2015



Je suis Charlie: Generální tajemník, Rada bezpečnosti a vysocí představitelé OSN odsoudili útok na francouzský časopis

8.1.2015 



„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme
nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na útok bezprostředně reagovala i generální ředitelka UNESCO Irina Bokova: „Nesmíme dovolit extrémistům, aby umlčeli svobodný tok názorů a myšlenek“.

Útok v Paříži ostře odsoudila také Rada bezpečnosti OSN. Její členové ho označili za „barbarský a zbabělý“ teroristický útok. RB znovu potvrdila, že je nutné všemi dostupnými prostředky bojovat proti terorismu, který ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, a že jakýkoliv teroristický čin je zločinem, který nelze ospravedlnit.


Letošní rok bude Rokem světla

12.1.2015 



68. zasedání Valného shromáždění OSN vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a světelných technologií, a to z iniciativy velkého konsorcia věděckých orgánů a UNESCO.

Tento Mezinárodní rok přivede ke spolupráci řadu rozmanitých účastníků, jako jsou věděcké společnosti, vzdělávací instituce, technologické platformy, neziskové organizace a partneři ze soukromého sektoru.Vyhlášením Mezinárodního roku zaměřeného na téma světla, optiky a jejich využití OSN uznala význam zvyšujícího se povědomí o tom, jak světelné technologie podporují udržitelný rozvoj a poskytují řešení globálních problémů v oblasti energie, vzdělávání, zemědělství a zdraví.

Světlo hraje v našem každodenním životě zásadní roli. Věda o světle je významnou průřezovou vědní disciplínou 21. století. Způsobila převrat v medicíně, umožnila mezinárodní komunikaci prostřednictvím internetu a nadále zůstává hlavním pojítkem kulturních, ekonomických a politických aspektů světové společnosti.

Oficiálně bude Mezinárodní rok světla zahájen 19. ledna v hlavním sídle UNESCO v Paříži.
Zpráva o Mezinárodním roce světla na  stránkách UNESCO


Vzdělávací program OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu 2015

14.1.2015 



Zveme vás a vaše studenty na program Informačního centra OSN v Praze k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu (27.leden). Chceme mladým lidem zajímavým způsobem přiblížit téma holocaustu, jenž významně ovlivnil dějiny 20. století a jeho odkaz je i v dnešní době živý. Na program je možné navázat v hodinách dějepisu, společenských věd nebo literatury.

Program:

– Úvod do tématu a souvislosti holocaustu s prevencí genocidy v současném světě (cca 10 min.

– Film Poslední let Petra Ginze (film o životě židovského chlapce z Prahy v terezínském ghettu, české titulky, 55 min.)

nebo

– Film Cesta k nacistické genocidě (dokumentární film o historických událostech, které vedly ke vzniku holocaustu, české titulky, 38 min.)

Celková délka programu podle zvoleného filmu cca 50 – 70 minut.

Termín:
26. – 30.1. 2015, informační centrum OSN, Železná 24, Praha 1.
Program je zdarma, den a čas domluvte telefonicky nebo emailem (kontakt viz níže).

O filmu Poslední let Petra Ginze
Petr Ginz byl židovský chlapec, který zahynul během holocaustu ve věku pouhých 16 let. Byl mnohostranně nadaný: už ve svých 14 letech byl autorem řady povídek, románů a obrazů. Film je založen na jeho deníkových zápiscích z let 1941-1942.
Trailer k filmu

K filmu vyšla zvláštní vzdělávací příručka OSN, výtisky české verze budou zdarma k dispozici.

O filmu Cesta k nacistické genocidě
Stručný přehled historie holocaustu a milníky 2. světové války. Film pochází z dílny amerického Muzea holocaustu. Informační centrum OSN připravilo jeho českou verzi s podporou osvětového a vzdělávacího programu Holocaust and the United Nations.

K filmu byly vydány i doprovodné texty, jejichž výtisky budou zdarma k dispozici.

Přihlášky na program vyřizuje:
Barbora Krutáková, informační centrum OSN
tel: 255 711 646
[email protected]

Vzdělávací program OSN k holocaustu
Americké Muzeum holocaustu


MDGs a rozvojová agenda po roce 2015

15.1.2015 



Rok 2015 budou určovat tři klíčové a vzájemně související cíle: podpora finiše Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals, MDGs) a úspěšné uzavření dvou dlouho očekávaných dohod členských států o rozvojové agendě po roce 2015 a o změně klimatu.Političtí představitelé států světa volají po ambiciózním dlouhodobém plánu udržitelného rozvoje, jenž má vstoupit v platnost po uplynutí agendy Rozvojových cílů tisíciletí (2015). Tento plán má být schválen na summitu OSN v září a bude stavět na úspěších MDGs a bude se odvíjet od nového způsobu financování rozvoje a nových Cílů udržitelného rozvoje(SDGs).

Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke konferenci COP-21 v Paříži v prosinci 2015.

Organizace spojených národů na podporu výše uvedených klíčových témat roku vypracovala komunikační strategii 2015: Time for Global Action, která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům.

Partnerství a spolupráce klíčem k úspěchu

Systém OSN nepoleví ani v posledním roce v podpoře naplňování agendy MDGs. Mnohé cíle se již podařilo splnit a splnění dalších do konce roku 2015 je pravděpodobné. V jiných případech je nutné se vyrovnat s obtížemí. Pro splnění všech cílů má zásadní význam partnerství a spolupráce. Generální tajemník OSN bude pokračovat v aktivní podpoře své iniciativy „Every Woman, Every Child“, která míří na oblast zdraví žen a dětí a zahrnuje rozsáhlé a konkrétní závazky, spadající do Rozvojových cílů 4 a 5.

V roce 2015 se generální tajemník zaměří také na svou globální „Education First“. Jeho snahou je posílit politický význam vzdělání a podnítit partnery k podpoře kvalitního základního vzdělání pro všechny děti (MDG č. 2). Šéf OSN se bude dále angažovat ve své kampani Zero Hunger Challenge, jejímž cílem je vymýcení hladu v co nejkratší možné době.

Náměstek generálního tajemníka Jan Eliasson bude pokračovat v aktivitách na podporu zlepšení situace v dostupnosti sanitárního vybavení a vody (MDG 7) včetně podpory kampaně „End Open Defecation“ (zaměřená na dostupnost toalet).

Výroční zpráva o naplňování Rozvojových dílů tisíciletí (MDG Report 2015) bude publikována na začátku léta a bude obsahovat nejnovější souhrnné přehledy pro všechny cíle. Předpokládá se, že ve zprávě budou i statistické projekce dosažení jednotlivých cílů. V září vydá pracovní skupina MDG Gap Task Force svoji zprávu týkající se cíle 8 – globální rozvojové partnerství.


Letos si připomínáme 70 let od vzniku OSN

22.1.2015 



Rok 2015 bude pro OSN významným. Rozvojové cíle tisíciletí se uzavírají. Očekává se přijetí nové univerzální rozvojové agendy na summitu v září v New Yorku, a nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu v prosinci v Paříži. Tento rok je velkou příležitostí zapojit veřejnost z celého světa do společného rozhodování a nastoupení nové cesty – cesty udržitelnému rozvoji.

Světová organizace bude letos hodnotit mnoho aspektů své práce: mírové operace, financování humanitární pomoci, uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti 1325 (o ženách, míru a bezpečnosti) i Pekingské deklarace a akčního plánu. Celoroční připomínka 70. výročí vzniku organizace vyvrcholí 24. října, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN.

Připomínka významného výročí OSN, kterou oficiálně zahájil generální tajemník Pan Ki-mun již 26. června 2014, bude poctou její činnosti v oblasti bezpečnosti, lidských práv i rozvoje. Hlavním mottem je „Silná OSN, lepší svět“ (Strong UN. Better World.)

70. výročí vzniku organizace připadá do období, které šéf OSN popisuje jako období „zkoušek a změn“. Máme příležitost ohlédnout se na do historie a připomenout řadu úspěchů a připomenout si, kde se organizaci dařilo méně. Musíme zároveň hledět i dopředu. Na fóru OSN vznká univerzální agenda udržitelného rozvoje a probíhá mnoho pozitivních změn, které díky OSN ovlivňují životy lidí na celém světě.

Mezi hlavní body letošních oslav vnziku OSN patří např. červnové zahájení velké výstavy Normana Rockwella v sídle OSN v New Yorku, nebo slavnostní program v San Francisku, kde byla 26. června 1945 podepsána Charta OSN. Od 25. do 27. září 2015 se koná historický summit OSN, na kterém bude schhválena globální agenda rozvoje po roce 2015. 24. října bude představena rozsáhlá publikace mapující proces renovace sídla OSN v new Yorku. Oslavy vyvrcholí slavnostním koncertem 24. října, v den, kdy vstoupila v platnost Charta OSN.


Svoboda, život a odkaz lidí, kteří přežili Holokaust

26.1.2015 



„Lidstvo se dokázalo spojit a překonat nacistickou hrozbu. Dnes čelíme další zkoušce. Menšiny ve všech částech světa ohrožují předsudky. Narůstá sektářské napětí a jiné formy intolerance. Dodnes přetrvávají antisemitské útoky, kdy jsou Židé zabíjeni jen proto, že jsou Židé,“ upozorňuje u příležitosti letošního Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Letošní připomínka obětí holocaustu probíhá v roce, kdy si připomínáme 70. let od konce 2. světové války a stejné výročí vzniku OSN. Založení světové organizace bylo silně ovlivněno tragickou zkušeností holokaustu. Charta OSN i Všeobecná deklarace lidských práv ukotvují principy lidských práv na celém svět. OSN si mezinárodní den připomene slavnostním zasedáním Valného shromáždění, výstavami, filmovými projekcemi a mnoha dalšími akcemi nejen v sidle OSN v New Yorku, ale ve většině zemí světa. Vzdělávací program při této příležitosti připravilo pražské iCentrum OSN. O odkazu holokastu se bude přednášet, diskutovat i promítat filmy – Poslední let Petra Ginze a Cesta k nacistické genocidě.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.


Musíme se semknout

27.1.2015 



Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

„Před sedmdesáti lety osvobodily spojenecké armády nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim – Březinka. Více než milion vězňů, nejvíce Židů, bylo brutálně a systematicky povražděno na místě, kde nacisté uplatnili svůj zrůdný plán „průmyslového vyhlazování“. Dalšími jeho oběťmi byli Poláci nežidovského původu, političtí vězni, sovětští váleční zajatci, Sintové a Romové, homosexuálové, lidé s postižením či Svědkové Jehovovi.

Toto masové vraždění, jež nemá v lidské historii obdoby, bylo založeno na zvrácené rasové ideologii nacistů, která usilovala o úplné vyhlazení Židů a všech dalších, které považovali za podřadné.

Lidstvo se dokázalo spojit, aby nacistickou hrozbu překonalo. Dnes čelíme další zkoušce. Menšiny ve všech částech světa ohrožují předsudky. Narůstá sektářské napětí a jiné formy intolerance. Dodnes přetrvávají antisemitské útoky, kdy jsou Židé zabíjeni jen proto, že jsou Židé. Zranitelné skupiny v různých zemích dál pohřbívají své mrtvé a žijí v neustálém strachu z dalšího násilí.

Poslání Organizace spojených národů vzešlo z tragických událostí druhé světové války a holokaustu. Zavázali jsme se chránit slabé, prosazovat základní lidská práva a podporovat svobodu, důstojnost a lidskou hodnotu každého člověka.

V průběhu posledních deseti let se vzdělávací program „OSN a holokaust“ snaží získávat studenty i učitele z celého světa pro dosahování těchto cílů. Naším mnoha partnerům – včetně těch, kteří přežili holokaust – vděčíme za podporu tohoto programu, který jen v minulém roce dosáhl do 42 států.

Násilí a předsudky, s nimiž se denně setkáváme, nám připomínají, jak dlouhou cestu ještě musíme ujít v podpoře lidských práv, předcházení genocidě i v ochraně našeho společného lidství. Musíme ještě více udělat pro odstranění příčin hluboce zakořeněné nenávisti a netolerance. Všude na světě se lidé musí semknout, prolomit začarovaný kruh nesvárů a vytvořit svět založený na inkluzi a vzájemném respektu.“


Evropa a migrace

5.2.2015 



„Každý pokus o uzavření hranic – po němž volají nacionalističtí populisté – je odsouzen k neúspěchu,“ říká zvláštní zpravodaj OSN pro problematiku migrantů François Crépau. „Migranti budou přicházet navzdory všem pokusům o zastavení. Pokud se v tomto směru nezmění přístup, bude to za cenu lidských životů a velkého strádání,“ řekl Crépau včera novinářům v Bruselu.

Podle experta OSN dochází k pašování lidí do Evropy jen proto, že jsou hranice utěsňovány a přirovnal současnost se situací přad padesáti-šedesáti lety. „Současná Evropa sází na mobilitu. Je skvělé, že když mladí Španělé nemůžou najít práci v Madridu, můžou ji najít třeba v Londýně. Proč by to samé nemělo platit pro migranty?,“ řekl Crépau.

Podle epxerta OSN by Evropa měla rozpoznat své skutečné potřeby pracovní síly. To by důsledku znamelalo, že otevře dveře pro migranty všech profesí. Současně musí zakročit proti bezskrupulózním zaměstnavatelům, kteří zneužívají nejisté postavení migrantů a žadatelů o azyl.

Pokud se chceme vyhnout tomu, aby se migranti vydávali na nebezpečnou cestu, musí státy Evropy ve spolupráci s dalšími z globálního severu realizovat přesídlovací programy pro uprchlíky a rozdělit a sdílet odpovědnost. „Taková politika povede k oslabení podzemních pracovních trhů, k méně častému výskytu ilegálních přechodů hranic, ke snížení zneužívání pracovní síly a porušování práv migrantů. Evropa potřebuje společný narativ na podporu mobility a diverzity, rozpoznat skutečné potřeby svého trhu práce a současně i potřeb migrantů s ohledem na lidská práva a spravedlnost,“ řekl evropským novinářům v Bruselu zvláštní zpravodaj OSN Crépeau.


Změna klimatu: Trend globálního oteplování pokračuje

16.2.2015 



Rok 2014 byl nejteplejším rokem v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se tak potvrzuje dlouhodobý trend. Po vyhodnocení mezinárodních souborů dat WMO konstatovala, že rozdíl v naměřené teplotě nejteplejších roků jsou pouhé setiny stupně Celsia, což je méně než je hranice nejistoty.

Průměrné globální teploty vzduchu na povrchu pevniny i moří byly v roce 2014 o 0,57 °C nad dlouhodobým průměrem 14 °C referenčního období 1961-1990. Teplota v roce 2010 překročila podle WMO dlouhodobý průměr o 0,55 °C a o 0,54°C v roce 2005. Odhadovaná hranice nejistoty byla 0,10°C.

„Celkový trend oteplování je podstatnější než jaké bylo pořadí jednotlivých nejteplejších roků,“ říká generální tajemník WMO Michel Jarraud. „Z analýzy datových soborů vyplývá, že rok 2014 byl nominálně nejteplejším dosud zaznamenaným rokem, ačkoliv mezi třemi nejteplejšími roky jsou jen velmi malé rozdíly,“ dodává.

„Čtrnáct z patnácti nejteplejších roků spadá do současného století. Očekáváme, že globální oteplování bude pokračovat, protože rostoucí výše skleníkových plynů v atmosféře a objem tepla zachycovaného v oceánech předurčují teplejší budoucnost,“ říká šéf WMO.

Přibližně 93% přebytečné energie, zachycené v atmosféře skleníkovými plyny z fosilních paliv a další lidské činnosti, končí v oceánech. Tepelný obsah oceánů je tedy klíčem k porozumění klimatickému systému. Globální teploty mořské hladiny dosáhly v roce 2014 rekordních hodnot.

Stojí za povšimnutí, že vysoké teploty roku 2014 se projevily i přes nepřítomnost plně rozvinutého jevu El Niño. K němu dochází tehdy, když se nadprůměrně vysoké teploty mořské hladiny ve východní tropické části Tichého oceánu spojí se systémy atmosférického tlaku a vytvoří vzájemně posilující smyčku. Důsledkem je celkové oteplení klimatu. Vysoké teploty v roce 1998, který byl nejteplejším před začátkem 21. století, nastaly v období výrazného projevu El Niño.

„V roce 2014 se v mnoha zemích zkombinovala rekordní vedra s přívalovými srážkami a záplavami nebo se suchem v jiných zemích. To odpovídá očekáváním ohledně měnícího se klimatu,“ řekl Michel Jarraud a dodává, že k posílení odolnosti vůči přírodním katastrofám a abychom byli schopni pomoci zemím a komunitám adaptovat se na rychle se měnící v mnoha případech také méně příznivé klima, potřebujeme vysoce účinné služby v oblasti meteorologie a klimatu.

WMO vydala analýzu globálních teplot ještě před jednáními o změnách klimatu, která proběhla v první polovině února v Ženevě. Tyto rozhovory měly připravit půdu pro dohodu o konkrétním postupu, kterou přijmou účastníci konference UNFCC v prosinci v Paříži.

Analýza WMO je založena mimo jiné na třech komplementárních souborech dat, jež spravují Hadley Centre of the UK’s Met Office spolu s oddělením pro výzkum klimatu na University of East Anglia, Národní centrum klimatických dat americké Národní správy oceánů a atmosféry (NOAA), a Goddard Institute of Space Studies (GISS) pod správou Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Průměrné globální teploty se odhadují také s pomocí systémů statistického přepočtu, které pracují s nejvyspělejšími meteorologickými předpovědními systémy a kombinováním různých zdrojů dat vytvářejí doplňkové analytické přístupy. WMO vychází především z dat z reanalýz Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí, které také zařadilo rok 2014 mezi čtyři dosud nejteplejší roky.

Závěrečná zpráva Status of the Climate in 2014 bude zahrnovat detailní informace o regionálních trendech a extrémních projevech počasí. Zveřejněna bude v březnu 2015.

Překlad tiskové zprávy WMO: Informační centrum OSN v Praze


Mezinárodní den žen

6.3.2015 



Svět nikdy nedokáže uskutečnit 100 procent svých cílů, pokud 50 procent lidí nemůže plně využít svého potenciálu

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna

Před dvaceti lety, kdy se konala přelomová světová konference o právech žen, obrátil ničivý konflikt v bývalé Jugoslávii žádoucí pozornost ke znásilněním a dalším válečným zločinům proti civilistům. O dvě desetiletí později se dívky, kterým je stěží sedm let, stávají nejen cílem, ale přímo zbraní násilných extrémistů. Bylo by příliš snadné kvůli tomu ztrati víru v sílu mezinárodních setkání. Sice před sebou máme ještě dlouhou cestu k dosažení úplné rovnosti práv – přičemž hlavním cílem je skoncovat s genderově podmíněným násilím – pokrok dosažený v uplynulých dvaceti letech je důkazem přetrvávajícího významu Pekingské konference o ženách z roku 1995.

Od přijetí Pekingské deklarace a Akčního plánu začalo být vzdělávání dostupnější a kvalitnější pro více dívek než dříve. Počet žen, které zemřou při porodu, se snížil téměř na polovinu. Více žen pracuje ve vedení firem, ve vládách i ve světových organizacích. Velmi tuto pozitivní změnu vítám. Zároveň si u příležitosti letošního Mezinárodního dne ženmusíme připustit, že vývoj je příliš pomalý a nerovnoměrný a že pro jeho urychlení ve všech oblastech musíme udělat mnohem více.

Svět se musí sjednotit a zareagovat na zneužívání žen a dívek násilnými extrémisty. Od Nigérie a Somálska po Sýrii a Irák se ženská těla stala bojištěm, na němž válečníci uplatňují specifické a systematické strategie. Často jsou založené na etnické příslušnosti či náboženském vyznání. Ženy jsou napadány za snahu uplatnit své právo na vzdělání a základní služby, jsou znásilňovány a sexuálně zotročovány. Stávají se z nich odměny pro vítěze nebo se s nimi obchoduje mezi jednotlivými skupinami extrémistů. Lékařky, zdravotní sestry a další ženy byly zavražděny za to, že se chtěly uplatnit ve své profesi. Obhájci ženských práv, kteří mají dost odvahy postavit se této krutosti, v boji za svou věc riskují a někdy i ztrácejí životy.

K těmto zásadním útokům na práva žen musíme celosvětově zaujmout jasný postoj. Je třeba, aby se pobouření mezinárodního společenství promítlo do smysluplných kroků, jimiž jsou mimo jiné i humanitární pomoc, psychosociální služby, existenční podpora a snaha pohnat pachatele zločinů ke spravedlnosti. Jsou-li ženy a dívky často prvním cílem útoku, musí být jejich práva stěžejním bodem naší strategie zaměřené na řešení tohoto enormního a rostoucího problému. Ženy a dívky, požívající svých práv, jsou největší nadějí pro udržitelný rozvoj po ukončení konfliktu. Jsou nejlepšími nositeli ekonomického růstu, největší nadějí na usmíření a nejlepší cestou, jak zabránit radikalizaci mladých lidí a dalšímu roztáčení spirály násilí.

I ve společnostech, které žijí v míru, se stále příliš mnoho dívek a žen stává oběťmi domácího týrání, ženské obřízky a dalších forem násilí, které traumatizují jednotlivce a poškozují celé společnosti. Diskriminace je stále velkou překážkou, kterou je třeba odstranit. Je zapotřebí rozšířit škálu příležitostí v politice, podnikání a dalších oblastech. Potřebujeme změnit postoje, zejména mužů, a získat muže pro aktivní přístup ke změnám. A musíme podpořit naše odhodlání vědomím, že investice do rovnosti pohlaví vedou k ekonomickému pokroku, sociálnímu i politickému začleňování i dalším ziskům, které pro změnu upevní stabilitu a lidskou důstojnost.

Tento rok je klíčový pro pokrok ve věci ženských práv. Mezinárodní společenství usilovně pracuje na zavádění nové agendy udržitelného rozvoje, která bude stavět na výsledcích Rozvojových cílů tisíciletí a vytvářet politiky a společenské investice pro příští generace. Aby byla agenda pro období po roce 2015 skutečně transformativní, musí upřednostnit rovnost pohlaví a rozvoj žen. Svět nikdy nedokáže uskutečnit 100 procent svých cílů, pokud 50 procent lidí nemůže plně využít svého potenciálu. Když dáme síle žen volný průchod, zajistíme tím budoucnost pro všechny.

UN Women k Mezinárodnímu dni žen (anglicky)


Epidemii cholery na Haiti lze řešit jen zajištěním nezávadné vody a sanitačních zařízen

13.3.2015 



 Na Haiti bylo od roku 2010 infikováno více než 720 tisíc lidí cholerou, nemoc si vyžádala již 8 700 obětí. Epidemie je imunní vůči hranici státu a šíří se dál. „Řešením není jen očkování a léčba, ale především investice do dostupnosti pitné vody a hygienických zařízení,“ upozornil na setkání s novináři a pracovníky OSN v Praze zástupce generálního tajemníka OSN Pedro Medrano, který je pověřen koordinací akce proti epidemii cholery.

„Nejde o nedostatek zájmu či solidarity. Mezinárodní společenství prokázalo po zemětřesení v roce 2010 obrovskou solidaritu. Do země přiteklo v letech 2003-2012 víc než 10,5 miliardy USD humanitární a rozvojové pomoci. Došlo ke snížení extrémní chudoby, dětské podvýživy i výskytu HIV/AIDS, zlepšil se přístup ke vzdělání. Jedna důležitá věc ale byla mezinárodním společenstvím přehlížena. Problematika dostupnosti vody a hygienických zařízení zůstávala podfinancovaná. Epidemie cholery nám paradoxně dává skvělou příležitost zaměřit se na trvalé řešení problému vody a sanitace. Haitská vláda vypracovala podrobný plán eliminace cholery, který počítá s prostředky ve výši 2,2 miliardy USD. Z 90 % je tento plán zaměřen na dostupnost pitné vody a sanitace. Zlepšení této infrastruktury povede k zastavení cholery i dalších infekčních nemocí šířících se vodou. Zachráníme tak mnoho – zejména dětských – životů,“ píše pro americký server The Huffington Post koordinátor OSN pro potírání cholery na Haiti Pedro Medrano.

V současné době vyvíjí Pedro Medrano velké úsilí pro získání podpory pro aktivity proti choleře na Haiti u členských států OSN.

Článek Pedra Medrana  Clean Water and Strong Institutions for Haiti


Snižování rizika přírodních katastrof

13.3.2015 



Světová konference OSN v Sendai, 14. – 18. března 2015

Zítra začíná v Japonsku světová konference, na které se budou hledat řešení na posilování schopnosti lidstva čelit přírodním katastrofám. Do severojaponského města se sjíždějí nejvyšší představitelé států a vlád s cílem přijmout společný plán, který nahradí dosavadní akční plán přijatý v roce 2005 v jiném japonském městě Hjógo. Výsledkem celého procesu vyjednávání má být posílení celkové odolnosti lidstva vůči přírodním katastrofám.

Místo konání má na problematiku přímou vazbu. Leží v regionu, který byl ohniskem zemětřesení, jež vedlo k vlně tsunami a následné havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.

Dohoda, která byla v roce 2005 uzavřena v Hjódo vedla k celkovému zlepšení a snížení počtu lidí přímo ohrožených přírodními katastrofami především v Asii o jednu miliardu. Řada faktorů, které k rizikům katastrof přispívají – ať už je to vyčerpávání půdy, nedostatečné stavební předpisy a postupy, degradace životního prostředí, chudoba, změna klimatu či slabé instituce – ale přetrvává.

Fakta

•   škody způsobené přírodní katastrofou na budovách dosahují v průměru 314 miliard dolarů za rok
•   investice na prevenci ve výši 6 miliard USD mohou vést k úsporám až ve výši 360 miliard USD (zpráva OSN)

Cíle konference naznačila v rozhovoru pro UN Radio Margareta Wahlsrömová, šéfka Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof (UNISDR): „Státy by v Sendai měly najít společný modus pro způsob mezinárodní spolupráce na financování potřebných opatření. Zároveň by měly definovat jak se adaptovat na dopady změnu klimatu, což se stane součástí globální agendy udržitelného rozvoje (SDGs), která bude finalizována v září v New Yorku.“

Udržitelný rozvoj začíná v Sendai

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun upozorňuje, že je načase přestat řešit rozvoj a humanitární katastrofy odděleně. „Snižování rizika katastrof leží v samotném jádru rozvojové pomoci, která se snaží vytvářet lepší životní podmínky, i v jádru humanitární pomoci, jež začíná po vypuknutí katastrofy. Tím, že zahajujeme mezinárodní kalendář akcí sendaiským jednáním o snižování rizika katastrof, vysíláme jasný signál, že svět je připravený integrovat své strategie. Viděl jsem lidské oběti katastrof – od zemětřesení v Číně a na Haiti přes záplavy v Pákistánu a Bangladéši až po superbouři Sandy, která zasáhla Karibik a Severní Ameriku, a zaplavila dokonce i spodní patra newyorských objektů OSN. Když firemní sektor, občanská společnost a vláda spojí síly, aby pomohly státům odolávat katastrofám, pak dokážou zachraňovat životy, zvyšovat stabilitu a vytvářet příležitosti, které umožní trhům i lidem prosperovat, říká šéf OSN.


Výbor OSN bude projednávat situaci práv lidí s postižením v České republice

26.3.2015 



Výbor OSN pro práva lidí s postižením (CRPD) bude projednávat situaci v České republice na svých zasedáních 31. března a 1. dubna 2015. Jednání bude živě přenášeno prostřednictvím internetu.

Česká republika je jedním ze 153 států, které přistoupily k Úmluvě o právech lidí s postižením. Úmluva ukládá, aby státy předkládaly periodické zprávy o jejím naplňování.
CRPD tvoří 18 mezinárodních nazávislých expertů. Na zasedání povedou dialog s delegací Vlády ČR a vyslechnou si i zástupce organizací lidí s postižením, nevládních organizací a dalších institucí zabývajících se právy lidí s postižením.

Místo konání: Palais Wilson, Ženeva
Čas: 15:00 -18:00 (31. března) ; 10:00 -13:00 (1. dubna)

Živý přenos po internetu (webcast)

Více informací o České republice a dalších zemích, které předloží periodickou zprávu (Německo, Chorvatsko, Turkmenistán, Dominikánská republika, Mongolsko, Cookovy ostrovy)

Závěrečné vyjádření výboru CRPD bude zveřejněno 17. dubna


Nominace na cenu Nelsona Mandely 2015

15.4.2015 



První ročník Ceny Nelsona Rolihlahla Mandely vyhlašuje výzvu k nominacím. Cena je určena jednotlivcům, kteří zasvětili svůj život službě lidstvu při prosazování smíru a soudržnosti a při rozvoji společnosti.

Bude udělována jednou za pět let jako výraz uznání vždy jedné ženě a jednomu muži, kdy každý z nich bude z jiného regionu světa.

Uzávěrka pro nominace za rok 2015 je 18. května 2015. Nominace v angličtině je nutné doručit do Sekretariátu OSN na adresu [email protected]

Chcete-li podat návrh nominace, stáhněte si prosím nominační formulář

Další informace o ceně Nelsona Mandely 2015


Virus Ebola se již v Libérii nešíří

19.5.2015 



Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že v Libérii se zastavilo šíření viru ebola. Země tak byla deklarována „Ebola Free“, což znamená, že po dobu 42 dnů, což je dvojnásobek inkubační doby onemocnění, se neobjevil nový případ infekce. Poslední případ eboly v Libérii byl zaznamenán u ženy, u níž se symptomy projevily 20. března a o týden později na onemocnění zemřela.

WHO uvedla, že je to obrovský úspech pro zemi, ve které bylo zaznamenáno nejvíce případů úmrtí během největší, nejdelší a nejkomplexnější epidemie od roku 1976, kdy ebola poprvé udeřila. Na vrcholu epidemie, který probíhal v srpnu a září 2014, činil týdenní nárůst infikovaných 300 až 400 osob. V jednom okamžiku nebyly pro nové pacienty k dispozici prakticky žádná lůžka. Dohromady bylo v Libérii infikováno 10 564 osob z nich 4 716 zemřelo.

Oznámení uvítal UNICEF, nicméně varuje, že hrozba pro region úplně nezmizí, dokud bude k přenosu infekce docházet v okolních zemích.

Zvláštní stránky o ebole připravila Světová zdravotnická organizace (anglicky)


Ukončete boje v Palmýře!

21.5.2015 



Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyzývá k okamžitému ukončení ozbrojených střetů v blízkosti syrské Palmýry. „Jsem situací hluboce znepokojena. Probíhající boje ohrožují jednu z nejvýznamějších památeksvětového dědictví i místní obyvatele,“ naléhá šéfka UNESCO.

Navzdory pokračujícím snáhám mezinárodního společenství zastavit násilí se situace v Sýrii stále zhoršuje. Humanitární pomoc v současnosti potřebuje 12,2 milionu lidí, z toho 5,6 milionu dětí. V konfliktu doposud zemřelo více než 222 tisíc Syřanů . Jedná se pouze o hrubý odhad, číslo je pravděpodobně daleko vyšší.

Seznam světového kulturního dědictví UNESCO


O změně klimatu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

22.5.2015 



U příležitosti Světového dne životního prostředí má Informační centrum OSN v Praze čest spolupracovat s Francouzským velvyslanectvím v Praze a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na přípravě odborné konference o klimatické změně.

Konference s názvem „Klimatická konference v Paříži 2015: výzvy a řešení“ se koná v Poslanecké sněmovněParlamentu České republiky, 5. června 2015 od 8:00 do 13:00 hod.

Na konci letošního roku (30.11.-11.12.) bude Francie hostit konferenci COP21 (21. konference států, které se připojily k rámcové úmluvě o změně klimatu, UNFCCC). V Paříži se sejde přes 40 tisíc účastníků – delegáti jednotlivých států, zástupci mezinárodních organizací, nevládních organizací, zástupci obchodu a soukromých společností – s cílem dosáhnout ambiciózní globální dohody, která zajistí dodržení hranice oteplování do 2°C oproti preindustriální éře. V sázce je mnoho, ale zůstává naděje, že se změnu klimatu podaří udržet v mezích. Francie jako hostitelská země bude napomáhat vyjednávání s podporou orgánů EU a členských států.

Program (česky)


Generální tajemník OSN o roli mladých v současném světě

22.5.2015 



Šéf OSN Pan Ki-mun bude příští týden v Bruselu diskutovat s mladými lidmi na téma jejich role v současném světě. Akci „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ organizuje Evropská komise a Organizace spojených národů. Účastnit se může každý prostřednictvím živého vysílání.

2015: klíčový rok pro rozvoj

Diskuze se uskuteční v rámci Evropského roku pro rozvoj, kterým Evropa potvrzuje svůj závazek přispívat k vymýcení chudoby. Rok 2015 je významný i z globálního hlediska, protože v OSN vznikne nový program rozvoje na příštích 15 let (2015-2030), tzv. SDGs. Mladí lidé jako budoucí lídři a účastníci světového rozvoje by si měli uvědomit svoji podstatnou roli a procesu vytváření nové agendy se účastnit.


Ženy ve 21. století

25.5.2015 



Diskuze se zástupkyní generálního tajemníka OSN

Příští týden navštíví Českou republiku zástupkyně generálního tajemníka OSN a výkonné ředitelky UN Women Lakshmi Puriová. Její program zahrnuje také setkání se zástupci NNO, medií a dalšími partnery v iCentru OSN. Diskuze pod názvem Ženy ve 21. století: Co změní agenda SDGs?  se koná v pondělí 1. června od 14 do 15 hod.

O čem se bude diskutovat?

V roce 2015 mají státy světa příležitost přijmout novou strategii udržitelného rozvoje a uzavřít novou globální úmluvu o ochraně klimatu. To, co bude přijato letos, vyústí v novou agendu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), která naváže na osm Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Jaké jsou priority SDGs v otázce rovných příležitostí a co mohou SDGs změnit, pokud budou dostatečně uplatňovány? Jak bude UN Women podporovat agendu posilování postavení žen, která jeprůřezovým tématem SDGs? Jaké pozitivní dopady již mají politiky rovných příležitostí a jaké jsou další perspektivy?

Seznamte se s Lakshmi Puriovou

Po celou svou profesionální kariéru se paní Puriová věnuje otázce rovných příležitostí a posilování postavení žen ať již v souvislosti s problematikou bezpečnosti, lidských práv či udržitelného rozvoje. Lakshmi Puriová má bohaté zkušenosti v oblasti tvorby ekonomických a rozvojových politik, kde se zabývala problematikou obchodu, investic, pracovní mobility, finančních toků, ochrany životního prostředí a klimatu, dále energetikou, zemědělstvím a potravinovou bezpečností, otázkami přístupu k základním službám či ochrany práv duševního vlastnictví. Mnoho let pracovala v UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji), kde mimo jiné v letech 2007-2009 působila i jako zástupkyně generálního tajemníka UNCTAD.


Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou.

26.5.2015 



Blahobyt lidstva, stav životního prostředí a funkčnost ekonomiky primárně závisí na zodpovědném nakládání s přírodními zdroji planety. Přibývá důkazů, že lidé spotřebovávají mnohem více zdrojů než dokáže planeta udržitelně produkovat.

Mnoho ekosystémů Země se blíží kritickému bodu zlomu, za nímž dojde buď k jejich úplnému vyčerpání, nebo nezvratným změnám vlivem tlaku rostoucí populace a ekonomického vývoje. Pokud se současné vzorce spotřeby a produkce nezmění a množství obyvatel Země vzroste na předpokládaných 9,6 miliard, budeme v roce 2050 potřebovat tři planety, abychom si udrželi stávající způsob života a spotřeby.

Téma letošního Světového dne životního prostředí proto zní Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou. Žít s vědomím limitů, které planeta má, je tou nejlepší strategií pro zabezpečení zdravé budoucnosti. Lidstvo nemusí prosperovat na úkor planety. Udržitelný způsob života spočívá v lepším výkonu s menší spotřebou. Je nutné si uvědomit, že nárůst spotřeby přírodních zdrojů a jeho dopady na životní prostředí nemusí být nevyhnutelným vedlejším účinkem ekonomického růstu. Podívejme se alespoň na základní fakta o třech z nejvýznamnějších zdrojů planety.

Voda

I když se v domácnostech s vodou relativně šetří, přírůstek obyvatelstva a narůstající spotřeba vody převážily nad příznivým efektem úsporných technologií i chování. Měli byste proto vědět:

  • Méně než 3% světových zásob vody představuje voda pitná, přičemž 2,5% zásob pitné vody je uloženo v arktickém a antarktickém ledu a ledovcích. Lidstvo tak má k dispozici pro všechny své potřeby i potřeby ekosystémů pouze 0,5% zásob pitné vody
  • Lidé znečišťují vodu rychleji než ji příroda stihne zrecyklovat a vyčistit.
  • Více než miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě.
  • Nadměrná spotřeba vody je příčinou globálního vodního deficitu.
  • Voda je volně dostupná, ale infrastruktura potřebná k rozvodům vody je nákladná.

Energie

Navzdory technologickému pokroku, který umožňuje efektivnější využívání energie, vzroste její spotřeba v zemích OECD do roku 2020 o 35%. Komerční sféra a domácnosti jsou hned po dopravě oblastmi, kde spotřeba energie narůstá nejrychleji.

V roce 2002 bylo v zemích OECD 550 milionů motorových vozidel. Z toho 75 % tvořila osobní auta. Vlastnictví motorových vozidel vzroste podle předpokladů do roku 2020 o 32 % a počet kilometrů najetých motorovými vozidly o 40 %. Letecká doprava ve světě se ve stejném období ztrojnásobí. Na co bychom tedy měli do budoucna myslet?

  • Můžeme své spotřebitelské chování zaměřit na zboží a služby s nižší spotřebou energie a materiálu, aniž bychom snižovali kvalitu života.
  • Domácnosti spotřebovávají 29 % světové energie a následně přispívají k produkci 21 % emisí oxidu uhličitého. Náklady na udržitelné energetické zdroje jsou stále konkurenceschopnější vůči nákladům na využívání fosilních paliv. Pětina celkové světové spotřeby energie v roce 2013 připadala na obnovitelné zdroje.
  • Na celosvětové úrovni rostla spotřeba energie nejrychleji v odvětvích dopravy a služeb, a to v důsledku narůstající přepravy cestujících i zboží a rychlé expanze průmyslu služeb.

Potraviny

Potraviny mají zásadní environmentální dopady ve fázi produkce (zemědělství, výroba potravin), domácnosti k tomu nepřímo přispívají svými stravovacími preferencemi a návyky. Celkový dopad na životní prostředí se projevuje zejména v oblasti nákladů na energie a odpady. Měli bychom mít na zřeteli, že:

  • Každoročně se vyplýtvá celkem 1,3 miliardy tun jídla. Zároveň téměř miliarda lidí trpí podvýživou a další miliarda hladoví.
  • Nadměrná spotřeba jídla škodí našemu zdraví i životnímu prostředí:
    • 1,5 miliardy lidí na světě má nadváhu nebo jsou obézní
    • Degradace půdy, snižující se výnosnost půdy, neudržitelná spotřeba vody, nadměrný rybolov a degradace mořského prostředí snižují schopnost ekosystémů poskytovat dostatek potravin.
    • Potravinářské odvětví se podílí téměř 30 % na celkové celosvětové spotřebě energie a odpovídá za téměř 22 % emisí skleníkových plynů.
  • Zvýšená spotřeba negativně ovlivňuje potravinovou bezpečnost:
    • Zvyšuje ceny potravin.
    • Na vzestupu jsou výrobní postupy pro zdrojově náročnější potravinářské produkty.
    • Zdrojově náročné potraviny vyčerpávají základnu agroekologických zdrojů a negativně ovlivňují její schopnost produkovat dostatečné množství potravin.


Operace na udržování míru: Minulost, současnost, budoucnost“.

29.5.2015 



Dne 29. května si připomeneme Mezinárodní den příslušníků mírových sborů OSN. Je to příležitost jak ocenit jejich významný přínos, znovu potvrdit společný závazek a zvýšit efektivitu v následujících letech. 

Od roku 1948 se operace OSN na udržení míru vyvinuly v hlavní nástroj mezinárodního společenství pro zvládání obtížných krizí, které ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost. Za celou historii bylo zrealizováno 71 misí, v nichž bylo nasazeno více než milion příslušníků vojenského, policejního a civilního personálu.V současné době je počet příslušníků misí včetně 125 tisíc osob.

Mezinárodním dnem modrých přileb vzdáváme hold všem, kteří v operacích působí a působili a také všem, kteří pod modrou vlajkou OSN zahynuli. V průběhu historie položilo život než 3 300 mírotvůrců OSN, 126 jen v minulém roce.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun k této příležitosti poznamenal: „Mírové mise OSN pomáhají realizovat cíl Charty OSN, kterým je spojení našeho úsilí k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti. Ikonické modré přilby si v průběhu let plných úsilí a obětí vybudovaly pozici symbolu naděje pro miliony lidí žijících v oblastech zmítaných válkou“.

V současnosti přispívá do mírových misí OSN personál s technikou 122 členských států. Toto úctyhodné číslo je obrazem globální důvěry v mírové mise OSN jako nástroje kolektivní bezpečnosti.


Zdravé oceány, zdravá planeta

5.6.2015 



POSELSTVÍ GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA OSN KE SVĚTOVÉMU DNI OCEÁNŮ

8. června 2015

Oceány tvoří zásadní součást zemského ekosystému a jejich zdraví je nezbytné k zachování zdraví planety. Dva z každých pěti lidí žijí relativně blízko pobřeží a obživa tří z každých sedmi lidí závisí na mořských a přímořských produktech. Naše oceány regulují klima a v přirozených cyklech zpracovávají živiny. Poskytují nám přitom celou řadu služeb, od přírodních zdrojů až po potraviny a práci pro miliardy lidí.

Vzhledem ke svému zásadnímu významu pro zdraví planety a blahobyt lidstva, stávají se oceány nedílnou součástí naší vznikající vize udržitelného rozvoje, včetně nového souboru cílů udržtelného rozvoje, který se v současné době připravuje jako vodítko pro celosvětový boj s chudobou v příštích patnácti letech.

Klimatická změna je velkou zátěží pro zdraví a produktivitu oceánů. Je zřejmé, že lidé způsobili změny klimatického systému, které souvisejí s ohříváním oceánů. Hladiny moří se zvyšují, což má pustošivé účinky na zranitelná společenství, zejména na obyvatele malých ostrovních rozvojových států.

Oceány absorbují velké množství emisí skleníkových plynů a v důsledku toho jsou stále kyselejší. Oceánské ekosystémy degradují. Korály, které poskytují podporu velkému množství podmořského života, jsou vlivem vyšších teplot vody náchylné k odbarvování nebo dokonce k odumírání.

Světový den oceánů je příležitostí upevnit naše odhodlání oceánů si vážit, chránit je a obnovovat je i jejich zdroje.

V letošním roce usilují vlády o přijetí klíčových dohod o klimatické změně a odstranění chudoby. Pro dosažení úspěchu v jednáních bude nezbytné, aby si představitelé států uvědomili významnou úlohu světových oceánů.

Oceány jsou rozlehlé, avšak jejich schopnost odolávat poškozování působenému lidmi je omezená. Během letošního roku, který se může stát rozhodujícím, se musíme zavázat, že budeme dary oceánů využívat pokojně, spravedlivě a udržitelně s ohledem na budoucí generace.


Zástupkyně generálního tajemníka OSN jedním z hlavních hostů připomínky 70. výročí OSN v Praze

8.6.2015 



Česká republika si 2. června připomněla 70 let od vzniku OSN konferencí, kterou zahájili předseda Vlády České republiky Bohuslav Sobotka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Jedním z hlavních řečníků mezinárodní konference „70 let v OSN: Udržitelný rozvoj jako výzva a příležitost” byla zástupkyně generálního tajemníka OSN a zástupkyně výkonné ředitelky UN Women Lakshmi Puriová. Konference se konala v Černínském paláci v Praze a společně ji připravily Úřad Vlády ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Premiér Vlády České republiky a ministr zahraničí podpořili kampaň HeForShe. Foto: Úřad Vlády ČR

„Před 70 lety vyvstala z popela 2. světové války Organizace spojených národů. Za dobu své existence přispěla světová organizace k výraznému pokroku v oblasti rozvoje, bezpečnosti a lidských práv. Ve světle nových globálních výzev je rok 2015 unikátní příležitostí k definování nového plánu rozvoje, jehož cílem je transformace společností a ekonomik ve prospěch všech lidí světa. Transformace, po níž všichni, muži i ženy, volají,“ řekla v úvodu konference Lakshmi Puriová.

Zástupkyně šéfa OSN se ještě před konferencí sešla k bilaterálnímu jednání s premiérem a ministrem zahraničí. Představila na něm mandát a úlohu agentury OSN UN Women a globální kampaně OSN na podporu genderové rovnosti. Oba lídry pak pozvala, aby se připojili k iniciativě HeForShe (On pro ni), která je založena na osobním angažmá mužů ve prospěch posílení postavení žen. Premiér Sobotka i ministr Zaorálek kampaň osobně podpořili.

„Žijeme v zemi, která volební právo nabídla ženám již v roce 1918, a podíl žen na zaměstnanosti je trvale jeden z nejvyšších na světě. Rovnost žen a mužů pro nás zůstává aktuálním cílem,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Lakshmi Puriová nabídla jménem OSN vládě podporu a technickou pomoc v oblasti rozvoje legislativy a přivítala enthusiasmus, s jakým se předseda vlády a ministr zahraničí připojili k iniciativám OSN.

Univerzita Karlova pro kampaň HeForShe. Na snímku zleva velvyslankyně ČR při OSN v New Yorku Edita Hrdá, rektor UK prof. Zima, děkan PF UK prof. Kuklík a Lakshmi Puriová. Foto: iCentrum OSN

Den před konferencí k výročí vzniku OSN se zástupkyně šéfa OSN sešla s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, který rovněž osobně popořil iniciativu HeForShe„Rovnost žen a mužů považuji za základní právo a jedno ze základních demokratických principů. Podporovat rovnost žen a mužů by mělo být povinností každého z nás, bez ohledu na pohlaví,“ řekl ministr Dienstbier. Lakshmi Puriová se setkala také s ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynkem Kmoníčkem, s nímž vedle genderových otázek mluvila také o dalších aktuálních prioritách OSN.

Odpoledne pak diskutovala o globálních výzvách i genderových otázkách se zástupci NNO v Informačním centru OSN v Praze a na Právnické fakultě UK se studenty. Lakshmi Puriovou na půdě Univerzity Karlovy přivítel její rektor, profesor Tomáš Zima, a děkan PF profesor Jan Kuklík. Oba univerzitní hodnostáři se aktivně přihlásili ke kampani HeForShe a přislíbili, že její principy budou šířit nejen v rámci univerzity, ale i ve společnosti.


UNHCR hlásí rekordní počet migrantů do Evropy přes Středozemní moře

11.6.2015 



Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přesáhl počet běženců mířících do Evropy přes Středozemní moře jen v letošním roce 100 tisíc. Nejvíce se jich se vylodilo v Itálii (54 tisíc), v Řecku (48 tisíc) a ve Španělsku (920).

S největším náporem se nyní potýká Řecko, kam denně připlouvá asi 600 běženců zejména ze Sýrie, Afgánistánu a Iráku. Za měsíc leden bylo evidováno 737 nově příchozích uprchlíků, v dubnu to bylo 5 tisíc a v květnu už 7,2 tisíc běženců. V současné době zde čeká na registraci asi 2,5 tisíce lidí. Uprchlická centra jsou přelidněná, například uprchlické centrum ve vesnici Moria momentálně poskytuje přístřeší asi tisícovce uprchlíků, kteří čekají na vyřízení formalit.

UNHCR se nyní snaží pomáhat v zemích jižní Evropy zlepšit podmínky pro přijímání uprchlíků, poskytuje právní poradenství nově příchozím běžencům o jejich právech a povinnostech a zaměřuje se zejména na zvláště potřebné jako jsou opuštěné děti, lidé s postižením, starší osoby či oběti mučení.

V posledních týdnech UNHCR upozorňuje na zvýšený příliv uprchlíků a nabádá všechny státní i občanské organizace zabývající se přijímáním uprchlíků, aby se více zapojily a přispěly k řešení této situace.


Předsedou 70. Valného shromáždění OSN byl zvolen bývalý ministr zahraničí Dánska

16.6.2015 



Ve veřejné volbě byl předsedou nadcházejícího 70. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku zvolen Mogens Lykketoft. Letos sedmdesátiletý veterán mezinárodní diplomacie působil v letech 2000-2001 jako ministr zahraničí a od roku 2011 působí jako předseda dánského parlamentu.

Ve svém projevu bezpostředně po volbě Mogens Lykketoft řekl, že chce aktivně usilovat o budování spravedlivějšího a stabilnějšího světa v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí. Za své priority označil snahy OSN upevnit mezinárodní mír a bezpečnost a podporovat lidská práva. Prohlásil také, že je nutné najít způsob, jak vymýtit extrémní chudobu a dosáhnout udržitelného rozvoje tak, aby se rozdíly mezi bohatými a chudými nezvětšovaly, ale zmenšovaly.

Nově zvolenému předsedovi Valného shromáždění OSN poblahopřál generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


Klimatická změna a migrace

17.6.2015 



Dina Ionesco, IOM

Světový den životního prostředí je příležitostí zamyslet se nad složitými vztahy mezi lidmi a prostředím, v němž žijí. Každý sedmý člověk na světě je migrantem. Jejich život v pohybu ovlivňuje životy dalších miliard. V průběhu dějin lidé vždy migrovali za novými příležitostmi a lepším životem. K migraci vede řada složitých socioekonomických faktorů a úzce se váže k blahobytu člověka.

Někteří migranti odcházejí hledat větší štěstí a prosperitu. Jiní jsou k odchodu nuceni pronásledováním, ozbrojenými konflikty nebo přírodními katastrofami. Stále častějším důvodem je ale dnes vyčerpání zdrojů, na nichž závisí živobytí. Zhoršování stavu životního prostředí má v rostoucí míře na svědomí, že lidé opouštějí domovy. Není proto možné odhlížet od spletitého vztahu mezi migrací a životním prostředím. Současný stav životního prostředí je závažnou příčinou migrace. A naopak: migrace více než v minulosti ovlivňuje stav životního prostředí.

Dnes se již všeobecně uznává, že pohyb lidí souvisí se změnou klimatu, jak uvádí i Mezivládní panel pro změnu klimatu(IPCC). Klimatická změna ohrožuje desítky milionů lidí: nutí je k opuštění domovů a zároveň snižuje jejich adaptabilitu pomocí mobility. Změna klimatu a životního prostředí ovlivňuje migraci různými způsoby. Jedním z nich je nárůst četnosti a intenzity přírodních katastrof. V letech 2008 až 2013 vedly k vysídlení v průměru 27 milionů lidí ročně.

Dalším aspektem je degradace půdy. Suché oblasti Mexika opouští 600 až 700 tisíci lidí ročně. Do roku 2025 budou v oblastech postihovaných velkým suchem žít až 2,4 miliardy lidí. To je 15-20 % předpokládaného počtu obyvatel planety. Dalších 50 milionů bude podle údajů UNCCD žít v oblastech ohrožených desertifikací. IPCC odhaduje, že do roku 2020 bude vlivem změny klimatu jen v Africe vystaveno nedostatku vody 75 až 250 milionů lidí.

Obyvatelstvo nízko položených pobřežních oblastí, které v současné době tvoří 10 % světové populace, bude ohroženo stoupající hladinou moří. Stejné hrozbě bude čelit i 50 největších pobřežních měst ve světě.

Dnes se nám naskýtá jedinečná možnost porozumět migraci a přistupovat k ní v kontextu globální akce proti změnám klimatu. Práce IOM v oblasti migrace, životního prostředí a změny klimatu vychází z přesvědčení, že migrační politiky mohou přispět k vytvoření lepších politik pro řešení změny klimatu, a že od environmentálních a klimatických faktorů nemohou migrační politiky odhlížet.

Velmi nám záleží na tom, abychom přispěli k ambiciózní klimatické akci a pomohli společenstvím adaptovat se na stávající i budoucí projevy změny klimatu, se zvláštním zřetelem k integraci a zohlednění mobility v pařížské dohodě o klimatu.

Máme velký zájem přispívat i do agendy řešení, a to zejména iniciativami věnovanými migrantům a diasporám v rámci globální reakce na změnu klimatu. Přikládáme velký význam podpoře států – zejména těch, které změna klimatu ohrožuje nejvíce – při rozvíjení jejich kapacit. Nabízíme jim národní i regionální školení pro řešení řady otázek mobility v kontextu změny klimatu.

Problémy a možnosti migrace jsou důležité pro adaptační i mitigační strategie. Finanční převody migrantů a diaspor do rozvojových zemí ohrožených změnou klimatu by měly být začleněny do globální finanční architektury.

Neměli bychom si nechat ujít příležitost začlenit migraci a migranty do akce proti změně klimatu. V opačném případě budeme i nadále přispívat k odtržení životního prostředí a jeho zdrojů od lidí, kteří v tomto prostředí žijí, rostou a vyvíjejí se spolu s ním.

IOM je zkratkou pro Mezinárodní organizaci pro migraci. Článek byl napsán u příležitosti Světového dne životního prostředí. (zkráceno)


Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

18.6.2015 



Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozorňuje na historicky nejvyšší počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy v důsledku válek, konfliktů či pronásledování. Ve své výroční zprávě Global Trends Report: World at War za rok 2014 uvádí, že počet běženců roste stále rychleji. Na konci roku 2014 to bylo 59,5 milionu lidí (každý den tak loni přibylo 42 500 běženců, což je čtyřnásobný nárůst jen za poslední čtyři roky), o rok dříve 51,2 milionu. Před deseti lety 37,5 milionu. Každý 122. člověk na planetě je nyní uprchlíkem, vnitřně vysídleným či žadatelem o azyl. Pokud by představovali populaci státu, jednalo by se o 24. největší stát světa.

„Dochází ke změně paradigmatu, k nekontrolovanému posunu do doby, kdy masová nucená migrace i nutná reakce na ni daleko přesahují dosavadní zkušenosti. Je zlověstné, že viníci konfliktů zůstávají nepotrestáni a mezinárodní společenství je naprosto neschopné spolupracovat na zastavení konfliktů a zajištění míru,“ říká vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Nejvíce nutí lidi k vysídlení války

Jednou z hlavních příčin, proč lidé opouštějí své domovy, jsou ozbrojené konflikty. V posledních pěti letech jich bylo rozpoutáno nejméně 15: osm v Africe (Pobřeží slonoviny, Středoafrická republika, Libye, Mali, severovýchodní Nigérie, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán a Burundi), tři na Blízkém východě (Sýrie, Irák a Jemen), jeden v Evropě (Ukrajina) a tři v Asii (Kyrgyzstán, Pákistán a několik oblastí Myanmaru). Největší počet běženců pochází již od roku 2011 ze Sýrie (celkem 7,6 milionu vnitřně vysídlených a 3,88 milionu uprchlíků), následuje Afghánistán (2,59 milionu) a Somálsko (1,1 milionu).

Zdroj: UNHCR

Zatím se jen málo z výše uvedených konfliktů podařilo vyřešit. V roce 2014 se domů mohlo vrátit pouze necelých 127 tisíc uprchlíků. To je nejnižší číslo za posledních 31 let. Celosvětově vzrostl počet uprchlíků z 16,7 milionu v roce 2013 na 19,5 milionu v roce 2014. Počet vnitřních uprchlíků se zvýšil z 33,3 milionu na 38,2 milionu a 1,8 milionu lidí čeká na výsledky žádosti o azyl (oproti 1,2 milionu v roce 2013). Alarmujícím faktem je, že více než polovina všech běženců jsou děti.

K největšímu nárůstu vysídlenců za loňský rok došlo podle UNHCR v Evropě (51 %), dále pak v Asii (31 %), na Blízkém východě a v severní Africe (19 %), v subsaharské Africe (17 %), nejmenší nárůst zaznamenali na americkém kontinentu (12 %).

Přibližně 9 z 10 uprchlíků (86 %) je v méně ekonomicky rozvinutých oblastech a zemích.

Evropa: 51 % nárůst

K prudkému nárůstu došlo v migraci přes Středozemní moře do Evropy. Podle posledních údajů ze začátku června dorazilo jen od začátku letošního roku k Evropským břehům celkem 103 tisíc uprchlíků – nejvíce do Itálie (54 tisíc) a Řecka (48 tisíc). Celkový počet nuceně vysídlených v Evropě dosáhl v roce 2014 podle UNHCR neuvěřitelných 6,7 milionu (4,4 milionu v roce 2013). Je to způsobeno zejména konfliktem na Ukrajině (1,3 milionu vysídlených) a rekordním počtem 219 tisíc migrantů přes Středozemní moře (2014). Většina evropských vysídlenců jsou Syřané v Turecku a Ukrajinci v Rusku. V Evropské unii pak nejvíce žádostí o azyl obdrželo Německo a Švédsko.

Nejvíce uprchlíků na světě momentálně hostí Turecko (1,59 milionu Syřanů).


Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

19.6.2015 



V Bruselu se včera s novináři sešel zvláštní zpravodaj OSN pro otázky práv migrantů Francois Crépeau. Představil hlavní závěry své výroční zprávy, která se zabývá správou vnějších hranic Evropské unie v souvislosti s právy migrantů. Zprávu předložil Radě OSN pro lidská práva.

Současný stav je podle zpravodaje OSN z dlouhodobého hlediska neudržitelný. „Hranice jsou z podstaty propustné a hranice demokratických států o to více.“ Podle zpravodaje Crépeaua povedou pokusy o zablokování hranic ke vzniku černého trhu s migranty. Za rok 2014 do Evropy připlulo po moři více než 200 tisíc migrantů. O rok dříve to bylo 80 tisíc. Během prvních necelých šesti měsíců letošního roku se přes Středozemní moře vypravilo již více než 100 tisíc lidí s cílem získat v Evropě azyl.

„Chceme mít situaci ve svých rukou, nebo to necháme na pašerácích? Abychom dokázali situaci udržet pod kontrolou, musíme se vydat cestou přesídlování. Technicky to není nic náročného. Je to ale náročné politicky,“ řekl zpravodaj OSN Crépeau. „Pokud odmítáme pašování lidí, pak musíme vsadit na mobilitu. Jen tak můžeme zničit trh, který se otevírá pašerákům. A chceme-li mít pod kontrolou mobilitu, musíme motivovat migranty, aby mířili k hraničním kontrolám, nikoli k pašerákům. Je na vládách států, aby dokázaly nabídnout lepší a levnější řešení mobility než pašeráci. To je přece způsob, jak získat výhodu na trhu,“ řekl Crépeau.

Zvláštní zpravodaj OSN dále řekl, že bychom se měli přiklonit spíše k regulované mobilitě než k uzavření hranic. „Uzavření hranic prostě nefunguje. Jejich uzavřením ve jménu kontroly pouze ztratíme kontrolu nad hranicemi úplně.“

Zvláštní zpravodaj OSN Francois Crépeau na tiskové konferenci. Foto: UNRIC

Zpravodaj Crépeau uvítal agendu EU v oblasti migrace. „Je to velmi dobrý první krok s mnoha prvky, které směřují správným směrem. Má také mnoho nedostatků, ale stejně jako mnoho komentátorů se domnívám, že tohle je pouze první krok.“

Francois Crépeau dále řekl, že jeho názory na ekonomickou migraci nejlépe vystihují slova somálského básníka: Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina. „Hnací mechanismy této migrace nejsou tytéž jako u tzv. expatriotů, tedy lidí, kteří z vlastní svobodné vůle legálně pobývají v jiných zemích. Ti mají možnost volby, ale ekonomičtí migranti přicházejí do Evropy, protože doma není nic. Pokud si tedy myslíme, že je odradíme násilím nebo bariérami, tak se mýlíme. Zatím se nám povedlo pouze zakořenit pašerácký systém, který je stále mocnější a stojí stále více životů a peněz.“

Zpravodaj OSN se vyjádřil k současnému politickému diskurzu, který podle něj ovládla populistická argumentace. „Dovolili jsme nacionalistickým hnutím určovat směr této debaty. Musíme takovou debatu zpochybnit a podívat se na fakta. Migranti nás nepřipravují o práci, nepřinášejí nemoci, jsou pro společnost přínosem. Jsou odolní a mobilní,“ řekl Crépeau a vyzval k zavedení víz pro opakovaný vstup, která lidem umožní vrátit se domů bez strachu, že se již nikdy nebudou moci vrátit zpět.

Evropskou unii vyzývá k vytvoření ucelené a srozumitelné migrační politiky založené na lidských právech a s mobilitou jako hlavní přidanou hodnotou. „Je to jediný způsob, jak znovu získat kontrolu nad hranicemi, účinně bojovat proti pašeráctví a posílit postavení migrantů,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN. „Migraci musíme zlegalizovat, regulovat a zdanit. Prohibice nezabránila lidem pít alkohol a americká mafie prosperovala. Tím, že tento trh zlegalizujeme, zregulujeme a zdaníme, získáme nad ním znovu kontrolu. Jen tak může EU vzít kontrolu nad trhem s migrací z rukou pašeráků. Otevřená a řízená mobilita je to, do čeho bychom měli investovat,“ zdůraznil Crépeau.

„A nakonec, musíme také naslouchat samotným migrantům. Všechny migrační politiky jsou tvořeny občany, pro občany a s migranty jsou jen zřídka konzultovány. Neposloucháme je, protože nás občany vůbec nezajímají. Zájem něco udělat zde chybí, my jsme hlavně spokojení s cenou rajčat.“


Vysoký komisař OSN pro uprchlíky ke Světovému dni uprchlíků 2015

22.6.2015 



„Patnáct let od počátku nového tisíciletí, od něhož si mnozí z nás slibovali konec válek, jsme svědky šířícího se celosvětového násilí, které ohrožuje samotné základy našeho mezinárodního systému,“ upozorňuje v prohlášení ke Světovému dni uprchlíků Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

„V uplynulém roce prchalo před násilím více lidí než kdykoli předtím. Téměř 60 milionů lidí dnes po celém světe utíká před konflikty a pronásledováním, z nichž skoro 20 milionů jsou uprchlíci a více než polovina jsou děti. Počet těchto osob se zvyšuje každým dnem, na všech kontinentech. V roce 2014 připadlo na každý den v průměru 42 500 nových uprchlíků, žadatelů o azyl nebo vnitřně přesídlených osob – tedy čtyřikrát více než před čtyřmi lety. Tito lidé vkládají své naděje do nás a spoléhají na naši pomoc.

Přestože se současná katastrofa každým okamžikem prohlubuje, některé ze států nejvíce schopných pomoci se zdráhají podat uprchlíkům pomocnou ruku. Hranice jsou zavírány, lodě odháněny od břehů a nepřátelské nálady jsou na vzestupu. Způsoby legitimního úniku se postupně vytrácejí a humanitární organizace včetně UNHCR nedokážou se svými sotva dostačujícími rozpočty čelit prudce stoupajícímu počtu obětí.

Nacházíme se v klíčovém okamžiku. Svět je dnes nestabilní a je zmítán vlnami nucené migrace, které nemají v historii obdoby. Světové velmoci zůstávají pasivními pozorovateli nebo pouze vzdálenými hráči v konfliktech, které nutí mnoho nevinných lidí opouštět své domovy.

Žijeme ve světě zmítaném válkami, ve světě s nejasnými mocenskými vztahy, který ovládá nepředvídatelnost a beztrestnost. Je nyní nezbytné, aby ti, kteří mohou mít vliv na původce konfliktů, odhlédli od vzájemných rozdílů a společně vytvořili podmínky pro ukončení všech krveprolití.

Než k tomuto dojde, mohou státy buď kolektivně sdílet odpovědnost a pomáhat obětem války, nebo jen nečinně přihlížet destabilizaci méně bohatších národů a komunit, ve kterých se nyní nachází 86 % světových uprchlíků.

Od počátků naší civilizace uprchlíky považujeme za osoby zasluhující naši ochranu. Bez ohledu na vzájemné rozdíly jsme vždy byli schopni dostát základní lidské povinnosti poskytnout přístřeší těm, kteří utíkají před válkou a pronásledováním.

Přesto ti bohatší z nás dnes zpochybňují tento starověký princip, ztotožňují uprchlíky s nezvanými hosty, uchazeči o zaměstnání nebo teroristy. Takový přístup je nebezpečný, krátkozraký, morálně špatný a v některých případech také v rozporu s mezinárodními závazky.

Je na čase přestat se schovávat za klamavou rétoriku. Bohatší státy musí zacházet s uprchlíky jako s obětmi prchajícími před válkami, jejichž vzniku nemohli zabránit ani je zastavit. Bohatší státy se musí rozhodnout, zda přijmou zodpovědnost, která jim náleží, ať už doma nebo v zahraničí, nebo zda se schovají za svými zdmi, zatímco se sílící anarchie dál šíří světem.

Stojíme nyní před dvěma možnostmi. Buď dovolíme, aby nucené vysidlování dále nabývalo na intenzitě, nebo spojíme síly a vyřešíme současnou krizi. K druhé možnosti máme dostatečné zdroje a odbornost. Nebude to jednoduché ani levné, ale bude to stát za to. Minulost nám připomíná, že pomoc obětem války a pronásledování je bohatým zdrojem dobré vůle a prosperity pro budoucí generace a pomáhá také zachovat dlouhodobou stabilitu.

Státy musí zůstat loajální vůči svým závazkům v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, zejména vůči principům v ní obsažených, které napomáhají k udržení soudržnosti mezinárodní komunity. Je na nás, abychom poskytli bezpečné přístavy, u nás i v místech krizí, a pomohli uprchlíkům začít znovu budovat své životy. Nesmíme selhat.“

Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

Šéf OSN Pan Ki-mun: Poselství ke Světovému dni uprchlíků


Šéf OSN Pan Ki-mun: Poselství ke Světovému dni uprchlíků

22.6.2015 



V tento Svetový deň utečencov si pripomíname ťažkú situáciu miliónov ľudí na celom svete, ktorí boli nútení opustiť svoje domovy kvôli konfliktu alebo prenasledovaniu. Ku koncu roka 2014 bol celosvetovo násilím vyhnaný rekordne najvyšší počet ľudí – 59,5 milióna ľudí. To znamená, že každý stodvadsiaty druhý človek je dnes buď utečencom, vnútorne vysídlenou osobou alebo azylantom.

Prebiehajúci konflikt v Sýrii ako aj krízy v Iraku, Ukrajine, Južnom Sudáne, Stredoafrickej republike, severovýchodnej Nigérii a v niektorých častiach Pakistanu viedli k závratnému nárastu a urýchleniu globálneho núteného vysídľovania. V roku 2014 pribúdalo denne 42 500 utečencov, uchádzačov o azyl alebo vnútorne vysídlených osôb – čo je tempo, ktoré sa zoštvornásobilo len za posledné štyri roky. Mnohé dlhotrvajúce konflikty však zostávajú nevyriešené a počet utečencov, ktorí boli schopní sa vrátiť minulý rok domov, bol najnižší za posledné tri desaťročia. Dlho sa ťahajúce situácie azylantov v súčasnosti trvajú v priemere 25 rokov.

Čoraz väčšie masy ľudí, vyhnaných zo svojich domovov, hľadajú ochranu pred prenasledovaním a násilím. Mnohí z nich nemajú na výber a musia sa pokúsiť nájsť bezpečie nebezpečným spôsobom, čo je vidieť na prudkom vzostupe nelegálneho pohybu lodí v Stredozemnom mori, juhovýchodnej Ázii a iných častiach sveta. V prípadoch ako sú tieto je dôležité, aby sa vlády a spoločnosti na celom svete opätovne vrátili k poskytovaniu útočiska a bezpečia pre tých, ktorí prišli o všetko kvôli konfliktu alebo prenasledovaniu. Pri 86 percentách všetkých utečencov žijúcich v rozvojovom svete a pri čoraz viac preťaženom humanitárnom systéme, sú medzinárodná solidarita a zdieľanie bremena pomoci kľúčové pri napĺňaní potrieb vysídlených komunít a ich hostiteľov.

Utečenci sú ľudia ako každý iný, ako vy alebo ja. Predtým ako boli nútene vysídlení, viedli obyčajný každodenný život a ich najväčším snom je žiť opäť normálne. V tento Svetový deň utečencov si pripomeňme našu spoločnú ľudskosť, oslávme toleranciu, rôznorodosť a otvorme naše srdcia utečencom kdekoľvek na svete.

Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky ke Světovému dni uprchlíků 2015

Překlad do slovenštiny Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)


Laureáti Ceny Nelsona Mandely 2015

23.6.2015 



Předseda Valného shromáždění OSN vyhlásil laureáty prvního ročníku Ceny Nelsona Rolihlahla Mandely. Jsou jimi Dr. Helena Ndume z Namibie a Jorge Fernando Branco Sampaio z Portugalska.

Helena Ndume je oční lékařka, která svůj život zasvětila léčbě slepoty a očních onemocnění v Namibii a celém rozvojovém světě.

Jorge Sampaio vedl boj o obnovení demokracie v Portugalsku, působil jako starosta Lisabonu v letech 1989-1995 a zastával prezidentský úřad v letech 1996-2006.

Cena Nelsona Rolihlahla Mandely je určena jednotlivcům, kteří zasvětili svůj život službě lidstvu při prosazování smíru a soudržnosti a při rozvoji společnosti. Cena se uděluje jednou za pět let jako výraz uznání vždy jedné ženě a jednomu muži, kdy každý z nich pochází z jiného regionu světa.

Výbor OSN, který cenu uděloval, byl složen ze stálých zástupců Alžírska, Lotyšska, Mexika, Saudské Arábie a Švédska, kteří reprezentují pět zeměpisných regionálních celků OSN.

Slavností ceremoniál se bude konat 24. července 2015 v sídle OSN v New Yorku a bude součástí oslav Mezinarodního dne Nelsona Mandely (18.července).


Historické milníky, které vedly ke vzniku OSN

24.6.2015 



Připomínku 70. výročí OSN oficiálně zahájil generální tajemník OSN Pan Ki-mun již 26. června 2014. Mottem výročí je „Silná OSN, lepší svět“. Připomeňme si ve zkratce historické milníky, které v první polovině 40. let minulého století předznamenaly vznik Organizace spojených národů.

1941 – Deklarace podepsaná v paláci St. James v Londýně
Deklarace odsuzující zločiny páchané nacisty na okupovaných územích. 12. června 1941 ji v Londýně podepsali ji představitelé Velké Británie, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Jihoafrické unie a exilových vlád Belgie, Československa, Řecka, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Polska, Jugoslávie a francouzský generál de Gaulle.

1941 – Atlantická charta
Dalším krokem na cestě k založení světové organizace byla Atlantická charta. 14. srpna 1941 byla podepsána prezidentem Rooseveltem a premiérem Churchillem po dramatickém jednání na palubě lodi. Foto: OSN

atlantic charter

1942 – Deklarace Spojených národů
26 států (mezi nimi i Československo) se rozhodlo podpořit Atlantickou chartu podpisem Deklarace Spojených národů. Repro: OSN

Final Phase Digital

1943 – Moskevská a Teheránská konference
V říjnu 1943 vyzvaly Sovětský svaz, Velká Británie a Spojené státy společně s Čínou k vytvoření mezinárodní organizace, která bude pověřena zajišťováním mezinárodního míru a bezpečnosti. Společný cíl byl potvrzen o dva měsíce později v Teheránu.

Tehran_Conference_,_1943
dumbarton oaks foto osn

1944-1945 – Konference v Dumbarton Oaks a Jaltská konference
V letovisku poblíž Washingtonu v srpnu 1944a na Jaltské konferenci v únoru 1945 byly spojenci vytvořeny základy nové mezinárodní organizace. Otevřela se tak cesta k založení OSN. Foto: OSN

1945 – Konference v San Francisku 
V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Slavnostní akt podpisu proběhl 26. června. Mezi padesáti podpisy původně chyběl podpis Polska, které nebylo na konferenci zastoupeno. Podpis připojilo později, přesto je počítáno mezi 51 zakládajících členů OSN.

czech delegation

Československou delegaci vedl ministr zahraničí Jan Masaryk, členy byli Ján Papánek (člen 14členného koordinačního výboru, který formuloval znění Charty OSN, od léta 1945 zastupoval ČSR v OSN), Ernest Šturc, Josef Hanč, Vladimír S. Hurban, Bohuš Beneš, Ivan Kerno, Antonín Obrdlík, Mikuláš Mára, Václav Beneš a Vladimír Vochoč. Foto: OSN


70 let OSN: 26. června byla v San Francisku podepsána Charta OSN

25.6.2015 



V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích předložených zástupci Číny, Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie během srpna a září 1944 v americkém Dumbarton Oaks. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.

Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.

Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.

Státy původně zakládaly mezinárodní organizace určené ke spolupráci v konkrétních oblastech. Mezinárodní telekomunikační unie byla založena v roce 1865 (tehdy ještě jako Mezinárodní telegrafická unie), Všeobecná poštovní unie vznikla roku 1874. Obě unie jsou dnes specializovanými organizacemi systému OSN.

V roce 1899 se v Haagu konala první mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat nástroje k mírovému řešení krizí, k prevenci válek a kodifikaci pravidel boje. Konference schválila Úmluvu o mírovém řešení mezinárodních konfliktů a ustavila Stálý arbitrážní soud, který zahájil činnost v roce 1902.

Předchůdkyní OSN byla Společnost národů – organizace koncipovaná v podobných podmínkách v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války.

Fotografie nad článkem: Československá delegace na konferenci v San Francisku 1945. Ministr zahraničí Jan Masaryk připojuje podpis pod Chartu OSN. Foto: OSN/DPI

Více o historii OSN se můžete dočíst v publikaci Vše o OSN.


Historie #OSN70: Sídlo v New Yorku na místě původních jatek

26.6.2015 



Na prvním zasedání Valného shromáždění OSN v Londýně v roce 1946 bylo rozhodnuto, že hlavní sídlo OSN bude v New Yorku. Původně byla ve hře i města jako Filadelfie, Boston nebo San Francisko. Pro New York nakonec rozhodl finanční dar ve výši 8,5 milionu dolarů, který na poslední chvíli nabídl John D. Rockefeller jr. Město New York posléze darovalo další majetek. Místem vybraným pro sídlo OSN byla zchátralá čtvrť na Manhattanu, kde byla jatka, drážní depo a jiné komerční budovy.

Nákresy sídla OSN z roku 1946. Autorem je francouzský architekt Charles Le Corbusier.

24.října 1949 položil první generální tajemník OSN Trygve Lie základní kámen 39patrové budovy. 21. srpna 1950 se zaměstnanci Sekretariátu začali stěhovat do nových kanceláří. Náklady na vybudování sídla OSN dosáhly 65 milionů USD. Na projektu se podíleli významní světoví architekti, mimo jiné i Charles Le Corbusier a Oscar Niemeyer (na snímku OSN nahoře celý 10členný výbor architektů).

Sídlo OSN je mezinárodní území. Pozemek, na němž stojí, nepatří Spojeným státům jako hostitelské zemi, ale všem členským státům organizace. OSN má svou vlajku a bezpečnostní agenturu, která budovu střeží. Má také svou poštu a vydává známky. Používat se mohou jen pro poštu odesílanou ze sídla organizace v New Yorku, ve Vídni a Ženevě.


Charta OSN v novém grafickém provedení

26.6.2015 



Představitelé vlád 50 států světa připojili 26. června 1945 v San Francisku své podpisy pod Chartu OSN. Nechyběl mezi nimi ani podpis československého ministra zahraničí Jana Masaryka. Zrod světové organizace vyvrcholil o několik měsíců později, kdy 24. října vstoupila Charta v platnost. Statut Mezinárodního soudního dvora se stal nedílnou součástí Charty OSN.

Dnešní výročí připomíná přímo v historickém místě společně OSN a město San Francisko. Na radnici se uskuteční slavnostní shromáždění, na kterém se sejde asi tisícovka diplomatů, studentů a mnoha dalších. Mezi hosty nebude chybět generální tajemník OSN Pan Ki-mun, starosta města San Francisko a řada mezinárodních osobností.

Oslava výročí Charty proběhne dnes i v sídle OSN v New Yorku. Jejím hlavním bodem bude představení nového grafického vydání zakládajícího dokumentu světové organizace. Akce se mimo jiné zúčastní náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson, místopředseda Valného shromáždění Einar Gunnarsson či velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová. Během setkání dojde k videopropojení s ceremoniálem v San Francisku a přítomní si vyslechnou projev šéfa OSN. Ten bude vysílán v přímém přenostu on-line (slavnostní akt v sídle OSN v New Yorku se koná od 20:30 do 22 hod. SELČ).

Charta OSN bude nově představena ve všech šesti oficiálních jazycích a v šesti barevných provedeních. Obsahuje nový úvod nazvaný „Od války k míru“, exkluzivní archivní fotografie a samozřejmě svou nedílnou součást, Statut Mezinárodního soudního dvora.


Bezpečnější a udržitelný svět pro všechny

26.6.2015 



Pan Ki-mun

Dávno předtím, než jsem se stal generálním tajemníkem Organizace spojených národů, zaujala tato organizace v mém životě důležité místo. Bylo mi šest let, když vypukla Korejská válka. Vzpomínám na naši vesnici v plamenech a jak má rodina hledala úkryt v nedalekých horách. Ještě více si ale pamatuji na jinou věc. Na vlajku OSN. Před hladem nás zachránila potravinová humanitární pomoc OSN. UNESCO nám darovalo učebnice. Když jsme pochybovali, zda se okolní svět vůbec zajímá o naše utrpení, vojáci mnoha národností obětovali životy za obnovení naší bezpečnosti a míru.

Ze zkušenosti vím velmi dobře, jak velký může být přínos OSN. U příležitosti výročí přijetí Charty dne 26. června 1945 v San Franciscu doufám, že my jako lidé budeme jednotnější a budeme víc usilovat o bezpečnější a udržitelnější budoucnost.

Ve svých 70 letech se OSN může hrdě ohlédnout zpět. Podařilo se odstranit kolonialismus, porazit apartheid, udržovat mír v problémových oblastech a zformulovat soubor právních norem na ochranu lidských práv. Každý den Spojené národy dopravují jídlo hladovým, poskytují přístřeší uprchlíkům a očkují děti proti obrně a dalším nemocem. Naši humanitární pracovníci se odvážně pouštějí do vzdálených a nebezpečných oblastí na pomoc lidem, naši mediátoři hledají společnou řeč mezi válčícími stranami a mírové řešení konfliktů. Spojené národy byly založeny, aby zabránily další světové válce. To se jim navzdory vážným překážkám podařilo. Bez OSN by uplynulých sedm desetiletí bylo mnohem krvavějších.

Zároveň ale víme, že dnešní svět je zjizvený konflikty, vykořisťováním a zoufalstvím. Nejméně 59,5 milionu lidí uprchlo ze svých domovů, což je nejvíce od konce druhé světové války. Násilí páchané na ženách ničí všechny společnosti. Mnoho lidí potřebuje neodkladnou pomoc, ale obrovské množství peněz se zbytečně utrácí za jaderné zbraně a další vojenský arzenál. Důsledky klimatických změn jsou stále zřejmější, a to je teprve začátek. A přestože svět po drastické zkušenosti Holocastu a znovu po genocidě ve Rwandě a Srebrenici řekl: „nikdy více“, jsme i dnes svědky ohavných zločinů páchaných násilnými extremisty.

Od chvíle, kdy zástupci 50 zemí vypracovali Chartu OSN, vzrostl počet členů organizace na 193. Objevily se nové velmoci. Globalizace, urbanizace, migrace, demografické změny, technologický pokrok a další rychlý vývoj proměňují naši společnost a přetváří mezinárodní vztahy. Vize Charty OSN a hodnoty zakotvené v jejím textu – mír, důstojnost, rovnoprávnost, tolerance a svoboda – ale zůstávají tím nejdůležitějším pro každého člověka.

70. výročí OSN připadá na rok závažných rozhodnutí o naší společné budoucnosti. Státy OSN vytvářejí novou agendu udržitelného rozvoje a směřují ke smysluplné dohodě o klimatických změnách. Naším cílem je změna. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi. Zároveň jsme generací poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování.

Jak se rozdíly mezi „národním“ a „mezinárodním“ zmenšují, tak výzvy, jimž čelí jednotlivci, se stávají výzvami, kterým čelíme všichni. Naše osudy se stále více prolínají a budoucnost bude stále více záviset na spolupráci národů a globálních občanů.


Konference o financování rozvoje

2.7.2015 



Ve dnech 13. až 16. července se v etiopské Addis Abebě sejdou představitelé států na 3. mezinárodní konferenci o financování rozvoje. Konference se zúčastní vysocí političtí představitelé včetně hlav států a vlád a ministrů příslušných rezortů – financí, zahraničí či rozvojové spolupráce – a další významní představitelé.

Bez každoročních masivních investic nebude možné dosáhnout udržitelného rozvoje. Uspokojit potřeby je nesnadné, ale uskutečnitelné. Bude nutné otevřít veřejné i soukromé zdroje dlouhodobým investicím, které se zaměří na reálné výsledky. Agenda udržitelného rozvoje má potenciál uvést do pohybu miliardy dolarů v investičních příležitostech pro soukromé investory a společnosti v oblastech jako zdravotní péče, vzdělávání, finanční služby, udržitelné zemědělství, potravinová bezpečnost, vodní zdroje a kanalizace, energie, infrastruktura venkova, rozvoj měst a dopravy. Tím vzniknou nová pracovní místa, lidé se vymaní z chudoby, zlepší se prosperita a lidstvo bude schopné se vyrovnat se změnou klimatu.

Obsahem konference bude:

  • zhodnocení pokroku dosaženého při implementaci Monterreyského konsensu a Deklarace z Dauhá, identifikace překážek při plnění jimi stanovených cílů a plánů, a stanovení kroků a iniciativ k jejich překonání;
  • zaměření pozornosti na nová témata, a to i v kontextu nedávných multilaterálních snah o podporu mezinárodní rozvojové spolupráce a s přihlédnutím:
  • k aktuálnímu stavu vývoje rozvojové spolupráce;
  • vzájemným vztahům všech zdrojů financí na rozvoj;
  • synergiím mezi cíli financování v rámci tří dimenzí udržitelného rozvoje, a
  • k potřebě podpořit rozvojovou agendu OSN pro období po roce 2015;
  • posílení následného procesu rozvojového financování.

Cíle konference v Addis Abebě:

  • Posílit mezinárodní partnerství pro financování udržitelného rozvoje zaměřeného na lidi.
  • Zajistit zdroje potřebné k zajištění solidního živobytí pro všechny lidi a pro zdraví planety.
  • Správným nastavením finančních politik zajistit ukončení extrémní chudoby do roku 2030.
  • Zajistit, aby důležitá rozhodnutí byla přijata. Znalosti, technologie a finance k ukončení extrémní chudoby existují. Je nutné investice směrovat primárně do zlepšování života lidí a zároveň ochrany životního prostředí.
  • Navázat nová partnerství mezi vládami, občanskou společností a firmami s cílem propojit veřejné a soukromé investice a dosáhnout tak lepších výsledků.
  • Dobré úmysly jsou skvělé, ale musí být podpořeny akcí. V Addis Abebě mají být přijaty konkrétní závazky týkající se financí, obchodu, zadlužení, technologií a inovací na dalších 15 let.


Zpráva OSN: Úspěch Rozvojových cílů tisíciletí je odrazovým můstkem pro novou agendu udržitelného rozvoje

7.7.2015 



Podle nejnovější výroční zprávy o naplňování Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), kterou dnes v Oslu prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jsou MDGs vůbec nejúspěšnější strategií proti chudobě a budou sloužit jako dobrý výchozí bod pro novou agendu udržitelného rozvoje, která má být přijata v září.

Zpráva MDGs Report 2015 uvádí, že patnáct let snah o naplnění 8 ambiciózních cílů stanovených Miléniovou deklarací v roce 2000, je v globálním měřítku velkým úspěchem i přes dílčí nedostatky. Ze zprávy vyplývá, že díky správně cíleným intervencím, vhodným strategiím, dostačujícím finačním prostředkům a politické vůli lze dosáhnout výrazného zlepšení životních podmínek těch nejchudších lidí.

Podle šéfa OSN dosažené výsledky ukazují, že extrémní chudobu můžeme během příštích patnácti let vymýtit. „Rozvojové cíle tisíciletí k tomuto pokroku výrazně přispěly a naučily nás, jak vlády, soukromý sektor a občanská společnost mohou spolupracovat na dosažení obrovské přeměny.“

Stanovování konkrétních cílů funguje

Zpráva o naplňování Rozvojových cílů tisíciletí potvrzuje, že stanovení cílů je vhodnou strategií ke snižování chudoby, posilování postavení žen a dívek, zlepšení zdraví i vytváření příležitostí pro lepší život.

Před necelými dvaceti lety žila téměř polovina lidí v rozvojovém světě v extrémní chudobě. Dnes je jich o polovinu méně. V roce 1990 bylo 1,9 miliardy extrémně chudých lidí, v roce 2015 je jejich počet 836 milionů. Během 15 let MDGs jsme byli svědky dramatického zlepšení v přístupu dívek ke vzdělání. Rovnosti pohlaví na základních školách bylo dosaženo ve většině zemí. Ve školách je nyní více dívek a v průběhu posledních 20ti let získaly ženy zastoupení v parlamentech v téměř 90 procentech zemí ze 174, o nichž existují údaje. Ve stejném období se téměř zdvojnásobil průměrný podíl žen v parlamentech. Počet úmrtí dětí mladších pěti let se snížil o více než polovinu, z 90 na 43 úmrtí na tisíc narozených dětí od roku 1990. Údaje o mateřské úmrtnosti matek ukazují celosvětový pokles o 45 procent, zejména díky vývoji po roce 2000.

Cílené investice na potírání HIV/AIDS a malárie přinesly mimořádné výsledky. Mezi lety 2000-2015 se zabránilo více jak 6,2 milionu úmrtí na malárii. Prevence, diagnostika a léčba tuberkolózy zachránily odhadem 37 milionů životů v letech 2000-2013. 2,1 miliardy lidí po celém světě získalo přístup k lepší sanitaci (kanalizace, toalety). Počet lidí, kteří k vylučování využívají volných prostranství, klesl od roku 1990 téměř o polovinu. Oficiální rozvojová pomoc (ODA) z rozvinutých zemí vzrostla mezi lety 2000-2014 v reálných hodnotách o 66 procent a dosáhla 135,2 miliard USD.

Nerovnosti přetrvávají

Zpráva MDGs Report vyzdvihuje, že celosvětově se podařilo naplnit značnou část agendy MDGs, ale zlepšení bylo mezi jednotlivými zeměmi a regiony světa nerovnoměrné. Stále přetrvávají velké rozdíly. Konflikty zůstávají největší hrozbou pro lidský rozvoj. Nestabilní země zasažené konfliktem mají typicky nejvyšší míru chudoby.

Přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami. Přesto, že je větší zastoupení žen v parlamentech a více dívek navštěvuje školy, čelí ženy i nadále diskriminaci v přístupu k zaměstnání, ve finančním ohodnocování i účasti na soukromém a veřejném rozhodování.

Navzdory obrovskému zlepšení, které přinesl program MDGs, žije stále asi 800 milionů lidí v extrémní chudobě a trpí hladem. U dětí z 20ti procent nejchudších domácností je dvakrát větší pravděpodobnost, že budou zakrnělé, než u dětí z nejbohatších 20ti procent domácností. Je také čtyřikrát větší pravděpodobnost, že tyto děti nebudou navštěvovat školu. V zemích zasažených konfliktem se počet dětí, které nenavštěvují školu, zvýšil z 30ti procent v roce 1990 na 36 procent v roce 2012.

V oblasti životního prostředí se zvýšily globální emise oxidu uhličitého o více než 50 procent od roku 1990. Nedostatkem vody trpí 40 procent lidí na Zemi a předpokládá se, že toto číslo nadále poroste.

Nová agenda udržitelného rozvoje

Političtí představitelé světa volají po ambiciozní dlouhodobé agendě udržitelného rozvoje, která bude následovat po MDGs. V návaznosti na MDGs se nová agenda rozvoje zaměří zejména na otázky nerovnosti, ekonomického růstu, důstojných pracovních podmínek, rozvoje měst, na industrializaci, energetiku, změnu klimatu, na problematiku udržitelné spotřeby a výroby, na spravedlnost a bezpečnost.

Agenda udržitelného rozvoje po roce 2015, zahrnující Cíle udržitelného rozvoje (SDG), se snaží navázat na úspěchy MDGs a přivést ke spolupráci všechny země, aby směřovaly k udržitelnějšímu, prosperujícímu a spravedlivějšímu světu,“ říká k právě vydané zprávě MDGs Report 2015 generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


MDGs 2015: Fakta

7.7.2015 



Výroční zpráva OSN MDGs Report 2015, která byla v pondělí zveřejněna v norském Oslu za účasti generálního tajemníka Pan Ki-muna, je nejnovějším přehledem dosavadních výsledků naplňování globální agendy rozvoje v letech 2000 až 2015. Níže vám přinášíme shrnutí hlavních výsledků.

Cíl MDG 1: Vymýtit extrémní chudobu a hlad

  • Extrémní chudoba: V roce 1990 žila téměř polovina všech obyvatel z rozvojových zemí za méně než 1,25 USD na den. V roce 2015 je podíl nejchudšího obyvatelstva těchto zemí 14 procent. Celosvětově se počet lidí žijících v extrémní chudobě snížil o více než polovinu, z 1,9 miliardy v roce 1990 na 836 milionů v roce 2015. Situace se výrazně měnila zejména od roku 2000.
  • Hlad: Podíl podvyživených v rozvojových zemích klesl od roku 1990 téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta v letech 2014-2016.

MDG 2: Zpřístupnit základní vzdělání všem

  • Školní docházka: V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí.
  • Subsaharská Afrika zaznamenala v oblasti základního vzdělávání největší pokrok. Počet dětí, které chodí do základní školy vzrostl v letech 2000-2015 o 20 procent. Mezi lety 1990-2000 to byl osmiprocentní nárůst.
  • Děti, které nechodí do školy: Podle odhadů klesl na celém světě počet dětí ve školním věku, které nenavštěvují základní školu, na 57 milionů (2015). V roce 2000 to bylo 100 milionů dětí.
  • Míra gramotnosti: Mezi mladými ve věku 15 až 24 let se celosvětově v letech 1990 až 2015 zvýšila míra gramotnosti z 83 procent na 91 procent. Snížil se rozdíl v míře gramotnosti mezi muži a ženami.

MDG 3: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen

  • Rovnost žen a mužů ve vzdělávání: Ve srovnání s dobou před 15 lety je nyní ve školách mnohem více dívek. V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základních škol jen 74 dívek na 100 chlapců, dnes je to 103 dívek na 100 chlapců.
  • Zaměstnanost žen: V roce 2015 ženy tvořily 41 procent placené pracovní síly mimo zemědělský sektor. V roce 1990 to bylo jen 35 procent.
  • Ženy v parlamentech: Ženy jsou nyní zastoupeny v parlamentech v téměř 90 procentech ze 174 zemí, o kterých existují za posledních 20 let údaje. Průměrný podíl žen v parlamentu se ve stejném období téměř zdvojnásobil (celkový podíl žen mezi zákonodárci je ale pouhých 20 procent).

MDG 4: Snížit dětskou úmrtnost

  • Dětská úmrtnost: Celosvětově klesl mezi lety 1990-2015 počet úmrtí dětí mladších pěti let z 90 na 43 úmrtí na tisíc narozených dětí. Navzdory růstu populace v rozvojových zemích klesl celosvětově počet úmrtí dětí mladších pěti let z 12,7 milionu v roce 1990 na necelých šest milionů v roce 2015.
  • Infekční nemoci: Očkování proti spalničkám pomohlo v letech 2000-2013 zabránit téměř 15,6 milionu úmrtí. Počet celosvětově zaznamených případů onemocnění spalničkami klesl o 67 procent. Přibližně 84 procent dětí na světě dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti spalničkám v roce 2013. V roce 2000 to bylo 73 procent dětí.

MDG 5: Zlepšit zdraví matek

  • Mateřská úmrtnost (celosvětově): Od roku 1990 se snížila téměř o polovinu, k největšímu poklesu dochází od roku 2000.
  • Mateřská úmrtnost (jižní Asie, Subsaharská Afrika): V jižní Asii se mezi lety 1990-2013 snížila o 64 procent, v subsaharské Africe téměř o polovinu.
  • Porodní péče: Téměř tři čtvrtiny porodů v roce 2014 proběhly pod dozorem kvalifikovaného zdravotníka. V roce 1990 to bylo jen 59 procent.

MDG 6: Bojovat proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem

  • Počet nově infikovaných HIV: Snížil se přibližně o 40 procent mezi lety 2000-2013. Z odhadovaných 3,5 milionu na 2,1 milionu nově infikovaných.
  • Antiretrovirální terapie: V roce 2014 mělo celosvětově 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART), což představuje obrovský nárůst z 800 tisíc v roce 2003. ART zabránila v letech 1995-2013 7,6 milionu úmrtí na AIDS.
  • Úmrtí na malárii a výskyt malárie: V letech 2000-2015 se podařilo předejít více než 6,2 milionu úmrtí na malárii. Jednalo se především o děti mladší pěti let ze subsaharské Afriky. Celosvětově míra výskytu malárie klesla asi o 37 procent a úmrtnost klesla o více než polovinu.
  • Tuberkolóza: Mezi lety 2000-2013 zachránila prevence, diagnostika a léčba tuberkolózy na 37 milionů životů. V letech 1990-2013 klesla úmrtnost na tuberkolózu o 45 procent a šíření tuberkolózy se snížilo o 41 procent.

MDG 7: Zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí

  • Pitná voda: V roce 2015 využívá více než 90 procent světové populace bezpečné zdroje pitné vody. V roce 1990 to bylo zhruba 75 procent lidí. Od roku 1990 získalo přístup k bezpečné pitné vodě asi 2,6 miliardy lidí.
  • Sanitace: 2,1 miliardy lidí získalo celosvětově přístup k bezpečné sanitaci (kanalizace a toalety). Počet lidí, kteří k vylučování využívají volných prostranství, klesl od roku 1990 téměř o polovinu.
  • Úbytek ozónové vrstvy: Látky, které zapříčiňují úbytek ozónové vrstvy, byly od roku 1990 fakticky eliminovány. Očekává se, že se ozónová vrstva obnoví do poloviny tohoto století.
  • Slumy: Podíl městského obyvatelstva z rozvojových zemí žijících v příměstských chudinských čtvrtích klesl z asi 39,4 procenta v roce 2000 na 29,7 procenta v roce 2004.

MDG 8: Vytvořit globální partnerství pro rozvoj

  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA): ODA z rozvinutých zemí se v letech 2000-2014 zvýšila v reálných hodnotách o 66 procent a dosáhla rekordních 135,2 miliardy dolarů oproti 81 miliardám v roce 1990. Dánsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko a Velká Británie i nadále v roce 2014 přispívaly na ODA více než 0,7 procenta svého hrubého národního důchodu (HND), jak stanovuje oficiální rozvojová pomoc OSN.
  • Obchod: V roce 2014 byly téměř čtyři pětiny dovozů z rozvojových do rozvinutých zemí osvobozeny od dovozního cla. V roce 2000 to bylo 65 procent dovozů.
  • Rozmach internetu: V roce 2000 mělo k internetu přístup jen něco málo přes 6 procent světové populace, v roce 2015 toto číslo vzrostlo na 43 procent. Dnes je ke globální síti připojeno 3,2 miliardy lidí.
  • Zpráva pracovní skupiny pro Rozvojové cíle tisíciletí (MDG Gap Task Force): Skupina MDG Gap Task Forcevznikla na popud generálního tajemníka OSN s cílem zlepšit dohled nad dosahováním MDGs. Podle její výroční zprávy byl zaznamenán velký pokrok. Kromě významného nárůstu ODA a průlomu v obchodních jednáních bylo také zaznamenáno rozšíření bezcelního a bezkvótového přístupu na trhy rozvinutých zemí pro nejméně rozvinuté země a větší dostupnost a snižování cen v oblasti telekomunikací v rozvojových zemích.

Další aspekty, které souvisejí s agendou MDGs

  • Přetrvávající nerovnosti: Pokrok byl napříč zeměmi a regiony nerovnoměrný, velké rozdíly stále přetrvávají. Je potřeba dále se zaměřovat na ty nejchudší a nejzranitelnější.
  • Konflikty: Do konce roku 2014 přinutily konflikty téměř 60 milionů lidí opustit své domovy. V zemích zasažených konfliktem se počet dětí, které nechodí do školy, zvýšil z 30 procent v roce 1990 na 36 procent v roce 2012. Nestabilní země zasažené konfliktem mají typicky nejvyšší míru chudoby a nejhůře se v nich dosahuje cílů MDGs.
  • Nerovnost pohlaví: Ženy stále čelí významným nerovnostem co se týče chudoby, trhu práce a mezd či účasti na rozhodování v soukromém i veřejném sektoru. Celosvětově jsou v pracovním procesu začleněny asi tři čtvrtiny mužů a polovina žen v produktivním věku.
  • Ekonomické rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími domácnostmi, venkovskými a městskými oblastmi: V rozvojových zemích je u dětí z 20 procent nejchudších domácností dvakrát větší pravděpodobnost, že budou zakrnělé, než u dětí z pětiny nejbohatších domácností. Pouze u 56ti procent porodů ve venkovských oblastech je přítomen kvalifikovaný zdravotnický personál, v městských oblastech je to 87 procent. Mnoho lidí z venkovských oblastí nemá přístup k bezpečným zdrojům pitné vody a k sanitaci. Pouze polovina lidí na venkově má přístup k sanitačním zařízením, ve městech je to 82 procent.
  • Klimatické změny: V roce 2010 zmizelo odhadem 5,2 milionu hektarů lesa. Nadměrný mořský rybolov vedl k poklesu podílu druhů, které nejsou ohroženy, z 90 procent v roce 1974 na 71 procent v roce 2011. Živobytí chudých lidí přímo závisí na přírodních zdrojích a jelikož často žijí v nejvíce ohrožených oblastech, trpí nejvíce.
  • Chudoba a hlad: Přes ohromný pokrok, kterého bylo dosaženo díky MDGs, dnes stále žije 800 milionů lidí v extrémní chudobě. To se mimo jiné negativně odráží na jejich zdraví, úmrtnosti dětí a matek, počtu dětí mimo školu i na hygienických podmínkách. Každý den umírá na 16 tisíc dětí mladších pěti let.


Úspěch konference v Addis Abebě

17.7.2015 



Na mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která včera skončila v etiopském hlavním městě Addis Abeba, bylo dosaženo dohody. „Je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “ komentoval pozitivní zprávu z Addis Abeby šéf OSN Pan Ki-mun. Dohoda ponese název Addis Ababa Action Agenda. Obsahuje více než 100 konkrétních opatření zamřených na zdroje financování a spolupráci v oblastech jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit.

Jedním ze základů dohody je mobilizace domácích zdrojů financování a rozšiřování příjmové základny zejména lepším výběrem daní a potíráním daňových podvodů a nezákonných finančních toků. Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.

Dohoda zdůrazňuje, že pro udržitelný rozvoj je důležité zapojení soukromých investic, správné nastavení veřejných politik a zapojování vhodných pobídek. Součástí dohody je také zavedení nového mechanismu pro financování nových technologií pro rozvojové země i nastavení mezinárodní spolupráce pro investice do konkrétních oblastí jako je budování energetické infrastruktury, doprava, voda a kanalizace a další klíčové oblasti pro udržitelný rozvoj.

Financování je jedním za základních předpokladů pro úspěšné naplňování globálního programu rozvoje v letech 2015-2030. Konkrétní cíle rozvojové agendy světa (Cíle udržitelného rozvoje, SDGs) budou přijaty na zářijovém summitu OSN v New Yorku. Dohoda z Addis je důležitá také pro prosazování opatření proti změně klimatu. K pařížské klimatické konferenci, která se koná na sklonku roku, se upírají velké naděje na uzavření nové právně závazné mezinárodní dohody na ochranu klimatu.

Co konkrétně obsahuje přijatá dohoda

Technologie – Státy se shodly na vytvoření zvláštního mechanismu pro technologie, který usnadní spolupráci mezi vládami, nevládním sektorem, byznysem, vědeckými pracovištěmi, OSN a dalšími hráči, kteří podporují udržitelný rozvoj.

Infrastruktura – Vznikne globální forum pro infrastrukturní projekty, jehož cílem bude především identifikace potřeb a investičních příležitostí.

Sociální ochrana – Státy se dohodly na přístupu, který bude výhodný zejména pro chudé a znevýhodněné skupiny.

Zdraví – Státy budou hladat cesty ke zdaňování škodlivých látek. Panuje shoda, že např. vyšší daň na tabák snižuje jeho spotřebu a pro mnohé země se může stát novým příjmovým zdrojem.

Malé a střední firmy – Státy se zavázaly k podpoře přístupu k půjčkám pro malé podniky. Zavázaly se také, že uvedou v život globální strategii pro zaměstnanost mladých lidí.

Zahraniční pomoc – V platnosti zůstává cíl 0,7 % HDI na oficiální rozvojovou pomoc a 0,15-0,20 % pro nejchudší země. Nejvyspělejší země se zavázaly, že pozornost zaměří primárně na nejchudší. EU konkrétně přislíbila, že do nejchudších států bude proudit 0,2 HDI unie do roku 2030. Do roku 2017 by měla pro potřeby těchto zemí vzniknout zvláštní technologická banka.

Daně – Podle agendy má být posílena činnost expertního výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Dokument vyzývá k posílení spolupráce a dialogu mezi národními daňovými úřady.

Změna klimatu – Rozvinuté státy musí dodržet společně stanovený cíl, že do roku 2020 poskytnou ročně 100 miliard USD, které budou vynaloženy na podporu schopnosti rozvojových zemí vyrovnávat se se změnou klimatu. Státy se rovněž zavázaly, že budou postupně ukončovat podporu fosilních zdrojů energie.


Představujeme cíle udržitelného rozvoje: budoucnost dopravy ve městech

20.7.2015 



Kristie Danielová

Vize je pro města důležitá jako nikdy dříve. Více než polovina obyvatel planety dnes žije ve městech a předpokládá se, že toto číslo bude i nadále růst. Do roku 2050 to budou více než dvě třetiny populace. Jen v Indii se očekává nárůst v počtu obyvatel měst o více než polovinu, což znamená 404 milionů nových obyvatel měst v průběhu nadcházejících 35 let.

Z tohoto důvodu bude záležet na městech, zda budeme v dosahování našich cílů na vymýcení chudoby, dosažení rovnosti, snížení dopadu klimatických změn a zajištění zdravého života úspěšní. Budou to města, která určí, zda půjdeme cestou inkluzivního ekonomického růstu nebo dovolíme, aby se objevily ještě větší nerovnosti než jaké známe dosud. Jsou to města, kde budou lidé hledat příležitosti k lepšímu vzdělání a zaměstnání. A budou to zase města, která určí, zda budeme pokračovat v neustále rostoucí spotřebě zdrojů nebo dokážeme vykročit na cestu k udržitelnosti. To je důvod, proč je Cíl udržitelného rozvoje č. 11 „Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce“ tak důležitý. Úspěch v naplňování dílčích cílů č. 11 bude základem pro dosažení mnoha dalších cílů agendy udržitelného rozvoje. Můžeme uvést dva příklady za všechny:

Cíl č. 11.2: Do roku 2030 poskytnout přístup k bezpečnému, finančně dostupnému, snadno přístupnému a udržitelnému dopravnímu systému pro všechny; zlepšit bezpečnost silničního provozu, převážně rozšířením veřejné dopravy se zvláštním důrazem na potřeby lidí v těžké situaci jako ženy, děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby. 

Doprava je pro rozvoj klíčová a cíl 11.2 pomůže zajistit bezpečná, odolná a udržitelná města. Nicméně dosažení cíle 11.2 je také nezbytné pro naplnění dalších Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), například cíle č. 3 (Zajistit zdravý život pro všechny) včetně snížení počtu nepřenosných chorob. Aktivní doprava může pomoci snížit počet nepřenosných chorob tím, že poskytne bezpečná, pohodlná a atraktivní místa k procházce či projížďce na kole. Obyvatelé měst mohou na určitá místa dojít nebo dojet na kole, aby dosáhli potřebné fyzické aktivity, která snižuje riziko onemocnění nepřenosnou chorobou. Oba tyto způsoby pro pohyb po městě jsou finančně dostupné a snadno přístupné i pro zranitelné skupiny, zejména ženy a nejchudší obyvatele. Navíc může aktivní doprava přispět k dosažení cíle celosvětově snížit na polovinu počet úmrtí a zranění následkem dopravních nehod. Na světě ročně zemře následkem nehody 1,2 milionu lidí, celých 65 procent z nich jsou chodci a ve 35 procentech se jedná o děti. Vytvořením bezpečných pěších zón se toto číslo výrazně sníží. 

Zatímco zdravotní výhody jsou zřejmé, od udržitelné městské dopravy se bude odvíjet také dostupnost dalších klíčových služeb ve městě jako vzdělávání a zaměstnání. Proto také tento cíl nepřímo ovlivňuje SDG 1 (Vymýtit chudobu) a SDG 4 (Zajistit ikluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání). A konečně efektivní dopravní systém může podpořit SDG 5 (Rovnost pohlaví) tím, že zajistí naplnění potřeb žen. Bohužel, dopravní systémy ve městech jsou často postaveny s malým zřetelem na potřeby žen. Ve srovnání s muži se ženy pohybují po městech v jinou dobu, z odlišných důvodů, jinými způsoby a mají méně finančních prostředků. Z finančních důvodů si v mnoha případech nemohou dovolit využít všechny nabízené způsoby dopravy.

Jak SDG 11.2 dosáhneme?

Cíl je zaměřen na rozšíření veřejné dopravy. Veřejná doprava je nezbytná pro pohyb lidí po městě. Je nicméně zklamáním, že dva udržitelné, zdraví prospěšné, cenově dostupné a snadno přístupné způsoby dopravy (chůze a jízda na kole) nejsou ve veřejné dopravě výslovně zahrnuty. Kratší vzdálenosti, v rámci nichž probíhá většina každodenních činností obyvatel města, mohou být lehce překonány chůzí nebo jízdou na kole, pokud bude vytvořena bezpečná a pohodlná infrastruktura.

V roce 2012 učinily největší světové rozvojové banky závazek poskytnout 175 miliard dolarů během 10 let na financování udržitelné dopravy. Toto je klíčový investiční závazek a je důležité, aby část těchto prostředků byla použita k financování pěší a cyklistické infrastruktury.

SDG 11.7: Do roku 2030 zajistit přístup k bezpečné, inkluzivní a přístupné městské zeleni a veřejným prostranstvím pro všechny, zejména pro ženy a děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

Veřejná prostranství a městská zeleň jsou důležité pro kvalitu života a lepší zdraví pro všechny obyvatele měst. Zlepšení fyzického i duševního zdraví, posílení společenských vazeb či zatraktivnění našich měst a čtvrtí pro život a práci – to jsou jen některé z výhod. Cíl č. 11.7 přispěje k naplnění SDG 3 (Zajistit zdravý život pro všechny) tím, že poskytne lidem prostor k fyzické aktivitě.

Zvláště městská zeleň může přispět k naplnění SDG 7 (Zajistit energii pro všechny) tím, že sníží teplotu ve městech. Nárůst zastavěné plochy a zmenšení plochy městské zeleně vede ke zvyšování teploty ve městech v porovnání s okolní krajinou. Městská zeleň pomáhá tento efekt vyvážit tím, že ochlazuje vzduch, poskytuje stín a pohlcuje nečistoty ze vzduchu. A konečně městská zeleň a veřejná prostranství poskytují prostor nezbytný pro chudé, kteří si zde mohou vydělat na živobytí prodejem produktů a služeb, což přispívá k SDG 8 (Hospodářský růst).

Navzdory tomu, jak důležitou úlohu veřejná prostranství a městská zeleň hrají, jsou často ohroženy migrací do měst. Půda se stává stále dražší, a tak se městská zeleň či veřejná prostranství mění na obytné či kancelářské prostory.

Při dosahování SDG 11 nás čeká řada výzev. Města budou potřebovat řádné realizační plány a podporu pro uskutečňování těchto cílů. Abychom vytvořili města zaměřená na lidi, kde obyvatelé ovlivňují to jak žijí a spolupracují v rámci svých komunit, je třeba přicházet s inovativními přístupy. Občanská společnost může sehrát významnou roli ve sbližování místních lidí a vlády. Například jeden partner neziskové organizace HealthBridge ve vietnamském městě Hoi An vytvořil proces začleňující místní komunitu do navrhování a stavby parků a dětských hřišť. Poučení z tohoto procesu nyní tvoří nedílnou součást plánu Parks Master Plan, který město má. SDG 11 může výrazně napomoci k naplňování ostatních Cílů udržitelného rozvoje.

Článek byl převzat z časopisu UN Chronicle


Kariéra v OSN: Příležitost pro mladé profesionály z Česka

30.7.2015 



Zájemci o profesionální kariéru v systému OSN mají možnost přihlásit se do náborového programu Young Professionals Programme. Podobně jako v roce 2014 byla i letos mezi výběrové země zařazena Česká republika.

Kdo se může přihlásit?

Uchazeč musí mít alespoň bakalářské vzdělání, plynule ovládat angličtinu nebo francouzštinu a na konci roku 2015 mu musí být méně než 32 let. Nábor probíhá formou výběrového řízení, jehož termín byl stanoven na 15. prosince 2015. Uchazeči se mohou zúčastnit v kterémkoli místě, kde se bude konat, bez ohledu na státní příslušnost. Seznam míst bude zveřejněn později.

Termíny pro podávání přihlášek

Přihlásit se můžete on-line v následujících odborných kategoriích a termínech.

Administration            do 19. července 2015

Finance                         do 26. července 2015

Statistics                       do 2.srpna 2015

Public Information     do 9. srpna 2015

Social Affairs                do 16. srpna 2015

Legal Affairs                 do 23. srpna 2015

Na pozdní přihlášky nebude brán ohled.

Během výběrového řízení se prověřují oborové znalosti, schopnost analytického myšlení, schopnost vypracovávat koncepty, i přehled o mezinárodním dění.

Úspěšní uchazeči mohou získat dvouletý kontrakt v OSN podle své odbornosti. Poté bude její/jeho práce přehodnocena s možností dalšího pracovního zařazení. V OSN se prosazuje schopnost pracovníků měnit místo svého působení i náplň vykonávané práce. Po dvouleté vstupní době je pravděpodobné, že nově přijatí mladí profesionálové změní místo výkonu práce.

Organizace nabízí solidní podporu a pomoc v oblasti mobility a podpory kariérního růstu tak, aby se noví zaměstnanci byli schopni adaptovat na nová prostředí i obsah práce. Cílem je dosáhnout vysoké profesionality a produktivity a zároveň zajištění uspokojení z práce v mezinárodním prostředí.

Často kladené otázky

Ukázkové testy
Proces žádostí


Návrh globální agendy rozvoje schválen. Cesta k SDGs se otevřela

6.8.2015 



Do roku 2030 eliminovat extrémní chudobu a transformovat ekonomiku k udržitelnosti. To je základ společného plánu, na kterém se před několika dny dohodly státy OSN. Formálně jej stvrdí šéfové států a vlád na zářijovém summitu OSN v New Yorku jako program Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Je jich celkem 17 a stojí za to se s nimi seznámit. Budou formovat rozvoj světa příštích 15 let.

Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Program rozvoje světa zahrnuje 17 cílů a celkem 169 dílčích podcílů, které naváží na Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs).

„Hlavním smyslem SGDs je, aby všichni lidé na zemi mohli žít důstojný život bez chudoby, hladu a nerovnosti, aby všichni byli schopni plně rozvinout svůj potenciál,“ uvedl na tiskové konferenci v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na kterých závisí životy nás všech.“

„Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě. Vyjednaná dohoda představuje pro mezinárodní společenství významný krok k dosažení tohoto společného cíle. Nyní musíme kurz udržet a nepolevit,“ zdůraznil šéf OSN.


OSN: V roce 2050 bude žít na planetě 9,7 miliardy lidí

13.8.2015 



Největší nárůst se očekává v rozvojových oblastech, zejména v Africe. Indie podle odhadů překoná ve velikosti populace Čínu kolem roku 2020, a stane se tak zemí s nejvíce obyvateli, zatímco Nigérie by mohla překonat Spojené státy v roce 2050.

Podle nové zprávy OSN „World Population Prospects: The 2015 Revision“ by se měl počet lidí na planetě zvýšit ze současných 7,3 miliardy na 8,5 miliardy do roku 2030, na 9,7 miliardy v roce 2050 a na 11,2 miliardy v roce 2100.

„Porozumění demografickým změnám, které se pravděpodobně v nadcházejících letech projeví, a stejně tak výzvám a příležitostem, které tyto změny představují pro dosažení udržitelného rozvoje, je klíčem pro návrh a implementaci nové rozvojové agendy,“ řekl Wu Hongbo, zástupce generálního tajemníka UN DESA.

Na předpokládaném nárůstu má největší podíl jen několik málo zemí s vysokou porodností, především v Africe, či již nyní velmi zalidněné země. Očekává se, že polovina předpokládaného nárůstu populace mezi lety 2015-2050 bude soustředěna do devíti zemí: Nigérie, Pákistánu, Demokratické republiky Kongo, Etiopie, Tanzanie, Spojených států amerických, Indonésie a Ugandy (seřazeny podle velikosti přírůstku na celkovém nárůstu).

Posuny v současném žebříčku světové populace

Čína a Indie, každá s více než miliardou obyvatel, zůstávají dvě největší země na světě. Číňané tvoří 19 procent světové populace a Indové 18 procent. Očekává se, že Indie Čínu překoná do roku 2022.

V současnosti se mezi 10 největších zemí světa řadí jedna africká země (Nigérie), pět asijských zemí (Bangladéš, Čína, Indie, Indonésie a Pákistán), dvě země Latinské Ameriky (Brazílie a Mexiko), jedna země Severní Ameriky (USA) a jedna evropská země (Ruská federace). Nigérie, v současnosti sedmá největší země na světě, roste nejrychleji. Proto se předpokládá, že Nigérie předstihne Spojené státy americké kolem roku 2050, čímž by se Nigérie stala třetí největší zemí světa. Očekává se, že do roku 2050 překročí hranici 300 milionů obyvatel šest zemí: Čína, Indie, Indonésie, Nigérie, Pákistán a USA.

Rostoucí počet obyvatel Afriky

S ohledem na nejvyšší míru populačního růstu, by měla stát za více než polovinou populačního nárůstu mezi lety 2015 – 2050 Afrika.

V tomto období by se populace 28 afrických zemí měla více než zdvojnásobit a do roku 2100 se očekává pětkrát více obyvatel v těchto deseti zemích: Angola, Burundi, Demokratická republika Kongo, Malawi, Mali, Nigérie, Somálsko, Uganda, Tanzanie a Zambie.

„Koncentrace populačního nárůstu v nejchudších zemích představuje sama o sobě soubor problémů, což ztěžuje odstraňování chudoby a nerovnosti, boj s hladem a podvýživou a šíření vzdělávacího a zdravotního systému, které jsou klíčové pro úspěch nové agendy udržitelného rozvoje,“ řekl John Wilmoth ředitel Populační divize UN DESA.

Ačkoliv nemůžeme tvrdit nic s jistotou, velký počet mladých lidí v Africe, kteří v nadcházejících letech dosáhnou dospělosti a budou mít vlastní děti, zaručuje, že region bude hrát ústřední roli v utváření velikosti a distribuce světové populace v příštích desetiletích.

Pomalejší růst světové populace v důsledku nižší porodnosti 

Budoucí populační růst bude velmi záviset na tom, jak bude v budoucnu vypadat porodnost, jelikož i malé změny chování ovlivňující porodnost po desítky let, mohou zapříčinit velké rozdíly v celkové populaci. V posledních letech klesla porodnost v podstatě ve všech oblastech světa, a to i v Africe, kde je porodnost stále nejvyšší.

Populace čím dál více stárne

Zpomalení růstu populace, zapříčiněné celkovým snížením porodnosti, postupně zvýší podíl starších osob v populaci. Celosvětově by se měl počet osob starších 60 let do roku 2050 zdvojnásobit a do roku 2100 více než ztrojnásobit.

Významné stárnutí populace v příštích několika desetiletích se očekává u většiny regionů světa. V Evropě se očekává, že do roku 2050 budou lidé starší 60 let tvořit 34 procent populace. V Latinské Americe a Karibiku dnes lidé starší 60 let tvoří 11 – 12 procent populace, do roku 2050 by to mělo být již více než 25 procent. Afrika má ze všech velkých regionů nejmladší populaci, avšak i zde se očekává rapidní stárnutí populace ze současných pěti procent lidí starších 60 let na devět procent do roku 2050.

Vyšší střední délka života a přínos Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs)

Naděje dožití při narození se v posledních letech výrazně zvýšila v nejméně rozvinutých oblastech. Střední délka života se v nejchudších zemích zvýšila v průměru o šest let, z 56 let v letech 2000-2005 na 62 let v letech 2010-2015, což je zhruba dvojnásobek nárůstu, jež byl zaznamenám ve zbytku světa. Očekává se, že významné rozdíly v průměrné délce života napříč zeměmi a příjmovými skupinami se výrazně sníží do let 2045-2050.

Pokrok ve snižování úmrtnosti dětí mladších pěti let (jeden z úkolů MDGs) byl v posledních letech velmi významný. V letech 2000-2005 a 2010-2015 míra úmrtnosti dětí mladších pěti let klesla v 86 zemích o 30 procent, ve 13 zemích dokonce o více než 50 procent. V dalších 156 zemích klesla tato míra o více než 20 procent.

Populace je v mnoha částech světa stále mladá, což vytváří zemím příležitost využít demografickou dividendu 

Populace je v mnoha regionech stále mladá. V Africe děti do 15 let tvoří 41 procent populace a mladí lidé mezi 15 a 24 lety tvoří dalších 19 procent. Latinská Amerika, Karibik a Asie, které mají menší míru porodnosti, mají méně dětí (26 a 24 procent) a podobný počet mladých lidí (17 a 16 procent). Celkově jsou tedy tyto tři oblasti domovem pro 1,7 miliardy dětí a 1,1 miliardy mladých lidí v roce 2015.

Tyto děti a mladí lidé jsou budoucími pracovníky a rodiči, kteří mohou pomoci vytvářet lepší budoucnost pro své země. Poskytování zdravotní péče, vzdělávání a pracovních příležitostí těmto dětem a mladým lidem, zejména v nejchudších zemích, bude klíčovým těžištěm nové agendy udržitelného rozvoje.


#ShareHumanity Světový humanitární den

18.8.2015 



Již posedmé si připomínáme Světový den humanitárních pracovníků (19. srpna). V roce 2008 ho vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Datum připomíná pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello.

Den humanitárních pracovníků je příležitostí vyzdvihnout jejich úsilí, profesionalitu, odvahu i zaujetí pro pomoc druhým. Je to velmi náročná a často nebezpečná práce, za niž mnozí zaplatili i vlastním životem.

Zvláštní poselství při této příležitosti vydal generální tajemník OSN Pan Ki-mun:

Světový den humanitárních pracovníků je poctou nezištné obětavosti zaměstnanců i dobrovolníků z celého světa, kteří pomáhají ohroženým a sami přitom často velmi riskují.

Jen za letošní rok potřebovalo nějakou formu humanitární pomoci více než sto milionů lidí.  Počet osob zasažených konflikty je na nejvyšší úrovni od konce druhé světové války. Množství lidí postižených přírodními i člověkem způsobenými katastrofami se přitom nesnižuje.

Den humanitárních pracovníků je také oslavou naší společné lidskosti. Rodiny a společenství, které v současných krizích bojují o přežití, tak činí nezlomně a důstojně. Potřebují a zaslouží si, abychm udělali vše v našich silách na poskytnutí pomoci a zajištění lepší budoucnosti.

Každý z nás může pomoci ke změně. Ve světě, který je digitálně stále propojenější, má každý z nás moc i odpovědnost podnítit ve druhých zájem pomáhat ostatním a vytvářet humánnější svět.

U příležitosti Světového dne humanitárních pracovníků vyzývám všechny k projevení solidarity účastí na kampani #ShareHumanity na sociálních sítích. Podpoříte humanitární akci a pomůžete upřít pozornost na zranitelné a opomíjené, aby se svět dozvěděl o jejich příbězích.

Příští rok v květnu se bude v  Istanbulu konat první Světový humanitární summit. Toto setkání se stane platformou pro hlavy států a vlád i vůdčí osobnosti občanské společnosti, podnikatelské sféry, krizí postižených společenství i multilaterálních organizací. Vytvoří se tak nová partnerství a iniciativy, které sníží utrpení a podpoří agendu udržitelného rozvoje.

Spoléhám na podporu všech částí společnosti, aby Světový humanitární summit proběhl úspěšně. Společně můžeme a také musíme vytvářet humánnější svět s hlubším zájmem o humanitární práci.



Pan Ki-mun s prezidentem Hollandem diskutovali mimo jiné o nadcházející konferenci COP-21

26.8.2015 



Včera se v Paříži setkal generální tajemník OSN Pan Ki-mun s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Diskutovali o řadě otázek včetně konference o změně klimatu (COP-21) a dalších opatřeních, která mají vést k ambiciózním výsledkům této konference.

Projednávali různé způsoby, jak zapojit vlády a hlavy států do řešení klimatické změny, mimo jiné také u příležitosti 70. zasedání Valného shromáždění OSN v září v New Yorku a na dalších schůzkách, kterých se světoví lídři účastní.

Shodli se, že pro zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP-21) je důležité přitáhnout v co nejkratší době pozornost na financování globálního boje proti klimatickým změnám, například na setkání ministrů financí v říjnu v Limě.


Reakce Evropy na uprchlickou krizi je neúčinná, říká expert OSN na lidská práva

28.8.2015 



Evropská unie by měla zavést společnou migrační politiku založenou na ochraně lidských práv, která bude lidskou mobilitu vnímat jako hlavní přínos, prohlásil expert OSN pro práva migrantů François Crépeau s tím, že jedině tak může Evropa chránit své hranice, účinně se bránit proti pašeráctví lidí a zlepšit postavení migrantů.

„Nenamlouvejme si, že to, co EU a její členové dělají, funguje. Migrace tu bude pořád. Stavět ploty, používat slzný plyn a jiné násilné metody proti migrantům a žadatelům o azyl, zadržovat je a bránit jim v přístupu k základním prostředkům, jako je přístřeší, jídlo nebo voda, a užívat vůči nim výhružnou nebo nenávistnou rétoriku, jejich snahu dostat se do Evropy nezastaví,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN.

„Územní svrchovanost spočívá v kontrole nad hranicemi: v přehledu o tom, kdo přichází a kdo odchází. Ale nikdy nebylo její součástí zavírání hranic před migrací. Demokratické hranice jsou přirozeně propustné. Poskytnout běžencům a žadatelům o azyl legální a bezpečné možnosti mobility takovou kontrolu umožní,“ řekl François Crépeau.

Dále poznamenal, že díky vhodné vízové politice, která otevře trh práce a umožní lidem přicházet za prací a bude je motivovat k návratu, když práci nenajdou, bude možné oficiální trh práce mnohem lépe regulovat a kontrolovat. Taková opatření však musí být doplněna sankcemi pro zaměstnavatele, kteří ilegální migranty vykořisťují na černých trzích práce.

Evropa i další země vyspělého severu také naléhavě potřebují společný účinný program přesídlování pro běžence, jako jsou například Syřané a Eritrejci, který by poskytl ochranu 1,5 – 2 milionům lidí v příštích pěti letech. Tím by se omezil trh pro pašeráky a evropské země by měly možnost vybírat, kdo přijde, a na jeho příchod se připravit.

François Crépeau ocenil, že státy EU se snaží zachránit běžence z moře, považuje však za nezodpovědné, pokud jsou napřed zachráněni, ale pak se už o jejich těžký osud nikdo nezajímá a jejich lidská práva jsou ohrožena.

„Mluvit o přílivu, nájezdech a davech je očividným zpochybňováním legitimity práv azylantů a uprchlíků. Podobné komentáře přirovnávají běžence k toxickému odpadu nebo přírodní katastrofě. Mluvíme ale o mužích, ženách a dětech, dokonce i kojencích, kteří zažili traumatické události. Jsou to stejní lidé jako my a nikdo z nás nemá morální právo tvrdit, že bychom nikdy nejednali stejně jako oni, kdybychom se octli v jejich situaci,“ poznamenal François Crépeau.

Vyzval proto evropské politiky, aby „prokázali morální i politické vůdcovství tím, že budou usilovněji potírat rasismus, xenofobii a zločiny z nenávisti, upevní všeobecnou kulturu lidských práv podporou svobodného pohybu osob na území EU a zavedením regulovaných opatření pro mobilitu na její vnější hranici, a budou podporovat rozmanitost kultur a náboženství jako obohacení pro každého, ať už pro vlastní občany nebo cizince.“

K humánnímu zacházení s uprchlíky vyzvala i Melissa Flemingová, mluvčí agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vyzvala ke spolupráci v situaci, kdy na západní Balkán stále přicházejí tisíce lidí z Řecka. V Srbsku spolupracují tamní úřady s UNHCR na pomoci více než 10 tisícům uprchlíků. „Hranici Řecka s bývalou jugoslávskou Republikou Makedonie stále překračují skupiny 300 až 400 lidí a pokračují dál vlakem nebo autobusem do Srbska.V současné době UNHCR odhaduje, že tento trend bude ještě několik dnů pokračovat a denně budou přicházet až 3000 lidí,“ dodala Melissa Flemingová a zdůraznila, že je potřeba uprchlíky a azylanty vyváženě rozmístit do zemí EU.


Prohlášení generálního tajemníka OSN k tragédiím uprchlíků a migrantů

31.8.2015 



Jsem zděšen a zdrcen ztrátami na životech uprchlíků a migrantů ve Středomoří a v Evropě. Včera (27. srpna, pozn. překl.) došlo k děsivému odhalení mrtvých těl více než 70 lidí v opuštěném kamionu na rakousko-maďarské hranici. Podle zpráv o této události bylo mezi oběťmi mnoho syrských žadatelů o azyl, včetně dětí.

Poslední dny přinesly i další zprávy o stovkách běženců a migrantů, kteří při riskantní cestě přes moře utonuli. Začátkem letošního roku jsem byl přímým svědkem záchranných operací ve Středozemním moři. Navzdory příkladně koordinované práci společných evropských záchranných týmů, které zachránily desítky tisíc životů, je Středozemní moře pro běžence i nadále smrtící pastí. Tyto opakované tragédie jen podtrhují bezohlednost pašeráků a převaděčů lidí, jejichž trestná činnost se odehrává od Andamanského po Středozemní moře i na evropských dálnicích.

Převážná většina lidí, kteří se vydávají na svízelnou a nebezpečnou cestu, jsou uprchlíci ze zemí jako Sýrie, Irák a Afghánistán. Mezinárodní právo zaručuje uprchlíkům právo na ochranu a azyl a státy se už dávno zavázaly toto právo dodržovat. Pokud jde o poskytování azylu, nelze dělat rozdíly podle náboženství nebo jiných hledisek. Stejně tak nemohou státy nutit uprchlíky k návratu do zemí, kde mají odůvodněné obavy z pronásledování či násilí. To není jen otázka mezinárodního práva, ale i otázka naší lidské povinnosti.

Oceňuji politické představitele i společnosti, kteří dostáli společné odpovědnosti a závazkům. Je však zapotřebí ještě mnohem víc. Apeluji na všechny zainteresované vlády, aby reagovaly komplexně, rozšířily bezpečné a legální trasy pro migraci a jednaly humánně, s účastí a v souladu se svými mezinárodními závazky.

Je třeba si uvědomit, že vysoké počty uprchlíků a migrantů jsou známkou hlubších problémů: dlouhotrvajících konfliktů, hrubého porušování lidských práv, zjevného selhání vlád a krutých reperesí. A tak se například válka v Sýrii právě projevila na silnici uprostřed Evropy.

Mezinárodní společenství musí nejen dostát svým závazkům, ale také prokázat větší odhodlání při řešení konfliktů a dalších problémů, které nedávají lidem jinou možnost, než útěk. Pokud selžeme, budou se počty vysídlenců – jichž je denně více než 40 tisíc – nadále zvyšovat.

Jde o lidskou tragédii, která vyžaduje rozhodnou a jednotnou politickou reakci. Je to krize solidarity, nikoliv krize množství.

Považuji za povzbudivé, že tyto otázky budou hlavním tématem jednání, až se světoví představitelé sejdou v září v sídle OSN v New Yorku při zahájení zasedání Valného shromáždění. Na 30. září připravuji zvláštní setkání věnované těmto globálním problémům.

New York, 28. srpna 2015


Silná OSN, lepší svět. Výstava k 70. výročí vzniku OSN

10.9.2015 



Od 14. září do 3. října 2015 bude na Jungmannově náměstí v Praze k vidění výstava SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.

Jakou cestu od svého vzniku světová organizace urazila? Jak se za tu dobu změnil rozsah její práce? Jak je OSN zastoupena v České republice a jakou roli sehrává ČR v OSN? Jak na Česko a evropský prostor doléhají globální výzvy? To je jen část otázek, na které chce výstava nabídnout odpovědi. „Žijeme na společné planetě, která je mnohem menší a vyčerpatelnější, než jsme si doposud mohli myslet. V propojeném světě s rostoucí populací se objevuje čím dál víc problémů, které působí bez ohledu na hranice států nebo kontinentů. Proto potřebujeme víc koordinace, víc spolupráce, proto potřebujeme OSN. Výstavou chceme veřejnost upozornit na její význam pro současný svět,“ říká Michal Broža, ředitel kanceláře OSN v Praze.

Organizace spojených národů vznikla 24. října 1945 na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti a lidských práv. Dnes je její záběr podstatně širší. Každoročně například poskytuje potravinovou pomoc 80 milionům lidí ve více než 80 zemích světa; podílí se na potírání chudoby, zlepšování zdraví a životních podmínek více než 420 miliónů lidí z venkovských oblastí; zajišťuje očkování 40 % dětí na světě. A to je jen několik příkladů za všechny.

70. výročí vzniku organizace připadá do období, které generální tajemník OSN Pan Ki-mun popisuje jako období „zkoušek a změn“. Letos vrcholí dva globální procesy, které budou mít zásadní vliv na vývoj světa v příštích desetiletích a ovlivní životy lidí na celém světě. Na summitu v New Yorku bude na konci září přijat program globálního rozvoje 2015-2030 (tzv. Cíle udržitelného rozvoje, SDGs), které naváží na úspěšnou agenduRozvojových cílů tisíciletí (MDGs, 2000-2015). Jeho hlavním cílem je eliminace extrémní chudoby, snížení nerovností a transformace k udržitelnému rozvoji v mantinelech planetárních mezí. Na začátku prosince má být v Paříži přijata nová globální úmluva o ochraně rychle se měnícího klimatu.

OSN je respektovanou organizací, o tom není pochyb. Ale jen malá část lidí skutečně ví, čím vším se v současnosti zabývá a jak funguje. To je důvod proč chceme využít výročí a veřejnosti přiblížit fungování a cíle OSN a upozornit na důležitost globálních výzev, které se týkají nás všech. Mnohé z nich – změna klimatu, migrace, konflikty a další – už nejsou někde daleko, ale stojí u našich dveří a my s nimi musíme umět pracovat,“ dodává Michal Broža.

Výstavu připravilo Informační centrum OSN v Praze (UNIC) ve spolupráci s Kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) a Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Praze a Českým výborem pro UNICEF.

Partneři výstavy: Česká rozvojová agentura, Ústav mezinárodních vztahů, Glopolis, Forum 2000, Mezinárodní organizace pro migraci, Česká komise pro UNESCO, České fórum pro rozvojovou spolupráci.

Projekt finančně podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

V den zahájení výstavy budou dobrovolníci po Praze rozdávat pozvánky na výstavu, celkem jich bude rozdáno deset tisíc. Na akci spolupracují nevládní organizace, které budou na podporu Evropského roku rozvoje a SDGs distribuovat občanům noviny Nejlepší zprávy ze světa.

Přejeme vám, ať se vám výstava líbí. Pošlete nám váš názor prostřednictvím Facebooku.


Stanovisko UNHCR: „Utečenec“ alebo „migrant“ – Čo je správne?

10.9.2015 



Pri takmer 60 miliónoch násilne presídlených ľuďoch na celom svete a preplavbách cez Stredozemné more, ktoré vidíme v správach takmer denne, sa pojmy „utečenec“ a „migrant“ čoraz častejšie používajú a vzájomne zamieňajú nielen v médiách, ale aj vo verejnej diskusii. Je však medzi nimi nejaký rozdiel a záleží vôbec na tom?

Áno, rozdiel tu je a záleží na ňom. Tieto dva pojmy majú jasné a rozdielne významy a ich vzájomné zamieňanie vedie k problémom pre obe skupiny. Tu sú dôvody:

Utečenci sú osoby utekajúce pred ozbrojeným konfliktom alebo prenasledovaním. Ku koncu roku 2014 ich bolo celosvetovo 19,5 miliónov. Ich situácia je často tak nebezpečná a neznesiteľná, že prekračujú národné hranice a hľadajú bezpečie v okolitých krajinách a tak sa stávajú medzinárodne uznanými „utečencami“ s prístupom k pomoci od štátov, UNHCR a ďalších organizácií. Sú uznaní práve preto, že vrátiť sa domov je pre nich príliš nebezpečné a potrebujú útočisko niekde inde. Odmietnutie poskytnúť azyl má pre týchto ľudí potenciálne smrteľné následky.

Utečenci sú v medzinárodnom práve zadefinovaní a chránení. Dohovor o právnom postavení utečencov z roku 1951 a jeho Protokol z roku 1967 ako aj ďalšie právne dokumenty ako napríklad Dohovor o utečencoch Organizácie africkej jednoty z roku 1969 sú piliermi modernej ochrany utečencov. Právne princípy, ktoré zakotvujú, prenikli do mnohých ďalších medzinárodných, regionálnych a národných zákonov a praxe. Dohovor z roku 1951 definuje, kto je utečenec a načrtáva základné práva, ktoré by štáty utečencom mali poskytnúť. Jedným z najzákladnejších princípov stanovených v medzinárodnom práve je, že utečenci by nemali byť vyhnaní alebo vrátení do situácie, kde by boli ich život alebo sloboda opäť v ohrození.

Ochrana utečencov má mnohé aspekty. Zahŕňa istotu nebyť vrátený do nebezpečenstva, pred ktorým utiekli; prístup k azylovému konaniu, ktoré prebieha regulárne a efektívne; a opatrenia, ktoré zabezpečujú, že ich základné ľudské práva sú rešpektované tak, aby im umožnili žiť v dôstojnosti a bezpečnosti a zároveň nájsť dlhodobé riešenie. Štáty za túto ochranu nesú primárnu zodpovednosť. UNHCR preto úzko spolupracuje s vládami a podľa potreby im radí a podporuje ich pri implementácii ich záväzkov.

Migranti, naproti tomu, sa nerozhodli presťahovať kvôli priamej hrozbe prenasledovania alebo smrti, ale hlavne preto, aby si zlepšili svoj život, našli si prácu, prípadne v niektorých prípadoch kvôli vzdelaniu, opätovnému spojeniu s rodinou alebo z iných dôvodov. Na rozdiel od utečencov, ktorí sa nemôžu bezpečne vrátiť domov, migranti takéto prekážky v návrate domov nemajú. Ak sa rozhodnú vrátiť domov, naďalej môžu požívať ochranu svojej vlády.

Táto odlišnosť je pre jednotlivé vlády dôležitá. Krajiny riešia postavenie migrantov podľa svojich vlastných imigračných zákonov a postupov. Krajiny riešia utečeneckú otázku na základe noriem ochrany utečencov a azylu, ktoré sú definované v národnej legislatíve aj medzinárodnom práve. Krajiny majú voči komukoľvek, kto žiada o azyl na ich území alebo na ich hraniciach, osobitné povinnosti. UNHCR pomáha krajinám plniť si svoje povinnosti v oblasti azylu a ochrany utečencov.

Politika má spôsoby ako zasahovať do týchto debát. Spájanie utečencov a migrantov môže mať vážne následky na životy a bezpečnosť utečencov. Nejasné vymedzenie oboch pojmov odpútava pozornosť od zvláštnej právnej pomoci, ktorú si utečenci vyžadujú. Môže to oslabiť podporu verejnosti utečencom a inštitút azylu v čase, keď takúto ochranu potrebuje viac utečencov ako kedykoľvek predtým. Je potrebné, aby sme so všetkými ľudskými bytosťami zaobchádzali s rešpektom a dôstojnosťou. Potrebujeme zabezpečiť, aby boli ľudské práva migrantov zabezpečené. Zároveň potrebujeme zabezpečiť primeranú právnu reakciu na utečencov, a to z dôvodu ich osobitne zložitej situácie.

Takže, späť k Európe a mase ľudí prichádzajúcich tento a minulý rok loďami do Grécka, Talianska a ďalších krajín. Kto sú to? Utečenci alebo migranti?

V podstate oboje. Väčšina ľudí prichádzajúcich tento rok najmä do Talianska a Grécka, pochádza z krajín, ktoré sa dostali do vojny alebo ktoré sú ináč považované za „utečencov produkujúce“, a ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu. Avšak malá časť z nich je z iných krajín a pre mnohých z týchto jednotlivcov by bol správny termín „migrant“.

Rovnako aj v UNHCR hovoríme „utečenci a migranti“, keď opisujeme pohyb ľudí po mori alebo iným spôsobom, kde predpokladáme, že môžu byť zastúpené obe skupiny – presuny loďou v juhovýchodnej Ázii sú ďalším príkladom.  „Utečenci“ hovoríme vtedy, keď máme na mysli ľudí utekajúcich pred vojnou alebo prenasledovaním cez medzinárodné hranice. Pojem „migranti“ používame vtedy, keď máme na mysli ľudí presúvajúcich sa z dôvodov, ktoré sa nenachádzajú v právnej definícii utečenca. Dúfame, že ostatní sa nad správnym používaním týchto pojmov tiež zamyslia. Záleží na tom, aké slová vyberáme.

Adrian Edwards, UNHCR Ženeva

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS Vienna)


OSN: Překročení hranic kvůli azylu není trestným činem

17.9.2015 



K dění na maďarsko-srbské hranici se včera na tiskové konferenci v New Yorku vyjádřil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Novinářům řekl, že je šokován tím, jak je s uprchlíky a migranty zacházeno. „Je to nepřijatelné, je s nimi nutné jednat s respektem a s ohledem na lidská práva.“ Dne 30. září uspořádá šéf OSN v rámci zasedání Valného shromáždění setkání na vysoké úrovni s cílem zajistit efektivní reakci na situaci, která bude brát ohled na lidská práva migrantů.

Šéf agentury OSN pro uprchlíky UNHCR António Guterres včera v souvislosti se situací na maďarsko-srbské hranici uvedl, že lidé překračující hranice s cílem najít azyl před nebezpečím, nepáchají trestný čin. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je jediným řešením migrační krize v Evropě společný postup. Opatření jednotlivých zemí jen zhorší už tak chaotickou situaci a prohloubí utrpení lidí a napětí mezi státy. Evropa naopak potřebuje solidaritu.

UNHCR znepokojuje zejména série restriktivních opatření, která zavádí Maďarsko. Nová legislativa uvádí do praxe odstrašovací opatření a některá z nich jsou podle UNHCR v rozporu s mezinárodním a evropským právem, pokud jsou uplatňována vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl. „UNHCR znovu vyzývá maďarské úřady, aby v souladu s právními i morálními závazky zajistily neomezený přístup lidem, kteří potřebují ochranu. Státy jsou povinny chránit své hranice v souladu s mezinárodním a evropským právem,“ říká šéf UNHCR António Guterres. UNHCR „šokovalo a zároveň zarmoutilo“, že syrským uprchlíkům bylo bráněno vstoupit na území EU pomocí vodních děl a slzného plynu.

UNHCR v úterý představilo plán, ve kterém evropské státy vyzývá k okamžitému vytvoření přijímacích center v Řecku, která budou schopná pomáhat, registrovat a prověřovat příchozí migranty. UNHCR vyzvalo státy EU, aby započaly s rozmísťováním 40 tisíc uprchlíků, jak se již dohodly, a aby následovaly další dobrovolné závazky států. EU by také podle UNHCR měla poskytnout rychlou pomoc Srbsku na posílení kapacit vyrovnat se s náprem migrantů. Státy by měly rozšířit možnosti Syřanů k legálnímu přístupu do Evropy. S přesměrováním migrační vlny do Chorvatska nabídlo UNHCR tamní vládě okamžitou podporu a pomoc.


Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni míru (21. září 2015)

17.9.2015 



Letošní mezinárodní den míru nadchází v období vražedného násilí a destabilizujících konfliktů ve světě. Místo podléhání zoufalství však musíme společně vyžadovat skoncování s brutalitou a beztrestností.

Vyzývám všechny válčíci strany ke složení zbraní a dodržení celosvětového příměří. Říkám jim: přestaňte zabíjet a ničit – dejte prostor trvalému míru.

Ačkoliv může vypadat beznadějně nedosažitelný, přesto sen o míru pulsuje v životech lidí všude na světě.

K jeho uskutečnění není nikdo připravenější, než mladí lidé. Jsou nejpočetnější generací mladých v historii, poučenější a propojenější než kdykoliv dříve. Apeluji na všechny vlády, aby více podpořily mladé tvůrce míru a umožnily jim přispět svým – možná velmi zásadním – dílem.

Zároveň potřebujeme zmobilizovat i všechny ostatní, pro něž je cílem dosáhnout míru. Nevládní organizace, přesvědčení občané i firmy – všichni mají svou roli při rozvíjení společenského pokroku, ochraně životního prostředí a vytváření spravedlivějšího, stabilnějšího a pokojnějšího světa. Význam této spolupráce se stal tématem letošního Mezinárodnho dne míru: „Partnerství pro mír – důstojnost pro všechny“.

Žijeme v neklidné době, která však v sobě nese i velký příslib. Už za několik dní se vůdčí představitelé z celého světa sejdou v sídle OSN, aby přijali rozvojovou agendu 2030, náš patnáctiletý plán dosažení udržitelného rozvoje. Tento plán nás uvede do života, v němž bude všem zaručena důstojnost, chudoba se stane minulostí a mír završí naše úsilí.

Tento Mezinárodní den míru si připomínáme v roce, v němž slavíme 70. výročí vzniku OSN. Chopme se příležitosti uskutečnit myšlenku, s níž byla organizace založena: uchránit nastupující generace od válečných pohrom.


Žádat o azyl nebo překročit hranice není zločin

18.9.2015 



Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn označil tvrdý postup proti migrantům na maďarsko-srbské hranici za bezohledný a neakceptovatelný, porušující lidská práva migrantů. Zásah maďarských bezpečnostních sil byl podle něj v některých případech v rozporu s mezinárodním právem.

„Žádat o azyl nebo překročit hranice, byť nestandardně, není zločin,“ ohradil se vysoký komisař OSN proti prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, ve kterém obhajoval opatření své vlády „obranou evropského stylu života,“ který je podle něj v rozporu s islámem. Základy protimigrační politiky maďarské vlády označil Zajd Raad Husajn za xenofobní a protimuslimské.

„Mnoho uprchlíků podstoupilo dlouhou a nebezpečnou cestu přes moře, aby se vyhnuli hraničním plotům. Vydali se všanc pašerákům a převaděčům, protože jinou možnost jak uniknout neviděli. Alternativní způsoby dostat se do Evropy, třeba přemisťovací programy v rámci legální migrace, jednoduše neexistují. Velmi mě znepokojuje opakované selhání Evropské unie dosáhnout dohody na jasném a principiálním řešení situace. Současný vývoj vyžaduje bezodkladné zavedení migrační a azylové politiky založené na lidských právech,“ naléhá vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.


Prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN k migrační krizi

21.9.2015 



Generální tajemník má vážné obavy ze zhoršující se situace uprchlíků a migrantů přijíždějících do Evropy. Připomíná, že mnozí z nich utíkají před pronásledováním, ozbrojenými konflikty a zneužíváním lidských práv. Jejich cesta za bezpečím je náročná a trnitá.

Generální tajemník žádá všechny evropské státy, aby se řídily svými mezinárodními závazky, které se týkají i práva na azyl a zákazu odmítnutí nebo vykázání lidí, kteří mají právo být uznáni za uprchlíky. Všem lidem se musí dostat důstojného přijetí a jejich lidská práva musí být respektována. Generální tajemník sleduje s narůstajícími obavami uzavírání některých hranic v Evropě i nedostatek přijímacích center a také rostoucí počet případů zadržení a kriminalizace migrantů a žadatelů o azyl.

Výzva generálního tajemníka je míněna jako vyjádření obav a zároveň pobídnutí evropských lídrů, aby zajistili vhodné zacházení s uprchlíky a migranty. V souvislosti s úterní ministerskou schůzkou a mimořádným summitem EU ve středu naléhá generální tajemník na politické představitele všech států EU, aby prokázali schopnost vést i schopnost soucitu. Vyzývá je, aby se dohodli na společném postupu, jenž bude v souladu s mezinárodními závazky i se zněním Charty OSN.

Generální tajemník OSN se těší, že se se všemi vrcholnými představiteli států EU setká na nadcházejícím 70. Valném shromáždění OSN v New Yorku. Všechny členské státy OSN pozval na zvláštní setkání dne 30. září, na kterém budou společně diskutovat o současné vlně migrantů a uprchlíků ve světě.

New York, 21. září 2015


Pozvánka na přednášku: Problém klimatu a jeho transformativní řešení

22.9.2015 



Srdečně vás zveme na přednášku Problém klimatu a jeho transformativní řešení předního světového klimatologa, profesora Hanse Joachima Schellnhubera, ředitele Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu

v úterý 29. září 2015 od 16 hod.
(v 17 hod. bude následovat panelová diskuse)
v Akademii věd České republiky, Národní třída 3, Praha 1
sál č. 206

Profesor Schellnhuber je mimo jiné i poradcem německé kancléřky Angely Merkelové, dlouhodobým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), členem Římského klubu či Pontifikální akademie věd (jako zástupce vědecké obce se zúčastnil panelové diskuse ve Vatikánu, která předcházela zveřejnění encykliky Laudato Si‘).

Po přednášce bude následovat panelová diskuse Kam směřuje současná ekonomika v kontextu změny klimatu?, které se zúčastní Vladimír Špidla, ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády; Ladislav Havel, ředitel Odboru elektroenergetiky, MPO; Klára Sutlovičová, vedoucí programu Energetika a změna klimatu, Glopolis. Diskusí provede prof. Bedřich Moldan.

Akci společně pořádají: Informační centrum OSN v Praze, Akademie věd České republiky, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Klimatická koalice.

Profil: Prof. Hans Joachim Schellnhuber, CBE

Hans J. Schellnhuber (1950) je předním světovým klimatologem, poradcem německé kancléřky, zakladatelem a ředitelem Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu (PIK) a také dlouholetým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Získal doktorát z matematiky a fyziky na Univerzitě v Regensburgu, habilitován byl z teoretické fyziky na Univerzitě v Oldenburgu. V dalším vzdělávání pokračoval na univerzitě v Santa Barbaře, kde svou práci zaměřil na komplexní systémy a nelinearitu či teorii chaosu. Právě tento výzkum ho dovedl ke zkoumání klimatického systému. V roce 1992 založil Potsdamský institut pro výzkum změny klimatu (PIK), ze kterého se mu podařilo vytvořit jednu ze světově důležitých institucí v oblasti výzkumu klimatu.

Již v roce 1995 předložil koncept globálního oteplení o maximálně 2 °C vůči předindustriálnímu období – koncept, který přijala německá vláda, Evropská unie a nyní je celosvětově přijímaným cílem, který se bude projednávat také na Klimatické konferenci v Paříži (COP 21) ke konci letošního roku.
Jako vědec je zapojen do řady projektů – byl členem expertní skupiny pro otázky energetiky a změny klimatu Evropské komise; je jedním z hlavních autorů zprávy pro Světovou banku o možných dopadech oteplení Země až o 4 °C do konce 21. století; je členem Římského klubu a členem Pontifikální akademie věd.

Za svou práci získal řadu ocenění (German Environment Prize, the Volvo Environment Prize), z rukou královny Alžběty II. získal titul Komandér Řádu britského impéria (CBE), je držitelem čestného doktorátu Kodaňské univerzity a Technického institutu v Berlíně.


Summit OSN k udržitelnému rozvoji světa: New York, 25. – 27. září 2015

22.9.2015 



Více než 150 nejvyšších představitelů států a vlád se ve dnech 25. – 27 září 2015 sejde v sídle OSN v New Yorku naSummitu k udržitelnému rozvoji, aby oficiálně přijali nový ambiciózní plán rozvoje světa. Tento zásadní program bude pro mezinárodní společenství i vlády jednotlivých států společným vodítkem pro aktivity ve prospěch prosperity a lepší kvality života.

V prohlášení ze dne 2. srpna, kdy státy OSN odsouhlasily znění finálního dokumentu pro Summit, říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun: „(dohoda) obsahuje univerzální, transformativní a ucelenou agendu, kterou lze vnímat jako historický obrat ve vývoji světa. Je to program sestavený národy, akční plán pro skoncování s chudobou ve všech jejích podobách.

Na návrhu programu rozvoje se shodlo všech 193 států OSN. Má název Přeměna našeho světa: agenda udržitelného rozvoje 2030 (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Developmenta obsahuje Deklaraci, 17 cílů a 169 dílčích cílů udržitelného rozvoje (SDGs), pasáž o prostředcích k implementaci a obnovenému světovému partnerství, a rámec pro revize a navazující opatření.

Program vyzývá k akci všechny země – chudé i bohaté. Vychází z toho, že odstranění chudoby musí jít ruku v ruce s ekonomickým růstem a sociálním programem zaměřeným zejména na vzdělávání, zdraví, sociální ochranu a pracovní příležitosti. V úvahu musí být brána i změna klimatu a ochrana životního prostředí. Program udržitelného rovoje zahrnuje i otázky nerovnosti, infrastruktury, energií, spotřeby, biodiverzity, oceánů a industrializace.

Nová agenda udržitelného rozvoje staví na úspěšném výsledku červencové konference o financování rozvoje v Addis Abebě. Očekává se její pozitivní vliv i na jednání o nové univerzální dohodě o klimatu v prosinci v Paříži.

Pro lidi i planetu

Rozvojové cíle tisíciletí, které se staly historicky nejúspěšnější strategií proti chudobě, jsou odrazovým můstkem nové agendy udržitelného rozvoje. Od konference OSN o životním prostředí a rozvoji – Summitu Země – konané v roce 1992 v brazilském Rio de Janeiru, nastoupil svět novou cestu k lepší kvalitě života: cestu udržitelného rozvoje. Tento koncept, představený Agendou 21, vychází z nutnosti vyvážit ekonomický rozvoj růstem, který reaguje na potřeby lidí a chrání životní prostředí.

Nová agenda udržitelného rozvoje je založena na výsledcích Světového summitu k udržitelnému rozvoji (2002), Summitu k Rozvojovým cílům tisíciletí (2010), Konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio +20, 2012) a názorech lidí z celého světa. S uznáním úspěchů Rozvojových cílů tisíciletí se státy ve výsledném dokumentu konference Rio+20 s názvem „Budoucnost, jakou chceme“ dohodly na ustavení otevřené pracovní skupiny, která vytvoří soubor cílů udržitelného rozvoje k dalšímu projednání a přijetí odpovídajících kroků.

Po více než roce intenzivních jednání navrhla otevřená pracovní skupina 17 specifických cílů se 169 souvisejícími dílčími cíli.

Mezivládní jednání o cílech udržitelného rozvoje trvala přes dva roky a byla do nich zahrnuta řada podnětů občasnkých iniciativ a dalších zainteresovaných stran. Otevřené mnohostranné konzultace vedly 2. srpna 2015 k dohodě na výsledném dokumentu nové agendy udržitelného rozvoje.

Program Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) bude oficiálně přijat představiteli všech států světa na Summitu OSN k udržitelnému rozvoji v září 2015.


Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA

22.9.2015 



Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. „Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Ke stažení:

Ikony SDGs (.zip, náhledy i tisková kvalita)

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy:

Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME

film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

Cíl č. 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě

  • Počet lidí žijících v extrémní chudobě se celosvětově z 1,9 miliardy lidí v roce 1990 snížil o více než polovinu. Jejich počet ale stále přesahuje 836 milionů. Každý pátý člověk v rozvojových zemích žije za méně než 1,25 USD na den.
  • Nejvíce extrémně chudých lidí žije v jižní Asii a subsaharské Africe.
  • Vysoká míra chudoby se často vyskytuje v malých, nestabilních a konflikty zasažených zemích.
  • Každé čtvrté dítě mladší pěti let nedosahuje odpovídající výšky svého věku.

Cíl č. 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství 

  • Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta (2014-2016). Nicméně stále každý devátý člověk na světě (795 milionů) trpí podvýživou.
  • Naprostá většina hladovějících lidí žije v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí 12,9 procent populace.
  • Nejvíce lidí hladoví v Asii – dvě třetiny populace. Počet těchto lidí v jižní Asii v posledních letech klesl, ale v západní Asii se nepatrně zvýšil.
  • Největší procento hladovějících lidí je v subsaharské Africe. Asi každý čtvrtý člověk je zde podvyživený.
  • Špatná výživa způsobuje téměř polovinu (45 procent) úmrtí dětí mladších pěti let, to je 3,1 milionu dětí ročně.
  • Celosvětově každé čtvrté dítě trpí nedostatečným růstem. V rozvojových zemích je to každé třetí dítě.
  • 66 milionů dětí školního věku v rozvojových zemích chodí do školy hladových, z toho je 23 milionů dětí z Afriky.
  • Zemědělství poskytuje obživu 40 procentům světové populace. Je největším zdrojem příjmů a pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti.
  • 500 milionů malých farem z celého světa, z nichž většina je zavlažována pouze deštěm, poskytuje až 80 procent jídla spotřebovávaného ve velké části rozvojového světa. Investice drobného zemědělství mají významný vliv na zvyšování potravinové bezpečnosti a výživy nejchudších i na produkci

Cíl č. 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku

  • Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990, ale stále více než šest milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami.
  • Od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí.
  • Navzdory globálnímu zlepšení umírá stále více dětí v jižní Asii a subsaharské Africe. Čtyři z pěti úmrtí dětí mladších pěti let se týkají těchto regionů.

Zdraví matek

  • Od roku 1990 klesla mateřská úmrtnost celosvětově o téměř 50 procent.
  • Ve východní Asii, severní Africe a jižní Asii klesla mateřská úmrtnost přibližně o dvě třetiny. Nicméně podíl mateřské úmrtnosti – podíl matek, které nepřežijí porod – je v rozvojových zemích stále 14krát vyšší než v zemích rozvinutých.
  • Pouze polovině žen z rozvojových zemích se dostává doporučeného rozsahu zdravotní péče.

HIV/AIDS

  • V roce 2014 mělo 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART). V roce 2003 to bylo pouze 800 tisíc HIV pozitivních.
  • Počet nově infikovaných virem HIV v roce 2013 byl přibližně 2,1 milionu (z toho 240 tisíc dětí), což je o 38 procent méně než v roce 2001.
  • Počet HIV pozitivních dosahoval na konci roku 2013 podle odhadů 35 milionů.

Cíl č. 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny

  • Zápis do základních škol v rozvojových zemích dosáhl 91 procent. Bez vzdělání ale stále zůstává 57 milionů dětí.
  • Více než polovina dětí, které nenavštěvují školu, žije v subsaharské Africe.
  • Odhaduje se, že polovila dětí nenavštěvujících základní školu žije v zemích zasažených konfliktem. Děti z nejchudších domácností mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že nebudou chodit do školy, než děti z nejbohatších domácností.
  • Svět dosáhl rovnosti v základním vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Ale je v málo zemích se to podařilo na všech úrovních vzdělání.
  • Míra gramotnosti mladých ve věku 15 – 24 let se v letech 1990 až 2015 celosvětově zlepšila z 83 procent na 91.

Cíl č. 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek

  • V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané.
  • V subsaharské Africe, Oceánii a západní Asii dívky stále čelí překážkám v přístupu k základnímu i sekundárnímu vzdělání.
  • Ženy v severní Africe zastávají méně něž každé páté placené pracovní místo v nezemědělském sektoru.
  • V 46 zemích mají ženy více než 30 procent křesel alespoň v jedné komoře národních parlament.

Cíl č. 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi

  • V roce 2015 má 91 procent světové populace přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. V roce 1990 to bylo 76 procent populace. 2,5 miliardy lidí ale stále nemá přístup k sanitaci (hygienická zařízení jako je kanalizace, toalety nebo latríny).
  • Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace.
  • Vodní elektrárny jsou nejdůležitějším a rozšířeným zdrojem obnovitelné energie.V roce 2011 generovaly 16 procent celosvětové produkce elektřiny.
  • Přibližně 70 procent veškeré dostupné vody se používá pro zavlažování.
  • Při povodních zahyne 15 procent všech obětí přírodních katastrof.

Cíl č. 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie

  • 1,3 miliardy lidí (každý pátý člověk na Zemi) nemá přístup k elektřině.
  • 3 miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad.
  • Energetika významně přispívá ke klimatické změně. Produkuje přibližně 60 procent celkových celosvětových emisí skleníkových plynů.
  • Energie z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce, biomasy a geotermální energie – je nevyčerpatelná a čistá. Obnovitelné zdroje v současnosti tvoří 15 procent globálního energetického mixu.

Cíl č. 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny

  • Celosvětově se nezaměstnanost zvýšila ze 170 milionů v roce 2007 na téměř 202 milionů v roce 2012. Z toho je asi 75 milionů mladých.
  • Téměř 2,2 miliardy lidí žijí za méně než 2 USD na den, což je hranice chudoby. Stabilní zaměstnání je hlavním prostředkem k odstranění chudoby.
  • V letech 2016-2030 bude potřeba 470 milionů nových pracovních míst.
  • Malé a střední podniky, které se zabývají průmyslovou výrobou a zpracováním, jsou v raných fázích industrializace klíčové, protože vytvářejí nejvíce pracovních míst. Tvoří více než 90 procent celosvětového podnikatelského sektoru a zajišťuje 50-60 procent pracovních míst.

Cíl č. 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace

  • Asi 2,6 miliardy obyvatel v rozvojovém světě nemá přístup k nepřetržité dodávce elektřiny.
  • 2,5 miliardy lidí nemá přístup k základním sanitačním zařízením a téměř 800 milionů nemá přístup k vodě. Mnoho milionů z nich žije v Subsaharské Africe a jižní Asii.
  • 1 až 1,5 milionu lidí nemá přístup ke spolehlivým telefonním službám.
  • V mnoha afrických zemích, zejména těch s nízkými příjmy, snižuje nedostatečná infrastruktura produktivitu firem asi o 40 procent.
  • Zpracovatelský průmysl je důležitým zaměstnavatelem s asi 470 miliony pracovních míst na celém světě (2009), to je je asi 16 procent z celosvětové pracovní síly (2,9 miliardy lidí). Odhaduje se, že v roce 2013 zpracovatelský průmysl zaměstnával více než půl miliardy lidí.
  • Jedno pracovní místo v průmyslu vytváří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích.
  • V rozvojových zemích se průmyslově zpracovává méně než 30 procent zemědělské produkce, v zemích s vysokými příjmy je to 98 procent. V rozvojových zemích je tedy velký potenciál pro zemědělskoprůmyslové podniky.

Cíl č. 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi

  • V období 1990-2010 vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 procent (s přihlédnutím k velikosti populace).
  • Významná většina domácností v rozvojových zemích (více než 75 procent) žije dnes ve společnosti, kde jsou příjmy rozděleny ještě více nerovnoměrně než v 90. letech minulého století.
  • U dětí z nejchudších 20 procent populace je stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí nejbohatší pětiny populace.
  • Celosvětově se významně zlepšil systém sociální ochrany, ale např. u osob s postižením je stále až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou muset za zdravotní péči vynaložit obrovské prostředky.
  • Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí, je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.

Cíl č. 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce

  • Polovina lidstva (3,5 miliardy lidí) žije ve městech. Do roku 2030 bude bude podíl městské populace téměř 60 procent.
  • 828 milionů lidí žije ve slumech a jejich počet stále roste.
  • Města pokrývají pouhá dvě procenta zemského povrchu, ale spotřebovávají 60-80 procent energie a vytvářejí 75 procent emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i zdravotní systém. Vysoká koncentrace lidí ve městech ale může vést ke zvýšení efektivity a technologickým inovací a snižování spotřeby zdrojů a energie.
  • Města mají potenciál buď promrhat energii nebo optimalizovat účinnost energie snižováním spotřeby a přijetím ekologických standardů. Například čínské město Ž’-čao je poháněné solární energií. V centru města až 99 procent domácností využívá k ohřevu vody solární panely.

Cíl č. 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu

  • Za rok lidstvo vyplýtvá nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin.
  • Pokud by lidé na celém světě přešli na energeticky úsporné žárovky, ušetřilo by se 120 miliard USD.
  • Pokud v roce 2050 dosáhne světová populace počtu 9,6 miliardy, bude potřeba asi tří planet Země, abychom měli přírodní zdroje potřebné pro udržení současného životního stylu.
  • Více než 1 miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě z přírodních zdrojů.

Cíl č. 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů

  • Emise skleníkových plynů z lidské činnosti jsou hnací silou klimatické změny a stále rostou. Momentálně jsou na nejvyšší úrovni v historii. Globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 procent.
  • Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se zvýšily na bezprecedentní úroveň za posledních nejméně 800 tisíc let. Koncentrace oxidu uhličitého se od doby před průmyslovou revolucí zvýšily o 40 procent, a to především spalováním fosilních paliv a také vlivem výrazně zvýšeného využívání půdy. Oceány absorbovaly asi 30 procent vypouštěného antropogenního oxidu uhličitého a tím došlo k acidifikaci oceánů.
  • Všechny poslední tři dekády byly jedna po druhé teplejší než všechny předcházející od roku 1850. Období mezi lety 1983-2012 bylo pravděpodobně nejteplějších 30 let za posledních 14 století.
  • Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85˚C. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota ve 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia. V některých zemích v tropických a subtropických oblastech to může být dokonce více. Nejvíce to postihne nejchudší a nejzranitelnější lidi a státy.
  • Míra vzestupu mořské hladiny od poloviny 19. století byla větší než průměrná míra za poslední dvě tisíciletí. Mezi lety 1901 až 2010 se průměrně hladina moře celosvětově zvýšila o 0,19 [0,17 až 0,21] metru.
  • Od roku 1901 do roku 2010 se hladina moře celosvětově zvýšila v průměru o 19 cm v důsledku globálního oteplování a tání Rozloha ledové plochy v Arktidě se každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o1,07 milionu km2.
  • Pokud lidstvo změní své chování a využije širokou škálu technologických opatření, bude ještě možné omezit zvýšení průměrné globální teploty na 2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí.
  • Existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout významného snížení emisí v průběhu několika příštích desetiletí, které jsou potřebné ke snížení růstu průměrné globální teploty na max. 2 stupně Celsia (cíl stanovený vládami států).

Cíl č. 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, zahrnují 97 procent vody na Zemi a z hlediska objemu vytvářejí 99 procent životního prostoru na planetě.
  • Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslu odhaduje na tři biliony USD za rok, což je asi pět procent celosvětového HDP.
  • Celosvětově se intenzita rybolovu blíží produktivní kapacitě oceánů, úlovky se pohybují v řádu 80 milionů tun ryb.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc identifikovaných druhů, ale skutečná čísla se mohou pohybovat v milionech.
  • Oceány zachycují asi 30 procent CO2 produkovaného lidskou činností, čímž tlumí dopady globálního oteplování.
  • Oceány slouží jako největší světový zdroj bílkovin, více jak 3 miliardy lidí jsou na oceánech závislí jako na svém primárním zdroji.
  • Námořní rybolov přímo či nepřímo zaměstnává přes 200 milionů lidí.
  • Dotace na rybolov přispívají k rychlému úbytku mnoha druhů ryb a brání snahám o zachování a znovuobnovení zásob ryb a souvisejících pracovních míst. V důsledku toho mořský rybolov ročně generuje o 50 miliard USD méně.
  • Až 40 procent světových oceánů je významně poznamenaných lidskou činností včetně znečištění, vyčerpaného rybolovu a ztráty přirozených pobřežních prostředí.

Cíl č. 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity

  • Každý rok zmizí 13 milionů hektarů lesa.
  • Živobytí přibližně 1,6 miliardy lidí je závislé na lesích. Toto číslo zahrnuje asi 70 milionů původních obyvatel. Lesy jsou domovem pro více než 80 procent všech suchozemských druhů zvířat, rostlin a hmyzu.
  • 2,6 miliardy lidí je přímo závislých na zemědělství, ale 52 procent zemědělské půdy je více či méně postiženo degradací.
  • V důsledku sucha a dezertifikace mizí každý rok 12 milionů hektarů půdy (23 hektarů za minutu). Na takové ploše by se dalo vypěstovat 20 milionů tun obilí.
  • Z osmi tisíc tři sta druhů známých zvířat již osm procent vyhynulo a 22 procentům hrozí vyhynutí.
  • Až 80 procent lidí žijících ve venkovských oblastech v rozvojových zemích se spoléhá na tradiční rostlinné léčivé přípravky pro základní zdravotní péči.

Cíl č. 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních

  • Podle UNHCR stoupl počet uprchlíků pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů.
  • Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky připravují rozvojové země ročně o asi 1,26 bilionu USD.
  • Počet dětí opouštějících základní školu v zemích zasažených konfliktem dosáhl v roce 2011 28,5 milionu, to je přibližně 50 procent.

Cíl č. 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování

  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila v roce 2014 asi 135 miliard USD.
  • V roce 2014 bylo 79 procent dovozů z rozvojových zemí do zemí rozvinutých osvobozeno od cla.
  • Dluhové břemeno rozvojových zemí zůstává stabilní – na úrovni kolem tří procent příjmů z vývozu.
  • Počet uživatelů internetu v Africe se v posledních čtyřech letech téměř zdvojnásobil.
  • Od roku 2015 je asi 95 procent světové populace pokryto mobilním signálem.
  • V roce 2006 s internetem pracovalo jen 6 procent světové populace, v roce 2014 už je to 43 procent.
  • Avšak více než čtyři miliardy lidí internet nevyužívá, 90 procent z nich je z rozvojového světa.


Pan Ki-mun: Udržitelný rozvoj a jeho cíle patří vám

24.9.2015 



V příštích dnech se političtí představitelé států sjedou do OSN v New Yorku, aby společně navedli svět na cestu udržitelného rozvoje pro lidi a planetu. Přijmou Cíle udržitelného rozvoje pro ukončení chudoby, vyrovnání nerovností a snížení rizik změny klimatu do roku 2030.

Těmto cílům jsme si zvykli říkat Globální cíle. Jsou výsledkem náročného a přitom velmi otevřeného dlouholetého procesu jednání mezi všemi zúčastněnými. Svými hlasy o vizi lepšího světa a co je potřeba pro to udělat přispěli lidé z celého světa. Globální občané řekli, na čem jim záleží: na vzdělání, zdraví, snižování rizik změny klimatu nebo na dosažení rovnosti mezi muži a ženami.

Toto globální poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna bylo v předvečer Summitu OSN publikováno na síti LinkedIn Influencer

Summit OSN k přijetí společného programu rozvoje světa se koná ve dnech 25. – 27. září  v sídle OSN v New Yorku. Průběh summitu můžete sledovat živě v HD kvalitě na internetu.

Program a doprovodné akce Summitu OSN v New Yorku


193 států OSN schválilo program udržitelného rozvoje světa 2015-2030

29.9.2015 



Rozsáhlý plán na odstranění chudoby a prosazení udržitelného rozvoje byl schválen 193 členskými státy OSN na začátku třídenního summitu OSN v New Yorku. Zaplněné Valné shromáždění OSN, v němž zasedlo více než 150 nejvyšších představitelů států a vlád, přivítalo historické rozhodnutí dlouhotrvajícím potleskem ve stoje.

Nová agenda je slibem politických lídrů lidem na celém světě. Týká se všech států a je to komplexní a tranzitivní vize lepšího světa pro všechny. Plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením,“ řekl v úvodu summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Skutečným testem společného závazku států bude realizace plánu udržitelného rozvoje. Zapojit se musí všichni. Subor 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) bude kompasem pro společný úspěch,“ řekl šéf OSN.

Krátce před přijetím SDGs promluvil k představitelům států ve Valném shromáždění papež František. „Přijetí plánu udržitelného rozvoje je znamením naděje.“

Představitel občanské společnosti, šéf Amnesty International Salil Shetty řekl, že se „nemůžeme divit, že lidé jsou skeptičtí,“ protože je příliš velká propast mezi „světem, ve kterém žijeme, a světem, ve kterém žít chceme.“


Výroční Všeobecná rozprava Valného shromáždění

29.9.2015 



Do sídla OSN v New Yorku se sjeli monarchové, prezidenti, premiéři a ministři členských států na výroční Všeobecnou rozpravu Valného shromáždění. Podle tradice vylosuje generální tajemník jeden ze států, který po celé zasedání hlavního orgánu OSN zaujme první místo. Tato pocta letos připadla malému ostrovnímu státu Tuvalu. Jedenáctitisícový stát v jižním Pacifiku je symbolem boje proti změně klimatu, která je jedním z rizikových faktorů nastoupené cesty k udržitelnému rozvoji.

Adaptace a mitigace klimatické změny je jedním z hlavních cílů ambiciózního plánu udržitelného rozvoje přijatého státy OSN 25. září 2015. Program tzv. Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je nástrojem k vymýcení chudoby, snižování nerovností a zlepšování zdraví i vzdělanosti v průběhu příštích patnácti let. S klimatickým cílem jsou úzce propojeny všechny ostatní cíle SDGs.

Všeobecnou rozpravu zahájil v pondělí 29. září generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


Místopředseda vlády České republiky Pavel Bělobrádek vystoupil na summitu OSN o udržitelném rozvoji

29.9.2015 



Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace, vystoupil v sobotu 26.9. na summitu OSN o udržitelném rozvoji po roce 2015.

Ve svém projevu konstatoval, že Česká republika má své vlastní priority a očekávání, které nová Agenda z velké části odráží. Po úspěšné třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě v červenci tohoto roku „můžeme právem slavit dosažení dalšího milníku multilateralismu“.

Podle Bělobrádka je třeba klást důraz na vytvoření účinného mechanismu financování nové Agendy, zejména v souvislosti s širším uplatněním inovativních forem pomoci a zapojením soukromého sektoru. Dalším důležitým krokem je podle Bělobrádka zavedení efektivního monitoringu.

Pokud by Česká rebublika byla řádně zvolena do Ekonomické a sociální rady pro období let 2016-2018, udělala by maximum, aby k tomuto úsilí co nejlépe přispěla.

V souvislosti s vědou, výzkumem a inovacemi prohlásil Bělobrádek, že celostní řešení mnohostranných globálních problémů někdy vyžadují složité a technicky náročné procesy. Česká republika podle Bělobrádka podporuje myšlenku identifikovat taková řešení a využít jich v projektech zabývajících se globálními tématy.

Plné znění projevu Pavla Bělobrádka je k dispozici v angličtině.


Projev generálního tajemníka OSN k Valnému shromáždění 28. září 2015

30.9.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pronesl projev na úvod Všeobecné rozpravy Valného shromáždění.  Nabízíme vám výtah z jeho projevu:

70. zasedání Valného shromáždění zahajujeme obrovským úspěchem: přijetím Agendy 2030, která obsahuje 17 cílů udržitelného rozvoje.

Náš cíl je jasný, mise splnitelná. Nyní je třeba sliby na papíře proměnit v realitu. Dlužíme to všem ohroženým, utiskovaným, vysídleným i opomíjeným lidem světa. Dlužíme to „budoucímu pokolení“, o němž mluví Charta OSN. V roce 70. výročí založení organizace musíme vyslyšet hlasy „lidu spojených národů“: jen tak můžeme překonat neradostnou skutečnost současnosti a chopit se mimořádných příležitostí.

Díky Rozvojovým cílům tisíciletí se chudoba stala minulostí pro stovky milionů lidí. Nový rozvojový rámec nové cíle nejen přidává, nýbrž je dává do souvislostí. Globální cíle jsou univerzální.

Probíhají také významné změny zaměřené na snižování emisí škodlivých skleníkových plynů. Je však zřejmé, že národní cíle jednotlivých států nebudou stačit. Stojíme před výzvou: buď být ambicióznější, nebo riskovat vzrůst teplot nad limit 2 stupňů Celsia, který podle vědců nesmíme překročit.

Chceme-li splnit cíle udržitelného rozvoje, musíme být organizovanější. Klíčovou zkouškou bude financování. Vítám akční plán z Addis Abbeby a obnovený závazek rozvinutých zemí, že do rozvojové pomoci investují 0,7 procenta hrubých národních příjmů. Pomoc funguje, ale jen nemnoho zemí tento závazek splnilo. Oceňuji ty, které mu dostály, a apeluji na ostatní, aby následovaly jejich příkladu.

Financování pro klima bude zásadní. Naléhavě vyzývám rozvinuté země ke splnění závazku 100 miliard dolarů ročně do roku 2020. Musíme také zprovoznit Zelený klimatický fond. Svět stále vyhazuje miliardy na vojenské výdaje. Proč je snazší najít penize na ničení lidstva i planety než na jejich ochranu?

Sto milionů lidí potřebuje v současné době okamžitou humanitární pomoc. Nejméně 60 milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů a zemí. OSN požádala tento rok o téměř 20 miliard dolarů na poskytnutí pomoci: to je šestkrát více než před deseti lety. Členské státy byly štědré, avšak potřeba je stále vyšší než poskytnuté zdroje. Světový humanitární summit v květnu 2016 v Istanbulu bude mít zásadní význam pro upevnění solidarity. Globální humanitární systém není v rozkladu, nýbrž na mizině. Nedostáváme dost peněz na záchranu životů. Máme jen polovinu toho, co potřebujeme pro obyvatele Iráku, Sýrie, Jižního Súdánu a Jemenu, a jen třetinu peněz potřebných pro Sýrii. Plán pomoci Ukrajině je zafinancován jen na 39 procent. Takto nízká čísla zvyšují utrpení.

Naším cílem však není jen udržet lidi naživu, nýbrž dát jim důstojný život. Libanon, Jordánsko a Turecko jsou velkorysými hostiteli několika milionů syrských a iráckých uprchlíků. Lidé jsou v pohybu více než kdy dříve. To vede ke zrodu složitých problémů i silných vášní. Prubířským kamenem našich reakcí jsou mezinárodní právo, lidská práva a obyčejný soucit. Všechny země musí na sebe vzít svůj díl odpovědnosti. Cením si těch evropských zemí, které ctí závazky Unie a poskytují běžencům azyl. Přesto Evropu vyzývám, aby udělala více. Po druhé světové válce to byli Evropané, kdo potřeboval pomoc světa. Na 30. září svolám setkání na nejvyšší úrovni, jehož obsahem bude podpora a ucelený přístup k uprchlické a migrační krizi. Musíme si došlápnout na převaděče a bojovat proti diskriminaci: ve 21. století bychom už neměli stavět zdi. Avšak především se musíme zabývat příčinami krize v zemích, odkud běženci přicházejí.

Syřané opouštějí své domovy a zemi. Čtyři roky trvající diplomatická paralýza Rady bezpečnosti a dalších orgánů způsobila, že se krize vymkla kontrole. Ukončení konfliktu závisí především na jeho syrských účastnících, ale bitva se odehrává i mezi regionálními skupinami. Olej do ohně přilévají peníze a zbraně, které se do země dostávají. Můj zvláštní zmocněnec dělá maximum pro vytvoření podmínek k mírovému řešení. Teď je ale řada na dalších, především na Radě bezpečnosti. Klíč k řešení má především pět zemí: Ruská federace, Spojené státy, Saudská Arábie, Írán a Turecko. Pokud se ale neshodnou na vzájemných ústupcích, nelze očekávat změnu.

Nevinní Syřané na to doplácejí. Nelze dopustit, aby ohavné zločiny zůstaly nepotrestány. Situací by se měl zabývat Mezinárodní soudní dvůr.

V Jemenu potřebuje humanitární pomoc 80 procent obyvatel. Největší počet úmrtí je způsoben bombardováním. Vyzývám proto k jeho ukončení. Znovu naléhám na zúčastněné strany, aby jednaly o řešení situace s pomocí mého zvláštního zmocněnce. Dovolte mi říci to otevřeně: tento konflikt nemá vojenské řešení.

Musíme se také vyvarovat nebezpečného vývoje blízkovýchodního mírového procesu. Je nezbytné, aby se do něj Izrael i Palestina znovu zapojily a mezinárodní společenství by je k tomu mělo přimět. Svět už nemůže čekat, než si vůdcové konečně vyberou smírné řešení.

Největšími hrozbami jsou i nadále Islámský stát, Boko Haram a aš-Šabáb, a to zejména pro ženy a dívky. Svět se musí sjednotit proti brutalitě těchto skupin. V boji proti teroru však státy nikdy nesmějí porušit lidská práva, protože tím se začarovaný kruh stále roztáčí.

Na začátku příštího roku představím Valnému shromáždění obsáhlý akční plán boje proti extremismu a terorismu.

Oceňuji přelomovou jadernou dohodu mezi  Íránem a skupinou P5+1. Doufám, že tato solidarita mezi stálými členy Rady bezpečnosti se projeví i v dalších konfliktních oblastech, jako jsou Sýrie, Jemen nebo Ukrajina. Navažme na nedávné dohody v Jižním Súdánu, dokončeme dohodu v Libyi a ušetřeme tyto země dalšího utrpení.

Nastal čas obnovit dialog k uvolnění napětí na Korejském poloostrově. Vyzývám zúčastněné strany ke zdrženlivosti při krocích, které by mohly vést k další nedůvěře, a apeluji na ně, aby podpořily smír. Jsem připraven přispět k mezikorejské spolupráci. Musíme také zvýšit úsilí o lepší život pro obyvatele Korejské lidově demokratické republiky.

Velmi mě trápí narůstající restrikce svobody médií a občanské společnosti ve světě. Musíme pro ně ochránit možnost pracovat bez obav z útoků nebo věznění. Omezování demokracie je hrozbou na mnoha místech, kde se čelní představitelé chtějí ve svém úřadě udržet i po uplynutí funkčního období. Objevují se zdánlivě spontánní protesty a petice, vyjadřující údajně vůli lidu. Apeluji na vůdce, aby dodržovali pravidla stanovená ústavami.

Na začátku září jsem předložil svou vizi posílení mírových operací OSN, založenou na doporučeních nezávislého panelu. Naše mírové a politické mise potřebují zvýšené kapacity a jasné cíle. Musíme znovu věnovat pozornost prevenci, upevnění regionálních partnerství a trvalému zájmu o budování míru, a musíme využít potenciálu žen, jak předjímá rezoluce Rady bezpečnosti 1325.

OSN vznikla ve zlomeném světě a přinesla naději, že společný postup může zabránit další celosvětové katastrofě. Během uplynulých 70 let jsme pomohli osvobodit miliony lidí od kolonialismu a podpořili jsme úspěšný boj proti apartheidu. Porazili jsme smrtelná onemocnění, chránili lidská práva a prohloubili zákonnost. Tohle a ještě víc jsme udělali, ale to stále není dost.

Žijeme v období těžkých zkoušek, ale i velkých příležitostí. Jsme propojenější, informovanější a vybavenější než kdykoliv dříve. Recept na pozitivní změnu leží na stole, ingredience úspěchu máme v rukou.

Pokračujeme v reformě OSN, i když si uvědomujeme, že je potřeba udělat ještě mnohem více, na manažerské i politické úrovni.

Můžeme čerpat sílu z lepšího postavení žen, avšak v oblasti rovnosti ještě musíme zintenzivnit úsilí o dosažení cíle Planeta 50/50.

Inspirují mě mladí lidé, kteří tvoří polovinu světové populace a jejichž hlasům musíme dát více prostoru při rozhodování. A velmi na mě zapůsobilo, jak se dokážeme sjednotit, jde-li o zásadní témata, jako například Agenda 2030.

Když jsme se před rokem sešli ke všeobecné rozpravě, v západní Africe denně umírali lidé na ebolu. Dnes, díky společnému postupu společenství a jejich vlád, výskyt eboly dramaticky poklesl. Ještě není po všem, musíme zůstat ve střehu, ale naše reakce se osvědčila.

Spojíme-li se, není nic, čeho bychom nemohli dosáhnout.

Před třemi dny stáli na balkoně tohoto sálu mladí lidé mnoha národností a žádali mě o jediné: o změnu. Ničím nepřesvědčíme děti ze všech zemí, že svět by měl zůstat takový, jaký je. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom překlenuli propast mezi světem, jaký je, a světem, jaký by mohl být. To je posláním Spojených národů. Spolupracujme při úsilí vybudovat lepší svět pro všechny, v němž může každý žít v důstojnosti a prosperitě.

Děkuji vám, ža budete stát v čele tohoto úsilí.


Vystoupení předsedy vlády České republiky na summitu OSN k mírovým operacím

30.9.2015 



Summit OSN k mírovým operacím proběhl 28. září 2015 ve Valném shromáždění OSN. Českou republiku na summitu reprezentoval předseda vlády Bohuslav Sobotka. Přinášíme text jeho vystoupení:

Vážený pane prezidente, vážený pane generální tajemníku, Excelence, dámy a pánové,

Česká republika si plně uvědomuje význam mírových operací OSN pro zajištění míru a bezpečnosti ve světě. Vysoce proto oceňujeme odvahu a nasazení všech jejich příslušníků a vážíme si každého jednoho života, který byl ztracen při naplňování tohoto vznešeného poslání.

Podporujeme probíhající reformní proces, který má vést k zefektivnění celého systému mírových operací OSN, a ztotožňujeme se se závěry Nezávislého panelu na vysoké úrovni i se zprávou Generálního tajemníka OSN. Jasně nastavené parametry a vyšší efektivita misí nepochybně přispějí k větší ochotě států do mírových operací přispívat.

Česká republika se nyní, po mnoha letech téměř úplné absence v misích OSN, rozhodla pro postupný návrat do těchto operací. Tento krok vlády České republiky reflektuje náš zájem být zodpovědným členem mezinárodního společenství a podílet se na zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability.

V následujících měsících proto vyšleme příslušníky speciálních sil do mise MINUSMA, aby se společně s nizozemskými kolegy podíleli na stabilizaci Mali.

Česká republika dále vysílá důstojníky do velitelské struktury UNDOF na Golanských výšinách.

Dosud jsme každoročně dávali k dispozici 50 vojáků do systému UNSAS.

Dále jsme připraveni poskytnout naše specialisty z řad policie, zdravotnického personálu a další zkušené experty. Prozkoumáme též možnosti poskytnout potřebnou vojenskou či lékařskou techniku.

Rád bych závěrem vyjádřil své přesvědčení, že nadnárodní charakter současných bezpečnostních hrozeb, které si dnes v Evropě palčivě uvědomujeme i díky migrační krizi, nás všechny zavazuje ke globální angažovanosti. I my v České republice jsme proto odhodláni přispět svým dílem do operací OSN.

Děkuji Vám za pozornost.


Projev prezidenta České republiky při 70. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

1.10.2015 



Na 70. zasedání Valném shromáždění OSN reprezentoval Českou republiku její prezident Miloš Zeman. Přinášíme českou verzi jeho projevu:

Pane předsedo, dámy a pánové,

Pokud se řečník v krátké řeči zabývá mnoha tématy, pak žádné pořádné nemá. A pokud se zabývá mnoha prioritami, pak také žádnou nemá. Proto mi dovolte, abych se soustředil pouze na jednu prioritu – na boj s mezinárodním terorismem.

Můžete se ptát, proč mluví prezident malé středoevropské země o terorismu. Jsou pro to dva důvody – za prvé, terorismus je ponížením lidské civilizace a zároveň hrozbou pro lidskou civilizaci. Druhým důvodem je, jak jistě víte, že všechny evropské země čelí obrovské migrační vlně, která vznikla v důsledku teroristických akcí na Středním východě a v Africe.

Je hezké kritizovat terorismus, je hezké, že se proti terorismu organizují demonstrace a manifestace, a je pěkné, že se připraví protestní deklarace proti terorismu. Jsem si jistý, že až si al-Baghdádí tyto deklarace přečte, dá si pozor.

Nicméně ohledně terorismu existují tři iluze. První z nich je iluze, že terorismus zmizí, že je to něco jako historické zakolísání, a bez lidského přičinění, či pouze s použitím lokálních prostředků teroristickým akcím zamezíme nebo je omezíme. Právě naopak, teroristické hnutí bují jako rakovina, rozšiřuje se, roste počet tzv. zhroucených států, narůstá počet sebevražedných útoků, násilností, vražd, případů ničení kulturního dědictví, jako v případě památek v Palmiře a tak dále a tak dále. Tento růst nemůžeme popřít.

Iluze číslo dvě. Teroristické organizace omezujeme pouze na tzv. Islámský stát; ale teroristických organizací existuje daleko víc, například Al Kaidá, Tálibán, al-Nusra, Boko Haram a jiné. Dva význační politikové arabského světa mi sdělili, že zastřešující organizací je Muslimské bratrstvo. Pokud tomu tak je, existuje teroristická síť, kterou nelze redukovat pouze na Islámský stát.

Třetí iluze se zakládá na standardní formě války proti terorismu. Víte, že na přípravě předchozích válek se podíleli téměř všichni generálové. Co já navrhuji pro boj s terorismem, nejsou tanky, pěchota nebo dělostřelectvo. Potřebujeme najít nové formy boje, a jelikož byly unilaterální kroky vždy tvrdě kritizovány, a navíc byly naprosto neúspěšné, jako v případě Iráku, nedoporučuji jakkoliv rozsáhlou okupaci jakéhokoliv území. Co však doporučuji, je koordinovaná akce po záštitou Rady bezpečnosti Spojených národů.

Inu, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti má různé zájmy, avšak jednoho společného nepřítele, a nic nestmeluje více než právě společný nepřítel – terorismus. Právě tady v New Yorku si připomínáme 11. září 2001, v Rusku si připomínáme Beslan či Volgograd, a v Číně si připomínáme Sin Ťiang, v Evropě vzpomínáme Madrid, Londýn, Paříž, Kodaň. V Indii si připomínáme Bombaj a tak dále.

Je zde jeden dobrý precedens, kterým je jednohlasně přijatá rezoluce Rady bezpečnosti týkající se somálských pirátů, včetně vojenské akce proti těmto pirátům. Opravdu si myslíte, že jsou piráti nebezpečnější než teroristé? V Chartě Spojených národů stojí mnoho, mnoho článků, které se týkají možnosti vojenské akce. Některé z nich nebyly nikdy použity. Bývají nazývány “spícími strukturami”. My je potřebujeme aktivovat. A potřebujeme malé vojenské jednotky vybavené drony, vrtulníky; jednotky, které se budou opírat o spolupráci tajných služeb, komand, přejete-li si – rangerů; jakési odnože modrých přileb, které by odstranily vůdce teroristických organizací, nervová centra těchto organizací, ale neokupovaly by území.

Pevně proto doufám, že některý ze stálých členů takovou rezoluci navrhne. A pokud ne, tak mohu závěrem jako historický optimista dodat, že každý nápad má tři stadia.

V prvním stadiu je považován za naprostý nesmysl, v druhém stadiu je diskutabilní a v třetím stadiu je zřejmý jako to, že Země obíhá okolo Slunce. Přijedu tedy příští tok, a hluboko ve svém srdci doufám, že se o mém návrhu bude diskutovat. A přijedu v roce 2017 a jsem si jist, že tento návrh bude jasný.

Děkuji za pozornost.


Setkání na nejvyšší úrovni k uprchlické a migrační vlně

5.10.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun svolal na 30. září setkání na nejvyšší úrovni k uprchlické a migrační vlně. Konstatoval, že pokud je migrace věcí svobodné volby, zvyšuje potenciál lidského rozvoje a je prospěšná jak pro hostitelské společnosti, tak pro jejich nové členy. Přesto jsou debaty o migraci a uprchlictví velmi často ovlivněny zkresleným vnímáním a předsudky. Budoucnost podle mínění Pan Ki-muna nepatří těm, kdo chtějí stavět zdi nebo těžit ze strachu.

Za nejlepší řešení situace uprchlíků však i on považuje jejich dobrovolný návrat domů, pokud je jim zaručen důstojný život v bezpečí. Považuje proto za nutné zintenzivnit úsilí předcházet konfliktům a pronásledování a ukončit ty stávající. Je však jasné, že války neskončí přes noc. Prchat z krizových oblastí budou další lidé, další lidé budou v pohybu při hledání lepších příležitostí. Musíme proto být lépe připraveni.

Ve svém vystoupení nastínil generální tajemník osm zásad, na nichž by měl být založen přístup k otázkám migrace.

Za prvé: zachraňovat životy.

Zad druhé: chránit. Uprchlíci mají právo azylu.

Za třetí: nediskriminovat.

Za čtvrté: být připraveni. Je třeba mít k dispozici odpovídající azylová centra a příslušné postupy.

Za páté: sdílet odpovědnost. Státy musí spravedlivě sdílet umisťování uprchlíků.

Za šesté: spolupracovat. Je nutná lepší spolupráce mezi zeměmi původu uprchlíků, tranzitními a cílovými zeměmi.

Za sedmé: řídit migraci. Je nutné vytvořit legální a bezpečné cesty pro migranty a zabránit nelegálnímu pašování lidí.

Za osmé: předjímat budoucí vývoj, a to i situaci lidí prchajících z oblastí pustošených dopady změny klimatu.

Současná krize může být krizí množství, ale může jít i o krizi globální solidarity. Budeme-li mít globální solidaritu, můžeme zabránit tragédiím, uzavřel generální tajemník.

Úplný text prohlášení generálního tajemníka

Zpravodajství OSN k situaci uprchlíků a migrantů


Světová banka: extrémní chudoba se sníží pod 10%

7.10.2015 



Světová banka oznámila, že výskyt extrémní chudoby ve světě letos pravděpodobně klesne pod 10 procent. Prezident skupiny Světové banky Jim Yong Kim konstatoval, že jsme první generací v historii lidstva, která může extrémní chudobu vymýtit.

Světová banka používá aktualizovaný mezinárodní ukazatel chudoby 1.90 dolaru na den. Tento ukazatel vychází ze současných údajů o životních nákladech v různých zemích. Na jeho základě vypracovala Světová banka projekci, podle které by měl počet chudých obyvatel světa z 902 milionů osob (12,8% světové populace v roce 2012) letos klesnout na 702 milionů.

Skoncování s chudobou je hlavním cílem Agendy udržitelného rozvoje 2030, přijaté 25. září 2015 všemi 193 členy Valného shromáždění. Generální tajemník OSN Agendu přivítal jako „agendu pro lidi, pro vymýcení chudoby ve všech jejích formách – agendu pro planetu, náš společný domov.“

Prezident Světové banky optimismus šéfa OSN sdílí. Podle něj „svět stojí před nesmírně příznivou příležitostí odstranit do roku 2030 extrémní chudobu a zlepšit životní vyhlídky rodin s nízkými příjmy“, avšak práce, kterou je třeba ještě udělat, bude podle něj „mimořádně těžká“.

Prognóza Světové banky zaznamenává, že chudoba se koncentruje v subsaharské Africe a jižní Asii.

„Během několika uplynulých desetiletí se přibližně 95 procent světové chudoby soustředilo do tří regionů: východní Asie a Tichomoří, jižní Asie a subsaharská Afrika,“ uvádí Světová banka. Podle jejích představitelů v současné době „ve všech regionech se chudoba snižuje, ale prohlubuje se a zakořeňuje v zemích, ve kterých buď probíhají konflikty, nebo jsou extrémně závislé na vývozu komodit. Vzrůstající koncentrace světové chudoby v subsaharské Africe je velmi znepokojivé.“

Ve své regionální prognóze pro rok 2015 uvádí Světová banka pokles chudoby ve východní Asii a Tichomoří na 4,1 procenta populace (ze 7,2 procent v roce 2012); v Latinské Americe a Karibiku poklesne chudoba na 5,6 procenta ze 6,2 procenta v roce 2012; v jižní Asii se sníží chudoba na 13,5 procenta oproti 18,8 procenta v roce 2012; a v subsaharské Africe dojde ke snížení na 35,2 procenta v porovnání s 42,6 procenty v roce 2012.


Generální tajemník OSN míří na návštěvu sousedního Slovenska

15.10.2015 



Tiskovou zprávu připravil Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)

Generálny tajomník OSN Pan Ki-mun príde v dňoch od 17. do 20. októbra 2015 na Slovensko na bilaterálnu návštevu krajiny.

Generálny tajomník bude rokovať s prezidentom Andrejom Kiskom, premiérom Robertom Ficom a podpredsedom vlády a ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí Miroslavom Lajčákom. Počas svojej prítomnosti v Bratislave vystúpi s prejavom pred študentmi Diplomatickej akadémie – Inštitútu medzinárodných vzťahov Karola Rybárika Univerzity Komenského v Bratislave a prijme čestný doktorát a zlatú medailu od Univerzity Komenského.

Pri príležitosti 70.výročia OSN generálny tajomník taktiež slávnostne otvorí výstavu v Národnej rade Slovenskej republiky. Pred svojím odletom do New Yorku ešte navštívi ubytovacie zariadenie pre utečencov v Gabčíkove.


70 let OSN: Svět se rozsvítí do modra

17.10.2015 



Známé památky, budovy, muzea, mosty, divadla a další místa na Zemi budou v sobotu 24. října nasvíceny do modra, oficiální barvy OSN. V tento den si každoročně připomínáme den OSN, letos již po sedmdesáté. Připojte se k nám a rozsviťte vaši památku, budovu či město.

Světový festival modrého světla „Rozsviťte svět do modré OSN“ začne na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se do modré barvy ponoří slavná budova opery v Sydney. „Je skvělé, kolik států světa se připojí, aby připomněly 70. výročí vzniku OSN a potažmo tak deklarovaly podporu míru, rozvoje a lidských práv,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Zapojí se statutární město Brno

V České republice se již k akci přihlásilo město Brno. U příležitosti venkovní výstavy „Silná OSN, lepší svět“, kterou město Brno pořádá společně s Informačním centrem OSN v Praze, bude modře nasvíceno Janáčkovo divadlo.

Fotografie a videa pořízené během “modré noci” budou součástí mediální kampaně na sociálních sítích, kde je uvidí miliony lidí. K akci se mohou připojit i jednotlivci prostě tím, že 24. října zvolí modrou, ať již na svém oblečení, nebo jiným způsobem, a budou sdílet své fotografie s hashtagy #UNBlue#UN70 a #OSN70.

Tato celosvětová událost bude komunikována prostřednictvím sociálních sítí s použitím výše uvedených hashtagů. Fotografie uvidí miliony lidí na Instagramu, Facebooku, Twitteru, Weibu, Flickeru a dalších kanálech. Fotografie budou k dispozici ke stažení pro média na Flickeru a UNIFEED.

Více informací: kontaktujte iCentrum OSN nebo se podívejte na zvláštní web OSN k 70. výročí založení organizace.


Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzývá Českou republiku, aby přestala zadržovat migranty a uprchlíky

22.10.2015 



Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn dnes v Ženevě ostře kritizoval zadržování migrantů a uprchlíků, kteří se od srpna dostali do České republiky, a upozornil zejména na porušování práv dětí, které mezi migranty jsou.

V průběhu minulého měsíce několik evropských států ležících na trase, kudy proudí uprchlíci, zavedlo restriktivní opatření proti migrantům a uprchlíkům. Ti se snaží dostat do států na sever od nich. Co je však specifické pro Českou republiku je to, že jsou zde migranti a uprchlíci umísťováni na dobu 40 dní – někdy údajně dokonce na dobu až 90 dní – do detenčních zařízení za podmínek, které jsou popisovány ja ponižující.

„Podle důvěryhodných zpráv z různých zdrojů nejsou případy porušování lidských práv migrantů ani ojedinělé, ani náhodné, ale systematické. Ukazuje se, že jsou nedílnou součástí politiky Vlády České republiky, která má odradit migranty a uprchlíky od vstupu do země, nebo pobytu v ní,“ říká vysoký komisař OSN Zajd.

„Mnozí z těchto lidí jsou uprchlíci, kteří zažili hrozné události ve svých zemích i během cesty, než se dostali do České republiky,“ říká vysoký komisař OSN pro lidská práva. „Mezinárodní právo je v tomto ohledu poměrně jasné a říká, že detence migrantů, kteří překročí hranice, musí být až najzazším řešením. Co se týká dětí, Výbor OSN pro práva dětí  zdůrazňuje, že detence dětí pouze na základě toho, že jsou migranty, nebo že migraty jsou jejich rodiče, je porušením práv, není v jejich nejlepším zájmu a není ospravedlnitelná.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyjádřil obavu, že úřady v České republice v tomto přístupu pokračují i přesto, že ti ze zadržených, kteří se proti tomuto postupu odvolali u soudu, byli propuštěni. Vysoký komisař dále řekl, že většina ze zadržených migrantů a uprchlíků nejsou v situaci, kdy by se dokázali okamžitě proti svému zadržování odvolat u soudu – což je jejich právem – protože nedostávají informace o tom, že právní podpora je zdarma, a protože podle dostupných informací mají nevládní organizace, které pracují s uprchlíky, velmi omezený přístup do detenčních zařízení jako je Bělá-Jezová (asi 80 km na sever od hlavního města Prahy).

Vysoký komisař OSN Zajd je také znepokojen podmínkami v detenčních zařízeních, především v Bělé-Jezové, které i ministr spravedlnosti Vlády České republiky Robert Pelikán označil za „horší než ve věznici.“ Ministr spravedlnosti také kritizoval samotnou politiku zadržování s tím, že se migranti „dopustili pouze administrativního přestupku, za který nemohou být zavřeni až na dobu 90 dní.“

Vysoký komisař vítá zprávu české veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové ze dne 13. října. Ombudsmanka v ní uvádí, že je s rodiči nakládáno ponižujícím způsobem před jejich dětmi a že děti jsou vyděšené z všudypřítomné ozbrojené ochrany. V čase návštěvy ombudsmanky bylo v zařízení Bělá-Jezová 100 dětí.

Ombudsmanka situaci popisuje jako porušování Úmluvy o právech dítěte a mluví o zmatení dětí i dospělých, kteří se domnívají, že jsou uvězněni a nevědí proč. Ombudsmanka také kritizovala to, že migrantům a uprchlíkům jesystematicky upírána možnost používat vlastní mobilní telefony a nemůžou se tak spojit se svými rodinami.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva uvítal, že po zveřejnění zprávy ombudsmanky došlo mezí ní a ministrem vnitra k dohodě na pravidelných konzultacích o situaci migrantů a uprchlíků.

Vysoký komisař Zajd poukazuje také na důvěryhodné zprávy o tom, že migranti jsou běžně podrobováni tělesným prohlídkám s cílem zajistit jejich peníze, aby jim byl účtován poplatek ve výši 250 Kč (asi 10 USD) za den za jejich nedobrovolný pobyt v detenčních zařízeních. Tento poplatek je úřady vymáhán na všech migrantech, aniž by to mělo jasný právní základ. V důsledku toho zůstávají mnozí po propuštění úplně bez prostředků.

„To, že jsou tito lidé nuceni platit za vlastní zadržení, je obzvláště odsouzeníhodné,“ říká vysoký komisař Zajd. Vyjádřil také obavu, že politika zadržování je doprovázena stále xenofobnější veřejnou diskusí. Do ní patří také islamofobní vyjádření prezidenta Miloše Zemana a petice bývalého prezidenta Václava Klause proti imigrantům.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva si je vědom, že se podmínky v zařízení Bělá-Jezová od minulého týdne zlepšily, včetně problému přeplněnosti. Základní přístup se ale nezměnil. Vyzval vládu, aby přijala okamžitá opatření k zajištění respektu k lidským právům migrantů a uprchlíků.

„Tato opatření by měla zahrnovat i zřizování alternativ k detenčním zařízením, které budou založeny na lidských právech, budou v souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky České republiky a doporučeními české veřejné ochránkyně lidských práv,“ říká vysoký komisař OSN Zajd. „České úřady by měly zohlednit i obavy, které vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva, organizace občanské společnosti a dokonce několik členů Vlády České republiky.“

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn: Žádat o azyl nebo překročit hranice není zločin

Anglická verze prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna


Poselství generálního tajemníka OSN ke Dni Spojených národů 2015

23.10.2015 



Státní vlajka je pro každou zemi znakem hrdosti a patriotismu. Avšak pouze jedna vlajka patří nám všem.

Modrá vlajka Spojených národů pro mě představovala symbol naděje, když jsem vyrůstal v období korejské války.

I sedm desetiletí po svém vzniku je Organizace spojených národů pro celé lidstvo světlem naděje. Každý den OSN dává jídlo hladovým a přístřeší těm, kdo byli vyhnáni ze svých domovů. OSN očkuje děti, které by jinak zemřely na nemoci, jimž lze předcházet. OSN chrání lidská práva všech, bez ohledu na rasu, náboženské vyznání, národnost, pohlaví či sexuální orientaci.

Naše mírové sbory působí v předních liniích v konfliktních oblastech, naši mediátoři přivádějí znepřátelené strany k jednacímu stolu a naši humanitární pracovníci vzdorují zrádným podmínkám v nebezpečném prostředí, aby doručili životy zachraňující pomoc.
Organizace spojených národů pracuje pro celou velkou, sedmimilardovou rodinu lidstva a pečuje o Zemi, náš jediný domov.

Jsou to právě talentovaní zaměstnanci OSN, kdo uvádí v život Chartu OSN. 70. výročí založení organizace je okamžikem, kdy bychom měli ocenit jejich oddanost a vzdát poctu těm, kteří při výkonu služby přinesli oběť nejvyšší.

Svět čelí mnoha krizím a hranice možností společné mezinárodní akce jsou bolestivě zřejmé. Přesto však se žádná země nebo organizace nemůže postavit současným výzvám osamoceně.

Naším vodítkem musí i nadále být nadčasové hodnoty Charty OSN. Naší společnou povinností je „spojit své síly“ a sloužit „nám, lidu“.

Výročí založení organizace si připomeneme nasvícením významných světových památek modrým světlem. Spolu se světlem, jímž ozáříme toto přelomové výročí, ujistěme o své oddanosti docílit lepší a zářivější budoucnosti pro všechny.

Pan Ki-mun, 24. října 2015


OSN dnes slaví 70. Svět se na její počest rozzáří do modré. V Česku se zapojí Brno.

24.10.2015 



„I sedm desetiletí po svém vzniku je Organizace spojených národů pro celé lidstvo světlem naděje. Každý den OSN dává jídlo hladovým a přístřeší těm, kdo byli vyhnáni ze svých domovů. OSN očkuje děti, které by jinak zemřely na nemoci, jimž lze předcházet. OSN chrání lidská práva všech, bez ohledu na rasu, náboženské vyznání, národnost, pohlaví či sexuální orientaci,“ říká k dnešnímu 70. výročí Organizace spojených národů její šéf Pan Ki-mun.

Známé památky, budovy, muzea, mosty, divadla a další místa na Zemi budou dnes na počest OSN na všech kontinentech nasvíceny do modra, oficiální barvy OSN. Světový festival modrého světla „Rozsviťte svět do modré OSN“ začal na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se do modré barvy ponořila slavná budova opery v Sydney. Mezi gratulanty nechyběla slavná herečka Cate Blanchettová ani australský premiér Malcolm Turnbull.

„Je skvělé, kolik států světa se připojí, aby připomněly 70. výročí vzniku OSN a potažmo tak deklarovaly podporu míru, rozvoje a lidských práv,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun. V České republice se do akce zapojilo Brno. Do modré se dnes odpoledne rozsvítí nejen průčelí Janáčkova divadla, ale také přilehlé náměstí s fontánou, kde v pátek byla slavnostně zahájena výstava k 70. výročí OSN, kterou společně pořádá Informační centrum OSN v Praze a město Brno.


Brno hostí výstavu k 70. výročí OSN

25.10.2015 



Od 21. října do 4. listopadu 2015 je na náměstí před Janáčkovým divadlem v Brně k vidění výstava SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci se statutárním městem Brnem a dalšími partnery. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům Brna. Úspěšná výstava byla již v září instalována na pražském Jungmannově náměstí.

Jakou cestu od svého vzniku světová organizace urazila? Jak se za tu dobu změnil rozsah její práce? Jak je OSN zastoupena v České republice a jakou roli sehrává ČR v OSN? Jak na Česko a evropský prostor doléhají globální výzvy? To je jen část otázek, na které chce výstava nabídnout odpovědi. „Žijeme na společné planetě, která je mnohem menší a vyčerpatelnější, než jsme si doposud mohli myslet. V propojeném světě s rostoucí populací se objevuje čím dál víc problémů, které působí bez ohledu na hranice států nebo kontinentů. Proto potřebujeme víc koordinace, víc spolupráce, proto potřebujeme OSN. Výstavou chceme veřejnost upozornit na její význam pro současný svět,“ říká Michal Broža, ředitel kanceláře OSN v Praze.

Výstava byla oficiálně zahájena v pátek 23. října 2015 za účasti náměstka primátora města Brna Martina Andera a vedoucího iCentra OSN v Praze Michala Broži. „Dnes více než jindy hrají organizace typu OSN zásadní úlohu při řešení humanitárních krizí po celém světě. Je potřeba, aby si i obyvatelé Brna, kde žádná katastrofa bezprostředně nehrozí, uvědomili, že základní lidské potřeby nejsou samozřejmé. Konkrétními příklady to dokumentuje právě i výstava „Silná OSN, lepší svět“. Ve vyhrocených chvílích jsou totiž nezbytní nejen solidární jednotlivci, ale i pevná mezinárodní spojenectví. Proto jsem rád, že se Brno s poselstvím výstavy ztotožnilo a svou podporu vyjádří v Den OSN i symbolickým modrým zbarvením Janáčkova divadla a prostranství s fontánou před divadlem,“ řekl při zahájení náměstek brněnského primátora Martin Ander.

V sobotu 24. října, v Den OSN, se v odpoledních hodinách rozsvítilo brněnské Janáčkovo divadlo, výstava OSN a přilehlá fontána do modré barvy u příležitosti 70. výročí vzniku Organizace spojených národů. Modré nasvícení významných budov a památek je součástí globální kampaně, zapojily se například opera v Sydney, věž v italské Pise, pyramidy v Egyptě, Bratislavský hrad, Empire State Building v New Yorku a mnoho dalších. Fotografie z „modré noci“ z 24. na 25. října.


Výzva pro neziskové organizace k podávání žádostí o granty

18.11.2015 



Demokratický fond OSN (UNDEF) vyzývá neziskové organizace k předložení návrhů zaměřených na podporu a zlepšení demokracie. Návrhy projektů je možné předložit on-line od 15. listopadu 2015 do 31. prosince 2015. Pokyny pro zpracování návrhů projektů, nejčastěji kladené dotazy a zkušenosti z předchozích kol najdete zde.

UNDEF podporuje projekty, které posilují hlasy občanské společnosti, podporují lidská práva a povzbuzují veřejnost k účasti na demokratickém procesu. Značnou část prostředků UNDEF dostávají lokální neziskové organizace, a to na podporu transformační a konsolidační fáze demokratizačního procesu. UNDEF hraje výraznou roli, jež doplňuje další práci OSN na úrovni vlád a posiluje demokratické vládnutí v celém světě.

Letos jde již o 10. kolo grantové výzvy UNDEF. Granty dosahují výše až 300 tisíc amerických dolarů na jeden projekt. UNDEF už podpořil přes 600 projektů ve více než 100 zemích v celkové hodnotě přes 160 milionů USD. Návrhy procházejí přísným hodonocením a výběrem a pouze dvě procenta návrhů získají grant. Délka projektů jsou dva roky a jejich zaměření můsí spadat do jedné z následujících kategorií:

  • komunitní rozvoj
  • vláda práva a lidská práva
  • zrovnoprávnění žen
  • angažování mladistvých
  • posílení kapacit občanské společnosti pro spolupráci s vládami
  • média a svoboda informací
  • nástroje pro vzdělávání


Ekologická konference v Hradci Králové připomene 70. výročí OSN

19.11.2015 



Již 16. setkání škol a institucí Královéhradeckého kraje zabývající se ekologickou výchovou proběhne dne 20. listopadu v prostorách Univerzity Hradec Králové. Letos pod záštitou Informačního centra OSN v Praze a u příležitosti 70. výročí OSN. Účastníky čekají zajímavé praktické dílny a přednášky, součástí programu bude i tradiční vyhlášení cen za EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta).

Hlavní téma letošní konference je Naše společná budoucnost. Přednášející i účastníci konference budou diskutovat nad čerstvě schválenými Cíli udržitelného rozvoje (SDGs), které byly definovány na summitu OSN 25. září 2015 v New Yorku.

Prvním řečníkem bude vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, který promluví o globálních problémech dneška. Na toto téma naváže Petr Nováček z Katedry environmentálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci s příspěvkem Megatrendy, které ovlivní životy našich dětí. Dopolední blok přednášek završí Tomáš Tožička z EDUCON Praha s tématem Výzvy roku 2015.

Odpolední blok sestává z praktických dílen pro pedagogy, které nesou názvy jako Může jedinec ovlivnit změny klimatu?, Velké otázky o světě – filosofie pro děti nebo Bohatí chudí a chudí bohatí. Účastníci si zde vyzkouší práci s globálními tématy, dozví se o nových metodikách, odborné literatuře atd.

Součástí konference bude výstava Supermarket svět, která vznikla pod záštitou Petra Nikla z nevládní organizace NaZemi.

Krajskou konferenci Kapradí pořádá Středisko ekologické výchovy SEVER, ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UHK, za podpory Královéhradeckého kraje a České rozvojové agentury.


Semináře pro novináře: Šance na globální dohodu o změně klimatu – Paříž 2015

19.11.2015 



V Paříži se od 30. listopadu do 11. prosince sejdou na konferenci COP21 delegace více než 190 zemí světa, aby dospěly k dohodě o tom, jak budou státy světa v příštích desítkách let společně postupovat při řešení jednoho z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti – změny klimatu.

Jednání jsou komplexní a je třeba řešit řadu ožehavých problémů – podíl jednotlivých zemí na snižování emisí, financování, závaznost a vymahatelnost dohody. K lepší orientaci v těchto stěžejních tématech připravilo Informační centrum OSN ve spolupráci s Klimatickou koalicí dva semináře, během kterých vás řečníci seznámí s posledními věděckými poznatky o změně klimatu, představí klíčová témata konference a zodpoví případné dotazy.

Na semináři vystoupí např. pan Vladimír Špidla, vedoucí Odboru poradkyň a poradců premiéra reprezentující Radu vlády pro udržitelný rozvoj, Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Praze, Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, klimatičtí experti Josef Pecho Jan Hollan z Akademie věd ČR a další.

Seminář pořádá Informační centrum OSN ve spolupráci s Klimatickou koalicí v úterý 24. listopadu od 10:00 a od 14:00 hod. v pražské kanceláři OSN


Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci OSN v Paříži?

24.11.2015 



V Paříži začíná v pondělí 30. listopadu jedna z klíčových událostí letošního roku: konference OSN o ochraně klimatu, známá jako COP 21 (21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC)). Proč se k této události upíná pozornost světa? Kolik lidí se zúčastní? Jaké výsledky se od konference očekávají? Na tyto a mnoho dalších otázek vám přinášíme odpovědi.

Proč má konference název COP21?

Pařížská konference o klimatu je oficiálně známa pod názvem 21. konference smluvních stran (21st Conference of the Parties – COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát UNFCCC je institucí OSN, sídlí v Bonnu. Konference v Paříži bude zároveň 11. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu.

Kdy a kde se bude COP21 konat?

Pařížská konference o klimatu bude probíhat od 30. listopadu do 11. prosince 2015 nedaleko pařížského letiště Le Bourget.

Kdo se zúčastní?

Celkem asi 45 tisíc účastníků, a sice delegáti účastnických států, pozorovatelé, zástupci občanské společnosti a novináři. Na samotnou konferenci bude mít oficiální akreditaci 20 tisíc lidí.

Vyřeší pařížská konference problém změny klimatu?

Pro změnu klimatu neexistuje žádné okamžité zázračné řešení. Jedná se o jeden z nejsložitějších problémů, jakým kdy svět čelil. Nyní se ale téma klimatu dostalo na první místo globální agendy. V rámci příprav na pařížskou konferenci předložilo více 170 států své národní klimatické cíle. V součtu se týkají více než 90 % celosvětového množství emisí skleníkových plynů.

Dohoda z Paříže nebude konečným krokem. Může se ale stát rozhodujícím obratem v tom, že se všechny státy podle dohodnutého transparetního právního rámce vydají cestou snižování emisí tak, aby udržely růst globální teploty do 2 stupňů Celsia. To je již dříve mezinárodně dojednaný cíl.

Co se stane, když se státy v Paříži nedohodnou?

Bez globální dohody bude mnohem obtížnější nebo zcela nemožné zajistit mezinárodní spolupráci na řešení klimatické otázky.

Co bude výsledkem konference?

Pařížská konference musí vést k uzavření dohody, která poskytne právní rámec pro další kroky. Výsledný dokument by měl zahrnovat také národní klimatické plány (tzv. Intended Nationally Determined Contributions – INDC, více viz níže), které státy předložily dobrovolně a které se stanou základem pro snižování emisí a posilování odolnosti.

Konference musí dojít také k věrohodné dohodě o financování. Mnoho rozvojových zemí bude potřebovat mezinárodní spolupráci zahrnující financování a technologie. Jen tak mohou směřovat k nízkouhlíkové ekonomice. Součástí dohody o financování bude i vyjasnění, jak rozvinuté státy dostojí dřívějšímu závazku, a to do roku 2020 zajistit každoročně 100 miliard dolarů na podporu rozvojových zemí. Vyřešit je nutné i otázkou financování po roce 2020.

Co znamená zkratka INDC?

Jde o zkratku anglického termínu Intended Nationally Determined Contribution, tedy aktivní kroky národních států ve prospěch snižování dopadů změny klimatu. Státy je mají předložit ještě před pařížskou konferencí. INDC ukazují, jak a v jakém rozsahu budou státy snižovat emise skleníkových plynů.

Kolik států předložilo INDC?

K 31. říjnu 2015 byly předloženy INDC z celkem 155 států. Tyto země vypouštějí téměř 90 % emisí ve světě. Některé rozvojové státy předložily dvě verze INDC: v jedné uvádějí, jak budou jednat vlastními silami a ve druhé, jak by byly schopny postupovat, pokud by čerpaly finanční podporu. Seznam států, které INDC předložily.

Budou INDC stačit?

Samotné INDC nestačí. Jsou základem, nikoliv cílem. I v případě, že všechny státy budou postupovat podle předložených INDC, vzroste do konce století průměrná globální teplota o 2,7 – 3,5 stupňů Celsia.

Co bude obsahem dohody?

Dohoda určí pravidla hry. Stanoví systém hodnocení výsledků INDC a také četnost, s jakou budou státy hodnocení provádět. Na základě toho budou posilovat své závazky, kterých chtějí dosáhnout a zároveň přehodnocovat svůj příspěvek k udržení limitu 2 stupňů Celsia.

Bude dohoda právně závazná?

Dohoda je právním nástrojem, podle nějž se bude řídit následný mezinárodní proces. Vyjednávání se odvíjejí na základě jasné právní povahy závazků k financování a zmírňování změny klimatu podle dohody. INDC jsou naopak založeny na dobrovolnosti.

Co je akční plán Lima – Paříž?

Konkrétní opatření na snižování emisí a dopadů změny klimatu nabírají na obrátkách. Akční plán Lima – Paříž, společná iniciativa peruánského a francouzského předsednictví COP, Úřadu generálního tajemníka OSN a Sekretariátu UNFCCC, má za cíl podnítit zásadní kroky ze strany firem a dalších nestátních hráčů. Podpoří existující iniciativy, jako například ty, které byly zahájeny v New Yorku na klimatickém summitu generálního tajemníka OSN v září 2014, a zapojí do procesu nové partnery, kterým poskytne platformu pro zviditelnění jejich příspěvků, závazků a výsledků před COP21.

Dne 5. prosince proběhne v rámci konference v Paříži tzv. Action Day, kde budou představeny ty nejvýznamnější iniciativy. Ve dnech 2. – 8. prosince bude tento den doplněn sérií tematických akčních dnů. Více informací

Jak bude vypadat dohoda o financování?

V Kodani se rozvinuté státy zavázaly, že do roku 2020 poskytnou rozvojovým státům na řešení následků změny klimatu 100 miliard USD ročně. Část peněz už poskytnuta byla. Veřejné finance by měly iniciovat mnohem větší soukromé investice, kterých bude zapotřebí k transformaci globální ekonomiky na nízkouhlíkovou a odolnou vůči projevům klimatických změn.

Proč se stále mluví o limitu 2 stupňů Celsia?

Cíl udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století do 2 stupňů Celsia byl poprvé dohodnut v Kodani a posléze ho v Cancúnu v roce 2010 potvrdily všechny státy. Tento cíl jinými slovy říká, že změna klimatu se již projevuje, ale když začneme jednat hned, dokážeme zabránit nejhorším dopadům.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předložil různé scénáře vývoje vycházející z různého rozsahu akce. Nebudeme-li podnikat nic a vývoj bude pokračovat započatým směrem, směřuje svět k nárůstu průměrné globální teploty o 4 stupně Celsia do konce tohoto století.

Objem skleníkových plynů, které dosud lidstvo vypustilo do ovzduší, vedl k nárůstu průměrné globální teploty o 0,85 stupňů Celsia. I tento relativně malý nárůst má závažné projevy: téměř polovina trvale zaledněné plochy v Arktidě roztála, na americkém západě uhynuly obrovské plochy lesů vlivem škůdců, kteří se rozšířily kvůli vyšším teplotám, , na západě Antarktidy se rozpadají masívní ledovce. I kdybychom nárůst emisí oxidu uhličitého zastavili už dnes, svět by se dál oteploval.

Máme ještě čas?

Ano. Podle zprávy IPCC máme ještě stále šanci udržet nárůst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia.

Role občanské společnosti a byznysu

Angažovanost občanské společnost je pro stanovení a prosazení klimatické agendy zásadní. Hlas lidí z nevládního sektoru může mít během konference COP na lídry světové politiky vliv a přispět k dosažení dohody.

Firmy z celého světa dlouhodobě přesvědčují politické představitele států o důležitosti dosažení smysluplné dohody o klimatu na konferenci v Paříži. Zástupci byznysu se zúčastní i konference COP. Očekává se, že konferenci využijí k představení nových iniciativ zaměřených na snižování emisí i na podporu posilování odolnosti vůči klimatickým změnám.

Pan Ki-mun ke klimatické konferenci v Paříži: Čas na zdravý rozum


Pan Ki-mun ke klimatické konferenci v Paříži: Čas na zdravý rozum

25.11.2015 



Těch téměř devět let, kdy jsem generálním tajemníkem OSN, cestuji po celém světě a navštěvuji místa, kde se výrazně projevuje změna klimatu. Opakovaně jsem o nutnosti bezodkladné globální reakce mluvil se státníky, podnikateli i občany. Proč mi na tomto tématu tolik záleží?

Jako dědeček samozřejmě chci, aby má vnoučata mohla žít na krásné, úrodné a zdravé planetě. A jako mnoho jiných lidí mě nemůže nechat lhostejným, že je více povodní, sucha či požárů, a že ohroženy jsou ostrovní národy i bezpočet živočišných druhů.

Jak nám připomněl Jeho Svatost papež František a další významní duchovní, máme morální odpovědnost jednat solidárně s chudými a těmi nejohroženějšími. Ke změně klimatu přispěli nejméně, ale její projevy na ně dopadnou nejdříve a nejsilněji.

Jako nejvyšší představitel Spojených národů kladu důraz na změnu klimatu proto, že jde o problém, kterému nemůže čelit žádný stát sám. Změna klimatu nemá a nepotřebuje cestovní pas: emise vypouštěné do ovzduší kdekoliv zhoršují problém všude. Změna klimatu ohrožuje životy i živobytí. Ohrožuje ekonomickou stabilitu i bezpečnost. Na tento vskutku globální problém můžeme společně reagovat jen prostřednictvím OSN.

Vyjednávací proces je pomalý a těžkopádný. Výsledky ale máme. Na výzvu OSN předložilo své národní klimatické plány a cíle přes 166 zemí. V součtu vypouštějí více než 90 procent emisí. Když budou národní plány realizovány, dojde do konce století k poklesu emisí a k předpokládanému nárůstu průměrné globální teploty asi o 3 stupně Celsia.

To je významný pokrok. Ale nestačí to. Nyní je tedy nejdůležitější posunout se ještě dál a rychleji a snížit globální množství emisí tak, abychom dokázali udržet nárůst globální teploty pod 2 stupni Celsia. Ruku v ruce s tím musíme státy podpořit v adaptaci na již nevyhnutelné důsledky.

Čím dřív začneme jednat, tím lépe pro nás. Přinese to více stability a bezpečnosti, výraznější a udržitelnější ekonomický růst, více odolnosti vůči otřesům, čistší ovzduší i vodu, více zdraví.

To se ale nenastane přes noc. Pařížská konference o změně klimatu není konečnou stanicí. Musí stanovit základ, nikoli nejvyšší metu naší společné ambice. Musí se stát bodem obratu k nízkoemisní a klimaticky odolné budoucnosti.

V celém světě se věci dávají do pohybu. Města, firmy, investoři, duchovní i občané již dělají konkrétní věci ve prospěch snížení emisí a posilování odolnosti. Na vládách států teď leží odpovědnost uzavřít v Paříži smysluplnou a závaznou dohodu, která stanoví jasná pravidla pro další globální úsilí. Vyjednavači proto musí mít jasné vedení shora.

Věřím, že se to již děje. Nejvyšší představitelé států G20, kteří se tento měsíc sešli v turecké Antalyi, vyslali jasný signál, že jsou připraveni ve věci změny klimatu jednat. Účast na pařížské konferenci potvrdilo více než 120 nejvyšších představitelů států a vlád, a to navzdory zvýšeným bezpečnostním rizikům po nedávných teroristických útocích.

Trvalost, flexibilita, solidarita a věrohodnost jsou čtyři aspekty, které podle mého názoru mohou vést v Paříži k úspěchu.

Za prvé – trvalost: konference musí přijít s dlouhodobou vizí, která bude v souladu se směřováním k limitu 2 stupňů Celsia, a dát trhům jasný signál, že nízkouhlíková transformace globální ekonomiky je nevyhnutelná, prospěšná, a už probíhá.

Za druhé – dohoda musí být flexibilní, aby nebylo nutné ujednání stále obnovovat. Musí zohlednit změny globální ekonomiky a najít rovnováhu mezi vůdčím postavením rozvinutých a narůstající odpovědností rozvojových států.

Za třetí  – dohoda musí zohledňovat princip solidarity, například v oblasti financování a transferu technologií do rozvojových států. Rozvinuté státy musí dodržet závazek na poskytování 100 miliard dolarů ročně do roku 2020 na adaptace a zmírňování změny klimatu.

Za čtvrté – dohoda musí být založena na věrohodné schopnosti reagovat na rychle se stupňující dopady změny klimatu. Musí v ní být zahrnuty pravidelné pětileté cykly, ve kterých budou vlády vyhodnocovat a posilovat své národní klimatické plány v souladu s poznáním vědy. Konference musí do dohody začlenit také transparentní a účinné mechanismy pro měření, monitorování a reportování.

OSN je připravena státy v naplňování takové dohody podporovat.

Smysluplná pařížská dohoda o klimatu je důležitá pro současnost i budoucnost. Pomůže odstranit chudobu. Vyčistit vzduch a chránit oceány. Pomůže zlepšit zdraví lidí, vytvářet nová pracovní místa a podpoří zelené inovace. Urychlí dosahování všech cílů udržitelného rozvoje. Proto se změnou klimatu tolik zabývám.

Můj vzkaz státníkům světa je zřejmý: úspěch v Paříži závisí na vás. Je čas na zdravý rozum, kompromis a konsens. Je čas dohlédnout za hranice národních států a upřednostnit společný zájem. Lidé z celého světa – i budoucí generace – spoléhají na vás a na vaši vizi i odvahu využít této historické příležitosti.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel v tištěných médiích v mnoha zemích světa. V České republice ho v mírně zkrácené verzi otiskly Lidové noviny (25. listopadu).

Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci OSN v Paříži?


Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dny solidarity s palestinským lidem 2015

27.11.2015 



Letošní Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem přichází v období, kdy se nám nedostává pocitu bezpečí a naděje. Vlna násilí, plná ohavných útoků – pobodání, střelba, nájezdy automobilů – způsobila obrovské utrpení izraelským i palestinským rodinám. Odsuzuji tyto útoky i všechny další násilné činy. Stále dochází k nelegálnímu usidlování a s ním souvisejícímu násilí, i k odvetným ničením obydlí a budov patřících Palestincům.

Napětí týkající se svatých míst v jeruzalémském Starém Městě dodalo konfliktu znepokojivý a nebezpečný rozměr. V říjnu, během své návštěvy této oblasti, jsem zdůrazňoval nutnost zachovat status quo Chrámové hory v souladu s dohodami mezi Izraelem a Jordánskem a s ohledem na zvláštní úlohu, kterou plní Jeho Veličenstvo jordánský král. Vítám opakovaná ujišťování premiéra Benjamina Netanjahua, že Izrael nemá nejmenší zájem status quo měnit. Tento závazek je třeba podpořit uklidněním situace a obnovením důvěry.

Je nesmírně důležité, aby vedoucí představitelé na obou stranách jednali při řešení konfliktu konstruktivně. Obě strany musí odmítnout pobuřování a provokativní veřejná prohlášení.

Ačkoliv si uvědomuji, jakým bezpečnostním problémům Izrael čelí, přesto připomínám izraelským úřadům, že použití síly, není-li přiměřené, je živnou půdou hněvu a frustrace. Apeluji na izraelské bezpečnostní složky, aby byly maximálně zdrženlivé, především při využívání letální síly.

Palestinci se cítí hluboce frustrováni okupací, která trvá již téměř 50 let. Izraelci cíti hluboké obavy o svou bezpečnost. Absence politického horizontu dosažení oboustraně přijatelného řešení přináší riziko, že se situace vymkne kontrole.

Mezinárodní společenství může a musí hrát významnější roli při hledání východiska ze slepé uličky. Blízkovýchodní kvartet pokračuje v úsilí o zachování životaschopnosti palestinského státu a nastolení podmínek k obnovení smysluplných vyjednávání.

29. listopadu 2012 se stát Palestina připojil k Organizaci spojených národů v roli pozorovatelského státu. Dnes Palestinu oficiálně uznává 136 zemí a její vlajka před sídlem OSN vlaje mezi vlajkami ostatních členských států. Tyto změny ale nepocítí děti v pásmu Gazy, obyvatelé Nábulu, Hebronu nebo východního Jeruzaléma. Namísto toho vnímají absenci naděje, že jejich životy se změní k lepšímu a že se stanou občany státu, schopného zajistit jim svobodu a blahobyt díky mírovému soužití se sousedy.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity ujistěme o svém závazku přinést národům Izraele i Palestiny mír, který si zaslouží.

Pan Ki-mun


Aktuálně z klimatické konference COP21

1.12.2015 



Přinášíme vám krátký přehled zajímavých zdrojů k probíhající klimatické konference OSN v Paříži:

Průběh celé konference, přenosy z pléna i tiskového střediska můžete sledovat prostřednictvím internetu živě.

Jednotlivé události z konference můžete sledovat i ze záznamu. Jednoduchý filtr vám umožní vyhledávat podle klíčových slov a data. V archivu najdete úvodní vystoupení šéfa OSN Pan Ki-muna i jeho včerejší tiskovou konferenci. Záznam vystoupení všech šéfů států a vlád i akce organizované nevládními organizacemi naleznete zde.

Z dnešního programu #COP21: bude představena iniciativa generálního tajemníka OSN ke klimatické odolnosti, iniciativa ke klimatickému výzkumu (#UNSG Pan Ki-mun společně s prezidentem Obamou a Billem Gatesem) a tzv. solární iniciativa (skupina zemí vedených Indií). Více na této webové stránce.

Vaše komentáře a statusy můžete tagovat na sociálních sítích: #COP21, #Action2015, #zmenaklimatu.


Aktuální publikace: World Economic and Social Prospects Report

8.12.2015 



Světový ekonomický a sociální výhled (World Economic and Social Prospects Report) je významná každoroční zpráva OSN o ekonomické situaci ve světě. Vydání pro rok 2016 přináší přehled posledních trendů ve vývoji nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů a analyzuje alternativní politiky pro různé ekonomiky. Popisuje hlavní rizika ohrožující stabilitu růstu světové ekonomiky. První část zprávy, Globální ekonomický výhled (Global Economic Outlook), bude zveřejněna v sídle OSN v New Yorku 10. prosince 2015. Část druhá – regionální výhled (Regional Outlook) – bude zveřejněn od 18. do 22. ledna 2016. Zpráva za rok 2015 ke stažení zde.


Den lidských práv 2015: Lidská práva jsou pro všechny bez rozdílu

9.12.2015 



Generální tajemník OSN burcuje za svobodu projevu a zároveň proti zneužívání náboženství a strachu, iCentrum OSN vydává novou grafickou podobu Všeobecné deklarace lidských práv

„Svoboda projevu je upírána milionům lidí a je atakována ze všech stran. Musíme obhajovat, chránit a rozšiřovat demokratické principy a prostor pro občanskou společnost. Pro zajištění trvalé stability je to zásadní. Svoboda vyznání: Na celém světě využívají teroristé náboženství jako rukojmí a zrazují jeho principy vražděním. Časté jsou i útoky na náboženské menšiny a zneužívání strachu s cílem získat politické body. Naší odpovědí musí být prosazování respektu k různosti založeného na rovnosti všech lidí a náboženské svobodě,“ říká ve svém tradičním poselství ke Dni lidských práv šéf OSN Pan Ki-mun.

Celý text poselství generálního tajemníka OSN:

V čase, kdy po celém světě vidíme bezohlednost, krutost a zneužívání, musíme Den lidských práv využít k posílení společného postupu ve prospěch nadčasových principů, které jsme se jako lidstvo zavázali dodržovat.

V roce 70. výročí vzniku OSN se můžeme poučit z historie moderního hnutí za lidská práva, které vzešlo ze zkušenosti 2. světové války. Americký prezident Franklin D. Roosevelt v té době označil čtyři základní svobody za práva, se kterými se každý člověk narodí: svoboda projevu, svoboda vyznání, osvobození od chudoby a osvobození od strachu. Jeho manželka Eleanor Rooseveltová prostřednictvím OSN zapojila nejvýznamnější lidskoprávní osobnosti z celého světa a díky jim byly tyto svobody zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

Právě prostřednictvím těchto čtyř svobod můžeme nahlížet a řešit i výzvy současného světa:

  1. Svoboda projevu je upírána milionům lidí a je atakována ze všech stran. Musíme obhajovat, chránit a rozšiřovat demokratické principy a prostor pro občanskou společnost. Pro zajištění trvalé stability je to zásadní.
  2. Svoboda vyznání: Na celém světě využívají teroristé náboženství jako rukojmí a zrazují jeho principy vražděním. Časté jsou i útoky na náboženské menšiny a zneužívání strachu s cílem získat politické body. Naší odpovědí musí být prosazování respektu k různosti založeného na rovnosti všech lidí a náboženské svobodě.
  3. Na osvobození od chudoby stále čeká značná část lidí. V září přijali představitelé států světa „Agendu 2030“ pro trvale udržitelný rozvoj. Jedním z hlavních cílů je odstranit chudobu a umožnit lidem žít důstojně na zdravé a bezpečné planetě. Nyní musíme udělat maximum, abychom tuto vizi naplnili.
  4. Osvobození od strachu: Miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených lidí jsou tragickým výsledkem selhání v naplňování této svobody. Na světě je teď od 2. světové války rekordní počet lidí, kteří byli donuceni opustit domov. Utíkají před válkou, násilím a nespravedlností napříč kontinenty a často kvůli tomu riskují život. Naší odpovědí nesmí být zavření, ale naopak otevření dveří a zaručení práva na azyl bez rozdílu každému. Také migrantům, kteří se snaží uniknout před chudobou a beznadějí, musí být zajištěna základní práva.

Dnes znovu potvrzujeme společný závazek k ochraně lidských práv jako základ naší práce. To je i to, na čem je postavena iniciativa OSN nazvaná „Human Rights up Front“, jejímž cílem je prevence a reakce na porušování lidských práv.

U příležitosti Dne lidských práv bychom se měli znovu zavázat k ochraně základních svobod a k ochraně lidských práv pro všechny.

Všeobecná deklarace lidských práv v nové grafické úpravě (náhled)


Paříž. Dohoda. Úspěch! Práce ale začíná hned zítra

12.12.2015 



„Zástupci vlád států v Paříži sepsali historii. Pařížská dohoda (Paris Agreement) je velkolepým úspěchem pro lidi z celého světa i pro planetu,“ netajil se velkým nadšením z dosaženého výsledku pařížské konference OSN o ochraně klimatu generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun.

Velkou zprávu o přijetí dohody oznámil ministr zahraničí Francie Laurent Fabius. Na odklepnutí si připravil zelené kladívko. Následoval aplaus celého sálu, radost i dojetí. Pařížská dohoda je výsledkem dvou týdnů nekonečných vyjednávání států na konferenci COP 21.

Celkem 196 států, které přistoupily k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), se zavázalo ke snižování emisí skleníkových plynů, posilování odolnosti vůči klimatické změně a k přijetí společných kroků na zmírňování a adaptace na změny klimatu.

„Obrovské výzvě jste se postavili jako zdatní státníci a lídři. Společně jste se snažili dosáhnout shody na tom, s čím se žádný stát nemůže vyrovnat sám. Vaše schopnost dohodnout se je obrovským úspěchem multilateralismu,“ řekl šéf OSN Pan Ki-mun na adresu představitelů států.

Dojatý francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který konferenci předsedal, řekl, že dohoda z Paříže bude mít praktické pozitivní dopady na potravinovou bezpečnost, zdraví obyvatel, na chudobu i na základní práva lidí. „Pokud bychom tuto dohodu nepřijali, setkali bychom se s nepochopením lidí z celého světa,“ řekl francouzský ministr zahraničí.

Historickou konferenci COP21 zakončil francouzský prezident François Hollande: “Není běžné mít šanci změnit svět. Vy ji teď máte.”


Etiopie a El Niňo

17.12.2015 



Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinátor humanitární pomoci (UNOCHA), Antonio Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR), Ertharin Cousin, výkonná ředitelka Světového potravinového programu (WFP), Anthony Lake, výkonný ředitel UNICEF

Kdo si vzpomene na Etiopii v 80. letech 20. století může mít pocit déjà vu. Země opět čelí ničivým klimatickým podmínkám: přestalo pršet, miliony lidí potřebují potravinovou pomoc, děti trpí těžkou podvýživou. Tato Etiopie ale není stejná jako kolem roku 1980. Pod vedením vlády a s pomocí mezinárodního společenství mohou Etiopané současnou krizi překonat a vyhnout se hladomoru, který si před 30 lety vyžádal tisíce životů.

Situace ale je hrozivá. Dvě po sobě následující období téměř beze srážek, umocněná nejsilnějším zaznamenaným jevem El Niňo, mají za následek nejhorší sucho za poslední desítky let. Na začátku roku potřebovaly vládní pomoc necelé tři miliony Etiopanů. Dnes se počet potřebných odhaduje na 10 milionů a toto číslo se může s ohledem na předpověď v nejbližších měsících zdvojnásobit.

V zemi, ve které žije největší počet uprchlíků v Africe, existují obavy, že hrozící krize dá do pohybu zejména farmáře, kteří budou hledat vodu a jídlo pro sebe i svá zvířata.

Podle odhadů se počet akutně podvyživených dětí vyšplhá až k počtu 400 tisíc. To může mít fatální důsledky a vyžaduje tudíž neodkladnou léčbu. U dětí trpících těžou akutní podvýživou dochází k masivnímu úbytku tělesného tuku i svalové hmoty a vypadají téměř jako staří lidé. U jiných lze pozorovat otoky a řídnutí vlasů. Všechny tyto příznaky ukazují na vysoké riziko úmrtí. I když je úspěšně léčena, může těžká akutní podvýživa doživotně poznamenat fyzický a duševní vývoj dítěte.

Víme, že to hrozí. Víme, jak tomu zabránit. Musíme zkrátka jednat. Hned!

Klíčem k zastavení krize je včasný a efektivní zásah . Etiopská vláda se ujala vůdčí role. Její program ochrany obyvatelstva, nejrozsáhlejší v Africe, pomůže osmi milionům nejchudších Etiopanů zajistit dodávky potravin. Program je založen na propojení zeměděleského vzdělávání a podnikání, již pomohl mnoha rodinám a obcím dosáhnout mnohem větší odolnosti vůči suchu, hladu a zdražování potravin.

Rozvoj infrastruktury včetně silnic, které jsou důležité pro zásobování, změnil za posledních 30 let podmínky pro dopravu humanitární pomoci k nepoznání. Co se však nezměnilo je drsné a nepředvídatelné klima, které může zapříčinit náhlý a krutý hlad v zemi, kde je živobytí 80 procent obyvatel závislé na zemědělství.

Vláda vyslala signál SOS a mezinárodní humanitární agentury se snaží mobilizovat prostředky a pomoc. Úspěšnost je však zatím s ohledem na četnost krizí ve světě a rekordní počet lidí vyhnaných z domovů konflikty omezená. Žádostí o fondy je mnoho a z glálního pohledu se situace v Etiopii nemusí zdát tak urgentní.

Ale až se skutečně urgentní stane, bude už pozdě. Nesmíme opakovat stejnou chybu jako před 30 lety. Tehdy svět příliš dlouho doutnající krizi přehlížel a poplach začal až ve chvíli, kdy se situace vymkla kontrole.

Tentokrát musíme jednat bezodkladně a rychle a zvýšit podporu etiopské vládě i obyvatelům. Dobrá zpráva je, že máme velkou šanci na úspěch. Pokud budeme investovat hned, zachráníme tři desetiletí rozvoje a finanční pomoc v řádech miliard dolarů, které Etiopii pomohly stát se jednou z nejúspěšnějších ekonomik v Africe. Agentury OSN, Červený kříž a Červený půlměsíc i mezinárodní a národní humanitární organizace jsou připravené. Vše, co potřebují, je spolehlivé financování.

Od dárců se zatím podařilo získat dalších 200 milionů USD, ale podle všeho bude potřeba asi jedna miliarda USD, aby nedošlo ke ztrátám na životech. Máme-li po třiceti letech odvrátit druhou tragédii, potřebuje Etiopie tyto peníze ihned.


Generální tajemník OSN k Mezinárodnímu dni migrantů (18. prosince)

17.12.2015 



Rok 2015 se zapíše do historie jako rok strádání lidí a tragických osudů migrantů. Jen za posledních 12 měsíců ztratilo více než pět tisíc žen, mužů a dětí život na cestě za bezpečím a lepším životem. Desítky tisíc dalších se staly obětí pašeráků, kteří zneužívají jejich situace. A miliony jiných se staly nevinným terčem xenofobních nálad a alarmistických projevů.

Rok 2015 byl ale zároveň rokem, kdy globální společenství vyzdvihlo důležitý přínos migrantů k udržitelnému rozvoji. Přijetím Agendy 2030 představitelé států přislíbili, že budou chránit pracovní práva migrantů, bojovat proti zločinným mezinárodním pašeráckým sítím a podporovat dobře řízenou migraci a mobilitu. Agenda 2030 se zaměřuje na příčiny globálních problémů tak, aby jejich řešením přispěla k tomu, aby lidé nebyli nuceni opouštět své domovy.

Na tomto úsilí musíme jako svět stavět a vytvářet vhodné podmínky pro mobilitu lidí. Potřebujeme lepší spolupráci zemí původu se státy tranzitními a cílovými.Ta musí být založena na sdílení odpovědnosti a respektu k lidským právům migrantů bez ohledu na jejich status.

Musíme rozšířit bezpečné kanály pro běžnou migraci – spojování rodin, mobilitu pracovní síly všech úrovní, více příležitostí pro přesídlování a příležitosti ke vzdělávání dětí i dospělých. Vyzývám také všechny státy, aby podepsaly a ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Dosud tak učinila jen čtvrtina států OSN.

Na těchto principech bude postavena realizace plánu na řešení velkých pohybů migrantů a uprchlíků, který jsem předložil Valnému shromáždění OSN.

Zavažme se u příležitosti Mezinárodního dne migrantů ke koherentnímu, celostnímu a na lidských právech a mezinárondním právu postaveném řešení migrace.

                                                                                           Pan Ki-mun


Změna klimatu: Čas nových příležitostí

21.12.2015 



Pan Ki-mun

Organizace spojených národů povstala z popela 2. světové války. O sedm desetiletí později se v Paříži státy spojily znovu, aby čelily hrozbám v důsledku rychlého oteplování planety. Začala nová éra globální spolupráce na řešení problému změny klimatu, který je jedním z nejsložitějších, jimž lidstvo dosud čelilo.

Pařížská dohoda je velkým vítězstvím pro lidstvo, životní prostředí i pro multilaterální spolupráci. Lze ji přirovnat ke zdravotnímu pojištění pro planetu. Poprvé se všechny státy světa zavázaly omezit emise, posílit odolnost a jednat na mezinárodní i národní úrovni tak, aby změně klimatu dokázaly čelit.

Státy se shodly, že pro minimalizaci rizika změny klimatu je nejlepší postupovat společně. Jsem přesvědčen, že takový přístup by byl prospěšný pro veškerou politickou agendu.

Úspěchem v Paříži byl završen mimořádný rok. Sendajský rámec pro snižování rizik katastrof, akční plán pro financování rozvoje přijatý v Addis Abebě, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj i klimatická konference v Paříži jsou důkazem, že OSN je schopna dodat světu naději i lék.

Od samého začátku svého působení ve funkci generálního tajemníka OSN mluvím o změně klimatu jako o problému, který definuje současnost. Proto se stalo prioritou mého funkčního období. O hrozbách změny klimatu jsem hovořil s téměř všemi nejvyššími představiteli států. Navštívil jsem všechny kontinenty a setkal se s lidmi v oblastech, kde se změna klimatu již projevuje.

Zúčastnil jsem se všech klimatických konferencí OSN. Svola jsem tři klimatické summity, které podnítily politickou vůli a inovativní kroky vlád, firem i občanské společnosti. Pařížský akční plán spolu se závazky přijatými na loňském klimatickém summitu ukazují, že víme, co dělat.

Co bylo ještě nedávno těžko představitelné, je nyní nezadržitelné. Soukromý sektor již investuje do nízkoemisní budoucnosti. Řešení jsou stále levnější a dostupnější a mnohá další jsou na dosah, a to díky úspěchu jednání v Paříži.

Pařížská dohoda zohledňuje všechny klíčové otázky, k jejichž řešení vyzývám. Pro trhy je to jasný signál ke zvýšení investic, jejichž výsledkem bude nízkoemisní a klimaticky odolný rozvoj.

Všechny státy se dohodly, že budou přijímat taková opatření, která udrží růst globální teploty pod 2 stupni Celsia. Současně budou vzhledem k vážným rizikům usilovat, aby nevzrostla o více než 1,5 stupně.

V Paříži státy odsouhlasily dlouhodobý cíl začít co nejdříve ve druhé polovině století snižovat globální emise skleníkových plynů. Celkem 188 států už předložilo své národní plány snižování dopadů změny klimatu. V nich uvádějí, co jsou připraveny dělat pro snížování emisí a posilování klimatické odolnosti.

Národní plány již mají konkrétní vliv na křivky růstu emisí, ale v součtu znamenají, že nárůst průměrné globální teploty přesáhne 3 stuplně Celsia, což je nebezpečné a nepřijatelné. Proto se už v Paříži státy zavázaly, že své národní klimatické plány budou od roku 2018 každých pět let přehodnocovat.

Pařížská dohoda také zajišťuje dostatečnou a vyváženou podporu adaptačních i mitigačních opatření v rozvojových zemích. To je důležité pro posílení celosvětového úsilí o minimalizaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu.

Vlády odsouhlasily závazná, silná a transparentní pravidla pro plnění předložených závazků. Rozvinuté státy se zavázaly k zajištění finančních prostředků na posílení technologické podpory a budování kapacit. Rozvojové země přijaly více odpovědnosti za řešení změny klimatu v rámci svých možností.

S vědomím důležitosti tohoto historického úspěchu nemohu opominout důležitou roli podnikatelské sféry a občanské společnosti. Jejich představitelé pojmenovali problémy a navrhli řešení. Oceňuji, že prokázali v otázce změny klimatu příkladnou odpovědnost.

Jako další krok se musíme zaměřit na naplňování dohody z Paříže v praxi. Řešením klimatické změny podporujeme Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Pařížská dohoda má příznivý dopad na všechny cíle udržitelného rozvoje.

Řešení změny klimatu je gigantickým úkolem pro vlády, firmy i občanskou společnost. OSN bude v každém směru nápomocná. Můj první krok při uskutečňování pařížské dohody bude uspořádání podpisového ceremoniálu na nejvyšší úrovni, který proběhne 22. dubna příštího roku v New Yorku. Společným úsilím můžeme skoncovat s chudobou, posílit mír, a zajistit všem důstojný život plný příležitostí.

Autor je generálním tajemníkem OSN


2015: Průlom i strach

28.12.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun shrnuje významný rok 2015, kdy světová organizace oslavila 70. výročí svého založení a byly uzavřeny dva komplexní globální procesy – agenda udržitelného rozvoje světa a dohoda o ochraně klimatu. Vedle toho se zaměřil i na další zásadní výzvu současného světa: řešení a prevenci konfliktů a s tím spojenou migraci a zajišťování humanitární pomoci.

Na úvod bilanční tiskové konference v sídle OSN v New Yorku vyzdvihl, že klimatická dohoda z Paříže předčila očekávání. Představitelé států si uvědomili, že můžeme a musíme udělat více než spokojit se s nejnižším společným jmenovatelem. Nasadili proto vyšší laťku. Generální tajemník ocenil vůdčí roli francouzského prezidenta Françoise Hollandea a ministra zahraničí Laurenta Fabiuse i to, že se nenechali zastrašit útoky teroristů v hlavním městě Francie krátce před zahájením klimatické konference COP 21. „Pařížská dohoda je plánem A pro Zemi, kde A představuje slovo ambiciózní. Dohoda je i znamením naděje v těžkých časech. Je vítězstvím multilaterální politiky. OSN dosáhla výsledku, který svět tolik potřebuje,“ řekl generální tajemník Pan Ki-mun. Nyní bude důležité, abychom dál na zástupce států naléhali tak, aby své sliby proměnili v činy uplatňováním pařížské dohody v praxi, řekl šéf OSN.

Pan Ki-mun vyzdvihl v září přijatou Agendu 2030 a v ní obsažených 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs). To je společný plán světa pro skoncování s chudobou a zachování míru. Upozornil i na význam akčního plánu pro financování rozvoje přijatý v etiopské Addis Abebě v červenci. Šéf OSN zdůraznil, že investovat do rozvoje včas pomůže odvrátit potenciální krize. Sendajský rámec pro snižování rizik katastrof, přijatý v březnu, naznačuje způsob, jak dosáhnout odolnosti světa. „V součtu jsou tyto plány a úmluvy základem pro budoucnost, v níž nikdo nebude opominut,“ řekl generální tajemník OSN.

Pan Ki-mun shrnul i dramatickou situaci uprchlíků a vnitřních vysídlenců. V příštím roce podle něj bude svět potřebovat přijmout novou globální dohodu o mobilitě lidí. Připomněl, že OSN vyzvala dárce k poskytnutí 20 miliard USD na financování humanitární pomoci v roce 2016, což je pětkrát víc než bylo potřeba před deseti lety. A přestože dárci byli letos velmi štědří, rok 2016 začne rozpočtovým schodkem 10 miliard USD, doposud největším v historii organizace.

O světovém humanitárním summitu, který se bude konat v květnu 2016 v tureckém Istanbulu, Pan Ki-mun řekl, že bude velkou příležitostí zabývat se systémovými problémy financování a dohodnout se na konkrétních krocích, jak se lépe připravit na krize a čelit jim.

„Svět musí věnovat více politické energie na prevenci a ukončování konfliktů a na řešení případů porušování lidských práv. Jsou to totiž ty nejzřetelnější varovné předzvěsti větších problémů, které mohou následovat,“ řekl šéf OSN a dodal, že kroky učiněné k vyřešení konfliktu diplomatickou cestou jsou tím hlavním a nejdůležitějším, co bychom měli dělat.

K mírovým rozhovorům v Libyii uvedl, že zúčastněné strany jsou blízko tolik potřebné dohodě, která by zemi mohla vyvést z táhnoucí se krize. Právě započaté mírové rozhovory o Jemenu, které probíhají pod patronací OSN, jsou nadějí pro budoucí politickou tansformaci země.

K situaci v Sýrii šéf OSN poznamenal, že mezinárodní společenství se znovu aktivně zapojilo do tlaku na politické řešení konfliktu. „Sýrie je krvácející ranou Blízkého východu i celého světa. Usilujeme o celkové příměří a zahájení jednání o politické transformaci, které by mělo začít v lednu. Nesmíme polevit.“

K tématu extrémismu a terorismu generální tajemník řekl, že je nutné postavit se zejména hrozbám ze strany Daeš (známé také jako Islámský stát – IS), Boko Haram, aš-Šabáb a dalších teroristických skupin. Oznámil svůj úmysl představit členským státům akční plán pro prevenci násilného extremismu. „Mnoho současných konfliktů – a často bohužel i reakce na ně – vytváří živnou půdu pro šíření terorismu a násilného extremismu,“ řekl Pan Ki-mun. Upozornil na stupňující se násilí v Burundi, které by mohlo přerůst v občanskou válku. Věnoval se také situaci v Jižním Súdánu, kde mírová mise OSN poskytuje přímou ochranu a přístřeší více než 185 tisícům civilistů, nelze ji však považovat za trvalé řešení.

I přes nedobré zprávy z mnoha míst planety jsme v uplynulém roce byli podle podle Pan Ki-muna svědky povzbudivého politického vývoje například na Srí Lance nebo v Nigérii. Transformace ve Středoafrické republice pokračuje, na Kypru došlo k nadějnému vývoji jednání a v Kolumbii se blíží konec nejdéle trvajícího konfliktu na americkém kontinentu.

Ve shrnutí událostí letošního roku Pan Ki-mun zdůraznil, že rok 2015 přinesl „průlom i strach“ a dodal, že OSN bude dále posilovat své současné i budoucí možnosti.

Nové video: Přehled roku 2015 (UN Year in Review)

Nejlepší fotografie z archivu OSN za rok 2015