlete vyplněný formulář. Doba výpůjčky je 20-30 dnů.


António Guterres: Migrace, která působí ve prospěch všech

18.12.2018 



Migrace je silným motorem hospodářského růstu, dynamiky a porozumění. Umožňuje milionům lidí hledat nové příležitosti, které jsou prospěšné jak společnostem v zemích původu i v zemích cílových.

Pokud je ale migrace špatně regulovaná, může přispívat k rozdělení společností, vystavovat lidi zneužívání a vykořisťování a podkopávat víru v právní stát.

Na začátku měsíce udělal svět významný krok přijetím Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci.

Většinová podpora kompaktu ze strany států OSN nám pomůže řešit důležité výzvy a zároveň umožní využívat přínosů migrace.

Kompakt je zaměřen na lidi a stojí na principu lidských práv.

Ukazuje cestu k více příležitostem k legální migraci a k tvrdším opatřením k potlačování obchodování s lidmi.

Mezinárodní den migrantů je příležitostí vydat se cestou, kterou globální kompakt nabízí: cestou, kde migrace působí ve prospěch všech.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni migrantů (18. prosince)

Foto: IOM