2016



Mezinárodní rok luštěnin

5.1.2016 



Rok 2016 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen za Mezinárodní rok luštěnin. Koordinací souvisejících aktivit byla pověřena Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Bude zajišťovat spolupráci s vládami, nevládními organizacemi a dalšími partnery. Cílem mezinárodního roku je zvýšit povědomí o luštěninách a jejich významu pro výživu a ekologické zemědělství.

Co jsou to luštěniny a proč jsou důležité?

Luštěniny jsou luskoviny různé velikosti, tvaru i barvy. Termín luštěnina se používá pouze pro sklizená suchá zrna. V syrovém stavu jsou nevhodné ke konzumaci, mohou způsobit trávící potíže. Luštěniny jako čočka, fazole, hrách a cizrna jsou důležitou součástí jídelníčku na celém světě. Jsou významným zdrojem bílkovin, rostlinných proteinů a aminokyselin. Jsou symbolem zdravého životního stylu. Využívají se k prevenci chronických onemocnění a obezity. Podporují udržitelné zemědělství a potravinové zabezpečení, váží dusík a zlepšují tak úrodnost půdy, mají nízkou uhlíkovou stopu a přispívají tím ke zmírňování změny klimatu. Běžně se pěstují v rozvojových zemích.

Více informací na oficiální stránce FAO.

Pro komunikaci na sociálních sítích používejte #iyp2016


Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy: Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME a film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

7.1.2016 



Nová publikace Svět, který chceme, určená pro vzdělávání na základních a středních školách, představuje program rozvoje světa na příštích patnáct let – tzv. Agendu 2030 a Cíle udržitelného rozvoje (známé pod anglickou zkratkou SDGs). Sedmnáct konkrétních cílů mezinárodního společenství přibližuje ve světle statistických údajů popisujících současnou situaci. Publikace obsahuje i rozcestník informačních zdrojů k udržitelnému rozvoji. Zábavné a výstižné ilustrace s populární postavičkou Elyx vytvořil francouzský kreslíř YAK.

Knížku Svět, který chceme o SDGs doplňuje šestiminutový animovaný film Největší lekce pro svět s českými titulky. Scénář napsal mezinárodně uznávaný pedagog a poradce pro vzdělávání Sir Ken Robinson. V úvodní sekvenci se objeví i světoznámá aktivistka za právo na vzdělání Malála Júsufzajová. Film režisérky Sarah Coxové a producentky Helen Argové vznikl v rámci projektu Global Goals.

Svět, který chceme – budoucnost pro všechny. Cíle udržitelného rozvoje – průvodce pro děti. S využitím předlohy The world we want – a future for all. Praha: Informační centrum OSN v Praze, 2015.  45 s. ISBN 978-80-86348-36-0 Ilustrace: ©ELYX by YAK (poskytlo Regionální informační centrum OSN v Bruselu, UNRIC). Publikaci vydalo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Národní sítí Global Compact Česká republikaCentrem pro otázky životního prostředí a programem Varianty společnosti Člověk v tísni. Publikace vyšla díky finanční podpoře Ministerstva životního prostředí České republiky.

Tištěnou publikaci můžete získat zdarma, mimopražským zájemcům zašleme poštou. Osobní vyzvednutí je možné v pracovní dny od 9 do 17 hod. na adrese: iCentrum OSN, Železná 24, Praha 1. Vyzvednutí je možné i na odběrných místech partnerů projektu (viz odkazy v odstavci výše).

Přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) na summitu OSN v New Yorku v září 2015 označil papež František za znamení naděje. SDGs jsou totiž společným programem všech států na vymýcení extrémní chudoby, pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Na jejich přípravě se nepodílely jen státy, ale i lidé z občanských iniciativ, podnikatelského sektoru a mnoho odborníků ze všech kontinentů.

Abychom SDGs naplnili, musí svým dílem přispět prakticky všichni lidé. Je tedy nutné, aby o nich věděl a seznámil se s nimi každý člověk. Publikace Svět, který chceme a film Největší lekce pro svět jsou malým příspěvkem k tomu, aby se cíle a koncept udržitelného rozvoje staly známými a respektovanými.

„Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na nichž závisí životy nás všech. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká o SDGs šéf Organizace spojených národů Pan Ki-mun.


OSN: Nejvíce migrantů žije v USA

18.1.2016 



Organizace spojených národů představila novou zprávu o světových migračních trendech. Náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson zdůrazňuje, že problematika migrace je jednou z nejdůležitějších a nejnáročnějších současnosti. ‚,Při řešení otázek migrace a uprchlické krize je důležité mít k dispozici fakta,‘‘ řekl Jan Eliasson novinářům na tiskové konferenci v sídle OSN.

,,Počet migrantů ve světě se zvyšuje,‘‘ řekl zástupce šéfa OSN. Na světě bylo v roce 2000 více než 173 milionů migrantů, v roce 2010 jejich počet stoupl na 222 milionů a v loňském roce jich bylo již 244 milionů. Podle zprávy Trendy mezinárodní migrace: Revize 2015 (Trends in International Migrant Stock: The 2015 Revision) žijí teměř dvě třetiny migrantů v Evropě a Asii (76 resp. 75 milionů). Třetí největší populaci migrantů má Severní Amerika (54 milionů), polovina všech migrantů ve světě jsou ženy.

Zpráva uvádí, že dvě třetiny migrantů žijí v pouhých 20 státech, nejvíce ve Spojených státech – zhruba pětina všech migrantů. Následuje Německo, Rusko a Saudská Arábie. Největší počet uprchlíků je naopak v Turecku, Pákistánu, Libanonu, Íránu a Jordánsku. Uprchlíci jsou hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska. ,,Je zajímavé, jak je migrace důležitá pro populační růst, který je v určitých částech světa potřebný,‘‘ prohlásíl Jan Eliasson. Poznamenal, že by počet obyvatel v Evropě v případě absence migrantů v období 2000 – 2015 klesl a dodal, že to poukazuje na pozitivní dopad migrace na demografii.

Dne 19. září 2016 se v sídle OSN v New Yorku bude konat summit zabývající se migrací a uprchlictvím, který bude hledat globální řešení problému. Zúčastnit by se měly i státy, kterých se problematika migrace a uprchlictví přímo netýká, protože i tyto státy mohou přispět k řešení.

Osm zásad generálního tajemníka OSN, na nichž by měl být založen přístup k otázkám migrace.


Holocaust byl zločinem obrovských rozměrů, nikdo nemůže popírat důkazy, že k němu došlo

21.1.2016 



Poselství generálního tajemníka OSN  k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu (27. ledna 2016)

V průběhu druhé světové války bylo systematicky vyvražděno šest milionů Židů. Nacisté vraždili i Sinty a Romy, politické vězně, homosexuály, lidi s postižením, Svědky Jehovovy či sovětské válečné zajatce.

Holocaust byl zločinem obrovských rozměrů. Nikdo nemůže popírat důkazy, že k němu došlo. Uctěním památky jeho obětí a vzdáním cti odvaze přeživších i těch, kteří jim pomohli na svobodu, každoročně obnovujeme své předsevzetí předcházet podobným zvěrstvům a odmítat nenávistné smýšlení, které k nim vede.

Organizace spojených národů vznikla jako odpověď na zvěrstva holocaustu a krutosti druhé světové války. Cílem bylo obnovit víru v důstojnost a hodnotu každého člověka a podpořit práva všech na život v rovnosti a bez diskriminace.

I dnes jsou tyto zásady stěžejní. V celém světě nadále trpí lidé útoky a diskriminací. Patří k nim i miliony těch, kteří prchají před válkou, pronásledováním a bídou. Je naší povinností nezapomínat na minulost a pomáhat těm, kdo naši pomoc potřebují dnes.

Vice než deset let se vzdělávací program OSN o odkazu holocaustu (The Holocaust and the United Nations, pozn. překl.) snaží mladým lidem přiblížit, co byl holocaust. K této významné práci přispívá řada spolupracujících institucí a partnerů, včetně pamětníků holocaustu.

Memento holocaustu je působivou připomínkou toho, co se může stát, když přestaneme vnímat lidskost, kterou máme všichni společnou. U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu apeluji na všechny, aby odsoudili politické a náboženské ideologie, které štvou lidi proti sobě. Vyjádřeme nesouhlas s antisemitismem a útoky na náboženské, etnické a jiné skupiny. Vytvořme svět, v němž je lidská důstojnost respektována, rozmanitost podporována a mír je trvalý.

Pan Ki-mun


Holocaust a lidská důstojnost (uctění památky obětí holocaustu 2016)

25.1.2016 



Lidská důstojnost je hlavním tématem letošní připomínky holocaustu a jeho obětí. Na konci holocastu byly téměř dvě třetiny zničených životů evropských Židů. Dodnes holocaust zůstává jednou z nejbolestnějších připomínek neschopnosti mezinárodního společenství zachránit ohrožené a zranitelné lidi.

„Organizace spojených národů vznikla jako odpověď na zvěrstva holocaustu a krutosti druhé světové války. Cílem bylo obnovit víru v důstojnost a hodnotu každého člověka a podpořit práva všech na život v rovnosti a bez diskriminace. I dnes jsou tyto zásady stěžejní. V celém světě nadále trpí lidé útoky a diskriminací. Patří k nim i miliony těch, kteří prchají před válkou, pronásledováním a bídou. Je naší povinností nezapomínat na minulost a pomáhat těm, kdo naši pomoc potřebují dnes,“ říká u příležitosti letošního Mezinárodního dne pamáky obětí holocaustu generální tajemník OSN Pan Ki-mun (celý text prohlášení).

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Téma letošního připomínání obětí holocaustu – „Holocaust a lidská důstojnost“ – odkazuje na základní principy OSN, které jsou zakotvené v Chartě OSN i na právo každého člověka být osvobozen od diskriminace a právo na rovné zacházení podle Všeobecné deklarace lidských práv.

Informační centrum OSN v Praze jako každoročně připravilo vzdělávací program pro základní a střední školy, který seznamuje s historickými fakty i s poučením pro současnost. Po krátkém úvodu následuje promítání filmu (Cesta k nacistické genocidě nebo Poslední let Petra Ginze). Kontakt: Barbora Krutáková

Více informací k tématu: The Holocaust and the United Nations


Společný plán proti násilnému extremismu

29.1.2016 



Pan Ki-mun

Násilný extremismus je přímým útokem na Chartu OSN a vážnou hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost. Teroristié z Daeš, Boko Haram a další bezostyšně unášejí dívky, systematicky upírají ženám práva, ničí kulturní památky a instituce, deformují mírumilovné hodnoty náboženství a brutálně vraždí tisíce nevinných lidí na celém světě. Tyto skupiny jako magnet přitahují zahraniční bojovníky, kteří se nechají snadno zlákat jednoduchými a podbízivými hesly.

Násilný extremismus není záležitostí jednoho náboženství, jedné národnosti nebo etnické skupiny. Většina jeho obětí ve světě jsou v současnosti muslimové. Máme-li tomuto problému čelit, musíme společně postupovat tak, abychom ho vyřešili a ne znásobili. Mnohaleté zkušenosti ukazují, že krátkozraké politiky, špatné vedení, těžkopádnost, zaměření výhradně na bezpečnost a naprosté přehlížení lidských práv často situaci jen zhorší.

Nesmíme zapomínat na to, že teroristé nechtějí jen rozpoutat násilí. Chtějí také vyprovokovat tvrdou reakci. Potřebujeme si zachovat chladnou hlavu a zdravý rozum. Nesmíme se nechat ovládnout strachem nebo se nechat vyprovokovat těmi, kteří strach zneužívají. Postavit se násilnému extremismu by nemělo být kontraproduktivní.

V lednu jsem Valnému shromáždění OSN představil akční plán prevence násilného extremismu. Je založen na věcnosti a uceleném přístupu. Plán předkládá více než sedmdesát doporučení ke koordinované akci na úrovni globální, regionální i státní, jež vychází z pěti vzájemně souvisejících okruhů.

Za prvé, prevencemusí být nejvyšší prioritou. Mezinárodní společenství má právo bránit se této hrozbě zákonnými prostředky. Máme-li však najít dlouhodobé řešení, musíme pozornost věnovat především příčinám násilného extremismu. K jeho vzniku nevede jen jedna cesta. Víme ale, že extremismu se daří tam, kde se porušují lidská práva, kde není dostatečný prostor pro různé politické proudy, kde jsou snahy o začlenění přehlíženy a kde příliš mnoha lidem, zejména mladým, chybí perspektiva a smysl života.

V Sýrii, Libyi, ale i jinde vidíme, že násilný extremismus ještě více prohlubuje dlouho neřešené konflikty. Zároveň víme, co je důležité pro úspěch: dobré vládnutí, zákonnost, účast na politickém rozhodování, kvalitní vzdělávání, důstojná práce a respekt k lidským právům. Musíme si získat především mladé lidi a dát jim příležitost. Podobně se musíme postavit k ženám a zajistit jim ochranu a možnost se uplatnit.

Za druhé, schopnost vést a efektivní instituce. Zlé ideologie nevznikají ve vzduchoprázdnu. Jejich živnou půdou jsou útlak, korupce a nespravedlnost. Proto naléhám na lídry států, aby se více zasazovali o vznik institucí, které budou odpovědné lidem. Budu jim připomínat, aby pozorně naslouchali lidem a aktivně řešili jejich problémy.

Za třetí, prevence extremismu a podpora lidských práv jdou ruku v ruce. Často se stává, že protiteroristické strategie států postrádají základní aspekty náležitého procesu a dodržování zákonnosti. Široké definice terorismu nebo násilného extremismu jsou často využívány ke kriminalizaci legitimních kroků opozičních skupin, občanské společnosti nebo obránců lidských práv. Vlády by neměly povrchních definic zneužívat k napadání nebo umlčování svých kritiků. Znovu opakuji, že extrémisté úmyslně vyvolávají podobné přemrštěné reakce. Nesmíme se nechat do jejich pasti chytit.

Za čtvrté, zapojit se musí všichni. Plán navrhuje společný postup všech vlád. Musíme propojit úsilí aktérů v bezpečnostní, rozvojové, lidskoprávní a humanitární oblasti na úrovni států, regionů a celého světa, včetně OSN. Plán bere v úvahu i to, že neexistují univerzální řešení. Je nutné zapojit celou společnost: představitele církví, ženských hnutí, umělce, sportovce, ale i média a soukromé firmy.

Za páté, zapojení OSN. Usiluji o zapojení celého systému OSN do podpory členských států při řešení příčin násilného extremismu. Předložený plán je především naléhavou výzvou ke společné akci. Cílem je prosadit nové globální partnerství k prevenci násilného extremismu.


Soutěž: Vzdělání jako základ pro lepší budoucnost světa

12.2.2016 



Mezinárodní soutěž v psaní esejů na téma udržitelného rozvoje.

Hlavní cena: 100 tisíc yenů (asi 20 tisíc Kč) a cesta na slavnostní vyhlášení v japonském hlavním městě Tokio.

Jazyk: anglicky, francouzsky, španělsky nebo německy.

Zúčastnit se mohou děti a mladí lidé ve věku do 25 let.

Termín podání: do 15. června 2016

Soutěž se koná v rámci Globálního programu UNESCO pro vzdělávání a udržitelný rozvoj, který si klade za cíl začlenit téma udržitelného rozvoje do vzdělávacího systému. Program podporuje mladé lidi a lokální sdružení se zájmem o podporu tématu udržitelného rozvoje.

Více informací


Výbor OSN posoudí zprávu České republiky o právech žen

22.2.2016 



Zprávu České republiky o právech žen posoudí 23. února Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW). Česká republika ratifikovala Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, která zároveň vyžaduje, aby CEDAW její naplňování pravidelně posuzoval.

Témata, o nichž výbor OSN a delegace české vlády budou pravděpodobně diskutovat: kompenzace za „neoprávněné sterilizace”; nepřijetí žen do zaměstnání kvůli tomu, že mají nebo mohou mít děti; domácí a sexuální násilí; opatření na podporu mezinárodní spolupráce proti obchodování s lidmi; nízké zastoupení žen v politice a v jiných oblastech rozhodování.

Vyhodnocení proběhne v Paláci národů v Ženevě v sále č. XVI od 10 do 17 hodin a bude přenášeno on-line. Výbor bude odděleně jednat i s představiteli nevládních organizací. Více informací a zpráva předložená Českou republikou.

Tisková konference k hodnocení situace v České republice a dalších státech (Japonsko, Island, Švédsko, Mongolsko, Vanuatu, Haiti a Tanzánie) se bude konat 7. března v Paláci národů v tiskovém sále od 13:30 hod. Ve stejný den zveřejní výbor svá zjištění ZDE.

Další informace a dotazy
Ženeva:  Liz Throssell +41 (0) 22 917 9466 / +41 79 752 0488 [email protected]
Praha:  Michal Broža +420 724 020 611 / [email protected]

Akreditace médií do Paláce národů

Výbor pro odstraňování diskriminace žen (Committee on the Elimination of the Discrimination against Women).

Obsah pro webové stránky a sociální média: multimediální zprávy a hlavní zpravodajství budou k dispozici na těchto sociálních sítích Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR):

Twitter: @UNHumanRights
Facebook: unitednationshumanrights
Instagram: unitednationshumanrights
Google+: unitednationshumanrights
Youtube: unohchr


OSN uctila památku Butruse Butruse-Ghálího

23.2.2016 



Bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí zemřel 16. února 2016 ve věku 93 let. Jeho památku uctilo Valné shromáždění, ke kterému promluvil současný generální tajemník Pan Ki-mun. Vyzdvihl, že Butrus-Ghálí, v pořadí šestý generální tajemník, měl výhodu a zároveň i nevýhodu, že se stal prvním šéfem OSN po skončení studené války. „Přestože OSN nebyla během studené války paralyzována tolik, jak to často bývá prezentováno, nový směr vývoje světa poskytl Spojeným národům také nový prostor k aktivitě. To bylo nadějí i výzvou současně. Butrus Butrus-Ghálí zažil oboje.“

Během svého prvního měsíce ve funkci předsedal Butrus-Ghálí historicky prvnímu summitu Rady bezpečnosti. Při té příležitosti řekl nejvyšším představitelům států: „Začíná nová éra vyžadující myšlenky i činy, které dají mezinárodnímu životu pevnější základy.“

Butrus Butrus-Ghálí byl dlouholetým akademickým pracovníkem a profesorem mezinárodního práva. V průběhu své kariéry se zúčastnil mnoha jednání týkajících se mezinárodního práva, lidských práv, ekonomického a sociálního rozvoje, dekolonizace, dění na Blízkém východě, mezinárodního humanitárního práva, práv etnických a dalších menšin, vývoje ve Středomoří i afro-arabské spolupráce.

Jeho funkční období bylo dobou vážných konfliktů na Haiti, v Somálsku, ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii. Na žádost představitelů států, kteří se účastnili summitu Rady bezpečnosti, předložil Butrus Butrus-Ghálí zprávu „Agenda pro mír“ (An Agenda for Peace), která analyzuje způsoby, jak posílit možnosti OSN v oblasti preventivní diplomacie a mírových operací.

Zabýval se také otázkou restrukturalizace, reformou řízení a dalšími kroky, které by vedly k posílení OSN. Ve zprávě „Agenda pro demokratizaci“ (An Agenda for Democratization) analyzoval souvislosti mezi mírem, rozvojem a demokracií na národní úrovni a zároveň apeloval na demokratizaci mezinárodního systému.

I po skončení funkčního období v čele OSN zůstal glosátorem mezinárodního dění. V roce 2003 v reakci na nové výzvy ve světě napsal: „Nové problémy, jimž nyní čelíme, nastolují otázku radikálních změn v OSN. Musíme se připravit na třetí generaci mezinárodních organizací … Tato změna spočívá v nutnosti zajistit účast nestátních aktérů v mezinárodních vztazích …. Vyžádá si to možná léta tvrdé práce. Přijmout novou koncepci či nový přístup může trvat celou generaci … Tři desetiletí nám trvalo, než jsme si připustili význam ochrany životního prostředí a zavedli pojem udržitelného rozvoje a přesto jsme byli ještě svědky neúspěchu Kjótského protokolu. I v tomto případě tedy může jít o začátek procesu, který bude trvat 20 či 30 let, dokud se změny nestanou nedílnou součástí systému.“

Poslechněte si: rozhovor s Ahmadem Fawzi, který byl jedním z mluvčích generálního tajemníka Butruse Butruse-Ghálího (anglicky na UN Radio)


UNDP: Půlstoletí rozvoje

29.2.2016 



Rozvojový program OSN (UNDP) slaví 50 let od svého vzniku. Je součástí Organizace spojených národů a zabývá se především zlepšováním životů lidí, koordinací rozvojových projektů  a poskytováním technické pomoci rozvojovým zemím. UNDP byl založen v roce 1966 sloučením dvou rozvojových institucí OSN té doby (Expanded Programme of Technical Assistance a United Nations Special Fund).

UNDP spolupracuje s vládními i nevládními organizacemi na řešení problémů jednotlivých států, ale také problémů globálních. Počet zemí, se kterými spolupracuje, přesahuje 170. Hlavním zájmem činnosti UNDP je udržitelný rozvoj, který zahrnuje problematiku inkluze, rovnoprávnosti a boje proti chudobě.

Dalším důležitým úkolem je podpora demokratického rozvoje ve světě. UNDP poskytuje technickou i organizační podporu státům při organizaci voleb, posilování demokratických institucí, a také při zajišťování míru, bezpečnosti a rozvoje právního systému.

Třetí důležitou částí práce je ochrana před změnou klimatu a přírodními katastrofami. Měnící se klima představuje výzvu, se kterou se rozvojové země velmi těžko vyrovnávají. UNDP pomáhá zlepšovat jejich odolnost a kapacity.


Medzinárodné zmluvy na kontrolu drog nenariaďujú „vojnu proti drogám“, píše sa v správe INCB

1.3.2016 



Pri príležitosti blížiaceho sa mimoriadneho zasadania Valného zhromaždenia o celosvetovom probléme drog, ktoré sa bude konať v apríli 2016, Medzinárodný úrad na kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2015 pripomína, že hlavným cieľom zmlúv o kontrole drog je zabezpečiť zdravie a kvalitu života ľudí. Odvoláva sa na vyvážený a ľudský prístup ako na kľúčový prvok plnenia cieľov v oblasti zdravia a kvality života. Povzbudzuje vlády, aby navrhli reálne a praktické opatrenia na ochranu verejnosti pred škodlivými účinkami zvyšujúceho sa počtu nových psychoaktívnych látok. Vyzýva vlády, aby zabezpečili, aby poskytovatelia zdravotnej starostlivosti najmä starším ľuďom neodôvodnene nepredpisovali sedatíva. Vyzýva na realistické zhodnotenie stavu medzinárodného systému kontroly prekurzorov.

Slovenský překlad tiskové zprávy INCB připravil Informační servis OSN ve Vídni

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) so sídlom vo Viedni len niekoľko týždňov pred mimoriadnym zasadaním Valného zhromaždenia vo svojej výročnej správe 2015 upozorňuje, že medzinárodné zmluvy na kontrolu drog nenariaďujú „vojnu proti drogám“.

V čase, kedy sa diskutuje o protidrogovej politike, INCB vo svojej správe zdôrazňuje, že zabezpečenie dostupnosti drog na lekárske účely, ako sa uvádza v medzinárodných zmluvách na kontrolu drog, a zníženie ilegálnych zásob drog, je potrebné starostlivo vyvažovať.

Prezident INCB Werner Sipp povedal: „Svet si nemusí vybrať medzi striktným presadzovaním zákona o drogách na jednej strane a legalizáciou drog na nelekárske účely na druhej strane. Cieľom je skôr vidieť zdravie a kvalitu života ako prioritu v rámci vyváženej protidrogovej politiky.“

Mimoriadne zasadanie, stretnutie členských štátov OSN za účelom vyhodnotenia úspechov a nových výziev v medzinárodnom systéme kontroly drog, sa bude konať od 19. do 21.apríla 2016 v OSN v New Yorku.

Nové psychoaktívne látky: Rastúca hrozba

Nové psychoaktívne látky sa za posledný rok objavovali v čoraz väčších množstvách. K októbru 2015 členské štáty nahlásili 602 nových látok, čo predstavuje 55 percentné zvýšenie oproti 388 novým látkam hláseným v predchádzajúcom roku.

Udržať krok s takýmto trendom predstavuje pre medzinárodný systém kontroly drog jednu z hlavných výziev. Ten bude musieť voči hrozbe nových psychoaktívnych látok navrhnúť flexibilnejší a funkčnejší prístup.

Komisia OSN pre omamné látky v roku 2015 umiestnila pod medzinárodnú kontrolu 10 nových psychoaktívnych látok, pričom v mnohých krajinách, ako napríklad v Číne a Indii, sa kontrola takýchto látok rozšírila aj na národnej úrovni.

INCB v roku 2015 spustila Projekt ION – Systém komunikácie o incidentoch (IONICS), ktorého cieľom je umožniť v reálnom čase medzivládnu komunikáciu o incidentoch súvisiacich s novými psychoaktívnymi látkami. Doteraz systém použilo viac ako 170 používateľov zo 60 krajín. Systém pritom informoval o približne 500 incidentoch už do dvoch dní po ich objavení, ako napríklad o podozrivých zásielkach, obchodovaní, priemyselnej výrobe alebo miestnej produkcii nových psychoaktívnych látok.

Zbytočné predpisovanie liekov proti nespavosti u starších ľudí

INCB vo svojej správe ďalej so znepokojením poukazuje na riziká neodôvodneného predpisovania a nadmerného užívania benzodiazepínov u starších ľudí, liekov na nespavosť a úzkostné stavy. Vzhľadom na to, že starší pacienti majú viac zdravotných ťažkostí, kvôli ktorým im lekári predpisujú viac liekov súčasne, to pre nich predstavuje potenciálne nebezpečenstvo. Nespavosť sa u tejto skupiny pacientov vyskytuje bežne, čím sa stávajú atraktívnou cieľovou skupinou pre výrobcov tabletiek na spanie. To sa deje aj napriek tomu, že štúdie hovoria o riziku vzniku závislosti od týchto liekov následkom ich zbytočného užívania. V porovnaní s pacientmi, ktorí ich nikdy neužívali, u pacientov nad 65 rokov užívajúcich benzodiazepíny sa navyše vyskytuje o 50 percent vyššia šanca rozvinutia demencie do 15 rokov od začatia užívania.

INCB vyzýva vlády, aby zabezpečili, aby poskytovatelia zdravotnej starostlivosti pri predpisovaní benzodiazepínov dodržiavali správny lekársky postup. Zdravotnícky personál, najmä v ústavoch sociálnej starostlivosti, ale aj príbuzní a opatrovatelia starších ľudí, musia byť upovedomení o rizikách nadmerného a príliš častého užívania benzodiazepínov.

Afganistan: Menej provincií bez pestovania ópia, ale celkové zníženie nezákonného pestovania ópia

Prvýkrát za posledných šesť rokov klesol približný rozsah oblastí nelegálneho pestovania ópiového maku v Afganistane. Úroveň pestovania ópiového maku je v Afganistane aj naďalej vysoká v absolútnom vyjadrení, hoci v roku 2015 sa podarilo zlikvidovať o 40 percent viac ópiového maku. Správa upozorňuje na zásadnú úlohu, ktorú alternatívne rozvojové iniciatívy zohrávajú v znižovaní pestovania ópiového maku a v poskytovaní legitímnych alternatív farmárom, na živobytie pre seba aj svoju rodinu.

Dostupnosť liekov na tíšenie bolesti

Ako sa uvádza v osobitnej správe INCB o Dostupnosti medzinárodne kontrolovaných drog, ľudia v mnohých nízkopríjmových a strednopríjmových krajinách stále nemajú dostatočný prístup k liekom na tíšenie bolesti (ópioidné analgetiká), hoci sa ich používanie od začiatku tohto storočia v celosvetovom rozsahu zdvojnásobilo. Naproti tomu, ľudia v Európe a Severnej Amerike užívajú takmer 95 percent celosvetovej spotreby všetkých liekov na tíšenie bolesti. Podľa informácií zo strany vlád problém nespočíva v nedostatočnom globálnom zásobovaní, ale v nedostatku informovanosti a strachu zo závislosti.

Správa o prekurzoroch

Podľa nedávnych správ o zadržaní drog sa ukazuje, že presun chemických látok na výrobu prekurzorov do nezákonnej výrobnej siete sa čoraz častejšie vyskytuje viac na domácom ako na medzinárodnom trhu. Látka APAAN – alfa-fenylacetoacetonitril, ktorá sa všeobecne používa na výrobu amfetamínov a metamfetamínov, bola zaradená pod medzinárodnú kontrolu v roku 2014. V dôsledku toho APAAN zrejme stratil svoj význam, keďže počet prípadov zadržania tejto látky v roku 2015 klesol a tieto prípady sa vyskytujú oveľa menej na medzinárodných hraniciach, čo napovedá, že medzinárodné kontroly dosahujú želaný efekt.

Pri príležitosti blížiaceho sa mimoriadneho zasadania Valného zhromaždenia INCB v správe o prekurzoroch zdôrazňuje potrebu realistického zhodnotenia stavu medzinárodného systému kontroly prekurzorov. Medzinárodný systém kontroly prekurzorov je podľa INCB čoraz úspešnejší v monitorovaní legálneho obchodu s vymedzenou skupinou chemických látok na výrobu prekurzorov, čo zabraňuje ich presunu do ilegálnej siete. Drogy sa však stále vyrábajú, na čo sa používajú stále nové a nové chemické látky, ktoré ešte nie sú zaradené pod medzinárodnou kontrolou.

INCB verí, že je potrebné zaujať nový prístup. To by mohlo znamenať napríklad dobrovoľné verejno-súkromné partnerstvo medzi vládou a priemyslom a nové legálne nástroje na presadenie zákona, v prípade existencie dôkazov, že sa nejaká látka používa na nelegálnu výrobu drog.

Viac informácií

Kontakt

Katharina Götze, Associate Public Information Officer, UNIS Viedeň
Telefón: (+43-1) 26060-4949, E-mail: [email protected]


Na vyřešení uprchlické situace zbývá jen málo času

7.3.2016 



Šéf agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) varuje, že Evropě zbývá už jen málo času na vyřešení současné uprchlické situace. Před dnešním summitem špiček Evropské unie s představiteli Turecka předložil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi podrobný šestibodový plán.

„Tato krize je nejen krizí uprchlickou, ale také krizí evropské solidarity. Kolektivní selhání při zavádění opatření, na nichž se členské státy EU již dohodly, má za následek současné vyhrocení krize,“ říká vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

UNHCR zdůrazňuje, že situace se rychle zhoršuje. V Řecku nyní pobývá kolem 30 tisíců běženců, z nichž téměř třetina se nachází v Idomeni na hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Přestože řecké úřady i armáda posílily postupy, tisíce lidí přespávají pod širým nebem bez přiměřeného přjetí, služeb a informací. Napětí narůstá a situace by mohla rychle vyústit v otevřenou krizi.

Podle Filippa Grandiho však ještě není pozdě, budou-li podniknuty potřebné kroky. UNHCR podporuje úsilí řecké vlády. Rozmísťuje v zemi své pracovníky a pomáhá s koordinací a poskytováním nouzových přístřeší, technického vybavení a informací uprchlíkům a migrantům.

Šestibodový plán, který šéf UNHCR předložil, má pomoci zvládnout a stabilizovat situaci. Zahrnuje 1. přesídlení žadatelů o azyl z Řecka a Itálie a vracení osob, které nesplňují podmínky pro ochranu uprchlíků; 2. zvýšení podpory Řecku ve prospěch řešení humanitární krize; 3. zajištění souladu postupu se všemi evropskými azylovými zákony; 4. zpřístupnění většího množství bezpečných legálních cest pro uprchlíky, kteří směřují do Evropy; 5. ochranu zranitelných jedinců, jako jsou například děti bez doprovodu; 6. vytvoření celoevropského systému odpovědnosti za žadatele o azyl, včetně vybudování registračních center v hlavních přístupových zemích.

Z návrhů, které UNHCR předkládá, vyplývá nutnost spravedlivého rozdělení zodpovědnosti, které je klíčem ke zvládnutí situace, a potřebná shoda na tom, jaké procento žadatelů o azyl přijme každá z členských zemí EU.

„Evropa již v minulosti zvládla rozsáhlé přesuny běženců, například během války na Balkáně. Může zvládnout i současnou situaci za předpokladu, že všechny země budou jednat v duchu solidarity a sdílené zodpovědnosti. Skutečně neexistuje jiná možnost než spolupracovat na řešení situace,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

Tiskové prohlášení UNHCR


Pan Ki-mun: Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí

7.3.2016 



Když jsem jako chlapec vyrůstal v poválečné Koreji, ptal jsem se na zvyk, který jsem pozoroval kolem sebe: když žena začala rodit, nechala své boty na prahu místnosti a se strachem se na ně ohlédla. Matka mi vysvětlila: „Bojí se, jestli si ty boty vůbec ještě znovu obuje.“

Tato vzpomínka mě pronásleduje i více než půl století později. V chudých částech světa stále ženy riskují svůj život, když dávají život novému člověku. Mateřská úmrtnost přitom patří mezi problémy, jimž lze předcházet. Příliš často jsou malé dívky podrobovány ženské obřízce, napadány cestou do školy. Ženské tělo se ve válkách stává nástrojem boje. Vdovy jsou odsouvány na okraj společnosti a ožebračovány.

Všechny tyto problémy můžeme řešit jen když posílíme postavení žen a prosadíme změnu.

Více než devět let uvádím v OSN tuto filozofii do praxe. Jmenoval jsem historicky pvní velitelku vojenských jednotek OSN a docílil toho, že zastoupení žen na nejvyšších pozicích naší organizace je početnější než kdykoliv dříve. Když jsem začínal pracovat v OSN, nebyly ve vedení mírových misí žádné ženy. V současnosti vedou téměř čtvrtinu operací. Je to výrazné zlepšení, ale stále to ještě není dost.

Jmenoval jsem téměř 150 žen na pozici zástupkyně generálního tajemníka OSN. Některé z nich přišly z vrcholných vládních funkcí a s mezinárodním renomé, jiné se potom přesunuly do vedoucích pozic ve svých domovských zemích. Všechny z nich mi pomohly dokázat, jak často je pro konkrétní pracovní pozici nejlepší žena.

Abychom tento trend udrželi, vytvořili jsme nový rámec pro celý systém OSN. Rovnost příležitostí, která kdysi byla považována za chvályhodný nápad, je nyní běžnou politikou. Školení v genderové tematice bylo dříve volitelné, dnes je pro většinu pracovníků OSN povinné.

Konfucius učil, že chceme-li napravit svět, musíme začít u sebe. Vyzbrojen důkazy, jak cenné jsou ženy ve vedoucích pozicích OSN, obhajuji posílení postavení žen všude: v parlamentech, na univerzitách i pouličních shromážděních, v soukromých rozhovorech s předními představiteli států, na setkáních s manažery firem i při těžkých rozhovorech s mocnými muži vládnoucími rigidním patriarchálním společnostem. Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí.

Při mém nástupu do funkce bylo ve světě devět parlamentů zcela bez účasti žen. Přičinili jsme se o snížení tohoto počtu na čtyři. V roce 2008 jsem zahájil kampaň „Společně za ukončení násilí na ženách“ (UNiTE to End Violence against Women). Připojily se k ní desítky ministrů, stovky zástupců parlamentů a miliony jednotlivců.

Byl jsem první muž, který se podepsal pod kampaň HeForShe a od té doby se k ní připojilo více než milion dalších mužů. Byl jsem na straně aktivistů volajících po zákazu ženské obřízky a oslavoval jsem přijetí historicky první rezoluce Valného shromáždění, která tento cíl podporuje. Souzním se všemi, kteří si uvědomují, že ženy mohou pomoci k úspěchu při uskutečňování odvážné agendy udržitelného rozvoje a prosazování pařížské dohody o klimatu.

Ve světle Mezinárodního dne žen mě rozhořčuje, že jsou ženám a dívkám stále upírána jejich práva. Naději mi ale dávají lidé, kteří jednají s vědomím, že posílené postavení žen vede k pokroku celé společnosti. Věnujme solidní finanční zdroje, odvážnou advokacii a nezlomnou politickou vůli cíli dosáhnout rovnosti pohlaví všude ve světě. Není větší investice do naší společné budoucnosti.


Habitat III: Praha hostí velkou konferenci OSN o budoucnosti měst

11.3.2016 



Ve dnech 16. – 18. března se v pražském Kongresovém centru koná evropská část globální konference OSN Habitat III. Tématem je bydlení v životaschopných městech. Na třídenní setkání přijedou do České republiky představitelé 56 států, mezinárodních organizací i světoví experti na urbanismus (např. mexický odborník na územní plánování David Ortega, dánský architekt Jan Gehl, bývalý hlavní architekt Moskvy Alexandr Kuzmin nebo výkonný ředitel programu UN HabitatJoan Clos, který byl téměř deset let starostou Barcelony a později španělským ministrem průmyslu a obchodu), zúčastní se i čeští experti a akademici. Na konferenci bude přijata Pražská deklarace, která bude sloužit jako podkladový dokument pro globální deklaraci (New Urban Agenda). Ta bude dojednána na globální konferenci o udržitelném rozvoji měst v ekvádorském Quitu v říjnu.

Konference Habitat je ojedinělou příležitostí vidět a osobně zažít jednání globální organizace. Účast je otevřena odborné i laické veřejnosti. Nutná je registrace, vstup je volný.  Vedle mezivládních jednání bude probíhat i mnoho zajímavých doprovodných akcí.

Pražské konference Habitat III se zúčastní i Informační centrum OSN v Praze s výstavou seznamující s agendou Cílů udržitelného rozvoje světa (SDGs), která vznikla ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky (odborem pro udržitelný rozvoj).

Foto: web konference Evropský Habitat


Klimatická akce pro šťastnou planetu

18.3.2016 



Co je to Mezinárodní den štěstí? Přirozeně, den, kdy chceme být šťastní. OSN připomíná tento mezinárodní den od roku 2013, protože štěstí je jedním ze základních smyslů života člověka.

Loni v září přijaly státy OSN 17 Cílů udržitelného rozvoje. To je nový program rozvoje celého světa na příštích 15 let. Zaměřuje se například na ukončení extrémní chudoby a hladu, snížení nerovností a rizik změny klimatu, zlepšování zdraví a vzdělání, na ochranu lesů a půdy a dosažení prosperity a spravedlnosti. Výsledkem pak bude lepší kvalita života a s tím související štěstí. S globálními cíli toho lze dosáhnout. Ve všech zemích. Pro všechny lidi.

Pro letošní den štěstí spojila Organizace spojených národů síly se slavnými postavičkami Angry Birds. Animovaní ambasadoři OSN nám pomohou zvýšit povědomí o tom, jak je důležité přijmout opatření na ochranu měnícího se klimatu pro zachování budoucnosti. Zveme všechny, aby kampaň podpořili. Třeba tím, že na sociálních médiích připojíte hashtag #AngryBirdsHappyPlanet.


Hodina Země

18.3.2016 



Je to akce nás všech. Je to způsob, jak vyjádřit a také sdělit ostatním, že změna klimatu je realitou a je jen na nás, na lidech, zda a jak dokážeme snížit její rizika. Loni v prosinci udělali představitelé států velký krok vpřed přijetím Pařížské dohody. Tím však nic nekončí, spíše začíná.

Hodina Země (Earth Hour) je symbolický akt jednotlivců, občanů, ale také institucí – měst a obcí, podniků, mezinárodních organizací, sportovních klubů a mnohých dalších. Vypnutím světla na 60 minut svět nezachráníme. Ale dáme najevo, že si svět chceme zachovat příhodný pro náš život. Že je to na nás, na lidech. Že to za nás nikdo jiný neudělá.

Letos nám v tom pomohou i noví čestní ambasadoři OSN, Angry Birds.

Kdy? V sobotu 19. března ve 20:30 místního času. Kde? Všude na světě.


70 let Mezinárodního soudního dvora

19.4.2016 



Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. Pokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN.

Soud dosud rozhodl celkem 155 sporů mezi státy (1947–2013). Patří mezi ně například spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko).

Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.

Z rozhodnutí soudu 

V roce 2004 například jednomyslně potvrdil, že zeď, kterou postavil Izrael na okupovaných palestinských územích, je porušením mezinárodního práva. V témže roce rozhodl hraniční spor mezi Nigérií a Kamerunem a suverenitu nad hlavním sporným územím, poloostrovem Bakassi, přisoudil Kamerunu.

Mezi nejnovější případy soudu patří spor mezi Chorvatskem a Srbskem o uplatňování Úmluvy o zločinu genocidy (soud v roce 2015 rozhodl, že během války v bývalé Jugoslávii se ani jedna země nedopustila na obyvatelstvu té druhé zločinu genocidy). V březnu 2014 soud rozhodl proti Japonsku ve sporu s Austrálií o lovu velryb v Arktické oblasti. Stále nedořešený zůstává spor mezi Marshallovými ostrovy a Velkou Británií ve věci jaderného odzbrojování.


Stane se Pařížská dohoda o změně klimatu nejrychleji akceptovanou mezinárodní úmluvou?

20.4.2016 



V pátek 22. dubna – symbolicky na Den Země – proběhne v sídle OSN v New Yorku slavnostní zahájení ratifikačního procesu Pařížské dohody, kterou státy přijaly loni v prosinci.

Datum zahájení podpisu stanoví samotná Pařížská dohoda. Tato mezinárodní smlouva bude otevřena k podpisu ze strany států až do 21. dubna 2017.

Do New Yorku se v pátek sjedou zástupci států světa. Více než 60 z nich bude zastoupeno na nejvyšší úrovni. Více než 160 států deklarovalo, že k podpisu Pařížské dohody přistoupí hned v úvodní den. Byl by tak překonán historický rekord. Dosud nejvíce podpisů v úvodní den ratifikace získala Úmluva OSN o mořském právu. V jamajském Montego Bay ji v roce 1982 podepsalo 119 států.

Pařížská dohoda vstoupí v platnost 30 dnů poté, co bude ratifikována (a ratifikační listiny uloženy u generálního tajemníka OSN) nejméně 55 státy, které v součtu vypouštějí nejméně 55 % celkového objemu skleníkových plynů. Některé státy již daly najevo, že své ratifikační listiny deponují ihned po podpisu smlouvy 22. dubna.

Slavnostního aktu v New Yorku se zúčastní i představitelé občanské společnosti a soukromé sféry, kteří se zapojí do debat o navyšování finančních prostředků na klimatická opatření a ve prospěch udržitelného rozvoje. Diskuse se budou točit i kolem toho, jak zajistit splnění hlavního cíle Pařížské dohody – udržet růst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia do konce tohoto století.

Paříž byla historickou událostí. Je to ale jen začátek. Musíme co nejrychleji zvýšit úsilí v reakci na změnu klimatu. Chtěl bych všechny země vyzvat k podpisu Pařížské dohody 22. dubna, abychom tak mohli přání proměnit v činy,“ říká k páteční události v New Yorku generální tajemník OSN.


Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

10.5.2016 



generální tajemník Pan Ki-mun

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

V důsledku válek, porušování lidských práv, nedostatečného rozvoje, změny klimatu a přírodních katastrof opouští domovy mnohem více lidí než kdykoliv od doby, kdy máme spolehlivá data. Více než 60 milionů lidí, z nichž polovinu tvoří děti, je na útěku před násilím nebo pronásledováním. Dalších 225 milionů jsou migranti, kteří odešli ze své země za lepšími příležitostmi nebo jen aby přežili.

Nepotýkáme se ale s krizí čísel. Jde o krizi solidarity. Téměř 90 procent všech uprchlíků ve světě našlo útočiště v rozvojových zemích. V osmi státech pobývá více než polovina celkového počtu uprchlíků. Pouhých deset zemí poskytuje 75 procent prostředků do rozpočtu OSN určeného na ulehčení a řešení situace uprchlíků.

Sdílení odpovědnosti

Při rovnoměrném rozložení odpovědnosti by pro hostitelské země žádná krize neexistovala. Poskytnout pomoc je v našich možnostech a máme dost znalostí, abychom velký pohyb uprchlíků a migrantů zvládli. Přesto dáváme příliš často průchod strachu a neznalosti. Potřeby lidí jsou přehlíženy a xenofobie přehlušuje rozum.

Státy sousedící s ohnisky této krize každý den zápasí, aby se s ní dokázaly vyrovnat. 19. září se ve Valném shromáždění nejvyšší představitelé států budou zabývat posílením společného dlouhodobého úsilí. Na podporu tohoto procesu jsem vydal zprávu „V bezpečí a důstojnosti“ (In Safety and Dignity), která obsahuje doporučení, jak by mohl svět společně postupovat efektivněji.

Společná lidskost i boj proti organizovanému zločinu

Začít musíme tím, že se přihlásíme ke společné lidskosti. Miliony migrantů a uprchlíků jsou vystaveni extrémním útrapám. Tisíce jich zahynuly ve Středozemním a Andamanském moři, v oblasti Sahelu či ve Střední Americe. Uprchlíci a migranti ale nejsou jednolitá skupina „těch druhých“. Jsou stejně rozmanití, jako celé lidské společenství. Pohyb lidí je nezpochybnitelným globálním jevem, který vyžaduje globální sdílení odpovědnosti.

Za druhé, uprchlíci a migranti ani zdaleka nejsou hrozbou: přispívají k růstu a rozvoji hostitelských zemí i zemí svého původu. Čím lépe se nově příchozí integrují, tím větší bude jejich přínos. Potřebujeme se proto více zaměřit na jejich společenské i ekonomické začlenění.

Za třetí, lídři na celostátní i komunální úrovni mají odpovědnost veřejně odsoudit diskriminaci a intoleranci a postavit se na odpor těm, kteří se snaží získat voličské hlasy šířením strachu a rozdělováním společnosti. Situace vyžaduje stavět mezi lidmi mosty, ne zdi.

Za čtvrté, musíme věnovat větší pozornost příčinám nuceného přesídlování. OSN dlouhodobě posiluje oblast prevence konfliktů, mírového řešení sporů a řešení případů porušování lidských práv dříve, než se situace vyhrotí. Jedním z účinných nových nástrojů je Agenda 2030. Loni se na ní shodlo všech 193 členských států OSN. Součástí tohoto globálního programu rozvoje je i výrazné zaměření pozornosti na spravedlnost, instituce a soudržné společnosti.

Za páté, musíme posílit mezinárodní systémy na zvládání rozsáhlého pohybu lidí tak, aby byly naplňovány standardy lidských práv a poskytnuta nezbytná ochrana. Státy musí dodržet své mezinárodně-právní závazky, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Země, kam uprchlíci dorazí nejdříve, by neměly být nuceny nést celé břímě samy. Ve své zprávě proto navrhuji vytvořit „globální pakt pro sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům“.

Posílit musíme boj proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, zlepšit ochranu lidí, kteří se vydali na cestu a zajistit jejich bezpečí a důstojné zacházení na hranicích. Organizované a legální trasy pro migranty a uprchlíky budou klíčem k tomu, aby lidé ze zoufalství nebyli nuceni obracet se na zločinecké sítě. Počty migrantů budou pravděpodobně i nadále růst v důsledku nedostatku pracovních a obchodních příležitostí, kvůli snadným podmínkám k cestování a komunikaci, i kvůli vzrůstající nerovnosti a změně klimatu. Navrhuji proto zlepšit globální kontrolu nad touto oblastí prostřednictvím „globálního paktu pro bezpečnou, organizovanou a zákonnou migraci“.

Chopit se příležitosti

Uprchlická a migrační krize ani v nejmenším není nepřekonatelná, ale státy na ni nemohou reagovat izolovaně. Milionům uprchlíků a migrantů jsou v současné době upírána základní práva a svět sám sebe připravuje o přínos, který uprchlíci a migranti mohou přinést.

Světový humanitární summit, který svolávám do Istanbulu na 23. a 24. května, bude usilovat o nové závazky států a dalších hráčů pro spolupráci při ochraně lidí a na posilování odolnosti. Od jednání Valného shromáždění v září očekávám, že nastíní možná řešení bezprostředních problémů uprchlictví a migrace, a že dosáhne závazku světových lídrů k těsnější globální spolupráci v této oblasti.

V průběhu tisíciletí lidé vždy putovali z místa na místo, ať už z vlastní volby nebo pod tlakem hrozeb. Putovat budou i v nejbližší budoucnosti. Jen za předpokladu, že dostojíme své povinnosti chránit prchající před pronásledováním a násilím a chopíme se příležitosti, kterou migranti představují, dosáhneme příznivější a spravedlivější budoucnosti pro všechny.


Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

20.5.2016 



Stephen O’Brien

Do Istanbulu se na první Světový humanitární summit sjíždějí vedoucí představitelé států a vlád, mezinárodních agentur, soukromého i občanského sektoru. Pro uspořádání takového summitu je hned několik zásadních důvodů: nekončící konflikty, které způsobují obrovské utrpení, rozsáhlé vysídlování a politický i ekonomický chaos; do očí bijící porušování mezinárodního humanitárního práva; hlad a dětská podvýživa, silnější a častější přírodní katastrofy zapříčiněné změnou klimatu; a sílící nerovnost, která nechává miliony lidí mimo jakoukoli naději na rozvoj.

Statistiky jsou alarmující: přes 130 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc či ochranu a jejich počet roste. Více než 40,8 milionu lidí muselo v důsledku konfliktu a násilí opustit domov, ale zůstali ve svých zemích. Dalších 20,5 milionu muselo uprchnout do jiných zemí. Jen loni připravily přírodní katastrofy o domov 19,2 milionu lidí ve 113 zemích.

OSN spolu s dalšími humanitárními organizacemi usiluje získat od dárců téměř 21 miliard USD na okamžitou životně důležitou pomoc alespoň pro ty nejzranitelnější – pro přibližně 91 milionů lidí. Po šesti měsících stále chybí celých 17 miliard dolarů. Naši schopnost pomoci lidem, z nichž mnozí přišli o všechno, to znemožňuje.

Když generální tajemník OSN před čtyřmi lety vyzval ke svolání historicky prvního humanitárního summitu, uvědomoval si, že situace je neudržitelná. Potřeba takového setkání je teď ještě naléhavější, než se mohlo tehdy zdát. Představitelé států se musí utkat s realitou humanitárních potřeb světa, jež se začínají vymykat kontrole.

V Istanbulu máme velkou příležitost uvést do života ambiciózní program, kterým můžeme změnit způsob zmírňování a především prevence utrpení milionů lidí ve světě. Pro začátek musí političtí lídři přijmout společnou odpovědnost s vědomím, že jediný způsob, jak snížit lidské utrpení v takovém měřítku, je zaměřit se na schopnost konfliktům předcházet a ukončovat je. To bude vyžadovat více podpory stability a přiznat preventivní diplomacii důležitost, která jí náleží.

Vrcholní politici nesmí nadále přehlížet případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Je závazné pro všechny státy i nestátní ozbrojené skupiny. V současných konfliktech je mezinárodní právo porušováno beztrestně: civilisté jsou zabíjeni doma, v nemocnicích, nebo jsou drženi v obklíčení až do vyhladovění. Humanitární pracovníci a zdravotníci, kteří se jim snaží pomáhat, se stávají cílem fatálních útoků, které nemají nic společného s pravidly vedení války.

Summit musí uvést do praxe také závazky, které byly loni začleněny do globální agendy udržitelného rozvoje, tedy nezapomínat ani na ty, kteří zůstávají přehlíženi na okraji společnosti. Naslouchejme volání lidí postižených krizí: nechtějí pouze přežít a být ochráněni. Chtějí i naději, že zase bude lépe. Musíme se zaměřit na to, aby ubylo důvodů k poskytování pomoci a posílit odolnost.

To nebude možné, pokud nenajdeme účinnější způsoby financování. Summit vyzve lídry států k závazku snížit do roku 2030 na polovinu počet vnitřně vysídlených osob – ze současných 40 milionů na 20 milionů.

V uplynulých desetiletích zlepšili humanitární pracovníci všechny aspekty své práce: analýzy jsou důkladnější, zlepšila se spolupráce i standardy výkonu humanitární práce, byly posíleny místní i národní kapacity. Přesto se nesmíme zastavit. Musíme jít dál a usilovat o větší efektivitu při záchraně a ochraně životů. Proto by na summitu měla být přijata „Velká dohoda“ mezi dárci a humanitárními agenturami. Její součástí bude během příštích pěti let převést jednu miliardu USD z úspor z vyšší efektivity práce do nárazníkových oblastí.

Uvědomujeme si, že tyto změny nebudou příliš snadné. Dojde i na nesouhlas a bude třeba kompromisů. Summit je ale historickou, průlomovou příležitostí a je naší morální odpovědností jednat: pokud to neuděláme, zaplatíme příliš vysokou cenu.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN a koordinátor humanitární pomoci

@WHSummit #sharehumanity
Zpráva generálního tajemníka OSN pro summit One Humanity: Shared Responsibility
Další dokumenty vztahující se k summitu v Instanbulu


Humanitární summit: Společná lidskost

24.5.2016 



„Sešli jsme se, protože globální humanitární systém je pod nebývalým tlakem. Svolal jsem tento summit před čtyřmi roky kvůli rostoucím humanitárním potřebám a snižující se politické vůli je řešit. Naléhavost situace od té doby jen vzrostla,“ řekl v úvodu Světového humanitárního summitu v Istanbulu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Tři měsíce před zahájením summitu předložil státům hodnotící zprávu, která otevírá témata k diskusi a následné akci. Zpráva je výsledkem konzultací s více než 20 tisíci humanitárními pracovníky, odborníky, politiky, i s lidmi, kteří jsou příjemci humanitární pomoci z celkem 150 zemí světa.

Stephen O’Brien, humanitární koordinátor OSN: Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Po dva dny jednají v Istanbulu hlavní aktéři zainteresovaní na zlepšování globálního humanitárního systému. Do hlavního města Turecka přijelo i 65 nejvyšších představitelů států a vlád. Prioritní témata summitu jsou: prevence a ukončování konfliktů, respektování pravidel vedení války, zaměřit pozornost na všechny potřebné, snižování potřeb humanitární pomoci a zlepšení systému financování. „Jsme tu proto, abychom vytvořili novou budoucnost. Jsme jedno lidstvo a máme společnou odpovědnost,“ řekl šéf OSN.

Předseda Valného shromáždění Mogens Lykketoft ve svém úvodním projevu upozornil, že se summitem jsou spojena velká očekávání. „Je čas ukončit konflikty, z nichž pramení současná krize, zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva a volat k odpovědnosti ty, kdo je porušují. Je nutné zefektivnit humanitární systém.“

Úvod summitu ale patřil především těm, ke kterým humanitární pomoc míří. V emotivních projevech připomněli zkoušky, jimiž museli projít. A také své rozhodnutí pomáhat teď druhým. Jedním z nich byl Victor Ochen, bývalý dětský voják z Ugandy. Mluvil o vyrůstání v prostředí násilí. Když mu bylo 13, vybral si jinou cestu. V uprchlickém táboře, kde se ocitl, založil iniciativu pro mír a začal se angažovat v odrazování dětí a mladistvých od připojení se k ozbrojeným skupinám.

Victoria Arnaiz-Lantingová popsala svoji zkušenost z humanitární krize, kterou na Filipíny v roce 2013 přinesl tajfun Haiyan. Přes mnoho obětí na životech, množství zranění a škody na majetku se lidé dokázali z pohormy neuveřitelně rychle vzpamatovat. Podobné katastrofy postihují více než 200 miliónů lidí ročně, proto by se součástí našeho života měla stát připravenost a schopnost místních lidí a komunit se s následky takových pohrom vyrovnat.

Adeeb Ateeq se v Sýrii zapojil do vyhledávání a likvidace nášlapných min. Jeho samotného připravila mina o nohu. „Mým cílem je chránit životy nevinných lidí,“ řekl účastníkům Summitu. Ve světě zabije nebo zmrzačí miny jednoho člověka každých 20 minut. Civilisté tvoří 80 % obětí min, vojáci zbylých 20 %. Na začátku minulého století byl poměr přesně opačný.


Světový den životního prostředí 2016: Za záchranu divočiny

1.6.2016 



Obchod se zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody má ničivý dopad na biodiverzitu a přírodní dědictví. Ohrožuje celé druhy. Zabíjení zvířat a pašování bohatství divočiny má neblahý vliv na ekonomiku a ekosystémy, živí organizovaný zločin a korupci všude ve světě.

Symbolem zločinů ohrožujících divokou přírodu se stali sloni, nosorožci, tygři, gorily a mořské želvy. V roce 2011 vyhynul ve Vietnamu vzácný nosorožec jávský a téhož roku zmizeli v Kamerunu poslední nosorožci černí. Velcí lidoopi vymizeli v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Další země mohou rychle následovat. Mezi méně známé oběti patří zoborožec štítnatý, luskouni, dále divoké orchideje nebo tropické dřeviny: i květiny a stromy patří k divoké přírodě!

Boj proti ilegálnímu obchodu, který zahrnuje posilování politik, informační kampaně i komunitní ochranu přírody a prosazování práva, má za sebou úspěchy. Přesto ale zůstává ohrožena řada druhů a bude zapotřebí soustředěného a soustavného úsilí každého z nás, abychom dokázali vývoj zvrátit.

Jak to můžeme udělat? 

Je nutné, aby si mnohem více lidí uvědomilo, jak tento špinavý ilegální byznys poškozuje životní prostředí, živobytí lidí i bezpečnost. Musíme změnit své chování i zvyky tak, aby přestala existovat poptávka po produktech z divoké přírody. Více informovanosti přiměje vlády a mezinárodní organizace přijmout a uvést v platnost tvrdší zákony a zakročit proti těm, kdo by je i dál chtěli porušovat.

Téma letošního Světového dne životního prostředí – Go Wild for Life – vyzývá k zaměření pozornosti na všechny ohrožené druhy a k podniknutí kroků na jejich záchranu pro budoucí generace. Může se jednat o zvířata a rostliny ve vašem regionu i v celosvětovém měřítku. Každý vyhynulý místní druh zvyšuje celkový počet celosvětově vyhynulých druhů! Ať jste kdokoliv a žijete kdekoliv: držte se nulové tolerance ilegálního obchodu s  produkty z divoké přírody!

Fakta a čísla

2010-2012 bylo vybito 100 tisíc afrických slonů z populace čítající téměř 500 tisíc jedinců

Od roku 2009 se populace afrických savanových slonů zmenšila v Tanzánii o 60 % a v Mozambiku o 50 %

2009 – 2014 bylo z Afriky ilegálně vyvezeno 170 tun slonoviny

2002 -2011 zaznamenala populace afrických pralesních slonů 2/3 pokles v důsledku pytláctví

2015 zabili pytláci 1 338 nosorožců (Zdroj: Mezinárodní unie na ochranu přírody)

2007 – 2015 se počet nosorožců zabitých pytláky v JAR 90násobně zvýšil – ze 13 v roce 2007 na 1 175 v roce 2015

2016 vyhynuli šimpanzi v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Každoročně se sníží populace velkých lidoopů o 3 tisíce. 70 % všech odchycených velkých lidoopů jsou orangutani

Luskouni jsou nejčastěji ilegálně obchodovanými savci na světě. Za poslední desetiletí jich z divoké přírody zmizelo víc než milion

Roční objem ilegálního obchodu s divokými zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody se odhaduje na 15 – 20 miliard USDJedná se o jeden z největších ilegálních byznysů ve světě (spolu s drogami, zbraněmi a lidmi)

Podle údajů organizace Thin Green Line zavraždili lidé zapojení do ilegálního byznysu se zvířaty a rostlinami z divoké přírody během posledních 10 let tisíc pracovníků národních parků

Podle odhadů je roční objem ilegálního, neohlášeného a neregulovaného rybolovu 11 – 26 milionů tun rybFinanční hodnota tohoto ilegálního byznysu dosahuje 10 – 23 miliard USD. V důsledku se zásoby ryb vyčerpávají, ceny rybího masa zvyšují a rybáři přicházejí o obživu

40 % vnitrostátních konfliktů v posledních 60 letech souviselo s přírodními zdroji

80 % velkých ozbrojených konfliktů se během posledních 50 let odehrálo v lokalitách bohatých na biodiverzitu

Ochrana divoce žijících zvířat a ekosystémů je prospěšná pro cestovní ruch. Ten subsaharské Africe přinesl v roce 2012 více než 36 miliard USD a tvořil 7 % HDP

Každá živá gorila znamená pro Ugandu ročně 1 milion USD na zisku z cestovního ruchu. Rwanda, známá svými horskými gorilami, vydělala v roce 2014 na ekoturistice 304 milionů dolarů (nárůst o 10 milionů USD oproti roku 2013)

V září 2015 dva největší světové trhy se slonovinou – Čína a USA – oznámily ukončení svých mezinárodních i domácích obchodů s tímto přírodním produktem

Tvrdší pokuty za pytláctví a zrychlení práce soudního systému pomohly Nepálu eliminovat pytláctví na nosorožcích. Populace nosorožců se tak rozrostla o 1/5

V květnu 2015 bylo v rámci transkontinentální Operace Kobra III zadrženo 139 osob a zabaveno přes 247 dodávek obsahujících slonovinu, léčivé rostliny, nosorožčí rohy, luskouny a řadu dalších zvířat a produktů.

O Světovém dni životního prostředí

Od roku 1974 se zaměřuje na osvětu a ochranu životního prostředí. Je připomínán ve více než 100 zemích. Je to především „den pro veřejnost“, který podněcuje lidi udělat „něco“ pro planetu a se stát nositeli změny. „Něco“ může mít rozsah místní, národní i globální, může jít o individální i hromadnou akci. V dosavadní historii Světového dne životního prostředí se akcí na ochranu životního prostředí zúčastnily miliony lidí z celého světa. Jejich spojená energie má příznivý dopad na celou planetu.

#WildforLife #WED2016


Zdravé oceány – zdravá planeta: 8. červen je Světovým dnem oceánů

7.6.2016 



Světové oceány – jejich teplota, chemické složení a procesy, proudy a život v nich – jsou řídící silou globálních systémů, které činí Zemi obyvatelnou pro lidstvo.

Dešťová voda, pitná voda, počasí, klimatické podmínky, linie pobřeží, velká část naší potravy a dokonce i kyslík ve vzduchu, který dýcháme – to všecho v konečném důsledku závisí na mořích, která je vytvářejí a regulují. V průběhu historie poskytovaly oceány a moře nezbytné cesty pro obchod a dopravu. Péče o tento nepostradatelný přírodní zdroj je základem udržitelné budoucnosti.

Fakta o oceánech

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, obsahují 97 procent zásob vody na Zemi a tvoří 99 procent objemu životního prostoru na planetě.
  • Živobytí více než 3 miliard lidí závisí na mořské a pobřežní biodiverzitě
  • Celosvětová tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví, která na nich jsou závislá, se odhaduje na 3 biliony dolarů nebo 5 procent globálního HDP.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc známých druhů, avšak jejich skutečný počet může dosahovat řádově milionů.
  • Oceány absorbují kolem 30 procent oxidu uhličitého vyprodukovaného lidmi, čímž zmírňují dopady globálního oteplování.
  • Oceány jsou největším světovým zdrojem bílkovin a jejich hlavním zdrojem pro více než 2,6 miliardy lidí.
  • Mořský rybolov přímo nebo nepřímo dává práci více než 200 tisícům lidí.
  • Dotace na rybaření přispívají k rychlému vyčerpávání řady druhů ryb a jsou překážkou v úsilí udržet a obnovit světový rybolov a na něm závislá zaměstnání. Zároveň jsou příčinou toho, že světový rybolov generuje ročně o 50 miliard dolarů méně, než by mohl.
  • Téměř 40 % světových oceánů je těžce zasaženo lidskou aktivitou, která způsobuje například znečištění, vyčerpávání zdrojů ryb a poškození pobřežního habitatu.

Ve svém poselství k letošnímu Světovému dni oceánů generální tajemník OSN Pan Ki-mun říká: „Víme, že přestože jsou oceány zdánlivě nekonečné, jejich schopnost snášet důsledky lidské činnosti je omezená, zejména když se musejí zároveň vyrovnávat s hrozbami, které přináší změna klimatu. Potřebujeme neodkladně podniknout na celosvětové úrovni kroky, které by ulevily oceánům od zátěže, jíž čelí a ochránily je od budoucích nebezpečí, jejichž vlivem by se mohly octnout za hranicí své odolnosti. … Přijměme u příležitosti Světového dne oceánů závazek oceány chránit a jejich darů využívat mírumilovně, spravedlivě a udržitelně s ohledem na příští generace. Zdravé oceány jsou nezbytné pro zdraví planety i zdravou budoucnost nás všech.“


Spravedlivé trhy pro spravedlivé společnosti

17.6.2016 



Jurij Fedotov, výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu

Rozruch kolem takzvaných Panama Papers znovu obrátil pozornost k trendům v globálních finančních systémech. Není nezbytně nejdůležitější, jestli lidé, kteří jsou v Panama Papers jmenováni, porušují zákony. Co je důležité je fakt, že pod hladinou finančních vod se nachází dostatek jeskyní, ve kterých lze ukrýt velkou část pokladu.

Některé z těchto peněz nepochybně pocházejí z nelegálních zdrojů. Z publikace Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu „Odhad nelegálních finančních toků“, která vyšla již před pěti lety, vyplývá, že roční objem vypraných peněz z trestné činnosti dosahuje okolo 1,5 bilionu USD. A to je pravděpodobně jen velmi konzervativní odhad.

Nejde ale jen o ilegálně získané peníze proudící finančními systémy. Finanční důvěru a hodnověrnost vlád narušuje i korupce. Tento endemický zločin nezměrně poškozuje naše společnosti, zejména její slabé a zranitelné členy. Peníze, o které vlády přijdou, chybí na výstavbu škol a nemocnic nebo nezbytné infrastruktury, jako jsou silnice a mosty.

To by mělo stačit k rozptýlení přetrvávajícího názoru, že korupce je zločin, který nezanechává oběti. Obětí jsou celé zástupy: jednotlivců, na které doléhá, že korupce „odčaruje“ finanční zdroje potřebné pro základní služby.

Korupce je moderním důkazem staré dětské říkanky, v níž jediný chybějící hřebíček vedl ke ztrátě celého království. Korupce se řídí stejnou logikou. Neměří se však  ztracenými královstvími, nýbrž generacemi ztracených příležitostí a zmařených nadějí.

Schopnost korupce podrývat společnosti a brzdit vývoj výslovně uvádí rozvojová Agenda 2030 v cíli č. 16, který volá po významném omezení korupce a úplatkářství.

Objevují se však i náznaky, že vítr se obrací. Jedním z těch viditelných je přelomová úmluva OSN proti korupci (UNCAC). Jedná se o jediný univerzální právní protikorupční nástroj, založený na inovativních protikorupčních standardech uplatnitelných ve veřejné i soukromé sféře. Úmluva mění postoje a spolu s tím i životy.

Zapojení soukromé sféry je nezbytné. Vlády nemohou s těžkým břemenem zápolit samy. Je nutné úzce spolupracovat. Soukromý sektor se naštěstí takovým směrem ubírá. Podniky si uvědomují, že v boji proti korupci lze jedině získat. Obchodu se daří tam, kde jsou zákony jasně definované a spravedlivě uplatňované.

Abych přispěl k pozitivnímu vývoji, navrhuji čtyři důležité kroky, které je třeba podniknout.

Za prvé, státy musí vytvořit vlastní zákony nezbytné k tomu, aby UNCAC na místní úrovni nebyla bezzubá. Za druhé, orgány činné v trestním řízení musí mít pravomoc a nezávislost k vyšetřování a souzení korupce. Za třetí, vše, co děláme, musí být založeno na spolupráci. A nakonec je třeba podpořit mechanismus navracení majetku, aby bylo možné identifikovat, zadržet a vrátit zisky z kriminální činnosti.

Náš cíl musí být následující: žádné peníze odcizené kterékoliv rozvojové zemi nesmí zůstat nepovšimnuty v zahraniční bance nebo daňovém ráji. Všechny se musí vrátit. To však nemůžeme dokázat sami. Přispět k našemu úsilí může soukromý sektor. UNCAC může pomoci. Její jedinečnou tržní hodnotou jsou její dosah a globální věrohodnost.

V nedávné minulosti přijali lidé korupci a úplatkářství jako součást každodenního života. Nyní je odmítají. Ještě jsme je ale nezkrotili a pokud polevíme, mohou se vrátit a pomstít se. OSN se snaží pomáhat při zlepšování životů a nastolování větší rovnosti. Firmy usilují o integritu, odpovědnost a transparentnost. Spojme své úsilí tak, abychom zajistili existenci spravedlivých trhů ve spravedlivých společnostech.


Stojíme společně #ZaUprchlíky

17.6.2016 



Nucená migrace dosáhla dosud nevídaných rozměrů. Počet lidí na útěku před násilím přesáhl 65 milionů…. Musíme se postavit za miliony lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy a zajistit ochranu jejich práv a důstojnosti, ať se ocitnou kdekoli. Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení, říká k letošnímu Světovému dni uprchlíků šéf OSN Pan Ki-mun. (Celý text jeho prohlášení)

Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR upozorňuje, že právě teď je ta správná chvíle dát najevo státníkům a politikům, že veřejné mínění stojí za uprchlíky. Na Světový den uprchlíků, který každoročně připadá na 20. červen, otevře UNHCR k podpisům petici nazvanou #WithRefugees #ZaUprchlíky, vyzývající vlády, aby společně uprchlíkům pomohly. Petice bude předána 19. září v sídle OSN v New Yorku na zvláštním summitu o uprchlících a migrantech. Petice vyzývá vlády, aby společným úsilím zajistily, že:

  • každé dítě uprchlíků bude mít příležitost ke vzdělávání
  • každá uprchlická rodina najde nějaké bezpečné útočiště
  • každý uprchlík bude mít příležitost pracovat nebo se rekvalifikovat a přispět k rozvoji společností, které mu dají šanci

Světový den uprchlíků byl vyhlášen v roce 2000 Valným shromážděním OSN. Tisíce akcí po celém světě připomenou již toto pondělí den uprchlíků. V Brně pořádá kancelář UNHCR v České republice happening na Masarykově univerzitě. Čeká na vás brunch s jídlem z celého světa a program, v jehož rámci můžete zjistit, jak se žije uprchlíkům v České republice, jak vypadá dobrovolnická pomoc a jak se můžete sami zapojit. Součásti programu bude promítání krátkých tematických dokumentů; beseda s uprchlíky žijícími v ČR, představení dobrovolnické databáze UNHCR, beseda s dobrovolníky pomáhajícími uprchlíkům v ČR, benefiční prodej.


Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení. Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků

19.6.2016 



Nucená migrace dosáhla dosud nevídaných rozměrů. Počet lidí na útěku před násilím přesáhl 65 milionů. Nové i přetrvávající konflikty a projevy násilí a perzekuce nutí lidi vydat se na útěk za bezpečím do jiných částí své země nebo překročit hranice a stát se uprchlíky či žadateli o azyl. Další žijí v dlouhodobém exilu, protože řešení vleklých konfliktů je v nedohlednu. Na konci roku 2015 bylo ve světě 21,3 milionu uprchlíků, 3,2 milionu žadatelů o azyl (již zařazených do procesu) a 40,8 milionu lidí tzv. vnitřně vysídlených, kteří na útěku zůstali uvnitř hranic své země.

Světový den uprchlíků je příležitostí společně se zamyslet nad ničivým dopadem válek a pronásledování na životy těch, kteří byli nuceni utéct. Měli bychom ocenit jejich odvahu a odolnost. Je to také dobrá příležitost vzdát hold komunitám a státům, které se rozhodly uprchlíky přijmout. Často se tak děje ve vzdálených pohraničních oblastech postižených chudobou, nestabilitou a velkou nezaměstnaností a mimo pozornost mezinárodního společenství. Devět z deseti uprchlíků v současné době žijí v chudých a středně-příjmových zemích, které se pohybují na pokraji konfliktu.

V průběhu loňského roku se více než milion uprchlíků a migrantů dostalo do Evropy přes Středozemní moře na malých a často nebezpečných plavidlech. Tisíce z nich břehů Evropy nedosáhly a staly se mementem našeho kolektivního selhání. V některých oblastech v souvislosti s tím posílila rozdělující rétorika, narostla xenofobie i restrikce v přístupu k azylu. Duch sdílené odpovědnosti nahradily nenávistné projevy intolerance. Jsme svědky znepokojivého nárůstu ve využívání detencí a budování plotů a dalších bariér.

Protiuprchlická rétorika je tak silná, že je snadné přeslechnout hlasy, které říkají: vítejte. Ale existují a existují na celém světě. V průběhu loňského roku jsme byli v mnoha státech a regionech svědky přívalu soucitu a solidarity. Běžní lidé otevřely svá srdce a domovy uprchlíkům a některé státy přivítaly nově příchozí, přestože v nich mnoho uprchlíků již přebývá.

Je nutné, aby byly tyto pozitivní příklady následovány. Naše reakce na uprchlíky musí vycházet ze společných hodnot sdílení odpovědnosti, nediskriminace, lidských práv a mezinárodních úmluv o uprchlících. Respektována musí být zásada non-refoulement (zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv – pozn. překl.). Plenární zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni, které se 19. září bude zabývat problémem rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů, bude historickou příležitostí k dosažení globální dohody a k závazku společné akce a posílení sdílené odpovědnosti za uprchlíky.

Musíme se postavit za miliony lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy a zajistit ochranu jejich práv a důstojnosti, ať se ocitnou kdekoli. Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení.


Filippo Grandi: UNHCR je na straně uprchlíků každý den

20.6.2016 



UNHCR, úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vyhlašuje vždy 20. června Světový den uprchlíků, jehož cílem je upozornit na odvahu a úsilí rodin, které jsou nuceny prchat před válkou či pronásledováním. Každý rok se také UNHCR snaží najít v globální statistice, kterou zveřejňuje, jiskřičku naděje, že se světu daří nacházet řešení traumat, která musejí uprchlíci zažívat každý den. Letos se však tato příznivá znamení hledají obtížně.

Počet, složitost a délka trvání dnešních konfliktů bohužel znamenají, že rozsah nuceného vysídlení nyní dosáhl míry, kterou svět nezažil od založení samotné OSN: na celém světě je nyní vykořeněno více než 60 milionů lidí. Každý den přinášejí média zprávy o dalších uprchlických tragédiích, o dětech, matkách a otcích, kteří přicházejí o život v zoufalé snaze uniknout násilí.

Na pozadí těchto tragických událostí přitom rozvratná politická rétorika o otázkách azylu a migrace i znepokojivá míra xenofobie společně ohrožují mezinárodní dohody, které chrání osoby nucené prchat před válkou či pronásledováním.

Namísto sdílení břemene jsme svědky zavírání hranic, namísto politické vůle se objevuje politická paralýza. S následky se přitom musejí potýkat humanitární organizace jako ta, již zastupuji, a přitom s omezenými rozpočty bojují za záchranu lidských životů.

Přesto máme důvod k naději. Navzdory opakovaným záštiplným výlevům v médiích jsme často svědky projevů štědrosti ze strany hostitelských společenství, jednotlivců i rodin, které uprchlíkům otevírají své domovy.

Tito obyčejní lidé nevidí v uprchlících žebráky, konkurenty na trhu práce ani teroristy, nýbrž lidi, jako jsem já či vy, kterým životy narušila válka. Svoji prostou solidaritu konají na celém světě, každý den.

Podle názoru UNHCR bude rok 2016 v otázkách uprchlictví zlomový. Jelikož se války vymykají jakékoli kontrole, jsme přesvědčeni, že letos musíme převzít kolektivní odpovědnost a konat tak, aby došlo k ukončení konfliktů, jež nutí lidi utíkat, a přitom pomáhat milionům lidí, jimž toto násilí zničilo život.

Čelní světoví představitelé již nesmějí pasivně přihlížet rozsáhlým a zbytečným ztrátám na životech. Řešení pomoci uprchlíkům musíme hledat promyšleně. Musíme nacházet humánní a důstojné způsoby, jak zajistit, aby uprchlíci nemuseli riskovat životy svoje ani svých blízkých, když jsou ve snaze dostat se do bezpečí vydáni na milost a nemilost bezohledných převaděčů či vratkých člunů.

Historické zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni dne 19. září, které se bude zabývat rozsáhlými pohyby uprchlíků a migrantů, bude pro všechny z nás prověrkou. Chopí se vlády této příležitosti a začnou sdílet odpovědnost za uprchlíky v duchu globální solidarity tak, jak požadují základní principy mezinárodního uprchlického práva? A nejen to – poskytnou také svůj spravedlivý díl pomoci lidem, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů a přišli o všechno bez vlastního zavinění?

UNHCR je na straně uprchlíků (#WithRefugees), nejen ve Světový den uprchlíků, ale každý den – a chceme, aby 19. září byl na straně uprchlíků i celý svět.Podaří-li se nám to, můžeme čelným světovým představitelům vyslat signál, že nastal čas jednat.


Nové: Světová zpráva o drogách

24.6.2016 



Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) vydal svou výroční zprávu World Drug Report za rok 2015. Počet lidí závislých na drogách v roce 2014 dosáhl přibližně 29 milionů, asi o dva miliony více než v předchozím roce. V roce 2014 zkusilo asi 250 milionů lidí alespoň jednou drogu. To je stejné číslo jako v předešlých čtyřech letech.

Zpráva vychází krátce po dubnovém zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o drogové problematice. Z něho vzešlo několik konkrétních doporučení pro státy na snižování dopadu drog. Ještě před zasedáním Valného shromáždění vydala agentura OSN UNIADS zprávu Do no harm, podle které neschopnost řady států přijmout drogové politiky založené na zdravotním přístupu a lidských právech vedly k nulovému snížení nových infekcí HIV u lidí, kteří v letech 2010 až 2014 užívali injekčně drogy.

„SVĚTOVÁ ZPRÁVA O DROGÁCH PŘEDKLÁDÁ PŘEHLED O HLAVNÍCH TRENDECH NA DROGOVÝCH TRZÍCH, O ILEGÁLNÍM OBCHODU A TAKÉ O ZDRAVOTNÍCH DOPADECH UŽÍVÁNÍ DROG. ZE ZPRÁVY VYPLÝVÁ, ŽE JE NUTNÉ PŘIJMOUT PŘÍSTUPY ZALOŽENÉ NA LIDSKÝCH PRÁVECH, JAK DOPORUČIL I ZÁVĚREČNÝ DOKUMENT ZVLÁŠTNÍHO ZASEDÁNÍ VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ OSN O PROBLEMATICE DROG.“ JURIJFEDOTOV, VÝKONNÝ ŘEDITEL ÚŘADU OSN PRO DROGY A KRIMINALITU


Generální tajemník OSN k „Brexitu“

24.6.2016 



Generální tajemník OSN pozorně sledoval diskuse předcházející referendu ve Velké Británii. Rozhodnutím o vystoupení z EU vyvrcholilo období intenzivních úvah a diskusí vedených nejen ve Velké Británii, ale v celé Evropě.

Nyní, když Velká Británie a další členské státy EU vstupují do procesu příprav dalšího postupu, spoléhá generální tajemník na historicky prokázanou schopnost Evropy jednat pragmaticky a zodpovědně v zájmu evropských občanů.

OSN se těší na další spolupráci s Velkou Británií i Evropskou unií, které jsou pro ni obě důležitými partnery.

Generální tajemník očekává, že i nadále bude Evropská unie spolehlivým partnerem OSN při řešení rozvojových a humanitárních otázek, stejně jako otázek míru a bezpečnosti, včetně migrace.

Věří také, že Velká Británie si podrží své vůdčí postavení v mnoha oblastech, včetně rozvojové sféry. Generální tajemník velmi doufá, že role Velké Británie v této oblasti bude pokračovat.

Spolupráce nás činí silnějšími.


IOM je novým členem rodiny organizací systému OSN

26.7.2016 



Valné shromáždění OSN včera jednomyslně schválilo rezoluci podle níž se Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration, IOM) stává součástí systému OSN jako přidružená organizace.

„Migrace je ústředním tématem nové globální politické agendy. V čase, kdy narůstá migrace uvnitř států i napříč hranicemi, je bližší pracovní propojenost mezi OSN a IOM více žádoucí než tomu bylo kdy v minulosti,“ prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun v reakci na rozhodnutí Valného shromáždění.

Jen v roce 2015 poskytla IOM asistenci přibližně 20 milionům migrantů. Jedná se o mezivládní organizaci, která má 162 členských států, více než 9 500 zaměstnanců a 450 kanceláří a úřadoven na všech kontinentech. Založena byla v roce 1951 na pomoc při přesídlování evropských uprchlíků. Letos v prosinci oslaví 65 let své existence.

V České republice působí Mezinárodní organizace pro migraci od roku 1998 na základě smlouvy podepsané mezi IOM a Českou republikou dne 15. října 1997.


Poznejte svět přes virtuální realitu

9.9.2016 



Jedna věc je číst zprávy o podmínkách v uprchlických táborech, ale zažít je na vlastní kůži? A jaké to je ocitnout se na pět minut v Libérii a na vlastní oči sledovat jak epidemie eboly zasáhla místní obyvatelstvo? Nebo se virtuálně přenést do Jižního Súdánu či na Ukrajinu a sledovat příběhy lidí, kteří kvůli konfliktu museli opustit domov a návrat je v nedohlednu? Organizace spojených národů využívá technologie virtuální reality (VIR) ke vzdělávání a osvětě o nejpalčivějších humanitárních krizích současného světa.

„Virtuální realita umožní skutečně se zúčastnit příběhu, který obvykle jen pasivně sledujete. Dalo by se říci, že díky této technologii se můžete projít v botách někoho jiného,“ říká Gabo Arora, režisér filmů VIR a poradce OSN v této oblasti.

Filmy OSN založené na technologii VIR již byly představeny na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, na filmovém festivalu Sundance, ale také ve Valném valném shromáždění OSN či na prvním Světovém humanitárním summitu v Istanbulu. Můžete je sledovat on-line nebo za pomocí mobilních aplikací pro Android a iOS. Od léta s technologií virtuální reality pracuje také iCentrum OSN v Praze. Možnost poznávat problémy současného světa přes virtuální realitu nabízíme na konferencích, seminářích, letních školách i v rámci vzdělávacích programů pro žáky základních a studenty středních i vysokých škol, které organizujeme v prostorách kanceláře Organizace spojených národů v Praze. Kontaktujte nás a domluvte si návštěvu včetně prezentace technologie a filmů VIR.

V současné době je v rámci projektu OSN dostupných pět krátkých dokumentů z oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.

Co potřebujete ke sledování filmů VIR? Postačí vám běžný smartphone a souprava ke sledování – tzv. VIR headset nebo obyčejný kartonový prohlížeč (podobný brýlím, které znáte pro sledování 3D). Po stažení mobilní aplikace můžete vybírat z nabídky VIR snímků OSN.


Summit OSN pro uprchlíky a migranty: Vše co jste chtěli vědět

11.9.2016 



Valné shromáždění OSN uspořádá 19. září v sídle OSN v New Yorku jednodenní summit věnovaný rozsáhlému pohybu uprchlíků a migrantů. Cílem setkání je dosáhnout shody na humánním a koordinovaném postupu při řešení krize. Je to historicky první setkání na nejvyšší úrovni věnované výhradně problematice uprchlíků a migrace. Summit svolává jménem členských států předseda Valného shromáždění.

V lednu 2016 jmenoval generální tajemník zvláštní poradkyni Karen Abu Zaydovou koordinací příprav summitu. Součástí procesu byla i zpráva generálního tajemníka OSN „In Safety and Dignity“ o rozsáhlém pohybu uprchlíků a migrantů, kterou Valnému shromáždění předložil v květnu.

Podrobné informace na internetové stránce refugeesmigrants.un.org. Summit bude možné sledovat na internetu webtv.un.org a na sociálních sítích.

Na okraj zasedání Valného shromáždění uspořádá americký prezident Barack Obama 20. září 2016 summit o uprchlících. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko, Mexiko a Švédsko. Budou apelovat na vlády, aby přijaly významné nové závazky týkající se uprchlíků.

Vše co jste chtěli vědět o summitu aneb Časté dotazy

  1. Jaká jsou hlavní doporučení pro řešení příčin problému? Jaké kroky se vyžadují od členských států?  

Existuje všeobecná shoda na nutnosti zabývat se příčinami vzniku uprchlické vlny a hybnými silami neregulérní migrace. Připouští se také, že mezinárodní společenství jako celek selhává v adekvátní reakci na množství komplikovaných příčin, které lidi nutí podnikat nebezpečné cesty při hledání bezpečí a důstojnosti. Snadných řešení je poskrovnu. Mezinárodní společenství se už řadu let snaží najít řešení násilných konfliktů v různých částech světa, zmírňovat dopady změny klimatu a přírodních katastrof a vypořádat se s celou řadou dalších problémů, od extrémní chudoby, nedostatku práce, potravin až po diskriminaci a nerovnost a porušování lidských práv. Investice do mladých lidí – jejich vzdělání, zaměstnání a zlepšení jejich postavení ve společnosti – povedou k tomu, že se migrace stane otázkou volby a ne nutnosti. Zpráva generálního tajemníka nepředkládá nová doporučení, ale vyzývá státy OSN k naplňování závazků, které už přijaly (mezinárodní úmluvy apod.).

  1. Proč generální tajemník OSN vyzývá ke globální kampani proti xenofobii? Co mají dělat státy? Jak se zapojí občanská společnost a mezivládní organizace? 

Kampaň má upozornit na ekonomický, kulturní i společenský přínos migrantů a uprchlíků pro země původu, tranzitní i cílové země. Cíle je rozporovat některé dezinformace a špatné interpretace tématu uprchlictví a migrace a podpořit osobní kontakt mezi uprchlíky, migranty a obyvateli cílových zemí. Současné proticizinecké nálady jsou založeny na neodůvodněných předsudcích a obavách. Fakta, která tyto dezinterpretace vyvrátí, skutečné příběhy i více příležitostí k osobním setkáním mohou bariéry zbořit. Na obsahu kampaně se pracuje a od členských států se očekává podpora a účast.

  1. Jaký může summit ovlivnit problém pašování lidí? Jak mohou státy lépe spolupracovat, aby pašování zabránily?   

Problematiku pašování migrantů definuje protokol OSN ratifikovaný 142 státy. Ratifikace státy zavazuje kriminalizovat a stíhat případy pašeráctví a poskytovat ochranu migrantům. Pašovaní migranti jsou často oběťmi trestných činů a porušování lidských práv, jen zřídka jsou ale za oběti považováni a naopak jim hrozí stíhání a/nebo deportace jako neregulérním migrantům (česky se nepřesně používá termín nelegální). Summit má podpořit pochopení co je trestný čin pašeráctví a usnadnit členským státům uplatňovat komplexní řešení, k němuž se zavázaly, zaměřit jejich pozornost na boj proti zločineckým sítím a stíhání pachatelů trestných činů a na ochranu obětí namísto pronásledování migrantů. Protipašerácké akce by by se měly řídit mezinárodními standardy lidských práv při vynucování práva.

Pašování je z definice mezinárodním problémem a žádná země mu nemůže čelit samostatně. Izolované reakce vedou pouze ke změnám tras a způsobů pašování. Výsledkem může být nárůst poptávky po pašování ve snaze obejít zostřená vízová pravidla a pohraniční kontroly. Často je tak ohrožena bezpečnost i práva migrantů. Pro narušení obchodního modelu pašeráků je zapotřebí efektivní mezinárodní spolupráce, která omezí zisky z organizovaného zločinu a rozšíří možnosti bezpečné, spravedlivé, legální a zodpovědné migrace. Rámec těmto krokům poskytuje Protokol OSN a úmluva, na níž je založen.

  1. Jaké jsou povinnosti uprchlíků a migrantů? Co státní suverenita a legitimní bezpečnostní obavy států v souvislosti s tím, kdo vstupuje na jejich území?

Uprchlíci a migranti mají stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích. Vlády se vždy zabývaly bezpečnostními otázkami v souvislosti s tím, kdo na jejich zemí přichází, a mají odpovědnost zabraňovat zločincům a lidem přicházejícím se zlými úmysly ve vstupu na své území. Dokonce Úmluva o uprchlících z roku 1951 obsahuje ustanovení, podle něhož může stát vypovědět osoby, které se dopustily vážných (nepolitických) trestných činů. Bezpečnostní opatření však musí mít oporu v zákonech a musí být přiměřená, aby neporušovala lidská práva těch, kteří přecházejí hranice.

  1. Co říká zpráva generálního tajemníka o návratech a readmisních smlouvách? 

Zpráva připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. To vše se musí odehrávat v souladu se zákonnými procedurami a nesmí docházet k hromadnému vypovídání a vracení. Současně jsou vlády povinné přijmout zpět své státní příslušníky, pokud jsou vráceni. Zpráva ale také uvádí, že je nutné dodržovat náležité postupy a respektovat standardy lidských práv, přičemž nejlepší praxí jsou dobrovolné návraty. Je třeba dbát na to, aby návrat byl pro danou osobu udržitelný, což může zahrnovat i podporu navraceným a pomoc jejich komunitám s reintegrací.

  1. Zpráva generálního tajemníka OSN volá po sdílené odpovědnosti za uprchlíky a po bezpečné a řízené migraci. 

Zpráva nastiňuje tři pilíře globálních závazků: první se týká rizik, jimž čelí uprchlíci a migranti, a ochrany jejich lidských práv. Druhý a třetí pilíř se vztahuje ke sdílené odpovědnosti za uprchlíky a k bezpečné a řízené legální migraci. Tyto tři pilíře umožňují komplexní přístup k řešení, nejde ale o právně závazné normy, spíše o závazky ke spolupráci při řešení specifických problémů souvisejících s uprchlictvím a migrací.

  1. Co může být zahrnuto do paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, jaké procesy jsou třeba?

Zpráva generálního tajemníka vyzývá k vytvoření globálního kompaktu v přístupu k migraci ve smyslu Cílů udržitelného rozvoje, k nimž se státy zavázaly loni v září a které obsahují i závazek „podporovat bezpečnou, řízenou a legální migraci“. Předpokládá se, že takový kompakt podpoří mezinárodní spolupráci založenou na širokém spektru existujících mezinárodních nástrojů vztahujících se k migraci, od lidských práv a mořského práva až po pracovní standardy. Mezinárodní standardy pro migraci existují, jsou však rozmělněné do různých mezinárodních právních úprav a je třeba dát jim jednotný rámec. To bude vyžadovat praktická opatření v řadě oblastí: lidská práva, ekonomický rozvoj, sociální rozvoj nebo governance.

S ohledem na široký záběr paktu o bezpečné, řízené a legální migraci by bylo vhodné naplánovat odpovídající přípravný proces, jehož součástí by byly regionální konzultace i mnohostranné konzultace s různými zainteresovanými skupinami. V předchozí praxi OSN trvaly podobné přípravné procedury přibližně 18-24 měsíců. Rozhodnutí však závisí na členských státech.

  1. Jaká konkrétní opatření by mohla být součástí paktu o bezpečné, řízené a legální migraci? Co se bude očekávat od států, které iniciativu podepíší? Bude se provádět pravidelné vyhodnocování její implementace?

Specifická opatření budou formulovat členské státy. Příklady kroků, které by mohly být přijaty, jsou následující:

Podpora práv migrantů

  • Přijetí opatření na řešení nedostatků v ochraně lidských práv, jimž čelí migranti, zejména pokud jde o osoby účastnící se rozsáhlého pohybu lidí;
  • Zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu migrantů na trh práce a jejich integrace do nových společností;
  • Podpora a ochrana práva všech migrantů na přístup k
    • vzdělávání bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria
    • odpovídající životní úrovni respektující právo na bydlení bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
    • sociální ochraně a benefitům, včetně důchodů, zdravotního pojištění a dalších;
    • právu a nápravným prostředkům;
  • Dostupnost zdravotní péče, psychosociální podpory a sociálních služeb bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
  • Ochrana a podpora lidských práv dětí v kontextu migrace, která zaručí, že za situaci dětí přednostně odpovídají instituce ochraňující jejich práva, a urychlené ukončení detence dětských imigrantů vázané na jejich migrační status nebo status jejich rodičů;
  • Úsilí o ukončení detencí a zavedení nevazebních komunitních alternativ detence;
  • Opatření proti soukromým subjektům, které za služby pro pracující migranty vyžadují poplatky;
  • Regulace na straně zaměstnavatelů a kontrola pracovních podmínek tak, aby zaměstnavatelé plnili své povinnosti k pracujícím migrantům.

Otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci

  • Migrace jako jeden z ústředních aspektů rozvojového plánování a strategického rozvoje;
  • Přijetí politik pracovní migrace na základě sociálního dialogu se zaměstnavateli, odbory a dalšími aktéry, které podpoří pracovní příležitosti pro migranty se všemi úrovněmi dovedností;
  • Usnadňování mezinárodní migrace pro studenty, slučování rodin;
  • Podpora rozvoje dovedností a uznávání dovedností, schopností a kvalifikace;
  • Snižování nákladů pro převod remitencí a podpora investic v domovských komunitách;
  • Podpora konzulárních služeb jak pro nové imigranty i pro již existující diaspory.

Podpora systémů vládnutí

  • Zabezpečení dostupných a efektivních mechanismů odpovědnosti jakožto součást systémů správy migrace založených na právech;
  • Investice do budování datových kapacit a komunikace disagregovaných dat o migraci s cílem monitorovat pohyby populace, příčiny migrace a poskytovat informace tvůrcům migračních právních předpisů, politik a operativních kroků;
  • Posilování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem k využití „big data“ a nových technologií;
  • Zpracování periodických národních zpráv o migraci pro vyhodnocení dopadů migrace, zvyšování povědomí a přispívání ke zlepšení soudržnosti politik.
  1. Jaké kroky lze v současné době ve věci migrace podniknout? Jaký je postup tvorby iniciativy bezpečné, řízené a legální migrace?

Členské státy mohou rozšířit počet bezpečných a legálních migračních cest, řešit příčiny nouzové migrace a investovat do vyváženého a udržitelného rozvoje (např. snižovat příjmovou nerovnost mezi městy a venkovem, muži a ženami, zabezpečit vzdělávací a pracovní příležitosti především pro mladé lidi) tak, aby si lidé mohli skutečně vybrat, jestli chtějí migrovat. Lze také poskytovat humanitární pomoc všem lidem v pohybu, kteří ji potřebují, a do národních politik zapracovat odpovídající zásady a postupy.

Plnění cílů vztahujících se k migraci by mělo být středem pozornosti při dosahování Cílů udržitelného rozvoje na místní a národní úrovni. V čele tohoto procesu by mohly stát UNDP a IOM.

Potřeby, možnosti i zranitelnost migrantů je nutné vzít na vědomí a zaujmout k nim odpovídající postoj při plánování humanitárních i rozvojových akcí. Mělo by také dojít k ratifikaci a implementaci příslušných mezinárodních smluv a standardů, včetně těch, které se týkají pašování migrantů, obchodování s lidmi a námořní bezpečnosti.

Je bezpodmínečně nutné začít okamžitě usilovat o dosažení praktických a konkrétních výsledků v oblasti migrace. Lze například podpořit úsilí Skupiny pro globální migraci a Pracovní skupiny pro lidská práva a genderovou rovnost při vytváření souboru pravidel ochrany lidských práv migrantů v nouzových situacích při velkém pohybu osob.

  1. Co je globální kompakt (Global Compact) pro sdílení odpovědnosti za uprchlíky? Je právně závazný? 

Kompakt pro sdílení odpovědnosti je závazkem států k přijetí větší odpovědnosti vůči uprchlíkům i hostitelským společnostem založeným na dohodě. Nejde o nové právní závazky, tato odpovědnost je založena na již existujících právních závazcích států vyplývajících z mezinárodních právních úpravách týkajících se uprchlíků, lidských práv, pracovního a humanitárního práva.

  1. Podle jakých měřítek se bude určovat, co je spravedlivé sdílení odpovědnosti?

Iniciativa Global Compact for Responsibility-sharing for Refugees (Sdílení odpovědnosti za uprchlíky) nepočítá s pevně danými standardy pro definici příspěvku jednotlivých států. Příspěvek může mít mnoho podob – finanční pomoc, technická podpora nebo rozšíření možností přístupu do země včetně programu přesídlování. Cílem tohoto kompaktu je dosáhnout závazku států na podporu mezinárodní akce a převzít část odpovědnosti za řešení rozsáhlé uprchlické situace.

  1. Je reálné nabídnout přesidlení nejméně 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně?

Kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je připraven spolupracovat na tomto cíli s členskými státy a některé z nich už zvýšily počty uprchlíků, které lze přesídlit na jejich území.

  1. Co bude cílem jednání summitu o uprchlících pod záštitou prezidenta USA?

Americký prezident Barack Obama svolává summit o uprchlících na 20. září do New Yorku. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko a Švédsko. Summit bude doplňovat zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k řešení otázky rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů. Účastnit se jej budou státy, které během roku 2016 přijaly významné nové závazky v podpoře uprchlíků. Cíle summitu:

  • Zajistit rozsáhlejší a hlubší závazky na financování mezinárodních humanitárních organizací a výzev OSN;
  • Rozšíření možností přesídlování a dalších forem humanitární podpory pro uprchlíky;
  • Podpora inkluze a soběstačnosti uprchlíků zejména zpřístupněním vzdělání a legálního zaměstnání.


Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás

19.9.2016 



Představitelé států světa dnes ve Valném shromáždění OSN přijali Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky (New York Declaration), která je vyjádřením jejich politické vůle chránit práva uprchlíků a migrantů, zachraňovat životy a sdílet odpovědnost v době rozsáhlých pohybů lidí v celosvětovém měřítku.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun státníkům pogratuloval: „Dnešní summit je průlomem v našem společném úsilí reagovat na výzvy lidské mobility.“ Díky přijetí Newyorské deklarace bude podle něj „více dětí chodit do školy, více pracovníků bude moci legálně hledat práci v zahraničí a nebudou tak vystaveni libovůli pašeráků. Více lidí si bude moci vybrat, jestli se po ukončení konfliktů a vytvoření bezpečného prostředí vrátí domů.“

Předseda Valného shromáždění Peter Thomson prohlásil, že na základě závazků států bude podporovat další proces k vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu o uprchlících a že bude na členské státy naléhat, aby si udržely ty nejvyšší ambice při řešení současné situace: „Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás.“

Přijetím Newyorské deklarace se státy zavazují mimo jiné zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018, k vyjednání směrnice o přístupu k migrantům ve zranitelném postavení a že do roku 2018 dosáhnou dohody o spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům.

V souvislosti s požadavkem deklarace zahájil generální tajemník globální kampaň „Společně: respekt, bezpečí a důstojnost pro všechny“, která je reakcí na vzrůstající xenofobii. Lídry států vyzval, aby kampaň podpořili a společně se zasadili za práva a důstojnost všech, které okolnosti donutily opustit domov a hledat štěstí jinde.

IOM součástí OSN

Generální tajemník OSN a výkonný ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dnes v rámci summitu podepsali novou smlouvu, jíž se IOM stává přidruženou organizací OSN a tím dochází k posílení globálního přístupu k migraci.

Vše co jste o summitu chtěli vědět (česky)

Hlavní body Newyorské deklarace

Newyorská deklarace je vyjádřením politické vůle světových státníků chránit životy, bránit práva a sdílet odpovědnost na globální úrovni. Členské státy se jasně zavázaly, že se budou zabývat problémy, kterým čelíme nyní a budou se podílet na přípravě světa na budoucí výzvy. Jaké jsou závazky států? Mimo jiné:

  • Chránit lidská práva všech uprchlíků a migrantů a to bez ohledu na jejich status. Zahrnuje to např. práva žen a dívek a podpora jejich plného, rovnoprávného a smysluplného zapojení do hledání řešení.
  • Zajistit, že všechny děti (bez ohledu na to zda se jedná o uprchlíky nebo migranty) budou mít zajištěn přístup ke vzdělání v horizontu několika měsíců po příjezdu do hostitelské země.
  • Předcházet a potírat sexuální násilí a násilí založené na genderu uprchlíků a migrantů.
  • Poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů.
  • Najít cesty k ukončení detence dětí za účelem určení jejich migračního statusu.
  • Odsuzovat xenofobii proti uprchlíkům a migrantům a podporovat globální kampaň OSN, která je právě proti xenofobii a rasismu namířena.
  • Posílit pozitivní dopad, který migranti mají na ekonomický a sociální rozvoj v zemích, které je přijaly.
  • Zlepšit humanitární a rozvojovou pomoc v zemích, které jsou současnou krizí nejvíce zasaženy.
  • Realizovat celkovou reakci na rozsáhlý pohyb lidí, která bude vycházet z nového rámce založeného na odpovědnosti členských států, občanské společnosti a organizací systému OSN.
  • Najít nový domov pro všechny uprchlíky, které UNHCR určila jako potřebné pro přesídlení a rozšířit příležitosti pro uprchlíky pro přesídlení do jiných zemí např. prostřednictvím programů mobility nebo program; pro vzdělávání.
  • Posílit globální řízení migrace začleněním Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN.


Uprchlíci a migrace: Žádný důvod ke spokojenosti

20.9.2016 



Zajd Raad Husajn

Vůdčí roli generálního tajemníka OSN, jeho kvalitní zprávu (pro Summit OSN pro uprchlíky a migranty, pozn. překl.) a obdivuhodné snahy Irska a Jordánska o dosažení politického konsensu bychom měli ocenit všichni. Přesto nelze tento summit zredukovat jen na proslovy a duchaplné rozhovory, proud sebechvály – a jde se dál.

Miliony lidí vidí příslib svobody jen přes třepotající se celtu stanu. Své děti i majetek nesou na zádech na cestě dlouhé stovky a možná i tisíce kilometrů. Riskují utopení a tísní se v otřesných detenčních zařízeních. A jakmile jsou z nich jednou propuštěni, jsou ohrožováni rasisty a xenofoby. Není žádný důvod ke spokojenosti.

Hořká pravda je taková, že summit OSN byl svolán kvůli našemu velkému společnému selhání. Selhali jsme vůči dlouhodobě trpícím obyvatelům Sýrie, protože jsme válku neukončili hned v jejím počátku. Selhali jsme vůči dalším lidem v oblastech nyní již chronických konfliktů, a to ze stejného důvodu. Selhali jsme vůči milionům migrantů, kteří si zaslouží mnohem více než jen celé životy poznamenané nedůstojnými a zoufalými životními podmínkami.

Je hanebné, aby oběti odsouzeníhodných zločinů znovu trpěly naším selháním při jejich ochraně. Je nepřijatelné, aby se zoufalé ženy, muži i děti cejchovali jako zločinci a byli zadržování měsíce, dokonce roky, čímž dochází k dalšímu poškozování jejich fyzického i duševního zdraví.

To všechno můžeme změnit. Zde na summitu a společně: (založme náš další postup, pozn. překl.) na respektu, bezpečí a důstojnosti pro všechny. Ne ale v situaci, kdy obhájci toho, co je dobré a správné, jsou v řadě zemí překřičeni rasistickými extremisty, kteří chtějí získat nebo si udržet moc s pomocí předsudků a dezinformací na úkor těch nejzranitelnějších a dokonce i na úkor těch, kteří je nyní podporují.

Důvodem tohoto morálního selhání je šířící se epidemie ztráty paměti. Mnozí asi již zapomněli na dvě světové války a na to, co se stane, když se strach a zloba přiživí polopravdami a lží. Roste nenávist. Pojistka je odjištěna, časový spínač spuštěn a lidstvo se znovu chytí za ruce s démony své vlastní minulosti.

Fanatici a lháři, kteří odmítají více sdílení odpovědnosti, usilují o rozkol. Někteří možná teď sedí v tomto sále (Valného shromáždění, pozn. překl.). Pokud jste tady, pak vám říkáme: budeme vás dál veřejně jmenovat. Brzy možná tento sál opustíte, ale tím se nevymaníte z toho, jak vás jednou posoudí lidstvo.

Autor je vysokým komisařem OSN pro lidská práva


Pan Ki-mun k státníkům ve Valnému shromáždění: Pracujte ve prospěch lidí!

23.9.2016 



Všeobecnou rozpravu 71. zasedání Valného shromáždění OSN zahájil generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun přehledem nejdůležitějších výzev současnosti. Upozornil lídry států, aby si uvědomili, že významné pozice, v nichž působí, jsou výrazem důvěry, kterou jim svěřili lidé, nikoliv jejich osobním vlastnictvím. „Můj vzkaz vám všem (vůdcům) je jasný: pracujte ve prospěch svého lidu. Nerozvracejte demokracii, nevykrádejte zdroje svých zemí, nevězněte a nemučte své kritiky.“ Zároveň dodal, že po deseti letech v čele OSN je „více než dříve přesvědčený, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. „Máme prostředky k ukončení konfliktů. Máme potenciál k překlenutí propasti mezi bohatými a chudými a k uplatňování práv v životech lidí,“ zdůraznil.

Ve svém zahajovacím projevu, založeném na každoroční zprávě o práci organizace, vyzdvihl, že Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) nabízejí cestu k lepší budoucnosti, a že s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu lze reagovat na největší problém světa.

Pan Ki-mun uvedl, že svět čelí řadě bezpečnostních hrozeb, od ozbrojených konfliktů po radikalizaci, které v kombinaci se selháním vlád dohánějí společnosti do krajností a ohrožují soudržnost mezi lidmi. S odkazem především na konflikt v Sýrii, kde je tolik nevinných lidí zabíjeno vládními i protivládními silami, generální tajemník řekl: „Právě když si začneme myslet, že už to nemůže být horší, míra zkázy se ještě víc prohloubí. Včerejší barbarský a evidentně svévolný útok na společný humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce je toho nejnovějším důkazem.“

Zároveň ocenil úsilí humanitárních pracovníků. „Lidé, kteří dopravovali životně důležitou pomoc, byli hrdinové. Ti, kteří je bombardovali, byli zbabělci.“

Generální tajemník apeloval na všechny, kdo mají vliv, aby válčení v zemi ukončili a začali spolu jednat. „Už dávno mělo dojít k politické transformaci. Po tak dlouhé době násilí a anarchie nemůže budoucnost Sýrie záviset na osudu jednoho muže.“

V reakci na nedávný další jaderný test KLDR, který označil za ohrožení regionální i mezinárodní bezpečnosti v situaci, kdy tamní lidé trpí a jejich situace se dále zhoršuje, vyzval Pan Ki-mun severokorejské vůdce, aby „změnili kurz a plnili své závazky jak ke svým vlastním lidem, tak k mezinárodnímu společenství.“

Významnou část svého projevu věnoval světové uprchlické krizi a snahám o její řešení. Uvítal Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou státy přijaly na pondělním historicky prvním summitu OSN věnovanému výhradně situaci uprchlíků a migrantů. Apeloval na politiky, aby se neuchylovali k cynické a nebezpečné politické hře, ve které získávají hlasy rozdělováním lidí a posilováním strachu. Vyzval celý svět, aby se lžím a polopravdám postavil a odmítl všechny formy diskriminace. Šéf OSN také uvedl, že ho povzbudilo nedávné přijetí jeho Akčního plánu prevence násilného extremismu Valným shromážděním. Podle něj může tento plán pomoci vypořádat se s příčinami konfliktů.

S ohlédnutím na své funkční období, které končí na konci roku, vyjádřil generální tajemník hrdost na zřízení agentury OSN pro genderovou rovnost a posilování postavení žen – UN Women – i na fakt, že do vysokých funkcí OSN jmenoval více žen než bylo dříve v OSN běžné. „Jsem hrdý, že se můžu nazývat feministou,“ řekl. Podobnou satisfakci v něm vzbuzuje nový mechanismus OSN na ochranu lidských práv (Human Rights Up-Front), díky jemuž je lidskoprávní hledisko základem veškeré činnosti OSN.

Šéf OSN dále vyzval všechny státy, aby pokračovaly v reformě Rady bezpečnosti, která je „zásadní a velmi potřebná pro spravedlivé a efektivní fungování OSN“. Dodal, že příliš často ve jménu konsensu dochází k zablokování široce podporovaných návrhů skupinou několika a někdy dokonce jediným státem a zpochybnil, jestli je správné, aby jeden nebo několik států vládlo tak nepřiměřenou mocí a „držely svět jako rukojmí v tolika důležitých otázkách“. Konsensus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. „Světová veřejnost se oprávněné ptá, jestli by právě takto měla fungovat organizace, do které jsme vložili tolik nadějí a očekávání.“

Současného předsedu Valného shromáždění i jeho následovníky vyzval, aby zvážili možnost ustavení orgánu, který by řešil praktické otázky zlepšování rozhodovacích procesů v OSN. Apeloval na státy, aby spolupracovaly s orgány OSN na ochranu lidských práv, nekladly překážky humanitárním pracovníkům a neostrakizovaly či nezastrašovaly vyslance a/nebo zaměstnance OSN v případech, když nastolí závažné otázky.

Pan Ki-mun připomněl celé organizaci, že síla jednotlivců může změnit svět a poukázal na práci Rebeky Johnsonové, zdravotní sestry ze Sierry Leone, která se nakazila ebolou, uzdravila se a vrátila se zpět k péči o infikované, a také na syrskou plavkyni Jusru Mardiniovou, která na moři dotlačila poškozený člun plný uprchlíků do bezpečí a poté se kvalifikovala do uprchlického týmu na Olympiádu v Riu. Nezapomněl ani na Malálu Júsufzajovou, která neúnavně ukazuje, že „jedna kniha, jedno pero a jeden člověk mohou dosáhnout převratných změn.“

Na závěr svého vystoupení vyjádřil generální tajemník Pan Ki-mun přesvědčení, že i když dosažení dokonalého světa může být velmi vzdáleným cílem, cesta k němu záleží na každém z nás. „Po deseti letech v čele OSN vím, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, dosáhneme cíle.“

Z projevu generálního tajemníka OSN na zahájení Všeobecné rozpravy 71. Valného shromáždění, New York, 20. září 2016


Pařížská dohoda může vstoupit v platnost ještě do konce letošního roku

29.9.2016 



Již více než 55 států ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu. Byla tak splněna jedna ze dvou podmínek, aby tento mezinárodně-právní dokument vstoupil v platnost. Druhou podmínkou je, že součet emisí skleníkových plynů ve státech, které dohodou ratifikovaly, činí alespoň 55 % globálního objemu. Cílem dohody je snížit emise oxidu uhličitého a transformace k udržitelnému rozvoji.

„Věřím, že než vyprší na konci tohoto roku můj mandát v čele OSN, bude Pařížská dohoda platit. Bude to velký úspěch multilaterální politiky“, řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun na jednání o změně klimatu v rámci 71. Valného shromáždění. Pařížskou dohodu schválilo 195 států v prosinci loňského roku. Vyzývá k boji proti klimatické změně, k urychlení a zintenzivnění činnosti a investic ve prospěch udržitelné nízkouhlíkové  budoucnosti a k přizpůsobení se zvyšujícím se dopadům změny klimatu. Dohoda konkrétně míří na udržení globálního oteplení do 2 stupňů Celsia, a pokud to bude možné do 1,5 stupně Celsia.

V září dohodu ratifikovaly dva největší světoví znečišťovatelé, Čína a Spojené státy.


Nesmíme zradit Aleppo!

4.10.2016 



Tragédie v Aleppu vyžaduje okamžitou a účinnou akci včetně omezení práva veta stálých členů Rady bezpečnosti, uvedl dnes v Ženevě vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. “Od zahájení ofenzívy syrských vládních sil a jejich spojenců na části města pod kontrolou opozičních skupin plní naše obrazovky záběry smrti a utrpení. Tak masivní násilí a destrukce vyžaduje výjimečnou reakci,” řekl Zajd a dodal, že od 21. září zemřely při útocích stovky civilistů a mezi nimi nejméně sto dětí.

„Útoky, které se odehrávají v posledních deseti dnech, jsou nejhorší od začátku celého konfliktu, v žádné části města již není bezpečno. Jsem přesvědčen, že nastal čas účinné reakce. Rada bezpečnosti by měla bezodkladně přijmout kritéria, podle nichž bude omezena možnost stálých členů využít právo veta v případech, kdy je zřejmé, že dochází k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě,“ prohlásil šéf OSN pro lidská práva.

„Taková iniciativa umožní Radě bezpečnosti, aby postoupila kritickou situaci v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), k čemuž jsem již několikrát vyzval,“ řekl Zajd. „Současná operace syrské vlády a jejích spojenců naznačuje, že cílem je kapitulace bojovníků ve východní části Aleppa za každou cenu.Vyplývá to ze způsobu vedení útoků, při nichž jsou ničeny objekty, které podléhají zvláštní ochraně podle mezinárodního humanitárního práva – zdravotnická zařízení, humanitární konvoje, centra dobrovolnických záchranných týmů, zdroje pitné vody, apod.“

„Zvláště znepokující je používání zbraní, které nerozlišují cíl, jako jsou např. zápalné bomby, v hustě obydlených oblastech. Připomínám všem státům, které jsou stranami Protokolu III Úmluvy o některých konvenčních zbraních, včetně Ruské federace, že mají striktní zákaz používat zápalné zbraně při náletech na hustě obydlené oblasti a že je zakázáno takové zbraně používat i při pozemních útocích,“ zdůraznil vysoký komisař OSN pro lidská práva. Za podobně neakceptovatelné označil i používání tzv. pekelného kanonu. Jedná se o improvizovanou zbraň, kterou využívají opoziční ozbrojené síly a která kombinuje zápalný plyn s explozivními látkami a šrapnely.

Vzhledem k tomu, že současné útoky nemohou vést k získání vojenské převahy, lze usoudit, že jejich primárním cílem je terorizovat obyvatele Aleppa. „Pokud se prokáže, že byly vedeny úmyslně, lze považovat současné útoky všech stran v Aleppu, které míří mimo jiné i na civilisty, zdravotnická zařízení a humanitární pracovníky, jejich zařízení a vybavení, za válečné zločiny,“ varuje Zajd Raad Husajn a dodává, že pokud jsou takové útoky vedeny jako součást systematické kampaně proti civilnímu obyvatelstvu, mohou být posouzeny i jako zločiny proti lidskosti.

„Nesmíme zapomenout na města jako Varšava, Stalingrad nebo Drážďany a zoufalství, do nějž byli uvrženi jejich obyvatelé. Tato zkušenost byla jedním z důvodů k založení OSN. Nesmíme proto zradit Aleppo. Nesmíme dál přehlížet tisíce dětí, které zůstávají uprostřed této pasti a pouze mohou čekat, kdy je zasáhne masakr,“ varuje šéf OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.


Svět hrozeb i příležitostí

10.10.2016 



Pan Ki-mun

Svět čelí obrovským výzvám. Občany dělí od politických lídrů propast nedůvěry. Extremisté rozdělují lidi na „my“ a „oni“. Rostoucím rizikem je stoupající hladina moří a rekordní vedra. Sto třicet milionů lidí potřebuje životadárnou humanitární pomoc. Velkou část z nich tvoří děti a mladí lidé: naše budoucí generace je tedy v ohrožení už nyní.

Po deseti letech v čele OSN jsem ale přesvědčen, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. Že můžeme překlenout propast mezi bohatými a chudými a zajistit, aby se práva stala skutečnou součástí života všech lidí. Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje je naším novým manifestem pro lepší budoucnost. A s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu se dokážeme popasovat s hlavní výzvou současného světa.

Bezpečnostní rizika

To, co se nám daří, ale mohou ohrozit závažná bezpečnostní rizika. Ozbrojené konflikty se prohloubily a zkomplikovaly. Selhání vládnutí destabilizovalo mnoho společností. Radikalizace ohrožuje sociální soudržnost. A to je přesně to, o co násilným extremistům jde. Tragické důsledky můžeme vidět v celé hrůze v Jemenu, Libyi a Iráku, v Afghánistánu, v oblasti Sahelu či v oblasti kolem jezera Čad. Syrský konflikt má na svědomí nejvíc obětí na životech a nejvíc ohrožuje stabilitu. Jednotky syrské vlády nadále bombardují obytné části měst a její mocní patroni dále přiživují válečnou mašinérii. Je bezpodmínečně nutné dohnat k odpovědnosti ty, kteří stojí za ohavnými zločiny jako byl nedávný útok na humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce. Nadále tlačím na všechny, kteří mají vliv, aby pomohli zahájit rozhovory, které povedou k tolik potřebné politické transformaci. Budoucnost Sýrie by neměla záviset na osudu jednoho muže.

Svobody a práva proti rozdělování a strachu

Je stále realitou světa, že politici upravují ústavy, manipulují volebními výsledky, vězní své kritiky a podnikají další zoufalé kroky, aby se udrželi u moci. Musí si ale uvědomit, že výkon funkce jim byl svěřen díky důvěře lidí a není jejich osobním vlastnictvím.

Nedávno přijatá Newyorská deklarace o uprchlících a migrantech nám může pomoci lépe reagovat na největší nucené vysídlování lidí od druhé světové války. Na mnoha místech se ale uprchlíci a migranti, zejména muslimové, setkávají s nenávistí. Svět se musí postavit proti politikům vyznávajícím temnou a nebezpečnou politickou matematiku, podle níž se počty hlasů zvyšují rozdělováním lidí a násobením strachu.

Když se ohlédnu zpět na na své funkční období, jsem hrdý, že vznikla organizace UN Women. Stala se hlavním zastáncem genderové rovnosti s cílem dosáhnout „planety 50:50“. Jsem také hrdý, že se mohu nazývat feministou. Musíme ale udělat ještě mnohem více, abychom skoncovali s hluboce zakořeněnou diskriminací a násilím namířeným proti ženám a podpořili jejich účast na rozhodování. Vždy jsem důrazně hájil práva všech lidí bez ohledu na etnickou příslušnost, náboženské vyznání nebo sexuální orientaci. Stejně tak jsem vždy obhajoval svobody občanské společnosti a nezávislých médií, aby mohly plnit svou nazastupitelnou úlohu.

Reformy OSN

Další pokrok si vyžaduje nový rozměr solidarity a nepolevující snahu o posílení mírových operací a adaptaci Organizace spojených národů na výzvy 21. století. Členské státy se ještě nedohodly na způsobu reformy Rady bezpečnosti, což dlouhodobě ohrožuje její efektivnost i legitimitu. Příliš často jsem byl svědkem toho, jak dobré myšlenky a široce podporované návrhy byly zablokovány v Radě bezpečnosti, Valném shromáždění nebo jiném orgánu při hledání konsensu. Konsenus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. V důsledku toho získává skupina několika států nebo dokonce jeden jediný stát mocenskou výhodu a zbytek světa se pak stává jejich rukojmím v důležitých otázkách.

Během posledních deseti let jsem navštívil téměř všechny členské státy OSN. Viděl jsem nejen vládní budovy a významné památky, ale především pozoruhodnou sílu lidí. Dokonalý svět zůstává možná vzdáleným cílem. Ale cesta k lepšímu, bezpečnějšímu a spravedlivějšímu světu je v každém z nás. Moje desetiletá zkušenost mi napovídá, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, můžeme tohoto cíle dosáhnout.

Autor je generálním tajemníkem Organizace spojených národů


Změna klimatu na konferenci Forum 2000: Pohledem globálního Severu a Jihu

13.10.2016 



Prosíme poznamenejte si změnu místa konání panelové diskuse oproti původnímu oznámenému plánu: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35. Původní termín zůstává zachován (viz níže). Děkujeme za pochopení.

V roce 2015 se všechny státy dohodly spolupracovat na udržení globálního oteplení pod hranicí 2 oC. Vyžaduje to zásadní transformaci v sektorech energetiky, průmyslu, zemědělství, potravinářství i lesnictví. Jedna z největších výzev současnosti je zvládnutelná, ale vyžaduje výrazné změny všude na světě. Na listopadové globální klimatické konferenci v marocké Marakéši bude hodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Pařížské dohody. Jaký typ leadershipu změna klimatu vyžaduje? Čeho lze dosáhnout technologiemi, inovacemi a dostatečným financováním? Srdečně Vás zveme na panelovou diskusi v rámci konference Forum 2000

Příliš horký brambor? Změna klimatu pohledem globálního Severu a Jihu

v úterý 18. října 2016 od 17:45 do 19:15 hod., FRANCOUZSKÝ INSTITUT V PRAZE, Štěpánská 35, Praha 1

Diskuse proběhne anglicky, simultánní tlumočení do češtiny bude zajištěno

Vstup je volný, prosíme zaregistrujte se na [email protected], počet míst v Goethe Institutu je omezený.

Panelisté

  • Khalid Riffi Temsamani, profesor a výzkumník na univerzitě Abdelmalek Essadi Tétouan, Maroko
  • Jantienne v.d. Meij-Kranen-donková, projektová manažerka pro vodní inovace, Delft University of Technology, Nizozemsko
  • Bedřich Moldan, akademik a ekolog, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Česko

Moderátor

  • Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku

Akci společně připravili Forum 2000, iCentrum OSN v Praze, Velvyslanectví Marockého království, Nizozemského království, Jihoafrické republiky a Klimatická koalice


Novým generálním tajemníkem OSN jmenován António Guterres

14.10.2016 



Valné shromáždění OSN jmenovalo 13. října nového generálního tajemníka OSN. Stane se jím bývalý portugalský premiér António Guterres. Ve funkci vystřídá Pan Ki-muna, jehož funkční období skončí 31. prosince 2016.

António Guterres byl předsedou portugalské vlády v letech 1995 – 2002 a v období 2005 – 2010 byl vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Na pozici šéfa OSN bude působit příštích pět let.

V projevu k Valnému shromáždění António Guterres poděkoval členským státům za projevenou důvěru a zdůraznil, že ve své funkci bude věnovat pozornost především snaze ulevit od utrpení nejzranitelnějším obyvatelům světa, a to zejména uprchlíkům a obyvatelům oblastí zasažených konflikty, a dále otázkám genderové rovnosti. „Jakožto generální tajemník zvolený všemi členskými státy musím sloužit všem stejnou měrou a podle jediné agendy, kterou je Charta OSN.“

António Guterres také ocenil práci současného generálního tajemníka Pan Ki-muna a prohlásil, že „vynaloží největší úsilí“ k následování  jeho odkazu.

Výběr nového šéfa organizace, který dříve probíhal formou diplomatických vyjednávání za zavřenými dveřmi, poprvé v historii zahrnoval veřejná slyšení kandidátů ve Valném shromáždění, kde představili svou vizi a odpovídali na otázky členských států. Tato neformální slyšení se také vysílala online.

Pan Ki-mun vyjádřil členským státům své uznání za takto pojatý proces výběru svého nástupce a zdůraznil, že výběrový proces „se otevřel světu“. Na adresu Antónia Guterrese prohlásil: „Jsem přesvědčen, že pan Guterres bude světovému společenství sloužit oddaně, jako skutečná morální autorita, a po celé své funkční období bude hlasem našeho kolektivního svědomí i lidskosti.“


Světový den výživy 2016

14.10.2016 



Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také

Jedním z největších současných problémů, které souvisí se změnou klimatu, je potravinová bezpečnost. Nejchudší lidi ve světě, z nichž mnozí jsou farmáři, rybáři a pastevci, tvrdě zasáhlo zvyšování teploty ovzduší a stále častější přírodní katastrofy způsobené klimatickými vlivy.

Světová populace zároveň soustavně naůstá a podle prognóz by měla v roce 2050 dosáhnout počtu 9,6 miliardy. Aby bylo možné uspokojit tak vysokou poptávku po potravinách, budou se muset zemědělské a potravinové systémy adaptovat na nepříznivé dopady změny klimatu a stát se odolnějšími, produktivnějšími a udržitelnými. To je jediný způsob, jakým můžeme zabezpečit prosperitu ekosystémů i venkovské populace a snížit produkci emisí.

Udržitelná produkce potravin spočívá v přijetí postupů, které umožní vyšší produkci s nižšími náklady na stejně velké ploše půdy a hospodárné nakládání se zdroji. Pro udržitelnost produkce potravin je nutné také omezit ztráty ve fázi výroby, což znamená zlepšit sklízení, skladování, balení, přepravu, infrastrukturu, tržní mechanismy, a zároveň i institucionální a právní rámec.

To je důvod, proč mottem Mezinárodního dne výživy 2016 je „Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také“.

Tento slogan rezonuje s klíčovým obdobím, během nějž si tento mezinárodní den připomínáme: v předvečer konference OSN o změně klimatu (COP 22), která proběhne 7.-8.listopadu 2016 v marocké Marrákéši.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzývá země, aby do svých klimatických akčních plánů zahrnuly otázky zemědělství a potravin a více investovaly do rozvoje venkova.

Posílením odolnosti drobných farmářů můžeme zajistit potravinovou bezpečnost pro stále větší počet hladovějících v celosvětové populaci a snížit množství emisí.

Věděli jste…?

  • Chov dobytka přispívá téměř dvěma třetinami k zemědělské produkci skleníkových plynů a 78 procenty k zemědělským emisím metanu. FAO spolupracuje se zeměmi na zlepšení chovu dobytka s cílem snížt dopad změny klimatu.
  • Nepříznivý dopad změny klimatu na přírodní zdroje, od poklesu světových zásob vody po degradaci půdy, podtrhuje rostoucí význam udržitelného využívání těchto zdrojů. Například správné hospodaření s půdou a lesy může přispět k přirozené absorbci oxidu uhličitého a tím ke snížení emisí skleníkových plynů.
  • FAO odhaduje, že zemědělská produkce se musí do roku 2050 zvýšit přibližně o 60 procent, aby dokázala uživit větší počet obyvatel světa. Změna klimatu dosažení tohoto cíle ohrožuje, avšak FAO a její členské státy pracují na různých variantách řešení.
  • Více než 1/3 celosvětové produkce potravin se zkazí nebo vyplýtvá. Jde o přibližně 1.3 miliardy tun potravin ročně. Zahnívající jídlo produkuje metan, který je 25x silnější než oxid uhličitý.
  • Podle prognóz se do roku 2050 sníží úlovky nejběžnějších druhů ryb až o 40 procent v tropickém pásmu, kde jsou obživa, výživa a potravinová bezpečnost silně závislé na rybářském odvětví. Kodex odpovědného rybolovu, který vydala FAO, poskytuje vládám i soukromým aktérům vodítko k ochraně a správě světových oceánů, řek a jezer.
  • Odlesňování a degradace lesů jsou příčinou produkce odhadem 10-11 procent světových emisí skleníkových plynů. FAO nabízí majitelům lesů a dalším aktérům soubor nástrojů pro udržitelnou správu lesů.
  • Svět chce do roku 2030 dosáhnout odstranění hladu a změna klimatu představuje komplikaci, kterou je třeba řešit, má-li boj proti hladu pokračovat a svého cíle dosáhnout. FAO pomáhá zemím zlepšovat globální  potravinové systémy a tento cíl splnit.


Den Organizace spojených národů

23.10.2016 



Den Spojených národů (24. října) připomíná pražská kancelář OSN programem pro studenty. Společně ho připravují Informační centrum OSN v Praze (UNIC), Kancelář UNHCR, WHO a Český výbor pro UNICEF. Den OSN si celý svět připomíná od roku 1948. Před 71. lety, 24. října 1945, vstoupila v platnost Charta OSN, základní dokument organizace.

Poselství generálního tajemníka Pan Ki-muna

Letos si Den Spojených národů připomínáme v období změn pro celý svět i pro organizaci samotnou.

Lidstvo vstoupilo do éry udržitelnosti s globálním závazkem splnit obrovský slib, který představuje Agenda 2030 udržitelného rozvoje. V roce 71. výročí vzniku OSN máme před sebou 17 velkých cílů, které by nás měly motivovat k dosažení lepší budoucnosti pro všechny na zdravé planetě.

Světu se konečně daří překonat způsob uvažování, který vnímá spalování fosilních paliv jako cestu k prosperitě. V období rekordně vysokých teplot přijaly státy v rekordním čase Pařížskou dohodu o změně klimatu. Tento přelomový dokument vstoupí v platnost 4. listopadu 2016. Otevře se nám tak ta nejlepší příležitost k zelenějšímu, čistšímu a nízkouhlíkovému růstu.

Organizace spojených národů také prochází změnou: do jejího čela nastupuje již 9. generální tajemník. Mě jako osmému bylo ctí po dobu uplynulých deset let sloužit nám všem, „lidu Spojených národů“. Společně jsme položili solidní základy pro společný pokrok. Na nich musíme stavět a musíme dál snažit o posílení postavení žen, větší zainteresovanost mladých lidí i  dodržování lidských práv pro všechny. Procházíme ale i velkými otřesy: nevyřešené konflikty způsobují nesmírné utrpení na Blízkém východě, v Jižním Súdánu, Sahelu i v dalšího oblastech. V předních liniích všech násilných konfliktů a katastrof se stateční zaměstnanci OSN snaží zvládnout obtížnou situaci a reagovat na potřeby těch, kterým přinasla utrpení.

Děkuji lidem celého světa za jejich podporu a apeluji na všechny, aby stejnou podporu poskytli i nově jmenovanému generálnímu tajemníkovi Antóniu Guterresovi, který bude pokračovat v celosvětové misi pro mír, udržitelný rozvoj a lidská práva.

Pan Ki-mun
New York, 24. října 2016


Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem: Poselství generálního tajemníka OSN

28.11.2016 



Izraelsko–palestinský konflikt není jen jedním z mnoha na Blízkém východě. Je to dlohotrvající otevřená rána, která přiživuje napětí a konflikt v celém regionu.

Izraelští i palestinští představitelé nadále slovně podporují řešení vzniku dvou států. Bez neodkladných kroků k oživení politické perspektivy ale riskují, že jen opevní aktuální realitu jednoho státu. Během posledních let došlo ke dvěma neúspěšným pokusům o vyjednání mírového řešení, ke třem ozbrojeným konfliktům, tisícům obětí na životech – z převážné většiny mezi palestinskými civilisty. Šířily se nepokoje, teroristické útoky, docházelo k odpalování tisíců raket a bomb na Izrael z Gazy i rozšiřování nelegálního izraelského osídlování, které je rizikem pro demokratické hodnoty a charakter izraelské společnosti. V porovnání s rokem 2015 došlo ke stoprocentnímu nárůstu demolic palestinských domů a jiných staveb izraelskými silami. Gaza zůstává místem humanitární krize. Dva miliony Palestinců se tam potýkají s rozpadající se infrastrukturou a ochromeným hospodářstvím, desetitisíce lidí zůstávají vysídleni mimo domov a čekají na obnovu konfliktem zničených domovů.

To vše má za následek rostoucí hněv a frustraci Palestinců a silný pocit deziluze u Izraelců. Radikálové posilují, umírnění na obou stranách naopak oslabují. Celou situaci zhoršuje nebezpečné vakuum na mezinárodní úrovni, kde pozornost upoutávají krize odehrávající se v jiných oblastech světa. Vnitřní rozpory a boje na Západním břehu ještě zhoršují ochromující nejednotnost Palestinců a podrývají demokracii a právní řád. Izraelská okupace se blíží padesáti rokům a vyhlídky na řešení vzniku dvou států jsou v nedohlednu. Za těchto okolností musí mezinárodní společenství dát jasně najevo odhodlání pomoci znesvářeným stranám obnovit důvěru a vytvořit podmínky pro smysluplná vyjednávání.

Přehled kroků nezbytných k vytvoření podmínek pro úspěšná jednání přinesla nedávná zpráva Blízkovýchodního kvartetu. Organizace spojených národů a ostatní partneři v kvartetu – EU, Ruská federace a Spojené státy – jsou i nadále odhodláni spolupracovat s klíčovými hráči i státy v regionu na naplňování doporučení uvedených ve zprávě.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem proto ujistěme svět o svém odhodlání chránit práva palestinského lidu a usilovat o budoucnost v míru, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti pro Palestince i Izraelce.

Pan Ki-mun

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem se od roku 1978 připomíná každoročně po celém světě 29. listopadu. Připomíná den, kdy v roce 1947 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci 181 (II), která je známá jako rezoluce o rozdělení. Podle tohoto dokumentu měly vzniknout dva státy, židovský a arabský, kde Jeruzalém a blízké okolí měl sloužit jako tzv. corpus separatum, mezinárodně spravovaná zóna. Ze dvou zamýšlených států vznikl pouze jeden, stát Izrael.


Together / Spolu: Solidarita, bezpečí a důstojnost pro všechny

1.12.2016 



Na zářijovém Summitu OSN pro uprchlíky a migranty vyhlásil generální tajemník OSN kampaň TOGETHER (Spolu). Jednomyslně se k ní přihlásilo všech 193 členských států a zavázaly se k naplňování jejích principů. Kampaň bude probíhat do roku 2018, kdy se předpokládá přijetí Globálního paktu o uprchlících a migrantech.

TOGETHER je iniciativa, zahrnující celý systém OSN pod vedením generálního tajemníka. Při jejím naplňování budou spolupracovat členské státy, soukromá sféra i občanský sektor. Cílem je oslovovat společnosti, které přijímají uprchlíky a migranty, a lidi obávající se, že uprchlíci a migranti mohou do jejich životů vnést ohrožení a ekonomickou nejistotu. TOGETHER bude občany celého světa povzbuzovat k projevení podpory uprchlíkům a migrantům.

Kampaň se zaměří na ekonomický, kulturní i společenský přínos uprchlíků a migrantů pro země původu, tranzitu i pro přijímající země. Bude uvádět na pravou míru některé dezinformace a mylné interpretace a podporovat kontakty mezi migranty a uprchlíky s obyvateli cílových zemí.

4 cíle kamapaně TOGETHER:

  • vytvořit koalici agentur OSN, členských států, soukromé sféry a občanské společnosti, která bude společně postupovat proti narůstající xenofobii
  • podněcovat konkrétní kroky na podporu nediskriminace a přijetí uprchlíků a migrantů
  • vytvořit přesvědčivý obraz solidarity, který upozorní na výhody migrace pro ekonomiky i společnosti a zároveň bude reagovat na legitimní obavy lidí v hostitelských zemích
  • podněcovat empatii a humanizovat veřejnou debatu. Vytvořit platformu pro sdílení příběhů migrantů a uprchlíků, kteří si udělali dobré jméno, a hostitelských společenství, pro které bylo začlenění uprchlíků a migrantů přínosem.


Den lidských práv 2016: Za práva těch druhých

9.12.2016 



Na 10. prosince každý rok připadá Den lidských práv. Připomíná den přijetí Všeobecné deklarace lidských práv v roce 1948. Letošním mottem je zastat se druhých a otevřeně se postavit za jejich práva. Mnozí z nás mají obavy z toho, co se děje ve světě. K přehlížení základních lidských práv dochází všude. Extremistická hnutí znásilňují a terorizují. Netolerantní a nenávistné výroky se přiživují na strachu. Lidské hodnoty jsou v ohrožení.

Musíme proto znovu opevnit naši lidskost. Příležitostí k tomu může být každá situace. Na ulici, ve škole, v práci, ve veřejné dopravě, v hlasovací místnosti nebo na sociálních sítích. Ta pravá chvíle je teď. Je na nás všech, abychom se zasadili za dodržování práv. A společně se můžeme zasadit i za větší míru lidskosti.

Začít můžeme každý u sebe. Postavte se veřejně za práva nějakého uprchlíka nebo migranta, člověka s postižením, příslušníka sexuální menšiny, etnické minority – anebo kohokoliv jiného, komu hrozí nebo může hrozit diskriminace či násilí.

Pan Ki-mun: Podpora lidských práv je v zájmu všech

„Ve funkci generálního tajemníka jsem během uplynulých deseti let opakovaně poukazoval na provázanost tří základních pilířů OSN: míru, udržitelného rozvoje a lidských práv. Dohromady tvoří základ odolných a soudržných společností, opírajících se o inkluzi, spravedlnost a dodržování zákonů.

V době množících se konfliktů, zvyšujících se humanitárních potřeb a narůstajícího množství nenávistných projevů nám Všeobecná deklarace lidských práv připomíná, že „rovná a nezcizitelná práva všech příslušníků lidské společnosti jsou základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě.“ Po malých krůčcích můžeme tvořit budoucnost založenou na sdílených hodnotách rovnosti a lidské důstojnosti.

Taková je i povaha nedávno zahájené kampaně TOGETHER proti xenofobii, jíž čelí mnoho uprchlíků a migrantů. Ve stejném duchu musíme jednat, abychom porazili extremisty, zastavili úpadek respektu k mezinárodnímu humanitárnímu právu a dokázali ochránit občanskou společnost tam, kde se stále tvrdšími opatřeními snaží znemožnit její aktivity.

Podpora lidských práv je v zájmu všech, jejich respektování přispívá k blahobytu každého jednotlivce, ke stabilitě všech společností a k harmonii v  propojeném světě. Zapojit se může každý, na všech úrovních společnosti.

Společně se postavme za něčí práva. Dnes, zítra, a každý další den.“


Generální tajemník OSN: Aplaus pro Pan Ki-muna, přání úspěchu pro Antónia Guterrese

16.12.2016 



Nově zvolený generální tajemník OSN António Guterres složil 12. prosince oficiální přísahu pro své pětileté funkční období, které začíná 1. ledna 2017. V projevu poté vyzdvihl tři strategické priority pro práci organizace: úsilí o dosažení míru, podpora udržitelného rozvoje a reforma řízení organizace.

Mír
OSN se často dostává za úkol udržovat mír tam, kde žádný není Je proto nutné jasněji a srozumitelněji zformulovat rozsah působnosti operací na udržení míru a vytvořit tím podmínky pro reformu. Je n utné udělat mnohem víc pro prevenci sexuálního násilí a změnit postupy reagující na tyto zločiny.

Udržitelný rozvoj
António Guterres se bude zasazovat za komplexní reformu systému rozvojové práce OSN v ústředí i v terénu. „Humanitární akce, udržitelný rozvoj a trvalý mír jsou třemi stranami jednoho trojúhelníku,“ vyzdvihl.

Reforma řízení
Zvolený generální tajemník zdůraznil nutnost navázat na dosavadní úsilí a uvést do praxe nedávné reformní kroky. Oragnizace by měla být akceschopná, výkonná a efektivní. Musí se více soustředit na výsledky a lidi, méně na procedury a byrokracii. „Pokud nám umístění zaměstnance na misi trvá devět měsíců, nikomu to neprosívá,“ dodal.

Ve svém projevu se Antóniu Guterres zavázal také k respektování genderové vyváženosti na všech úrovních řízení. Svou náměstkyní jmenuje současnou ministryni životního prostředí Nigérie Aminu J. Mohammed.

Chceme svým dětem zanechat svět založený na hodnotách vtělených do Charty OSN: mír, spravedlnost, respekt, lidská práva, tolerance a solidarita. Příčinou ohrožení těchto hodnot je velmi často strach. Naší povinností vůči lidem je spolupracovat tak, aby vzájemný strach nahradila vzájemná důvěra,“ řekl zvolený generáoní tajemník António Guterres.

António Guterres byl generálním tajemníkem OSN zvolen 13. října tohoto roku. V letech 1995 – 2002 byl portugalským permiérem a od roku 2005 do loňského roku působil ve funkci Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V čele OSN vystřídá Pan Ki-muna, který na konci prosince ukončí své působení po deseti letech ve funkci. Nastupující generální tajemník mu v úvodu svého projevu vzdal poctu za jeho „zásadové vedení, které pomohlo načtrtnout budoucnost OSN podle Agendy 2030, díky jeho oddanosti věci míru a bezpečnosti, a také díky iniciativě, s níž učinil lidská práva těžištěm práce organizace.

Hold Pan Ki-munovi

Práci Pan Ki-muna ve funkci generálního tajemníka OSN ocenilo také Valné shromáždění. Předseda Peter Thomson prohlásil, že „během uplynulých deseti let vedl generální tajemník Pan organizaci v duchu neochvějných zásad, s důrazem na profesionalitu a se smyslem pro neúnavnou službu lidstvu.

Z dlouhého seznamu dosažených výsledků Pan Ki-muna vyzdvihl Peter Thomson zejména tři: nepolevující úsilí o řešení otázky změny klimatu, které vyústilo v přijetí Pařížské dohody. Jeho vizi a odhodlání učinit svět spravedlivějším, lépe prosperujícím a bezpečnějším prostřednictvím Agendy 2030. A nakonec podporu genderové vyrovnanosti, jež se projevila například v ustavení entity známé pod názvem UN Women.

Ve svém následném projevu Pan Ki-mun prohlásil: „sloužit ve funkci generálního tajemníka této významné organizace pro mě bylo největší životní poctou.“

Zavzpomínal na své dětství v období po skončení korejské války, kdy jídlo i učebnice dostával od OSN a celosvětová solidarita dala lidem pocítit, že nejsou sami. „Síla Spojených národů  pro mě nikdy nebyla abstraktní nebo akademická.“ Konstatoval, že viděl sílu mezinárodní spolupráce při podstupování těch nejobtížnějších úkolů a viděl také, jak OSN více než dříve otevírá dveře občanské společnosti a dalším partnerům v usilování o proměnu světa.

Jeho deset let ve funkci bylo zaplněno výzvami, včetně nejhoršího finančního propadu od světové hospodářské krize, propukajícími konflikty a povstáními za svobodu, i rekordními počty lidí prchajícími před válkou, pronásledováním a chudobou.

„Den za dnem, kámen po kameni jsme stavěli pevnější základy pro mír a pokrok… věnoval jsem neustálou pozornost lidské důstojnosti a právům… snažil jsem se bránit slabé a zranitelné a usiloval jsem o dosažení jistoty, že děláme vše, aby budoucí generace mohly žít v míru. I když jsem připraven odejít, mé srdce zůstává – tak jako už od dětství – se Spojenými národy.“

Valné shromáždění odměnilo Pan Ki-munův projev dlouhým aplausem.


Udělat z „nejnemožnější práce“ splnitelnou misi

28.12.2016 



S Pan Ki-munem o 10 letech v čele OSN

Poslední den v prosinci bude pro generálního tajemníka Pan Ki-muna také posledním dnem ve funkci. Završí tak deset let u kormidla světové organizace. Jeho hlavní snahou bylo podněcovat aktivitu světových státníků ve vztahu k novým globálním výzvám: změně klimatu, ekonomickým otřesům, pandemiím některých nemocí či rostoucí napětí týkající se potravin, energie a vody. Pan Ki-mun také velmi usiloval o stavění mostů mezi lidmi, zlepšení postavení nejchudších a nejzranitelnějších lidí i o zvýšení vlivu samotné OSN.

Své první funkční období zahájil 1. ledna 2007 a v roce 2011 byl Valným shromážděním jednomyslně zvolen znovu. Během posledních dnů ve funkci poskytl generální tajemník redakci UN News rozhovor o působení ve světové organizaci, o tom, jak válečná zkušenost přispěla k jeho rozhodnutí věnovat se veřejné službě, i o svých budoucích krocích.

Když první generální tajemník Trygve Lie předával funkci svému následovníkovi Dagu Hammarskjöldovi, řekl mu: „Předávám vám tu nejnemožnější práci na tomto světě.“ Vy jste tuto práci vykonával deset let. Co si myslíte o tom, jak ji Trygvie Lie popsal?

Pokládal jsem za velkou čest této skvělé organizaci sloužit. Mým heslem bylo udělat z této nejnemožnější práce spíše splnitelnou misi. Usiloval jsem o to celých deset let, věnoval jsem tomu veškerý svůj čas a energii. Ale realisticky viděno, asi odejdu od mnoha nedokončených věcí. Bylo potřeba mnohem většího smyslu pro jednotu, mnohem více celosvětové solidarity a soucitu. Ale neměli jsme je. Bez plné podpory členských států je to těžké. Zároveň se nám ale podařilo dosáhnout shody na velmi důležitých vizích jimiž jsou Cíle udržitelného rozvoje pro transformacicelého světa i Pařížská dohoda o změně klimatu. To jsou příklady významných i ambiciózních úspěchů. Spolu s tím jsem věnoval maximální pozornost zlepšení genderové rovnosti. Když jsem nastoupil do funkce, působilo na nejvyšších pozicích v OSN jen několik žen. Snažil jsem se jmenovat do vysokých funkcí co nejvíce schopných a zainteresovaných žen. Doufám, že můj nástupce António Guterres, bude v tomto duchu pokračovat.

Celý rozhovor s odcházejícím generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem (anglicky)


2017: Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj

28.12.2016 



Rok 2017 byl rozhodnutím Valného shromáždění vyhlášen Mezinárodním rokem udržitelného cestovního ruchu. Cílem je zvýšit povědomí všech skupin společnosti o jeho významu  pro rozvoj, podnítit spolupráci všech zainteresovaných stran a docílit pozitivních změn na úrovni politik, obchodních praktik i spotřebitelského chování. Udržitelný cestovní ruch se tak může stát významným příspěvkem k Agendě 2030 a Cílům udržitelného rozvoje.

Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj bude podporovat:

(1)      Inkluzivní a udržitelný ekonomický růst

(2)      Sociální začleňování, zaměstnanost a snižování chudoby

(3)      Efektivitu zdrojů, ochranu životního prostředí a řešení změny klimatu

(4)      Kulturní  hodnoty, rozmanitost a dědictví

(5)      Vzájemné porozumění, mír a bezpečnost.

Koordinací všech aktivit souvisejících s tímto mezinárodním rokem byla pověřena Světová organizace cestovního ruchu.