2017



António Guterres: Novoroční mírový apel nového generálního tajemníka OSN

1.1.2017 



První den ve funkci generálního tajemníka OSN mám na srdci jednu zásadní otázku. Jak můžeme pomoci milionům lidí zasaženým konflikty a vystaveným nezměrnému utrpení ve válkách, jejichž konec je v nedohlednu?

Civilní obyvatelstvo je drceno násilím. Ženy, děti i muži jsou zabíjeni a zraňováni, vyháněni ze svých domovů, připravováni o veškerý majetek a prostředky k živobytí. Terčem útoků se stávají dokonce i nemocnice a humanitární konvoje.

V těchto válkách není vítězů a poraženými jsou všichni. Vynakládány jsou biliony dolarů, ale vedou jen k destrukci společností i ekonomik a přiživují nedůvěru a strach, které mohou přetrvat po generace. Dochází k destabilizaci celých regionů a nová hrozba globálního terorismu zasahuje nás všechny.

Dnes, na Nový rok, vás všechny vyzývám, abyste se ke mně připojili ke společnému novoročnímu předsevzetí: dejme míru přednost před vším ostatním! Učiňme rok 2017 rokem, během něhož my všichni – občané, vlády, lídři – budeme usilovat o překonání neshod.

Od solidarity a soucitu v každodenním životě k dialogu a respektu při řešení politických rozporů…. Od příměří na bitevních polích ke kompromisům u jednacích stolů pro dosažení politických řešení…

Mír musí být naším cílem i rádcem.

Vše, o co jako lidstvo usilujeme – důstojnost a naděje, pokrok a prosperita – závisí na míru. Mír však závisí na nás!

Apeluji na vás všechny, abyste se společně se mnou stavěli za mír. Dnes i každý další den. Ať se rok 2017 stane rokem pro mír.

Děkuji Vám.

António Guterres, 9. generální tajemník OSN (životopis)


Mezinárodní den památky obětí holokaustu 2017: Vzděláváním k lepší budoucnosti

26.1.2017 



Poselství generálního tajemníka OSN

27. ledna 2017

Dnes si připomínáme oběti holokaustu – nezměrné tragédie v historii lidstva.

Svět nesmí zapomenout, že holokaust byl pokusem o systematické vyhlazení židovského národa a mnoha dalších lidí.

Bylo by nebezpečným omylem domnívat se, že holokaust byl pouze důsledkem šílenství skupiny nacistických zločinců. Je tomu právě naopak: holokaust byl vyvrcholením tisíciletí nenávisti, pronásledování a diskriminace Židů, jež nazýváme antisemitismem.

Je tragické a v rozporu s naším odhodláním, že myšlenkám antisemitismu se stále daří. A stejně take se k našemu hlubokému znepokojení daří extremismu, xenofobii, rasismu a protimuslimským náladám. Iracionalita a netolerance se vrátily.

To vše je v naprostém protikladu k univerzálním hodnotám vtěleným do Charty OSN a Všeobecné deklarace lidských práv.

Nikdy nesmíme mlčet nebo být lhostejní, když jiní lidé trpí. Musíme za všech okolností chránit slabé a jejich trýznitele pohnat k odpovědnosti.

Jak téma letošní připomínky holoacustu zdůrazňuje – lepší budoucnost závisí na vzdělání.

Po hrůzách 20. století by v tom jedenadvacátém nemělo být místo pro netoleranci. Ubezpečuji vás, že jako generální tajemník OSN budu stát v čele boje proti antisemitismu a všem dalším formám nenávisti.

Vytvořme společně budoucnost založenou na důstojnosti a rovnosti pro všechny a uctěme tak památku obětí holokaustu, na které nikdy nenecháme zapomenout.


Generální tajemník Guterres: Ochrana státních hranic nemůže být založena na diskriminaci

1.2.2017 



Generální tajemník OSN António Guterres vydal včera následující prohlášení. Vzniklo bezprostředně po návratu z Etiopie, která je největší hostitelskou zemí pro uprchlíky v Africe. Už desítky let nechává tato země své hranice otevřené pro desítky tisíc uprchlíků ze sousedních zemí, často za dramatických bezpečnostních podmínek.

„Státy mají právo a dokonce povinnost zodpovědně spravovat své hranice a bránit infiltraci příslušníků teroristických organizací. Nemůže to ale být důvodem k jakékoli formě diskriminace založené na náboženství, etnické příslušnosti či národnosti, protože

  • to je v rozporu se základními principy a hodnotami, na nichž současné společnosti stojí;
  • vede to k šíření strachu a hněvu, jež napomáhají propagandě právě těch teroristických organizací, proti nimž všichni chceme bojovat;
  • opatření učiněná „naslepo“ bez spolehlivých zpravodajských informací jsou zpravidla neefektivní a hrozí, že je současný sofistikovaný globální terorismus snadno obejde.

Velmi mě také znepokojují rozhodnutí, která na různých místech světa podrývají integritu mezinárodního systému ochrany uprchlíků. Běženci prchající před konflikty a pronásledováním narážejí na stále více uzavřených hranic a stále omezenější dostupnost ochrany, kterou potřebují a mají na ni nárok v souladu s mezinárodním právem o uprchlících.“

New York, 31. ledna 2017


Kdo je vaše oblíbená vědkyně?

7.2.2017 



Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Za posledních 15 let došlo ve světě k výraznému posunu v zapojování žen a dívek do vědy. Přesto je jejich plné uplatnění ve vědě zatím nedostatečné. Podle nedávné studie provedené ve 14 státech je pravděpodobnost, že studentka získá titul bakalářky 18 %, titul magistry 8 % a doktorský vědecký titul pouhá 2 %. U chlapců je to 37 %, 18 %, resp. 6 %.

S cílem dosáhnout plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2015 rozhodnutí (A/RES/70/212) o vyhlášení 11. února Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě.

“Je nutné zvýšit povědomí o práci vědkyň v širokém spektru vědeckých oborů. Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy,“ říká u příležitosti letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě generální ředitelka UNECSO Irina Bokova.

#mojeoblíbenávědkyně

Na podporu uplatnění žen ve vědě můžete podpsat manifest (má již víc než 90 tisíc signatářů ze všech kontinentů). Zapojit se můžete také do on-line kampaně #mojeoblíbenávědkyně, kterou připravil Sociologický ústav Akademie věd ČR s podporou Informačního centra OSN v Praze. Vyfoťte se se jménem své oblíbené vědkyně – vědkyně kterou buď osobně znáte nebo si jí vážíte, respektujete jí – a umístěte fotografii na facebookový profil “Moje oblíbená vědkyně” s krátkým vysvětlením proč jste zvolili právě tuto osobnost. Namísto fotografie můžete natočit i video s krátkým vzkazem. Fotografii nebo video pak můžete šířit i na vlastních sociálních sítích, na Facebooku i na Twitteru s hashtagem #mojeoblíbenávědkyně.


Mezinárodní den žen 2017: planeta 50-50 do roku 2030

6.3.2017 



Tématem letošního Mezinárodního dne žen jsou „Ženy v měnícím se světě práce: planeta 50-50 do roku 2030“. Svět práce se mění a pro ženy to má významné důsledky. V roce 2015 přijali vrcholní představitelé států světa tzv. Cíle udržitelného rozvoje a genderová rovnost a posílení postavení žen a dívek se staly jádrem agendy udržitelného rozvoje.

Čtěte: prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni žen.

Dosažení cílů – což mimo jiné znamená skoncovat s extrémní chudobou, podpořit inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, snížit nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi a docílit genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek – závisí na plném využití potenciálu žen a dívek v zaměstnání.

Jedním z klíčových opatření pro zlepšení ekonomického postavení žen v měnícím se světě práce je vyrovnání platových rozdílů mezi muži a ženami, které v globálním měřítku dosahují 24 procent. Dále je nutné docenit význam neplacené práce v péči o domácnost; věnovat pozornost genderovému deficitu v ošetřovatelské péči; nedostatečnému zastoupení žen ve vedoucích pozicích, v podnikání i v přístupu k sociální ochraně; vytvářet gender zohledňující ekonomické politiky pro vytváření pracovních míst, snižování chudoby a dosahování udžitelného a inkluzivního růstu.

Důležité body Agendy 2030:

  • Do roku 2030 zajistit všem dívkám i chlapcům možnost ukončit bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní vzdělání.
  • Do roku 2030 zajistit všem dívkám a chlapcům možnost kvalitního vývoje v raném dětství a přístup k předškolnímu vzdělávání, aby byli připraveni na základní vzdělávání.
  • Skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek všude ve světě.
  • Odstranit všechny formy násilí na ženách a dívkách ve veřejném životě i v soukromí.
  • Odstranit všechny škodlivé praktiky, jako jsou dětské, předčasné a nucené sňatky a ženská obřízka.

Aby bylo možné ženám garantovat jejich práva, je zapotřebí zásadních legislativních změn. Do roku 2014 zakotvilo rovná práva mužů a žen do své ústavy 143 států, 52 dalších států tak ale dosud neučinilo. V mnoha zemích je genderová diskriminace stále nedílnou součástí právních i společenských norem.

Ostrá genderová nerovnost se stále projevuje v oblastech ekonomiky a politiky. Během posledních několika desetiletí sice došlo k určitému pokroku, ale v globálním průměru ženy stále vydělávají o 24 % méně než muži. Podle dat z roku 2015 bylo v národních parlamentech pouze 22 procent žen, což je jen pomalý nárůst z 11,3 % v roce 1995.

Násilí na ženách je stále pandemií zasahující všechny země, a to i ty, které v jiných oblastech dosáhly solidního pokroku. V celosvětovém měřítku zažilo 35 % žen fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo jiné osoby.

Ženy mají právo na rovnost ve všech oblastech. Je třeba ji zakotvit do právních systémů a podpořit v právní praxi, a to včetně iniciativních opatření, jako jsou kvóty. Vzhledem k tomu, že genderová rovnost souvisí se všemi oblastmi života, je zapotřebí usilovat o odstranění příčin genderové diskrimnace všude, kde se objeví.


Práva žen: Zlepšení, ale stále dlouhá cesta

7.3.2017 



Generální tajemník OSN António Guterres vydal v souvislosti se zítřejším Mezinárodním dnem žen následující prohlášení:

Ženská práva jsou lidská práva. Avšak v dnešní neklidné době, kdy se svět stává více nepředvídatelným a chaotickým, jsou práva žen a dívek omezována a přehodnocována. Posilování jejich postavení je tedy jediným způsobem, jak jejich práva chránit a umožnit jim uplatnit v plné míře svůj potenciál.

Historická nerovnováha mocenských vztahů mezi muži a ženami, zhoršovaná narůstajícími nerovnostmi v rámci států i mezi nimi, vede k větší diskriminaci žen a dívek. Tradice, kulturní hodnoty a náboženství jsou po celém světě zneužívány k oklešťování ženských práv, upevňování sexismu a k uplatňování nenávistných postojů vůči ženám.

Zákonná práva žen, která nikdy a na žádném kontinentě nebyla rovná právům mužů, jsou podkopávána. Zpochybňována a podrývána jsou jejich práva ohledně vlastního těla. Ženy se běžně stávají terčem zastrašování či obtěžování v kyberprostoru i reálném životě. Nejhoršími případy jsou ideologie extremistů a teroristů postavené na podrobování žen a dívek, na sexuálním a genderově podmíněném násilí, nucených sňatcích a virtuálním zotročování.

Musíme to změnit

I přes určitá zlepšení působí ve vedoucích pozicích stále převážně muži a ekonomické rozdíly mezi ženami a muži se prohlubují v důsledku zastaralých postojů a mužského šovinismu. Tento stav musíme změnit. Musíme podpořit ženy na všech úrovních a umožnit, aby jejich hlas bylo slyšet a aby získaly kontrolu nad svými životy i nad budoucností světa.

Popírání práv žen a dívek není jen samo o sobě špatné. Má také vážný společenský a ekonomický dopad, který omezuje nás všechny. Genderová rovnost má transformativní účinek, který je nezbytný pro plnou funkčnost společností i ekonomik.

Umožnit ženám přístup ke vzdělání a zdravotní péči přináší i jejich rodinám a komunitám prospěch, který přesahuje do dalších generací. Jeden rok školní docházky navíc může znamenat až 25% zvýšení budoucího příjmu dívek.

Příležitosti i ekonomický růst

Plné zapojení žen na trhu práce generuje příležitosti i růst. Překlenutí genderové propasti v oblasti zaměstnanosti by mohlo do roku 2025 znamenat nárůst celosvětového HDP o 12 bilionů dolarů. Zvýšení poměru žen ve veřejnoprávních institucích povede k posílení jejich reprezentativnosti, inovativnosti, zlepší se jejich rozhodovací procesy a přinese to celospolečenský prospěch.

Genderová rovnost je důležitým prvkem Agendy 2030 udržitelného rozvoje – globálního plánu na řešení aktuálních výzev, který schválili nejvyšší představitelé států a vlád. Cíl 5 je věnován genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek, a tento cíl je zásadní pro dosažení všech 17 Cílů udržitelného rozvoje.

Jsem odhodlán rozšířit účast žen na práci OSN v oblasti míru a bezpečnosti. Vyjednavačky zvyšují šance na dosažení udržitelného míru a příslušnice mírových sil snižují možnost sexuálního vykořisťování a zneužívání.

V rámci OSN předkládám jasný plán na dosažení genderové rovnosti v celém systému, aby organizace skutečně reprezentovala lidi, kterým slouží. Dřívějších cílů nebylo zcela dosaženo. Proto teď musíme od ambicí přistoupit k akci.

Zavažme se u příležitosti Mezinárodního dne žen, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom překonali zakořeněné předsudky, podpořili angažovanost a aktivismus a prosazovali genderovou rovnost i posílení postavení žen.


V Praze se koná mezinárodní konference k úmluvám OSN o mezinárodní koupi zboží

20.3.2017 



V pátek 24. března 2017 se v Praze koná velká mezinárodní konference, kterou společně organizují Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO) a Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL).

Odborná akce proběhne v prostorách Právnické fakulty Univerzity Karlovy u příležitosti stažení výhrady České republiky k Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (CISG) a výhrady k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží. Cílem konference je seznámit odbornou i laickou veřejnost s těmito významnými úmluvami OSN a otevřít diskusi o jejich aplikaci a jednotné interpretaci.

Konference je určena především soudcům, pracovníkům společností zapojených do mezinárodního obchodu, právníkům, akademikům, zástupcům státní správy a studentům práv. Bude probíhat v angličtině a vystoupí na ní řada významných odborníků, např. profesor Ulrich Schroeter z Univerzity v Basileji nebo dr. Francesco Cortesi, soudce Nejvyššího soudu Itálie.

Více informací a PROGRAM konference najdete na stránkách MPO.

Česká republika je stranou Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a Úmluvy o promlčení při mezinárodní koupi zboží od 1. ledna 1993. K těmto dvěma důležitým úmluvám UNCITRAL dosud přistoupilo 85, resp. 30 států.

Smyslem úmluvy CISG je vytvořit moderní, jednotný a spravedlivý systém pro uzavírání smluv o mezinárodní koupi zboží. CISG významným způsobem přispívá k nastolení jistoty v obchodních transakcích a ke snížení transakčních nákladů.

CISG je považována za jednu z hlavních úmluv mezinárodního obchodního práva a je žádoucí, aby došla univerzálního přijetí. Pečlivě dbá na nastolení rovnováhy mezi zájmy kupujících a prodávajících a podnítila reformy smluvního práva na úrovni států. Přijetím CISG vznikla moderní, jednotná legislativa pro mezinárodní koupi zboží, platná pro každý případ uzavírání smluv o koupi zboží mezi subjekty s místem podnikání ve smluvních státech.

Pro smluvní státy nemá přistoupení k CISG žádné finanční dopady. Na národní úrovni nevyžaduje její uplatňování žádnou specializovanou instituci a nevyplývá z ní povinnost předkládat zprávy.

Úmluva o promlčení stanoví jednotná pravidla platná pro období, během něhož jedna smluvní strana smlouvy o mezinárodní koupi zboží musí zahájit právní kroky proti druhé s cílem uplatnit nárok vyplývající ze smlouvy nebo vztahující se k jejímu porušení, ukončení nebo platnosti. Dodává tak jasnost a předvídatelnost pro rozhodování o nároku.

CISG ani Úmluva o promlčení nemají žádný vliv na čistě domácí obchodní smlouvy, které se řídí národní legislativou. Obě tyto úmluvy umožňují státům deponovat výhrady. Učinilo tak Československo, když je přijalo, a výhradu potvrdily i Česká a Slovenská republika jako nástupnické státy. Týká se toho, že se úmluvy nevztahují na případy, které se řídí mezinárodním právem soukromým.

Sekretariát UNCITRAL v souladu s mezinárodními doporučeními požádal státy, které deponovaly výhrady k těmto dvěma úmluvám, aby je přehodnotily a zvážily jejich stažení v případě, že již nejsou v souladu se současným právním a ekonomickým systémem země. Stažení výhrad zvyšuje jednotnost při uplatňování těchto úmluv.

Několik výhrad již bylo staženo. Čína, Maďarsko, Lotyšsko a Litva tak učinily v případě, který se týkal povinného využívání písemných smluv pro mezinárodní prodej zboží.

Česko je prvním státem, který zvažuje stažení výhrady týkající se rozsahu aplikovatelnosti těchto dvou úmluv.Obchodníkům v Česku to přinese větší předvídatelnost kontraktů na dovoz a vývoz zboží. Umožní jim to lepší dohled na plnění smluv a snadnější řešení možných sporů.

Z právního hlediska zvýší stažení výhrady právní předvídatelnost a přispěje k lepší integraci Česka do světové ekonomiky. Z ekonomického pohledu dojde ke snížení transakčních nákladů, což může přispět k nižším cenám dováženého zboží a k vyšší konkurenceschopnosti exportovaných výrobků.

Co je Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL)

UNCITRAL má status hlavního právního orgánu OSN v oblasti mezinárodního obchodního práva. Jako právní instituce s univerzálním členstvím, která se už 40 let specializuje na reformu obchodního práva na celosvětové úrovni, má UNCITRAL za úkol modernizovat a harmonizovat pravidla mezinárodního obchodu.

Obchod přináší rychlejší růst, vyšší životní úroveň a nové příležitosti. S cílem rozšířit tyto příležitosti v celosvětovém měřítku pracuje UNCITRAL na formulaci moderních, spravedlivých a harmonizovaých pravidel pro obchodní transakce. Patří k nim:

  • Úmluvy, vzory zákonů a pravidel, které jsou celosvětově akceptovatelné
  • Právní a legislativní směrnice a doporučení, které mají zřejmý praktický dopad
  • Aktualizované informace o precedenčním právu a ustanovení jednotného obchodního zákoníku
  • Technická pomoc při reformách právních systémů
  • Regionální a národní semiáře o jednotném obchodním právu

Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (Vídeň, 1980) (CISG)
Datum přijetí: 11. dubna 1980
Platná od: 1. ledna 1988

Úmluva o promlčení při mezinárodní koupi zboží (New York, 1974 – Vídeň, 1980)
Datum přijetí: 14. července 1974
Datum přijetí dodatečného protokolu: 11. dubna 1980
Platná od: 1. dubna 1988

Kontakty:
Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v České republice, [email protected], tel. 724 020 611
Timothy Lemay, Principal Legal Officer, UNCITRAL Secretariat, [email protected], tel. +43 1 26060 4060

Další informace a program konference na stránkách MPO


20 milionů lidí ohroženo hladomorem

4.4.2017 



Více než 20 milionů lidí v Nigérii, Jižním Súdánu, Somálsku a Jemenu ohrožuje akutní hladomor nebo se tak stane v nadcházejících šesti měsících. Agentury OSN a humanitární organizace jsou připraveny zvýšit dodávky humanitární pomoci, je však nezbytné okamžitě získat potřebné finanční zdroje a přístup do postižených oblastí. Více (infografika)

  • 20 MILIONŮ LIDÍ POTŘEBUJE OKAMŽITOU POTRAVINOVOU POMOC
  • 1,4 MILIONU DĚTÍ TRPÍ KRITICKOU AKUTNÍ PODVÝŽIVOU
  • BEZPROSTŘEDNĚ JE POTŘEBA 4,4 MILIARDY DOLARŮ (KE 14. BŘEZNU)
  • ZATÍM BYLO POSKYTNUTO  0,4 MILIARDY DOLARŮ

Nigérie (kritická situace)

Vysoké riziko hladomoru přetrvává na severovýchodě země. Některé oblasti jsou pro humanitární pracovníky stále nepřístupné a jejich obyvatelé tak zůstávají ohroženi na životě.

Jemen (kritická situace)

Jemen čelí celosvětově největší potravinové krizi. Dodávky život zachraňující pomoci musí pokračovat a je třeba je zvýšit, protože velká část populace je na pokraji hladomoru.

Jižní Súdán (hladomor)

Hladomorem trpí přibližně 100 tisíc lidí, 1 milion je jím bezprostředně ohrožen. Dodávky pomoci komplikuje obtížná dostupnost a nestabilní situace.

Somálsko (krizová situace)

Vlivem opakovaných období silného sucha je Somálsko i nadále ohroženo hladomorem, zejména v pasteveckých a zemědělských oblastech Bay a Bakool a v oblasti severních vnitrozemských pastvin.

Budou-li k dispozici potřebné finanční zdroje a zajištěn přístup do postižených oblastí, lze zabránit rozsáhlé humanitární katastrofě. Musíme však jednat rychle a nečekat, dokud nebude příliš pozdě, uvádí se ve zprávě zveřejněné Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

HLAVNÍ PŘÍČINY potravinové krize jsou v každé zemi jiné

Jemen

Do Jemenu se dováží více než 90 procent základních potravin. Omezení dovozu a poškození přístavů leteckými údery vedly k vážnému narušení dovozu potravin, paliva a léčiv.

Nigérie

Potravinovou krizi zapříčinily vnitřní vysídlování, rozvrácení trhu i možností obživy, změna klimatu a nedostatečné veřejné služby.

Jižní Súdán

Konflikt vyhnal z domovů přes čtvrtinu obyvatelstva, ohrozil sklizně a zničil stáda dobytka. Zároveň zkomplikoval přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. Dostupnost potravin ovlivnilo také kolabující hospodářství a obrovský nárůst cen základních potravin.

Somálsko

Opakovaná období silného sucha způsobila neúrodu, rozsáhlé úhyny dobytka, spotřebování zásob a masivní vnitřní vysídlování. Pokračující konflikt a omezený přístup humanitárních pracovníků jsou dalšími příčinami potravinové krize.

Foto: UNHCR/Riccardo Gangale
Přehled vydal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA)


Oceán. Týká se každého z nás, bez ohledu na místo bydliště

11.4.2017 



Florencia Soto Nino

První globální konference OSN o oceánu proběhne v sídle OSN v New Yorku od 5. do 9. června 2017. Je to poprvé, kdy se členské státy sejdou na konferenci zaměřené výhradně na téma ochrany a udržitelného zacházení s oceánem. Věnuji se tomuto tématu už dlouhou dobu a to mi umožnilo uvědomit si, jak moc považujeme oceán za něco samozřejmého a jak moc musíme  (vlády, podniky i běžní občané) udělat na jeho ochranu. A tady jsou důvody:

  1. Oceán má vliv na nás všechny, dokonce i když nežijeme u moře

40 procent světového obyvatelstva žije do vzdálenosti 100 kilometrů od oceánského pobřeží, avšak i když nemáte oceán na dosah, stále má vliv na vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Současně s tím slouží oceán jako rozsáhlá superdálnice pro světový obchod a komunikaci a jako zdroj minerálů, které se používají v domácnostech i průmyslu.

  1. Mořský fytoplankton produkuje víc než 50 procent kyslíku na Zemi

Na těchto drobných stvořeních závisí polovina vzduchu, který dýcháme. Není to samo o sobě dost na to, abychom měli zájem udržovat oceán čistý a zdavý?

  1. Oceán je hnací silou mnoha ekonomik, jejich zdroje však vysychají
  • Rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst.
  • Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 procent mezinárodního obchodu.
  • Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně, což je přibližně 5 procent světového HDP.
  • Zhruba 50 procent všech turistů ve světě cestuje do přímořských oblastí. V některých rozvojových zemích, zejména v malých ostrovních státech, vytváří cestovní ruch přes 25 procent HDP.
  1. Velmi rádi jíme ryby, ale mořské produkty si sami kontaminujeme

Ryby jsou jedním z nedjůležitějších zdojů živočišných bílkovin. Tvoří přibližně 17 procent celosvětové konzumace bílkovin. Znečišťováním moří se však mořské produkty, které jíme, kontaminují. Spotřebujeme také více ryb než kolik tvoří jejich přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 procent zcela vylovené nebo vyčerpané.

  1. Máme problém s plasty, kterými je ocenán doslova zanesený
  • Každý rok se do oceánu dostane přes 8 milionů tun plastů. To je takové množství, jako kdyby se do oceánu každou minutu vyklopil nákladní vůz plný plastového odpadu.
  • Až 51 bilionů mikročástic plastů – to je 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje naše moře a vážně ohrožuje mořský život.
  • Budeme-li plastové předměty, jako jsou lahve, sáčky nebo kelímky, vyhazovat po jediném použití stejným tempem jako dosud, bude v oceánu do roku 2050 více plastů než ryb.
  1. Změna klimatu ovlivňuje oceán

V letech 1971 až 2010 absorboval oceán přibližně 93 procent nadbytečného tepla nashromážděného ve vzduchu, v moři, v půdě a rozpuštěném polárním ledu. To mělo za následek zrychlené stoupání hladiny moří. Když hladina moří stoupne, řadu obyvatel přímořských oblastí postihnou eroze, záplavy, kontaminace zásob pitné vody a plodin, a mimo jiné přijdou také o hnízdicí pláže.

  1. Oceán nám pomáhá se změnou klimatu bojovat

Oceán absorboval 30 procent oxidu uhličitého, který se vlivem lidské činnosti dostal do atmosféry. To nás však něco stálo. Tato absorpce má významný vliv na chemické procesy v mořské vodě, která se stává kyselejší a to má hrozivé důsledky pro mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování moří velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 procent, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 procent a do roku 2050 na 100 procent.

  1. Neměli bychom to vzdávat, protože máme k dispozici řešení, která mohou oceán zachránit

Ačkoliv může stav oceánu vypadat hrozivě, musíme se zaměřit na existující řešení mnoha problémů, kterým čelí. Od podpory udržitelného rybolovu po snižování emisí CO2 a zavádění efektivnějších systémů nakládání s odpadem.

  1. Je v zájmu vlád, aby chránily své zdroje

Zdravý oceán znamená udržitelnou budoucnost občanů a státy si to uvědomují. 193 zemí přijalo v roce 2015 Cíle udržitelného rozvoje. Mnohé z nich s oceánem souvisí, avšak jeden specifický cíl je zaměřen konkrétně na jeho ochranu. Na konferenci o oceánu budou země diskutovat o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.

  1. I my – občané – můžeme udělat mnoho

Dobrá zpráva je, že na to, abychom mohli pro oceán něco udělat, nemusíme u něj žít. Několik změn v našem každodenním životě může mít na oceán velký vliv.

  • Velká část odpadu, který vyprodukujeme, skončí v oceánu. Uvědomte si to a snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.
  • Používejte znovu použitelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům. Podniky by měly nabízet znovu použitelné nádoby a přestat používat plastová brčka.
  • Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky a začnětě si nosit své vlastní tašky pro opakované použití.
  • Pokud žijete v pobřežní oblasti, staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.
  • Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.

Autorka je původem z Mexico City, v současné době pracuje v ústředí OSN v New Yorku


Ceny SDGs poprvé v Česku

12.4.2017 



Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) mění svět k lepšímu. Svými aktivitami v oblasti udržitelnosti přispívají všichni – vlády, firmy, neziskové organizace i jednotlivci. Pomozte nám ocenit ty, kteří rozjeli skvělé projekty na podporu SDGs v Česku. Nominujte svou organizaci. Hlasujte pro zajímavé projekty. I Vy můžete pomoci inspirovat své okolí, aby začlenilo SDGs do firemních strategií a každodenních životů.

Nominace do 16. 4. 2017
Hlasování od 24. 4. 2017
Vyhlašování cen 27. 5. 2017

Zjistěte více a nominujte projekt, kterému věříte.

Cíle udržitelného rozvoje OSN pro období 2015-2030 přijaly všechny státy světa pro společnou prosperitu, mír a zdravé životní prostředí. Na jejich přípravě se nepodílely jen vlády, ale i občané, nevládní organizace, firmy a odborníci ze všech kontinentů. Jsme první generací, která může úplně odstranit extrémní chudobu a hlad na celé Zemi, a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování. Udržitelným rozvojem se rozumí, že se zlepšují životní podmínky lidí a zároveň zůstává zachována rozmanitost a přirozené funkce přírody. Znamená to efektivně spolupracovat, více myslet na druhé a vážit si životního prostředí. Jestli se vydáme na cestu udržitelnosti bude záležet nejen na politicích, ale i na každém z nás.

Projekt Ceny SDGs v Česku společně organizují Úřad vlády České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Asociace společenské odpovědnosti, Česká rozvojová agentura a Informační centrum OSN v Praze.


Proč potřebujeme konferenci o oceánu a proč bychom se o téma měli zajímat?

3.5.2017 



Ve dnech 5. až 9. června 2017 se v sídle OSN v New Yorku koná první globální konference o oceánu. Připravili jsme pro vás stručný přehled základních otázek a odpovědí týkajících se letošní největší akce, kterou Organizace spojených národů na mezivládní úrovni organizuje.

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu. Významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod, jsou přímo závislé na zdraví oceánů. A oceány jsou i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodávají nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme hrát významnou roli při zajištění jejich zdraví a udržitelnosti. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. To ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil.

Konference o oceánu je historicky první velkou konferencí OSN na toto téma a představuje významnou příležitost přijmout zásadní opatření k odvrácení nevratného poškození oceánů a moří.

1. Proč je ochrana oceánů ve světě ohrožovaném konflikty, terorismem a ekonomickou stagnací tak naléhavá?

Činnost lidí má na oceány značný dopad. Ovlivňuje vše od životaschopnosti mořského prostředí až po kvalitu a teplotu vody, zdraví ekosystému a dostupnost mořských plodů, které jsou hlavním zdrojem bílkovin pro značnou část populace. Problémy oceánů se tak stávají i problémem nás, lidí. Naše zdraví, prosperita i stabilní klima závisí na zdravém oceánu.

2. Proč je to Konference o oceánu? Není oceánů pět? 

Existuje pouze jeden světový oceán, obrovská vodní plocha, která pokrývá víc než 70 % Země. Voda proudí a mísí se po celém světě. Znečištění na jednom místě se tak může projevit kdekoli jinde. Oceány, které označujeme jako Severní ledový, Tichý, Atlantský, Indický a Jižní oceán bychom měli spíše nazývat oceánskými regiony. A ty dále můžeme rozdělit do mnoha podoblastí, tedy moří.Několik konferencí o oceánech se již konalo. Čím je tato tak důležitá?

Zvýšil se zájem problémy moří a oceánů řešit. Teď je ta správná chvíle podniknout praktické kroky a tato konference je vůbec prvním setkáním států pod záštitou OSN pro dosažení jednoho z cílů udržitelného rozvoje (SDG 14), který se týká globální ochrany oceánů v letech 2015-2030. OSN tak vnáší do tématu globální rozměr

3. Čeho má konference dosáhnout?

Jde o první krok k zastavení poškozování oceánů. Na konferenci se sejdou téměř všichni, kdo mají zájem na jejich záchraně, včetně vlád států, OSN a jiných mezivládních organizací. Zastoupeny budou také mezinárodní finanční instituce, nevládní organizace, akademické instituce, vědecká obec isoukromý sektor. Konference je určena ke zvýšení povědomí o situaci oceánů i k hladání řešení.

4. Očekávají se konkrétní výsledky nebo dohody?

Očekávají se tři hlavní výsledky. 1. Členské státy OSN mají konsensuálně schválit tzv. Výzvu k akci. Bude to stručné a konkrétní prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu.

Konference se ale nezabývá jen tím, co mohou udělat vlády. Jde také o to, jak může k ochraně oceánů přispět každý z nás.Během přípravného zasedání v únoru 2017 zahájila OSN proces online registrace dobrovolných závazků pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, který se týká ochrany oceánů a moří. Tyto závazky jsou iniciativou jednotlivců nebo skupin (vlády, organizace OSN, finanční instituce, občanské společnosti, akademických a výzkumných institucí a soukromého sektoru). Přehled těchto iniciativ bude součástí závěrečné zprávy konference.

Do zprávy z konference budou zahrnuty i výsledky partnerských dialogů. Jejich cílem bude posilování spolupráce a uplatňování existujících úspěšných iniciativ.

5. Ve kterých oblastech je nutné dosáhnout výrazného zlepšení?

Řadu konkrétních kroků lze podniknout už teď. Třeba tím, že budeme předcházet znečištění moří a odstraňovat jeho následky – například narůstající ostrovy plastového odpadu, které plují v oceánu.To znamená, že je potřeba významně redukovat odpad z pevniny, který tvoří 80 % odpadu v oceánech. Mělo by také dojít ke snížení odpadu ze zemědělské produkce, který také často končí v oceánu.

Je nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Musíme podniknout kroky k udržitelnému využívání a ochraně mořských a pobřežních ekosystémů. Nezbytná je implementace Pařížské dohody o ochraně klimatu: tzn. výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech a přijmout opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří. Více

6. Jaký dopad má změna klimatu na oceány?

Vlivem změny klimatu stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například na korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na změny migračních pohybů mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou). Oceány navíc pohlcují stále větší množství CO2, což vede k jejich okyselování. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a vápnitého planktonu, tedy základu velké části mořského potravinového řetězce.

7. Jak moc jsou oceány znečištěné?

Každý rok skončí v oceánu více než 8 milonů tun plastu.Škody, které tím vznikají na ekonomice i ekosystémech dosahují nejméně 8 miliard amerických dolarů. Podle odhadů zabije plastový odpad ročně 1 milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v našem ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů.

Musíme začít konat hned, a to pomocí dobrých politik, recyklace i zodpovědnější spotřebou. Pokud se ale lidstvo bude dál chovat stejně jako nyní, bude do roku 2050 v oceánech více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 procent mořských ptáků.

8. Může recyklace opravdu výrazně snížit znečištění oceánů?

Ano. Vzhledem k tomu, že 60 až 90 procent odpadu v mořích tvoří nejrůznější polymery plastů, je jedním z hlavních řešení podstatně redukovaná spotřeba plastů. Měli bychom se proto snažit plasty používat opakovaně a recyklovat je, namísto jednorázového použití.

Z nedávno zveřejněných odhadů vyprodukoval svět v roce 2015 kolem 322 milionů tun plastů a z toho 8 tun skončilo v ocánech. Recyklace je jedním z hlavních způsobů, jímž může každý z nás přispět k řešení tohoto problému. Nezůstávejte u vyhazování plastového odpadu. Snižte používání plastů, využívejte je znovu, recyklujte je a změňte celkově své spotřebitelské návyky. Vyhazování odpadu je obrovským problémem, nikoliv řešením. Odpad jen tak nikam nezmizí!

9. Jak konference podpoří naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)?

Konference o oceánu je zaměřena na naplňování cíle č. 14. To ale úzce souvisí s dosahováním všech 17 cílů udržitelného rozvoje. Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu.

Link na webové stránky konference (anglicky)

Stáhněte si náš Media Brief (česky, pdf)


Den mírových sil OSN

26.5.2017 



Udržování míru má pozitivní dopad na miliony lidí na celém světě, přitom náklady na mírové mise jsou nižší než půl procenta světový výdajů na zbrojení, upozorňuje ve svém prohlášení k letošnímu Mezinárodnímu dni mírových operací OSN (29. května) generální tajemník světové organizace António Guterres. Přinášíme vám slovenský překlad celého prohlášení, který připravil Informační servis OSN ve Vídni (UNIS).

Počas 70-ročnej histórie svojho pôsobenia mierové sily OSN dokázali, že sú jednou z najefektívnejších investícií medzinárodného spoločenstva do mieru, bezpečnosti a prosperity.

Dopyt po nich neustále rástol a momentálne je po svete rozmiestnených pravdepodobne vôbec najviac misií. Udržiavanie mieru má pozitívny dopad na životy miliónov ľudí na celom svete.

Všetky misie OSN majú rovnaké ciele, i keď sa môžu líšiť rozsahom a mandátmi: zachrániť životy, chrániť ľudí, nastaviť podmienky pre mier a ukončiť misiu. Majú to byť krátkodobé investície, ktoré poskytnú dlhodobý úžitok tým, že vytvoria čas a priestor pre potrebné politické procesy.

Dodnes svoj mandát zavŕšilo 54 mierových operácií OSN. Ďalšie dve sa čoskoro skončia na Pobreží slonoviny a v Libérii a pridajú sa k dlhému zoznamu úspešných operácií v Angole, Guatemale, Chorvátsku, Kambodži, Namíbii, Salvádore, Sierra Leone, Východnom Timore a ďalším.

V budúcnosti plánujeme ukončiť viac operácií, ktoré dosiahli svoj cieľ. Taktiež plánujeme zreformovať a prispôsobiť naše mierové misie tak, aby pracovali efektívnejšie v čoraz náročnejších podmienkach, do ktorých sú vysielané.

Dnešný rozpočet na mierové misie, ktorý je nižší ako pol percenta celosvetových výdavkov na zbrojenie, sú dobre použité peniaze. Predstavuje len zlomok nákladov, ktoré umožňujú konfliktom sa rozširovať a podkopávať dosiahnutý hospodársky rozvoj. Túto investíciu následne znásobí ekonomický rast a prosperita, po tom, čo úspešné mierové misie vytvoria podmienky pre stabilitu a bezpečnosť.

OSN si dáva veľmi záležať na tom, aby všetky jej mierové operácie boli hospodárne od začiatku až do konca. Stále sa snažíme hľadať spôsoby ako misie zlepšovať, meniť a znižovať ich náklady.

Mierové jednotky OSN zároveň neúnavne hľadajú nové spôsoby ako vybudovať trvalý mier.

Pôvodné mierové operácie, ktoré na začiatku len sledovali prímerie, sa preklopili do ochrany civilistov a ľudských práv, odzbrojovania bývalých bojovníkov, podpory právneho štátu a slobodných a spravodlivých volieb, minimalizovania rizika nášľapných mín, a mnohých ďalších úloh. Mierové misie tiež prispievajú k tomu, aby boli ženy plne zastúpené v mierových procesoch, politickom živote a vo vláde. Všetky tieto investície sú kľúčové pre vybudovanie dlhotrvajúceho mieru.

Keď som začiatkom roka prevzal svoj úrad, ako jednu zo svojich hlavných priorít som si stanovil ukončenie sexuálneho zneužívania personálom OSN vrátane mierových síl. Určite nie sme dokonalí. Ale keď urobíme chybu, poučíme sa z nej a snažíme sa vyslať naše sily maximálne zodpovedne, tak, aby boli užitočné pre ľudí a komunitu, pre ktorých budú pracovať.

Teším sa, že budem s členskými štátmi na tejto téme ďalej pracovať. Naše partnerstvo je dôležité pre úspech mierových misií, keďže členské štáty rozhodujú o tom, kam jednotky pôjdu, čo budú robiť a aké podporné zdroje potrebujú. Naša úzka spolupráca je nevyhnutná, ak chceme splniť náš sľub priniesť trvalý mier a ak majú mierové jednotky v teréne vytvoriť podmienky pre vznik nových životaschopných riešení.

Ako ďalšiu prioritu som si stanovil zaistiť, aby sa ženy v mierových operáciách častejšie objavovali na pozíciách policajných, civilných a mierových síl. Rodová rovnosť je dôležitá už len z princípu, pričom prítomnosť žien zvyšuje šance na trvalý mier a znižuje výskyt sexuálneho násilia a vykorisťovania.

V tento Medzinárodný deň mierových síl vzdávame hold viac ako 113 000 modrým prilbám, policajným a civilným jednotkám pôsobiacich v 16 misiách. Vážime si, že týmto spôsobom prispieva čoraz viac členských štátov. Ďakujeme viac ako miliónu žien a mužov, ktorí profesionálne, s odhodlaním a odvahou slúžili a slúžia pod vlajkou OSN počas celej histórie mierových operácií. Zároveň si ctíme pamiatku viac ako 3500 mierových síl, ktorí prišli v službe o život.

Minulý rok zaplatilo 117 členov mierových síl tú najvyššiu cenu. Boli medzi nimi vojenskí, policajní, medzinárodní civilní pracovníci, dobrovoľníci OSN a miestni zo 43 krajín. V roku 2017 zatiaľ v službe zomrelo 117 členov mierových síl.

Ich práca v mene medzinárodného spoločenstva je jedným z najkonkrétnejších vyjadrení odhodlania sformulovaného v Charte OSN “uchrániť budúce pokolenia pred metlou vojny“. My všetci im veľa dlhujeme.

generální tajemník OSN António Guterres
New York, 29. května 2017


#ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří

28.5.2017 



Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí jsou hlavním zdrojem výživy a stovkám milionů dávají práci a výdělek. Na zdravém oceánu přímo závisí významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod. A oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu oxidu uhličitého, který vyprodukujeme.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme významně přispět k jejich zdraví a udržitelnosti tím, že změníme některé zlozvyky. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. V oceánu za rok skončí asi osm milionů tun plastového odpadu. To je jako kdyby každou minutu vyklopilo nákladní auto do moře plný náklad plastů.

Konference o oceánu, která se koná od 5. do 9. června v sídle OSN v New Yorku, je historicky první tak rozsáhlou akcí OSN na toto téma a je příležitostí k přijetí konkrétních opatření proti poškozování oceánů a moří.

V jakém stavu je současný oceán? Jaké je jeho znečištění, proč se snižuje biodiverzita v mořích, jaký dopad má na oceán probíhající změna klimatu a jaký činnost nás, lidí? Připravili jsme pro vás základní přehled o současném stavu oceánu:

  1. Lidé a oceán
  2. Oceán a změna klimatu
  3. Znečištění moří
  4. Biodiverzita moří


Světový den životního prostředí 2017: Spojovat lidi s přírodou

2.6.2017 



Téma letošního Světového dne životního prostředí – Spojovat lidi s přírodou – je výzvou jít ven a do přírody, uvědomit si její krásu a důležitost, a převzít odpovědnost za ochranu Země, našeho společného domova.

Světový den životního prostředí připadá na 5. června a je každoročně největší událostí na podporu ekologie. Letošní hostitelskou zemí je Kanada a bude celosvětovým patronem oslav tohoto mezinárodního dne.

Den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Od toho prvního v roce 1972 uspořádali lidé v celém světě tisíce akcí, od úklidu ve svých obytných čtvrtích, přes kampaně proti trestné činnosti poškozující divokou přírodu, až po vysazování lesů.

Jaká je vlastně cena přírody?

Během uplynulých desetiletí nám věda i narůstající problémy životního prostředí – například globální oteplování – umožňují pochopit, jak moc závisí naše prosperita a kvalita života na přírodních systémech.

Například světové oceány, lesy a půda fungují jako obrovská úložiště skleníkových plynů. Farmáři a rybáři využívají přírodu na souši i ve vodě, aby nám poskytli potravu. Vědci vyvíjejí léky s pomocí genetického materiálu získaného z milionů druhů, jež tvoří ohromující biologickou rozmanitost Země.

Hodnotu darů přírody je často těžké vyčíslit penězi. Často je bereme jako samozřejmost – například čistý vzduch – dokud o ně nezačne být nouze. Ekonomové však vyvíjejí metody měření takzvaných ekosystémových služeb, jejichž hodnota je v řádu bilionů dolarů, a zahrnuje například hmyz opylující ovocné stromy v kalifornských sadech nebo relaxační, zdravotní i duševní přínos túry v Himalájích.

Chráněná území: uchránit přírodu pro současnost i budoucnost

Chráněné oblasti – národní parky, přírodní a mořské rezervace – jsou hlavním námětem letošního Světového dne životního prostředí. Kanada např. nabízí svým občanům po celý rok volný přístup do 46 národních parků.

Co jsou chráněná území?

Chráněná území jsou oblasti určené k ochraně přírody a jsou spravované s cílem zachovat všechny přínosy, které nabízejí. Mnoho chráněných území je pod správou vládních agentur. Jiná spravují jednotlivci, organizace ochranářů přírody nebo obce.

Proč jsou důležitá?

Chráněná území hrají důležitou roli v udržování zdravého životního prostředí pro lidi i přírodu. Jsou to jakási ohniska biodiverzity a jsou klíčová pro zpomalování spirály úbytku populací a rozmanitosti živočichů a rostlin. Jsou životně důležitá pro kulturu i obživu původních obyvatel i místních komunit. Poskytují čistou vodu a vzduch, přinášejí milionům lidí prospěch z cestovního ruchu a chrání nás před změnou klimatu a přírodními katastrofami.

Kolik jich je?

Ve světové databázi chráněných oblastí je zaneseno přes 200 tisíc chráněných území na souši a ve vnitrozemských vodách (jezera a řeky). Pokrývají kolem 20 milionů km², tedy15 procent zemského povrchu. Databáze dále zahrnuje téměř 15 tisích mořských chráněných oblastí s celkovou rozlohou 18,5 milionů km². Pokrývají přibližně 13 procent teritoríálních vod a pět procent světového oceánu.

Je to dost?

Počet a rozloha chráněných oblastí se v posledních dvaceti letech významně zvýšil růst pokračuje. Podle úmluvy OSN si státy vytýčily cíl zahrnout do chráněných oblastí do roku 2020 17 procent souše. Do splnění cíle zbývají asi 3 miliony km². V teritoriálních vodách byl cíl 10 procent chráněných pobřežních a mořských oblastí překročen, v případě oceánu jsou výsledky zatím spíš skromné .

Jaký je výhled?

Stále více občanů i vlád si uvědomuje, že chráněné oblasti podporují udržitelný ekonomický rozvoj a pomáhají čelit znečištění, odlesňování a snižování biodiverzity. V mnoha zemích lidé díky rostoucím příjmům a změnám v životním stylu navštěvují chráněné oblasti a oceňují jejich bohatství. To by mohlo politiky přimět k vytváření dalších chráněných oblastí a zlepšit správu těch existujících.

Více statistických údajů, map a dalších informací v databázi World Database on Protected Areas


Výstava #ZachraňteOceán v pražské zoo začíná

2.6.2017 



V pondělí 5. června bude v pražské zoo zahájena výstava #ZachraňteOceán, která nastíní problémy znečištění a neudržitelného využívání moří a oceánů. Ve stejný den se zahajuje i první globální Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku, kde budou přijata konkrétní opatření, která mají ničení oceánu zastavit. Výstava v zoologické zahradě potrvá až do 30. června, umístěna je u Vzdělávacího centra.

Kdy: 5. června 2017, 11:00 hod.
Kde: Zoo Praha (Vzdělávací centrum), U Trojského zámku 120/3, Praha 7

Výstavu společně zahájí Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN
Viktoria Li, velvyslankyně Švédska
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha
Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie při JČU v Českých Budějovicích

Po úvodních slovech následuje workshop pro školáky Probádej oceán do hloubky pod vedením Hany Svobodovéz programu Globe vzdělávacího centra Tereza.

Proč se koná Konference o oceánuJde o první krok, který by měl pomoci zastavit poškozování oceánů. „Oceán je krví planety. Poskytuje nám jídlo a dává práci miliardám lidí. Zmírňuje změnu klimatu a je důležitou částí světové ekonomiky. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, odpadky a okyselování ohrožují oceán i společnost. Současný stav je výsledkem činnosti lidí,“ říká velvyslankyně Švédska v České republice Viktoria Li.

Jaké má konference přinést výsledky? Státy OSN mají schválit tzv. Akční výzvu, stručné prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu. „Závěry z konference v New Yorku nebudou jen návodem pro vlády států, ale měly by zvýšit povědomí o tom, co může udělat pro záchranu oceánu každý člověk. 80 procent našich odpadních vod odtéká do oceánu bez úpravy. A mezi stamiliony plastových lahví, které v mořích plují, jsou i naše lahve,“ říká Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN.

Proč by mělo téma oceánu zajímat i suchozemceOceány mají vliv na každého člověka. Lidem dávají výživu, práci i výdělek. Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu CO2, který vyprodukujeme. „Ve své práci se v zoo zaměřujeme na ochranu suchozemských biotopů, ať již ve střední Africe či Mongolsku, ale naše planeta je jeden velký superorganismus, a tak nám nemůže být lhostejný ani osud oceánu,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán. Jeho hladinu pokrývá větší část roku silná vrstva ledu. S okolním oceánem je propojen mořskými proudy a je zásobován také sladkou vodou z velkých řek. Kvůli globálnímu oteplování je jeho stabilita narušena a dochází k radikálním změnám na všech úrovních mořského ekosystému,“ upozorňuje doc. Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie JČÚ.

Výstavu připravilo Informační centrum OSN v České republice ve spolupráci se Zoo Praha a Velvyslanectvím Švédska v Praze (Švédsko je společně s Fidži iniciátorem globální Konference OSN o Oceánu v New Yorku).

Kontakt pro média: [email protected], tel. 724 020 611


Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Ten je ale v kritickém stavu

7.6.2017 



Oceán je úžasný. Pokrývá téměř tři čtvrtiny povrchu planety a zahrnuje 97 procent vody na Zemi. Pro miliardy lidí je zdrojem výdělku a výživy. Žije v něm asi 200 tisíc identifikovaných druhů rostlin a živočichů, ve skutečnosti jsou jich ale pravděpodobně miliony. Oceán nám dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a dlouhodobě je naším největším spojencem ohledně klimatické změny. Pohlcuje totiž CO2 a teplo, které lidstvo vypouští do atmosféry.

Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědni my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.

„Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050
v oceánu více plastů než ryb“

Globální Konferenci OSN o oceánu, která v těchto dnech probíhá v New Yorku, společně iniciovaly Švédsko a Fidži. Má za úkol zvrátit ničivý trend a nastavit mechanismy pro záchranu zdravého oceánu. To je také jedním ze 17 Cílů udržitelného rozvoje, které na období 2015 až 2030 přijaly všechny státy OSN, včetně České republiky.

Pokud se současný trend nepodaří zvrátit v dohledné době, čekají nás v budoucnu vážné problémy. Bude záležet na institucích a firmách, ale i na každém z nás. Bez ohledu na místo bydliště je naše propojení s oceánem těsné a většina jeho problémů má svůj původ na pevnině.

Pochází odtud 80 procent veškerého znečištění moře. Většina odpadní vody se vrací do přírody bez úpravy a velká část se pak dostává do oceánu. Za jeden rok skončí v mořích osm milionů tun plastového odpadu. Až 70 procent celosvětových zásob ryb je zasaženo nadměrným lovem a asi čtvrtina ulovených ryb se zkazí nebo vyhodí dříve, než mohou být zkonzumovány. Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050 v oceánu víc plastů než ryb.

V uplynulých třiceti letech došlo k  obrovskému úbytku ledu během arktického léta a povrchová teplota hladiny moře je neobvykle vysoká ve srovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let.

Vzestupu hladiny moře lze v posledních desetiletích přičítat zejména tání ledovců a zvyšování teploty vody. Samotná Antarktida může přispět ke vzestupu hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500.

Ohřívání oceánů je příčinou extrémních projevů počasí, protože rostoucí teplota vody předává větší množství energie. Ve výsledku je na světě sice méně, ale o to intenzívnějších tropických bouří. A v důsledku klimaticky podmíněných katastrof přichází od roku 2008 každým rokem o domov v průměru 21,5 milionu lidí.

Že jsou státy schopny dosahovat společných řešení globálních problémů ukazují Montreálský protokol o látkách, které porušují ozonovou vrstvu, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj nebo Pařížská dohoda o ochraně klimatu. Konference OSN o oceánu je obrovskou šancí změnit kurs a zabránit další degradaci moří. Čistý a živoucí oceán je předpokladem pro přežití nás všech.

Viktoria Li, velvyslankě Švédska v České republice
Michal Broža, pověřený řízením kanceláře OSN v České republice


Konference o oceánu přijala dohodu proti poškozování moří

12.6.2017 



Přijetím globální dohody o zastavení poškozování moří skončil v pátek v New Yorku historicky první summit o oceánu. „Podařilo se nám posílit povědomí a informovanost o kritickém stavu světového oceánu,“ řekl po skončení konference, na kterou se sjelo víc než šest tisíc účastníků, předseda Valného shromáždění OSN Peter Thomson. Jeho rodné souostroví Fidži bylo spolu se Švédskem hlavním iniciátorem této globální akce. „Jsem s výsledky na sto procent spokojen. Náš cíl byl velký, dosažená dohoda bude počátkem obratu směrem k ochraně světového oceánu a jeho zdrojů,“ komentoval výsledky summitu šéf Valného shromáždění OSN.

„Oceán je společným dědictvím celého lidstva. Když jde o oceán, neexistuje Sever a Jih, Východ nebo Západ.“ — Peter Thomson

Konference o oceánu dosáhla přijetí čtrnáctibodové Akční výzvy, v níž čelní představitelé států a vlád „stvrdili pevné odhodlání chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje.“ Hlavní body tohoto politického dokumentu i diskuse, které minulý týden na konferenci probíhaly, budou také předmětem jednání Politického fóra na nejvyšší úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF). To je hlavním orgánem OSN pro realizaci Agendy 2030  a Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), přijatých v září 2015. HLPF se sejde v New Yorku v červenci, mezi státy, které se rozhodly představit své dosavadní úsilí v transformaci k udržitelnému rozvoji patří i Česká republika.

Vedle politické Akční výzvy zaregistrovali účastníci – mezi nimiž byli kromě představitelů vlád také zástupci občanské společnosti, finančních institucí, vědci, akademici i aktivisté – víc než 1 300 dobrovolných závazků na ochranu ekosystému oceánu a přímořských oblastí.


Historicky nejvyšší počet uprchlíků ve světě

20.6.2017 



V důsledku válek, násilností a pronásledování na celém světě dosáhl počet nedobrovolně vysídlených osob dosud nebývalé výše, uvádí se ve zprávě, kterou včera zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

V nové zprávě Global Trends (Globální trendy), každoročním hlavním průzkumu UNHCR mapujícím situaci vysídlených osob, se uvádí, že na celém světě bylo ke konci roku 2016 nedobrovolně vysídlených celkem 65,6 milionu osob – zhruba o 300 tisíc více než o rok dříve.

Počet nedobrovolně vysídlených lidí tvoří tři hlavní složky:

  1. Uprchlíci, kterých je 22,5 milionu a jejich počet je vůbec nejvyšší v historii. Z nich 17,2 milionu spadá do odpovědnosti UNHCR a zbytek tvoří palestinští uprchlíci registrovaní naší organizací UNRWA. Nejvyšší počet uprchlíků na světě je i nadále spojen se syrským konfliktem (5,5 milionu). Největší nárůst ale v roce 2016 připadá na Jižní Súdán, kde katastrofický kolaps mírového úsilí loni v červenci vyhnal z domovů do konce roku 739 900 osob (dnes už jejich počet činí 1,87 milionu).
  2. Osoby vysídlené v rámci vlastní země, kterých bylo ke konci roku 2016 celkem 40,3 milionu (oproti 40,8 milionu o rok dříve). Vnitřní vysídlení se týká především Sýrie, Iráku a stále velmi palčivé situace v Kolumbii. Problém vnitřního vysídlení je ale celosvětový a na celkovém počtu nedobrovolně vysídlených osob na světě se podílí téměř ze dvou třetin.
  3. Žadatelé o azyl, tedy lidé, kteří uprchli z vlastní země a žádají o mezinárodní ochranu jako uprchlíci. Ke konci roku 2016 jich bylo na celém světě 2,8 milionu.

Situace těchto lidí představuje nevýslovné lidské strádání v důsledku válek a perzekuce na celém světě: počet 65,6 milionu znamená, že vysídlen je v průměru jeden člověk ze 113 lidí na světě – to je více, než čítá obyvatelstvo 21. nejlidnatější země světa, Velké Británie.

„Tento počet je nepřijatelný v jakémkoli ohledu a naléhavěji než kdy jindy v historii vypovídá o potřebě solidarity, společného usilování o předcházení krizím a jejich řešení a zajištění řádné ochrany a péče o uprchlíky, vnitřně vysídlené osoby a žadatele o azyl,“ říká Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky. „Musíme pro tyto lidi dělat víc. Svět, kde zuří konflikty, potřebuje rozhodnost a odvahu, nikoli strach.“

Ke klíčovým poznatkům vyplývajícím ze zprávy patří skutečnost, že velmi vysoké míry dosahuje zejména počet nově vysídlených osob. Z celkových 65,6 milionu nedobrovolně vysídlených na celém světě jich během roku 2016 bylo vysídleno 10,3 milionu, přičemž zhruba dvě třetiny (6,9 milionu) jsou uprchlíky ve vlastní zemi. To znamená, že k vysídlení člověka dochází v průměru každé tři sekundy – to je kratší doba, než za jakou přečtete tuto větu.

Návraty jako vyhlídka na zlepšení situace některých uprchlíků

Návraty uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do jejich domovů ve spojení s řešeními jako např. přesídlení do třetích zemí v roce 2016 představovaly vyhlídky na zlepšení situace některých z nich. Na 37 zemí přijalo k přesídlení celkem 189 300 uprchlíků. Přibližně půl milionu dalších uprchlíků se mohlo vrátit do své domovské země a cca 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob se mohlo vrátit do oblasti svého původu, byť mnohdy nebyly okolnosti návratu zdaleka ideální a jejich vyhlídky jsou nejisté.

Ke konci roku 2016 přebývalo celosvětově nejvíce uprchlíků, konkrétně 84 procent, v zemích s nízkým nebo středním příjmem, přičemž každého třetího z nich (4,9 milionu osob) přijaly nejméně rozvinuté země. Tato obrovská nerovnováha odráží několik faktorů, mj. stále chybějící mezinárodní konsenzus ohledně přijímání uprchlíků a geografická blízkost řady chudých zemí k oblastem konfliktů. Dokládá také potřebu poskytování dostatečného financování a podpory zemím a společenstvím, které vycházejí vstříc uprchlíkům a dalším vysídleným osobám: jejich absence by totiž mohla vést k nestabilitě, dopadům na humanitární úsilí o záchranu životů nebo dokonce k druhotnému vysídlení.

Nejvíce vysídlených připadá na Sýrii

Z hlediska populace nadále připadá největší počet vysídlených osob na Sýrii, kde je vnitřně vysídleno nebo do zahraniční jakožto uprchlíci či žadatelé o azyl uprchlo na 12 milionů osob (téměř dvě třetiny obyvatelstva země). Pomineme-li dlouhodobou situaci palestinských uprchlíků, na druhém a třetím místě z hlediska počtu vysídlených obyvatel jsou Kolumbijci (7,7 milionu), resp. Afghánci (4,7 milionu). Následují Iráčané (4,2 milionu) a občané Jižního Súdánu (nejrychleji rostoucí vysídlená populace na světě – do konce loňského roku jich z domovů uprchlo 3,3 milionu).

Děti, které tvoří polovinu všech uprchlíků na světě, i nadále nesou nepřiměřené břímě strádání zejména proto, že jsou zranitelnější. Je tragické, že 75 tisíc žádostí o azyl podaly děti, které cestovaly samy nebo byly odloučeny od rodičů. Zpráva UNHCR uvádí, že i tento číselný údaj je proti skutečnému počtu pravděpodobně podhodnocen.

UNHCR odhaduje, že na konci roku 2016 bylo minimálně 10 milionů osob bez státní příslušnosti, případně čelilo riziku její ztráty. Údaje zaznamenané vládami a sdělené UNHCR však uvádějí pouze 3,2 milionu osob bez státní příslušnosti v celkem 75 zemích.

Zpráva Global Trends je statistickým posouzením nedobrovolného vysídlení, a tudíž se nezabývá řadou důležitých jevů, k nimž v roce 2016 v situaci uprchlíků došlo. K nim patří zvyšující se politizace azylových otázek v mnoha zemích a vzrůstající omezování dostupnosti ochrany v některých oblastech, ale i pozitivní jevy jako např. historický Summit OSN pro uprchlíky a migranty v září 2016 a na něm přijatá Newyorská deklarace, nový celospolečenský přístup k řízení záležitostí vysídlení, který je součástí Komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi, i obrovská velkorysost hostitelských zemí a dárcovských vlád k uprchlíkům a dalším vysídleným.

UNHCR připravuje zprávu Global Trends každoročně na základě svých vlastních údajů, dat získaných od svého partnerského Střediska pro monitoring vnitřně vysídlených osob a údajů poskytovaných vládami států.

Překlad zprávy UNHCR do češtiny: Kancelář vysokého komisaře pro uprchlíky v Praze


Výstava #ZachraňteOceán končí za 3 dny

27.6.2017 



U příležitosti Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku probíhá od 5. června v Zoo Praha výstava #ZachraňteOceán. Upozorňuje na problémy znečištění a neudržitelného využívání moří.

Chcete-li se dozvědět, co a proč lze pro záchranu oceánu udělat, výstava #ZachraňteOceán vám napoví. Končí již 30. června, zbývají tedy ještě tři dny, během kterých můžete výstavu navštívit v Zoo Praha přímo u Vzdělávacího centra. Vítáni jsou děti i dospělí.

Oceán má vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu.  Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědní my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.


Každý další zakončený školní rok zvyšuje příjmy jedince až o 10 %

3.7.2017 



Na konci června se v sídle OSN v New Yorku za přítomnosti špiček OSN i představitelů členských států konalo setkání ve věci naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se zaměřením na kvalitní vzdělání (cíl č. 4 – zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny). Diskutováno bylo nejen získávání financí, ale rovněž využití nových technologií ve vzdělávání, dostupnost vzdělání v postkonfliktních oblastech a regionech zasažených přírodními katastrofami, stejně jako význam vzdělání pro udržitelný rozvoj.

Vzdělání se nedostává více jak 61 milionům dětí školního věku, z toho 35 % jsou děti v oblastech zasažených konfliky. Školu přitom nenavštěvují především dívky a v rozvojových zemích vyrůstá bez vzdělání zhruba 90 % dětí s postižením. Určující je také kvalita vzdělání. 250 milionů dětí skončí se školou nejpozději ve 4. třídě základní školy, často bez schopnosti číst, psát nebo počítat.

Cíl 4 je nezbytnou podmínkou pro naplňování všech ostatních Cílů udržitelného rozvoje. Kvalitní vzdělání je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak předcházet chudobě a pozitivně se také odraží na zdraví celé populace. Každý další zakončený školní rok zvyšuje příjmy jedince až o 10 % a zvyšuje šanci na přežití novorozeněte díky vzdělání matek rovněž až o 10 %. Vzdělání snižuje nerovnost, pomáhá naplňovat ženám a dívkám plně uplatnit svůj potenciál a je jedním z hlavních katalyzátorů ekonomického růstu.

Vzdělaní občané častěji inklinují k moderním technologiím a využívání obnovitelných zdrojů energie. Vyhledávají řešení a cesty k udržitelnosti měst a odpovědné výrobě i spotřebě. Kvalitní vzdělání rovněž přispívá k porozumění problémům životního prostředí a podporuje jeho ochranu a udržitelnost. V neposlední řadě je také klíčovým předpokladem  pro naši bezpečnost, mír, toleranci, spolupráci a zdravou občanskou společnost.


Lenochův průvodce k záchraně světa

3.7.2017 



Skoncovat s extrémní chudobouBojovat proti nerovnosti a nespravedlnostiNapravit změnu klimatu. Uf! Globální cíle jsou důležitý záměr, jak změnit svět, ale na jeho uskutečnění musí spolupracovat vlády, mezinárodní organizace a světoví lídři. Skoro se zdá, že není možné, aby obyčejný člověk mohl nějak přispět. Měli byste to tedy vzdát?

Kdepak! Změna začíná u vás. Doopravdy! Každý člověk na světě – dokonce i ten nejlhostejnější a nejlínější – je součástí řešení. Naštěstí existuje pár naprosto jednoduchých věcí, které můžeme učinit součástí svého běžného života. Když to uděláme všichni, přinese to velkou změnu.

Abychom vám to usnadnili, sestavili jsme seznam jen několika z mnoha možností, jak můžete ke změně přispět.

Co můžete zvládnout na gauči

  • Šetřete elektřinou tak, že domácí spotřebiče i svůj počítač zapojíte do vícenásobné zásuvky a tu zcela vypnete, když je zrovna nepotřebujete používat.
  • Přestaňte si nechat zasílat papírové bankovní výpisy a plaťte účty online nebo mobilem. Žádný papír – žádné ničení lesů.
  • Sdílejte, nikoli pouze lajkujte. Když na sociálních sítích narazíte na zajímavý příspěvek o ženských právech nebo změně klimatu, sdílejte ho, ať se o něm dozvědí i vaši přátelé.
  • Vystupte veřejně! Požadujte od svých místních i národních představitelů, aby se zapojovali do iniciativ, které neškodí lidem ani planetě. Můžete také vyjádřit svou podporu Pařížské dohodě a požadovat, aby ji váš stát ratifikoval, pokud to ještě neudělal.
  • Netiskněte. Našli jste online něco, co si potřebujete pamatovat? Zapište si to do notebooku anebo ještě lépe – udělejte si digitální záložku a šetřete papírem.
  • Zhasněte světla. Obrazovka vašeho televizoru a počítače vydává příjemné světlo, a proto zhasněte jiné osvětlení, jestliže je nepotřebujete.
  • Udělejte si malý průzkum online a nakupujte pouze od firem, o kterých víte, že používají udržitelné postupy a nepoškozují životní prostředí.
  • Oznamte kyberšikanu. Když si na nástěnce nebo v chatovací místnosti všimnete projevů obtěžování, upozorněte na jejich původce.
  • Buďte informovaní. Sledujte místní zpravodajství a udržujte si přehled o Globálních cílech na @GlobalGoalsUN.
  • Dejte nám vědět o svých aktivitách na podporu globálních cílů: používejte na sociálních sítích hashtag #GlobalGoals a #SDGs.
  • A navíc ke všem předchozím bodům ještě vykompenzujte své zbývající emise oxidu uhličitého. Na Climate Neutral Now si můžete spočítat svou uhlíkovou stopu a koupit klimatický kredit. Tímto způsobem pomůžete k rychlejšímu snižování celosvětových emisí.

Co můžete dělat doma

  • Sušte na vzduchu. Vlasy i prádlo nechte uschnout přirozeně, namísto používání fénu a sušičky. Perte tak,  aby pračka byla zcela plná.
  • Krátce se sprchujte. Napustit si vanu vyžaduje mnohonásobně větší množství vody než 5-10 minutová sprcha.
  • Jezte méně masa, drůbeže a ryb. Na produkci masa je zapotřebí více zdrojů než na rostlinnou produkci.
  • Zamražujte čerstvé produkty i zbylé jídlo, které nedokážete zkonzumovat dříve, než by se zkazilo. Stejně můžete nakládat i s hotovým jídlem z donášky, pokud víte, že je nebudete chtít zítra dojíst. Ušetříte tak jídlo i peníze.
  • Kompostujte. Kompostování bioodpadu pomůže snížit dopady na životní prostředí a zrecyklují se jím živiny.
  • Recyklování papíru, plastů, skla a hliníku zabraňuje narůstání skládek.
  • Nakupujte zboží s co nejmenším množstvím obalů.
  • Vyhněte se předehřívání trouby. Pokud nepotřebujete na pečení přesně stanovenou teplotu, zapínejte troubu až poté, co do ní vložíte pokrm.
  • Utěsněte okna i dveře: zlepšíte tak hospodaření s teplem.
  • Nastavte si termostat na nižší teploty pro zimu a vyšší teploty pro léto.
  • Staré elektrospotřebiče a žárovky nahraďte modernějšími a úspornějšími.
  • Máte-li možnost, nainstalujte na svůj dům solární panel. Snížíte si tak i účty za elektřinu.
  • Pořiďte si koberce. S koberci budete mít doma větší teplo a snížíte potřebu vytápění.
  • Neoplachujte. Pokud používáte myčku na nádobí, před zapnutím myčky je neoplachujte.
  • Zvolte lepší pleny. Dávejte svému dítěti textilní pleny nebo kupujte pleny od značky šetrné k životnímu prostředí.
  • Sníh shrabujte ručně. Vyhněte se hlučným a exhalace produkujícím zařízením a dopřejte si trochu pohybu.
  • Používejte zápalky. Nepotřebují benzín, jako plastové plynové zapalovače.

Co můžete dělat mimo domov

  • Nakupujte v místě bydliště. Podpoříte místní obchody i zaměstnanost těch, kdo v nich pracují. Navíc přispějete k tomu, aby se snížil počet nákladních aut, která převážejí zboží na velké vzdálenosti.
  • Nakupujte chytře. Plánujte si, co budete vařit, pište si nákupní seznamy a vyhněte se impulsivnímu nakupování. Nepodléhejte marketingovým trikům, pod jejichž vlivem nakupujete více potravin, než potřebujete, a to především rychle se kazící potraviny. Jsou možná levnější, ale ve výsledku se vám prodraží, pokud se zkazí a musíte je vyhodit.
  • Kupujte „směšnou zeleninu“: mnoho ovoce a zeleniny se vyhazuje, protože nemají ten „správný“ tvar, velikost nebo barvu. Když tyto jinak naprosto nezávadné „směšné“ produkty koupíte, ať už na farmářském trhu nebo jinde, využijete potraviny, které by jinak skončily v odpadu.
  • Když si v restauraci objednáte mořské plody, vždy se ptejte, jestli podnik podává udržitelné plody moře. Dejte svým oblíbeným podnikům na srozuměnou, že máte zájem o mořské plody z produkce šetrné k oceánu.
  • Nakupujte pouze udržitelné plody moře. Mnoho aplikací, jako třeba tato vám pomůže zjistit, které potraviny je vhodné kupovat.
  • Jezděte na kole, choďte pěšky nebo používejte veřejnou dopravu. Auto používejte, jen pokud se vás sejde větší skupina.
  • Vyhněte se používání jednorázových lahví na vodu a šálků na kávu. Snížíte množství odpadu a třeba i ušetříte peníze.
  • Když jdete na nákup, vezměte si vlastní nákupní tašku. Zbavte se igelitových tašek a používejte své vlastní, vhodné k opakovanému použití.
  • Šetřete ubrousky. Nepotřebujete jich celou hrst, abyste mohli sníst občerstvení do ruky. Vezměte si jen tolik ubrousků, kolik nezbytně potřebujete.
  • Nakupujte v bazarech. To nejnovější nemusí nutně být nejlepší. Zkuste, k jakému jinému účelu můžete využít věci nakoupené v bazarech.
  • Udržujte své auto v dobrém stavu: dobře udržovaný vůz bude vypouštět méně toxických plynů.
  • Co nepotřebujete, darujte. Charitativní organizace najdou pro vaše mírně obnošené oblečení, staré knihy a nábytek nové využití.
  • Nechte očkovat sebe i své děti. Chránit svou rodinu proti nemocem přispívá k veřejnému zdraví.
  • Využijte svého práva zvolit si představitele své země i místní komunity.

To vše jsou jen některé z možností toho, co můžete dělat. Projděte si Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) a zjistěte, které cíle vás zajímají nejvíc a jaké jsou další způsoby, jak k jejich naplňování aktivně přispět.


Buďte jako Nelson Mandela, inspirujte ostatní ke změně

17.7.2017 



Celých 67 let zasvětil Nelson Mandela službě lidstvu. Jako lidskoprávní aktivista a právník, vězeň svědomí i jako první demokraticky zvolený prezident Jihoafrické republiky se zasazoval o pozitivní změny ve společnosti.

K zachování jeho odkazu vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2009 18. červenec (den Mandelových narozenin) Mezinárodním dnem Nelsona Mandely. Tak jako se Mandela stal příkladnou inspirací pro miliony lidí, může každý člověk inspirovat ostatní k pozitivním změnám. Za každý rok veřejné služby Nelsona Mandely může každý na světě věnovat jednu minutu svého času pro činnost ve prospěch druhých. Přidejte se zítra k milionům lidí na celém světě, kteří stráví 67 minut činností ve prospěch dětí, znevýhodněných, chudých a dalších skupin obyvatel.

Více informací k Mezinárodnímu dni Nelsona Mandely

Oslavte Mezinárodní den Nelsona Mandely v Praze shlédnutím dokumentu o této velké postavě novodobých světových dějin a ochutnávkou z jeho knihy receptů


Světový humanitární den 2017: Civilisté nejsou terč!

17.8.2017 



Humanitární pracovníci se ve všech částech světa pohybují ve složitém a nebezpečném prostředí. Za posledních 20 let bylo proti nim vedeno 4 132 fyzických útoků. Jen za loňský rok bylo při plnění povinností zabito 91 humanitárních pracovníků, 88 jich bylo zraněno a 73 uneseno nebo zajato. Většina útoků se odehrála v pouhých pěti státech: v Jižním Súdánu, Afghánistánu, Sýrii, Konžské demokratické republice a Somálsku.

Útoky proti lidem, kteří poskytují životně důležitou pomoc, jsou nejen odpornými činy, ale jedná se také o jasné porušování mezinárodního humanitárního práva. Tyto útoky neohrožují jen samotné humanitáře, ale i celé humanitární operace a miliony lidí, jejichž životy závisí na poskytované pomoci.

Světový humanitární den si připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello. Byla to velká ztráta pro OSN i celou humanitární komunitu a tento útok se stal skutečným bodem obratu při poskytování humanitární pomoci nejen v Iráku, ale v důsledku i na celém světě.

#NotATarget aneb #CivilistéNejsouTerč

U příležitosti Světového humanitárního dne byla spuštěna kampaň na sociálních sítích pod názvem #NotATarget, jejímž cílem je vyburcovat mezinárodní veřejné mínění na podporu ochrany civilního obyvatelstva včetně humanitárních pracovníků v konfliktních oblastech. Příliš často jsou bezohledně přehlížena dohodnutá pravidla vedení válek a civilisté jsou zneužíváni jako terč či válečná zbraň.

Součástí kampaně je i on-line petice, ke které může každý, kdo nesouhlasí s útoky proti civilistům a lidem, kteří jim v konfliktních situacích poskytují pomoc, připojit podpis. Více se o problematice dozvíte na webové stránce WorldHumanitarianDay.org a na sociálních sítích Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UN OCHA).


Úřad OSN pro lidská práva k odstranění vepřína v Letech u Písku

31.8.2017 



Evropská regionální kancelář Úřadu OSN pro lidská práva vítá nedávné rozhodnutí Vlády České republiky o odkoupení prasečí farmy v těsné blízkosti koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byli v době 2. světové války vězněni Romové.

Několik set Romů včetně dětí v Letech umíralo v nelidských podmínkách. Další byli deportováni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi a Březince. Podle odhadů holocaust nepřežila více než polovina předválečné romské populace z území současné České republiky.

I když je na místě bývalého tábora v Letech od roku 1995 památník, stalo se odstranění vepřína postaveného na začátku 70. let minulého století a s ním spojeného zápachu prvořadým tématem v úsilí o důstojné připomenutí romského holocaustu v České republice.

Nedávný posun v této věci ze strany vlády vítáme jako významný krok k uznání perzekuce Romů s ohledem na nápravu dědictví diskriminace a perzekuce této stigmatizované menšiny.

Naléháme, aby vláda co nejdříve přistoupila k realizaci plánovaného odkupu a odstranění farmy. Vybízíme také, aby bylo oživeno úsilí k odškodnění tisíců romských žen, jež byly v Československu a jeho následnických státech v období do roku 2004 bez informovaného souhlasu podle zákona sterilizovány. Po odškodnění opakovaně volají lidskoprávní experti OSN. Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) je připraven poskytnout podporu při posuzování případů a hledání nápravných opatření.

Kontakty:
Úřad OSN pro lidská práva: Claude Cahn (
[email protected], +32477171533)
Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža (
[email protected], +420 724 020 611)


Zastavit utrpení v Jemenu je morální povinností

6.9.2017 



Čtyřměsíční Saleh bojuje v nemocnici ve městě Al Hudaydah o život. Trpí akutní podvýživou. Ozbrojený konflikt zuří po celé zemi a jeho dvaadvacetiletá maminka Nora nedokáže Salehovi ani jeho pěti sourozencům zajistit dostatek jídla ani pitné vody.

Ozbrojený konflikt, cholera a hrozící hladomor ničí v Jemenu životy 21 milionů lidí. V zemi je v současnosti nejvíce lidí ohrožených hladomorem na světě a zároveň nejrozsáhlejší epidemie cholery, která zasahuje víc než půl milionu lidí.

Krizi v Jemenu mají na svědomí lidé. Je poháněna konfliktem, který ve velké míře zasahuje civilní populaci a ničí životně důležité instituce včetně nemocnic. Cholera se rozšířila téměř do všech oblastí a zabila již na dva tisíce lidí. Z toho nejméně 40 procent dětí. Nefunkční zdravotní systém je neschopný epidemii čelit a nemocnice trpí nedostatkem personálu, léků i vybavení.

Stejně jako v mnoha jiných konfliktech trpí především civilní obyvatelstvo. Od dubna 2015 zdokumentoval Úřad OSN pro lidská práva na 13 829 případů civilních obětí násilí, z toho 5 110 mrtvých a 8 719 zraněných. Celkové číslo je ale pravděpodobně mnohem vyšší. Miliony lidí vidí, jak jejich domovy, školy, tržiště i celá města ničí bomby a střelba. Jsou nuceni opustit domov a vydat se do nejisté budoucnosti. Polovina nemocnic je zničena nebo mimo provoz.

Zrušit restrikce na dovoz zboží a vstup pomoci do země

Jemenskou ekonomiku ničí restrikce pro dovoz komerčního zboží i humanitárních potřeb ze zahraničí. Infrastruktura pro přepravu zboží je zničena. Sedmdesát procent podniků a firem přestalo fungovat. Milion státních zaměstnanců nedostalo výplatu již více než 10 měsíců, přestože peníze od Centrální banky na výplaty jsou k dispozici. Dva miliony dětí muselo opustit školy. Drasticky vzrostlo i sexuální a genderově podmíněné násilí.

Navzdory všem překážkám operuje v současnosti ve všech oblastech Jemenu celkem 122 humanitárních agentur, z toho jsou dvě třetiny místní neziskové organizace a každý měsíc např. dopraví potravinovou pomoc 4,3 milionu lidí.

Zastavit konflikt

Ale to nestačí. Abychom dokázali výrazně zvýšit pomoc Jemenu a zajistili, aby se dostala ke všem potřebným a dokázali tak ukončit utrpení, stanovili jsme čtyři priority.

1. Humanitárním organizacím je nutné zajistit neomezený přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. To je nezbytný předpoklad pro záchranu životů i vrácení ztracené důstojnosti lidem. V prohlášení z 15. června Rada bezpečnosti OSN zopakovala výzvu všem stranám konfliktu, aby zajistily bezpečný a trvalý přístup humanitárním organizacím a respektovaly mezinárodní humanitární právo. 12. července členové Rady zdůraznili, že tato výzva musí být naplněna. Odvážní dobrovolníci, humanitární pracovníci a zdravotnický personál, který zachraňuje životy a chrání obyvatele před násilím, nesmí být terčem útoků znepřátelených stran. I války mají pravidla a velitelé i bojovníci je musí respektovat.

2. Mezinárodní donoři musí plnit své sliby. V dubnu 2017 uspořádaly vlády Švýcarska a Švédska společně s Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN konferenci, kterou zahájil generální tajemník OSN Anótnio Guterres. Dárci na ní přislíbili 1,1 miliardy USD. Tři čtvrtiny z této částky již byly dány k dispozici. Vzhledem k epidemii cholery ale potřebná částka vzrostla na 2,3 miliardy USD a téměř 60 procent z potřebných finančních prostředků k zažehnání krize nyní chybí.

Nedostatek financí může mít fatální důsledky. Světový potravinový program OSN, který potřebuje zajistit dodávky jídla pro 7 milionů hladových, bude do měsíce čelit výpadkům pomoci pokud nebude k dispozici dostatek prostředků. Humanitární organizace nyní musí své omezené zdroje namířit na boj proti choleře, což může ohrozit preventivní programy proti hladu. Ve hře jsou lidské životy a nelze dál otálet.

3. Všechny strany konfliktu musí zaručit, že na dovoz klíčových komodit – především jídla a léků – nebudou uvalovány žádné restrikce. Je zásadní, aby přístav Al Hudaydah zůstal otevřený a bezpečný. Jedná se o hlavní vstupní bránu do Jemenu pro většinu dovozů a pro zahraniční humanitární pomoc. Zrušena musí být také omezení týkající se volného pohybu civilistů, kteří potřebují pomoc. S tím souvisí nutnost okamžitého znovuotevření mezinárodního letiště v San’á a vzdušného prostoru Jemenu. Jejich uzavírky bylo ztraceno mnoho životů jen proto, že potřebná pomoc není v Jemenu k dispozici.

4. Utrpení v Jemenu skončí jen v případě, že bude zastaven konflikt. Důležitost uzavření míru zdůrazňují generální tajemník i Rada bezpečnosti. Naléháme na všechny důležité hráče v Jemenu i mimo něj, aby se zasadili o mírové řešení a do procesu zapojili i ženy. Lidé v Jemenu již trpěli dost. Musíme udělat vše na záchranu životů a na ochranu 21 milionů lidí, kteří tvoří víc než tři čtvrtiny populace Jemenu. Udělat vše k zastavení utrpení je naší morální povinností.

Autoři:
Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti
Margot Wallströmová, ministryně zahraničí Švédska
Didier Burkhalter, člen Federální rady a ministr zahraničí Švýcarska


Upozornění: akce k hodnocení stavu lidských práv není organizována OSN

26.9.2017 



V souvislosti s plánovaným kulatým stolem k přezkumu stavu lidských práv – „Round Table Pre-session Universal Periodic Review (UPR)“ – který se má uskutečnit 4. října 2017 v hotelu Vienna House Diplomat v Praze upozorňujeme, že se nejedná o akci organizovanou Organizací spojených národů nebo pod její záštitou a že použití loga OSN a Rady OSN pro lidská práva na této akci nebylo schváleno Organizací spojených národů.


Stav lidských práv v Česku bude hodnocen v rámci procesu UPR (Universal Periodic Review)

2.11.2017 



Situace v oblasti lidských práv bude 6. listopadu 2017 přehodnocena v rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPRRady OSN pro lidská práva. Zasedání bude vysíláno živě.

V rámci procesu pracovní skupiny UPR bude Česko na zasedání, které bude probíhat od 6. do 17. listopadu, jednou ze 14 hodnocených zemí. První a druhé hodnocení Česka v rámci UPR se konalo v dubnu 2008 a říjnu 2012.

Hodnocení bude založeno 1) na národní zprávě – informace, které předloží hodnocený stát; 2) na informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 3) na informacích od dalších zainteresovaných skupin, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy.

Ve výše zmíněných dokumentech jsou zmíněny tyto otázky: národní lidskoprávní instituce v souladu s Pařížskými principy; potírání diskriminace Romů, migrantů nebo osob s postižením v zaměstnání, v oblasti bydlení, zdraví, vzdělávání a rozhodovacích procesů; prevence a postih rasově motivovaného násilí, nenávistné projevy a zločiny z nenávisti; řešení problému genderových stereotypů a snižování genderově podmíněných rozdílů v platech; zastavení institucionalizace dětí s postižením a zlepšování jejich přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a rozhodování; ukončení segregace romských dětí z mainstreamového vzdělávání; využívání detenčních zařízení pro migranty jen v krajních případech; kompenzování obětí nucené sterilizace; ukončení praktik chirurgické kastrace sexuálních útočníků; a odstranění nutnosti sterilizace pro legální uznání genderu transsexuálů.

Tři zprávy, na jejichž základě proběhne hodnocení Česka dne 6. listopadu.

Místo konání: místnost č. 20, Palác národů, OSN v Ženevě
Datum a čas: 6. listopadu 2017, 9:00 – 12:30 (ženevský čas, GMT +1 hodina, shodný s SEČ)

UPR je unikátní proces, jehož součástí je periodické hodnocení situace v oblasti lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, se všech 193 států podrobilo dvakrát přezkumu lidských práv v rámci cyklů UPR. V průběhu současného třetího přezkumu se znovu očekává, že státy budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení, která jim byla udělena během předchozích hodnoceních a k nimž se zavázaly, že se jim budou věnovat. Státy představí také poslední domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR Martina Štěpánková.

Jako zpravodajové pro hodnocení Česka byli pověřeni zástupci Nigérie, Indonésie a Brazílie.

Internetový přenos přezkumu České republiky můžete sledovat na http://webtv.un.org

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení z průběhu přezkumu Česka budu k dispozici na extranetu UPR [username:  hrc extranet (s mezerou); password: 1session]

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro Česko 10. listopadu v 15 hod. (SEČ). Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která budou tentýž den s předstihem poskytnuta médiím.

Více informací a kontakty pro média: Rolando Gómez at +41 (0) 22 917 9711 /  [email protected] , Sarah Lubbersen at +41 (0) 22 917 9689 / [email protected]Cédric Sapey at +41 (0) 22 917 9751 / [email protected], v České republice Michal Broža + 420 724 020 611 / [email protected]

O Universal Periodic Review: www.ohchr.org/hrc/upr

Rada pro lidská práva na sociálních sítích: Facebook  Twitter  YouTube


Segregace romských dětí ve školách se zhoršuje. Výzva k akci: Podpořme sounáležitost mezi dětmi ve jménu rozmanitosti

13.11.2017 



Při příležitosti 10. výročí vydání přelomového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o segregaci romských dětí ve školách volají organizace bojující za lidská práva a rovnost po radikálním zintenzivnění snah s cílem podpořit pocit sounáležitosti mezi dětmi v duchu evropského závazku k důstojnosti, rovnosti a lidským právům.

Případ D. H. odstartovala stížnost podaná 18 romskými dětmi umístěnými do podprůměrných, speciálních škol pro děti s mentálním postižením. Dne 13. listopadu 2007 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že tyto děti byly diskriminovány ve vzdělávání, což zakazuje mezinárodní i evropské právo.

Tuto zprávu dnes společně zveřejnily Úřad OSN pro lidská práva OHCHR (evropská regionální kancelář v Bruselu), Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OSCE ODIHR), Agentura EU pro základní práva (EUFRA), Evropská síť národních institucí pro lidská práva (ENNHRI) a Equinet (Evropská síť pro rovnoprávnost).

Zásluhou stížnosti těchto 18 dětí se po celé Evropě začaly ozývat hlasy volající po ukončení odděleného a podprůměrného vzdělávání pro Romy. Navzdory těmto snahám ovšem segregace zatím odstraněna nebyla. Naopak, i když počet Romů ve vzdělávacích systémech v celoevropském měřítku postupně roste, segregace ve školách se zcela zjevně zhoršuje, jak ukazuje i nejnovější sdělení Evropské komise o přezkumu rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období.

Děti umisťované v segregovaných vzdělávacích zařízeních jsou oběťmi diskriminace. V oddělených školách se jim nedostává vzdělání potřebného k tomu, aby se dokázaly orientovat v dnešní složité a rozmanité společnosti. Segregované vzdělávání odpírá romským dětem i dětem pocházejícím z jiných menšin, dětem s postiženími, dětem migrantů stejně jako dětem z většinové společnosti výhody inkluzivního vzdělávání a hodnotu rozmanitosti pro vzkvétající demokracie a především pro všechny lidi. Kromě toho tyto dětí získávají podprůměrné vzdělání, které výrazně omezuje jejich možnosti uplatnit se ve všech možných profesích a snižuje tak kvalitu jejich života.

Pro děti, které stížnost podaly, ale rozsudek Evropského soudu přišel příliš pozdě. Když bylo spravedlnosti konečně učiněno zadost, bylo jim už přes dvacet let. Spolu se stovkami tisíc dalších Romů z celé Evropy tak měly nedostatečné vzdělání a byly odsouzeny k životu v sociálním vyloučení a špatně placeným zaměstnáním.

Kromě právních povinností států provádět evropské právní předpisy v oblasti rovnosti a mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv, ke kterým se smluvně zavázaly, představuje další účinný stimul, aby země obnovily svůj závazek zvýšit sounáležitost mezi dětmi v rámci inkluzivního vzdělávání v duchu zásady, že „nikdo nesmí zůstat pozadu“ stanovené v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. S cílem udržet krok s nejnovějším vývojem by státy rovněž měly výrazně zintenzivnit své snahy při budování vlastní znalostní základny i shromažďovat a zveřejňovat data z této oblasti, přičemž ale musí přiměřeně dodržovat zásady ochrany soukromí a údajů.

Poznámka pro editory

Ve věci D. H. a ostatní proti České republice osmnáct romských dětí-aktivistů, kteří podali stížnost, ukázalo, že více než polovina dětí ve speciálních školách pro děti s lehkým mentálním postižením v Ostravě v České republice jsou Romové a že více než polovina všech romských dětí v ČR chodí do takovýchto speciálních škol. Dále se prokázalo, že romské děti mají v Ostravě 27krát vyšší pravděpodobnost, že skončí v odděleném vzdělávacím zařízení, než děti, které nejsou romského původu. Podíváme-li se na to z druhé strany, v tom samém městě, tedy v Ostravě, minimálně 16 722 dětí z celkem 33 372 ostravských dětí navštěvujících školu k únoru 1999 chodily každý den do školy, aniž by potkaly jediné romské dítě. Evropský soud, mimo jiné, použil důkazy poskytnuté poradním výborem pro Rámcovou úmluvu, Výborem pro odstranění rasové diskriminace a podle kterých je počet Stížnost vnitrostátní soudy poprvé řešily v roce 1999 a velký senát Evropského soudu pro lidská práva o ní nakonec rozhodl 13. listopadu 2007.

Evropský soud pro lidská práva od té doby vynesl rozsudky v několika případech týkajících se segregace ve vzdělávání v řadě dalších evropských zemí. Dále rozhodl, že zvláštní zacházení pro romské děti pod záminkou jazykových problémů je rovněž nezákonné, stejně jako odmítnutí děti zapsat i jiné formy tolerovaného nechození do školy. Vnitrostátní soudy shledaly nezákonnými i další formy odděleného vzdělávání pro Romy. Evropská komise také zahájila řízení proti členským státům Evropské unie za segregaci Romů ve vzdělávání. Evropská příručka pro údaje v oblasti rovnosti vydaná Evropskou komisí doporučuje členským státům monitorovat stav rovných příležitostí a nediskriminace budováním vnitrostátních znalostních základen, a to konkrétně shromažďováním údajů o rovnosti a diskriminaci.

Odkazy

Seznam zdrojů týkajících se věci D. H.  a ostatní proti České republice na stránkách Evropského střediska pro práva Romů (ERRC)

Globální studie o stavu lidských práv Romů po celém světě Úřadu OSN pro lidská práva

Agentura EU pro základní práva, zpráva ze šetření o Romech z roku 2016

Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání pro romské děti: Hodnotící zpráva z návštěvy České republiky

Boj proti segregaci na evropských školách prostřednictvím inkluzivního vzdělávání – Komisař pro lidská práva Rady Evropy


Řekněte NE globální pandemii násilí na ženách!

24.11.2017 



Násilí na ženách je porušením základních lidských práv člověka. V různých částech světa ale na tento problém není nahlíženo stejně. Více než 600 milionů žen a dívek žije v zemích, kde není takové násilí považováno za trestný čin. Násilím jsou ženy diskriminovány v právním systému i v praxi a dochází tak k prohlubování nerovnosti mezi ženami a muži. Násilí páchané na ženách a dívkách je globální pandemií, neboť s určitou formou tohoto násilí se během svého života setká až 70 % žen. Jedna ze třech žen tak ve svém životě čelí nějaké formě násilí. Asi k polovině případů sexuálního násilí dochází na dívkách mladších 16 let.

Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách každoročně připadá na 25. listopadu. V ten samý den začíná i tzv. 16 dní aktivismu, kampaň zaměřená na potírání genderově orientovaného násilí. Jejím cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost.Symbolem kampaně za ukončení násilí na ženách je oranžová barva. Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince). Více informací a fakta: interactive.unwomen.org

Generální tajemník OSN António Guterres vydal k letošnímu mezinárodnímu dni toto prohlášení (slovenský překlad Informační servis OSN ve Vídni):

„Všetky ženy a dievčatá majú právo na život bez násilia. Napriek tomu sa však táto forma porušovania ľudských práv stále vyskytuje v každej komunite v rôznych podobách a postihuje najmä tých, ktorí sú zraniteľní a ocitajú sa na okraji spoločnosti. Minimálne jedna z troch žien na celom svete zažije vo svojom živote aspoň raz fyzické či sexuálne násilie alebo oboje. Pred dosiahnutím 18 roka sa vydá 750 miliónov žien a viac ako 250 miliónov podstúpilo zmrzačenie ženských orgánov.

Aktivistky za ženské práva sa stávajú terčom útokov ešte stále príliš často a násilie páchané na političkách bráni pokroku v oblasti občianskych, politických, sociálnych, ekonomických a kultúrnych práv.

Dnes je už jasné, že násilie páchané na ženách vrátane obťažovania a nevhodného správania je hlavnou prekážkou napĺňania ľudských práv, spoločenského začlenenia žien a ich účasti na udržiavaní mieru. Bez ich odstránenia nikdy nenaplníme Agendu 2030 pre udržateľný rozvoj.

Je čas, aby sme sa spoločne zasadili o ukončenie násilia páchaného na ženách a dievčatách. Znamená to, že budeme spolupracovať v našich krajinách, regiónoch, komunitách, zároveň a s tým istým cieľom.

Organizácia Spojených národov sa venuje otázke násilia páchaného na ženách viacerými spôsobmi – založila Trustový fond OSN na ukončenie násilia páchaného na ženách, iniciatívu „Spotlight“, kde v spolupráci s Európskou úniou spája svoje úsilie s vládami členských krajín a mimovládnymi organizáciami a taktiež iniciatívy Bezpečné mestá OSN či globálnu iniciatívu Bezpečný verejný priestor.

Moja nulová tolerancia voči sexuálnemu obťažovaniu v OSN je súčasťou Stratégie rodovej parity, ktorá bola spustená v septembri tohto roku. Taktiež sme sa zaviazali pokračovať v kampani Spoločne za ukončenie násilia páchaného na ženách „UNiTE to End Violence against Women“ pod novým názvom Spoločne do roku 2030 „UNiTE by 2030“.

Je čas, aby sme spoločne konali tak, aby ženy a dievčatá na celom svete mohli žiť bez obťažovania, nevhodného správania a iných foriem násilia.“

                                                                                — António Guterres


MEZINÁRODNÍ DEN SOLIDARITY S PALESTINSKÝM LIDEM: Poselství generálního tajemníka OSN

29.11.2017 



Palestinská otázka je nerozlučně spjata s historií Organizace spojených národů a je jedním z nejdéle nevyřešených problémů, kterými se OSN zabývá. Celých 70 let od přijetí rezoluce Valného shromáždění č. 181 zatím nedošlo ke vzniku Státu Palestina vedle Státu Izrael. Jsem nadále přesvědčen, že vznik dvou států podle této rezoluce je jediným předpokladem celkového, spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci. Vyřešení konfliktu by se stalo hybným prvkem pro posílení stability v celém regionu.

Během mé poslední návštěvy Izraele a Palestiny v srpnu lídři obou stran projevili vůli vrátit se ke svým závazkům k vyjednání míru. Požádal jsem je, aby to jasně demonstrovali a vytvořili podmínky k návratu ke smysluplným vyjednáváním. Poslední nadějný vývoj v otázce palestinské jednoty musí být využit ve prospěch dalšího pozitivního směřování.

Znovu uvádím, že jsem připraven spolupracovat se všemi zainteresovanými, s Blízkovýchodním kvartetem i státy regionu, abych podpořil seriózní politický proces, budu vycházet ze všech příslušných rezolucí OSN, mezinárodního práva a dohod, které umožní řešení vznik dvou států, ukončí půlstoletí trvající okupaci a vyřeší otázky finálního uspořádání. Je čas ukončit konflikt tak, aby vznikl nezávislý Stát Palestina, který bude existovat v míru a bezpečí vedle Státu Izrael.

António Guterres


Guterres: Migranti jsou ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem

18.12.2017 



U příležitosti Mezinárodního dne migrantů vydal generální tajemník OSN António Guterres následující prohlášení:

Chtěl bych, abychom dnes ocenili přínos všech 258 milionů migrantů a migrantek na celém světěa a uvědomili si jejich nasazení a elán. Máme mnoho důkazů, že migranti jsou všude na světě ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem pro hostitelské země. Přesto na mnoha místech roste nepřátelství vůči nim. Víc než kdy jindy teď tudíž potřebujeme solidaritu.

Migrace je s námi od nepaměti. Od dávných dob se lidé stěhovali a hledali nové příležitosti a lepší život. Změna klimatu, demografie, nestabilita, rostoucí nerovnost a naděje na lepší život i nenaplněná poptávka pracovního trhu, to vše jsou důvody, že migrace s námi zůstane i dál.

Potřebujeme efektivní mezinárodní spolupráci při řízení migrace tak, že její přínos se projeví všude a že lidská práva všech, kterých se týká, budou dostatečně chráněna. Tak to ostatně ukládá i Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj. Loni se lídři všech států OSN zavázali, že v roce 2018 přijmou Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci. Společným cílem je, aby migrace byla prospěšná pro všechny.

António Guterres


Nová zpráva OSN: Počet mezinárodních migrantů se dál zvyšuje

18.12.2017 



Na světě je podle odhadů 258 milionů lidí, kteří žijí v jiné zemi, než se narodili. Oproti roku 2000 jde o nárůst o 49 %. Nejnovější čísla o mezinárodní migraci přináší zpráva OSN zveřejněná u příležitosti Mezinárodního dne migrantů.

Zprávu The International Migration Report 2017 (Highlights) vydává každý druhý rok odbor OSN pro ekonomické a sociální záležitosti (UN DESA). Podle ní tvoří mezinárodní migranti v současnosti 3,4 % světové populace. Jde o mírný nárůst oproti 2,8 % z roku 2000. Podíl migrantů žijících v zemích s vysokými příjmy se zvýšil z 9,6 % (2000) na 14 % (2017).

Zpráva OSN se zabývá posledními migračními trendy, demografickým přínosem migrace, stavem ratifikace příslušných mezinárodních úmluv a hodnotí vývoj otázky migrace v rámci OSN. Data, se kterými pracuje, jsou statistické údaje z jednotlivých států, která jsou získávána při sčítání lidu či prostřednictvím dalších statistických průzkumů.

Mezinárodní migrace je kritickým faktorem naplňování mezinárodní agendy transformace k udržitelnému rozvoji. V září 2016 přijalo Valné shromáždění OSN “Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky”, v níž se státy OSN dohodly, že budou uplatňovat politiku řízené migrace. Představitelé států se také zavázali, že se budou více podílet na spravedlivém sdílení zátěže a odpovědnosti při poskytování útočiště uprchlíkům, že budou chránit lidská práva všech migrantů a bojovat proti xenofobii a intoleranci namířené proti migrantům. V závěru příštího roku se bude konat další celosvětová konference o migraci, jejímž cílem bude přijetí tzv. Globálního kompaktu (společného plánu) pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci.

“Abychom byli schopni překonávat mýty a nedorozumění o migraci a mít solidní podklady pro politické rozhodování, potřebujeme spolehlivá data,” říká Liu Zhemin, zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky. “Nová čísla o mezinárodní migraci jsou pro státy OSN důležitým vodítkem při jednáních o Globálním kompaktu o bezpečné, řízené a regulérní migraci.”

Podle zprávy OSN mezinárodní migrace významně přispívá k populačnímu růstu a v mnohých zemích brání populačnímu poklesu. V letech 2000 až 2015 se migrace podílela na populačním růstu v Severní Americe ze 42 % a v Oceánii z 31 %. Bez migrace by ve stejném období došlo k poklesu populace v Evropě. Tři čtvrtiny (74 %) mezinárodních migrantů jsou lidé v produktivním věku (20 až 64 let) (2017). Podíl lidí v produktivním věku na celkové populaci přitom činí 57 %. Vzhledem k tomu snižuje příliv migrantů podíl ekonomicky závislých (dětí a starších lidí) ve vztahu k populaci v produktivním věku.

V Africe, Latinské Americe a Karibiku je čistý dopad migrace na populační růst negativní, ale v porovnání s jinými populačními změnami ve většině států není významný. V některých malých rozvojových státech může ale být negativní dopad emigrace na celkovou velikost populace výrazný, zejména u populace v produktivním věku.

Trendy v mezinárodní migraci

V roce 2017 žilo ve vysoce příjmových zemích 165 milionů mezinárodních migrantů – 64 % z celkového počtu. Většina migrantů směřuje do zemí s vysokými příjmy – 64 milionů z celkových 85 milionů mezinárodních migrantů, kteří odešli do jiné země po roce 2000.

Počet mezinárodních migrantů zahrnuje i 26 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří tvoří 10 % z celkového počtu migrantů. Přestože většina mezinárodních migrantů žije ve státech s vysokými příjmy, ve středně a nízkopříjmových zemích žije 22 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl (84 procent z celkového počtu).

Celosvětově se zvýšil věkový medián migrantů z 38 let (2000) na 39,2 roku (2017). V některých částech světa, např. v Asii, Oceánii a především v Latinské Americe a Karibiku se medián věku migrantů snížil o tři roky. V současné době tvoří 48,4 % mezinárodních migrantů ženy. Počet migrantek je vyšší ve všech regionech s výjimkou Afriky a Asie. V některých asijských státech připadá na tři muže migranty jedna žena.

V roce 2017 žily dvě třetiny mezinárodních migrantů v pouhých 20 státech a polovina všech mezinárodních migrantů žije jen v deseti státech. Nejvíce jich je v USA (49,8 milionu, 19 %). Následují Saúdská Arábie, Německo a Rusko (přibližně 12 milionů migrantů) a Velká Británie (9 milionů).

Cíl a původ mezinárodních migrantů

Víc než 60 procent mezinárodních migrantů žije v Asii a Evropě (80 resp. 78 milionů). V Severní Americe je 58 milionů migrantů, v Africe 25 milionů, v Latinské Americe a Karibiku 9,5 milionu a v Oceánii 8,4 milionu. To odpovídá i nárůstu v období 2000-2017, kdy v Asii přibylo 30 milionů, v Evropě 22 milionů, v Severní Americe 17 milionů a v Africe 10 milionů mezinárodních migrantů.

Ve většině států Evropy, Severní Ameriky a Oceánie tvoří migranti v současné době víc než 10 % populace. Většina mezinárodních migrantů pochází z Asie (106 milionů) a Evropy (61 milionů). Z Latinské Ameriky a Karibiku pochází 38 milionů a z Afriky 36 milionů migrantů. Nejvyšší nárůst počtu mezinárodních emigrantů zaznamenala v letech 2000–2017 Afrika (+68 %), dále Asie (+62 %), Latinská Amerika a Karibik (+52 %) a Oceánie (+51 %). Nejvíc lidí, kteří žijí mimo hranice své rodné země, pochází z Indie (17 milionů), následuje Mexiko (13 milionů), Ruská federace, Čína, Bangladéš, Sýrie, Pákistán a Ukrajina (6–11 milionů).


OSN je v Praze již 70 let!

20.12.2017 



V polovině prosince 1947 se poprvé otevřely dveře kanceláře Organizace spojených národů v Praze – Informačního ústředí OSN (UNIC – United Nations Information Centre). Jedna z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě pak v prvních měsícich roku 1948 zahájila v tehdějším Československu činnost. V roce 1995 se název změnil na Informační centrum OSN.

UNIC je součástí rozsáhlé informační a komunikační sítě OSN ve více než 60 státech světa, kterou koordinuje a financuje Sekretariát OSN v New Yorku. Jeho úkolem je především zprostředkovávat veřejnosti v informace o Organizaci spojených národů, o její činnosti a globálních tématech, a to prostřednictvím vzdělávání, osvěty a advokační a mediální práce. UNIC zajišťuje i informační servis pro newyorské ústředí a pro ostatní organizace systému OSN. Plní i úlohu zastoupení Sekretariátu OSN v Česku. Udržuje úzké pracovní vztahy s institucemi státu, školami, nevládními organizacemi i soukromými firmami. Poskytuje informace českým médiím a logistickou a informační podporu představitelům OSN, kteří přijíždějí oficiálně na návštěvu České republiky.

Web www.osn.cz je nejrozsáhlejším zdrojem informací o Organizaci spojených národů v češtině. Pravidelně přináší zprávy o prioritních tématech globální politiky, aktivitách generálního tajemníka i všech agentur OSN, zpřístupňuje základní dokumenty organizace v češtině (včetně Charty a Všeobecné deklarace lidských práv) a spravuje on-line katalog své knihovny. Nabízí i informace o pracovních příležitostech, stážích a dobrovolné práci pro OSN. V centru již dvě desítky let získávají první praktické zkušenosti studenti českých vysokých škol na dobrovolných stážích.

UNIC je aktivní na sociálních sítích (Facebook, Instagram, Twitter, Google+), na YouTube nabízí širokou škálu filmů OSN v češtině (titulky i dabing), vydává tištěné publikace, organizuje konference a semináře, programy a besedy pro školy, pořádá výstavy a aktivně se účastní vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojovat globální témata s místním děním.

O činnost kanceláře OSN v ČR se každoročně zajímají tisíce mladých lidí a studentů, expertů i běžných občanů a spolupracují s ní desítky významných českých i mezinárodních institucí včetně univerzit, velkých i malých nevládních organizací, firem, ministerstva i zastupitelské úřady akreditované v Česku.

Kousek historie

Jak je v Organizaci spojených národů zvykem, všechno začalo rezolucí. V dodatku rezoluce č. 13 (1946) vyzvalo Valné shromáždění OSN generálního tajemníka, aby umožnil vznik “ … poboček OSN, … které zajistí, že lidé ve všech částech světa budou mít přímý přístup k informacím o OSN.“ A Praha byla hned mezi prvními městy, ve kterých se tak stalo. Bylo to i zásluhou tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka, který hrál při vzniku OSN významnou úlohu. 6. února 1948 píše tehdejšímu stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi: „Jakmile se vrátí Trygve Lie (generální tajemník OSN, pozn.), ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze.“

Norský učitel, novinář a později diplomat Olav Rytter byl jmenován ředitelem již v únoru 1948 a s jeho příchodem byla činnost OSN v Československu plně etablována. Rytter nebyl v Praze žádným nováčkem, ve dvacátých letech minulého století zde studoval slavistiku a v období 1928-1935 v Praze a později ve Varšavě působil jako učitel norštiny. Po invazi Německa do Norska odešel společně s královskou rodinou a vládou do exilu a v Londýně začal pracovat pro BBC. V čele úřadu OSN v Praze stál do roku 1953, poté pomáhal založit kanceláře OSN v Jakartě, Teheránu a v Afghánistánu.

Komunistické snahy o kontrolu

Již před jeho odchodem začal komunistický režim v Československu usilovat o získání kontroly nad činností UNIC. Později se mu to dařilo především prostřednictvím přímého vlivu na jmenování ředitelů. Cílem bylo vytvořit osobní a politické vazby na vládnoucí moc a omezit nezávislý charakter kanceláře světové organizace.

V roce 1952 ministerstvo národní bezpečnosti v tajné zprávě pro ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že “Během léta 1951 bylo zjištěno, že Informační ústředí OSN v Praze distribuovalo na různé čs. (československé, pozn.) instituce mimo jiné též tiskoviny obsahující nepravdy a urážky spojenců ČSR … distribuce závadného materiálu byla pak ihned zastavena. Při té příležitosti bylo s O. Rytterem dohodnuto, že se ve všech věcech bude obracet na MZV, jehož prostřednictvím bude napříště vyřizovat i styk s ostatními čs. úřady … OSN požívá na území každého svého člena výsad a svobod, jichž je třeba, aby plnila své cíle. Zástupci členů OSN a úředníci OSN požívají podobně výsad a svobod, jichž je třeba, aby vykonávali své úkoly související s OSN. Z těchto ustanovení je patrné, že ČSR nemůže generelně zamezit činnosti Informačního střediska OSN v Praze, ale může vždy na konkrétním případě ukázat, že závadná činnost je v rozporu s cíli a zásadami OSN.”

Zvláštní znepokojení československých úřadů pak vyvolaly necenzurované lidskoprávní dokumenty, které nebyly v souladu s tehdejší prosovětskou politikou vlády, např. materiály týkající se války v Koreji.

Zdroj nezávislých informací, spiknutí, velezrada

Přes dohled a cenzuru bylo centrum pod ochranou vlajky OSN významným zdrojem nezávislých informací a knihovnu navštěvovali kromě studentů a učitelů např. i disidenti. V roce 1968 se stalo informační spojkou pro československé občany, kteří chtěli prostřednictvím petic a protestních dopisů upozornit OSN a mezinárodní společenství na invazi vojsk Sovětského svazu a Varšavské smlouvy. Po celou dobu invaze i po ní centrum informovalo vedení organizace v New Yorku o aktuálním dění v zemi.

Komunistická vláda tehdejšího Československa zaujímala k OSN dvojaký postoj. Na jedné straně se hlasitě hlásila k ideálům světové organizace, k demokracii, míru, boji proti hladu, na straně druhé se snažila maximálně kontrolovat nezávislou činnost OSN na svém území. Sledovala zásilky, materiály, informační činnost i pracovníky centra. Jeden z nich, Alois Mudroch, byl v roce 1954 odsuzen k doživotnímu vězení za „spiknutí a velezradu“ .

Československo, Jugoslávie i NDR… 

Pražské centrum Spojených národů svou činností původně pokrývalo území Československa a Jugoslávie. Tento koncept byl ale brzy opuštěn a centrum až do roku 1973, kdy do jeho činnosti přibyly služby pro území bývalé Německé demokratické republiky, plnilo úlohu pouze pro Československo. Po sjednocení Německa v roce 1990 se rozsah činnosti omezil na Českou a Slovenskou republiku a brzy po rozdělení federace jen na Českou republiku.

Vedení UNICMichal Broža

Michal Broža

Po odchodu Olava Ryttera po celé období komunistické vlády stáli v čele centra světové organizace dosazení provládní úředníci, což nebylo v souladu s běžnou praxí OSN. Praktiky vlády v dosazování lidí do čela kanceláře OSN ukončila sametová revoluce.

V roce 1990 byl ředitelem jmenován zpravodaj německé tiskové agentury DPA a později pracovník informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Andreas Nicklisch. V Praze působil až do roku 2004, kdy se stal zástupcem ředitele nově vzniklého Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC). Po jeho odchodu byl do čela kanceláře jmenován Michal Broža, vystudovaný informatik a politolog, který dříve působil jako výzkumný pracovník v soukromém sektoru a později jako konzultant Světové Banky nebo pracovník informačního servisu mírové operace OSN v Libérii (UNMIL).

OSN v České republice dnes

Na začátku devadesátých let minulého století začaly v Praze společně s UNIC působit zastoupení dalších organizací systému OSN: kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) a agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Byl založen také národní výbor pro UNICEF, nevládní organizace reprezentující a podporující zájmy Dětského fondu OSN v Česku. Po přijetí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN (2016) se rodina organizací Spojených národů v ČR rozrostla o další subjekt, který od roku 1998 v Česku působil samostatně.


Na prahu roku 2018: Červený varovný signál pro náš svět

31.12.2017 



Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese:

Milí přátelé na celém světě, šťastný nový rok!

Když jsem se před rokem ujal funkce generálního tajemníka OSN, vyzval jsem, aby rok 2017 byl rokem pro mír. Vývoj se bohužel ubíral směrem opačným.

Na Nový rok 2018 nevydávám apel, ale varování. Červený varovný signál pro náš svět.

Současné konflikty se prohlubují a objevují se nová nebezpečí. Od studené války tu nebyly tak silné obavy z jaderných zbraní.

Klimatická změna postupuje rychleji než naše schopnost na ni reagovat.

Nerovnosti se zvyšují. Jsme svědky děsivých případů porušování lidských práv. Nacionalismus a xenofobie se stupňují.

Na prahu roku 2018 proto vyzývám k sjednocení. Jsem přesvědčen, že svět může být bezpečnější. Je možné zastavit konflikty, překonat nenávist a ubránit společné hodnoty.

Jedinou cestou je udělat to společně.

Nabádám všechny lídry k tomuto novoročnímu předsevzetí: Snížit rozdíly. Urovnat rozpory. Obnovit důvěru a svést lidi dohromady pro společné cíle.

Tou správnou cestou je jednota. Závisí na ní naše budoucnost.

Do nového roku 2018 vám přeji mír a zdraví. Děkuji.