Archiv zpráv



2019


Lidé ve světě prožívají neklidné časy

8.1.2019 



Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

„Milí spoluobčané z celého světa, přeji Vám šťastný, klidný a úspěšný nový rok.

Loni byl můj novoroční pozdrav varovný. Ale nebezpečí, o kterých jsem mluvil, přetrvávají. Mnozí z nás prožívají neklidné časy a celý svět podstupuje zkoušku odolnosti vůči stresu.

Změna klimatu postupuje rychleji naše schopnost na ni reagovat. Geopolitické rozpory se prohlubují a řešení konfliktů je tak obtížnější. V pohybu je rekordní počet lidí, kteří hledají bezpečí a ochranu. Rostou nerovnosti. A lidé si kladou otázku, proč hrstka lidí na světě má stejné bohatství jako celá polovina lidstva. Nesnášenlivost je na vzestupu. A naopak, důvěra se vytrácí.

Ale existují i ​​důvody k optimismu.

V Jemenu svítá naděje na mír. Zářijová dohoda z Rijádu mezi Etiopií a Eritreou uvolnila dlouhodobé napětí a je nadějí pro celý region. A dohoda mezi znepřátelenými stranami v Jižním Súdánu oživila šanci na mír. V posledních čtyřech měsících jsme zaznamenali větší pokrok než v předchozích čtyřech letech.

Na konferenci OSN v Katovicích schválily státy pracovní program k naplňování Pařížské dohody o změně klimatu. Teď je potřeba udělat maximum, abychom tuto existenciální hrozbu porazili. Je čas využít poslední dobré šance na úspěch. Je čas zastavit nekontrolovanou a rozvíjející se změnu klimatu.

Před pár týdny byly v rámci OSN přijaty globální kompakty o migraci a uprchlících, díky nimž bude možné zachraňovat životy a překonávat škodlivé mýty.

Všude na světě se lidé čím dál víc berou za Cíle udržitelného rozvoje – náš celosvětový program pro mír, spravedlnost a prosperující život na zdravé planetě.

Fungující mezinárodní spolupráce je vítězstvím pro svět. I letos bude OSN spojovat lidi tak, aby spolupracovali a hledali společná řešení problémů.“ Budeme dál vyvíjet tlak tam, kde je třeba. A nikdy to nevzdáme. Na prahu nového roku se zavažme, že budeme společně čelit hrozbám, bránit lidskou důstojnost a budovat lepší budoucnost.

Do nového roku přeji vám a vašim rodinám hodně klidu a zdraví.“


Mezinárodní den památky obětí holocaustu – program pro školy

14.1.2019 



Holocaust významně ovlivnil dějiny 20. století a jeho odkaz je i v dnešní době živý. Informační centrum OSN pořádá na Mezinárodní den památky obětí holocaustu výukový program zaměřený nejen na téma holocaustu, ale také na jeho dějinné souvislosti a přesahy do současnosti. Na program je možné navázat v hodinách dějepisu, společenských věd nebo literatury. 

Program (délka 60 – 70 minut)
  • Krátký úvod do tématu a souvislosti s prevencí genocidy v současném světě
  • Krátký dokument ke Všeobecné deklaraci lidských práv
  • Promítání filmu Cesta k nacistické genocidě
  • Debata
Film

Cesta k nacistické genocidě
dokumentární film o historických událostech, které vedly ke vzniku holocaustu, 38 min, anglicky s českými titulky

Termín

24., 25., 28. a 29. ledna 2019 mezi 9:00 a 12:00 hodinou v Informačním centru OSN v Praze

Kontakt pro rezervaci termínu

[email protected]
tel: 724 020 612


Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

27.1.2019 



Dnes si připomínáme miliony Židů a mnoho dalších obětí cílené krutosti holocaustu. Letošní připomínka přichází v čase znepokojujícího nárůstu antisemitismu. Vzpomeneme-li nedávný útok na synagogu ve Spojených státech nebo znesvěcování židovských hřbitovů v Evropě, tato staletí dlouhá nenávist s námi nejen nezůstává, ale dokonce posiluje. 

Jsme svědky růstu neonacistických skupin i pokusů o přepisování historie a překrucování reality holocaustu. Na internetu se předsudky šíří rychlostí světla. 

Jak se 2. světová dálka vzdaluje v čase a počet přeživších holocaustu se tenčí, je na nás samotných, abychom zůstávali bdělí. Jak kdysi řekl vrchní rabín Spojeného království Jonathan Sacks, „nenávist k Židům nikdy neskončí u Židů“. 

Intolerance vstoupila do mainstreamové politiky. Cílem jsou menšiny, muslimové, migranti, uprchlíci a zloba a obavy ze současného měnícího se světa jsou zneužívány. O to víc je důležité, abychom se právě teď sjednotili v boji za univerzální hodnoty a vytvořili svět, ve kterém si všichni budou rovni.


Drogy: INCB chce zaistiť lepší prísun analgetík pre všetkých, ktorí ich potrebujú. Zároveň varuje pred rizikami používania marihuany na nelekárske účely

6.3.2019 



Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2018:

– vyjadruje znepokojenie nad vývojom v oblasti legislatívnej úpravy používania marihuany na nelekárske účely, ktorá je v rozpore s dohovormi na kontrolu drog a zároveň predstavuje riziko pre zdravie;   

– varuje pred rizikami slabšie kontrolovaných medicínskych programov využívajúcich marihuanu, ktoré by mohli mať negatívny vplyv na verejné zdravie a zvýšiť využívanie marihuany na nelekárske účely;

– vyzýva vlády, aby zaistili lepšiu dostupnosť analgetík a iných liekov pre tých, ktorí ich potrebujú, pričom k tejto otázke vydal osobitnú správu;

– hovorí, že pri obmedzovaní zneužívania chemických prekurzorov na nezákonnú výrobu omamných látok sa podarilo dosiahnuť vynikajúce výsledky; taktiež sa podarilo pokročiť aj pri riešení otázky dizajnérskych drog a nových psychoaktívnych látok;  

– naliehavo žiada o ďalšiu podporu pre Afganistan; a

– odsudzuje mimosúdne násilné činy voči ľuďom podozrivým z drogovej činnosti a vyzýva vlády, aby otázku trestných činov súvisiacich s drogami riešili prostredníctvom riadneho súdneho procesu a s ohľadom na ľudské práva.

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2018 varuje, že slabo regulované programy využívajúce marihuanu na lekárske účely by mohli viesť k zvýšenému zneužívaniu marihuany a kanabinoidov ako aj jej zvýšenému využívaniu na tzv. rekreačné účely.     

Dôraz na riziká slabo regulovaných programov využívajúcich marihuanu na lekárske účely

Správa sa podrobnejšie pozerá na riziká a benefity používania marihuany a kanabinoidov na lekárske a vedecké účely a na vplyv ich rekreačného využívania. Poukazuje na to, že slabo regulované medicínske programy využívajúce marihuanu, ktoré nepracujú v súlade s dohovormi na kontrolu drog, môžu mať za následok jej zneužívanie na nelekárske účely a nepriaznivo pôsobiť na verejné zdravie.     

Prezident INCB Viroj Sumyai povedal: „To, že sme sa v našej správe zamerali na používanie marihuany a kanabinoidov, prichádza v pravý čas, keď sa pozrieme na nedávny legislatívny vývoj v mnohých krajinách v súvislosti s využívaním drogy na lekárske a nelekárske účely. Ohľadom bezpečnosti, regulácie a distribúcie marihuany existuje ešte stále veľa nejasností, najmä v prípadoch, kedy bola legalizovaná na rekreačné účely alebo keď boli rozšírené programy marihuany na lekárske účely. Stále je potrebné vysvetľovať, ako pracuje medzinárodný systém kontroly drog. Jeho koncept vznikol v USA s cieľom ochrániť verejné zdravie prostredníctvom prevencie zneužívania drog a zabezpečenia prístupu k dôležitým liekom.“     

Zmeny vo vnímaní rizík marihuany

V správe sa ďalej spomína, že vnímanie rizika marihuany môžu navyše oslabiť aj slabo regulované lekárske programy využívajúce marihuanu. To mohlo prispieť aj k legalizácii marihuany na nelekárske účely. Prezident INCB varuje, že to by mohlo zároveň znížiť obavy verejnosti pred nebezpečenstvom používania marihuany: „Legalizácia marihuany na rekreačné účely, ako to vidíme v niektorých krajinách, nielenže predstavuje výzvu pre univerzálnu implementáciu dohovorov a ich signatárov, ale aj podstatnú výzvu pre zdravie a kvalitu života, najmä mladých ľudí.“       

INCB chce aj naďalej s vládami krajín, kde bola marihuana povolená na rekreačné účely, viesť konštruktívny dialóg.

Nedostatočná dostupnosť analgetík a iných dôležitých liekov stále znepokojuje

Úrad vyzýva vlády, aby urobili razantnejšie kroky na ukončenie zbytočného utrpenia ľudí, ktorí nemajú prístup k analgetikám, čo prispeje k tretiemu Cieľu udržateľného rozvoja – zabezpečeniu kvality zdravia a života a propagácii kvality života v každom veku. 

Zároveň varuje, že nadmerné zásobenie pacientov aj kontrolovanými liekmi, prevyšujúcimi potreby pacientov, môže znamenať zvýšené riziko ich zneužitia.

Prezident INCB Sumyai povedal: „Z dôvodu nedostatočného prístupu ku kontrolovaným liekom sú v niektorých krajinách sveta ešte stále ľudia, ktorí zbytočne trpia bolesťou a podstupujú chirurgické zákroky bez anestézie. Inde naopak nekontrolovaný prístup vedie k zneužívaniu liekov. Potrebujeme zabezpečiť rovnomernejší prístup k týmto liekom uľahčujúcim bolesť.“

Úrad publikoval osobitnú prílohu k dostupnosti s názvom „Pokrok pri zabezpečovaní adekvátneho prístupu k medzinárodne kontrolovaným látkam na lekárske a vedecké účely“. Zaoberá sa témou ako zabezpečiť adekvátny prístup a ako pomôcť vládam, aby riešili túto situáciu.      

V prílohe sa hovorí o zisteniach INCB ohľadom prvého globálneho vyhodnotenia prístupu k dôležitým psychotropným látkam, ako napríklad k látkam používaným na liečbu úzkosti a epilepsie. Ukazuje sa, že spotreba týchto látok na globálnej úrovni nie je vyrovnaná. Ako sa píše v správe, 80 percent ľudí s epilepsiou žije v nízkopríjmových a strednopríjmových krajinách, kde úroveň spotreby základných liekov na epilepsiu pod medzinárodnou kontrolou je stále nízka alebo nejasná.    

V nízkopríjmových krajinách s obmedzeným počtom lekárov INCB odporúča, aby rad zdravotníckych profesionálov ako napríklad špeciálne školené zdravotné sestry a bratia mali právomoc predpisovať kontrolované látky.   

INCB žiada viac podpory pre Afganistan

Správa dáva dôraz na výzvy v oblasti kontroly, ktorým v súčasnosti čelí Afganistan. V krajine sa do roku 2017 výrazne zvýšila nezákonná produkcia ópia, kde rozsah nelegálneho trhu s opiátmi prekročil hodnotu celkového národného exportu.    

Prezident INCB povedal, že vedenie Úradu preskúmalo tento vývoj v úzkej spolupráci a afganskou vládou: „Ak snahy o riešenie problému s  drogami nebudú účinné, v krajine sa rozšíri chudoba, povstania a terorizmus.“ Úrad sa odvolal na článok 14 bis Jednotného dohovoru o omamných látkach z roku 1961, čo znamená, že INCB žiada medzinárodné spoločenstvo a Organizáciu Spojených národov o urgentné poskytnutie ďalšej pomoci Afganistanu, aby mohol riešiť tieto výzvy.     

Z hľadiska pohľadu na regióny sa správa venovala aj osobitným problémom v súvislosti s kontrolou drog v rôznych častiach sveta. V Severnej Amerike pokračujú zmeny v politike a legislatíve týkajúce sa marihuany. V Kanade vošiel v októbri 2018 do platnosti zákon o poskytnutí legálneho prístupu k marihuane na nelekárske účely, a zároveň o kontrole a regulácii jej produkcie, distribúcie, predaja a vlastníctva. Rovnako v októbri Najvyšší súd v Mexiku rozhodol, že zákaz používania marihuany na nelekárske účely nie je v súlade s mexickou ústavou. Legislatívne zmeny týkajúce sa používania marihuany na nelekárske účely prebehli v niektorých štátoch USA. V USA sa zhoršila aj epidémia predávkovania sa opioidmi a spôsobila viac ako 70 000 nahlásených úmrtí v dôsledku predávkovania.      

Výroba kokaínu v Južnej Amerike stúpla a zdá sa, že je vplyv sa začína prejavovať v Európe a Severnej Amerike.  

V roku 2017 bolo na európskom trhu po prvý krát identifikovaných päťdesiatjeden nových psychoaktívnych látok. Nová legislatíva Európskej únie urýchli postup, ktorým sa tieto nové látky dostanú pod kontrolu.  

Nestabilita a ozbrojené konflikty na celom Blízkom východe uľahčili obchodovanie s omamnými a psychoaktívnymi  látkami v regióne. 

Obchodovanie a zneužívanie metamfetamínu dosiahlo alarmujúcu úroveň vo východnej a juhovýchodnej Ázii. V južnej Ázii boli tieto drogy zadržané v dosiaľ nevídanom množstve.

Úrad INCB je znepokojený, že niektoré krajiny v Oceánii sa zatiaľ nestali zmluvnými stranami medzinárodných dohovorov na kontrolu drog.

Správa o prekurzoroch

V správe spred 30 rokov o kontrole prekurzorov sa hovorí, že fakticky nedochádza k odlevu chemických prekurzorov z kontrolovaného zoznamu z medzinárodného obchodu do nezákonných kanálov. Prekurzory, ktoré nie sú na zozname, „predstavujú obrovskú výzvu“, povedal prezident. Vedenie navrhuje, že je potrebné naďalej diskutovať o nastavení politiky v tejto oblasti na medzinárodnej úrovni, aby sa podarilo nájsť spôsoby ako riešiť otázku dizajnérskych drog a nových psychoaktívnych látok a zabrániť tomu, aby sa tieto škodlivé látky dostali k ľuďom.  

Výročná správa INCB za rok 2018 si pripomína aj 50.výročie INCB. Úrad INCB, ktorý je nezávislým kvázi súdnym orgánom, vznikol v roku 1961 na základe Jednotného dohovoru o omamných látkach. INCB má do krajín mandát monitorovať a podporovať implementáciu troch medzinárodných dohovorov na kontrolu drog. Úzko spolupracuje so Svetovou zdravotníckou organizáciou (WHO) a Úradom OSN pre drogy a kriminalitu (UNODC). Cieľom dohovorov je chrániť zdravie a kvalitu života ľudskej spoločnosti vrátane plného užívania ľudských práv. INCB vyzýva štáty, aby pripravili účinné stratégie na prevenciu užívania drog a poskytli liečbu, rehabilitáciu a služby opätovnej integrácie do spoločnosti.       

Prezident Sumyai povedal: „Súčasné výzvy v oblasti kontroly drog sa možno zdajú byť znepokojujúce, podobné výzvy sme však už úspešne prekonali vďaka spolupráci a politickej vôli. Rovnaké naladenie a odhodlanie potrebujeme aj dnes.“

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) je nezávislý, kvázi súdny orgán, ktorý má za úlohu monitorovať a podporovať vlády v dodržiavaní troch medzinárodných dohovorov na kontrolu drog: Jednotný dohovor o omamných látkach z roku 1961, Dohovor o psychotropných látkach z roku 1971 a Dohovor OSN proti nepovolenému obchodu s omamnými a psychotropnými látkami z roku 1988. Vznikol na základe Dohovoru o omamných látkach (1961). Trinásť členov predstavenstva volí Hospodárska a sociálna rada (ECOSOC) na päť rokov.

Viac informácií:

Sekretariát INCB
Tel. kontakt pre médiá: (+43-1) 26060 4163 
E-mail:  [email protected]  
Webstránka:  www.incb.org 

Překlad původní tiskové zprávy INCB do slovenštiny: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)


Všechny nás spojuje lidství. Jsme si rovni.

21.3.2019 



António Gutérres

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace je příležitostí pro nás pro všechny znovu se zavázat k ukončení rasismu, rasové diskriminace, xenofobie, intolerance, antisemitismu a nenávisti proti muslimům. Nedávný masakr ve dvou mešitách na Novém Zélandu je nejčerstvější tragédií, která je živena takovým jedem.

Žádná země ani komunita nejsou imunní vůči rasové a náboženské nenávisti a fanatickému terorismu. Hluboce mě znepokojuje současný vzestup xenofobie, rasismu a intolerance. Nenávistné projevy se dostávají do mainstreamu a šíří se jako oheň ať už na sociálních sítích nebo v rádiu. V liberálních demokraciích i v autoritářských režimech.

Tyto temné síly ohrožují principy demokracie, sociální stabilitu i mír. Pokud se na lidi útočí fyzicky nebo verbálně na sociálních sítích kvůli rase, vyznání nebo etnickému původu, je to ponížení pro celou společnost. Musíme spojit síly, postavit se tomu a bránit principy rovnosti a lidské důstojnosti.

Na nápravě štěpení a polarizace společností musíme pracovat tvrdě. Musíme pečovat o vzájemné porozumění a snažit se, aby se z různosti stala výhoda. Současně musíme čelit politickým figurám, jež zneužívají rozdílnosti pro své volební zisky.

Musíme se také ptát proč se tolik lidí cítí vyloučených a proč tolik lidí přitahuje intolerance vůči druhým. Do odstraňování ničivých a falešných představ o rasové nadřazenosti se musí zapojit všichni. I dnes, desítky let po nacistickém Holocauastu vidíme, že neonacistické smýšlení a bílá nadřazenost nejen přetrvávají, ale jsou dokonce na vzestupu. Jsou to lži, které musíme jednou pro vždy pohřbít.

Potřebujeme odhodlání bojovat proti rasismu a diskriminaci ve všech formách a všude. Zamysleme se, jak lze podpořit nediskriminaci v každé zemi na všech úrovních. Všechny nás spojuje lidství. Jsme si rovni. Musíme dopřávat jeden druhému dobro. 

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni za odstranění rasové diskriminace


GEO6: Zhoršující se životní prostředí může mít brzy obrovské dopady na zdraví lidí

26.4.2019 



Vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. zpráva GEO varuje, že ekologické škody v současném světě jsou tak vážné, že to bude mít obrovský dopad na zdraví populace, pokud lidstvo nezačne ihned jednat.

Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod. To se již do roku 2050 může stát jednou z nejvýznamnějších příčin úmrtí a bude mít negativní dopad na plodnost žen i mužů i na vývoj dětí. 

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků. Většina totiž lpí na zastaralých výrobních postupech a modelech rozvoje.

6. Globální výhled životního prostředí (GEO6) byl zveřejněn v březnu v rámci Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi, nejdůležitějším globálním fóru o životním prostředí, jehož se účastnili ministři životního prostředí z celého světa. Na něm se mimo jiné jednalo o řešení kritických otázek jako plýtvání potravinami, podpora elektromobility, znečištění oceánů a dalších tématech.

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová. „Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Teď hned.“

Inovativní možnosti politiky

Koncept života zdravých lidí na zdravé planetě vychází z toho, že dosavadní přístup „nechme to vyrůst teď, uklidíme později“ by měl být do roku 2050 nahrazen ekonomikou s téměř nulovým odpadem. Podle GEO by zelené investice států ve výši dvou procent jejich HDP přinesly stejný dlouhodobý růst, jako se předpokládá za současného nastavení, ale s menšími dopady na změnu klimatu, zásoby vody a ekosystémy. 

Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí. Jakýkoli odklad klimatické akce zvyšuje náklady na dosažení cílů vytyčených v Pařížské dohodě. Může dokonce dojít ke zvratu a pařížské cíle zůstanou v nedohlednu.

Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem. V současnosti kse aždoročně vyplýtvá 1/3 všech vyprodukovaných potravin, z toho 56 procent ve vyspělých průmyslových zemích.

Urbanizace postupuje nevídaným tempem. Přináší to velké výzvy, ale také příležitosti. Prostřednictvím správně nastavených politik, územního plánování a budování zelené infrastruktury bude možné zlepšovat kvalitu života a zároveň snižovat environmentální stopu. Strategické investice do rozvoje venkovských oblastí by pak snížily potřebu lidí migrovat do měst.

Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun. Ačkoli v posledních letech se tomuto problému dostalo zvýšené pozornosti, stále neexistuje celosvětová dohoda, jak se s ním vypořádat.

Rychle se rozvíjí obor statistických údajů o životním prostředí. Zpráva vyzdvihuje obrovský potenciál, který pro naše vědění představují tzv. big data a schopnost využívat spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou při sběru dat.

Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje. Jako příklad může posloužit propojená problematika změny klimatu a znečištění ovzduší. Zmírňování klimatické změny podle pařížských dílů by mělo stát podle odhadů 22 bilionů amerických dolarů. Pokud však k této investici připočteme benefity na zdraví obyvatelstva spojené s odstraněním znečištění ovzduší, ušetříme ve zdravotnickém sektoru 54 bilionů USD, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

Podle zprávy GEO má svět k dispozici potřebné technologie i politiky, díky nimž lidstvo může odstranit zmíněná environmentální rizika. „Co nám chybí je dostatečná politická vůle tyto politiky a technologie uplatnit v plném rozsahu a v co nejkratším čase,“ říkají Joyeeta Guptaová a Paul Ekins, kteří společně předsedali autorskému týmu zprávy GEO 6.

GEO6 vydal Program OSN pro životní prostředí (UN Environment Programme, UNEP) v roce 2019. Na přípravě se významně podílely Universiteit van Amsterdam (UvA) a University College London (UCL).

Zpráva GEO6 byla představena 25. dubna 2019 na mezinárodní konferenci v pražské Národní technické knihovně za účasti expertů z UNEP, WHO, Izraele i České republiky.


Klimatická akce: volba, kterou můžeme a musíme uskutečnit

6.6.2019 



António Guterres 

„Zachraňme Tuvalu, zachraňme svět.“ To bylo volání, které jsem zaslechl na Tuvalu při své nedávné cestě jižním Pacifikem, přední linii globální klimatické krize. Chtěl jsem vyjádřit solidaritu těm, kteří jsou vystaveni nejhorším dopadům klimatické změny, a přitáhnout pozornost k inovativním klimatickým snahám probíhajícím v tamějším regionu. 

Zvedání mořské hladiny je v tomto regionu na čtyřnásobku celosvětového průměru. Samotná existence několika pacifických ostrovních států je ohrožena. Oceány se potýkají se závažnými problémy. Od blednutí korálů a ztráty biodiverzity až po zamoření plasty. Extrémní projevy počasí jsou stále častější a ohrožují životy i živobytí.

Nikde jsem neviděl tak vážné dopady klimatické změny jako na Tuvalu, vzdáleném státu na korálovém ostrově, kde nejvyšší bod stoupá do výšky pouhých pěti metrů nad hladinu moře. Navštívil jsem rodinu, která žije ve stavu permanentních obav ze zaplavení neúprosně a krok po kroku se zvedajícím oceánem.

Nemohl jsem si nevšimnout vřelosti místních lidí a jejich oddanosti zemi, způsobu života a kultury. Tamní komunity ke klimatické změně nepřispěly téměř ničím. Přesto ale doslova bojují o přežití kvůli těm, kteří vypouštějí ohromné množství emisí. 

V Tuvalu jsem se setkal s dětmi, které se bojí o budoucnost a spoléhají se na mou generaci, aby ji zajistila. Jako generální tajemník OSN svádím mnoho bitev. Jako dědeček ale považuji boj proti klimatické změně za zápas svého života. 

Nenechme se zmást: nejde jen o Tuvalu, malé ostrovy nebo Pacifik. V sázce je celá planeta. To, co se děje tam, je jen příznakem toho, co se chystá na zbytek z nás. Lidé po celém světě začínají pociťovat dopady klimatické krize. A bude se to dál zhoršovat.

Bohužel zatím nevyhráváme. Pokud chceme přežít, musíme najít politické odhodlání zavést dalekosáhlá transformativní opatření. Musíme uznat morální sílu tichomořských národů, tahounů v závodě s klimatickou krizí. Musíme nalézt udržitelná řešení, investovat do obnovitelných energií a posílit odolnost a schopnost se adaptovat.

Je zásadní, abychom dokázali naplnit cíle stanovené díky vědeckému poznání: dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do konce století udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia.

Mé poselství vládám států světa je jasné. Zaprvé, přesuňme daňovou zátěž z platů na uhlíkové emise. Daně by měly v prvé řadě mířit na znečištění, ne na lidi. Zadruhé, přestaňme dotovat fosilní paliva. Peníze daňových poplatníků nesmí být používány k umocnění hurikánů, vln sucha a tepla nebo tání ledovců. Zatřetí, zastavme do roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. Potřebujeme zelenou ekonomiku, ne šedivou.

Musí přijít hluboká a rychlá změna toho, jak podnikáme, obchodujeme, vyrábíme energii, stavíme města a produkujeme jídlo. Poslední desetiletí ukázalo, že potřebné nástroje k odvrácení klimatické krize máme. Můžeme tak zachránit životy a majetek, dýchat lepší vzduch, zajistit vodu pro všechny a ochránit biodiverzitu. Ve srovnání s „business as usual“ může klimatická akce do roku 2030 zajistit ekonomický přínos v hodnotě 26 bilionů dolarů. Jedná se tedy i o ekonomicky výhodnou investici. 

V září uspořdádám v sídle OSN v New Yorku summit pro klimatickou akci s cílem mobilizovat politickou vůli a urychlit snahy o naplnění cílů z Pařížské dohody z roku 2015. Žádám světové lídry, aby přijeli nejen s proslovy, ale i plány, jak transformovat energetický a dopravní sektor, průmysl a zemědělství. Žádám je o splnění závazků ohledně financování klimatických opatření. Ne ze štědrosti, ale z vlastního osvíceného zájmu.

Urgentní klimatická akce je volbou. Můžeme – a musíme – ji uskutečnit. Jak lidé v Tuvalu již dávno vědí: jejich záchranou zachráníme nás všechny.

Publikováno 29. května 2019 v deníku The Financial Times. Český překlad: Informační centrum OSN v Praze


Ztráta biodiverzity a vymírání druhů: český profesor varuje před dopady na českou krajinu.

26.6.2019 



Milionu druhů 🌍 hrozí vyhynutí. Varování přinesla zpráva Mezivládní vědecké platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby IPBES (obdoba klimatického IPCC).
„Honbu za penězi musíme nahradit honbou za přežití přírody,“ uvedl na tiskovém briefingu v Informačním centru OSN v Praze v návaznosti na zprávu jeden z jejích spoluautorů prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Mimo jiné uvedl, že světová míra vymírání je nyní až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let, a že tyto ztráty jsou přímým důsledkem lidské činnosti. Zpráva je výsledkem práce 145 vedoucích a 310 přispívajících vědců čerpajících z desítek tisíc odborných článků a vlastního výzkumu.

Prof. Kindlman se ve své přednášce zaměřil nejen na globální aspekty úbytku biodiverzity, ale i na specifika v Česku, včetně významu ochrany přírody v národních parcích a boje proti kůrovci. Oproti rozšířené interpretaci zdůraznil, že sucho v lesích nepanuje kvůli kůrovci, ale naopak, že sucho má za následek zvýšení jeho výskytu, protože významně oslabuje stromy a jejich schopnost se bránit.

„Kůrovec nezpůsobil sucho, sucho způsobilo kůrovce. (…) Mezi ním a stromem panuje neustálý boj. Kůrovec láká feromony další jedince, aby jich na strom bylo více. Strom kůrovce zalije pryskyřicí – pokud jí má dostatek. V suchu jí však dostatek nemá,“ řekl Kindlmann.

Nastínil tak přímou vztažnost mezi globálními klimatickými trendy a lokálními dopady na českou krajinu a život v ní. Za možný způsob boje proti kůrovci pak označil výsadbu smíšených lesů, které jsou vůči kůrovci odolnější, a smysluplné a promyšlené kácení, kterým lze gradaci kůrovcové nákazy zpomalit. 

Mezi dalšími příčinami hromadného vymírání druhů uvedl rostoucí množství odpadů a mizení tzv. přirozených stanovišť, tedy oblastí, kde biologická společenstva existují ve složení odpovídajícím situaci neovlivněné člověkem. Taková území se v České republice nacházejí zejména v 1. zóně Národního parku Šumava. K jejich ztrátám dochází již od středověku, navýšení ztrátovosti však lze vypozorovat v období po roce 1948, kdy v tehdejším Československu docházelo ke scelování lánů, mizení remízků a mezí (Kindlmann). 

Za účelem ochrany takových území se v současné době připravuje pokročilá zonace národního parku, která by ho rozdělila na oblasti s různými stupni povolené lidské činnosti. I přes příznivost takových opatření však zůstává na 32 cenných lokalit, které do 1. zóny NP nebyly navrženy. Za příklad prof. Kindlmann uvedl slatě u Horské Kvildy či louky na Zhůří. 

Program OSN pro životní prostředí UN Environment v březnu vydal zprávu GEO6, která se se zprávou IPBES shoduje v otázce stabilizace rozkolísaného světového ekosystému. Řešení existují, nicméně si vyžádají transformativní snahy sociální, ekonomické i politické ze strany jak vlád, tak jednotlivců, jejich ochoty a přístupu k dosavadnímu modelu života na Zemi. Horské slatě, ochrana jejich jedinečných zvířecích druhů a obrana národních parků před kůrovcem se tak stávají lokálními aspekty globálních změn, jejichž průběh držíme kolektivně ve svých rukách.

Projevy nenávisti se šíří jako mor

2.7.2019 



António Guterres

Nenávist táhne světem. Intolerance a projevy nenávisti cílí na lidi různých vyznání po celém světě. Je smutné a zároveň znepokojující, že se to stává tak běžným. V minulých měsících jsme byli svědky vražd Židů v synagogách, hyzdění náhrobků jejich předků svastikami, postřílení muslimů v mešitách a ničení jejich posvátných míst, i zabíjení křesťanů při modlitbách a zapalování kostelů.

Kromě hrůzných útoků se šíří i odporná rétorika, která míří nejen proti různým náboženstvím, ale i proti minoritám, migrantům, uprchlíkům, ženám a dalším skupinám těch “jiných”. Projevy nenávisti se šíří jako mor, sociální sítě jsou plné předsudků. Posilují neonacistická a šovinistická hnutí. Štvavé projevy jsou využívány k politickým cílům. Nenávist se dostává do mainstreamu v liberálních demokraciích i autoritářských režimech a zastiňuje naši společnou lidskost. 

Organizace spojených národů má dlouhou tradici v mobilizaci světa proti všem druhům nenávisti skrze obhajobu lidských práv a posilování právního řádu. Samotná identita Spojených národů vychází z trpké zkušenosti minulosti, kdy se zlostné nenávisti příliš dlouho nic nestaví na odpor. Projevy nenávisti proto považujeme za útok proti a toleranci, inkluzi, různorodosti i proti samotné podstatě lidskoprávních norem a principů. Nenávist oslabuje soudržnost společností, nahlodává společné hodnoty a může vytvořit podhoubí pro násilí. V nedávných desetiletích předcházela zvěrstvům genocidy ve Rwandě, Bosně nebo v Kambodži.

Je naší povinností postavit se zlu

Mám obavu, že se ve světě schyluje k dalšímu kritickému momentu v boji proti démonu zla. Proto jsem spustil dvě nové iniciativy. První je „Strategie a akční plán boje proti projevům nenávisti“, která se zaměřuje na schopnost celého systému OSN odhalovat příčiny a efektivněji reagovat. Zadruhé, v současnosti rozvíjíme akční plán, který OSN umožní plně se zapojit do ochrany svatostánků a věřících, kteří se v nich schází.

Těm, kteří chtějí využívat strach k rozdělování společnosti je nutné říct: různorodost je bohatstvím a nikdy ne hrozbou.  Duch vzájemného respektu a vnímavost mohou přesáhnout tweety vychrlené ve zlomku vteřiny na sociálních sítích. Nesmíme zapomínat, že každý z nás může být pro někoho tím “jiným”. Nenávist nemůže vytvořit ani iluzi bezpečí. Je naší povinností starat se jeden o druhého.

Veškeré snahy proti projevům nenávisti musí mít oporu v základních lidských právech. Vypořádat se s nimi neznamená omezit nebo zakázat svobodu projevu. Jde o to zabránit, aby se takové projevy staly něčím ještě nebezpečnějším, například podněcováním k diskriminaci nebo násilí, které jsou nelegální podle mezinárodního práva.

S projevy nenávisti musíme zacházet jako s každou jinou zlomyslností: odsuzovat je a konfrontovat je s pravdou a podněcovat ty, kteří je šíří, aby své chování přehodnotili. Je čas skoncovat s antisemitismem, nenávistí vůči muslimům, perzekucí křesťanů a všemi dalšími formami rasismu, xenofobie a intolerance. 

Roli v tom musí sehrát vlády, občanská společnost, soukromý sektor i média. Zvláštní odpovědnost v prosazování pokojné koexistence mají političtí a náboženští lídři. Nenávist ohrožuje každého. Boj proti ní tedy musí být záležitostí všech. Společně můžeme zastavit mor nenávisti a dostát hodnotám, které nás spojují v jednu velkou rodinu lidí. 

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku ho 1. července 2019 publikovaly Lidové noviny.


Mladá Češka získala “zelenou jízdenku” do New Yorku na první mládežnický klimatický summit OSN

21.8.2019 



NEW YORK – PRAHA, 21. srpna 2019 – Organizace spojených národů zveřejnila seznam 100 mladých osobností z celého světa, které obdrží tzv. zelenou jízdenku na cestu na mládežnický summit OSN o klimatu. Ten se koná 21. září 2019 v sídle OSN v New Yorku, den po globální stávce pro klima plánované na pátek 20. září.

Bude mezi nimi mladá Češka, Lucie Smolková z Brna. „Jsem hodně zvědavá, budou tam aktivní mladí lidíé z celého světa, určitě spousta inspirace,“ říká osmnáctiletá Lucie, která na jaře úspěšně zakončila studium na střední škole a na podzim začne studovat na brněnské Mendelově univerzitě. V minulých měsících se intenzivně věnovala práci ve Fridays4Future jako koordinátorka studentského protestního hnutí v Brně. 

Držitelé “zelené jízdenky” se připojí k více než 500 mladých delegátů historicky prvního mládežnického summitu o klimatu v OSN. Ten se stane globálním diskusním fórem o efektivních řešeních a platformou k setkání a dialogu s lídry států. Vybraní zástupci tohoto fóra mladých budou o svých jednáních referovat 23. září na Summitu pro klimatickou akci, na který do newyorského sídla světové organizace sezval šéf OSN António Guterres nejvyšší politické představitele všech států světa. 

Je skvělé, že bude příležitost bavit se s politiky, protože stávky jsou sice super, ale bez reálných kroků a politických rozhodnutí se nepohneme kam potřebujeme,“ říká Lucie Smolková, která je jednou ze 100 držitelek a držitelů „zelené jízdenky“ vybraných z více než sedmi tisíc uchazečů ve věku 18-29 let. Kritériem pro výběr byla aktivní účast na klimatické akci.

Jízdenky jsou pořizovány s ohledem na emise. Tam, kde bude nutné zvolit leteckou nebo jinou emisně náročnou dopravu, bude uhlík offsetován dobrovolnými příspěvky států. Do New Yorku se sjedou mladí ze všech kontinentů. Jsou to především aktivisté, inovátoři, studenti či podnikatelé, kteří si vybrali změnu klimatu a klimatickou akci jako své hlavní téma. 

Držitelům „zelené jízdenky“ poblahopřál generální tajemník OSN v krátkém videopozdravu. Ve videu se obrací i na další: „Vyzývám mladé lidi z celého světa, aby summit sledovali on-line a stali se aktivními podporovateli klimatické akce ve své zemi,“ říká António Guterres na twitterovém účtu OSN. Mladí z celého světa se také mohou zapojit do on-line kampaně „My Future Our Planet“ sdílením selfie videí na Twitteru a Instagramu s použitím sloganu „Youth #ClimateAction Summit“. Videa by měla prezentovat jejich vlastní počiny na snižování emisí i výzvy politikům k účinné klimatické akci. 

Změna klimatu je nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a ohrožení je ale zřejmé, že existují řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné New Climate Economy Report může klimatická akce v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o tolik potřebnou, ale i veskrze výhodnou investici“, říká vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža.

Sledujte novinky a aktuality k mládežnickému summitu: @UNYouthEnvoy na Twitteru, Instagramu a Facebooku
Novinky a aktuality k Summitu generálního tajemníka OSN pro klimatickou akci na @ledealba na Twitteru

Kontakt: Michal Broža

Fotografie v záhlaví: OSN (ilustrační foto)


Akce pro klima: Summit OSN 2019

28.8.2019 



Globální emise jsou rekordní a zatím nevykazují tendenci k poklesu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Dopady klimatické změny můžeme pozorovat všude na světě. Jde o nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a ohrožení musíme ale vidět i řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné zprávy New Climate Economy Report může klimatická akce v porovnání s „business as usual“ v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o nutnou, ale i výhodnou investici.

Nejnovější analýzy ukazují, že rozhodnou akcí lze snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a ještě lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Máme Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Zatím je změna klimatu rychlejší než schopnost lidstva adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Byznys stojí na naší straně. Akcelerace klimatických řešení může posílit ekonomiku, vytvořit nové pracovní příležitosti a současně snížit znečištění ovzduší, zlepšit ochranu ekosystému a biodiverzity a vůbec celé oblasti životního prostředí.

Nové technologie již dokáží generovat energii při nižších nákladech než fosilní ekonomika. Slunce a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími velkými zdroji energie prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Musíme ale uvést do pohybu další radikální změny.

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším chytrým klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným vzduchem. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, aby transformace byla spravedlivá, inkluzivní a zisková.

Na summit do New Yorku nemíří jen političtí představitelé států, ale i zástupci soukromého byznysu, nevládních organizací, místních samospráv a mezinárodních organizací, aby společně vypracovali plán opatření v šesti hlavních oblastech: 1. globální transformace od fosilních zdrojů k obnovitelné energetice a zvýšení energetické účinnosti; 2. udržitelná a odolná infrastruktura a města; 3. udržitelné zemědělství;  4. udržitelný management lesů a oceánů;  5. odolnost a adaptace na dopady změny klimatu a  6. financování a investice do bezuhlíkové ekonomiky.


Vychází první Globální zpráva o udržitelném rozvoji

12.9.2019 



Globální zpráva o udržitelném rozvoji (Global Sustainable Development Report (GSDR)) je studie spojená s konferencí Rio+20 v roce 2012, na níž státy OSN položily základy Agendy 2030 a 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Již v té době bylo zřejmé, že agenda udržitelného rozvoje bude komplexní a ambiciózní, a že dojde i k výraznému posunu ve vnímání a zkoumání rozvoje. 

Na konferenci v brazilském Riu bylo dosaženo shody, že vědecké poznání umožňuje porozumět a zároveň ovlivňovat souvztažnost mezi sociálními, environmentálními a ekonomickými cíli rozvoje. Proto jedním z výstupů Rio+20 byla výzva k vypracování studie, která posílí vazby mezi vědou a politikou. V roce 2016 státy rozhodly, že studie bude vypracovávána jednou za čtyři roky jako podklad pro hodnocení SDGs ve Valném shromáždění OSN. Státy zároveň určily, že bude výsledkem práce nezávislé skupiny vědců, kterou jmenuje generální tajemník OSN. Skupinu tvoří 15 expertů z různých oborů a institucí s ohledem na geografickou i genderovou rovnováhu.

První studie byla zveřejněna 11. září 2019 v sídle OSN v New Yorku pod názvem „Budoucnost je teď: Věda pro zajištění udržitelného rozvoje“ (The Future Is Now: Sceince for Achieving Sustainable Development). 

„Svět jak ho známe a budoucnost, kterou chceme, jsou v ohrožení,“ píše v předmluvě generální tajemník OSN António Guterres. 

Současný model rozvoje je podle studie neudržitelný a zlepšení, jehož bylo dosaženo za uplynulá dvě desetiletí, může být ztraceno kvůli rostoucí sociální nerovnosti a nevratným změnám přírodních systémů. Optimistický výhled do budoucnosti zajistí pouze drastické změny rozvojových politik i reálných implementačních kroků.

Ekonomický růst prostřednictvím zvyšování materiální spotřeby již není životaschopným modelem na globální úrovni. Předpovědi naznačují, že materiálová spotřeba naroste do roku 2060 ze současných 89 gigatun až na 167 Gt. S tím by ale také rostly emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší atd.

Současný ekonomický model rozvoje přinesl stovkám milionů lidí prosperitu. Nedokázal ale vyřešit chudobu a vedl k nevídaným nerovnostem, které mají negativní vliv na inovace, sociální kohezi i udržitelnost ekonomického růstu. Svět navíc přivedl na dohled k nevratným změnám globálního klimatického systému a ztrátám biodiverzity. Vědci varují, že musí dojít k transformaci v klíčových oblastech jako je produkce potravin, způsoby výroby a spotřeby nebo ve způsobu života ve městech.

Studie upozorňuje, že dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) vyžaduje oddělení ekonomického růstu od dopadů na životní prostředí a snížení sociálních i genderových nerovností co se týče bohatství, příjmů i příležitostí.

Celá studie Global Sustainable Development Report ke stažení.


Klimatolog Tolasz se stal historicky prvním laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu

16.9.2019 



V předvečer summitu OSN pro klimatickou akci byla dnes v Praze udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ).

 „Dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Píše pravidelný blog, vystupuje v médiích i na veřejných fórech, komunikuje na sociálních sítích o příčinách i možných dopadech změny klimatu, jednoduchým jazykem vysvětluje složité klimatické jevy i např. činnost Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Veřejně sděluje své postoje k možným řešením v oblasti adaptací a snižování emisí. Jako zástupce ČR v IPCC sehrává důležitou roli při prezentaci zpráv tohoto mezinárodního vědeckého panelu české veřejnosti. Svými aktivitami na poli osvěty je příkladem vědce, který chápe souvztažnost mezi vědou, politikou a veřejným životem,“ píše se ve zdůvodnění ocenění.

O držiteli ocenění rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[*]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Iniciátorem projektu je Informační centrum OSN v Praze.

Cenu Radimovi Tolaszovi předala Anna Šulc, v současnosti jedna z nejúspěšnějších osobností na českých sociálních sítích.

Transformovat energetiku, dopravu, průmysl i zemědělství

Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Generální tajemník OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným ovzduším. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, uvádí OSN v podkladech k summitu.  

Generální tajemník Guterres v souvislosti se summitem vyzval všechny státy, aby se zaměřily na čtyři prvotní oblasti transformace: 1. Přesunout daňovou zátěž z platů lidí na uhlíkové emise; 2. Zastavit dotace fosilních paliv; 3. Do roku 2020 ukončit výstavbu nových uhelných elektráren; a 4. Rozvíjet zelenou ekonomiku namísto šedé.

### 

Radim Tolasz, klimatolog, laureát ocenění:Svět dnes diskutuje o tom, jak snížit emise, abychom pomohli klimatu. V Česku diskutujeme, jestli vůbec se otepluje a pokud ano, jestli je možné z toho vinit člověka a pokud ano, tak jestli je člověk zodpovědný za 30, 50, nebo 90 %. Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě. Investice do technologií, vědy a výzkumu, vzdělávání a zdraví lidí se přece musí v dlouhodobém horizontu vyplatit i ekonomicky. A je věcí ekonomů, aby k tomu směřovali a politiky o tom přesvědčili.

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR, iniciátor projektu: „Změna klimatu je nejvážnější téma doby. Má potenciál ohrozit naši existenci. Soustředit se proto musíme na urgentní řešení. Ta existují, ale vyžadují hluboké změny, které musí začít hned teď. Ocenění za komunikaci změny klimatu chce přispět k odblokování současného narativu ‚jestli vůbec a proč se klima mění‘ k ‚jak zajistit klimaticky bezpečnou budoucnost, jaká řešení prosadit a realizovat‘“.

Pavel Jungwirth:Atmosférická věda má za sebou dva nesporné úspěchy s pozitivními důsledky pro celé lidstvo. V sedmdesátých letech vědci upozornili na nebezpečný mechanismus ničení stratosfé-rického ozónu průmyslově vyráběnými freony. Už v následujícím desetiletí přišel Montreálský protokol s celosvětovým zákazem výroby a prodeje freonů a dnes se ozónová díra začíná pomalu hojit. Stejně tak vědecké poznatky o mechanismu znečištění atmosféry v našich zeměpisných šířkách (tzv. Londýnský smog) a v subtropech („Losangeleský smog“) přiměly postupně politiky k akcím, které v posledu vedly k dramatickému vyčištění atmosféry velkých městských aglomerací. Nyní stojíme před ještě náročnější celoplanetární výzvou udržet změnu klimatu v přijatelných mezích, pro kterou je třeba spojit vědeckou práci s iniciativami občanské společnosti, aby došlo k rozhodné politické akci.

Barbora Kvasničková, mládežnická delegátka ČR při OSN:My mladí neusilujeme o generační vzpouru; ve vlastním zájmu chceme zajistit klimaticky stabilní budoucnost. Když nám to současný systémový stav neumožňuje, musíme se ozvat. Klimatický summit v New Yorku by měl naše snažení ještě zesílit. Máme skvělou příležitost postavit se výzvě, jaká tu ještě nebyla. Do řešení musíme mít možnost zapojit se všichni bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo finanční situaci.

Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: „Upřímně gratuluji panu Tolaszovi k získání ocenění. Odborníci na klimatickou změnu, jako pan Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu. Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti. Jsem nesmírně rád, že ocenění získává právě Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ. Prakticky každý den je v kontaktu s veřejností i zástupci médií. Mezi jeho vzácné vlastnosti patří to, že svou řeč dokáže přizpůsobit jakémukoliv publiku, ať už jde o laiky nebo mezinárodní plénum odborníků. Vážím si jeho práce a doufám, že mu jeho práce bude v budoucnu přinášet spoustu radosti.

Lucie Smolková, koordinátorka Fridays For Future v Brně, držitelka tzv. zelené jízdenky na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku (21. září):Je skvělé, že na summit OSN jsou přizvaní i mladí z celého světa. Jsem zvědavá na studenty třeba ze střední Afriky, Jižní Ameriky nebo ostrovních států. Pro ně jsou dopady změny klimatu denní starostí. Setkání bude vzájemně obohacující a pomůže nám porozumět problémům v širších souvislostech. A až jednou bude tíže řízení světa na bedrech naší generace, dokážeme na toto pamatovat a hledat efektivní řešení společně.

Kontakt:Michal Broža, [email protected], tel. +420 724020611


[*]Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Miroslav Havránek (Cenia), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Soňa Jonášová (INCIEN), Pavel Jungwirth (Akademie věd České republiky), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Michaela Klakurová (Studio Družina), Jan Krajhanzl (Masarykova univerzita), Barbora Kvasničková (mládežnická delegátka České republiky při OSN), Martina Mašková (Český rozhlas), Anna Mezgerová (studentka, Fridays for Future), Taťána Míková (Česká televize), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Mark Rieder (Český hydrometeorologický ústav), Libor Stejskal (Univerzita Karlova), Klára Sutlovičová (Fórum rozvojové spolupráce), Michal Broža (Informační centrum OSN).


Měnící se klima? Můžeme to zvládnout!

20.9.2019 



Vystoupení vedoucího Informačního centra OSN v Praze Michala Broži na prostestní stávce studentů z Hnutí Fridays for Future na Staroměstském náměstí v Praze. 

Dobrý den. Ahoj! Je vás tady opravdu hodně! A věřím že i v dalších městech po celém světě! Je to znamení, že studenti a mnoho dalších lidí stojí za klimatickou akcí.

V OSN v New Yorku bude v pondělí summit Akce pro klima. Jehovýsledek bude důležitý pro každého z nás – ať už jste v Česku, Slovensku, Francii, Chile, Vietnamu nebo Austrálii. Klimatickou krizi nevyřešíme v jednom městě, v jednom státě nebo regionu světa. To nejsložitější je, že se týká úplně všech a úplně všichni to musíme řešit. 

Šéf Spojených národů António Guterres už před summitem vyzval všechny státy: přijeďte s konkrétními plány na snižování emisí, ne jenom s proslovy. Zvažte zdanit uhlík namísto platů lidí. Zastavte k roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. A zastavte veškeré dotace na fosilní paliva. Tyto dotace přesahují 6 % světového HDP!

Pařížská dohoda je vizionářský dokument, který má potenciál udržet nás v bezpečných vodách oteplení do 2 stupňů Celsia a méně. Ale bez reálných opatření nemá význam.

Je to doslova závod s časem. Závod, který můžeme a musíme vyhrát! Přestaňme se přít, zda se klimatická změna vůbec děje, 2. zda na to má vliv člověk, nebo 3. zda hoří svět nebo ještě nehoří. 

Nasaďme všichni své síly a znalosti, ať si jednou můžeme říct, že lidstvo dokázalo zvládnout ozónovou díru, a nakonec zvládlo ještě náročnější a komplexnější problém, jímž změna klimatu beze sporu je. Systémové změny, které jsou potřeba, jsou věcí politiků, měst a obcí, velkého i malého byznysu, a také nás, občanů a voličů.

Přestaňme se strašit a radši hledejme co nejúčinnější způsoby, jak odvrátit největší rizika změny drastickým snížením emisí až na nulu během pouhých tří dekád.

Zastavme kácení a odumírání lesů. A vraťme les všude tam, kde má nebo může být. Živá příroda je náš spojenec. 

Můžeme to zvládnout. Největším nebezpečím je ale víra, že to vyřeší někdo jiný. Nevyřeší.

A nezapomeňte, my všichni jsme jeden tým! Děkuji.


Klimatickou akci již nelze zastavit

9.10.2019 



António Guterres

V předvečer zářijového klimatického summitu OSN vzkázaly miliony mladých lidí po celém světě politickým představitelům: „Selháváte“. Mají pravdu. Globální emise rostou. Teploty rostou. Dopady na oceány, lesy, projevy počasí, biodiverzitu, produkci potravin, vodu, pracovní místa a v neposlední řadě i na životy, jsou hrozivé už dnes. A podle všeho to bude ještě horší.

Vědci mluví jednoznačně. Ale na mnoha místech planety lidé nepotřebují tabulky a grafy, aby pochopili klimatickou krizi. Stačí jim podívat se ven z okna. Klimatický chaos se odehrává v reálném čase v Kalifornii, Karibiku, v Africe, Arktidě a řadě dalších míst. Nejvíc důsledky klimatické krize pociťují ti, kteří k ní přispěli nejméně. Na vlastní oči jsem viděl následky cyklónu v Mozambiku, hurikánu na Bahamách i rostoucí hladiny moře v Jižním Pacifiku. 

Od slov k činům

Svolal jsem summit pro klimatickou akci, který má sloužit jako odrazový můstek pro přijetí nových emisních závazků v roce 2020 podle Pařížské dohody. Aktivně se k tomu přihlásila řada lídrů států a sektorů. Vznikla široká koalice – složená nejen ze zástupců vlád a mladé generace, ale i byznysu, municipalit, investorů a občanského sektoru – pro další postup směrem, který svět tak zoufale potřebuje k odvrácení klimatické katastrofy.

Víc než 70 států se zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ačkoli největší producenti emisí mezi nimi nejsou. K stejnému se zavázalo i víc než sto měst, včetně několika největších. Nejméně 70 států oznámilo, že do roku 2020 výrazně posílí národní závazky podle Pařížské dohody. Malé ostrovní státy se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a přejít plně na obnovitelnou energii do roku 2030.

Řada zemí, např. Pákistán, Guatemala, Kolumbie, Nigérie, Nový Zéland nebo Barbados, oznámily výsadbu dohromady celkem 11 miliard stromů. Víc než 100 vrcholných představitelů soukromého sektoru oznámilo přechod na zelenou ekonomiku.

Skupina největších světových vlastníků aktiv – odpovídající za investice přesahující 2 biliony dolarů – oznámila, že do roku 2050 bude jejich portfolio výhradně uhlíkově neutrální. Tomu předcházelo prohlášení manažerů, jejichž firmy operují s téměř polovinou světového investičního kapitálu ve výši 34 bilionů USD, v němž vyzvali politické představitele států, aby stanovili smysluplnou cenu za vypouštění uhlíku a na celém světě odstoupili od dotací fosilních paliv a uhelných elektráren. 

Mezinárodní finanční klub pro rozvoj (The International Development Finance Club) oznámil, že do roku 2025 vytvoří fond v hodnotě 1 bilionu dolarů na podporu výroby čisté energie v nejméně rozvinutých státech světa. Třetina globálního bankovního sektoru se zavázala nasměrovat svůj byznys tak, aby byl v souladu s cíli Pařížské dohody a Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Na summitu bylo dále prezentováno jak města a globální sektory průmyslu, jako například lodní doprava, mohou dosáhnout významných redukcí emisí. Prostor dostaly i iniciativy na ochranu lesů a vodních zdrojů.

Vše zmíněné je významné. Ale nestačí to.

Dlouhá cesta před námi

Summit byl od samého počátku koncipován tak, aby popostrčil svět a podnítil akci na všech úrovních. Stal se také globálním jevištěm pro prezentaci tvrdé reality a upřel světla na ty, kteří se rozhodli konat i na ty, kteří tak ještě neučinili. Popírači ani velcí producenti emisí se již nemají kde a za koho se schovat.

Budu pokračovat v tlaku na všechny, aby dělali daleko víc doma a přesedlali na společná zelená řešení všude na světě. Planeta vyžaduje akci skutečně planetárního rozměru. Těžko toho lze dosáhnout přes noc. A nelze to realizovat bez těch, kteří ke klimatické krizi přispívají nejvíc.

Pokud se svět chce vyhnout čelní srážce s klimatickým útesem, musíme plně následovat vědecké poznání a snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet růst globální teploty do 1,5 stupně Celsia do konce století. Jen tak můžeme zabezpečit budoucnost našeho světa.

Na uhlí zůstává závislých mnoho zemí, ačkoli již dnes existují levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme výrazný pokrok ohledně stanovení ceny za uhlík, musíme zajistit, aby v roce 2020 již nebyly otevřeny žádné nové uhelné elektrárny a zastavit přísun bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků do umírajícího fosilního průmyslu, který dodává sílu hurikánům, šíření tropických nemocí i konfliktům.

Rozvinuté státy musí zároveň splnit své dřívější závazky – do roku 2020 vytvořit fond ve výši 100 miliard dolarů ročně z veřejných i soukromých zdrojů – na financování opatření na zmírňování a adaptace na změnu klimatu v rozvojových státech.

Osobně se přesvědčím, že závazky, které státy, soukromý sektor a municipality učinily, jsou skutečně realizovány. První příležitostí bude klimatická konference OSN v Santiagu de Chile. OSN realizaci závazků plně podpoří.

Změna klimatu je nejdůležitější téma doby. Věda nám jasně říká, že současná trajektorie nás dovede k oteplení o 3 stupně Celsia na konci století. Já se toho nedožiji, ale mé vnučky ano. Nechci být a nebudu spoluviníkem ničení jejich jediného domova.

Mladí lidé, OSN a rostoucí počet lídrů z byznysu, finančního sektoru, vlád i občanské společnosti bijí na poplach a jednají. Ke konečnému úspěchu je nutné, aby se přidalo mnoho dalších. Čeká nás dlouhá cesta. Už jsme na ní ale nastoupili.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích, v České republice ho publikovaly Lidové noviny a Deník Referendum.


Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce

23.10.2019 



António Guterres ke dni Spojených národů 2019

Den Spojených národů připomíná stále platné ideály obsažené v Chartě OSN, která vešla v platnost 24. října 1945. I v současném neklidném světě zůstává Charta společnou střelkou kompasu světa.

V čase velkých a rychlých změn se OSN dál drží zaměření na skutečné problémy skutečných lidí. Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce. Naším cílem je ochrana lidských práv a genderová rovnost a také rozhodné NE každé formě nenávisti. Naším cílem je v neposlední řadě udržení míru ve světě a životně důležitá pomoc těm, kteří se ocitli v chapadlech válečného konfliktu.

Spojené národy se stávají agilnějšími a odpovědnějšími v podpoře, kterou poskytují státům. Příští rok bude rokem 75. výročí vzniku této organizace. Bude to velká příležitost společně se podílet na formování našeho světa. Zvu vás, občany světa, abyste se do tohoto procesu zapojili. Společně můžeme usilovat o lepší život všech.

Děkuji.


Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni za ukončení násilí na ženách

22.11.2019 



Organizace spojených národů stojí za svým závazkem dosáhnout ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Jde o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv, který zasahuje každou třetí ženu na světě.

To znamená, že to může být i někdo ve vašem blízkém okolí. Ať už jde o rodinu, pracovní kolektiv nebo přátele. Nebo i vy sama. 

Sexuální násilí proti ženám a dívkám má kořeny ve staletích mužské dominance. Nesmíme přehlížet, že genderové nerovnosti, které živí kulturu znásilňování, jsou v principu otázkou nerovnováhy moci. 

Stigma, předsudky, neohlášené případy či nedůsledné vymáhání zákonů nahrávají beztrestnosti.

Znásilnění je i v současnosti využíváno jako jedna z děsivých zbraní v ozbrojených konfliktech. To vše se musí změnit… hned.

Vyzývám vlády, soukromý sektor, občanskou společnost a lidi po celém světě, aby se jasně postavili sexuálnímu násilí a mužskému sexismu. Musíme projevovat více solidarity s oběťmi a obhájci práv žen. Musíme se také více zasazovat o práva žen a rovné příležitosti. Společně můžeme – a musíme – ukončit znásilňování a sexuální útoky všech druhů.

António Guterres


Začíná konference stran Rámcové úmluvy o změně klimatu COP25

2.12.2019 



Dnes v Madridu začíná konference COP25, výroční zasedání 197 stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Konference plní dozorčí roli nad dodržováním UNFCCC a nově také nad naplňováním emisních závazků států podle Pařížské dohody. Součástí tohoto mechanismu je 193 členských států OSN, dále Palestina, ostrov Niue, Cookovy ostrovy a Evropská unie.

Proč je konference (Conference of Parties, COP25) důležitá?

  • UNFCCC z roku 1992 neobsahuje závazné limity pro emise skleníkových plynů v jednotlivých státech;
  • Pařížská dohoda, která se na UNFCCC váže, takové závazky stanoví, včetně závazku na udržení globálního oteplení co nejblíže k 1,5 °C oproti roku 1850 a posílení financování klimatické akce;
  • COP25 je poslední konferencí stran UNFCCC před rokem 2020, kdy podle Pařížské dohody státy musí předložit nové závazky na snižování emisí. Důležitým bodem jednání v Madridu bude i zajištění dostatečného financování klimatické akce;
  • V současné době státy nedělají dost pro splnění těchto společných klimatických cílů: snížit emise o 45 % do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet oteplení do 1,5 °C do konce století. 

Více informací anglicky.


Den lidských práv patří letos mladým aktivistům

9.12.2019 



Prohlášení generálního tajemníka OSN

Letošní Den lidských práv je oslavou role mladých lidí v úsilí za naplňování lidských práv v každodenním životě.

Mladí po celém světě demonstrují, organizují a upozorňují na právo na zdravé životní prostředí…  rovná práva pro ženy a dívky… na účast na rozhodování… I právo na svobodu projevu…

Vydávají se do ulic kvůli právu na budoucnost, která jim zajistí mír, spravedlnost a příležitosti.

Základní lidská práva se týkají každého jednotlivce bez rozdílu, ať už se jedná o práva občanská, politická, ekonomická, práva sociální nebo kulturní. Bez ohledu na to, kde žijí. Bez ohledu na barvu kůže, etnickou příslušnost, sociální původ, pohlaví, sexuální orientaci, politické a jiné názory, bez ohledu na postižení nebo výši příjmu.

U příležitosti Dne lidských práv vyzývám všechny, aby podporovali a bránili mladé lidi, kteří se staví na obranu lidských práv. 

António Guterres, 10. prosince 2019


Novoroční pozdrav z OSN: generální tajemník António Guterres

31.12.2019 



Ze sídla OSN v New Yorku vítám společně s vámi Nový rok. Na jeho prahu stojí nejistota a bezpečnost je v ohrožení. Přetrvávají nerovnosti a sílí projevy nenávisti. Žijeme ve světě konfliktů na oteplující se planetě. 

Změna klimatu není jen dlouhodobý problém, ale i zřetelné aktuální ohrožení. Nemůžeme si dovolit stát se generací, která si pohvizduje, když planeta hoří.

Je tady ale i naděje. Mé letošní novoroční poselství míří na její nejsilnější zdroj: na mladou generaci z celého světa.

Ať už jde o klima, genderovou rovnost, sociální spravedlnost nebo lidská práva, vaše generace drží prapor a plní titulní stránky novin. Vaše zaujetí a odhodlání jsou pro mě velkou inspirací. Oprávněně si říkáte o důležitou roli ve formování naší budoucnosti.

Jsem s vámi. OSN stojí při vás. A patří vám.

Rok 2020 je 75. výročím vzniku Spojených národů. Zahajujeme také desetiletí akce pro Cíle udržitelného rozvoje, společného plánu pro férovou globalizaci.

I v novém roce bude svět potřebovat, aby mladí pokračovali ve svých akcích, nebáli se bořit bariéry a nepolevovali v tlaku.

Přeji vám klidný a šťastný rok 2020. Děkuji.

2018


Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

24.1.2018 



Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 2018 (27. ledna) toto prohlášení:

Dnes si připomínáme  šest milionů Židů – mužů, žen a dětí – kteří zahynuli během Holocaustu. V této kruté době přišel o život bezpočet dalších lidí.

I desítky let po 2. světové válce se setkáváme s přetrvávajícím antisemitismem a nárůstem jiných předsudk

Šiřiteli extrémních projevů nenávisti jsou neonacisté a skupiny, které mluví o bílé nadřazenosti.

Čím dál častěji se setkáváme s tím, že děsivé názory se z okraje společnosti přesouvají do politického mainstreamu.

Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

Kdykoli a kdekoli dochází k odklonu od základních lidských hodnot, je to velké riziko pro společnost.

Je odpovědností každého z nás rychle, jasně a rozhodně se postavit projevům rasismu a násilí.

Prostřednictvím vzdělávání a porozumění můžeme připravit budoucnost založenou na důstojnosti, lidských právech a mírové koexistence pro všechny.


Dosiahnutie rodovej rovnosti je najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou

8.3.2018 



António Guterres

V súčasnosti zažívame obdobie, ktoré je nesmierne dôležité pre práva žien. Historické a štrukturálne nerovnosti, ktoré umožnili prekvitanie útlaku a diskriminácie, vychádzajú bezprecedentne na povrch – od Latinskej Ameriky cez Európu až po Áziu, na sociálnych médiách, vo svete filmu, v továrňach aj na ulici. Ženy vyzývajú na trvalú zmenu a nulovú toleranciu voči sexuálnym útokom, obťažovaniu a diskriminácii akéhokoľvek druhu.

Dosiahnutie rodovej rovnosti a posilnenie postavenia žien a dievčat je nedokončenou témou našich čias a najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou.

Aktivizmus a lobovanie generácií žien začína prinášať ovocie. V škole študuje viac dievčat ako kedykoľvek predtým, viac žien pracuje za mzdu, aj na seniorských pozíciách v súkromnom sektore, na akademickej pôde či v medzinárodných organizáciách akou je aj OSN. Rodovú rovnosť sa podarilo zakotviť do mnohých zákonov a zhubné praktiky, ako napríklad mrzačenie ženských genitálií a detské sobáše, v mnohých krajinách postavili mimo zákona.

Ak sa však chceme zamerať na historickú nerovnováhu moci, ktorá je v podhubí diskriminácie a vykorisťovania, stále pred nami stoja vážne prekážky.

Viac ako miliarde žien na celom svete chýba právna ochrana voči domácemu sexuálnemu násiliu. Celosvetový rozdiel v odmeňovaní je 23%, vo vidieckych oblastiach dokonca 40%, a neplatená práca, ktorú vykonáva mnoho žien, ešte stále nie je uznaná. Zastúpenie žien v národných parlamentoch je v priemere menej ako štvrtina, no v zasadacích miestnostiach je ešte oveľa nižšie. Ak nespojíme svoje sily, mrzačeniu ženských orgánov sa počas najbližších desať rokov podrobí ďalší milión dievčat.

Tam, kde zákony existujú, sa často ignorujú, a ženy, ktoré žiadajú nápravu právnou cestou, sa spochybňujú, znevažujú, či často neberú do úvahy. Vieme, že sexuálne obťažovanie a zneužívanie prekvitá na pracoviskách, vo verejných priestoroch či v domácom prostredí, aj v krajinách, ktoré sa hrdia svojím pokrokom v rodovej rovnosti.

Spojené národy by mali ísť príkladom celému svetu.

A ja priznávam, že to tak vždy nebolo. Avšak od nástupu do funkcie som začal presadzovať zmeny v hlavnom sídle OSN, v našich mierových misiách a zároveň aj vo všetkých úradoch na celom svete.

Teraz sa nám po prvýkrát podarilo dosiahnuť rodovú paritu v mojom seniorskom riadiacom tíme a som pripravený dosiahnuť ju aj v celej organizácii. Som absolútne odhodlaný presadiť nulovú toleranciu voči sexuálnemu obťažovaniu a v tejto súvislosti som už zaviedol opatrenia na zlepšenie podávania správ a transparentnosti. Úzko spolupracujeme s krajinami na celom svete na prevencii a riešení sexuálneho vykorisťovania a obťažovania zamestnancami v mierových misiách a na podpore obetiam.

My v OSN stojíme pri ženách na celom svete, v ich boji proti nespravodlivosti, ktorej čelia, či už sú to ženy na vidieku, boriace sa s platovou diskrimináciou, ženy v meste, združujúce sa za zmenu, ženy na úteku, ohrozené vykorisťovaním a zneužívaním, alebo ženy, ktoré zažívajú viaceré formy diskriminácie naraz: vdovy, domorodé ženy, ženy so znevýhodnením či ženy, ktoré nezodpovedajú rodovým normám.

Postavenie žien je kľúčovým prvkom Agendy 2030 pre udržateľný rozvoj. Pokrok v oblasti Cieľov udržateľného rozvoja zároveň znamená pokrok pre všetky ženy a všade. Iniciatíva Spotlight, spustená v spolupráci s Európskou úniou, sa zameria na odstránenie násilia na ženách a dievčatách, čo je nutný predpoklad pre rovnosť a posilnenie ich postavenia.

Rád by som uviedol na pravú mieru, že týmto nerobíme ženám láskavosť. Rodová rovnosť nie je len otázka ľudských práv, ale aj záujmu nás všetkých – mužov, chlapcov, žien aj dievčat. Rodová nerovnosť a diskriminácia žien nás poškodzuje všetkých.

Existuje množstvo dôkazov, že investovanie do žien je najúčinnejší spôsob ako pozdvihnúť komunity, firmy, aj celé krajiny. Účasť žien posilňuje mierové dohody, otužuje spoločnosti a dynamizuje ekonomiky. Tam, kde ženy čelia diskriminácii, často nachádzame praktiky a názory, ktoré škodia všetkým. Otcovská dovolenka, zákony proti domácemu násiliu a rovnaké odmeňovanie prinášajú úžitok všetkým.

V tomto kľúčovom okamihu pre práva žien nastal čas, aby sa muži postavili na stranu žien, aby ich počúvali a učili sa od nich. Transparentnosť a zodpovednosť sú dôležité, ak majú ženy dosiahnuť svoj plný potenciál a pozdvihnúť nás všetkých, v našich komunitách, spoločnostiach a ekonomikách.

Som hrdý, že som súčasťou tohto hnutia a dúfam, že naďalej bude rezonovať v OSN aj celom svete.

Autor je generálnym tajomníkom OSN


Náměstkyně generálního tajemníka OSN v Praze zamíří do Podolské vodárny na setkání s primátorkou Krnáčovou

25.3.2018 



Náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed se během krátké návštěvy Prahy seznámí s tím, jak hlavní město i celé Česko řeší problematiku nakládání s vodou.

V pondělí 26. března se v Podolské vodárně setká s primátorkou hlavního města Adrianou Krnáčovou, ředitelem ČHMÚ Markem Riederem a s dalšími odborníky. Prohlédne si expozici Pražského muzea vodárenství a seznámí se i s technologií provozu vodárny.

Během prohlídky pronese prohlášení ke globální Akční dekádě pro vodu 2018-2028 (Water Action Decade – Water for Sustainable Development), která byla vyhlášena Valným shromážděním OSN v New Yorku u příležitosti letošního Světového dne vody (22. března).

Náměstkyně generálního tajemníka OSN se zajímá i o velkolepou architekturu vodárny a na závěr své návštěvy si prohlédne hlavní město a řeku Vltavu z vyhlídky střešní terasy.

Twitter: @AminaJMohammed

Amina J. Mohammed přijíždí do Prahy jako jeden z hlavních hostů dvoudenního přípravného setkání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), jednoho z hlavních orgánů Organizace spojených národů. Setkání proběhne ve dnech 26. – 27. března v Praze a Kolíně. Do července letošního roku předsedá Ekonomické a sociální radě OSN (ESOCOC) Česká republika.


Své vodohospodářské zkušenosti může Praha sdílet s ostatními

31.3.2018 



Během prohlídky záložního zdroje pitné vody v Podolí a přilehlého Muzea pražského vodárenství řekla náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed, že Praha může zkušenosti v nakládání s vodou sdílet s jinými městy v rozvinutých i rozvojových státech. “Dověděla jsem se teď od vašich odborníků mnoho o vodárenských technologiích i o odolnosti a udržitelnosti vodárenské infrastruktury. Chtěla bych vyzvat představitele Prahy, aby našli cestu, jak vaše zkušenosti sdílet. Velká většina populace světa bude žít ve městech. Vaši odbornost jistě ocení nejen velká města v Evropě, ale i rostoucí aglomerace v rozvojových státech, které budou brzy čelit podobným problémům,“ řekla druhá nejvyšší představitelka OSN v krátkém vyjádření k novinářům v hale na úpravu pitné vody.

V Podolské vodárně, kam ji doprovodila předsedkyně Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), stálá představitelka ČR při OSN Marie Chatardová, se mj. setkala s primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou, ředitelem ČHMÚ Markem Riederem, generálním ředitelem PVK Petrem Mrkosem, bývalým ministrem životního prostředí Bedřichem Moldanem a s dalšími odborníky.

 „Žijete ve šťastnější části světa, která má rozvinutou vodovodní a kanalizační infrastrukturu. Víc než dvě miliardy lidí na světě ale nemají přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. A další 4,5 miliardy lidí postrádají napojení na bezpečné systémy odvodu a čištění odpadní vody. Cílem OSN je, aby tyto důležité služby měli k dispozici všichni. I proto Valné shromáždění právě vyhlásilo Akční dekádu pro vodu (Water Action Decade) na období 2018-2028,“zdůraznila Amina J. Mohammed.

Vysoká představitelka OSN se zajímala také o architekturu vodárny a na závěr své návštěvy si prohlédla hlavní město z vyhlídky střešní terasy.

Do Prahy přijela Amina J. Mohammed společně s předsedou Valného shromáždění OSN Miroslavem Lajčákem jako jeden z hlavních hostů dvoudenního přípravného setkání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC). Akce proběhla ve dnech 26. – 27. března 2018 v Praze a Kolíně. Do července letošního roku předsedá ESOCOC Česká republika.


A na čem záleží vám? Zástupkyně šéfa OSN nejen odpovídala, ale zároveň kladla otázky studentům českých škol

1.4.2018 



„Když jsem předvčírem přistála v Česku, říkala jsem si, co asi místní lidé považují za důležité. Proto jsem ráda, že se díky našemu Informačnímu centru OSN tady v Praze mohu setkat se studenty a dalšími zástupci mladé generace. Upřímně si myslím, že lidí, kteří znají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs, pozn.), není mnoho. A pokud je znají, možná ani nevědí, proč na nich tolik záleží,“ řekla náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed v úvodu diskuse s mladými lidmi v pražské kanceláři OSN.

„Jsme ještě na hony vzdáleni situaci, kdy se globální agenda stane každodenní starostí nás všech. Po desetiletí je program globálního rozvoje nastavena na ‚my a oni‘, tedy co my z vyspělé části děláme pro ty z méně vyspělé části světa. Tedy pro chudé, hladovějící, lidi ze zkorumpovaných zemí, atd. SDGs ale nastavují zrcadlo nám všem, protože se týkají úplně každého. Víme totiž, že jsme tak propojeni, že existující hranice, upřímně, jsou hlavně proto, že ohraničují státy na základě jejich suverenity. Mnoho ze současných problémů i příležitostí ale hranice neuznávají. Internet nezná hranic, epidemie nemocí, jako třeba ebola, také ne, války nebo terorismus, migrace nebo změna klimatu, všechny tyto známé výzvy dneška se na hranice neohlížejí.

To je tedy naše současná globální vesnice a OSN je její radnicí, nebo obecním úřadem, chcete-li. Tam se prolínají hlasy z celého světa a hledají se společná řešení. Protože nám je a bude lépe, když držíme spolu, než když jdeme každý zvlášť,“ řekla druhá nejvyšší představitelka více než 60 účastníkům v přeplněném sále kanceláře OSN v Česku.

Jak ale poznamenala hned v prvních větách svého vystoupení, mezi studenty nepřišla proto, aby jim přednášela, ale aby je vtáhla do diskuse. O současném nejistém světě, o globálních rizicích a o řešeních, která existují. Pozvání společně s paní Aminou J. Mohammed přijali ředitelka a zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, neúnavný zachránce jídla Adam Podhola a odborník na komunikaci z organizace EDUin Bohumil Kartous.

Svým slovům dostála a více než polovinu času diskuse strávila s mikrofonem přímo v publiku a sama se ptala účastníků na to, co je v jejich životě trápí, co považují za důležité a čím by se společnosti měly zabývat.

„SDGs jsou skvělým kompasem. Každý ze 17 cílů se týká vašeho života. OSN je pro vás místem, kam můžete přijít a diskutovat o problémech, které kolem sebe vidíte. Pokud se vám něco nelíbí třeba v Česku, nezapomínejte, že máte moc se postarat o to, aby se to změnilo,“ zakončila své setkání se studenty a mladými lídry náměstkyně generálního tajemníka OSN.

Diskuse se konala v angličtině v úterý 27. března od 9:30 hod. v OSN Česká republika a zde vám nabízíme zkrácený záznam více než hodinové diskuse včetně otázek a odpovědí.


Pracovní příležitost: Public Information Assistant (G5)

10.4.2018 



Organizace spojených národů vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Public Information Assistant (G5) (Temporary Job Opening) v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

UNIC je součástí Odboru poskytování informací veřejnosti (DPI) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Jedná se o plný pracovní úvazek na dobu určitou (šest měsíců) s možností prodloužení. Pozice je otevřena interním i externím kandidátům. Předpokládaný termín nástupu je co nejdříve.

Místo výkonu práce: Praha, Česká republika
Termín podání žádosti: 10. května 2018

Více informací o pozici, náplni práce a formulář k podání žádosti na portálu United Nations Careers.

Kandidáti musí vyplnit a podat svou žádost v on-line systému Inspira (viz link výše). Žádosti odeslané emailem, poštou, nebo osobně předané v UNIC nebudou zohledněny.


Mezinárodní den mírových operací OSN

28.5.2018 



Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese:

Rada bezpečnosti schválila 29. května 1948 vznik první mírové operace OSN: Organizace pro dohled nad příměřím na Blízkém východě. Její 70. výročí chci využít k vděčnému poděkování více než milionu žen a mužů, kteří dosud sloužili pod modrou vlajkou OSN a zachránili bezpočet životů.

Vzdávám hold více než 3 700 příslušníkům modrých přileb, kteří zaplatili daň nejvyšší.

Ocenit musíme i všechny, kteří slouží v současných 14 mírových operacích, neúnavně pomáhají lidem a zasazují se o stabilizaci míru.

Mezinárodní den mírotvůrců OSN letos strávím v Mali. Chci tak vyjádřit solidaritu kolegům, kteří působí v nanejvýš nebezpečném a nestabilním prostředí.

Dnes si na celém světě připomínáme přínos služby a oběti mírotvůrců. Jsem připraven zasadit se o to, aby se v současné době plné nových výzev staly naše operace bezpečnějšími a efektivnějšími. Chceme také posílit důležitou roli, kterou naše mírové síly musí sehrávat při ochraně lidských práv a vypořádat se s problémem sexuálního zneužívání.

Mírové operace OSN jsou osvědčenou investicí do celosvětového míru, bezpečnosti a prosperity. Měli bychom se společně zavázat udělat vše pro to, aby byly úspěšné.

Děkuji.

Více k tématu:

Fotografická výstava „UN Peacekeeping:  70 Years of Service and Sacrifice 
Videoposelství generálního tajemníka OSN
Fakta o United Nations Peacekeeping


Světový den životního prostředí: NE plastům!

4.6.2018 



Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Zdravá planéta je dôležitá pre prosperujúcu a mierovú budúcnosť. Všetci sa potrebujeme pričiniť o ochranu nášho jediného domova. Niekedy je ťažké zistiť, čo treba urobiť alebo kde začať.

Preto máme k Svetovému dňu životného prostredia len jednu požiadavku. Zbavme sa znečistenia plastmi.

Náš svet je zaplavený škodlivým plastovým odpadom. Viac ako 8 miliónov ton tohto odpadu končí každoročne v oceánoch.

V moriach je viac drobných čiastočiek plastov ako hviezd v našej galaxii.

Sú všade – na vzdialených ostrovoch aj na Antarktíde. Ak to takto pôjde ďalej, do roku 2050 bude v našich moriach viac plastu ako rýb.

V Svetový deň životného prostredia máme pre vás jednoduchý odkaz: odmietnite používať jednorazové plasty. Odmietnite to, čo nemôžete použiť znovu. Spoločne vytýčime cestu k čistejšiemu a zelenšiemu svetu.

Ďakujem.

(slovenský překlad Informační servis OSN ve Vídni, UNIS)


António Guterres k Svetovému dni utečencov: Ich príbeh hovorí o húževnatosti, vytrvalosti a odvahe

19.6.2018 



Čo by ste robili, keby ste boli nútení opustiť svoj domov?

V súčasnosti sa v dôsledku konfliktu alebo prenasledovania radí medzi utečencov alebo vnútorne vysídlené osoby viac ako 68 miliónov ľudí na celom svete. To sa rovná populácii 28.najľudnatejšej krajiny na svete. Minulý rok sa niekto stal vysídlenou osobou každé dve sekundy. Najmä v chudobnejších krajinách.

Pri príležitosti Svetového dňa utečencov musíme všetci myslieť na to, ako viac ešte môžeme pomôcť. Odpoveď začína pri slovách jednota a solidarita. Som veľmi znepokojený, keď sa čoraz častejšie stávam svedkom situácií, kedy utečenci nedostávajú ochranu, ktorú potrebujú, a ktorá im prináleží.

Potrebujeme obnoviť jednotu a zásadovosť medzinárodného režimu ochrany utečencov. Žiadna komunita ani krajina, ktorá poskytuje bezpečné útočisko ľuďom utekajúcim pred vojnou alebo prenasledovaním by nemala byť v dnešnom svete ponechaná sama na seba či bez podpory.

Buď budeme stáť pri sebe alebo zlyháme. Tento rok bude vo Valnom zhromaždení predstavená Globálna dohoda o utečencoch. Ponúka cestu do budúcnosti, pričom uznáva, že utečenci sú pridanou hodnotou pre svoju hostiteľskú krajinu.

Pretrvávajúce vojny a prenasledovanie budú stále vytvárať utečencov. Pri príležitosti Svetového dňa utečencov vás žiadam, aby sme na nich nezabúdali. Ich príbeh hovorí o húževnatosti, vytrvalosti a odvahe. Ten náš musí byť o solidarite, súcite a konaní.

Ďakujem vám.

          António Guterres, generálny tajomník OSN


Rohingové jsou obětí etnických čistek. A svět jen přihlíží.

14.7.2018 



Autor: António Guterres

Děti jsou vražděny před zraky rodičů. Dívky a ženy znásilňovány. Muži mučeni a zabíjeni. Vesnice plundrovány a vypalovány.

Nic mě nemohlo připravit na to, co jsem minulý týden v Bangladéši slyšel od Rohingů prchajících před násilím v Rakhinském státě v Myanmaru. Jeden muž z tohoto většinově muslimského etnika propadl v pláč, když se rozvzpomněl, jak před ním zastřelili jeho nejstaršího syna, maminku brutálně zavraždili a jeho dům spálili na prach. Útočiště našel v mešitě. Tam ho ale vojáci našli, zneužili a aby ho ještě více ponížili, zapálili před ním Korán.

Tito lidé jsou obětí etnické čistky. Jejich hrůzné zážitky vás mohou zdrtit a současně rozhněvat. Příčí se to lidskému chápání. Pro téměř milion rohingských uprchlíků je to ale realita.

Rohingové jsou vystavováni perzekuci své vlastní země, Myanmaru. Jsou jim upírána nejzákladnější lidská práva, včetně práva na občanství.

Systematické porušování práv myanmarskými bezpečnostními složkami během posledního roku nutilo populaci Rohingů vybrat si mezi setrváním v každodenním strachu o život a útěkem prakticky bez ničeho.

Po strastiplné cestě za bezpečím se teď musí uprchlíci vyrovnat s tvrdými podmínkami tábora v bangladéšském distriktu Cox‘s Bazar na jihu země, které se pro ně stalo útočištěm. Jedná se o nejrychleji se rozvíjející uprchlickou krizi současnosti.

Bangladéš je rozvojová země, která nemá dostatek zdrojů. Řada větších a bohatších států dnes před uprchlíky zavírá dveře, bangladéšská vláda a lidé se ale rozhodli Rohingům otevřít své hranice i srdce. Soucit a velkorysost obyvatel Bangladéše jsou zářným příkladem humanity a zachránily už tisíce životů. Reakce na tuto rychle se šířící krizi ale musí celosvětová.

Členské státy OSN v současnosti finalizují globální dohodu o uprchlících (Global Compact on Refugees, pozn. překl.), a tak státy, na něž tíživá situace uprchlíků doléhá nejvíce, jako je právě Bangladéš, nebudou na problém samy.

Nyní ale pracují Organizace spojených národů a humanitární agentury na zlepšení situace přímo s uprchlíky a komunitami, které jim poskytly pomocnou ruku. K odvrácení humanitární katastrofy je ale zoufale potřeba mnohem více prostředků. Stejně tak je potřeba udělat mnohem více pro to, abychom všichni akceptovali fakt, že uprchlická krize si žádá globální sdílení odpovědnosti.

Potřebný rozpočet na mezinárodní humanitární pomoc uprchlíkům v Bangladéši dosahuje jedné miliardy amerických dolarů. K dispozici je ale pouze 26 % potřebné částky. Tento deficit znamená podvýživu v uprchlických táborech, omezený přístup k vodě, nevyhovující kanalizaci, málo příležitostí pro vzdělávání dětí uprchlíků a v neposlední řadě nedostatek opatření na zmírňování rizik monzunů. Provizorní přístřešky, které si po příchodu narychlo postavili uprchlíci, ohrožují sesuvy půdy. Místo nich je potřeba postavit pevnější příbytky na bezpečnějších místech.

K vyřešení situace Rohingů bylo již uděláno hodně, stále zde ale zůstávají vážná rizika daná především rozsahem celé krize. Do Bangladéše jsem přiletěl spolu s ředitelem Světové banky Jimem Yong Kimem. Velice si vážím jeho rozhodnutí dát k dispozici 480 milionů dolarů ve formě grantů na podporu Rohingů i místních lidí, kteří jim pomáhají.

Stále je ale potřeba mnohem větší podpory, a to od celého mezinárodního společenství. Vyjádření soucitu nestačí. Rohingové potřebují skutečnou pomoc.

Navzdory všemu, co si Rohingové na útěku z Myanmaru vytrpěli, neztrácejí naději. „V Myanmaru potřebujeme bezpečí a přiznání občanství. Chceme spravedlnost za to, co naše sestry, dcery a matky vytrpěly,“ říká mi rozrušená, ale odhodlaná žena, ukazujíc na dívku kolébající v náručí malé dítě. Narodilo se v důsledku znásilnění.

Tato krize se nevyřeší ze dne na den. Nemůžeme ale dopustit, aby přetrvávala donekonečna. Myanmar musí vytvořit podmínky vhodné pro návrat uprchlíků a zaručit jim plná práva a podmínky k bezpečnému a důstojnému životu. To vyžaduje obrovské investice – a to nejen do obnovy a rozvoje jedné z nejchudších myanmarských oblastí, ale rovněž do procesu usmíření a respektu k lidským právům.

Dokud nedokážeme dostatečně reagovat na skutečné příčiny násilí v Rakhinském státě, budou dál utrpení a nenávist přiživovat konflikt. Rohingové se nesmí stát zapomenutými oběťmi. Společnou akcí musíme reagovat na jejich volání o pomoc.

Článek byl publikován 10. července v deníku The Washington Post 


Humanitární pracovníci nejsou živý terč!

17.8.2018 



Před patnácti lety, 19. srpna 2003, zabil pumový útok v centrále mise OSN v bagdádském hotelu Canal 22 humanitárních pracovníků. Mezi oběťmi útoku byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. Na paměť tohoto tragického dne a dalších obětí útoků proti humanitárním pracovníkům vyhlásilo Valné shromáždění 19. srpen Světovým humanitárním dnem.

V návaznosti na loňskou kampaň #NotATarget připravila Organizace spojených národů projekt první živé petice, ke které se lidé mohou připojit namísto podpisu rukou vlastním selfie. Cílem petice je vyzvat lídry států, aby společně zajistili lepší a účinnější ochranu civilistů a humanitárních pracovníků v krizových oblastech.

Psané petice s čísly jsou neosobní. Věříme, že lidské tváře mohou fungovat účinněji. Představitelé států tak v září ve Valném shromáždění OSN v New Yorku spatří tisíce a tisíce selfies, všechny doplněné jednoduchým sloganem: Civilisté ani humanitární pracovníci nejsou živými terči, #NotATarget! Zasluhují naopak ochranu.

Na 300 humanitářů ročně je obětí útoků

Za poslední rok eviduje OSN více než 26 tisíc mrtvých či zraněných civilistů v šesti zemích zasažených konfliktem: v Afghánistánu, Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo, Iráku, Somálsku a Jemenu.

Je nepochybné, že jednotlivé strany konfliktů v ochraně civilistů naprosto selhaly.

Konflikty donutily rekordní počet lidí opustit domov. Víc než 65 milionů lidí je v současné době na útěku. Velká část z nich zůstává uvnitř svých zemích jako tzv. vnitřně vysídlení, další překračují hranice státu a hledají útočiště jinde, zpravidla v sousedních státech, jako uprchlíci.

Častým cílem útoků znepřátelených ozbrojených skupin a armád států jsou i humanitární pracovníci včetně zdravotnického personálu. Vnější ohrožení jim brání zachraňovat životy a poskytovat životně důležitou pomoc, někteří za svou službu platí svým zdravím či dokonce životem.

Od útoku na hotel Canal v iráckém Bagdádu v roce 2003 bylo více než 4 tisíce humanitárních pracovníků zabito, zraněno, zadrženo či uneseno. V průměru se jedná o 300 humanitářů za rok.

Pro každou válku platí přesná pravidla, jak má být vedena. Kdykoli jsou tato pravidla porušena, lidské utrpení se prohlubuje. Čím dál více konfliktů se odehrává ve městech a obydlených oblastech. Konflikty jsou dnes jedním z hlavních zdrojů potravinové nestability. Představitelé států mají povinnost zajistit spravedlivé potrestání těch, kdo jsou za konflikty zodpovědní.

#NotATarget

Přidejte se k živé petici, která požaduje přijetí přísných opatření na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech.

Na zahájení 73. zasedání Valného shromáždění OSN dne 18. září 2018 bude tato petice předána zástupcům států jako celosvětová podpora a solidarita s humanitárními pracovníky.


Hnací síla dobra. OSN vzdává hold Kofimu Annanovi. V Praze se pro veřejnost otevře kondolenční kniha

19.8.2018 



Organizace spojených národů je zarmoucena úmrtím bývalého generálního tajemníka Kofiho Annana. Zesnul tiše po krátké nemoci 18. srpna 2018, bylo oznámeno prostřednictvím jeho twitterového účtu. Renomovanému ghanskému diplomatovi bylo 80 let.

Úřad generálního tajemníka OSN vydal pokyn všem úřadovnám OSN po celém světě, aby od neděle 19. srpna do úterý 21. srpna 2018 vyvěsily vlajku OSN na půl žerdi. V pondělí 20. srpna uctí všechny organizace OSN Kofiho Annana minutou ticha.

V České republice budou pracovníci světové organizace držet minutu ticha v pondělí v pravé poledne. V Informačním centru OSN (UNIC) v Praze (Železná 24, Praha 1) pak bude od 14 do 16:30 hod. otevřena pro veřejnost kondolenční kniha. Smuteční kondolenci za Kofiho Annana mohou lidé připojit také v úterý 21. srpna tamtéž od 10 do 16 hod.

Kofi Annan byl sedmým lídrem světové organizace a prvním, který se do čela OSN dostal z řad zaměstnanců organizace. Současný šéf OSN António Guterres o něm řekl, že byl „hnací silou dobra a hrdým synem Afriky, který se stal globálním lídrem pro mír a humanitu.

„Podobně jako mnozí jiní jsem hrdý na to, že Kofi Annan byl mým přítelem a mentorem. Byl jsem hluboce poctěn, když mě pověřil funkcí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Vždy byl tím, na koho jsem se mohl obrátit o radu a vím, že jsem nebyl sám,“ píše António Guterres ve svém prohlášení k úmrtí.

„Vytvářel mezi lidmi na celém světě prostor pro dialog, pro řešení problémů a ukazoval cestu k lepšímu světu. V turbulentní době velkých zkoušek neúnavně pracoval, aby pomáhal vdechnout život hodnotám obsaženým v Chartě OSN. Jeho odkaz bude navždy inspirací pro všechny.“

Kofi Annan se narodil v ghanském městě Kumasi 8. dubna 1938. Od roku 1997 byl po dvě funkční období generálním tajemníkem OSN. Ve světové organizaci začal pracovat v roce 1962 jako referent pro administrativu a rozpočet v ženevské centrále Světové zdravotnické organizace (WHO). Později začal působit ve vyšších pozicích v oblasti mírových operací.

Jak poznamenal António Guterres: „Kofi Annan v mnoha ohledech ztělesňoval OSN. Kariérně vyrostl až do čela organizace, kterou vedl do nového milénia důstojně a rozhodně.“ Po svých začátcích v Ženevě pracoval na postech v Etiopii, bývalé Jugoslávii a v centrále OSN v New Yorku.

Po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 dostal za úkol vyjednat repatriaci více než 900 mezinárodních pracovníků OSN a propuštění západních rukojmích. Poté byl pověřen vedením prvního týmu OSN, který s Irákem vyjednával prodej ropy výměnou za nákup humanitárních potřeb.

Před nástupem do čela OSN v lednu 1997 stál Kofi Annan v čele Odboru OSN pro mírové operace (DPKO), a to v době, kdy nebývale narůstala přítomnost OSN v terénu.

Jeho první iniciativou v roli generálního tajemníka byl plán reformy OSN, kterou státům předložil v červenci 1997. Své postavení v čele OSN využíval k obhajování lidských práv, vlády práva, rozvoje Afriky a k přiblížení OSN lidem na celém světě podporou úzkých vazeb s občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími mimovládními partnery. Jako generální tajemník také podporoval akci proti HIV/AIDS a boj proti terorismu.

V roce 2001 byl společně s OSN oceněn Nobelovou cenou za mír.

Svůj odkaz v čele OSN shrnul ve svém posledním veřejném projevu v roli generálního tajemníka v americkém městě Independence 11. prosince 2006.

Na poslední tiskové konferenci v OSN se Annan ohradil proti jednostrannému posuzování OSN za selhání programu Ropa za potraviny: „Až se jednou tímto případem budou zabývat historikové, dojdou jistě k závěru, že na straně OSN byly nedostatky v řízení a že za to bylo odpovědných několik pracovníků OSN. Celý skandál se však odehrával za našimi zády, v hlavních městech zemí, z nichž pocházelo na 2 200 firem, které bez našeho vědomí obchodovaly se Saddámem. Jsem si jist, že historikové navíc dojdou k závěru, že OSN je mnohem víc než Ropa za potraviny“.

Po odchodu z funkce generálního tajemníka OSN neodpočíval. Např. v roce 2011 se stal zvláštním zmocněncem OSN pro Sýrii. Stál také v čele Poradní komise v Myanmaru, která vznikla v roce 2016 s cílem zlepšit podmínky k životu všem obyvatelům Rakhinského státu na jihozápadě Myanmaru, ve kterém žije menšina Rohingů.

Jeho rodná Ghana zřídila v roce 2004 mezinárodní výcvikové centrum mírových operací OSN, které nese jeho jméno.

V době, kdy byl generálním tajemníkem OSN, navštívil Kofi Annan dvakrát Českou republiku. V červenci 1999 v rámci oficiální návštěvy země, o dva roky později soukromě.

Z podkladů OSN v New Yorku zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
Kontakt: Michal Broža ([email protected], +420 724020611)


Dřív než bude pozdě. Šéf OSN představil vizi globální klimatické akce

11.9.2018 



Změna klimatu je nepopiratelná a klimatická akce nezastavitelná. Pokračující emise skleníkových plynů jsou sebevražedné. Změnit současný stav je na vládách, soukromém byznysu i na spotřebitelích, jednotlivcích. Šéf OSN António Guterres v pondělí představil svou vizi naléhavé klimatické akce pro celý svět.

Nejdůležitější body vize:

Rychlost, s jakou změna klimatu postupuje, je alarmující. Přesto i po Pařížské dohodě chybí v mezinárodním společenství odhodlání ke společné a rozhodné akci.

Pokud se budeme k planetě chovat stejně jako dosud, do roku 2030 dospěje svět do bodu, kdy se již nebude možné vyhnout katastrofickým následkům klimatické změny. Ta ovlivní jak lidstvo, tak i všechny přírodní ekosystémy.

Vědci varují lidstvo před klimatickou změnou několik desítek let. Velká většina světových lídrů ale odmítla naslouchat.

Nastal čas, aby vrcholní představitelé států projevili zájem o životy lidí, jejichž osudy drží v rukou. Potřebujeme důkaz, že je zajímá budoucnost – a přítomnost.

Pařížská dohoda stanovila cíl udržet nárůst průměrné globální teploty co nejblíže k 1,5°C. Podle studie OSN však závazky zformulované v Pařížské dohodě představují pouze třetinu změn, které je potřeba udělat.

Pařížská dohoda a Rámcová úmluva o změně klimatu (UNFCCC) jsou instituce reprezentující globální snahy vyřešit klimatickou změnu. Vlády jednotlivých států ale klimatickou změnu samy vyřešit nedokážou, na scénu tak nastupují nezúčastněné strany, kteří mají možnost proces na národní úrovni významně ovlivnit.

Nyní máme velkou příležitost usilovat o ekonomickou prosperitu a současně snižovat emise a utvářet odolnější klima. Máme příležitost vystavět cestu k jistější budoucnosti.

Výhody boje proti klimatické změně značně přesahují náklady, které by stála naše nečinnost. Podle New Climate Economy Report by akce proti klimatické změně do roku 2030 vedly k úsporám ve výši 26 bilionů USD ve srovnání se současným stavem.

Přechod na obnovitelnou energii šetří peníze. Zároveň vzniknou nová pracovní místa, bude se spotřebovávat méně vody, navýší se produkce potravin a vyčistí se ovzduší.

Je morální povinností států jednat. Přestože jsou za klimatickou krizi nejvíce zodpovědné nejbohatší státy, její dopady nejcitelněji pociťují nejchudší země a nejzranitelnější lidé a komunity.

Mezi nejzranitelnější patří ženy a dívky, které trpí v časech pohrom nepoměrně více.

Generální tajemník OSN svolá klimatický summit s cílem postavit klimatickou akci mezi hlavní body mezinárodní agendy. Summit se uskuteční rok před tím, než státy budou muset posílit své národní klimatické závazky z Pařížské dohody. Generální tajemník vyzývá všechny světové lídry, aby vypracovali pro tento summit v příštím roce zprávu týkající se nejen jejich aktuálních kroků v této záležitosti, ale i další záměry pro rok 2020, kdy budou své národní klimatické plány rozšiřovat.

Summit se zaměří na oblasti, které se týkají samotného jádra problému – sektorů, které produkují nejvíce emisí, a oblastí, v nichž zajištění ochrany povede k největší změně.

Generální tajemník apeluje na každého, kdo ve světě disponuje rozhodovací pravomocí. Jeho cílem je vysvětlit, že klimatická změna je problémem každého z nás a že „svět spoléhá, že se této výzvě postavíme dřív, než bude příliš pozdě“.

Foto: Datová vizualizace růstu průměrné globální teploty od roku 1850. Dataviz by Ed Hawkins


V New Yorku začalo 73. Valné shromáždění OSN

19.9.2018 



V New Yorku bylo zahájeno 73. zasedání Valného shromáždění OSN. Účastní se ho představitelé všech 193 členských států OSN. Všeobecná rozprava se koná ve dnech 25. září až 1. října 2018.

Předsedkyní 73. zasedání je María Fernanda Espinosa Garcés, bývalá ministryně zahraničních věcí Ekvádoru. Je v pořadí teprve čtvrtou ženou a první jihoameričankou v čele hlavního orgánu OSN

Součástí zahajovacího týdne Valného shromáždění budou Mírový Summit Nelsona Mandely (24. září 2018), nebo Financování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (24. září 2018).


Co pro vás znamená Všeobecná deklarace lidských práv?

2.10.2018 



Všeobecná deklarace lidských práv přijatá 10. prosince 1948 je jedním ze zásadních milníků historie lidstva. Stala se prvním mezinárodním uznáním svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu. Inspirovala legislativní systémy ve všech částech světa. Byla přeložena do více než 500 jazyků a je nejznámějším a nejcitovanějším lidskoprávním dokumentem z oblasti lidských práv.

K připomenutí 70. výročí přijetí Deklarace vyhlásila již v lednu Organizace spojených národů celoroční globální osvětovou kampaň #StandUp4HumanRights. Jejím hlavním cílem je dát lidem příležitost zamyslet se nad významem lidských práv pro současný i budoucí svět.

Na YouTubeFacebookuTwitteru a Instagramu @OSN Česká republika jsou postupně zveřejňována videa se známými osobnostmi, představiteli významných institucí i dalšími lidmi různých národností žijícími v Česku, kterých jsme se zeptali, co pro ně lidská práva znamenají.

Kontakt: Michal Broža, UNIC Prague, tel. 724 020 611, e-mail: [email protected]


Kofi Annan byl Organizací spojených národů

9.10.2018 



António Guterres

Od okamžiku, kdy nás tak náhle opustil bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, myslím na to, čím byl tak výjimečný. Je to jednoduché: byl jedinečným a zároveň obyčejným člověkem.

Velký světový lídr a zároveň člověk, měl blízko ke všem. Lidé zasažení chudobou, konfliktem, zoufalstvím, ho vnímali jako spojence. Pro pracovníky OSN byl vzorem. Pro mladé lidi byl inspirací. Rád jim připomínal: „Pamatujte, že nikdy nejste příliš mladí na to, aby z vás byli lídři. A my starší nejsme nikdy příliš staří na to, abychom se učili.“

Jako málokdo uměl Kofi Annan spojovat lidi. Dával je dohromady pro společný cíl humanity.

O diplomacii se v nadsázce říká, že je to umění nic neříct, zejména když mluvíte. Kofi uměl říct vše, někdy i bez jediného slova. Byl ztělesněním důstojnosti, morální přesvědčivosti a lidskosti. Mluvil měkce, lidé mu rádi naslouchali. V závažných situacích byl někdy jeho hlas tlumený, vždy ale moudrý.

Byl odvážný, nebál se říkat pravdu mocným, zároveň se řídil přísnou sebekontrolou. Podobně jako jeho předchůdce ve funkci Dag Hammarskjöld vnímal Spojené národy jako hnací sílu dobra. I proto dosáhl tolika úspěchů.

Vytvářel prostor pro nové myšlenky a iniciativy, např. pro agendu Rozvojových cílů tisíciletí. Ve zprávě „Ve větší svobodě“ zformuloval zásadní reformy OSN. Otevřel dveře Organizace spojených národů, přibližoval ji lidem z celého světa a zapojoval nové partnery do ochrany životního prostředí, ochrany lidských práv, potírání HIV/AIDS a dalších smrtelných nemocí.

Kofi Annan byl Organizací spojených národů a Organizace spojených národů byla Kofi Annan.

Byl mým dobrým přítelem. Život a práce nás často svedly dohromady. Když obyvatelé Východního Timoru usilovali o nezávislost, společně jsme podporovali mírové řešení situace. On jako šéf OSN, já jako předseda vlády Portugalska. Když Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) potřebovala nové vedení, pověřil mě, abych se toho ujal, a ve funkci mě celou dobu podporoval.

Nyní jsem v pozici, ve které byl kdysi on sám. Jeho odpovědnost a oddanost je mi vzorem. Největším nebezpečím pro svět byla podle něj lhostejnost. Poté, co skončil v čele OSN, se nestáhl do ústraní, ale pokračoval v aktivní práci mezinárodního diplomata.

Pomáhal zmírnit povolební napětí v Keni, plně se vložil do hledání politického řešení brutální války v Sýrii, podílel se na zajišťování spravedlnosti a práv pro Rohingy v Myanmaru. Angažoval se ve všech částech světa, nejvíc se ale obracel ke svým africkým kořenům.

Legendární Madiba, Nelson Mandela, jej označoval za „svého lídra“. Nebyla to nadsázka, Kofi Annan byl skutečně lídrem nás všech. Vždy si ho budu pamatovat tak, jak jsem ho nedávno naposledy viděl. Klidného, ale odhodlaného, veselého, a přitom chápajícího obtížnost práce, kterou v OSN vykonáváme.

Odešel a bude nám velmi chybět. Ale jednou věcí si jsem jistý: jeho moudrost s námi zůstane. “Pokračujte,” slyším ho říkat. “Víte, co máte dělat. Starejte se o druhé. Starejte se o naši planetu. V každém hledejte na prvním místě člověka. A podporujte Organizaci spojených národů – místo, kde se všichni můžeme sejít, společně řešit problémy a usilovat o lepší svět pro všechny.”

Měli bychom dál naslouchat jeho hlasu slušnosti a rozumu, mravnosti a solidarity. Svět to potřebuje víc než kdy dříve. Žijeme v problémové a turbulentní době, nechme se proto inspirovat odkazem Kofiho Annana. Nechme se vést jeho moudrostí, která k nám bude i nadále promlouvat a posouvat nás k cílům, kterým zasvětil celý svůj život a které posunují náš svět dopředu.

Autor je generálním tajemníkem OSN


Tisková konference k závěrům zprávy IPCC

15.10.2018 



Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal dne 8. 10. 2018 v Jižní Koreji varovnou zprávu o možnostech lidstva udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století na 1,5 ºC. Vyžaduje to však okamžitou, silnou a společnou klimatickou akci. Na zprávě se podílelo více než 90 vědců ze 40 států světa. Zpráva byla vypracována na žádost Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) po přijetí Pařížské dohody v roce 2015.

Jen několik hodin po zveřejnění byla zpráva představena na tiskové konferenci v Informačním centru OSN v Praze, které ji připravilo ve spolupráci s Klimatickou koalicí (platforma nestátních neziskových organizací zabývající se ochranou životního prostředí),  Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity KarlovyAkademií věd České republiky a s podporou Ministerstva životního prostředí. Hlavními spíkry byli Radim Tolasz (ČHMÚ), Pavel Zámyslický (MŽP) a Vít Hladík (Česká geologická služba).

Po zveřejnění zprávy se k jejím závěrům vyjádřili světoví lídři i odborníci z dané oblasti.

„Politici musí víc naslouchat vědcům a konečně si přiznat, že jde opravdu o hodně.“ Musí dojít k „bezprecedentním změnám na všech úrovních společnosti,“ reagoval na zprávu IPCC šéf OSN António Guterres.

Důsledky pokračující tendence oteplování pak popsal Radim Tolasz: „Každé další oteplení bude nepříjemné průvodní jevy (povodně, sucho, vichřice) změny klimatu dále akcelerovat. Budou častější, budou silnější, budou přinášet větší škody a lidé s nimi budou mít větší a větší problém. Proto je třeba se zamýšlet nad tím, abychom globální vzestup teploty co možná nejvíce snížili.“

Na základě vědeckého výzkumu se pak předpokládá, že při současném růstu emisí směřuje planeta k oteplení o 3 až 4 ºC do konce století.


Den Spojených národů

23.10.2018 



24. října 1945 podepsala a ratifikovala Chartu OSN většina z 50 zakládajících států včetně všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Vznikla Organizace spojených národů a 24. říjen se symbolicky stal jejím dnem.

Po víc než 70 letech fungování má OSN dnes 193 členských států a tvoří ji rozsáhlá síť základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN. OSN to jsou nejen diplomatická jednání v Radě bezpečnosti nebo ve Valném shromáždění, ale také humanitární a rozvojové projekty v terénu, mezinárodní justice, vytváření mezinárodních norem pro různé obory – např. poštu, telekomunikace, dopravu, atd.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni OSN toto prohlášení:

Den Spojených národů připomíná přijetí Charty. Tento důležitý dokument ztělesňuje naděje, sny a ambice národů světa.

Pracovníci OSN každý den usilují o praktické naplnění obsahu Charty.

Ne všechno jde vždy jak má, my se ale nikdy nesmíme vzdát.

Extrémní chudoba se snižuje, ale zároveň rostou nerovnosti.

My ale v našem úsilí musíme pokračovat, protože víme, že snižování nerovností přináší naději, příležitost i mír.

Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost reagovat. Ale my to nemůžeme vzdát, protože víme, že jedinou cestou vpřed je naše aktivita.

Na mnoha místech planety jsou porušována lidská práva. Nevzdáváme se ale, protože dodržování lidských práv a důstojnost jsou předpokladem míru.

Přibývá konfliktů a lidského utrpení. Ale nevzdáváme se, protože víme, že každý člověk potřebuje žít v míru.

Den OSN je příležitostí zdůraznit naše odhodlání vrátit ztracenou důvěru. Uzdravit planetu. A nezapomenout při tom na nikoho.

A zajistit důstojnost pro každého, pro všechny. Jako spojené národy.


Slavíme. Den Spojených národů a 70 let UNIC

26.10.2018 



V pražském centru Centru architektury a městského plánování (CAMP) proběhla 24. října připomínka Dne Spojených národů a 70 let od založení Informačního centra OSN v Praze (UNIC). Setkání bylo zahájeno videoposelstvím generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Přítomné pozdravili vedoucí UNIC Michal Broža a zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR Petr Gajdušek. S referáty vystoupili ředitel Informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Martin Nesirky, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Soňa Jonášová a ekolog profesor Bedřich Moldan. Programem provázela dvojnásobná držitelka Thálie Tereza Dočkalová.

„Žijeme v propojeném světě, který se již stal pomyslnou globální vesnicí. OSN v něm sehrává roli globální radnice. Spojené národy to není jen generální tajemník a jeho mezinárodní tým. OSN jsme my všichni občané všech států a záleží především na nás, jaká světová organizace je a jakou ji chceme mít. Je to náš společný projekt.“ Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku.

Akce se zúčastnilo více než sto hostů, představitelů institucí státu, nevládních neziskových organizací, škol i diplomaté včetně velvyslanců Dánska, Ghany, Izraele, Mexika a Portugalska. Čestným hostem byl bývalý ředitel UNIC Andreas Nicklisch, který stál v čele centra v letech 1991 – 2004. Informační kancelář OSN představila svou historii, současnost, i komunikační kampaň Řídíme zeměkouli. Společně.“ Cílem kampaně je zvýšit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje, zapojit mladé lidi a sdělit, že máme jednu společnou planetu, která nám dává vše potřebné k životu a musíme se o ni náležitě starat. A to všichni společně.

Informační centrum OSN bylo v Praze otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.

Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, nevládními organizacemi, mezinárodními organizacemi, školami, médii i soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.

Přečtěte si celý příběh Informačního centra OSN v Praze.


Výzva k předložení projektů / Czech-UNDP Partnership for SDGs

31.10.2018 



Ministerstvo zahraničních věcí České republiky ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN (UNDP) vyzývá zájemce k předložení žádostí o finanční podporu z fondu Czech-UNDP Partnership for Sustainable Development Goals.

Fond má za cíl podnítit implementaci českého know-how a inovativních řešení v prioritních zemích Zahraniční rozvojové spolupráce ČR; a to zároveň s možností jejich budoucího uplatnění v globálním měřítku pod hlavičkou UNDP. Jednu z hlavních komponent fondu představuje Challenge Fund: Czech Solutions for SDGs (CFCS), který byl na MZV ČR veřejně prezentován dne 27. 6. 2018. Nabídka finanční podpory ze strany CFCS je určena pro partnery – žadatele ze strany soukromého sektoru, nevládních organizací, univerzit, veřejných institucí či výzkumných pracovišť.

Rozvojové výzvy – tzv. challenges– byly identifikovány místními zastoupeními UNDP ve spolupráci se  zastupitelskými úřady ČR a plně reflektují lokální podmínky i globální rámec OSN Cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030. CFCS nabízí kofinancování inovativní řešení, která zvýší kapacity pro rozvoj, přinesou přidanou hodnotu a uvedou nové technologie či produkty. Inovace musí být realistické a udržitelné; měly by tedy zahrnovat i potenciál pro komerční návaznost.

Od českých zájemců o podporu z CFCS očekáváme úzkou spolupráci s místními partnery pro zajištění životaschopnosti a dlouhodobější udržitelnosti projektů. Bližší informace o výzvě, jejích podmínkách a  a hodnotících kritériích  jsou k dispozici na níže uvedených odkazech: https://www.ungm.org/Public/Notice/79049
http://procurement-notices.undp.org/view_notice.cfm?notice_id=50796

Místo realizace: Bosna a Hercegovina, Gruzie, MoldavskoOčekávaný kontraktační termín: listopad 2018Očekávaná délka trvání projektu: 1 rok či méněRozsah příspěvku: 20 000 až 40 000 USDMinimální výše vlastního kofinancování je 20 % z celkových nákladů projektu.

Projekty musí být předloženy nejpozději 12. 11. 2018 do 22:00 hod. SEČ e-mailem na: [email protected] Respektujte laskavě požadovaný .PDF formát přikládaných dokumentů a datový obsah max. 10 MB.


Globální kompakt pro migraci: Otázky a odpovědi

5.11.2018 



Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci je výsledkem více než 18 měsíců intenzivních konzultací a jednání vlád států a dalších aktérů (občanská společnost, soukromý sektor). Je to vůbec první globální dohoda o společném přístupu k mezinárodní migraci ve všech jejích rozměrech.

Globální dohoda o migraci je velkou příležitostí zlepšit mezinárodní spolupráci v oblasti migrace a posílit vnímání přínosu migrantů a migrace k udržitelnému rozvoji. Kompakt sice není právně závazný, představuje ale rámec pro spolupráci a lepší řízení migrace na místní, národní, regionální i globální úrovni. Jsou v něm obsaženy zásady, práva a povinnosti ze stávajících mezinárodních právních nástrojů i příklady dobré praxe ve všech oblastech migrace.

PROČ JE POTŘEBA?

Na světě je v současné době víc než 258 milionů migrantů. Lze předpokládat, že toto číslo poroste, a to vlivem mnoha faktorů: globalizace, propojení (ať už prostřednictvím komunikačních technologií nebo dopravy), obchod, ale i nerovnosti, demografická nerovnováha a změna klimatu. Migrace může být příležitostí a přínosem – pro migranty samotné, cílové, tranzitní i země původu. Pokud však nebude dobře regulována, může přinést velké problémy. Mezi ně lze počítat nečekané příchody velkého počtu lidí, nebo také úmrtí migrantů, kteří se vydávají na často velmi nebezpečnou cestu.

Je proto nutné rozvíjet rozumné politiky založené na reálném obrazu současného světa a významně posílit mezinárodní spolupráci v tomto směru. Globální kompakt pro migraci je komplexní akční plán, který je velkou příležitostí pro kolektivní úsilí lidstva o řešení výzev a příležitostí lidské mobility, které staví na hodnotách sdílení odpovědnosti, státní suverenity, nediskriminace a lidských práv.

JAKÉ JSOU CÍLE KOMPAKTU?

Globální kompakt pro migraci zahrnuje 23 cílů pro lepší řízení migrace na místní, národní, regionální a globální úrovni.

  • Zaměřuje se na zmírňování nepříznivých faktorů a dopadů, které brání lidem vybudovat a zachovat udržitelné živobytí v zemích původu.
  • Usiluje o oslabení rizik, jimž migranti čelí v různých fázích migrace, a to s respektem k dodržování jejich lidských práv a hledáním cest k zajištění péče a podpory.
  • Zabývá se oprávněnými obavami, které migrace může vzbuzovat, a uznává, že společnosti procházejí demografickými, ekonomickými, sociálními a environmentálními změnami v různých měřítcích, které migraci ovlivňují a zároveň jsou migrací ovlivňovány.
  • Usiluje o vytvoření příznivých podmínek, které umožní všem migrantům přispět k obohacení společnosti díky svým lidským, ekonomickým a sociálním schopnostem a umožnit tak, aby se stali přínosem pro udržitelný rozvoj na místní, národní, regionální i globální úrovni.

Celý text vyjednaného a odsouhlaseného Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci (anglicky)

ČÍM JE KOMPAKT PŘÍNOSNÝ?

  • Je inovativní: jedná se o první mezivládní globální rámec pro spolupráci v oblasti mezinárodní migrace.
  • globální: neupřednostňuje žádný region, ale vychází z toho, že migrace je univerzální a má přeshraniční charakter.
  • komplexní: řeší migraci v celé šíři a zohledňuje potřeby vlád, společností a samotných migrantů.
  • kooperativní:účinná reakce na výzvy migrace vyžaduje mezinárodní spolupráci.
  • předvídavý: vytváří rámec pro budoucnost a vychází z předpokladu, že populace států a regionů se zvětšuje či zmenšuje s ohledem na demografický vývoj i v důsledku postupující změny klimatu.

JAKÉ ZÁVAZKY VLÁDY PŘIJÍMAJÍ?

Přijetím kompaktu se vlády zavazují spolupracovat na všech otázkách migrace. Uznávají, že migrace je mnoharozměrný problém. Kompakt definuje 23 cílů, které pokrývají všechny aspekty migrace. Každý cíl obsahuje obecný závazek a výčet možných kroků, z nichž státy mohou vycházet při formulaci svých národních a zahraničních politik. Navrhované kroky vycházejí z mezinárodně uznávaných příkladů dobré praxe a zkušeností, které byly shromážděny během konzultačního procesu před zahájením vyjednávacího procesu.

JE ZÁVAZNÝ?

Kompakt není právně závazný. Je založen na hodnotách svrchovanosti národních států, na principu sdílené odpovědnosti, nediskriminace a lidských práv. Uznává, že k optimalizaci celkových přínosů migrace je potřeba komplexní přístup a zároveň se zabývá riziky a výzvami pro jednotlivce i společnosti v cílových, tranzitních i zemích původu.

KDY BUDE PŘIJAT?

Ve dnech 10. a 11. prosince 2018 se bude v Maroku konat mezivládní konference, na které bude Globální kompakt pro migraci oficiálně přijat. Konference v Marrákeši se tak má stát odrazovým můstkem pro další spolupráci všech aktérů – vlád, migrantů, občanské společnosti, soukromého sektoru, odborů, OSN, médií a dalších – pro zajištění bezpečnější, řízené a legální migrace.

Na konferenci proběhne plenární debata, na níž vlády států potvrdí svůj politický závazek vůči globálnímu kompaktu. Souběžně budou probíhat dvě další diskusní fóra, na nichž mají být dohodnuty základy pro implementaci kompaktu.

CO BUDE DÁL? 

Generální tajemník OSN se rozhodl zřídit novou Síť OSN pro migraci, kterou bude koordinovat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Cílem je zajistit účinnou a efektivní podporu vlád států ze strany systému OSN při naplňování globálního kompaktu.

Více informací (anglicky)

Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci – Shrnutí (PDF)

Globální kompakt o uprchlících – Shrnutí (PDF)


Mezinárodní festival filmů o migraci 2018

13.11.2018 



Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Česku a Informační centrum OSN v Praze Vás srdečně zvou na třetí ročník Mezinárodního festivalu filmů o migraci, který se uskuteční v Praze od 10. do 18. prosince.

Společně s partnery jsme připravili tři filmové večery. V pondělí 10.12. se můžete v kině Evald těšit na první filmový večer, který nabídne projekci filmu Mladí migranti v ČR jejich vlastníma očima”. Začátek je v 19 hod. Jedná se o premiéru krátkého filmu, který vznikl  z autentických videí natočených mladými migranty žijícími v ČR. Následně se budou promítat krátké filmy “Mohamed, The First Name” a “Offside”. Součástí filmového večera bude i beseda s autory a odborníky o integraci cizinců.

Ve čtvrtek 13.12. nabídne v 19 hod. Kampus Hybernská premiéru filmu “Dcera cizinka”. Následovat bude diskuse s odborníky z IOMOSN, týdeníku Respekt (Tomáš Lindner) a dalšími.

Třetí filmový večer zakončí v úterý 18.12. v 19 hod. premiéry filmů “Kari” a “Unbroken Paradise” v rámci oslavy Mezinárodního dne migrantů. Projekce se koná ve Vile Štvanice.

Trailer festivalu

Festivalové filmy:

Mohamed, The First Name (trailer), režie Zairi Malika; 14 min; francouzsky s anglickými titulky

Offside (celý film), Cosima Frei; 15 min; arabsky/německy s anglickými titulky

Fremde Tochter – Strange Daughter (profil filmu), Stephan Lacant; 106 min; německy s anglickými titulky

Kari (profil filmu), Fatemeh Gosheh; 62 min; švédsky s anglickými titulky

Unbroken Paradise (trailer), Juan David Romero; 25 min; francouzsky a anglickými titulky


António Guterres: Násilí na ženách je hanbou všech společností

23.11.2018 



Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou pro ženy a dívky, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen. Je to problém základních lidských práv.

Násilí na ženách má mnoho podob: domácí násilí, obchodování s lidmi, sexuální násilí v konfliktech, sňatky dětí, mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo záměrné potraty plodů ženského pohlaví. Ubližuje jednotlivcům a má dalekosáhlé dopady na rodinu a celou společnost. Je to i velké politické téma. V širším kontextu je spojeno s problematikou moci a kontroly ve společnosti. Žijeme v době, které dominanují muži. Ženy jsou zranitelné vůči násilí i kvůli nerovném postavení.

V uplynulém roce jsme zaznamenali zvýšenou pozornost jednomu z projevů násilí. Sexuální obtěžování zažila v určité etapě života většina žen. Narůstající počet příběhů žen ze všech částí světa a ze všech oblastí společenského života, které se postupně objevují, tento ohromný problém odkrývá a současně ukazuje sílu ženského hnutí a jeho schopnost takové obtěžování a násilí zastavit.

Celosvětová kampaň UNiTE za ukončení násilí na ženách letos poutá pozornost k obětem a těm, kteří se v této věci angažují. Identifikační značkou je heslo Orange the World: #HearMeToo. Oranžová barva symbolizuje solidaritu s oběťmi a #HearMeToo vysílá jasné sdělení: násilí na ženách a dívkách musí skončit a my všichni musíme jednat.

Stejný cíl má i společná iniciativa Evropské unie a OSN Spotlight. Tento program podpořený částkou 500 milionů eur si klade za cíl podpořit oběti i aktivity, které se stanou hnací silou změny. Vložená částka je sice významná, z hlediska rozsahu problému je ale vlastně malá. Musíme na ni nahlížet jako na nutnou minimální investici, která nastartuje širší globální hnutí. Až polovina populace na celém světě, kterou ženy a dívky reprezentují, bude moci žít bez strachu před násilím a každodenní nejistotou, teprve tehdy si budeme moci skutečně říct, že žijeme ve spravedlivém a rovnoprávném světě.

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách 2018
Repro: UN Women


Stáž v OSN

27.11.2018 



Hledáme studenty VŠ, kteří se ve svém profesním životě chtějí uplatnit v oborech mezinárodních vztahů, informačních služeb, médií, žurnalistiky a podobně. Doba trvání stáže je minimálně 3–4 měsíce.

Předpoklady

  • Výborná znalost češtiny a angličtiny;
  • schopnost kreativní práce na PC (Office, vyhledávání informací, editace fotografií, videí);
  • práce se sociálními sítěmi (Facebook, Twitter, Instagram);
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce?

Budete se podílet na přípravě a organizaci akcí pro veřejnost (semináře, tisková setkání, informační kampaně apod.), na informačních aktivitách (krátké překlady, doplňování informací na web a sociální sítě), rozesílání pozvánek a tiskových zpráv, fotografování, natáčení videí, stahování a ukládání médií (fotografie, video). A také pomáhat se zajišťováním běžného chodu kanceláře.

V případě zájmu nám prosím pošlete svůj životopis a krátký motivační dopis s uvedením časových možností na [email protected].


Dobrá zpráva: Osobnosti v Česku se staví za lidská práva

6.12.2018 



Ester Geislerová, Miroslav Krobot, Monika Načeva, Jiří Hošek, Simona Babčáková, Olga Sommerová, Jiří Fajt, Jáchym Topol, Tomáš Zima a další osobnosti 10. prosince připomenou Den lidských práv v Českém rozhlase. 

Pod moderátorským vedením šéfredaktora ČRo Vltava Petra Fischera a za účasti studentů z pražského Gymnázia Jižní město oživí Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 čtením jejích třiceti článků. Koncept akce v nahrávacím studiu Českého rozhlasu připravil a režie se ujal Jiří Honzírek.

Iniciátorem připomínky Dne lidských práv je Informační centrum OSN v Praze, zastupující kancelář OSN pro ČR, která v Praze bez přerušení působí od roku 1947. Partnery akce jsou ČRo Vltava, Knihovna Václava Havla a Amnesty International.

Zveme zástupce médií k účasti. Sraz je 10. prosince v 9:45 hod. na hlavní recepci ČRo na Vinohradské třídě. Registrujte se, prosím na [email protected].

Všeobecná deklarace lidských práv byla přijata Valným shromážděním OSN 10. prosince 1948 v Paláci Chaillot v Paříži jako společný standard pro všechny lidi bez rozdílu. Dnes, v době šířících se nenávistných projevů, nám připomíná, že rovná a nezcizitelná práva každého člověka jsou předpokladem svobody, spravedlnosti a míru ve světě.

Koncept univerzálních lidských práv je zárukou spravedlnosti a svobody a jedinou pádnou odpovědí na populismus a xenofobii. Proto je dobré o lidských právech mluvit, abychom je znali a rozuměli tomu, že se týkají nás samotných i všech ostatních lidských bytostí kdekoli na světě. Výročí deklarace je k tomu dobrou příležitostí, proto jsme oslovili řadu známých lidí v Česku, aby její obsah připomněli. Je skvělé, že ČRo Vltava k tomu poskytl prostor,“ říká Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v České republice.

Český rozhlas Vltava chce být prostorem otevřené kulturní komunikace, proto jsme byli rádi, když nás české zastoupení OSN oslovilo, abychom se jako mediátor podíleli na veřejném čtení Všeobecné deklarace lidských práv. Z deklarace, která sehrála důležitou roli v kritice komunistického režimu, vychází i listina práv a svobod, jež je součástí české ústavy, jen tak úplně nevíme, co v těchto dokumentech je. Připomenout si celou deklaraci po 70 letech tedy nebude od věci, podobně ani zamyšlení nad tím, co z tohoto dokumentu dnes zůstává v naších srdcích a hlavách… jinak řečeno: zda deklaraci i dnes můžeme chápat jako všeobecnou,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.

Velmi si vážím angažmá společensky významných osobností. Česká veřejnost se při utváření názorů a postojů tradičně silně inspiruje právě lidmi kulturního a společenského života, kteří vystupují v médiích. Angažmá těchto osobností ve prospěch humanity, svobody a lidských práv cítím jako podstatný moment v udržování demokratických a liberálních hodnot našeho společného světa,“říká režisér programu Jiří Honzírek.

Je co slavit

  • Všeobecná deklarace lidských práv je zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejpřekládanější dokument na světě. Přeložena byla do více než 500 jazyků.
  • Od roku 1948 bylo přijato dalších 18 úmluv a protokolů na ochranu lidských práv.
  • Počet států, ve kterých mají ženy volební právo se od roku 1948 zvýšil z 91 na současných 198.
  • V roce 1948 byl trest smrti nezákonný v devíti státech, dnes stojí mimo zákon ve 104 státech.
  • Národní instituty pro lidská práva má v současnosti 57 % států.
  • Ve 111 státech byly přijaty zákony na ochranu svobody projevu, jen za poslední čtyři roky takovou legislativu přijalo 15 států.

Co je potřeba dál řešit?

  • Na 800 milionů lidí v současnosti žije ve slumech.
  • Dětská práce se týkách 10 % dětí světa.
  • 65 milionů lidí bylo v roce 2015 nuceno opustit domov kvůli válce a pronásledování. To je každý 113. člověk!
  • V roce 2016 bylo zavražděno 101 novinářů. To je jedno úmrtí za každé čtyři dny.
  • Každý třetí člověk je zadržován bez toho, že by byl souzen nebo odsouzen za trestný čin.
  • V roce 2014 nechodilo ve světě do školy 59 milionů dětí. 52 % z nich byly dívky.
  • V národních parlamentech zasedá pouze 24 % žen.
  • 700 milionů žen současnosti se vdaly mladší 18 let a 250 milionů dokonce mladší 15 let.

Výzvy současnosti

  • Globální rámec multilaterální spolupráce pro mír a lidská práva je ohrožený.
  • Právo na soukromí, data a nakládání s osobními údaji v souvislosti s rozšířením internetu.
  • Změna klimatu: ohrožení práva na život, stravu, přístup k vodě a práva na přístřeší.
  • Právo na práci. Výzvy spojené s průmyslem 4.0 a automatizací práce.
  • Migrace, uprchlíci.
  • Práva žen, genderová rovnost.
  • Nerovnosti. Svoboda projevu. Ohrožení demokracie.

Zajímavosti

  • Zásadní roli v přípravě deklarace sehrály ženy ze zemí mimo západní civilizační okruh: Hansa Mehta (Indie), Shaista Begum Ikramullah (Pákistán) a Minerva Bernardino (Dominikánská republika).
  • Všeobecná deklarace ve filmu, literatuře a výtvarném umění.
  • Světový rekord: nejpřekládanější dokument – 298 jazyků v roce 2000, 370 (2010), dnes víc než 500.
  • Lidská práva 21. století: právo na práci a výběr zaměstnavatele, právo na soukromí, právo na sociální zabezpečení, práva starších lidí (seniorů), svoboda pohybu.

Rovněž u příležitosti 70. výročí deklarace pořádají Informační centrum OSN v Praze a Úřad veřejné ochránkyně práv výstavu„Budoucnost je (n)(v)aše“. Prezentuje články deklarace tak, jak je vytvořil před 40 lety brazilský výtvarník Otávio Roth. Zahájena bude v Den lidských práv v Úřadu veřejné ochránkyně práv v Brně. Bude volně přístupná od 10. prosince 2018 do 4. ledna 2019. Pak bude putovat po českých školách.

Výročí deklarace reflektuje i konference „Změny klimatu a naše práva“, kterou v Brně 10. prosince od 18 hod. pořádá Centrum pro lidská práva pod záštitou ombudsmanky Anny Šabatové a Informačního centra OSN v Praze.

Videa k výročí deklarace se známými osobnostmi
Kontakt: Michal Broža, 724 020 611, [email protected]


Pracovní příležitost: Public Information Assistant (G5)

17.12.2018 



Organizace spojených národů vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Public Information Assistant (G5) v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

UNIC je součástí Odboru poskytování informací veřejnosti (DPI) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Jedná se o plný pracovní úvazek na dobu určitou (12 měsíců) s možností prodloužení. Předpokládaný termín nástupu je březen 2019.

Místo výkonu práce: Praha, Česká republika
Termín podání žádosti: 17. února 2019

Více informací o pozici, náplni práce a způsobu podání žádosti.

Kandidáti připraví svou žádost (Personal History Form, PHP) v systému Inspira, kterou po vyplnění stáhnou a odešlou emailem na [email protected]Společně s PHP je nutné vyplnit a odeslat UNIC Employment Application Checklist a scan požadovaného diplomu.

Postupujte podle instrukcí. Žádosti odeslané poštou, nebo osobně předané v UNIC nebudou zohledněny.


Výstava k 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv k zapůjčení

18.12.2018 



Výstava „Budoucnost je (n)(v)aše“, kterou připravilo Informační centrum OSN v Praze, prezentuje články Všeobecné deklarace lidských práv tak, jak je pro Organizaci spojených národů před 40 lety ztvárnil brazilský výtvarník Otávio Roth. Všeobecná deklarace lidských práv je jedním ze zásadních milníků historie lidstva. Vznikala v době, kdy měl svět v živé paměti hrůzy 2. světové války a hledal se způsob, jak zabránit jejich opakování. Přijata byla před 70 lety, 10. prosince 1948 v Paříži, a stala se prvním mezinárodním uznáním svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu.

Premiéru měla výstava 10. prosince 2018 v Úřadu ombudsmanky v Brně, kde bude veřejnosti přístupná do 4. ledna 2019. Poté je určena k putování po školách, knihovnách, muzeích a dalších institucích v České republice.

Součástí výstavy je i videonahrávka z Českého rozhlasu Vltava, na které Ester Geislerová, Miroslav Krobot, Monika Načeva, Jiří Hošek, Simona Babčáková, Olga Sommerová, Jiří Fajt, Jáchym Topol, Tomáš Zima a další osobnosti čtou jednotlivé články deklarace. Program moderoval šéfredaktor ČRo Vltava Petr Fischer a za účasti studentů z pražského Gymnázia Evolution Jižní Město proběhla i diskuse o vztahu každého z třiceti článků deklarace k naší současnosti. Koncept akce v nahrávacím studiu Českého rozhlasu připravil a režie se ujal Jiří Honzírek. Iniciátorem akce bylo Informační centrum OSN v Praze, zastupující kancelář OSN pro ČR. Partnery byly ČRo Vltava, Knihovna Václava Havla a Amnesty International.

Nahrávku lze využít i jako inspiraci pro podobný program ve školách.

Parametry výstavy 

  • 33 kapa desek 52 x 74 cm (A2), celková hmotnost 13 kg (text česky a anglicky)
  • 33 malířských stojanů 60 x 178 cm, hmotnost jednoho stojanu cca 3,5 kg (celkem cca 115 kg)
  • 1 roll-up banner,  200 x 90 cm, hmotnost 3,5 kg

Jak je možné výstavu získat? 

Obraťte se na Annu Dumont e-mailem [email protected], nebo telefonicky 724 020 612. Pošlete vyplněný formulář. Doba výpůjčky je 20-30 dnů.


António Guterres: Migrace, která působí ve prospěch všech

18.12.2018 



Migrace je silným motorem hospodářského růstu, dynamiky a porozumění. Umožňuje milionům lidí hledat nové příležitosti, které jsou prospěšné jak společnostem v zemích původu i v zemích cílových.

Pokud je ale migrace špatně regulovaná, může přispívat k rozdělení společností, vystavovat lidi zneužívání a vykořisťování a podkopávat víru v právní stát.

Na začátku měsíce udělal svět významný krok přijetím Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci.

Většinová podpora kompaktu ze strany států OSN nám pomůže řešit důležité výzvy a zároveň umožní využívat přínosů migrace.

Kompakt je zaměřen na lidi a stojí na principu lidských práv.

Ukazuje cestu k více příležitostem k legální migraci a k tvrdším opatřením k potlačování obchodování s lidmi.

Mezinárodní den migrantů je příležitostí vydat se cestou, kterou globální kompakt nabízí: cestou, kde migrace působí ve prospěch všech.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni migrantů (18. prosince)

Foto: IOM





2017


António Guterres: Novoroční mírový apel nového generálního tajemníka OSN

1.1.2017 



První den ve funkci generálního tajemníka OSN mám na srdci jednu zásadní otázku. Jak můžeme pomoci milionům lidí zasaženým konflikty a vystaveným nezměrnému utrpení ve válkách, jejichž konec je v nedohlednu?

Civilní obyvatelstvo je drceno násilím. Ženy, děti i muži jsou zabíjeni a zraňováni, vyháněni ze svých domovů, připravováni o veškerý majetek a prostředky k živobytí. Terčem útoků se stávají dokonce i nemocnice a humanitární konvoje.

V těchto válkách není vítězů a poraženými jsou všichni. Vynakládány jsou biliony dolarů, ale vedou jen k destrukci společností i ekonomik a přiživují nedůvěru a strach, které mohou přetrvat po generace. Dochází k destabilizaci celých regionů a nová hrozba globálního terorismu zasahuje nás všechny.

Dnes, na Nový rok, vás všechny vyzývám, abyste se ke mně připojili ke společnému novoročnímu předsevzetí: dejme míru přednost před vším ostatním! Učiňme rok 2017 rokem, během něhož my všichni – občané, vlády, lídři – budeme usilovat o překonání neshod.

Od solidarity a soucitu v každodenním životě k dialogu a respektu při řešení politických rozporů…. Od příměří na bitevních polích ke kompromisům u jednacích stolů pro dosažení politických řešení…

Mír musí být naším cílem i rádcem.

Vše, o co jako lidstvo usilujeme – důstojnost a naděje, pokrok a prosperita – závisí na míru. Mír však závisí na nás!

Apeluji na vás všechny, abyste se společně se mnou stavěli za mír. Dnes i každý další den. Ať se rok 2017 stane rokem pro mír.

Děkuji Vám.

António Guterres, 9. generální tajemník OSN (životopis)


Mezinárodní den památky obětí holokaustu 2017: Vzděláváním k lepší budoucnosti

26.1.2017 



Poselství generálního tajemníka OSN

27. ledna 2017

Dnes si připomínáme oběti holokaustu – nezměrné tragédie v historii lidstva.

Svět nesmí zapomenout, že holokaust byl pokusem o systematické vyhlazení židovského národa a mnoha dalších lidí.

Bylo by nebezpečným omylem domnívat se, že holokaust byl pouze důsledkem šílenství skupiny nacistických zločinců. Je tomu právě naopak: holokaust byl vyvrcholením tisíciletí nenávisti, pronásledování a diskriminace Židů, jež nazýváme antisemitismem.

Je tragické a v rozporu s naším odhodláním, že myšlenkám antisemitismu se stále daří. A stejně take se k našemu hlubokému znepokojení daří extremismu, xenofobii, rasismu a protimuslimským náladám. Iracionalita a netolerance se vrátily.

To vše je v naprostém protikladu k univerzálním hodnotám vtěleným do Charty OSN a Všeobecné deklarace lidských práv.

Nikdy nesmíme mlčet nebo být lhostejní, když jiní lidé trpí. Musíme za všech okolností chránit slabé a jejich trýznitele pohnat k odpovědnosti.

Jak téma letošní připomínky holoacustu zdůrazňuje – lepší budoucnost závisí na vzdělání.

Po hrůzách 20. století by v tom jedenadvacátém nemělo být místo pro netoleranci. Ubezpečuji vás, že jako generální tajemník OSN budu stát v čele boje proti antisemitismu a všem dalším formám nenávisti.

Vytvořme společně budoucnost založenou na důstojnosti a rovnosti pro všechny a uctěme tak památku obětí holokaustu, na které nikdy nenecháme zapomenout.


Generální tajemník Guterres: Ochrana státních hranic nemůže být založena na diskriminaci

1.2.2017 



Generální tajemník OSN António Guterres vydal včera následující prohlášení. Vzniklo bezprostředně po návratu z Etiopie, která je největší hostitelskou zemí pro uprchlíky v Africe. Už desítky let nechává tato země své hranice otevřené pro desítky tisíc uprchlíků ze sousedních zemí, často za dramatických bezpečnostních podmínek.

„Státy mají právo a dokonce povinnost zodpovědně spravovat své hranice a bránit infiltraci příslušníků teroristických organizací. Nemůže to ale být důvodem k jakékoli formě diskriminace založené na náboženství, etnické příslušnosti či národnosti, protože

  • to je v rozporu se základními principy a hodnotami, na nichž současné společnosti stojí;
  • vede to k šíření strachu a hněvu, jež napomáhají propagandě právě těch teroristických organizací, proti nimž všichni chceme bojovat;
  • opatření učiněná „naslepo“ bez spolehlivých zpravodajských informací jsou zpravidla neefektivní a hrozí, že je současný sofistikovaný globální terorismus snadno obejde.

Velmi mě také znepokojují rozhodnutí, která na různých místech světa podrývají integritu mezinárodního systému ochrany uprchlíků. Běženci prchající před konflikty a pronásledováním narážejí na stále více uzavřených hranic a stále omezenější dostupnost ochrany, kterou potřebují a mají na ni nárok v souladu s mezinárodním právem o uprchlících.“

New York, 31. ledna 2017


Kdo je vaše oblíbená vědkyně?

7.2.2017 



Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Za posledních 15 let došlo ve světě k výraznému posunu v zapojování žen a dívek do vědy. Přesto je jejich plné uplatnění ve vědě zatím nedostatečné. Podle nedávné studie provedené ve 14 státech je pravděpodobnost, že studentka získá titul bakalářky 18 %, titul magistry 8 % a doktorský vědecký titul pouhá 2 %. U chlapců je to 37 %, 18 %, resp. 6 %.

S cílem dosáhnout plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2015 rozhodnutí (A/RES/70/212) o vyhlášení 11. února Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě.

“Je nutné zvýšit povědomí o práci vědkyň v širokém spektru vědeckých oborů. Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy,“ říká u příležitosti letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě generální ředitelka UNECSO Irina Bokova.

#mojeoblíbenávědkyně

Na podporu uplatnění žen ve vědě můžete podpsat manifest (má již víc než 90 tisíc signatářů ze všech kontinentů). Zapojit se můžete také do on-line kampaně #mojeoblíbenávědkyně, kterou připravil Sociologický ústav Akademie věd ČR s podporou Informačního centra OSN v Praze. Vyfoťte se se jménem své oblíbené vědkyně – vědkyně kterou buď osobně znáte nebo si jí vážíte, respektujete jí – a umístěte fotografii na facebookový profil “Moje oblíbená vědkyně” s krátkým vysvětlením proč jste zvolili právě tuto osobnost. Namísto fotografie můžete natočit i video s krátkým vzkazem. Fotografii nebo video pak můžete šířit i na vlastních sociálních sítích, na Facebooku i na Twitteru s hashtagem #mojeoblíbenávědkyně.


Mezinárodní den žen 2017: planeta 50-50 do roku 2030

6.3.2017 



Tématem letošního Mezinárodního dne žen jsou „Ženy v měnícím se světě práce: planeta 50-50 do roku 2030“. Svět práce se mění a pro ženy to má významné důsledky. V roce 2015 přijali vrcholní představitelé států světa tzv. Cíle udržitelného rozvoje a genderová rovnost a posílení postavení žen a dívek se staly jádrem agendy udržitelného rozvoje.

Čtěte: prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni žen.

Dosažení cílů – což mimo jiné znamená skoncovat s extrémní chudobou, podpořit inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, snížit nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi a docílit genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek – závisí na plném využití potenciálu žen a dívek v zaměstnání.

Jedním z klíčových opatření pro zlepšení ekonomického postavení žen v měnícím se světě práce je vyrovnání platových rozdílů mezi muži a ženami, které v globálním měřítku dosahují 24 procent. Dále je nutné docenit význam neplacené práce v péči o domácnost; věnovat pozornost genderovému deficitu v ošetřovatelské péči; nedostatečnému zastoupení žen ve vedoucích pozicích, v podnikání i v přístupu k sociální ochraně; vytvářet gender zohledňující ekonomické politiky pro vytváření pracovních míst, snižování chudoby a dosahování udžitelného a inkluzivního růstu.

Důležité body Agendy 2030:

  • Do roku 2030 zajistit všem dívkám i chlapcům možnost ukončit bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní vzdělání.
  • Do roku 2030 zajistit všem dívkám a chlapcům možnost kvalitního vývoje v raném dětství a přístup k předškolnímu vzdělávání, aby byli připraveni na základní vzdělávání.
  • Skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek všude ve světě.
  • Odstranit všechny formy násilí na ženách a dívkách ve veřejném životě i v soukromí.
  • Odstranit všechny škodlivé praktiky, jako jsou dětské, předčasné a nucené sňatky a ženská obřízka.

Aby bylo možné ženám garantovat jejich práva, je zapotřebí zásadních legislativních změn. Do roku 2014 zakotvilo rovná práva mužů a žen do své ústavy 143 států, 52 dalších států tak ale dosud neučinilo. V mnoha zemích je genderová diskriminace stále nedílnou součástí právních i společenských norem.

Ostrá genderová nerovnost se stále projevuje v oblastech ekonomiky a politiky. Během posledních několika desetiletí sice došlo k určitému pokroku, ale v globálním průměru ženy stále vydělávají o 24 % méně než muži. Podle dat z roku 2015 bylo v národních parlamentech pouze 22 procent žen, což je jen pomalý nárůst z 11,3 % v roce 1995.

Násilí na ženách je stále pandemií zasahující všechny země, a to i ty, které v jiných oblastech dosáhly solidního pokroku. V celosvětovém měřítku zažilo 35 % žen fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo jiné osoby.

Ženy mají právo na rovnost ve všech oblastech. Je třeba ji zakotvit do právních systémů a podpořit v právní praxi, a to včetně iniciativních opatření, jako jsou kvóty. Vzhledem k tomu, že genderová rovnost souvisí se všemi oblastmi života, je zapotřebí usilovat o odstranění příčin genderové diskrimnace všude, kde se objeví.


Práva žen: Zlepšení, ale stále dlouhá cesta

7.3.2017 



Generální tajemník OSN António Guterres vydal v souvislosti se zítřejším Mezinárodním dnem žen následující prohlášení:

Ženská práva jsou lidská práva. Avšak v dnešní neklidné době, kdy se svět stává více nepředvídatelným a chaotickým, jsou práva žen a dívek omezována a přehodnocována. Posilování jejich postavení je tedy jediným způsobem, jak jejich práva chránit a umožnit jim uplatnit v plné míře svůj potenciál.

Historická nerovnováha mocenských vztahů mezi muži a ženami, zhoršovaná narůstajícími nerovnostmi v rámci států i mezi nimi, vede k větší diskriminaci žen a dívek. Tradice, kulturní hodnoty a náboženství jsou po celém světě zneužívány k oklešťování ženských práv, upevňování sexismu a k uplatňování nenávistných postojů vůči ženám.

Zákonná práva žen, která nikdy a na žádném kontinentě nebyla rovná právům mužů, jsou podkopávána. Zpochybňována a podrývána jsou jejich práva ohledně vlastního těla. Ženy se běžně stávají terčem zastrašování či obtěžování v kyberprostoru i reálném životě. Nejhoršími případy jsou ideologie extremistů a teroristů postavené na podrobování žen a dívek, na sexuálním a genderově podmíněném násilí, nucených sňatcích a virtuálním zotročování.

Musíme to změnit

I přes určitá zlepšení působí ve vedoucích pozicích stále převážně muži a ekonomické rozdíly mezi ženami a muži se prohlubují v důsledku zastaralých postojů a mužského šovinismu. Tento stav musíme změnit. Musíme podpořit ženy na všech úrovních a umožnit, aby jejich hlas bylo slyšet a aby získaly kontrolu nad svými životy i nad budoucností světa.

Popírání práv žen a dívek není jen samo o sobě špatné. Má také vážný společenský a ekonomický dopad, který omezuje nás všechny. Genderová rovnost má transformativní účinek, který je nezbytný pro plnou funkčnost společností i ekonomik.

Umožnit ženám přístup ke vzdělání a zdravotní péči přináší i jejich rodinám a komunitám prospěch, který přesahuje do dalších generací. Jeden rok školní docházky navíc může znamenat až 25% zvýšení budoucího příjmu dívek.

Příležitosti i ekonomický růst

Plné zapojení žen na trhu práce generuje příležitosti i růst. Překlenutí genderové propasti v oblasti zaměstnanosti by mohlo do roku 2025 znamenat nárůst celosvětového HDP o 12 bilionů dolarů. Zvýšení poměru žen ve veřejnoprávních institucích povede k posílení jejich reprezentativnosti, inovativnosti, zlepší se jejich rozhodovací procesy a přinese to celospolečenský prospěch.

Genderová rovnost je důležitým prvkem Agendy 2030 udržitelného rozvoje – globálního plánu na řešení aktuálních výzev, který schválili nejvyšší představitelé států a vlád. Cíl 5 je věnován genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek, a tento cíl je zásadní pro dosažení všech 17 Cílů udržitelného rozvoje.

Jsem odhodlán rozšířit účast žen na práci OSN v oblasti míru a bezpečnosti. Vyjednavačky zvyšují šance na dosažení udržitelného míru a příslušnice mírových sil snižují možnost sexuálního vykořisťování a zneužívání.

V rámci OSN předkládám jasný plán na dosažení genderové rovnosti v celém systému, aby organizace skutečně reprezentovala lidi, kterým slouží. Dřívějších cílů nebylo zcela dosaženo. Proto teď musíme od ambicí přistoupit k akci.

Zavažme se u příležitosti Mezinárodního dne žen, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom překonali zakořeněné předsudky, podpořili angažovanost a aktivismus a prosazovali genderovou rovnost i posílení postavení žen.


V Praze se koná mezinárodní konference k úmluvám OSN o mezinárodní koupi zboží

20.3.2017 



V pátek 24. března 2017 se v Praze koná velká mezinárodní konference, kterou společně organizují Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO) a Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL).

Odborná akce proběhne v prostorách Právnické fakulty Univerzity Karlovy u příležitosti stažení výhrady České republiky k Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (CISG) a výhrady k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží. Cílem konference je seznámit odbornou i laickou veřejnost s těmito významnými úmluvami OSN a otevřít diskusi o jejich aplikaci a jednotné interpretaci.

Konference je určena především soudcům, pracovníkům společností zapojených do mezinárodního obchodu, právníkům, akademikům, zástupcům státní správy a studentům práv. Bude probíhat v angličtině a vystoupí na ní řada významných odborníků, např. profesor Ulrich Schroeter z Univerzity v Basileji nebo dr. Francesco Cortesi, soudce Nejvyššího soudu Itálie.

Více informací a PROGRAM konference najdete na stránkách MPO.

Česká republika je stranou Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a Úmluvy o promlčení při mezinárodní koupi zboží od 1. ledna 1993. K těmto dvěma důležitým úmluvám UNCITRAL dosud přistoupilo 85, resp. 30 států.

Smyslem úmluvy CISG je vytvořit moderní, jednotný a spravedlivý systém pro uzavírání smluv o mezinárodní koupi zboží. CISG významným způsobem přispívá k nastolení jistoty v obchodních transakcích a ke snížení transakčních nákladů.

CISG je považována za jednu z hlavních úmluv mezinárodního obchodního práva a je žádoucí, aby došla univerzálního přijetí. Pečlivě dbá na nastolení rovnováhy mezi zájmy kupujících a prodávajících a podnítila reformy smluvního práva na úrovni států. Přijetím CISG vznikla moderní, jednotná legislativa pro mezinárodní koupi zboží, platná pro každý případ uzavírání smluv o koupi zboží mezi subjekty s místem podnikání ve smluvních státech.

Pro smluvní státy nemá přistoupení k CISG žádné finanční dopady. Na národní úrovni nevyžaduje její uplatňování žádnou specializovanou instituci a nevyplývá z ní povinnost předkládat zprávy.

Úmluva o promlčení stanoví jednotná pravidla platná pro období, během něhož jedna smluvní strana smlouvy o mezinárodní koupi zboží musí zahájit právní kroky proti druhé s cílem uplatnit nárok vyplývající ze smlouvy nebo vztahující se k jejímu porušení, ukončení nebo platnosti. Dodává tak jasnost a předvídatelnost pro rozhodování o nároku.

CISG ani Úmluva o promlčení nemají žádný vliv na čistě domácí obchodní smlouvy, které se řídí národní legislativou. Obě tyto úmluvy umožňují státům deponovat výhrady. Učinilo tak Československo, když je přijalo, a výhradu potvrdily i Česká a Slovenská republika jako nástupnické státy. Týká se toho, že se úmluvy nevztahují na případy, které se řídí mezinárodním právem soukromým.

Sekretariát UNCITRAL v souladu s mezinárodními doporučeními požádal státy, které deponovaly výhrady k těmto dvěma úmluvám, aby je přehodnotily a zvážily jejich stažení v případě, že již nejsou v souladu se současným právním a ekonomickým systémem země. Stažení výhrad zvyšuje jednotnost při uplatňování těchto úmluv.

Několik výhrad již bylo staženo. Čína, Maďarsko, Lotyšsko a Litva tak učinily v případě, který se týkal povinného využívání písemných smluv pro mezinárodní prodej zboží.

Česko je prvním státem, který zvažuje stažení výhrady týkající se rozsahu aplikovatelnosti těchto dvou úmluv.Obchodníkům v Česku to přinese větší předvídatelnost kontraktů na dovoz a vývoz zboží. Umožní jim to lepší dohled na plnění smluv a snadnější řešení možných sporů.

Z právního hlediska zvýší stažení výhrady právní předvídatelnost a přispěje k lepší integraci Česka do světové ekonomiky. Z ekonomického pohledu dojde ke snížení transakčních nákladů, což může přispět k nižším cenám dováženého zboží a k vyšší konkurenceschopnosti exportovaných výrobků.

Co je Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL)

UNCITRAL má status hlavního právního orgánu OSN v oblasti mezinárodního obchodního práva. Jako právní instituce s univerzálním členstvím, která se už 40 let specializuje na reformu obchodního práva na celosvětové úrovni, má UNCITRAL za úkol modernizovat a harmonizovat pravidla mezinárodního obchodu.

Obchod přináší rychlejší růst, vyšší životní úroveň a nové příležitosti. S cílem rozšířit tyto příležitosti v celosvětovém měřítku pracuje UNCITRAL na formulaci moderních, spravedlivých a harmonizovaých pravidel pro obchodní transakce. Patří k nim:

  • Úmluvy, vzory zákonů a pravidel, které jsou celosvětově akceptovatelné
  • Právní a legislativní směrnice a doporučení, které mají zřejmý praktický dopad
  • Aktualizované informace o precedenčním právu a ustanovení jednotného obchodního zákoníku
  • Technická pomoc při reformách právních systémů
  • Regionální a národní semiáře o jednotném obchodním právu

Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (Vídeň, 1980) (CISG)
Datum přijetí: 11. dubna 1980
Platná od: 1. ledna 1988

Úmluva o promlčení při mezinárodní koupi zboží (New York, 1974 – Vídeň, 1980)
Datum přijetí: 14. července 1974
Datum přijetí dodatečného protokolu: 11. dubna 1980
Platná od: 1. dubna 1988

Kontakty:
Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v České republice, [email protected], tel. 724 020 611
Timothy Lemay, Principal Legal Officer, UNCITRAL Secretariat, [email protected], tel. +43 1 26060 4060

Další informace a program konference na stránkách MPO


20 milionů lidí ohroženo hladomorem

4.4.2017 



Více než 20 milionů lidí v Nigérii, Jižním Súdánu, Somálsku a Jemenu ohrožuje akutní hladomor nebo se tak stane v nadcházejících šesti měsících. Agentury OSN a humanitární organizace jsou připraveny zvýšit dodávky humanitární pomoci, je však nezbytné okamžitě získat potřebné finanční zdroje a přístup do postižených oblastí. Více (infografika)

  • 20 MILIONŮ LIDÍ POTŘEBUJE OKAMŽITOU POTRAVINOVOU POMOC
  • 1,4 MILIONU DĚTÍ TRPÍ KRITICKOU AKUTNÍ PODVÝŽIVOU
  • BEZPROSTŘEDNĚ JE POTŘEBA 4,4 MILIARDY DOLARŮ (KE 14. BŘEZNU)
  • ZATÍM BYLO POSKYTNUTO  0,4 MILIARDY DOLARŮ

Nigérie (kritická situace)

Vysoké riziko hladomoru přetrvává na severovýchodě země. Některé oblasti jsou pro humanitární pracovníky stále nepřístupné a jejich obyvatelé tak zůstávají ohroženi na životě.

Jemen (kritická situace)

Jemen čelí celosvětově největší potravinové krizi. Dodávky život zachraňující pomoci musí pokračovat a je třeba je zvýšit, protože velká část populace je na pokraji hladomoru.

Jižní Súdán (hladomor)

Hladomorem trpí přibližně 100 tisíc lidí, 1 milion je jím bezprostředně ohrožen. Dodávky pomoci komplikuje obtížná dostupnost a nestabilní situace.

Somálsko (krizová situace)

Vlivem opakovaných období silného sucha je Somálsko i nadále ohroženo hladomorem, zejména v pasteveckých a zemědělských oblastech Bay a Bakool a v oblasti severních vnitrozemských pastvin.

Budou-li k dispozici potřebné finanční zdroje a zajištěn přístup do postižených oblastí, lze zabránit rozsáhlé humanitární katastrofě. Musíme však jednat rychle a nečekat, dokud nebude příliš pozdě, uvádí se ve zprávě zveřejněné Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

HLAVNÍ PŘÍČINY potravinové krize jsou v každé zemi jiné

Jemen

Do Jemenu se dováží více než 90 procent základních potravin. Omezení dovozu a poškození přístavů leteckými údery vedly k vážnému narušení dovozu potravin, paliva a léčiv.

Nigérie

Potravinovou krizi zapříčinily vnitřní vysídlování, rozvrácení trhu i možností obživy, změna klimatu a nedostatečné veřejné služby.

Jižní Súdán

Konflikt vyhnal z domovů přes čtvrtinu obyvatelstva, ohrozil sklizně a zničil stáda dobytka. Zároveň zkomplikoval přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. Dostupnost potravin ovlivnilo také kolabující hospodářství a obrovský nárůst cen základních potravin.

Somálsko

Opakovaná období silného sucha způsobila neúrodu, rozsáhlé úhyny dobytka, spotřebování zásob a masivní vnitřní vysídlování. Pokračující konflikt a omezený přístup humanitárních pracovníků jsou dalšími příčinami potravinové krize.

Foto: UNHCR/Riccardo Gangale
Přehled vydal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA)


Oceán. Týká se každého z nás, bez ohledu na místo bydliště

11.4.2017 



Florencia Soto Nino

První globální konference OSN o oceánu proběhne v sídle OSN v New Yorku od 5. do 9. června 2017. Je to poprvé, kdy se členské státy sejdou na konferenci zaměřené výhradně na téma ochrany a udržitelného zacházení s oceánem. Věnuji se tomuto tématu už dlouhou dobu a to mi umožnilo uvědomit si, jak moc považujeme oceán za něco samozřejmého a jak moc musíme  (vlády, podniky i běžní občané) udělat na jeho ochranu. A tady jsou důvody:

  1. Oceán má vliv na nás všechny, dokonce i když nežijeme u moře

40 procent světového obyvatelstva žije do vzdálenosti 100 kilometrů od oceánského pobřeží, avšak i když nemáte oceán na dosah, stále má vliv na vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Současně s tím slouží oceán jako rozsáhlá superdálnice pro světový obchod a komunikaci a jako zdroj minerálů, které se používají v domácnostech i průmyslu.

  1. Mořský fytoplankton produkuje víc než 50 procent kyslíku na Zemi

Na těchto drobných stvořeních závisí polovina vzduchu, který dýcháme. Není to samo o sobě dost na to, abychom měli zájem udržovat oceán čistý a zdavý?

  1. Oceán je hnací silou mnoha ekonomik, jejich zdroje však vysychají
  • Rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst.
  • Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 procent mezinárodního obchodu.
  • Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně, což je přibližně 5 procent světového HDP.
  • Zhruba 50 procent všech turistů ve světě cestuje do přímořských oblastí. V některých rozvojových zemích, zejména v malých ostrovních státech, vytváří cestovní ruch přes 25 procent HDP.
  1. Velmi rádi jíme ryby, ale mořské produkty si sami kontaminujeme

Ryby jsou jedním z nedjůležitějších zdojů živočišných bílkovin. Tvoří přibližně 17 procent celosvětové konzumace bílkovin. Znečišťováním moří se však mořské produkty, které jíme, kontaminují. Spotřebujeme také více ryb než kolik tvoří jejich přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 procent zcela vylovené nebo vyčerpané.

  1. Máme problém s plasty, kterými je ocenán doslova zanesený
  • Každý rok se do oceánu dostane přes 8 milionů tun plastů. To je takové množství, jako kdyby se do oceánu každou minutu vyklopil nákladní vůz plný plastového odpadu.
  • Až 51 bilionů mikročástic plastů – to je 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje naše moře a vážně ohrožuje mořský život.
  • Budeme-li plastové předměty, jako jsou lahve, sáčky nebo kelímky, vyhazovat po jediném použití stejným tempem jako dosud, bude v oceánu do roku 2050 více plastů než ryb.
  1. Změna klimatu ovlivňuje oceán

V letech 1971 až 2010 absorboval oceán přibližně 93 procent nadbytečného tepla nashromážděného ve vzduchu, v moři, v půdě a rozpuštěném polárním ledu. To mělo za následek zrychlené stoupání hladiny moří. Když hladina moří stoupne, řadu obyvatel přímořských oblastí postihnou eroze, záplavy, kontaminace zásob pitné vody a plodin, a mimo jiné přijdou také o hnízdicí pláže.

  1. Oceán nám pomáhá se změnou klimatu bojovat

Oceán absorboval 30 procent oxidu uhličitého, který se vlivem lidské činnosti dostal do atmosféry. To nás však něco stálo. Tato absorpce má významný vliv na chemické procesy v mořské vodě, která se stává kyselejší a to má hrozivé důsledky pro mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování moří velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 procent, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 procent a do roku 2050 na 100 procent.

  1. Neměli bychom to vzdávat, protože máme k dispozici řešení, která mohou oceán zachránit

Ačkoliv může stav oceánu vypadat hrozivě, musíme se zaměřit na existující řešení mnoha problémů, kterým čelí. Od podpory udržitelného rybolovu po snižování emisí CO2 a zavádění efektivnějších systémů nakládání s odpadem.

  1. Je v zájmu vlád, aby chránily své zdroje

Zdravý oceán znamená udržitelnou budoucnost občanů a státy si to uvědomují. 193 zemí přijalo v roce 2015 Cíle udržitelného rozvoje. Mnohé z nich s oceánem souvisí, avšak jeden specifický cíl je zaměřen konkrétně na jeho ochranu. Na konferenci o oceánu budou země diskutovat o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.

  1. I my – občané – můžeme udělat mnoho

Dobrá zpráva je, že na to, abychom mohli pro oceán něco udělat, nemusíme u něj žít. Několik změn v našem každodenním životě může mít na oceán velký vliv.

  • Velká část odpadu, který vyprodukujeme, skončí v oceánu. Uvědomte si to a snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.
  • Používejte znovu použitelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům. Podniky by měly nabízet znovu použitelné nádoby a přestat používat plastová brčka.
  • Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky a začnětě si nosit své vlastní tašky pro opakované použití.
  • Pokud žijete v pobřežní oblasti, staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.
  • Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.

Autorka je původem z Mexico City, v současné době pracuje v ústředí OSN v New Yorku


Ceny SDGs poprvé v Česku

12.4.2017 



Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) mění svět k lepšímu. Svými aktivitami v oblasti udržitelnosti přispívají všichni – vlády, firmy, neziskové organizace i jednotlivci. Pomozte nám ocenit ty, kteří rozjeli skvělé projekty na podporu SDGs v Česku. Nominujte svou organizaci. Hlasujte pro zajímavé projekty. I Vy můžete pomoci inspirovat své okolí, aby začlenilo SDGs do firemních strategií a každodenních životů.

Nominace do 16. 4. 2017
Hlasování od 24. 4. 2017
Vyhlašování cen 27. 5. 2017

Zjistěte více a nominujte projekt, kterému věříte.

Cíle udržitelného rozvoje OSN pro období 2015-2030 přijaly všechny státy světa pro společnou prosperitu, mír a zdravé životní prostředí. Na jejich přípravě se nepodílely jen vlády, ale i občané, nevládní organizace, firmy a odborníci ze všech kontinentů. Jsme první generací, která může úplně odstranit extrémní chudobu a hlad na celé Zemi, a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování. Udržitelným rozvojem se rozumí, že se zlepšují životní podmínky lidí a zároveň zůstává zachována rozmanitost a přirozené funkce přírody. Znamená to efektivně spolupracovat, více myslet na druhé a vážit si životního prostředí. Jestli se vydáme na cestu udržitelnosti bude záležet nejen na politicích, ale i na každém z nás.

Projekt Ceny SDGs v Česku společně organizují Úřad vlády České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Asociace společenské odpovědnosti, Česká rozvojová agentura a Informační centrum OSN v Praze.


Proč potřebujeme konferenci o oceánu a proč bychom se o téma měli zajímat?

3.5.2017 



Ve dnech 5. až 9. června 2017 se v sídle OSN v New Yorku koná první globální konference o oceánu. Připravili jsme pro vás stručný přehled základních otázek a odpovědí týkajících se letošní největší akce, kterou Organizace spojených národů na mezivládní úrovni organizuje.

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu. Významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod, jsou přímo závislé na zdraví oceánů. A oceány jsou i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodávají nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme hrát významnou roli při zajištění jejich zdraví a udržitelnosti. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. To ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil.

Konference o oceánu je historicky první velkou konferencí OSN na toto téma a představuje významnou příležitost přijmout zásadní opatření k odvrácení nevratného poškození oceánů a moří.

1. Proč je ochrana oceánů ve světě ohrožovaném konflikty, terorismem a ekonomickou stagnací tak naléhavá?

Činnost lidí má na oceány značný dopad. Ovlivňuje vše od životaschopnosti mořského prostředí až po kvalitu a teplotu vody, zdraví ekosystému a dostupnost mořských plodů, které jsou hlavním zdrojem bílkovin pro značnou část populace. Problémy oceánů se tak stávají i problémem nás, lidí. Naše zdraví, prosperita i stabilní klima závisí na zdravém oceánu.

2. Proč je to Konference o oceánu? Není oceánů pět? 

Existuje pouze jeden světový oceán, obrovská vodní plocha, která pokrývá víc než 70 % Země. Voda proudí a mísí se po celém světě. Znečištění na jednom místě se tak může projevit kdekoli jinde. Oceány, které označujeme jako Severní ledový, Tichý, Atlantský, Indický a Jižní oceán bychom měli spíše nazývat oceánskými regiony. A ty dále můžeme rozdělit do mnoha podoblastí, tedy moří.Několik konferencí o oceánech se již konalo. Čím je tato tak důležitá?

Zvýšil se zájem problémy moří a oceánů řešit. Teď je ta správná chvíle podniknout praktické kroky a tato konference je vůbec prvním setkáním států pod záštitou OSN pro dosažení jednoho z cílů udržitelného rozvoje (SDG 14), který se týká globální ochrany oceánů v letech 2015-2030. OSN tak vnáší do tématu globální rozměr

3. Čeho má konference dosáhnout?

Jde o první krok k zastavení poškozování oceánů. Na konferenci se sejdou téměř všichni, kdo mají zájem na jejich záchraně, včetně vlád států, OSN a jiných mezivládních organizací. Zastoupeny budou také mezinárodní finanční instituce, nevládní organizace, akademické instituce, vědecká obec isoukromý sektor. Konference je určena ke zvýšení povědomí o situaci oceánů i k hladání řešení.

4. Očekávají se konkrétní výsledky nebo dohody?

Očekávají se tři hlavní výsledky. 1. Členské státy OSN mají konsensuálně schválit tzv. Výzvu k akci. Bude to stručné a konkrétní prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu.

Konference se ale nezabývá jen tím, co mohou udělat vlády. Jde také o to, jak může k ochraně oceánů přispět každý z nás.Během přípravného zasedání v únoru 2017 zahájila OSN proces online registrace dobrovolných závazků pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, který se týká ochrany oceánů a moří. Tyto závazky jsou iniciativou jednotlivců nebo skupin (vlády, organizace OSN, finanční instituce, občanské společnosti, akademických a výzkumných institucí a soukromého sektoru). Přehled těchto iniciativ bude součástí závěrečné zprávy konference.

Do zprávy z konference budou zahrnuty i výsledky partnerských dialogů. Jejich cílem bude posilování spolupráce a uplatňování existujících úspěšných iniciativ.

5. Ve kterých oblastech je nutné dosáhnout výrazného zlepšení?

Řadu konkrétních kroků lze podniknout už teď. Třeba tím, že budeme předcházet znečištění moří a odstraňovat jeho následky – například narůstající ostrovy plastového odpadu, které plují v oceánu.To znamená, že je potřeba významně redukovat odpad z pevniny, který tvoří 80 % odpadu v oceánech. Mělo by také dojít ke snížení odpadu ze zemědělské produkce, který také často končí v oceánu.

Je nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Musíme podniknout kroky k udržitelnému využívání a ochraně mořských a pobřežních ekosystémů. Nezbytná je implementace Pařížské dohody o ochraně klimatu: tzn. výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech a přijmout opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří. Více

6. Jaký dopad má změna klimatu na oceány?

Vlivem změny klimatu stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například na korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na změny migračních pohybů mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou). Oceány navíc pohlcují stále větší množství CO2, což vede k jejich okyselování. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a vápnitého planktonu, tedy základu velké části mořského potravinového řetězce.

7. Jak moc jsou oceány znečištěné?

Každý rok skončí v oceánu více než 8 milonů tun plastu.Škody, které tím vznikají na ekonomice i ekosystémech dosahují nejméně 8 miliard amerických dolarů. Podle odhadů zabije plastový odpad ročně 1 milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v našem ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů.

Musíme začít konat hned, a to pomocí dobrých politik, recyklace i zodpovědnější spotřebou. Pokud se ale lidstvo bude dál chovat stejně jako nyní, bude do roku 2050 v oceánech více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 procent mořských ptáků.

8. Může recyklace opravdu výrazně snížit znečištění oceánů?

Ano. Vzhledem k tomu, že 60 až 90 procent odpadu v mořích tvoří nejrůznější polymery plastů, je jedním z hlavních řešení podstatně redukovaná spotřeba plastů. Měli bychom se proto snažit plasty používat opakovaně a recyklovat je, namísto jednorázového použití.

Z nedávno zveřejněných odhadů vyprodukoval svět v roce 2015 kolem 322 milionů tun plastů a z toho 8 tun skončilo v ocánech. Recyklace je jedním z hlavních způsobů, jímž může každý z nás přispět k řešení tohoto problému. Nezůstávejte u vyhazování plastového odpadu. Snižte používání plastů, využívejte je znovu, recyklujte je a změňte celkově své spotřebitelské návyky. Vyhazování odpadu je obrovským problémem, nikoliv řešením. Odpad jen tak nikam nezmizí!

9. Jak konference podpoří naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)?

Konference o oceánu je zaměřena na naplňování cíle č. 14. To ale úzce souvisí s dosahováním všech 17 cílů udržitelného rozvoje. Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu.

Link na webové stránky konference (anglicky)

Stáhněte si náš Media Brief (česky, pdf)


Den mírových sil OSN

26.5.2017 



Udržování míru má pozitivní dopad na miliony lidí na celém světě, přitom náklady na mírové mise jsou nižší než půl procenta světový výdajů na zbrojení, upozorňuje ve svém prohlášení k letošnímu Mezinárodnímu dni mírových operací OSN (29. května) generální tajemník světové organizace António Guterres. Přinášíme vám slovenský překlad celého prohlášení, který připravil Informační servis OSN ve Vídni (UNIS).

Počas 70-ročnej histórie svojho pôsobenia mierové sily OSN dokázali, že sú jednou z najefektívnejších investícií medzinárodného spoločenstva do mieru, bezpečnosti a prosperity.

Dopyt po nich neustále rástol a momentálne je po svete rozmiestnených pravdepodobne vôbec najviac misií. Udržiavanie mieru má pozitívny dopad na životy miliónov ľudí na celom svete.

Všetky misie OSN majú rovnaké ciele, i keď sa môžu líšiť rozsahom a mandátmi: zachrániť životy, chrániť ľudí, nastaviť podmienky pre mier a ukončiť misiu. Majú to byť krátkodobé investície, ktoré poskytnú dlhodobý úžitok tým, že vytvoria čas a priestor pre potrebné politické procesy.

Dodnes svoj mandát zavŕšilo 54 mierových operácií OSN. Ďalšie dve sa čoskoro skončia na Pobreží slonoviny a v Libérii a pridajú sa k dlhému zoznamu úspešných operácií v Angole, Guatemale, Chorvátsku, Kambodži, Namíbii, Salvádore, Sierra Leone, Východnom Timore a ďalším.

V budúcnosti plánujeme ukončiť viac operácií, ktoré dosiahli svoj cieľ. Taktiež plánujeme zreformovať a prispôsobiť naše mierové misie tak, aby pracovali efektívnejšie v čoraz náročnejších podmienkach, do ktorých sú vysielané.

Dnešný rozpočet na mierové misie, ktorý je nižší ako pol percenta celosvetových výdavkov na zbrojenie, sú dobre použité peniaze. Predstavuje len zlomok nákladov, ktoré umožňujú konfliktom sa rozširovať a podkopávať dosiahnutý hospodársky rozvoj. Túto investíciu následne znásobí ekonomický rast a prosperita, po tom, čo úspešné mierové misie vytvoria podmienky pre stabilitu a bezpečnosť.

OSN si dáva veľmi záležať na tom, aby všetky jej mierové operácie boli hospodárne od začiatku až do konca. Stále sa snažíme hľadať spôsoby ako misie zlepšovať, meniť a znižovať ich náklady.

Mierové jednotky OSN zároveň neúnavne hľadajú nové spôsoby ako vybudovať trvalý mier.

Pôvodné mierové operácie, ktoré na začiatku len sledovali prímerie, sa preklopili do ochrany civilistov a ľudských práv, odzbrojovania bývalých bojovníkov, podpory právneho štátu a slobodných a spravodlivých volieb, minimalizovania rizika nášľapných mín, a mnohých ďalších úloh. Mierové misie tiež prispievajú k tomu, aby boli ženy plne zastúpené v mierových procesoch, politickom živote a vo vláde. Všetky tieto investície sú kľúčové pre vybudovanie dlhotrvajúceho mieru.

Keď som začiatkom roka prevzal svoj úrad, ako jednu zo svojich hlavných priorít som si stanovil ukončenie sexuálneho zneužívania personálom OSN vrátane mierových síl. Určite nie sme dokonalí. Ale keď urobíme chybu, poučíme sa z nej a snažíme sa vyslať naše sily maximálne zodpovedne, tak, aby boli užitočné pre ľudí a komunitu, pre ktorých budú pracovať.

Teším sa, že budem s členskými štátmi na tejto téme ďalej pracovať. Naše partnerstvo je dôležité pre úspech mierových misií, keďže členské štáty rozhodujú o tom, kam jednotky pôjdu, čo budú robiť a aké podporné zdroje potrebujú. Naša úzka spolupráca je nevyhnutná, ak chceme splniť náš sľub priniesť trvalý mier a ak majú mierové jednotky v teréne vytvoriť podmienky pre vznik nových životaschopných riešení.

Ako ďalšiu prioritu som si stanovil zaistiť, aby sa ženy v mierových operáciách častejšie objavovali na pozíciách policajných, civilných a mierových síl. Rodová rovnosť je dôležitá už len z princípu, pričom prítomnosť žien zvyšuje šance na trvalý mier a znižuje výskyt sexuálneho násilia a vykorisťovania.

V tento Medzinárodný deň mierových síl vzdávame hold viac ako 113 000 modrým prilbám, policajným a civilným jednotkám pôsobiacich v 16 misiách. Vážime si, že týmto spôsobom prispieva čoraz viac členských štátov. Ďakujeme viac ako miliónu žien a mužov, ktorí profesionálne, s odhodlaním a odvahou slúžili a slúžia pod vlajkou OSN počas celej histórie mierových operácií. Zároveň si ctíme pamiatku viac ako 3500 mierových síl, ktorí prišli v službe o život.

Minulý rok zaplatilo 117 členov mierových síl tú najvyššiu cenu. Boli medzi nimi vojenskí, policajní, medzinárodní civilní pracovníci, dobrovoľníci OSN a miestni zo 43 krajín. V roku 2017 zatiaľ v službe zomrelo 117 členov mierových síl.

Ich práca v mene medzinárodného spoločenstva je jedným z najkonkrétnejších vyjadrení odhodlania sformulovaného v Charte OSN “uchrániť budúce pokolenia pred metlou vojny“. My všetci im veľa dlhujeme.

generální tajemník OSN António Guterres
New York, 29. května 2017


#ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří

28.5.2017 



Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí jsou hlavním zdrojem výživy a stovkám milionů dávají práci a výdělek. Na zdravém oceánu přímo závisí významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod. A oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu oxidu uhličitého, který vyprodukujeme.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme významně přispět k jejich zdraví a udržitelnosti tím, že změníme některé zlozvyky. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. V oceánu za rok skončí asi osm milionů tun plastového odpadu. To je jako kdyby každou minutu vyklopilo nákladní auto do moře plný náklad plastů.

Konference o oceánu, která se koná od 5. do 9. června v sídle OSN v New Yorku, je historicky první tak rozsáhlou akcí OSN na toto téma a je příležitostí k přijetí konkrétních opatření proti poškozování oceánů a moří.

V jakém stavu je současný oceán? Jaké je jeho znečištění, proč se snižuje biodiverzita v mořích, jaký dopad má na oceán probíhající změna klimatu a jaký činnost nás, lidí? Připravili jsme pro vás základní přehled o současném stavu oceánu:

  1. Lidé a oceán
  2. Oceán a změna klimatu
  3. Znečištění moří
  4. Biodiverzita moří


Světový den životního prostředí 2017: Spojovat lidi s přírodou

2.6.2017 



Téma letošního Světového dne životního prostředí – Spojovat lidi s přírodou – je výzvou jít ven a do přírody, uvědomit si její krásu a důležitost, a převzít odpovědnost za ochranu Země, našeho společného domova.

Světový den životního prostředí připadá na 5. června a je každoročně největší událostí na podporu ekologie. Letošní hostitelskou zemí je Kanada a bude celosvětovým patronem oslav tohoto mezinárodního dne.

Den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Od toho prvního v roce 1972 uspořádali lidé v celém světě tisíce akcí, od úklidu ve svých obytných čtvrtích, přes kampaně proti trestné činnosti poškozující divokou přírodu, až po vysazování lesů.

Jaká je vlastně cena přírody?

Během uplynulých desetiletí nám věda i narůstající problémy životního prostředí – například globální oteplování – umožňují pochopit, jak moc závisí naše prosperita a kvalita života na přírodních systémech.

Například světové oceány, lesy a půda fungují jako obrovská úložiště skleníkových plynů. Farmáři a rybáři využívají přírodu na souši i ve vodě, aby nám poskytli potravu. Vědci vyvíjejí léky s pomocí genetického materiálu získaného z milionů druhů, jež tvoří ohromující biologickou rozmanitost Země.

Hodnotu darů přírody je často těžké vyčíslit penězi. Často je bereme jako samozřejmost – například čistý vzduch – dokud o ně nezačne být nouze. Ekonomové však vyvíjejí metody měření takzvaných ekosystémových služeb, jejichž hodnota je v řádu bilionů dolarů, a zahrnuje například hmyz opylující ovocné stromy v kalifornských sadech nebo relaxační, zdravotní i duševní přínos túry v Himalájích.

Chráněná území: uchránit přírodu pro současnost i budoucnost

Chráněné oblasti – národní parky, přírodní a mořské rezervace – jsou hlavním námětem letošního Světového dne životního prostředí. Kanada např. nabízí svým občanům po celý rok volný přístup do 46 národních parků.

Co jsou chráněná území?

Chráněná území jsou oblasti určené k ochraně přírody a jsou spravované s cílem zachovat všechny přínosy, které nabízejí. Mnoho chráněných území je pod správou vládních agentur. Jiná spravují jednotlivci, organizace ochranářů přírody nebo obce.

Proč jsou důležitá?

Chráněná území hrají důležitou roli v udržování zdravého životního prostředí pro lidi i přírodu. Jsou to jakási ohniska biodiverzity a jsou klíčová pro zpomalování spirály úbytku populací a rozmanitosti živočichů a rostlin. Jsou životně důležitá pro kulturu i obživu původních obyvatel i místních komunit. Poskytují čistou vodu a vzduch, přinášejí milionům lidí prospěch z cestovního ruchu a chrání nás před změnou klimatu a přírodními katastrofami.

Kolik jich je?

Ve světové databázi chráněných oblastí je zaneseno přes 200 tisíc chráněných území na souši a ve vnitrozemských vodách (jezera a řeky). Pokrývají kolem 20 milionů km², tedy15 procent zemského povrchu. Databáze dále zahrnuje téměř 15 tisích mořských chráněných oblastí s celkovou rozlohou 18,5 milionů km². Pokrývají přibližně 13 procent teritoríálních vod a pět procent světového oceánu.

Je to dost?

Počet a rozloha chráněných oblastí se v posledních dvaceti letech významně zvýšil růst pokračuje. Podle úmluvy OSN si státy vytýčily cíl zahrnout do chráněných oblastí do roku 2020 17 procent souše. Do splnění cíle zbývají asi 3 miliony km². V teritoriálních vodách byl cíl 10 procent chráněných pobřežních a mořských oblastí překročen, v případě oceánu jsou výsledky zatím spíš skromné .

Jaký je výhled?

Stále více občanů i vlád si uvědomuje, že chráněné oblasti podporují udržitelný ekonomický rozvoj a pomáhají čelit znečištění, odlesňování a snižování biodiverzity. V mnoha zemích lidé díky rostoucím příjmům a změnám v životním stylu navštěvují chráněné oblasti a oceňují jejich bohatství. To by mohlo politiky přimět k vytváření dalších chráněných oblastí a zlepšit správu těch existujících.

Více statistických údajů, map a dalších informací v databázi World Database on Protected Areas


Výstava #ZachraňteOceán v pražské zoo začíná

2.6.2017 



V pondělí 5. června bude v pražské zoo zahájena výstava #ZachraňteOceán, která nastíní problémy znečištění a neudržitelného využívání moří a oceánů. Ve stejný den se zahajuje i první globální Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku, kde budou přijata konkrétní opatření, která mají ničení oceánu zastavit. Výstava v zoologické zahradě potrvá až do 30. června, umístěna je u Vzdělávacího centra.

Kdy: 5. června 2017, 11:00 hod.
Kde: Zoo Praha (Vzdělávací centrum), U Trojského zámku 120/3, Praha 7

Výstavu společně zahájí Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN
Viktoria Li, velvyslankyně Švédska
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha
Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie při JČU v Českých Budějovicích

Po úvodních slovech následuje workshop pro školáky Probádej oceán do hloubky pod vedením Hany Svobodovéz programu Globe vzdělávacího centra Tereza.

Proč se koná Konference o oceánuJde o první krok, který by měl pomoci zastavit poškozování oceánů. „Oceán je krví planety. Poskytuje nám jídlo a dává práci miliardám lidí. Zmírňuje změnu klimatu a je důležitou částí světové ekonomiky. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, odpadky a okyselování ohrožují oceán i společnost. Současný stav je výsledkem činnosti lidí,“ říká velvyslankyně Švédska v České republice Viktoria Li.

Jaké má konference přinést výsledky? Státy OSN mají schválit tzv. Akční výzvu, stručné prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu. „Závěry z konference v New Yorku nebudou jen návodem pro vlády států, ale měly by zvýšit povědomí o tom, co může udělat pro záchranu oceánu každý člověk. 80 procent našich odpadních vod odtéká do oceánu bez úpravy. A mezi stamiliony plastových lahví, které v mořích plují, jsou i naše lahve,“ říká Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN.

Proč by mělo téma oceánu zajímat i suchozemceOceány mají vliv na každého člověka. Lidem dávají výživu, práci i výdělek. Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu CO2, který vyprodukujeme. „Ve své práci se v zoo zaměřujeme na ochranu suchozemských biotopů, ať již ve střední Africe či Mongolsku, ale naše planeta je jeden velký superorganismus, a tak nám nemůže být lhostejný ani osud oceánu,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán. Jeho hladinu pokrývá větší část roku silná vrstva ledu. S okolním oceánem je propojen mořskými proudy a je zásobován také sladkou vodou z velkých řek. Kvůli globálnímu oteplování je jeho stabilita narušena a dochází k radikálním změnám na všech úrovních mořského ekosystému,“ upozorňuje doc. Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie JČÚ.

Výstavu připravilo Informační centrum OSN v České republice ve spolupráci se Zoo Praha a Velvyslanectvím Švédska v Praze (Švédsko je společně s Fidži iniciátorem globální Konference OSN o Oceánu v New Yorku).

Kontakt pro média: [email protected], tel. 724 020 611


Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Ten je ale v kritickém stavu

7.6.2017 



Oceán je úžasný. Pokrývá téměř tři čtvrtiny povrchu planety a zahrnuje 97 procent vody na Zemi. Pro miliardy lidí je zdrojem výdělku a výživy. Žije v něm asi 200 tisíc identifikovaných druhů rostlin a živočichů, ve skutečnosti jsou jich ale pravděpodobně miliony. Oceán nám dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a dlouhodobě je naším největším spojencem ohledně klimatické změny. Pohlcuje totiž CO2 a teplo, které lidstvo vypouští do atmosféry.

Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědni my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.

„Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050
v oceánu více plastů než ryb“

Globální Konferenci OSN o oceánu, která v těchto dnech probíhá v New Yorku, společně iniciovaly Švédsko a Fidži. Má za úkol zvrátit ničivý trend a nastavit mechanismy pro záchranu zdravého oceánu. To je také jedním ze 17 Cílů udržitelného rozvoje, které na období 2015 až 2030 přijaly všechny státy OSN, včetně České republiky.

Pokud se současný trend nepodaří zvrátit v dohledné době, čekají nás v budoucnu vážné problémy. Bude záležet na institucích a firmách, ale i na každém z nás. Bez ohledu na místo bydliště je naše propojení s oceánem těsné a většina jeho problémů má svůj původ na pevnině.

Pochází odtud 80 procent veškerého znečištění moře. Většina odpadní vody se vrací do přírody bez úpravy a velká část se pak dostává do oceánu. Za jeden rok skončí v mořích osm milionů tun plastového odpadu. Až 70 procent celosvětových zásob ryb je zasaženo nadměrným lovem a asi čtvrtina ulovených ryb se zkazí nebo vyhodí dříve, než mohou být zkonzumovány. Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050 v oceánu víc plastů než ryb.

V uplynulých třiceti letech došlo k  obrovskému úbytku ledu během arktického léta a povrchová teplota hladiny moře je neobvykle vysoká ve srovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let.

Vzestupu hladiny moře lze v posledních desetiletích přičítat zejména tání ledovců a zvyšování teploty vody. Samotná Antarktida může přispět ke vzestupu hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500.

Ohřívání oceánů je příčinou extrémních projevů počasí, protože rostoucí teplota vody předává větší množství energie. Ve výsledku je na světě sice méně, ale o to intenzívnějších tropických bouří. A v důsledku klimaticky podmíněných katastrof přichází od roku 2008 každým rokem o domov v průměru 21,5 milionu lidí.

Že jsou státy schopny dosahovat společných řešení globálních problémů ukazují Montreálský protokol o látkách, které porušují ozonovou vrstvu, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj nebo Pařížská dohoda o ochraně klimatu. Konference OSN o oceánu je obrovskou šancí změnit kurs a zabránit další degradaci moří. Čistý a živoucí oceán je předpokladem pro přežití nás všech.

Viktoria Li, velvyslankě Švédska v České republice
Michal Broža, pověřený řízením kanceláře OSN v České republice


Konference o oceánu přijala dohodu proti poškozování moří

12.6.2017 



Přijetím globální dohody o zastavení poškozování moří skončil v pátek v New Yorku historicky první summit o oceánu. „Podařilo se nám posílit povědomí a informovanost o kritickém stavu světového oceánu,“ řekl po skončení konference, na kterou se sjelo víc než šest tisíc účastníků, předseda Valného shromáždění OSN Peter Thomson. Jeho rodné souostroví Fidži bylo spolu se Švédskem hlavním iniciátorem této globální akce. „Jsem s výsledky na sto procent spokojen. Náš cíl byl velký, dosažená dohoda bude počátkem obratu směrem k ochraně světového oceánu a jeho zdrojů,“ komentoval výsledky summitu šéf Valného shromáždění OSN.

„Oceán je společným dědictvím celého lidstva. Když jde o oceán, neexistuje Sever a Jih, Východ nebo Západ.“ — Peter Thomson

Konference o oceánu dosáhla přijetí čtrnáctibodové Akční výzvy, v níž čelní představitelé států a vlád „stvrdili pevné odhodlání chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje.“ Hlavní body tohoto politického dokumentu i diskuse, které minulý týden na konferenci probíhaly, budou také předmětem jednání Politického fóra na nejvyšší úrovni o udržitelném rozvoji (HLPF). To je hlavním orgánem OSN pro realizaci Agendy 2030  a Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), přijatých v září 2015. HLPF se sejde v New Yorku v červenci, mezi státy, které se rozhodly představit své dosavadní úsilí v transformaci k udržitelnému rozvoji patří i Česká republika.

Vedle politické Akční výzvy zaregistrovali účastníci – mezi nimiž byli kromě představitelů vlád také zástupci občanské společnosti, finančních institucí, vědci, akademici i aktivisté – víc než 1 300 dobrovolných závazků na ochranu ekosystému oceánu a přímořských oblastí.


Historicky nejvyšší počet uprchlíků ve světě

20.6.2017 



V důsledku válek, násilností a pronásledování na celém světě dosáhl počet nedobrovolně vysídlených osob dosud nebývalé výše, uvádí se ve zprávě, kterou včera zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

V nové zprávě Global Trends (Globální trendy), každoročním hlavním průzkumu UNHCR mapujícím situaci vysídlených osob, se uvádí, že na celém světě bylo ke konci roku 2016 nedobrovolně vysídlených celkem 65,6 milionu osob – zhruba o 300 tisíc více než o rok dříve.

Počet nedobrovolně vysídlených lidí tvoří tři hlavní složky:

  1. Uprchlíci, kterých je 22,5 milionu a jejich počet je vůbec nejvyšší v historii. Z nich 17,2 milionu spadá do odpovědnosti UNHCR a zbytek tvoří palestinští uprchlíci registrovaní naší organizací UNRWA. Nejvyšší počet uprchlíků na světě je i nadále spojen se syrským konfliktem (5,5 milionu). Největší nárůst ale v roce 2016 připadá na Jižní Súdán, kde katastrofický kolaps mírového úsilí loni v červenci vyhnal z domovů do konce roku 739 900 osob (dnes už jejich počet činí 1,87 milionu).
  2. Osoby vysídlené v rámci vlastní země, kterých bylo ke konci roku 2016 celkem 40,3 milionu (oproti 40,8 milionu o rok dříve). Vnitřní vysídlení se týká především Sýrie, Iráku a stále velmi palčivé situace v Kolumbii. Problém vnitřního vysídlení je ale celosvětový a na celkovém počtu nedobrovolně vysídlených osob na světě se podílí téměř ze dvou třetin.
  3. Žadatelé o azyl, tedy lidé, kteří uprchli z vlastní země a žádají o mezinárodní ochranu jako uprchlíci. Ke konci roku 2016 jich bylo na celém světě 2,8 milionu.

Situace těchto lidí představuje nevýslovné lidské strádání v důsledku válek a perzekuce na celém světě: počet 65,6 milionu znamená, že vysídlen je v průměru jeden člověk ze 113 lidí na světě – to je více, než čítá obyvatelstvo 21. nejlidnatější země světa, Velké Británie.

„Tento počet je nepřijatelný v jakémkoli ohledu a naléhavěji než kdy jindy v historii vypovídá o potřebě solidarity, společného usilování o předcházení krizím a jejich řešení a zajištění řádné ochrany a péče o uprchlíky, vnitřně vysídlené osoby a žadatele o azyl,“ říká Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky. „Musíme pro tyto lidi dělat víc. Svět, kde zuří konflikty, potřebuje rozhodnost a odvahu, nikoli strach.“

Ke klíčovým poznatkům vyplývajícím ze zprávy patří skutečnost, že velmi vysoké míry dosahuje zejména počet nově vysídlených osob. Z celkových 65,6 milionu nedobrovolně vysídlených na celém světě jich během roku 2016 bylo vysídleno 10,3 milionu, přičemž zhruba dvě třetiny (6,9 milionu) jsou uprchlíky ve vlastní zemi. To znamená, že k vysídlení člověka dochází v průměru každé tři sekundy – to je kratší doba, než za jakou přečtete tuto větu.

Návraty jako vyhlídka na zlepšení situace některých uprchlíků

Návraty uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do jejich domovů ve spojení s řešeními jako např. přesídlení do třetích zemí v roce 2016 představovaly vyhlídky na zlepšení situace některých z nich. Na 37 zemí přijalo k přesídlení celkem 189 300 uprchlíků. Přibližně půl milionu dalších uprchlíků se mohlo vrátit do své domovské země a cca 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob se mohlo vrátit do oblasti svého původu, byť mnohdy nebyly okolnosti návratu zdaleka ideální a jejich vyhlídky jsou nejisté.

Ke konci roku 2016 přebývalo celosvětově nejvíce uprchlíků, konkrétně 84 procent, v zemích s nízkým nebo středním příjmem, přičemž každého třetího z nich (4,9 milionu osob) přijaly nejméně rozvinuté země. Tato obrovská nerovnováha odráží několik faktorů, mj. stále chybějící mezinárodní konsenzus ohledně přijímání uprchlíků a geografická blízkost řady chudých zemí k oblastem konfliktů. Dokládá také potřebu poskytování dostatečného financování a podpory zemím a společenstvím, které vycházejí vstříc uprchlíkům a dalším vysídleným osobám: jejich absence by totiž mohla vést k nestabilitě, dopadům na humanitární úsilí o záchranu životů nebo dokonce k druhotnému vysídlení.

Nejvíce vysídlených připadá na Sýrii

Z hlediska populace nadále připadá největší počet vysídlených osob na Sýrii, kde je vnitřně vysídleno nebo do zahraniční jakožto uprchlíci či žadatelé o azyl uprchlo na 12 milionů osob (téměř dvě třetiny obyvatelstva země). Pomineme-li dlouhodobou situaci palestinských uprchlíků, na druhém a třetím místě z hlediska počtu vysídlených obyvatel jsou Kolumbijci (7,7 milionu), resp. Afghánci (4,7 milionu). Následují Iráčané (4,2 milionu) a občané Jižního Súdánu (nejrychleji rostoucí vysídlená populace na světě – do konce loňského roku jich z domovů uprchlo 3,3 milionu).

Děti, které tvoří polovinu všech uprchlíků na světě, i nadále nesou nepřiměřené břímě strádání zejména proto, že jsou zranitelnější. Je tragické, že 75 tisíc žádostí o azyl podaly děti, které cestovaly samy nebo byly odloučeny od rodičů. Zpráva UNHCR uvádí, že i tento číselný údaj je proti skutečnému počtu pravděpodobně podhodnocen.

UNHCR odhaduje, že na konci roku 2016 bylo minimálně 10 milionů osob bez státní příslušnosti, případně čelilo riziku její ztráty. Údaje zaznamenané vládami a sdělené UNHCR však uvádějí pouze 3,2 milionu osob bez státní příslušnosti v celkem 75 zemích.

Zpráva Global Trends je statistickým posouzením nedobrovolného vysídlení, a tudíž se nezabývá řadou důležitých jevů, k nimž v roce 2016 v situaci uprchlíků došlo. K nim patří zvyšující se politizace azylových otázek v mnoha zemích a vzrůstající omezování dostupnosti ochrany v některých oblastech, ale i pozitivní jevy jako např. historický Summit OSN pro uprchlíky a migranty v září 2016 a na něm přijatá Newyorská deklarace, nový celospolečenský přístup k řízení záležitostí vysídlení, který je součástí Komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi, i obrovská velkorysost hostitelských zemí a dárcovských vlád k uprchlíkům a dalším vysídleným.

UNHCR připravuje zprávu Global Trends každoročně na základě svých vlastních údajů, dat získaných od svého partnerského Střediska pro monitoring vnitřně vysídlených osob a údajů poskytovaných vládami států.

Překlad zprávy UNHCR do češtiny: Kancelář vysokého komisaře pro uprchlíky v Praze


Výstava #ZachraňteOceán končí za 3 dny

27.6.2017 



U příležitosti Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku probíhá od 5. června v Zoo Praha výstava #ZachraňteOceán. Upozorňuje na problémy znečištění a neudržitelného využívání moří.

Chcete-li se dozvědět, co a proč lze pro záchranu oceánu udělat, výstava #ZachraňteOceán vám napoví. Končí již 30. června, zbývají tedy ještě tři dny, během kterých můžete výstavu navštívit v Zoo Praha přímo u Vzdělávacího centra. Vítáni jsou děti i dospělí.

Oceán má vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu.  Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědní my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.


Každý další zakončený školní rok zvyšuje příjmy jedince až o 10 %

3.7.2017 



Na konci června se v sídle OSN v New Yorku za přítomnosti špiček OSN i představitelů členských států konalo setkání ve věci naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se zaměřením na kvalitní vzdělání (cíl č. 4 – zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny). Diskutováno bylo nejen získávání financí, ale rovněž využití nových technologií ve vzdělávání, dostupnost vzdělání v postkonfliktních oblastech a regionech zasažených přírodními katastrofami, stejně jako význam vzdělání pro udržitelný rozvoj.

Vzdělání se nedostává více jak 61 milionům dětí školního věku, z toho 35 % jsou děti v oblastech zasažených konfliky. Školu přitom nenavštěvují především dívky a v rozvojových zemích vyrůstá bez vzdělání zhruba 90 % dětí s postižením. Určující je také kvalita vzdělání. 250 milionů dětí skončí se školou nejpozději ve 4. třídě základní školy, často bez schopnosti číst, psát nebo počítat.

Cíl 4 je nezbytnou podmínkou pro naplňování všech ostatních Cílů udržitelného rozvoje. Kvalitní vzdělání je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak předcházet chudobě a pozitivně se také odraží na zdraví celé populace. Každý další zakončený školní rok zvyšuje příjmy jedince až o 10 % a zvyšuje šanci na přežití novorozeněte díky vzdělání matek rovněž až o 10 %. Vzdělání snižuje nerovnost, pomáhá naplňovat ženám a dívkám plně uplatnit svůj potenciál a je jedním z hlavních katalyzátorů ekonomického růstu.

Vzdělaní občané častěji inklinují k moderním technologiím a využívání obnovitelných zdrojů energie. Vyhledávají řešení a cesty k udržitelnosti měst a odpovědné výrobě i spotřebě. Kvalitní vzdělání rovněž přispívá k porozumění problémům životního prostředí a podporuje jeho ochranu a udržitelnost. V neposlední řadě je také klíčovým předpokladem  pro naši bezpečnost, mír, toleranci, spolupráci a zdravou občanskou společnost.


Lenochův průvodce k záchraně světa

3.7.2017 



Skoncovat s extrémní chudobouBojovat proti nerovnosti a nespravedlnostiNapravit změnu klimatu. Uf! Globální cíle jsou důležitý záměr, jak změnit svět, ale na jeho uskutečnění musí spolupracovat vlády, mezinárodní organizace a světoví lídři. Skoro se zdá, že není možné, aby obyčejný člověk mohl nějak přispět. Měli byste to tedy vzdát?

Kdepak! Změna začíná u vás. Doopravdy! Každý člověk na světě – dokonce i ten nejlhostejnější a nejlínější – je součástí řešení. Naštěstí existuje pár naprosto jednoduchých věcí, které můžeme učinit součástí svého běžného života. Když to uděláme všichni, přinese to velkou změnu.

Abychom vám to usnadnili, sestavili jsme seznam jen několika z mnoha možností, jak můžete ke změně přispět.

Co můžete zvládnout na gauči

  • Šetřete elektřinou tak, že domácí spotřebiče i svůj počítač zapojíte do vícenásobné zásuvky a tu zcela vypnete, když je zrovna nepotřebujete používat.
  • Přestaňte si nechat zasílat papírové bankovní výpisy a plaťte účty online nebo mobilem. Žádný papír – žádné ničení lesů.
  • Sdílejte, nikoli pouze lajkujte. Když na sociálních sítích narazíte na zajímavý příspěvek o ženských právech nebo změně klimatu, sdílejte ho, ať se o něm dozvědí i vaši přátelé.
  • Vystupte veřejně! Požadujte od svých místních i národních představitelů, aby se zapojovali do iniciativ, které neškodí lidem ani planetě. Můžete také vyjádřit svou podporu Pařížské dohodě a požadovat, aby ji váš stát ratifikoval, pokud to ještě neudělal.
  • Netiskněte. Našli jste online něco, co si potřebujete pamatovat? Zapište si to do notebooku anebo ještě lépe – udělejte si digitální záložku a šetřete papírem.
  • Zhasněte světla. Obrazovka vašeho televizoru a počítače vydává příjemné světlo, a proto zhasněte jiné osvětlení, jestliže je nepotřebujete.
  • Udělejte si malý průzkum online a nakupujte pouze od firem, o kterých víte, že používají udržitelné postupy a nepoškozují životní prostředí.
  • Oznamte kyberšikanu. Když si na nástěnce nebo v chatovací místnosti všimnete projevů obtěžování, upozorněte na jejich původce.
  • Buďte informovaní. Sledujte místní zpravodajství a udržujte si přehled o Globálních cílech na @GlobalGoalsUN.
  • Dejte nám vědět o svých aktivitách na podporu globálních cílů: používejte na sociálních sítích hashtag #GlobalGoals a #SDGs.
  • A navíc ke všem předchozím bodům ještě vykompenzujte své zbývající emise oxidu uhličitého. Na Climate Neutral Now si můžete spočítat svou uhlíkovou stopu a koupit klimatický kredit. Tímto způsobem pomůžete k rychlejšímu snižování celosvětových emisí.

Co můžete dělat doma

  • Sušte na vzduchu. Vlasy i prádlo nechte uschnout přirozeně, namísto používání fénu a sušičky. Perte tak,  aby pračka byla zcela plná.
  • Krátce se sprchujte. Napustit si vanu vyžaduje mnohonásobně větší množství vody než 5-10 minutová sprcha.
  • Jezte méně masa, drůbeže a ryb. Na produkci masa je zapotřebí více zdrojů než na rostlinnou produkci.
  • Zamražujte čerstvé produkty i zbylé jídlo, které nedokážete zkonzumovat dříve, než by se zkazilo. Stejně můžete nakládat i s hotovým jídlem z donášky, pokud víte, že je nebudete chtít zítra dojíst. Ušetříte tak jídlo i peníze.
  • Kompostujte. Kompostování bioodpadu pomůže snížit dopady na životní prostředí a zrecyklují se jím živiny.
  • Recyklování papíru, plastů, skla a hliníku zabraňuje narůstání skládek.
  • Nakupujte zboží s co nejmenším množstvím obalů.
  • Vyhněte se předehřívání trouby. Pokud nepotřebujete na pečení přesně stanovenou teplotu, zapínejte troubu až poté, co do ní vložíte pokrm.
  • Utěsněte okna i dveře: zlepšíte tak hospodaření s teplem.
  • Nastavte si termostat na nižší teploty pro zimu a vyšší teploty pro léto.
  • Staré elektrospotřebiče a žárovky nahraďte modernějšími a úspornějšími.
  • Máte-li možnost, nainstalujte na svůj dům solární panel. Snížíte si tak i účty za elektřinu.
  • Pořiďte si koberce. S koberci budete mít doma větší teplo a snížíte potřebu vytápění.
  • Neoplachujte. Pokud používáte myčku na nádobí, před zapnutím myčky je neoplachujte.
  • Zvolte lepší pleny. Dávejte svému dítěti textilní pleny nebo kupujte pleny od značky šetrné k životnímu prostředí.
  • Sníh shrabujte ručně. Vyhněte se hlučným a exhalace produkujícím zařízením a dopřejte si trochu pohybu.
  • Používejte zápalky. Nepotřebují benzín, jako plastové plynové zapalovače.

Co můžete dělat mimo domov

  • Nakupujte v místě bydliště. Podpoříte místní obchody i zaměstnanost těch, kdo v nich pracují. Navíc přispějete k tomu, aby se snížil počet nákladních aut, která převážejí zboží na velké vzdálenosti.
  • Nakupujte chytře. Plánujte si, co budete vařit, pište si nákupní seznamy a vyhněte se impulsivnímu nakupování. Nepodléhejte marketingovým trikům, pod jejichž vlivem nakupujete více potravin, než potřebujete, a to především rychle se kazící potraviny. Jsou možná levnější, ale ve výsledku se vám prodraží, pokud se zkazí a musíte je vyhodit.
  • Kupujte „směšnou zeleninu“: mnoho ovoce a zeleniny se vyhazuje, protože nemají ten „správný“ tvar, velikost nebo barvu. Když tyto jinak naprosto nezávadné „směšné“ produkty koupíte, ať už na farmářském trhu nebo jinde, využijete potraviny, které by jinak skončily v odpadu.
  • Když si v restauraci objednáte mořské plody, vždy se ptejte, jestli podnik podává udržitelné plody moře. Dejte svým oblíbeným podnikům na srozuměnou, že máte zájem o mořské plody z produkce šetrné k oceánu.
  • Nakupujte pouze udržitelné plody moře. Mnoho aplikací, jako třeba tato vám pomůže zjistit, které potraviny je vhodné kupovat.
  • Jezděte na kole, choďte pěšky nebo používejte veřejnou dopravu. Auto používejte, jen pokud se vás sejde větší skupina.
  • Vyhněte se používání jednorázových lahví na vodu a šálků na kávu. Snížíte množství odpadu a třeba i ušetříte peníze.
  • Když jdete na nákup, vezměte si vlastní nákupní tašku. Zbavte se igelitových tašek a používejte své vlastní, vhodné k opakovanému použití.
  • Šetřete ubrousky. Nepotřebujete jich celou hrst, abyste mohli sníst občerstvení do ruky. Vezměte si jen tolik ubrousků, kolik nezbytně potřebujete.
  • Nakupujte v bazarech. To nejnovější nemusí nutně být nejlepší. Zkuste, k jakému jinému účelu můžete využít věci nakoupené v bazarech.
  • Udržujte své auto v dobrém stavu: dobře udržovaný vůz bude vypouštět méně toxických plynů.
  • Co nepotřebujete, darujte. Charitativní organizace najdou pro vaše mírně obnošené oblečení, staré knihy a nábytek nové využití.
  • Nechte očkovat sebe i své děti. Chránit svou rodinu proti nemocem přispívá k veřejnému zdraví.
  • Využijte svého práva zvolit si představitele své země i místní komunity.

To vše jsou jen některé z možností toho, co můžete dělat. Projděte si Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) a zjistěte, které cíle vás zajímají nejvíc a jaké jsou další způsoby, jak k jejich naplňování aktivně přispět.


Buďte jako Nelson Mandela, inspirujte ostatní ke změně

17.7.2017 



Celých 67 let zasvětil Nelson Mandela službě lidstvu. Jako lidskoprávní aktivista a právník, vězeň svědomí i jako první demokraticky zvolený prezident Jihoafrické republiky se zasazoval o pozitivní změny ve společnosti.

K zachování jeho odkazu vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2009 18. červenec (den Mandelových narozenin) Mezinárodním dnem Nelsona Mandely. Tak jako se Mandela stal příkladnou inspirací pro miliony lidí, může každý člověk inspirovat ostatní k pozitivním změnám. Za každý rok veřejné služby Nelsona Mandely může každý na světě věnovat jednu minutu svého času pro činnost ve prospěch druhých. Přidejte se zítra k milionům lidí na celém světě, kteří stráví 67 minut činností ve prospěch dětí, znevýhodněných, chudých a dalších skupin obyvatel.

Více informací k Mezinárodnímu dni Nelsona Mandely

Oslavte Mezinárodní den Nelsona Mandely v Praze shlédnutím dokumentu o této velké postavě novodobých světových dějin a ochutnávkou z jeho knihy receptů


Světový humanitární den 2017: Civilisté nejsou terč!

17.8.2017 



Humanitární pracovníci se ve všech částech světa pohybují ve složitém a nebezpečném prostředí. Za posledních 20 let bylo proti nim vedeno 4 132 fyzických útoků. Jen za loňský rok bylo při plnění povinností zabito 91 humanitárních pracovníků, 88 jich bylo zraněno a 73 uneseno nebo zajato. Většina útoků se odehrála v pouhých pěti státech: v Jižním Súdánu, Afghánistánu, Sýrii, Konžské demokratické republice a Somálsku.

Útoky proti lidem, kteří poskytují životně důležitou pomoc, jsou nejen odpornými činy, ale jedná se také o jasné porušování mezinárodního humanitárního práva. Tyto útoky neohrožují jen samotné humanitáře, ale i celé humanitární operace a miliony lidí, jejichž životy závisí na poskytované pomoci.

Světový humanitární den si připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello. Byla to velká ztráta pro OSN i celou humanitární komunitu a tento útok se stal skutečným bodem obratu při poskytování humanitární pomoci nejen v Iráku, ale v důsledku i na celém světě.

#NotATarget aneb #CivilistéNejsouTerč

U příležitosti Světového humanitárního dne byla spuštěna kampaň na sociálních sítích pod názvem #NotATarget, jejímž cílem je vyburcovat mezinárodní veřejné mínění na podporu ochrany civilního obyvatelstva včetně humanitárních pracovníků v konfliktních oblastech. Příliš často jsou bezohledně přehlížena dohodnutá pravidla vedení válek a civilisté jsou zneužíváni jako terč či válečná zbraň.

Součástí kampaně je i on-line petice, ke které může každý, kdo nesouhlasí s útoky proti civilistům a lidem, kteří jim v konfliktních situacích poskytují pomoc, připojit podpis. Více se o problematice dozvíte na webové stránce WorldHumanitarianDay.org a na sociálních sítích Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UN OCHA).


Úřad OSN pro lidská práva k odstranění vepřína v Letech u Písku

31.8.2017 



Evropská regionální kancelář Úřadu OSN pro lidská práva vítá nedávné rozhodnutí Vlády České republiky o odkoupení prasečí farmy v těsné blízkosti koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byli v době 2. světové války vězněni Romové.

Několik set Romů včetně dětí v Letech umíralo v nelidských podmínkách. Další byli deportováni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi a Březince. Podle odhadů holocaust nepřežila více než polovina předválečné romské populace z území současné České republiky.

I když je na místě bývalého tábora v Letech od roku 1995 památník, stalo se odstranění vepřína postaveného na začátku 70. let minulého století a s ním spojeného zápachu prvořadým tématem v úsilí o důstojné připomenutí romského holocaustu v České republice.

Nedávný posun v této věci ze strany vlády vítáme jako významný krok k uznání perzekuce Romů s ohledem na nápravu dědictví diskriminace a perzekuce této stigmatizované menšiny.

Naléháme, aby vláda co nejdříve přistoupila k realizaci plánovaného odkupu a odstranění farmy. Vybízíme také, aby bylo oživeno úsilí k odškodnění tisíců romských žen, jež byly v Československu a jeho následnických státech v období do roku 2004 bez informovaného souhlasu podle zákona sterilizovány. Po odškodnění opakovaně volají lidskoprávní experti OSN. Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) je připraven poskytnout podporu při posuzování případů a hledání nápravných opatření.

Kontakty:
Úřad OSN pro lidská práva: Claude Cahn (
[email protected], +32477171533)
Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža (
[email protected], +420 724 020 611)


Zastavit utrpení v Jemenu je morální povinností

6.9.2017 



Čtyřměsíční Saleh bojuje v nemocnici ve městě Al Hudaydah o život. Trpí akutní podvýživou. Ozbrojený konflikt zuří po celé zemi a jeho dvaadvacetiletá maminka Nora nedokáže Salehovi ani jeho pěti sourozencům zajistit dostatek jídla ani pitné vody.

Ozbrojený konflikt, cholera a hrozící hladomor ničí v Jemenu životy 21 milionů lidí. V zemi je v současnosti nejvíce lidí ohrožených hladomorem na světě a zároveň nejrozsáhlejší epidemie cholery, která zasahuje víc než půl milionu lidí.

Krizi v Jemenu mají na svědomí lidé. Je poháněna konfliktem, který ve velké míře zasahuje civilní populaci a ničí životně důležité instituce včetně nemocnic. Cholera se rozšířila téměř do všech oblastí a zabila již na dva tisíce lidí. Z toho nejméně 40 procent dětí. Nefunkční zdravotní systém je neschopný epidemii čelit a nemocnice trpí nedostatkem personálu, léků i vybavení.

Stejně jako v mnoha jiných konfliktech trpí především civilní obyvatelstvo. Od dubna 2015 zdokumentoval Úřad OSN pro lidská práva na 13 829 případů civilních obětí násilí, z toho 5 110 mrtvých a 8 719 zraněných. Celkové číslo je ale pravděpodobně mnohem vyšší. Miliony lidí vidí, jak jejich domovy, školy, tržiště i celá města ničí bomby a střelba. Jsou nuceni opustit domov a vydat se do nejisté budoucnosti. Polovina nemocnic je zničena nebo mimo provoz.

Zrušit restrikce na dovoz zboží a vstup pomoci do země

Jemenskou ekonomiku ničí restrikce pro dovoz komerčního zboží i humanitárních potřeb ze zahraničí. Infrastruktura pro přepravu zboží je zničena. Sedmdesát procent podniků a firem přestalo fungovat. Milion státních zaměstnanců nedostalo výplatu již více než 10 měsíců, přestože peníze od Centrální banky na výplaty jsou k dispozici. Dva miliony dětí muselo opustit školy. Drasticky vzrostlo i sexuální a genderově podmíněné násilí.

Navzdory všem překážkám operuje v současnosti ve všech oblastech Jemenu celkem 122 humanitárních agentur, z toho jsou dvě třetiny místní neziskové organizace a každý měsíc např. dopraví potravinovou pomoc 4,3 milionu lidí.

Zastavit konflikt

Ale to nestačí. Abychom dokázali výrazně zvýšit pomoc Jemenu a zajistili, aby se dostala ke všem potřebným a dokázali tak ukončit utrpení, stanovili jsme čtyři priority.

1. Humanitárním organizacím je nutné zajistit neomezený přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. To je nezbytný předpoklad pro záchranu životů i vrácení ztracené důstojnosti lidem. V prohlášení z 15. června Rada bezpečnosti OSN zopakovala výzvu všem stranám konfliktu, aby zajistily bezpečný a trvalý přístup humanitárním organizacím a respektovaly mezinárodní humanitární právo. 12. července členové Rady zdůraznili, že tato výzva musí být naplněna. Odvážní dobrovolníci, humanitární pracovníci a zdravotnický personál, který zachraňuje životy a chrání obyvatele před násilím, nesmí být terčem útoků znepřátelených stran. I války mají pravidla a velitelé i bojovníci je musí respektovat.

2. Mezinárodní donoři musí plnit své sliby. V dubnu 2017 uspořádaly vlády Švýcarska a Švédska společně s Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN konferenci, kterou zahájil generální tajemník OSN Anótnio Guterres. Dárci na ní přislíbili 1,1 miliardy USD. Tři čtvrtiny z této částky již byly dány k dispozici. Vzhledem k epidemii cholery ale potřebná částka vzrostla na 2,3 miliardy USD a téměř 60 procent z potřebných finančních prostředků k zažehnání krize nyní chybí.

Nedostatek financí může mít fatální důsledky. Světový potravinový program OSN, který potřebuje zajistit dodávky jídla pro 7 milionů hladových, bude do měsíce čelit výpadkům pomoci pokud nebude k dispozici dostatek prostředků. Humanitární organizace nyní musí své omezené zdroje namířit na boj proti choleře, což může ohrozit preventivní programy proti hladu. Ve hře jsou lidské životy a nelze dál otálet.

3. Všechny strany konfliktu musí zaručit, že na dovoz klíčových komodit – především jídla a léků – nebudou uvalovány žádné restrikce. Je zásadní, aby přístav Al Hudaydah zůstal otevřený a bezpečný. Jedná se o hlavní vstupní bránu do Jemenu pro většinu dovozů a pro zahraniční humanitární pomoc. Zrušena musí být také omezení týkající se volného pohybu civilistů, kteří potřebují pomoc. S tím souvisí nutnost okamžitého znovuotevření mezinárodního letiště v San’á a vzdušného prostoru Jemenu. Jejich uzavírky bylo ztraceno mnoho životů jen proto, že potřebná pomoc není v Jemenu k dispozici.

4. Utrpení v Jemenu skončí jen v případě, že bude zastaven konflikt. Důležitost uzavření míru zdůrazňují generální tajemník i Rada bezpečnosti. Naléháme na všechny důležité hráče v Jemenu i mimo něj, aby se zasadili o mírové řešení a do procesu zapojili i ženy. Lidé v Jemenu již trpěli dost. Musíme udělat vše na záchranu životů a na ochranu 21 milionů lidí, kteří tvoří víc než tři čtvrtiny populace Jemenu. Udělat vše k zastavení utrpení je naší morální povinností.

Autoři:
Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti
Margot Wallströmová, ministryně zahraničí Švédska
Didier Burkhalter, člen Federální rady a ministr zahraničí Švýcarska


Upozornění: akce k hodnocení stavu lidských práv není organizována OSN

26.9.2017 



V souvislosti s plánovaným kulatým stolem k přezkumu stavu lidských práv – „Round Table Pre-session Universal Periodic Review (UPR)“ – který se má uskutečnit 4. října 2017 v hotelu Vienna House Diplomat v Praze upozorňujeme, že se nejedná o akci organizovanou Organizací spojených národů nebo pod její záštitou a že použití loga OSN a Rady OSN pro lidská práva na této akci nebylo schváleno Organizací spojených národů.


Stav lidských práv v Česku bude hodnocen v rámci procesu UPR (Universal Periodic Review)

2.11.2017 



Situace v oblasti lidských práv bude 6. listopadu 2017 přehodnocena v rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPRRady OSN pro lidská práva. Zasedání bude vysíláno živě.

V rámci procesu pracovní skupiny UPR bude Česko na zasedání, které bude probíhat od 6. do 17. listopadu, jednou ze 14 hodnocených zemí. První a druhé hodnocení Česka v rámci UPR se konalo v dubnu 2008 a říjnu 2012.

Hodnocení bude založeno 1) na národní zprávě – informace, které předloží hodnocený stát; 2) na informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 3) na informacích od dalších zainteresovaných skupin, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy.

Ve výše zmíněných dokumentech jsou zmíněny tyto otázky: národní lidskoprávní instituce v souladu s Pařížskými principy; potírání diskriminace Romů, migrantů nebo osob s postižením v zaměstnání, v oblasti bydlení, zdraví, vzdělávání a rozhodovacích procesů; prevence a postih rasově motivovaného násilí, nenávistné projevy a zločiny z nenávisti; řešení problému genderových stereotypů a snižování genderově podmíněných rozdílů v platech; zastavení institucionalizace dětí s postižením a zlepšování jejich přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a rozhodování; ukončení segregace romských dětí z mainstreamového vzdělávání; využívání detenčních zařízení pro migranty jen v krajních případech; kompenzování obětí nucené sterilizace; ukončení praktik chirurgické kastrace sexuálních útočníků; a odstranění nutnosti sterilizace pro legální uznání genderu transsexuálů.

Tři zprávy, na jejichž základě proběhne hodnocení Česka dne 6. listopadu.

Místo konání: místnost č. 20, Palác národů, OSN v Ženevě
Datum a čas: 6. listopadu 2017, 9:00 – 12:30 (ženevský čas, GMT +1 hodina, shodný s SEČ)

UPR je unikátní proces, jehož součástí je periodické hodnocení situace v oblasti lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, se všech 193 států podrobilo dvakrát přezkumu lidských práv v rámci cyklů UPR. V průběhu současného třetího přezkumu se znovu očekává, že státy budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení, která jim byla udělena během předchozích hodnoceních a k nimž se zavázaly, že se jim budou věnovat. Státy představí také poslední domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR Martina Štěpánková.

Jako zpravodajové pro hodnocení Česka byli pověřeni zástupci Nigérie, Indonésie a Brazílie.

Internetový přenos přezkumu České republiky můžete sledovat na http://webtv.un.org

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení z průběhu přezkumu Česka budu k dispozici na extranetu UPR [username:  hrc extranet (s mezerou); password: 1session]

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro Česko 10. listopadu v 15 hod. (SEČ). Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která budou tentýž den s předstihem poskytnuta médiím.

Více informací a kontakty pro média: Rolando Gómez at +41 (0) 22 917 9711 /  [email protected] , Sarah Lubbersen at +41 (0) 22 917 9689 / [email protected]Cédric Sapey at +41 (0) 22 917 9751 / [email protected], v České republice Michal Broža + 420 724 020 611 / [email protected]

O Universal Periodic Review: www.ohchr.org/hrc/upr

Rada pro lidská práva na sociálních sítích: Facebook  Twitter  YouTube


Segregace romských dětí ve školách se zhoršuje. Výzva k akci: Podpořme sounáležitost mezi dětmi ve jménu rozmanitosti

13.11.2017 



Při příležitosti 10. výročí vydání přelomového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o segregaci romských dětí ve školách volají organizace bojující za lidská práva a rovnost po radikálním zintenzivnění snah s cílem podpořit pocit sounáležitosti mezi dětmi v duchu evropského závazku k důstojnosti, rovnosti a lidským právům.

Případ D. H. odstartovala stížnost podaná 18 romskými dětmi umístěnými do podprůměrných, speciálních škol pro děti s mentálním postižením. Dne 13. listopadu 2007 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že tyto děti byly diskriminovány ve vzdělávání, což zakazuje mezinárodní i evropské právo.

Tuto zprávu dnes společně zveřejnily Úřad OSN pro lidská práva OHCHR (evropská regionální kancelář v Bruselu), Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OSCE ODIHR), Agentura EU pro základní práva (EUFRA), Evropská síť národních institucí pro lidská práva (ENNHRI) a Equinet (Evropská síť pro rovnoprávnost).

Zásluhou stížnosti těchto 18 dětí se po celé Evropě začaly ozývat hlasy volající po ukončení odděleného a podprůměrného vzdělávání pro Romy. Navzdory těmto snahám ovšem segregace zatím odstraněna nebyla. Naopak, i když počet Romů ve vzdělávacích systémech v celoevropském měřítku postupně roste, segregace ve školách se zcela zjevně zhoršuje, jak ukazuje i nejnovější sdělení Evropské komise o přezkumu rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období.

Děti umisťované v segregovaných vzdělávacích zařízeních jsou oběťmi diskriminace. V oddělených školách se jim nedostává vzdělání potřebného k tomu, aby se dokázaly orientovat v dnešní složité a rozmanité společnosti. Segregované vzdělávání odpírá romským dětem i dětem pocházejícím z jiných menšin, dětem s postiženími, dětem migrantů stejně jako dětem z většinové společnosti výhody inkluzivního vzdělávání a hodnotu rozmanitosti pro vzkvétající demokracie a především pro všechny lidi. Kromě toho tyto dětí získávají podprůměrné vzdělání, které výrazně omezuje jejich možnosti uplatnit se ve všech možných profesích a snižuje tak kvalitu jejich života.

Pro děti, které stížnost podaly, ale rozsudek Evropského soudu přišel příliš pozdě. Když bylo spravedlnosti konečně učiněno zadost, bylo jim už přes dvacet let. Spolu se stovkami tisíc dalších Romů z celé Evropy tak měly nedostatečné vzdělání a byly odsouzeny k životu v sociálním vyloučení a špatně placeným zaměstnáním.

Kromě právních povinností států provádět evropské právní předpisy v oblasti rovnosti a mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv, ke kterým se smluvně zavázaly, představuje další účinný stimul, aby země obnovily svůj závazek zvýšit sounáležitost mezi dětmi v rámci inkluzivního vzdělávání v duchu zásady, že „nikdo nesmí zůstat pozadu“ stanovené v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. S cílem udržet krok s nejnovějším vývojem by státy rovněž měly výrazně zintenzivnit své snahy při budování vlastní znalostní základny i shromažďovat a zveřejňovat data z této oblasti, přičemž ale musí přiměřeně dodržovat zásady ochrany soukromí a údajů.

Poznámka pro editory

Ve věci D. H. a ostatní proti České republice osmnáct romských dětí-aktivistů, kteří podali stížnost, ukázalo, že více než polovina dětí ve speciálních školách pro děti s lehkým mentálním postižením v Ostravě v České republice jsou Romové a že více než polovina všech romských dětí v ČR chodí do takovýchto speciálních škol. Dále se prokázalo, že romské děti mají v Ostravě 27krát vyšší pravděpodobnost, že skončí v odděleném vzdělávacím zařízení, než děti, které nejsou romského původu. Podíváme-li se na to z druhé strany, v tom samém městě, tedy v Ostravě, minimálně 16 722 dětí z celkem 33 372 ostravských dětí navštěvujících školu k únoru 1999 chodily každý den do školy, aniž by potkaly jediné romské dítě. Evropský soud, mimo jiné, použil důkazy poskytnuté poradním výborem pro Rámcovou úmluvu, Výborem pro odstranění rasové diskriminace a podle kterých je počet Stížnost vnitrostátní soudy poprvé řešily v roce 1999 a velký senát Evropského soudu pro lidská práva o ní nakonec rozhodl 13. listopadu 2007.

Evropský soud pro lidská práva od té doby vynesl rozsudky v několika případech týkajících se segregace ve vzdělávání v řadě dalších evropských zemí. Dále rozhodl, že zvláštní zacházení pro romské děti pod záminkou jazykových problémů je rovněž nezákonné, stejně jako odmítnutí děti zapsat i jiné formy tolerovaného nechození do školy. Vnitrostátní soudy shledaly nezákonnými i další formy odděleného vzdělávání pro Romy. Evropská komise také zahájila řízení proti členským státům Evropské unie za segregaci Romů ve vzdělávání. Evropská příručka pro údaje v oblasti rovnosti vydaná Evropskou komisí doporučuje členským státům monitorovat stav rovných příležitostí a nediskriminace budováním vnitrostátních znalostních základen, a to konkrétně shromažďováním údajů o rovnosti a diskriminaci.

Odkazy

Seznam zdrojů týkajících se věci D. H.  a ostatní proti České republice na stránkách Evropského střediska pro práva Romů (ERRC)

Globální studie o stavu lidských práv Romů po celém světě Úřadu OSN pro lidská práva

Agentura EU pro základní práva, zpráva ze šetření o Romech z roku 2016

Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání pro romské děti: Hodnotící zpráva z návštěvy České republiky

Boj proti segregaci na evropských školách prostřednictvím inkluzivního vzdělávání – Komisař pro lidská práva Rady Evropy


Řekněte NE globální pandemii násilí na ženách!

24.11.2017 



Násilí na ženách je porušením základních lidských práv člověka. V různých částech světa ale na tento problém není nahlíženo stejně. Více než 600 milionů žen a dívek žije v zemích, kde není takové násilí považováno za trestný čin. Násilím jsou ženy diskriminovány v právním systému i v praxi a dochází tak k prohlubování nerovnosti mezi ženami a muži. Násilí páchané na ženách a dívkách je globální pandemií, neboť s určitou formou tohoto násilí se během svého života setká až 70 % žen. Jedna ze třech žen tak ve svém životě čelí nějaké formě násilí. Asi k polovině případů sexuálního násilí dochází na dívkách mladších 16 let.

Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách každoročně připadá na 25. listopadu. V ten samý den začíná i tzv. 16 dní aktivismu, kampaň zaměřená na potírání genderově orientovaného násilí. Jejím cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost.Symbolem kampaně za ukončení násilí na ženách je oranžová barva. Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince). Více informací a fakta: interactive.unwomen.org

Generální tajemník OSN António Guterres vydal k letošnímu mezinárodnímu dni toto prohlášení (slovenský překlad Informační servis OSN ve Vídni):

„Všetky ženy a dievčatá majú právo na život bez násilia. Napriek tomu sa však táto forma porušovania ľudských práv stále vyskytuje v každej komunite v rôznych podobách a postihuje najmä tých, ktorí sú zraniteľní a ocitajú sa na okraji spoločnosti. Minimálne jedna z troch žien na celom svete zažije vo svojom živote aspoň raz fyzické či sexuálne násilie alebo oboje. Pred dosiahnutím 18 roka sa vydá 750 miliónov žien a viac ako 250 miliónov podstúpilo zmrzačenie ženských orgánov.

Aktivistky za ženské práva sa stávajú terčom útokov ešte stále príliš často a násilie páchané na političkách bráni pokroku v oblasti občianskych, politických, sociálnych, ekonomických a kultúrnych práv.

Dnes je už jasné, že násilie páchané na ženách vrátane obťažovania a nevhodného správania je hlavnou prekážkou napĺňania ľudských práv, spoločenského začlenenia žien a ich účasti na udržiavaní mieru. Bez ich odstránenia nikdy nenaplníme Agendu 2030 pre udržateľný rozvoj.

Je čas, aby sme sa spoločne zasadili o ukončenie násilia páchaného na ženách a dievčatách. Znamená to, že budeme spolupracovať v našich krajinách, regiónoch, komunitách, zároveň a s tým istým cieľom.

Organizácia Spojených národov sa venuje otázke násilia páchaného na ženách viacerými spôsobmi – založila Trustový fond OSN na ukončenie násilia páchaného na ženách, iniciatívu „Spotlight“, kde v spolupráci s Európskou úniou spája svoje úsilie s vládami členských krajín a mimovládnymi organizáciami a taktiež iniciatívy Bezpečné mestá OSN či globálnu iniciatívu Bezpečný verejný priestor.

Moja nulová tolerancia voči sexuálnemu obťažovaniu v OSN je súčasťou Stratégie rodovej parity, ktorá bola spustená v septembri tohto roku. Taktiež sme sa zaviazali pokračovať v kampani Spoločne za ukončenie násilia páchaného na ženách „UNiTE to End Violence against Women“ pod novým názvom Spoločne do roku 2030 „UNiTE by 2030“.

Je čas, aby sme spoločne konali tak, aby ženy a dievčatá na celom svete mohli žiť bez obťažovania, nevhodného správania a iných foriem násilia.“

                                                                                — António Guterres


MEZINÁRODNÍ DEN SOLIDARITY S PALESTINSKÝM LIDEM: Poselství generálního tajemníka OSN

29.11.2017 



Palestinská otázka je nerozlučně spjata s historií Organizace spojených národů a je jedním z nejdéle nevyřešených problémů, kterými se OSN zabývá. Celých 70 let od přijetí rezoluce Valného shromáždění č. 181 zatím nedošlo ke vzniku Státu Palestina vedle Státu Izrael. Jsem nadále přesvědčen, že vznik dvou států podle této rezoluce je jediným předpokladem celkového, spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci. Vyřešení konfliktu by se stalo hybným prvkem pro posílení stability v celém regionu.

Během mé poslední návštěvy Izraele a Palestiny v srpnu lídři obou stran projevili vůli vrátit se ke svým závazkům k vyjednání míru. Požádal jsem je, aby to jasně demonstrovali a vytvořili podmínky k návratu ke smysluplným vyjednáváním. Poslední nadějný vývoj v otázce palestinské jednoty musí být využit ve prospěch dalšího pozitivního směřování.

Znovu uvádím, že jsem připraven spolupracovat se všemi zainteresovanými, s Blízkovýchodním kvartetem i státy regionu, abych podpořil seriózní politický proces, budu vycházet ze všech příslušných rezolucí OSN, mezinárodního práva a dohod, které umožní řešení vznik dvou států, ukončí půlstoletí trvající okupaci a vyřeší otázky finálního uspořádání. Je čas ukončit konflikt tak, aby vznikl nezávislý Stát Palestina, který bude existovat v míru a bezpečí vedle Státu Izrael.

António Guterres


Guterres: Migranti jsou ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem

18.12.2017 



U příležitosti Mezinárodního dne migrantů vydal generální tajemník OSN António Guterres následující prohlášení:

Chtěl bych, abychom dnes ocenili přínos všech 258 milionů migrantů a migrantek na celém světěa a uvědomili si jejich nasazení a elán. Máme mnoho důkazů, že migranti jsou všude na světě ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem pro hostitelské země. Přesto na mnoha místech roste nepřátelství vůči nim. Víc než kdy jindy teď tudíž potřebujeme solidaritu.

Migrace je s námi od nepaměti. Od dávných dob se lidé stěhovali a hledali nové příležitosti a lepší život. Změna klimatu, demografie, nestabilita, rostoucí nerovnost a naděje na lepší život i nenaplněná poptávka pracovního trhu, to vše jsou důvody, že migrace s námi zůstane i dál.

Potřebujeme efektivní mezinárodní spolupráci při řízení migrace tak, že její přínos se projeví všude a že lidská práva všech, kterých se týká, budou dostatečně chráněna. Tak to ostatně ukládá i Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj. Loni se lídři všech států OSN zavázali, že v roce 2018 přijmou Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci. Společným cílem je, aby migrace byla prospěšná pro všechny.

António Guterres


Nová zpráva OSN: Počet mezinárodních migrantů se dál zvyšuje

18.12.2017 



Na světě je podle odhadů 258 milionů lidí, kteří žijí v jiné zemi, než se narodili. Oproti roku 2000 jde o nárůst o 49 %. Nejnovější čísla o mezinárodní migraci přináší zpráva OSN zveřejněná u příležitosti Mezinárodního dne migrantů.

Zprávu The International Migration Report 2017 (Highlights) vydává každý druhý rok odbor OSN pro ekonomické a sociální záležitosti (UN DESA). Podle ní tvoří mezinárodní migranti v současnosti 3,4 % světové populace. Jde o mírný nárůst oproti 2,8 % z roku 2000. Podíl migrantů žijících v zemích s vysokými příjmy se zvýšil z 9,6 % (2000) na 14 % (2017).

Zpráva OSN se zabývá posledními migračními trendy, demografickým přínosem migrace, stavem ratifikace příslušných mezinárodních úmluv a hodnotí vývoj otázky migrace v rámci OSN. Data, se kterými pracuje, jsou statistické údaje z jednotlivých států, která jsou získávána při sčítání lidu či prostřednictvím dalších statistických průzkumů.

Mezinárodní migrace je kritickým faktorem naplňování mezinárodní agendy transformace k udržitelnému rozvoji. V září 2016 přijalo Valné shromáždění OSN “Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky”, v níž se státy OSN dohodly, že budou uplatňovat politiku řízené migrace. Představitelé států se také zavázali, že se budou více podílet na spravedlivém sdílení zátěže a odpovědnosti při poskytování útočiště uprchlíkům, že budou chránit lidská práva všech migrantů a bojovat proti xenofobii a intoleranci namířené proti migrantům. V závěru příštího roku se bude konat další celosvětová konference o migraci, jejímž cílem bude přijetí tzv. Globálního kompaktu (společného plánu) pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci.

“Abychom byli schopni překonávat mýty a nedorozumění o migraci a mít solidní podklady pro politické rozhodování, potřebujeme spolehlivá data,” říká Liu Zhemin, zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky. “Nová čísla o mezinárodní migraci jsou pro státy OSN důležitým vodítkem při jednáních o Globálním kompaktu o bezpečné, řízené a regulérní migraci.”

Podle zprávy OSN mezinárodní migrace významně přispívá k populačnímu růstu a v mnohých zemích brání populačnímu poklesu. V letech 2000 až 2015 se migrace podílela na populačním růstu v Severní Americe ze 42 % a v Oceánii z 31 %. Bez migrace by ve stejném období došlo k poklesu populace v Evropě. Tři čtvrtiny (74 %) mezinárodních migrantů jsou lidé v produktivním věku (20 až 64 let) (2017). Podíl lidí v produktivním věku na celkové populaci přitom činí 57 %. Vzhledem k tomu snižuje příliv migrantů podíl ekonomicky závislých (dětí a starších lidí) ve vztahu k populaci v produktivním věku.

V Africe, Latinské Americe a Karibiku je čistý dopad migrace na populační růst negativní, ale v porovnání s jinými populačními změnami ve většině států není významný. V některých malých rozvojových státech může ale být negativní dopad emigrace na celkovou velikost populace výrazný, zejména u populace v produktivním věku.

Trendy v mezinárodní migraci

V roce 2017 žilo ve vysoce příjmových zemích 165 milionů mezinárodních migrantů – 64 % z celkového počtu. Většina migrantů směřuje do zemí s vysokými příjmy – 64 milionů z celkových 85 milionů mezinárodních migrantů, kteří odešli do jiné země po roce 2000.

Počet mezinárodních migrantů zahrnuje i 26 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří tvoří 10 % z celkového počtu migrantů. Přestože většina mezinárodních migrantů žije ve státech s vysokými příjmy, ve středně a nízkopříjmových zemích žije 22 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl (84 procent z celkového počtu).

Celosvětově se zvýšil věkový medián migrantů z 38 let (2000) na 39,2 roku (2017). V některých částech světa, např. v Asii, Oceánii a především v Latinské Americe a Karibiku se medián věku migrantů snížil o tři roky. V současné době tvoří 48,4 % mezinárodních migrantů ženy. Počet migrantek je vyšší ve všech regionech s výjimkou Afriky a Asie. V některých asijských státech připadá na tři muže migranty jedna žena.

V roce 2017 žily dvě třetiny mezinárodních migrantů v pouhých 20 státech a polovina všech mezinárodních migrantů žije jen v deseti státech. Nejvíce jich je v USA (49,8 milionu, 19 %). Následují Saúdská Arábie, Německo a Rusko (přibližně 12 milionů migrantů) a Velká Británie (9 milionů).

Cíl a původ mezinárodních migrantů

Víc než 60 procent mezinárodních migrantů žije v Asii a Evropě (80 resp. 78 milionů). V Severní Americe je 58 milionů migrantů, v Africe 25 milionů, v Latinské Americe a Karibiku 9,5 milionu a v Oceánii 8,4 milionu. To odpovídá i nárůstu v období 2000-2017, kdy v Asii přibylo 30 milionů, v Evropě 22 milionů, v Severní Americe 17 milionů a v Africe 10 milionů mezinárodních migrantů.

Ve většině států Evropy, Severní Ameriky a Oceánie tvoří migranti v současné době víc než 10 % populace. Většina mezinárodních migrantů pochází z Asie (106 milionů) a Evropy (61 milionů). Z Latinské Ameriky a Karibiku pochází 38 milionů a z Afriky 36 milionů migrantů. Nejvyšší nárůst počtu mezinárodních emigrantů zaznamenala v letech 2000–2017 Afrika (+68 %), dále Asie (+62 %), Latinská Amerika a Karibik (+52 %) a Oceánie (+51 %). Nejvíc lidí, kteří žijí mimo hranice své rodné země, pochází z Indie (17 milionů), následuje Mexiko (13 milionů), Ruská federace, Čína, Bangladéš, Sýrie, Pákistán a Ukrajina (6–11 milionů).


OSN je v Praze již 70 let!

20.12.2017 



V polovině prosince 1947 se poprvé otevřely dveře kanceláře Organizace spojených národů v Praze – Informačního ústředí OSN (UNIC – United Nations Information Centre). Jedna z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě pak v prvních měsícich roku 1948 zahájila v tehdějším Československu činnost. V roce 1995 se název změnil na Informační centrum OSN.

UNIC je součástí rozsáhlé informační a komunikační sítě OSN ve více než 60 státech světa, kterou koordinuje a financuje Sekretariát OSN v New Yorku. Jeho úkolem je především zprostředkovávat veřejnosti v informace o Organizaci spojených národů, o její činnosti a globálních tématech, a to prostřednictvím vzdělávání, osvěty a advokační a mediální práce. UNIC zajišťuje i informační servis pro newyorské ústředí a pro ostatní organizace systému OSN. Plní i úlohu zastoupení Sekretariátu OSN v Česku. Udržuje úzké pracovní vztahy s institucemi státu, školami, nevládními organizacemi i soukromými firmami. Poskytuje informace českým médiím a logistickou a informační podporu představitelům OSN, kteří přijíždějí oficiálně na návštěvu České republiky.

Web www.osn.cz je nejrozsáhlejším zdrojem informací o Organizaci spojených národů v češtině. Pravidelně přináší zprávy o prioritních tématech globální politiky, aktivitách generálního tajemníka i všech agentur OSN, zpřístupňuje základní dokumenty organizace v češtině (včetně Charty a Všeobecné deklarace lidských práv) a spravuje on-line katalog své knihovny. Nabízí i informace o pracovních příležitostech, stážích a dobrovolné práci pro OSN. V centru již dvě desítky let získávají první praktické zkušenosti studenti českých vysokých škol na dobrovolných stážích.

UNIC je aktivní na sociálních sítích (Facebook, Instagram, Twitter, Google+), na YouTube nabízí širokou škálu filmů OSN v češtině (titulky i dabing), vydává tištěné publikace, organizuje konference a semináře, programy a besedy pro školy, pořádá výstavy a aktivně se účastní vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojovat globální témata s místním děním.

O činnost kanceláře OSN v ČR se každoročně zajímají tisíce mladých lidí a studentů, expertů i běžných občanů a spolupracují s ní desítky významných českých i mezinárodních institucí včetně univerzit, velkých i malých nevládních organizací, firem, ministerstva i zastupitelské úřady akreditované v Česku.

Kousek historie

Jak je v Organizaci spojených národů zvykem, všechno začalo rezolucí. V dodatku rezoluce č. 13 (1946) vyzvalo Valné shromáždění OSN generálního tajemníka, aby umožnil vznik “ … poboček OSN, … které zajistí, že lidé ve všech částech světa budou mít přímý přístup k informacím o OSN.“ A Praha byla hned mezi prvními městy, ve kterých se tak stalo. Bylo to i zásluhou tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka, který hrál při vzniku OSN významnou úlohu. 6. února 1948 píše tehdejšímu stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi: „Jakmile se vrátí Trygve Lie (generální tajemník OSN, pozn.), ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze.“

Norský učitel, novinář a později diplomat Olav Rytter byl jmenován ředitelem již v únoru 1948 a s jeho příchodem byla činnost OSN v Československu plně etablována. Rytter nebyl v Praze žádným nováčkem, ve dvacátých letech minulého století zde studoval slavistiku a v období 1928-1935 v Praze a později ve Varšavě působil jako učitel norštiny. Po invazi Německa do Norska odešel společně s královskou rodinou a vládou do exilu a v Londýně začal pracovat pro BBC. V čele úřadu OSN v Praze stál do roku 1953, poté pomáhal založit kanceláře OSN v Jakartě, Teheránu a v Afghánistánu.

Komunistické snahy o kontrolu

Již před jeho odchodem začal komunistický režim v Československu usilovat o získání kontroly nad činností UNIC. Později se mu to dařilo především prostřednictvím přímého vlivu na jmenování ředitelů. Cílem bylo vytvořit osobní a politické vazby na vládnoucí moc a omezit nezávislý charakter kanceláře světové organizace.

V roce 1952 ministerstvo národní bezpečnosti v tajné zprávě pro ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že “Během léta 1951 bylo zjištěno, že Informační ústředí OSN v Praze distribuovalo na různé čs. (československé, pozn.) instituce mimo jiné též tiskoviny obsahující nepravdy a urážky spojenců ČSR … distribuce závadného materiálu byla pak ihned zastavena. Při té příležitosti bylo s O. Rytterem dohodnuto, že se ve všech věcech bude obracet na MZV, jehož prostřednictvím bude napříště vyřizovat i styk s ostatními čs. úřady … OSN požívá na území každého svého člena výsad a svobod, jichž je třeba, aby plnila své cíle. Zástupci členů OSN a úředníci OSN požívají podobně výsad a svobod, jichž je třeba, aby vykonávali své úkoly související s OSN. Z těchto ustanovení je patrné, že ČSR nemůže generelně zamezit činnosti Informačního střediska OSN v Praze, ale může vždy na konkrétním případě ukázat, že závadná činnost je v rozporu s cíli a zásadami OSN.”

Zvláštní znepokojení československých úřadů pak vyvolaly necenzurované lidskoprávní dokumenty, které nebyly v souladu s tehdejší prosovětskou politikou vlády, např. materiály týkající se války v Koreji.

Zdroj nezávislých informací, spiknutí, velezrada

Přes dohled a cenzuru bylo centrum pod ochranou vlajky OSN významným zdrojem nezávislých informací a knihovnu navštěvovali kromě studentů a učitelů např. i disidenti. V roce 1968 se stalo informační spojkou pro československé občany, kteří chtěli prostřednictvím petic a protestních dopisů upozornit OSN a mezinárodní společenství na invazi vojsk Sovětského svazu a Varšavské smlouvy. Po celou dobu invaze i po ní centrum informovalo vedení organizace v New Yorku o aktuálním dění v zemi.

Komunistická vláda tehdejšího Československa zaujímala k OSN dvojaký postoj. Na jedné straně se hlasitě hlásila k ideálům světové organizace, k demokracii, míru, boji proti hladu, na straně druhé se snažila maximálně kontrolovat nezávislou činnost OSN na svém území. Sledovala zásilky, materiály, informační činnost i pracovníky centra. Jeden z nich, Alois Mudroch, byl v roce 1954 odsuzen k doživotnímu vězení za „spiknutí a velezradu“ .

Československo, Jugoslávie i NDR… 

Pražské centrum Spojených národů svou činností původně pokrývalo území Československa a Jugoslávie. Tento koncept byl ale brzy opuštěn a centrum až do roku 1973, kdy do jeho činnosti přibyly služby pro území bývalé Německé demokratické republiky, plnilo úlohu pouze pro Československo. Po sjednocení Německa v roce 1990 se rozsah činnosti omezil na Českou a Slovenskou republiku a brzy po rozdělení federace jen na Českou republiku.

Vedení UNICMichal Broža

Michal Broža

Po odchodu Olava Ryttera po celé období komunistické vlády stáli v čele centra světové organizace dosazení provládní úředníci, což nebylo v souladu s běžnou praxí OSN. Praktiky vlády v dosazování lidí do čela kanceláře OSN ukončila sametová revoluce.

V roce 1990 byl ředitelem jmenován zpravodaj německé tiskové agentury DPA a později pracovník informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Andreas Nicklisch. V Praze působil až do roku 2004, kdy se stal zástupcem ředitele nově vzniklého Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC). Po jeho odchodu byl do čela kanceláře jmenován Michal Broža, vystudovaný informatik a politolog, který dříve působil jako výzkumný pracovník v soukromém sektoru a později jako konzultant Světové Banky nebo pracovník informačního servisu mírové operace OSN v Libérii (UNMIL).

OSN v České republice dnes

Na začátku devadesátých let minulého století začaly v Praze společně s UNIC působit zastoupení dalších organizací systému OSN: kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) a agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Byl založen také národní výbor pro UNICEF, nevládní organizace reprezentující a podporující zájmy Dětského fondu OSN v Česku. Po přijetí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN (2016) se rodina organizací Spojených národů v ČR rozrostla o další subjekt, který od roku 1998 v Česku působil samostatně.


Na prahu roku 2018: Červený varovný signál pro náš svět

31.12.2017 



Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese:

Milí přátelé na celém světě, šťastný nový rok!

Když jsem se před rokem ujal funkce generálního tajemníka OSN, vyzval jsem, aby rok 2017 byl rokem pro mír. Vývoj se bohužel ubíral směrem opačným.

Na Nový rok 2018 nevydávám apel, ale varování. Červený varovný signál pro náš svět.

Současné konflikty se prohlubují a objevují se nová nebezpečí. Od studené války tu nebyly tak silné obavy z jaderných zbraní.

Klimatická změna postupuje rychleji než naše schopnost na ni reagovat.

Nerovnosti se zvyšují. Jsme svědky děsivých případů porušování lidských práv. Nacionalismus a xenofobie se stupňují.

Na prahu roku 2018 proto vyzývám k sjednocení. Jsem přesvědčen, že svět může být bezpečnější. Je možné zastavit konflikty, překonat nenávist a ubránit společné hodnoty.

Jedinou cestou je udělat to společně.

Nabádám všechny lídry k tomuto novoročnímu předsevzetí: Snížit rozdíly. Urovnat rozpory. Obnovit důvěru a svést lidi dohromady pro společné cíle.

Tou správnou cestou je jednota. Závisí na ní naše budoucnost.

Do nového roku 2018 vám přeji mír a zdraví. Děkuji.


2016


Mezinárodní rok luštěnin

5.1.2016 



Rok 2016 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen za Mezinárodní rok luštěnin. Koordinací souvisejících aktivit byla pověřena Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Bude zajišťovat spolupráci s vládami, nevládními organizacemi a dalšími partnery. Cílem mezinárodního roku je zvýšit povědomí o luštěninách a jejich významu pro výživu a ekologické zemědělství.

Co jsou to luštěniny a proč jsou důležité?

Luštěniny jsou luskoviny různé velikosti, tvaru i barvy. Termín luštěnina se používá pouze pro sklizená suchá zrna. V syrovém stavu jsou nevhodné ke konzumaci, mohou způsobit trávící potíže. Luštěniny jako čočka, fazole, hrách a cizrna jsou důležitou součástí jídelníčku na celém světě. Jsou významným zdrojem bílkovin, rostlinných proteinů a aminokyselin. Jsou symbolem zdravého životního stylu. Využívají se k prevenci chronických onemocnění a obezity. Podporují udržitelné zemědělství a potravinové zabezpečení, váží dusík a zlepšují tak úrodnost půdy, mají nízkou uhlíkovou stopu a přispívají tím ke zmírňování změny klimatu. Běžně se pěstují v rozvojových zemích.

Více informací na oficiální stránce FAO.

Pro komunikaci na sociálních sítích používejte #iyp2016


Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy: Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME a film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

7.1.2016 



Nová publikace Svět, který chceme, určená pro vzdělávání na základních a středních školách, představuje program rozvoje světa na příštích patnáct let – tzv. Agendu 2030 a Cíle udržitelného rozvoje (známé pod anglickou zkratkou SDGs). Sedmnáct konkrétních cílů mezinárodního společenství přibližuje ve světle statistických údajů popisujících současnou situaci. Publikace obsahuje i rozcestník informačních zdrojů k udržitelnému rozvoji. Zábavné a výstižné ilustrace s populární postavičkou Elyx vytvořil francouzský kreslíř YAK.

Knížku Svět, který chceme o SDGs doplňuje šestiminutový animovaný film Největší lekce pro svět s českými titulky. Scénář napsal mezinárodně uznávaný pedagog a poradce pro vzdělávání Sir Ken Robinson. V úvodní sekvenci se objeví i světoznámá aktivistka za právo na vzdělání Malála Júsufzajová. Film režisérky Sarah Coxové a producentky Helen Argové vznikl v rámci projektu Global Goals.

Svět, který chceme – budoucnost pro všechny. Cíle udržitelného rozvoje – průvodce pro děti. S využitím předlohy The world we want – a future for all. Praha: Informační centrum OSN v Praze, 2015.  45 s. ISBN 978-80-86348-36-0 Ilustrace: ©ELYX by YAK (poskytlo Regionální informační centrum OSN v Bruselu, UNRIC). Publikaci vydalo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Národní sítí Global Compact Česká republikaCentrem pro otázky životního prostředí a programem Varianty společnosti Člověk v tísni. Publikace vyšla díky finanční podpoře Ministerstva životního prostředí České republiky.

Tištěnou publikaci můžete získat zdarma, mimopražským zájemcům zašleme poštou. Osobní vyzvednutí je možné v pracovní dny od 9 do 17 hod. na adrese: iCentrum OSN, Železná 24, Praha 1. Vyzvednutí je možné i na odběrných místech partnerů projektu (viz odkazy v odstavci výše).

Přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) na summitu OSN v New Yorku v září 2015 označil papež František za znamení naděje. SDGs jsou totiž společným programem všech států na vymýcení extrémní chudoby, pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Na jejich přípravě se nepodílely jen státy, ale i lidé z občanských iniciativ, podnikatelského sektoru a mnoho odborníků ze všech kontinentů.

Abychom SDGs naplnili, musí svým dílem přispět prakticky všichni lidé. Je tedy nutné, aby o nich věděl a seznámil se s nimi každý člověk. Publikace Svět, který chceme a film Největší lekce pro svět jsou malým příspěvkem k tomu, aby se cíle a koncept udržitelného rozvoje staly známými a respektovanými.

„Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na nichž závisí životy nás všech. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká o SDGs šéf Organizace spojených národů Pan Ki-mun.


OSN: Nejvíce migrantů žije v USA

18.1.2016 



Organizace spojených národů představila novou zprávu o světových migračních trendech. Náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson zdůrazňuje, že problematika migrace je jednou z nejdůležitějších a nejnáročnějších současnosti. ‚,Při řešení otázek migrace a uprchlické krize je důležité mít k dispozici fakta,‘‘ řekl Jan Eliasson novinářům na tiskové konferenci v sídle OSN.

,,Počet migrantů ve světě se zvyšuje,‘‘ řekl zástupce šéfa OSN. Na světě bylo v roce 2000 více než 173 milionů migrantů, v roce 2010 jejich počet stoupl na 222 milionů a v loňském roce jich bylo již 244 milionů. Podle zprávy Trendy mezinárodní migrace: Revize 2015 (Trends in International Migrant Stock: The 2015 Revision) žijí teměř dvě třetiny migrantů v Evropě a Asii (76 resp. 75 milionů). Třetí největší populaci migrantů má Severní Amerika (54 milionů), polovina všech migrantů ve světě jsou ženy.

Zpráva uvádí, že dvě třetiny migrantů žijí v pouhých 20 státech, nejvíce ve Spojených státech – zhruba pětina všech migrantů. Následuje Německo, Rusko a Saudská Arábie. Největší počet uprchlíků je naopak v Turecku, Pákistánu, Libanonu, Íránu a Jordánsku. Uprchlíci jsou hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska. ,,Je zajímavé, jak je migrace důležitá pro populační růst, který je v určitých částech světa potřebný,‘‘ prohlásíl Jan Eliasson. Poznamenal, že by počet obyvatel v Evropě v případě absence migrantů v období 2000 – 2015 klesl a dodal, že to poukazuje na pozitivní dopad migrace na demografii.

Dne 19. září 2016 se v sídle OSN v New Yorku bude konat summit zabývající se migrací a uprchlictvím, který bude hledat globální řešení problému. Zúčastnit by se měly i státy, kterých se problematika migrace a uprchlictví přímo netýká, protože i tyto státy mohou přispět k řešení.

Osm zásad generálního tajemníka OSN, na nichž by měl být založen přístup k otázkám migrace.


Holocaust byl zločinem obrovských rozměrů, nikdo nemůže popírat důkazy, že k němu došlo

21.1.2016 



Poselství generálního tajemníka OSN  k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu (27. ledna 2016)

V průběhu druhé světové války bylo systematicky vyvražděno šest milionů Židů. Nacisté vraždili i Sinty a Romy, politické vězně, homosexuály, lidi s postižením, Svědky Jehovovy či sovětské válečné zajatce.

Holocaust byl zločinem obrovských rozměrů. Nikdo nemůže popírat důkazy, že k němu došlo. Uctěním památky jeho obětí a vzdáním cti odvaze přeživších i těch, kteří jim pomohli na svobodu, každoročně obnovujeme své předsevzetí předcházet podobným zvěrstvům a odmítat nenávistné smýšlení, které k nim vede.

Organizace spojených národů vznikla jako odpověď na zvěrstva holocaustu a krutosti druhé světové války. Cílem bylo obnovit víru v důstojnost a hodnotu každého člověka a podpořit práva všech na život v rovnosti a bez diskriminace.

I dnes jsou tyto zásady stěžejní. V celém světě nadále trpí lidé útoky a diskriminací. Patří k nim i miliony těch, kteří prchají před válkou, pronásledováním a bídou. Je naší povinností nezapomínat na minulost a pomáhat těm, kdo naši pomoc potřebují dnes.

Vice než deset let se vzdělávací program OSN o odkazu holocaustu (The Holocaust and the United Nations, pozn. překl.) snaží mladým lidem přiblížit, co byl holocaust. K této významné práci přispívá řada spolupracujících institucí a partnerů, včetně pamětníků holocaustu.

Memento holocaustu je působivou připomínkou toho, co se může stát, když přestaneme vnímat lidskost, kterou máme všichni společnou. U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu apeluji na všechny, aby odsoudili politické a náboženské ideologie, které štvou lidi proti sobě. Vyjádřeme nesouhlas s antisemitismem a útoky na náboženské, etnické a jiné skupiny. Vytvořme svět, v němž je lidská důstojnost respektována, rozmanitost podporována a mír je trvalý.

Pan Ki-mun


Holocaust a lidská důstojnost (uctění památky obětí holocaustu 2016)

25.1.2016 



Lidská důstojnost je hlavním tématem letošní připomínky holocaustu a jeho obětí. Na konci holocastu byly téměř dvě třetiny zničených životů evropských Židů. Dodnes holocaust zůstává jednou z nejbolestnějších připomínek neschopnosti mezinárodního společenství zachránit ohrožené a zranitelné lidi.

„Organizace spojených národů vznikla jako odpověď na zvěrstva holocaustu a krutosti druhé světové války. Cílem bylo obnovit víru v důstojnost a hodnotu každého člověka a podpořit práva všech na život v rovnosti a bez diskriminace. I dnes jsou tyto zásady stěžejní. V celém světě nadále trpí lidé útoky a diskriminací. Patří k nim i miliony těch, kteří prchají před válkou, pronásledováním a bídou. Je naší povinností nezapomínat na minulost a pomáhat těm, kdo naši pomoc potřebují dnes,“ říká u příležitosti letošního Mezinárodního dne pamáky obětí holocaustu generální tajemník OSN Pan Ki-mun (celý text prohlášení).

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Téma letošního připomínání obětí holocaustu – „Holocaust a lidská důstojnost“ – odkazuje na základní principy OSN, které jsou zakotvené v Chartě OSN i na právo každého člověka být osvobozen od diskriminace a právo na rovné zacházení podle Všeobecné deklarace lidských práv.

Informační centrum OSN v Praze jako každoročně připravilo vzdělávací program pro základní a střední školy, který seznamuje s historickými fakty i s poučením pro současnost. Po krátkém úvodu následuje promítání filmu (Cesta k nacistické genocidě nebo Poslední let Petra Ginze). Kontakt: Barbora Krutáková

Více informací k tématu: The Holocaust and the United Nations


Společný plán proti násilnému extremismu

29.1.2016 



Pan Ki-mun

Násilný extremismus je přímým útokem na Chartu OSN a vážnou hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost. Teroristié z Daeš, Boko Haram a další bezostyšně unášejí dívky, systematicky upírají ženám práva, ničí kulturní památky a instituce, deformují mírumilovné hodnoty náboženství a brutálně vraždí tisíce nevinných lidí na celém světě. Tyto skupiny jako magnet přitahují zahraniční bojovníky, kteří se nechají snadno zlákat jednoduchými a podbízivými hesly.

Násilný extremismus není záležitostí jednoho náboženství, jedné národnosti nebo etnické skupiny. Většina jeho obětí ve světě jsou v současnosti muslimové. Máme-li tomuto problému čelit, musíme společně postupovat tak, abychom ho vyřešili a ne znásobili. Mnohaleté zkušenosti ukazují, že krátkozraké politiky, špatné vedení, těžkopádnost, zaměření výhradně na bezpečnost a naprosté přehlížení lidských práv často situaci jen zhorší.

Nesmíme zapomínat na to, že teroristé nechtějí jen rozpoutat násilí. Chtějí také vyprovokovat tvrdou reakci. Potřebujeme si zachovat chladnou hlavu a zdravý rozum. Nesmíme se nechat ovládnout strachem nebo se nechat vyprovokovat těmi, kteří strach zneužívají. Postavit se násilnému extremismu by nemělo být kontraproduktivní.

V lednu jsem Valnému shromáždění OSN představil akční plán prevence násilného extremismu. Je založen na věcnosti a uceleném přístupu. Plán předkládá více než sedmdesát doporučení ke koordinované akci na úrovni globální, regionální i státní, jež vychází z pěti vzájemně souvisejících okruhů.

Za prvé, prevencemusí být nejvyšší prioritou. Mezinárodní společenství má právo bránit se této hrozbě zákonnými prostředky. Máme-li však najít dlouhodobé řešení, musíme pozornost věnovat především příčinám násilného extremismu. K jeho vzniku nevede jen jedna cesta. Víme ale, že extremismu se daří tam, kde se porušují lidská práva, kde není dostatečný prostor pro různé politické proudy, kde jsou snahy o začlenění přehlíženy a kde příliš mnoha lidem, zejména mladým, chybí perspektiva a smysl života.

V Sýrii, Libyi, ale i jinde vidíme, že násilný extremismus ještě více prohlubuje dlouho neřešené konflikty. Zároveň víme, co je důležité pro úspěch: dobré vládnutí, zákonnost, účast na politickém rozhodování, kvalitní vzdělávání, důstojná práce a respekt k lidským právům. Musíme si získat především mladé lidi a dát jim příležitost. Podobně se musíme postavit k ženám a zajistit jim ochranu a možnost se uplatnit.

Za druhé, schopnost vést a efektivní instituce. Zlé ideologie nevznikají ve vzduchoprázdnu. Jejich živnou půdou jsou útlak, korupce a nespravedlnost. Proto naléhám na lídry států, aby se více zasazovali o vznik institucí, které budou odpovědné lidem. Budu jim připomínat, aby pozorně naslouchali lidem a aktivně řešili jejich problémy.

Za třetí, prevence extremismu a podpora lidských práv jdou ruku v ruce. Často se stává, že protiteroristické strategie států postrádají základní aspekty náležitého procesu a dodržování zákonnosti. Široké definice terorismu nebo násilného extremismu jsou často využívány ke kriminalizaci legitimních kroků opozičních skupin, občanské společnosti nebo obránců lidských práv. Vlády by neměly povrchních definic zneužívat k napadání nebo umlčování svých kritiků. Znovu opakuji, že extrémisté úmyslně vyvolávají podobné přemrštěné reakce. Nesmíme se nechat do jejich pasti chytit.

Za čtvrté, zapojit se musí všichni. Plán navrhuje společný postup všech vlád. Musíme propojit úsilí aktérů v bezpečnostní, rozvojové, lidskoprávní a humanitární oblasti na úrovni států, regionů a celého světa, včetně OSN. Plán bere v úvahu i to, že neexistují univerzální řešení. Je nutné zapojit celou společnost: představitele církví, ženských hnutí, umělce, sportovce, ale i média a soukromé firmy.

Za páté, zapojení OSN. Usiluji o zapojení celého systému OSN do podpory členských států při řešení příčin násilného extremismu. Předložený plán je především naléhavou výzvou ke společné akci. Cílem je prosadit nové globální partnerství k prevenci násilného extremismu.


Soutěž: Vzdělání jako základ pro lepší budoucnost světa

12.2.2016 



Mezinárodní soutěž v psaní esejů na téma udržitelného rozvoje.

Hlavní cena: 100 tisíc yenů (asi 20 tisíc Kč) a cesta na slavnostní vyhlášení v japonském hlavním městě Tokio.

Jazyk: anglicky, francouzsky, španělsky nebo německy.

Zúčastnit se mohou děti a mladí lidé ve věku do 25 let.

Termín podání: do 15. června 2016

Soutěž se koná v rámci Globálního programu UNESCO pro vzdělávání a udržitelný rozvoj, který si klade za cíl začlenit téma udržitelného rozvoje do vzdělávacího systému. Program podporuje mladé lidi a lokální sdružení se zájmem o podporu tématu udržitelného rozvoje.

Více informací


Výbor OSN posoudí zprávu České republiky o právech žen

22.2.2016 



Zprávu České republiky o právech žen posoudí 23. února Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW). Česká republika ratifikovala Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, která zároveň vyžaduje, aby CEDAW její naplňování pravidelně posuzoval.

Témata, o nichž výbor OSN a delegace české vlády budou pravděpodobně diskutovat: kompenzace za „neoprávněné sterilizace”; nepřijetí žen do zaměstnání kvůli tomu, že mají nebo mohou mít děti; domácí a sexuální násilí; opatření na podporu mezinárodní spolupráce proti obchodování s lidmi; nízké zastoupení žen v politice a v jiných oblastech rozhodování.

Vyhodnocení proběhne v Paláci národů v Ženevě v sále č. XVI od 10 do 17 hodin a bude přenášeno on-line. Výbor bude odděleně jednat i s představiteli nevládních organizací. Více informací a zpráva předložená Českou republikou.

Tisková konference k hodnocení situace v České republice a dalších státech (Japonsko, Island, Švédsko, Mongolsko, Vanuatu, Haiti a Tanzánie) se bude konat 7. března v Paláci národů v tiskovém sále od 13:30 hod. Ve stejný den zveřejní výbor svá zjištění ZDE.

Další informace a dotazy
Ženeva:  Liz Throssell +41 (0) 22 917 9466 / +41 79 752 0488 [email protected]
Praha:  Michal Broža +420 724 020 611 / [email protected]

Akreditace médií do Paláce národů

Výbor pro odstraňování diskriminace žen (Committee on the Elimination of the Discrimination against Women).

Obsah pro webové stránky a sociální média: multimediální zprávy a hlavní zpravodajství budou k dispozici na těchto sociálních sítích Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR):

Twitter: @UNHumanRights
Facebook: unitednationshumanrights
Instagram: unitednationshumanrights
Google+: unitednationshumanrights
Youtube: unohchr


OSN uctila památku Butruse Butruse-Ghálího

23.2.2016 



Bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí zemřel 16. února 2016 ve věku 93 let. Jeho památku uctilo Valné shromáždění, ke kterému promluvil současný generální tajemník Pan Ki-mun. Vyzdvihl, že Butrus-Ghálí, v pořadí šestý generální tajemník, měl výhodu a zároveň i nevýhodu, že se stal prvním šéfem OSN po skončení studené války. „Přestože OSN nebyla během studené války paralyzována tolik, jak to často bývá prezentováno, nový směr vývoje světa poskytl Spojeným národům také nový prostor k aktivitě. To bylo nadějí i výzvou současně. Butrus Butrus-Ghálí zažil oboje.“

Během svého prvního měsíce ve funkci předsedal Butrus-Ghálí historicky prvnímu summitu Rady bezpečnosti. Při té příležitosti řekl nejvyšším představitelům států: „Začíná nová éra vyžadující myšlenky i činy, které dají mezinárodnímu životu pevnější základy.“

Butrus Butrus-Ghálí byl dlouholetým akademickým pracovníkem a profesorem mezinárodního práva. V průběhu své kariéry se zúčastnil mnoha jednání týkajících se mezinárodního práva, lidských práv, ekonomického a sociálního rozvoje, dekolonizace, dění na Blízkém východě, mezinárodního humanitárního práva, práv etnických a dalších menšin, vývoje ve Středomoří i afro-arabské spolupráce.

Jeho funkční období bylo dobou vážných konfliktů na Haiti, v Somálsku, ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii. Na žádost představitelů států, kteří se účastnili summitu Rady bezpečnosti, předložil Butrus Butrus-Ghálí zprávu „Agenda pro mír“ (An Agenda for Peace), která analyzuje způsoby, jak posílit možnosti OSN v oblasti preventivní diplomacie a mírových operací.

Zabýval se také otázkou restrukturalizace, reformou řízení a dalšími kroky, které by vedly k posílení OSN. Ve zprávě „Agenda pro demokratizaci“ (An Agenda for Democratization) analyzoval souvislosti mezi mírem, rozvojem a demokracií na národní úrovni a zároveň apeloval na demokratizaci mezinárodního systému.

I po skončení funkčního období v čele OSN zůstal glosátorem mezinárodního dění. V roce 2003 v reakci na nové výzvy ve světě napsal: „Nové problémy, jimž nyní čelíme, nastolují otázku radikálních změn v OSN. Musíme se připravit na třetí generaci mezinárodních organizací … Tato změna spočívá v nutnosti zajistit účast nestátních aktérů v mezinárodních vztazích …. Vyžádá si to možná léta tvrdé práce. Přijmout novou koncepci či nový přístup může trvat celou generaci … Tři desetiletí nám trvalo, než jsme si připustili význam ochrany životního prostředí a zavedli pojem udržitelného rozvoje a přesto jsme byli ještě svědky neúspěchu Kjótského protokolu. I v tomto případě tedy může jít o začátek procesu, který bude trvat 20 či 30 let, dokud se změny nestanou nedílnou součástí systému.“

Poslechněte si: rozhovor s Ahmadem Fawzi, který byl jedním z mluvčích generálního tajemníka Butruse Butruse-Ghálího (anglicky na UN Radio)


UNDP: Půlstoletí rozvoje

29.2.2016 



Rozvojový program OSN (UNDP) slaví 50 let od svého vzniku. Je součástí Organizace spojených národů a zabývá se především zlepšováním životů lidí, koordinací rozvojových projektů  a poskytováním technické pomoci rozvojovým zemím. UNDP byl založen v roce 1966 sloučením dvou rozvojových institucí OSN té doby (Expanded Programme of Technical Assistance a United Nations Special Fund).

UNDP spolupracuje s vládními i nevládními organizacemi na řešení problémů jednotlivých států, ale také problémů globálních. Počet zemí, se kterými spolupracuje, přesahuje 170. Hlavním zájmem činnosti UNDP je udržitelný rozvoj, který zahrnuje problematiku inkluze, rovnoprávnosti a boje proti chudobě.

Dalším důležitým úkolem je podpora demokratického rozvoje ve světě. UNDP poskytuje technickou i organizační podporu státům při organizaci voleb, posilování demokratických institucí, a také při zajišťování míru, bezpečnosti a rozvoje právního systému.

Třetí důležitou částí práce je ochrana před změnou klimatu a přírodními katastrofami. Měnící se klima představuje výzvu, se kterou se rozvojové země velmi těžko vyrovnávají. UNDP pomáhá zlepšovat jejich odolnost a kapacity.


Medzinárodné zmluvy na kontrolu drog nenariaďujú „vojnu proti drogám“, píše sa v správe INCB

1.3.2016 



Pri príležitosti blížiaceho sa mimoriadneho zasadania Valného zhromaždenia o celosvetovom probléme drog, ktoré sa bude konať v apríli 2016, Medzinárodný úrad na kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2015 pripomína, že hlavným cieľom zmlúv o kontrole drog je zabezpečiť zdravie a kvalitu života ľudí. Odvoláva sa na vyvážený a ľudský prístup ako na kľúčový prvok plnenia cieľov v oblasti zdravia a kvality života. Povzbudzuje vlády, aby navrhli reálne a praktické opatrenia na ochranu verejnosti pred škodlivými účinkami zvyšujúceho sa počtu nových psychoaktívnych látok. Vyzýva vlády, aby zabezpečili, aby poskytovatelia zdravotnej starostlivosti najmä starším ľuďom neodôvodnene nepredpisovali sedatíva. Vyzýva na realistické zhodnotenie stavu medzinárodného systému kontroly prekurzorov.

Slovenský překlad tiskové zprávy INCB připravil Informační servis OSN ve Vídni

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) so sídlom vo Viedni len niekoľko týždňov pred mimoriadnym zasadaním Valného zhromaždenia vo svojej výročnej správe 2015 upozorňuje, že medzinárodné zmluvy na kontrolu drog nenariaďujú „vojnu proti drogám“.

V čase, kedy sa diskutuje o protidrogovej politike, INCB vo svojej správe zdôrazňuje, že zabezpečenie dostupnosti drog na lekárske účely, ako sa uvádza v medzinárodných zmluvách na kontrolu drog, a zníženie ilegálnych zásob drog, je potrebné starostlivo vyvažovať.

Prezident INCB Werner Sipp povedal: „Svet si nemusí vybrať medzi striktným presadzovaním zákona o drogách na jednej strane a legalizáciou drog na nelekárske účely na druhej strane. Cieľom je skôr vidieť zdravie a kvalitu života ako prioritu v rámci vyváženej protidrogovej politiky.“

Mimoriadne zasadanie, stretnutie členských štátov OSN za účelom vyhodnotenia úspechov a nových výziev v medzinárodnom systéme kontroly drog, sa bude konať od 19. do 21.apríla 2016 v OSN v New Yorku.

Nové psychoaktívne látky: Rastúca hrozba

Nové psychoaktívne látky sa za posledný rok objavovali v čoraz väčších množstvách. K októbru 2015 členské štáty nahlásili 602 nových látok, čo predstavuje 55 percentné zvýšenie oproti 388 novým látkam hláseným v predchádzajúcom roku.

Udržať krok s takýmto trendom predstavuje pre medzinárodný systém kontroly drog jednu z hlavných výziev. Ten bude musieť voči hrozbe nových psychoaktívnych látok navrhnúť flexibilnejší a funkčnejší prístup.

Komisia OSN pre omamné látky v roku 2015 umiestnila pod medzinárodnú kontrolu 10 nových psychoaktívnych látok, pričom v mnohých krajinách, ako napríklad v Číne a Indii, sa kontrola takýchto látok rozšírila aj na národnej úrovni.

INCB v roku 2015 spustila Projekt ION – Systém komunikácie o incidentoch (IONICS), ktorého cieľom je umožniť v reálnom čase medzivládnu komunikáciu o incidentoch súvisiacich s novými psychoaktívnymi látkami. Doteraz systém použilo viac ako 170 používateľov zo 60 krajín. Systém pritom informoval o približne 500 incidentoch už do dvoch dní po ich objavení, ako napríklad o podozrivých zásielkach, obchodovaní, priemyselnej výrobe alebo miestnej produkcii nových psychoaktívnych látok.

Zbytočné predpisovanie liekov proti nespavosti u starších ľudí

INCB vo svojej správe ďalej so znepokojením poukazuje na riziká neodôvodneného predpisovania a nadmerného užívania benzodiazepínov u starších ľudí, liekov na nespavosť a úzkostné stavy. Vzhľadom na to, že starší pacienti majú viac zdravotných ťažkostí, kvôli ktorým im lekári predpisujú viac liekov súčasne, to pre nich predstavuje potenciálne nebezpečenstvo. Nespavosť sa u tejto skupiny pacientov vyskytuje bežne, čím sa stávajú atraktívnou cieľovou skupinou pre výrobcov tabletiek na spanie. To sa deje aj napriek tomu, že štúdie hovoria o riziku vzniku závislosti od týchto liekov následkom ich zbytočného užívania. V porovnaní s pacientmi, ktorí ich nikdy neužívali, u pacientov nad 65 rokov užívajúcich benzodiazepíny sa navyše vyskytuje o 50 percent vyššia šanca rozvinutia demencie do 15 rokov od začatia užívania.

INCB vyzýva vlády, aby zabezpečili, aby poskytovatelia zdravotnej starostlivosti pri predpisovaní benzodiazepínov dodržiavali správny lekársky postup. Zdravotnícky personál, najmä v ústavoch sociálnej starostlivosti, ale aj príbuzní a opatrovatelia starších ľudí, musia byť upovedomení o rizikách nadmerného a príliš častého užívania benzodiazepínov.

Afganistan: Menej provincií bez pestovania ópia, ale celkové zníženie nezákonného pestovania ópia

Prvýkrát za posledných šesť rokov klesol približný rozsah oblastí nelegálneho pestovania ópiového maku v Afganistane. Úroveň pestovania ópiového maku je v Afganistane aj naďalej vysoká v absolútnom vyjadrení, hoci v roku 2015 sa podarilo zlikvidovať o 40 percent viac ópiového maku. Správa upozorňuje na zásadnú úlohu, ktorú alternatívne rozvojové iniciatívy zohrávajú v znižovaní pestovania ópiového maku a v poskytovaní legitímnych alternatív farmárom, na živobytie pre seba aj svoju rodinu.

Dostupnosť liekov na tíšenie bolesti

Ako sa uvádza v osobitnej správe INCB o Dostupnosti medzinárodne kontrolovaných drog, ľudia v mnohých nízkopríjmových a strednopríjmových krajinách stále nemajú dostatočný prístup k liekom na tíšenie bolesti (ópioidné analgetiká), hoci sa ich používanie od začiatku tohto storočia v celosvetovom rozsahu zdvojnásobilo. Naproti tomu, ľudia v Európe a Severnej Amerike užívajú takmer 95 percent celosvetovej spotreby všetkých liekov na tíšenie bolesti. Podľa informácií zo strany vlád problém nespočíva v nedostatočnom globálnom zásobovaní, ale v nedostatku informovanosti a strachu zo závislosti.

Správa o prekurzoroch

Podľa nedávnych správ o zadržaní drog sa ukazuje, že presun chemických látok na výrobu prekurzorov do nezákonnej výrobnej siete sa čoraz častejšie vyskytuje viac na domácom ako na medzinárodnom trhu. Látka APAAN – alfa-fenylacetoacetonitril, ktorá sa všeobecne používa na výrobu amfetamínov a metamfetamínov, bola zaradená pod medzinárodnú kontrolu v roku 2014. V dôsledku toho APAAN zrejme stratil svoj význam, keďže počet prípadov zadržania tejto látky v roku 2015 klesol a tieto prípady sa vyskytujú oveľa menej na medzinárodných hraniciach, čo napovedá, že medzinárodné kontroly dosahujú želaný efekt.

Pri príležitosti blížiaceho sa mimoriadneho zasadania Valného zhromaždenia INCB v správe o prekurzoroch zdôrazňuje potrebu realistického zhodnotenia stavu medzinárodného systému kontroly prekurzorov. Medzinárodný systém kontroly prekurzorov je podľa INCB čoraz úspešnejší v monitorovaní legálneho obchodu s vymedzenou skupinou chemických látok na výrobu prekurzorov, čo zabraňuje ich presunu do ilegálnej siete. Drogy sa však stále vyrábajú, na čo sa používajú stále nové a nové chemické látky, ktoré ešte nie sú zaradené pod medzinárodnou kontrolou.

INCB verí, že je potrebné zaujať nový prístup. To by mohlo znamenať napríklad dobrovoľné verejno-súkromné partnerstvo medzi vládou a priemyslom a nové legálne nástroje na presadenie zákona, v prípade existencie dôkazov, že sa nejaká látka používa na nelegálnu výrobu drog.

Viac informácií

Kontakt

Katharina Götze, Associate Public Information Officer, UNIS Viedeň
Telefón: (+43-1) 26060-4949, E-mail: [email protected]


Na vyřešení uprchlické situace zbývá jen málo času

7.3.2016 



Šéf agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) varuje, že Evropě zbývá už jen málo času na vyřešení současné uprchlické situace. Před dnešním summitem špiček Evropské unie s představiteli Turecka předložil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi podrobný šestibodový plán.

„Tato krize je nejen krizí uprchlickou, ale také krizí evropské solidarity. Kolektivní selhání při zavádění opatření, na nichž se členské státy EU již dohodly, má za následek současné vyhrocení krize,“ říká vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

UNHCR zdůrazňuje, že situace se rychle zhoršuje. V Řecku nyní pobývá kolem 30 tisíců běženců, z nichž téměř třetina se nachází v Idomeni na hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Přestože řecké úřady i armáda posílily postupy, tisíce lidí přespávají pod širým nebem bez přiměřeného přjetí, služeb a informací. Napětí narůstá a situace by mohla rychle vyústit v otevřenou krizi.

Podle Filippa Grandiho však ještě není pozdě, budou-li podniknuty potřebné kroky. UNHCR podporuje úsilí řecké vlády. Rozmísťuje v zemi své pracovníky a pomáhá s koordinací a poskytováním nouzových přístřeší, technického vybavení a informací uprchlíkům a migrantům.

Šestibodový plán, který šéf UNHCR předložil, má pomoci zvládnout a stabilizovat situaci. Zahrnuje 1. přesídlení žadatelů o azyl z Řecka a Itálie a vracení osob, které nesplňují podmínky pro ochranu uprchlíků; 2. zvýšení podpory Řecku ve prospěch řešení humanitární krize; 3. zajištění souladu postupu se všemi evropskými azylovými zákony; 4. zpřístupnění většího množství bezpečných legálních cest pro uprchlíky, kteří směřují do Evropy; 5. ochranu zranitelných jedinců, jako jsou například děti bez doprovodu; 6. vytvoření celoevropského systému odpovědnosti za žadatele o azyl, včetně vybudování registračních center v hlavních přístupových zemích.

Z návrhů, které UNHCR předkládá, vyplývá nutnost spravedlivého rozdělení zodpovědnosti, které je klíčem ke zvládnutí situace, a potřebná shoda na tom, jaké procento žadatelů o azyl přijme každá z členských zemí EU.

„Evropa již v minulosti zvládla rozsáhlé přesuny běženců, například během války na Balkáně. Může zvládnout i současnou situaci za předpokladu, že všechny země budou jednat v duchu solidarity a sdílené zodpovědnosti. Skutečně neexistuje jiná možnost než spolupracovat na řešení situace,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

Tiskové prohlášení UNHCR


Pan Ki-mun: Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí

7.3.2016 



Když jsem jako chlapec vyrůstal v poválečné Koreji, ptal jsem se na zvyk, který jsem pozoroval kolem sebe: když žena začala rodit, nechala své boty na prahu místnosti a se strachem se na ně ohlédla. Matka mi vysvětlila: „Bojí se, jestli si ty boty vůbec ještě znovu obuje.“

Tato vzpomínka mě pronásleduje i více než půl století později. V chudých částech světa stále ženy riskují svůj život, když dávají život novému člověku. Mateřská úmrtnost přitom patří mezi problémy, jimž lze předcházet. Příliš často jsou malé dívky podrobovány ženské obřízce, napadány cestou do školy. Ženské tělo se ve válkách stává nástrojem boje. Vdovy jsou odsouvány na okraj společnosti a ožebračovány.

Všechny tyto problémy můžeme řešit jen když posílíme postavení žen a prosadíme změnu.

Více než devět let uvádím v OSN tuto filozofii do praxe. Jmenoval jsem historicky pvní velitelku vojenských jednotek OSN a docílil toho, že zastoupení žen na nejvyšších pozicích naší organizace je početnější než kdykoliv dříve. Když jsem začínal pracovat v OSN, nebyly ve vedení mírových misí žádné ženy. V současnosti vedou téměř čtvrtinu operací. Je to výrazné zlepšení, ale stále to ještě není dost.

Jmenoval jsem téměř 150 žen na pozici zástupkyně generálního tajemníka OSN. Některé z nich přišly z vrcholných vládních funkcí a s mezinárodním renomé, jiné se potom přesunuly do vedoucích pozic ve svých domovských zemích. Všechny z nich mi pomohly dokázat, jak často je pro konkrétní pracovní pozici nejlepší žena.

Abychom tento trend udrželi, vytvořili jsme nový rámec pro celý systém OSN. Rovnost příležitostí, která kdysi byla považována za chvályhodný nápad, je nyní běžnou politikou. Školení v genderové tematice bylo dříve volitelné, dnes je pro většinu pracovníků OSN povinné.

Konfucius učil, že chceme-li napravit svět, musíme začít u sebe. Vyzbrojen důkazy, jak cenné jsou ženy ve vedoucích pozicích OSN, obhajuji posílení postavení žen všude: v parlamentech, na univerzitách i pouličních shromážděních, v soukromých rozhovorech s předními představiteli států, na setkáních s manažery firem i při těžkých rozhovorech s mocnými muži vládnoucími rigidním patriarchálním společnostem. Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí.

Při mém nástupu do funkce bylo ve světě devět parlamentů zcela bez účasti žen. Přičinili jsme se o snížení tohoto počtu na čtyři. V roce 2008 jsem zahájil kampaň „Společně za ukončení násilí na ženách“ (UNiTE to End Violence against Women). Připojily se k ní desítky ministrů, stovky zástupců parlamentů a miliony jednotlivců.

Byl jsem první muž, který se podepsal pod kampaň HeForShe a od té doby se k ní připojilo více než milion dalších mužů. Byl jsem na straně aktivistů volajících po zákazu ženské obřízky a oslavoval jsem přijetí historicky první rezoluce Valného shromáždění, která tento cíl podporuje. Souzním se všemi, kteří si uvědomují, že ženy mohou pomoci k úspěchu při uskutečňování odvážné agendy udržitelného rozvoje a prosazování pařížské dohody o klimatu.

Ve světle Mezinárodního dne žen mě rozhořčuje, že jsou ženám a dívkám stále upírána jejich práva. Naději mi ale dávají lidé, kteří jednají s vědomím, že posílené postavení žen vede k pokroku celé společnosti. Věnujme solidní finanční zdroje, odvážnou advokacii a nezlomnou politickou vůli cíli dosáhnout rovnosti pohlaví všude ve světě. Není větší investice do naší společné budoucnosti.


Habitat III: Praha hostí velkou konferenci OSN o budoucnosti měst

11.3.2016 



Ve dnech 16. – 18. března se v pražském Kongresovém centru koná evropská část globální konference OSN Habitat III. Tématem je bydlení v životaschopných městech. Na třídenní setkání přijedou do České republiky představitelé 56 států, mezinárodních organizací i světoví experti na urbanismus (např. mexický odborník na územní plánování David Ortega, dánský architekt Jan Gehl, bývalý hlavní architekt Moskvy Alexandr Kuzmin nebo výkonný ředitel programu UN HabitatJoan Clos, který byl téměř deset let starostou Barcelony a později španělským ministrem průmyslu a obchodu), zúčastní se i čeští experti a akademici. Na konferenci bude přijata Pražská deklarace, která bude sloužit jako podkladový dokument pro globální deklaraci (New Urban Agenda). Ta bude dojednána na globální konferenci o udržitelném rozvoji měst v ekvádorském Quitu v říjnu.

Konference Habitat je ojedinělou příležitostí vidět a osobně zažít jednání globální organizace. Účast je otevřena odborné i laické veřejnosti. Nutná je registrace, vstup je volný.  Vedle mezivládních jednání bude probíhat i mnoho zajímavých doprovodných akcí.

Pražské konference Habitat III se zúčastní i Informační centrum OSN v Praze s výstavou seznamující s agendou Cílů udržitelného rozvoje světa (SDGs), která vznikla ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky (odborem pro udržitelný rozvoj).

Foto: web konference Evropský Habitat


Klimatická akce pro šťastnou planetu

18.3.2016 



Co je to Mezinárodní den štěstí? Přirozeně, den, kdy chceme být šťastní. OSN připomíná tento mezinárodní den od roku 2013, protože štěstí je jedním ze základních smyslů života člověka.

Loni v září přijaly státy OSN 17 Cílů udržitelného rozvoje. To je nový program rozvoje celého světa na příštích 15 let. Zaměřuje se například na ukončení extrémní chudoby a hladu, snížení nerovností a rizik změny klimatu, zlepšování zdraví a vzdělání, na ochranu lesů a půdy a dosažení prosperity a spravedlnosti. Výsledkem pak bude lepší kvalita života a s tím související štěstí. S globálními cíli toho lze dosáhnout. Ve všech zemích. Pro všechny lidi.

Pro letošní den štěstí spojila Organizace spojených národů síly se slavnými postavičkami Angry Birds. Animovaní ambasadoři OSN nám pomohou zvýšit povědomí o tom, jak je důležité přijmout opatření na ochranu měnícího se klimatu pro zachování budoucnosti. Zveme všechny, aby kampaň podpořili. Třeba tím, že na sociálních médiích připojíte hashtag #AngryBirdsHappyPlanet.


Hodina Země

18.3.2016 



Je to akce nás všech. Je to způsob, jak vyjádřit a také sdělit ostatním, že změna klimatu je realitou a je jen na nás, na lidech, zda a jak dokážeme snížit její rizika. Loni v prosinci udělali představitelé států velký krok vpřed přijetím Pařížské dohody. Tím však nic nekončí, spíše začíná.

Hodina Země (Earth Hour) je symbolický akt jednotlivců, občanů, ale také institucí – měst a obcí, podniků, mezinárodních organizací, sportovních klubů a mnohých dalších. Vypnutím světla na 60 minut svět nezachráníme. Ale dáme najevo, že si svět chceme zachovat příhodný pro náš život. Že je to na nás, na lidech. Že to za nás nikdo jiný neudělá.

Letos nám v tom pomohou i noví čestní ambasadoři OSN, Angry Birds.

Kdy? V sobotu 19. března ve 20:30 místního času. Kde? Všude na světě.


70 let Mezinárodního soudního dvora

19.4.2016 



Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. Pokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN.

Soud dosud rozhodl celkem 155 sporů mezi státy (1947–2013). Patří mezi ně například spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko).

Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.

Z rozhodnutí soudu 

V roce 2004 například jednomyslně potvrdil, že zeď, kterou postavil Izrael na okupovaných palestinských územích, je porušením mezinárodního práva. V témže roce rozhodl hraniční spor mezi Nigérií a Kamerunem a suverenitu nad hlavním sporným územím, poloostrovem Bakassi, přisoudil Kamerunu.

Mezi nejnovější případy soudu patří spor mezi Chorvatskem a Srbskem o uplatňování Úmluvy o zločinu genocidy (soud v roce 2015 rozhodl, že během války v bývalé Jugoslávii se ani jedna země nedopustila na obyvatelstvu té druhé zločinu genocidy). V březnu 2014 soud rozhodl proti Japonsku ve sporu s Austrálií o lovu velryb v Arktické oblasti. Stále nedořešený zůstává spor mezi Marshallovými ostrovy a Velkou Británií ve věci jaderného odzbrojování.


Stane se Pařížská dohoda o změně klimatu nejrychleji akceptovanou mezinárodní úmluvou?

20.4.2016 



V pátek 22. dubna – symbolicky na Den Země – proběhne v sídle OSN v New Yorku slavnostní zahájení ratifikačního procesu Pařížské dohody, kterou státy přijaly loni v prosinci.

Datum zahájení podpisu stanoví samotná Pařížská dohoda. Tato mezinárodní smlouva bude otevřena k podpisu ze strany států až do 21. dubna 2017.

Do New Yorku se v pátek sjedou zástupci států světa. Více než 60 z nich bude zastoupeno na nejvyšší úrovni. Více než 160 států deklarovalo, že k podpisu Pařížské dohody přistoupí hned v úvodní den. Byl by tak překonán historický rekord. Dosud nejvíce podpisů v úvodní den ratifikace získala Úmluva OSN o mořském právu. V jamajském Montego Bay ji v roce 1982 podepsalo 119 států.

Pařížská dohoda vstoupí v platnost 30 dnů poté, co bude ratifikována (a ratifikační listiny uloženy u generálního tajemníka OSN) nejméně 55 státy, které v součtu vypouštějí nejméně 55 % celkového objemu skleníkových plynů. Některé státy již daly najevo, že své ratifikační listiny deponují ihned po podpisu smlouvy 22. dubna.

Slavnostního aktu v New Yorku se zúčastní i představitelé občanské společnosti a soukromé sféry, kteří se zapojí do debat o navyšování finančních prostředků na klimatická opatření a ve prospěch udržitelného rozvoje. Diskuse se budou točit i kolem toho, jak zajistit splnění hlavního cíle Pařížské dohody – udržet růst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia do konce tohoto století.

Paříž byla historickou událostí. Je to ale jen začátek. Musíme co nejrychleji zvýšit úsilí v reakci na změnu klimatu. Chtěl bych všechny země vyzvat k podpisu Pařížské dohody 22. dubna, abychom tak mohli přání proměnit v činy,“ říká k páteční události v New Yorku generální tajemník OSN.


Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

10.5.2016 



generální tajemník Pan Ki-mun

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

V důsledku válek, porušování lidských práv, nedostatečného rozvoje, změny klimatu a přírodních katastrof opouští domovy mnohem více lidí než kdykoliv od doby, kdy máme spolehlivá data. Více než 60 milionů lidí, z nichž polovinu tvoří děti, je na útěku před násilím nebo pronásledováním. Dalších 225 milionů jsou migranti, kteří odešli ze své země za lepšími příležitostmi nebo jen aby přežili.

Nepotýkáme se ale s krizí čísel. Jde o krizi solidarity. Téměř 90 procent všech uprchlíků ve světě našlo útočiště v rozvojových zemích. V osmi státech pobývá více než polovina celkového počtu uprchlíků. Pouhých deset zemí poskytuje 75 procent prostředků do rozpočtu OSN určeného na ulehčení a řešení situace uprchlíků.

Sdílení odpovědnosti

Při rovnoměrném rozložení odpovědnosti by pro hostitelské země žádná krize neexistovala. Poskytnout pomoc je v našich možnostech a máme dost znalostí, abychom velký pohyb uprchlíků a migrantů zvládli. Přesto dáváme příliš často průchod strachu a neznalosti. Potřeby lidí jsou přehlíženy a xenofobie přehlušuje rozum.

Státy sousedící s ohnisky této krize každý den zápasí, aby se s ní dokázaly vyrovnat. 19. září se ve Valném shromáždění nejvyšší představitelé států budou zabývat posílením společného dlouhodobého úsilí. Na podporu tohoto procesu jsem vydal zprávu „V bezpečí a důstojnosti“ (In Safety and Dignity), která obsahuje doporučení, jak by mohl svět společně postupovat efektivněji.

Společná lidskost i boj proti organizovanému zločinu

Začít musíme tím, že se přihlásíme ke společné lidskosti. Miliony migrantů a uprchlíků jsou vystaveni extrémním útrapám. Tisíce jich zahynuly ve Středozemním a Andamanském moři, v oblasti Sahelu či ve Střední Americe. Uprchlíci a migranti ale nejsou jednolitá skupina „těch druhých“. Jsou stejně rozmanití, jako celé lidské společenství. Pohyb lidí je nezpochybnitelným globálním jevem, který vyžaduje globální sdílení odpovědnosti.

Za druhé, uprchlíci a migranti ani zdaleka nejsou hrozbou: přispívají k růstu a rozvoji hostitelských zemí i zemí svého původu. Čím lépe se nově příchozí integrují, tím větší bude jejich přínos. Potřebujeme se proto více zaměřit na jejich společenské i ekonomické začlenění.

Za třetí, lídři na celostátní i komunální úrovni mají odpovědnost veřejně odsoudit diskriminaci a intoleranci a postavit se na odpor těm, kteří se snaží získat voličské hlasy šířením strachu a rozdělováním společnosti. Situace vyžaduje stavět mezi lidmi mosty, ne zdi.

Za čtvrté, musíme věnovat větší pozornost příčinám nuceného přesídlování. OSN dlouhodobě posiluje oblast prevence konfliktů, mírového řešení sporů a řešení případů porušování lidských práv dříve, než se situace vyhrotí. Jedním z účinných nových nástrojů je Agenda 2030. Loni se na ní shodlo všech 193 členských států OSN. Součástí tohoto globálního programu rozvoje je i výrazné zaměření pozornosti na spravedlnost, instituce a soudržné společnosti.

Za páté, musíme posílit mezinárodní systémy na zvládání rozsáhlého pohybu lidí tak, aby byly naplňovány standardy lidských práv a poskytnuta nezbytná ochrana. Státy musí dodržet své mezinárodně-právní závazky, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Země, kam uprchlíci dorazí nejdříve, by neměly být nuceny nést celé břímě samy. Ve své zprávě proto navrhuji vytvořit „globální pakt pro sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům“.

Posílit musíme boj proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, zlepšit ochranu lidí, kteří se vydali na cestu a zajistit jejich bezpečí a důstojné zacházení na hranicích. Organizované a legální trasy pro migranty a uprchlíky budou klíčem k tomu, aby lidé ze zoufalství nebyli nuceni obracet se na zločinecké sítě. Počty migrantů budou pravděpodobně i nadále růst v důsledku nedostatku pracovních a obchodních příležitostí, kvůli snadným podmínkám k cestování a komunikaci, i kvůli vzrůstající nerovnosti a změně klimatu. Navrhuji proto zlepšit globální kontrolu nad touto oblastí prostřednictvím „globálního paktu pro bezpečnou, organizovanou a zákonnou migraci“.

Chopit se příležitosti

Uprchlická a migrační krize ani v nejmenším není nepřekonatelná, ale státy na ni nemohou reagovat izolovaně. Milionům uprchlíků a migrantů jsou v současné době upírána základní práva a svět sám sebe připravuje o přínos, který uprchlíci a migranti mohou přinést.

Světový humanitární summit, který svolávám do Istanbulu na 23. a 24. května, bude usilovat o nové závazky států a dalších hráčů pro spolupráci při ochraně lidí a na posilování odolnosti. Od jednání Valného shromáždění v září očekávám, že nastíní možná řešení bezprostředních problémů uprchlictví a migrace, a že dosáhne závazku světových lídrů k těsnější globální spolupráci v této oblasti.

V průběhu tisíciletí lidé vždy putovali z místa na místo, ať už z vlastní volby nebo pod tlakem hrozeb. Putovat budou i v nejbližší budoucnosti. Jen za předpokladu, že dostojíme své povinnosti chránit prchající před pronásledováním a násilím a chopíme se příležitosti, kterou migranti představují, dosáhneme příznivější a spravedlivější budoucnosti pro všechny.


Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

20.5.2016 



Stephen O’Brien

Do Istanbulu se na první Světový humanitární summit sjíždějí vedoucí představitelé států a vlád, mezinárodních agentur, soukromého i občanského sektoru. Pro uspořádání takového summitu je hned několik zásadních důvodů: nekončící konflikty, které způsobují obrovské utrpení, rozsáhlé vysídlování a politický i ekonomický chaos; do očí bijící porušování mezinárodního humanitárního práva; hlad a dětská podvýživa, silnější a častější přírodní katastrofy zapříčiněné změnou klimatu; a sílící nerovnost, která nechává miliony lidí mimo jakoukoli naději na rozvoj.

Statistiky jsou alarmující: přes 130 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc či ochranu a jejich počet roste. Více než 40,8 milionu lidí muselo v důsledku konfliktu a násilí opustit domov, ale zůstali ve svých zemích. Dalších 20,5 milionu muselo uprchnout do jiných zemí. Jen loni připravily přírodní katastrofy o domov 19,2 milionu lidí ve 113 zemích.

OSN spolu s dalšími humanitárními organizacemi usiluje získat od dárců téměř 21 miliard USD na okamžitou životně důležitou pomoc alespoň pro ty nejzranitelnější – pro přibližně 91 milionů lidí. Po šesti měsících stále chybí celých 17 miliard dolarů. Naši schopnost pomoci lidem, z nichž mnozí přišli o všechno, to znemožňuje.

Když generální tajemník OSN před čtyřmi lety vyzval ke svolání historicky prvního humanitárního summitu, uvědomoval si, že situace je neudržitelná. Potřeba takového setkání je teď ještě naléhavější, než se mohlo tehdy zdát. Představitelé států se musí utkat s realitou humanitárních potřeb světa, jež se začínají vymykat kontrole.

V Istanbulu máme velkou příležitost uvést do života ambiciózní program, kterým můžeme změnit způsob zmírňování a především prevence utrpení milionů lidí ve světě. Pro začátek musí političtí lídři přijmout společnou odpovědnost s vědomím, že jediný způsob, jak snížit lidské utrpení v takovém měřítku, je zaměřit se na schopnost konfliktům předcházet a ukončovat je. To bude vyžadovat více podpory stability a přiznat preventivní diplomacii důležitost, která jí náleží.

Vrcholní politici nesmí nadále přehlížet případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Je závazné pro všechny státy i nestátní ozbrojené skupiny. V současných konfliktech je mezinárodní právo porušováno beztrestně: civilisté jsou zabíjeni doma, v nemocnicích, nebo jsou drženi v obklíčení až do vyhladovění. Humanitární pracovníci a zdravotníci, kteří se jim snaží pomáhat, se stávají cílem fatálních útoků, které nemají nic společného s pravidly vedení války.

Summit musí uvést do praxe také závazky, které byly loni začleněny do globální agendy udržitelného rozvoje, tedy nezapomínat ani na ty, kteří zůstávají přehlíženi na okraji společnosti. Naslouchejme volání lidí postižených krizí: nechtějí pouze přežít a být ochráněni. Chtějí i naději, že zase bude lépe. Musíme se zaměřit na to, aby ubylo důvodů k poskytování pomoci a posílit odolnost.

To nebude možné, pokud nenajdeme účinnější způsoby financování. Summit vyzve lídry států k závazku snížit do roku 2030 na polovinu počet vnitřně vysídlených osob – ze současných 40 milionů na 20 milionů.

V uplynulých desetiletích zlepšili humanitární pracovníci všechny aspekty své práce: analýzy jsou důkladnější, zlepšila se spolupráce i standardy výkonu humanitární práce, byly posíleny místní i národní kapacity. Přesto se nesmíme zastavit. Musíme jít dál a usilovat o větší efektivitu při záchraně a ochraně životů. Proto by na summitu měla být přijata „Velká dohoda“ mezi dárci a humanitárními agenturami. Její součástí bude během příštích pěti let převést jednu miliardu USD z úspor z vyšší efektivity práce do nárazníkových oblastí.

Uvědomujeme si, že tyto změny nebudou příliš snadné. Dojde i na nesouhlas a bude třeba kompromisů. Summit je ale historickou, průlomovou příležitostí a je naší morální odpovědností jednat: pokud to neuděláme, zaplatíme příliš vysokou cenu.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN a koordinátor humanitární pomoci

@WHSummit #sharehumanity
Zpráva generálního tajemníka OSN pro summit One Humanity: Shared Responsibility
Další dokumenty vztahující se k summitu v Instanbulu


Humanitární summit: Společná lidskost

24.5.2016 



„Sešli jsme se, protože globální humanitární systém je pod nebývalým tlakem. Svolal jsem tento summit před čtyřmi roky kvůli rostoucím humanitárním potřebám a snižující se politické vůli je řešit. Naléhavost situace od té doby jen vzrostla,“ řekl v úvodu Světového humanitárního summitu v Istanbulu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Tři měsíce před zahájením summitu předložil státům hodnotící zprávu, která otevírá témata k diskusi a následné akci. Zpráva je výsledkem konzultací s více než 20 tisíci humanitárními pracovníky, odborníky, politiky, i s lidmi, kteří jsou příjemci humanitární pomoci z celkem 150 zemí světa.

Stephen O’Brien, humanitární koordinátor OSN: Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Po dva dny jednají v Istanbulu hlavní aktéři zainteresovaní na zlepšování globálního humanitárního systému. Do hlavního města Turecka přijelo i 65 nejvyšších představitelů států a vlád. Prioritní témata summitu jsou: prevence a ukončování konfliktů, respektování pravidel vedení války, zaměřit pozornost na všechny potřebné, snižování potřeb humanitární pomoci a zlepšení systému financování. „Jsme tu proto, abychom vytvořili novou budoucnost. Jsme jedno lidstvo a máme společnou odpovědnost,“ řekl šéf OSN.

Předseda Valného shromáždění Mogens Lykketoft ve svém úvodním projevu upozornil, že se summitem jsou spojena velká očekávání. „Je čas ukončit konflikty, z nichž pramení současná krize, zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva a volat k odpovědnosti ty, kdo je porušují. Je nutné zefektivnit humanitární systém.“

Úvod summitu ale patřil především těm, ke kterým humanitární pomoc míří. V emotivních projevech připomněli zkoušky, jimiž museli projít. A také své rozhodnutí pomáhat teď druhým. Jedním z nich byl Victor Ochen, bývalý dětský voják z Ugandy. Mluvil o vyrůstání v prostředí násilí. Když mu bylo 13, vybral si jinou cestu. V uprchlickém táboře, kde se ocitl, založil iniciativu pro mír a začal se angažovat v odrazování dětí a mladistvých od připojení se k ozbrojeným skupinám.

Victoria Arnaiz-Lantingová popsala svoji zkušenost z humanitární krize, kterou na Filipíny v roce 2013 přinesl tajfun Haiyan. Přes mnoho obětí na životech, množství zranění a škody na majetku se lidé dokázali z pohormy neuveřitelně rychle vzpamatovat. Podobné katastrofy postihují více než 200 miliónů lidí ročně, proto by se součástí našeho života měla stát připravenost a schopnost místních lidí a komunit se s následky takových pohrom vyrovnat.

Adeeb Ateeq se v Sýrii zapojil do vyhledávání a likvidace nášlapných min. Jeho samotného připravila mina o nohu. „Mým cílem je chránit životy nevinných lidí,“ řekl účastníkům Summitu. Ve světě zabije nebo zmrzačí miny jednoho člověka každých 20 minut. Civilisté tvoří 80 % obětí min, vojáci zbylých 20 %. Na začátku minulého století byl poměr přesně opačný.


Světový den životního prostředí 2016: Za záchranu divočiny

1.6.2016 



Obchod se zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody má ničivý dopad na biodiverzitu a přírodní dědictví. Ohrožuje celé druhy. Zabíjení zvířat a pašování bohatství divočiny má neblahý vliv na ekonomiku a ekosystémy, živí organizovaný zločin a korupci všude ve světě.

Symbolem zločinů ohrožujících divokou přírodu se stali sloni, nosorožci, tygři, gorily a mořské želvy. V roce 2011 vyhynul ve Vietnamu vzácný nosorožec jávský a téhož roku zmizeli v Kamerunu poslední nosorožci černí. Velcí lidoopi vymizeli v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Další země mohou rychle následovat. Mezi méně známé oběti patří zoborožec štítnatý, luskouni, dále divoké orchideje nebo tropické dřeviny: i květiny a stromy patří k divoké přírodě!

Boj proti ilegálnímu obchodu, který zahrnuje posilování politik, informační kampaně i komunitní ochranu přírody a prosazování práva, má za sebou úspěchy. Přesto ale zůstává ohrožena řada druhů a bude zapotřebí soustředěného a soustavného úsilí každého z nás, abychom dokázali vývoj zvrátit.

Jak to můžeme udělat? 

Je nutné, aby si mnohem více lidí uvědomilo, jak tento špinavý ilegální byznys poškozuje životní prostředí, živobytí lidí i bezpečnost. Musíme změnit své chování i zvyky tak, aby přestala existovat poptávka po produktech z divoké přírody. Více informovanosti přiměje vlády a mezinárodní organizace přijmout a uvést v platnost tvrdší zákony a zakročit proti těm, kdo by je i dál chtěli porušovat.

Téma letošního Světového dne životního prostředí – Go Wild for Life – vyzývá k zaměření pozornosti na všechny ohrožené druhy a k podniknutí kroků na jejich záchranu pro budoucí generace. Může se jednat o zvířata a rostliny ve vašem regionu i v celosvětovém měřítku. Každý vyhynulý místní druh zvyšuje celkový počet celosvětově vyhynulých druhů! Ať jste kdokoliv a žijete kdekoliv: držte se nulové tolerance ilegálního obchodu s  produkty z divoké přírody!

Fakta a čísla

2010-2012 bylo vybito 100 tisíc afrických slonů z populace čítající téměř 500 tisíc jedinců

Od roku 2009 se populace afrických savanových slonů zmenšila v Tanzánii o 60 % a v Mozambiku o 50 %

2009 – 2014 bylo z Afriky ilegálně vyvezeno 170 tun slonoviny

2002 -2011 zaznamenala populace afrických pralesních slonů 2/3 pokles v důsledku pytláctví

2015 zabili pytláci 1 338 nosorožců (Zdroj: Mezinárodní unie na ochranu přírody)

2007 – 2015 se počet nosorožců zabitých pytláky v JAR 90násobně zvýšil – ze 13 v roce 2007 na 1 175 v roce 2015

2016 vyhynuli šimpanzi v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Každoročně se sníží populace velkých lidoopů o 3 tisíce. 70 % všech odchycených velkých lidoopů jsou orangutani

Luskouni jsou nejčastěji ilegálně obchodovanými savci na světě. Za poslední desetiletí jich z divoké přírody zmizelo víc než milion

Roční objem ilegálního obchodu s divokými zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody se odhaduje na 15 – 20 miliard USDJedná se o jeden z největších ilegálních byznysů ve světě (spolu s drogami, zbraněmi a lidmi)

Podle údajů organizace Thin Green Line zavraždili lidé zapojení do ilegálního byznysu se zvířaty a rostlinami z divoké přírody během posledních 10 let tisíc pracovníků národních parků

Podle odhadů je roční objem ilegálního, neohlášeného a neregulovaného rybolovu 11 – 26 milionů tun rybFinanční hodnota tohoto ilegálního byznysu dosahuje 10 – 23 miliard USD. V důsledku se zásoby ryb vyčerpávají, ceny rybího masa zvyšují a rybáři přicházejí o obživu

40 % vnitrostátních konfliktů v posledních 60 letech souviselo s přírodními zdroji

80 % velkých ozbrojených konfliktů se během posledních 50 let odehrálo v lokalitách bohatých na biodiverzitu

Ochrana divoce žijících zvířat a ekosystémů je prospěšná pro cestovní ruch. Ten subsaharské Africe přinesl v roce 2012 více než 36 miliard USD a tvořil 7 % HDP

Každá živá gorila znamená pro Ugandu ročně 1 milion USD na zisku z cestovního ruchu. Rwanda, známá svými horskými gorilami, vydělala v roce 2014 na ekoturistice 304 milionů dolarů (nárůst o 10 milionů USD oproti roku 2013)

V září 2015 dva největší světové trhy se slonovinou – Čína a USA – oznámily ukončení svých mezinárodních i domácích obchodů s tímto přírodním produktem

Tvrdší pokuty za pytláctví a zrychlení práce soudního systému pomohly Nepálu eliminovat pytláctví na nosorožcích. Populace nosorožců se tak rozrostla o 1/5

V květnu 2015 bylo v rámci transkontinentální Operace Kobra III zadrženo 139 osob a zabaveno přes 247 dodávek obsahujících slonovinu, léčivé rostliny, nosorožčí rohy, luskouny a řadu dalších zvířat a produktů.

O Světovém dni životního prostředí

Od roku 1974 se zaměřuje na osvětu a ochranu životního prostředí. Je připomínán ve více než 100 zemích. Je to především „den pro veřejnost“, který podněcuje lidi udělat „něco“ pro planetu a se stát nositeli změny. „Něco“ může mít rozsah místní, národní i globální, může jít o individální i hromadnou akci. V dosavadní historii Světového dne životního prostředí se akcí na ochranu životního prostředí zúčastnily miliony lidí z celého světa. Jejich spojená energie má příznivý dopad na celou planetu.

#WildforLife #WED2016


Zdravé oceány – zdravá planeta: 8. červen je Světovým dnem oceánů

7.6.2016 



Světové oceány – jejich teplota, chemické složení a procesy, proudy a život v nich – jsou řídící silou globálních systémů, které činí Zemi obyvatelnou pro lidstvo.

Dešťová voda, pitná voda, počasí, klimatické podmínky, linie pobřeží, velká část naší potravy a dokonce i kyslík ve vzduchu, který dýcháme – to všecho v konečném důsledku závisí na mořích, která je vytvářejí a regulují. V průběhu historie poskytovaly oceány a moře nezbytné cesty pro obchod a dopravu. Péče o tento nepostradatelný přírodní zdroj je základem udržitelné budoucnosti.

Fakta o oceánech

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, obsahují 97 procent zásob vody na Zemi a tvoří 99 procent objemu životního prostoru na planetě.
  • Živobytí více než 3 miliard lidí závisí na mořské a pobřežní biodiverzitě
  • Celosvětová tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví, která na nich jsou závislá, se odhaduje na 3 biliony dolarů nebo 5 procent globálního HDP.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc známých druhů, avšak jejich skutečný počet může dosahovat řádově milionů.
  • Oceány absorbují kolem 30 procent oxidu uhličitého vyprodukovaného lidmi, čímž zmírňují dopady globálního oteplování.
  • Oceány jsou největším světovým zdrojem bílkovin a jejich hlavním zdrojem pro více než 2,6 miliardy lidí.
  • Mořský rybolov přímo nebo nepřímo dává práci více než 200 tisícům lidí.
  • Dotace na rybaření přispívají k rychlému vyčerpávání řady druhů ryb a jsou překážkou v úsilí udržet a obnovit světový rybolov a na něm závislá zaměstnání. Zároveň jsou příčinou toho, že světový rybolov generuje ročně o 50 miliard dolarů méně, než by mohl.
  • Téměř 40 % světových oceánů je těžce zasaženo lidskou aktivitou, která způsobuje například znečištění, vyčerpávání zdrojů ryb a poškození pobřežního habitatu.

Ve svém poselství k letošnímu Světovému dni oceánů generální tajemník OSN Pan Ki-mun říká: „Víme, že přestože jsou oceány zdánlivě nekonečné, jejich schopnost snášet důsledky lidské činnosti je omezená, zejména když se musejí zároveň vyrovnávat s hrozbami, které přináší změna klimatu. Potřebujeme neodkladně podniknout na celosvětové úrovni kroky, které by ulevily oceánům od zátěže, jíž čelí a ochránily je od budoucích nebezpečí, jejichž vlivem by se mohly octnout za hranicí své odolnosti. … Přijměme u příležitosti Světového dne oceánů závazek oceány chránit a jejich darů využívat mírumilovně, spravedlivě a udržitelně s ohledem na příští generace. Zdravé oceány jsou nezbytné pro zdraví planety i zdravou budoucnost nás všech.“


Spravedlivé trhy pro spravedlivé společnosti

17.6.2016 



Jurij Fedotov, výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu

Rozruch kolem takzvaných Panama Papers znovu obrátil pozornost k trendům v globálních finančních systémech. Není nezbytně nejdůležitější, jestli lidé, kteří jsou v Panama Papers jmenováni, porušují zákony. Co je důležité je fakt, že pod hladinou finančních vod se nachází dostatek jeskyní, ve kterých lze ukrýt velkou část pokladu.

Některé z těchto peněz nepochybně pocházejí z nelegálních zdrojů. Z publikace Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu „Odhad nelegálních finančních toků“, která vyšla již před pěti lety, vyplývá, že roční objem vypraných peněz z trestné činnosti dosahuje okolo 1,5 bilionu USD. A to je pravděpodobně jen velmi konzervativní odhad.

Nejde ale jen o ilegálně získané peníze proudící finančními systémy. Finanční důvěru a hodnověrnost vlád narušuje i korupce. Tento endemický zločin nezměrně poškozuje naše společnosti, zejména její slabé a zranitelné členy. Peníze, o které vlády přijdou, chybí na výstavbu škol a nemocnic nebo nezbytné infrastruktury, jako jsou silnice a mosty.

To by mělo stačit k rozptýlení přetrvávajícího názoru, že korupce je zločin, který nezanechává oběti. Obětí jsou celé zástupy: jednotlivců, na které doléhá, že korupce „odčaruje“ finanční zdroje potřebné pro základní služby.

Korupce je moderním důkazem staré dětské říkanky, v níž jediný chybějící hřebíček vedl ke ztrátě celého království. Korupce se řídí stejnou logikou. Neměří se však  ztracenými královstvími, nýbrž generacemi ztracených příležitostí a zmařených nadějí.

Schopnost korupce podrývat společnosti a brzdit vývoj výslovně uvádí rozvojová Agenda 2030 v cíli č. 16, který volá po významném omezení korupce a úplatkářství.

Objevují se však i náznaky, že vítr se obrací. Jedním z těch viditelných je přelomová úmluva OSN proti korupci (UNCAC). Jedná se o jediný univerzální právní protikorupční nástroj, založený na inovativních protikorupčních standardech uplatnitelných ve veřejné i soukromé sféře. Úmluva mění postoje a spolu s tím i životy.

Zapojení soukromé sféry je nezbytné. Vlády nemohou s těžkým břemenem zápolit samy. Je nutné úzce spolupracovat. Soukromý sektor se naštěstí takovým směrem ubírá. Podniky si uvědomují, že v boji proti korupci lze jedině získat. Obchodu se daří tam, kde jsou zákony jasně definované a spravedlivě uplatňované.

Abych přispěl k pozitivnímu vývoji, navrhuji čtyři důležité kroky, které je třeba podniknout.

Za prvé, státy musí vytvořit vlastní zákony nezbytné k tomu, aby UNCAC na místní úrovni nebyla bezzubá. Za druhé, orgány činné v trestním řízení musí mít pravomoc a nezávislost k vyšetřování a souzení korupce. Za třetí, vše, co děláme, musí být založeno na spolupráci. A nakonec je třeba podpořit mechanismus navracení majetku, aby bylo možné identifikovat, zadržet a vrátit zisky z kriminální činnosti.

Náš cíl musí být následující: žádné peníze odcizené kterékoliv rozvojové zemi nesmí zůstat nepovšimnuty v zahraniční bance nebo daňovém ráji. Všechny se musí vrátit. To však nemůžeme dokázat sami. Přispět k našemu úsilí může soukromý sektor. UNCAC může pomoci. Její jedinečnou tržní hodnotou jsou její dosah a globální věrohodnost.

V nedávné minulosti přijali lidé korupci a úplatkářství jako součást každodenního života. Nyní je odmítají. Ještě jsme je ale nezkrotili a pokud polevíme, mohou se vrátit a pomstít se. OSN se snaží pomáhat při zlepšování životů a nastolování větší rovnosti. Firmy usilují o integritu, odpovědnost a transparentnost. Spojme své úsilí tak, abychom zajistili existenci spravedlivých trhů ve spravedlivých společnostech.


Stojíme společně #ZaUprchlíky

17.6.2016 



Nucená migrace dosáhla dosud nevídaných rozměrů. Počet lidí na útěku před násilím přesáhl 65 milionů…. Musíme se postavit za miliony lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy a zajistit ochranu jejich práv a důstojnosti, ať se ocitnou kdekoli. Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení, říká k letošnímu Světovému dni uprchlíků šéf OSN Pan Ki-mun. (Celý text jeho prohlášení)

Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR upozorňuje, že právě teď je ta správná chvíle dát najevo státníkům a politikům, že veřejné mínění stojí za uprchlíky. Na Světový den uprchlíků, který každoročně připadá na 20. červen, otevře UNHCR k podpisům petici nazvanou #WithRefugees #ZaUprchlíky, vyzývající vlády, aby společně uprchlíkům pomohly. Petice bude předána 19. září v sídle OSN v New Yorku na zvláštním summitu o uprchlících a migrantech. Petice vyzývá vlády, aby společným úsilím zajistily, že:

  • každé dítě uprchlíků bude mít příležitost ke vzdělávání
  • každá uprchlická rodina najde nějaké bezpečné útočiště
  • každý uprchlík bude mít příležitost pracovat nebo se rekvalifikovat a přispět k rozvoji společností, které mu dají šanci

Světový den uprchlíků byl vyhlášen v roce 2000 Valným shromážděním OSN. Tisíce akcí po celém světě připomenou již toto pondělí den uprchlíků. V Brně pořádá kancelář UNHCR v České republice happening na Masarykově univerzitě. Čeká na vás brunch s jídlem z celého světa a program, v jehož rámci můžete zjistit, jak se žije uprchlíkům v České republice, jak vypadá dobrovolnická pomoc a jak se můžete sami zapojit. Součásti programu bude promítání krátkých tematických dokumentů; beseda s uprchlíky žijícími v ČR, představení dobrovolnické databáze UNHCR, beseda s dobrovolníky pomáhajícími uprchlíkům v ČR, benefiční prodej.


Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení. Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků

19.6.2016 



Nucená migrace dosáhla dosud nevídaných rozměrů. Počet lidí na útěku před násilím přesáhl 65 milionů. Nové i přetrvávající konflikty a projevy násilí a perzekuce nutí lidi vydat se na útěk za bezpečím do jiných částí své země nebo překročit hranice a stát se uprchlíky či žadateli o azyl. Další žijí v dlouhodobém exilu, protože řešení vleklých konfliktů je v nedohlednu. Na konci roku 2015 bylo ve světě 21,3 milionu uprchlíků, 3,2 milionu žadatelů o azyl (již zařazených do procesu) a 40,8 milionu lidí tzv. vnitřně vysídlených, kteří na útěku zůstali uvnitř hranic své země.

Světový den uprchlíků je příležitostí společně se zamyslet nad ničivým dopadem válek a pronásledování na životy těch, kteří byli nuceni utéct. Měli bychom ocenit jejich odvahu a odolnost. Je to také dobrá příležitost vzdát hold komunitám a státům, které se rozhodly uprchlíky přijmout. Často se tak děje ve vzdálených pohraničních oblastech postižených chudobou, nestabilitou a velkou nezaměstnaností a mimo pozornost mezinárodního společenství. Devět z deseti uprchlíků v současné době žijí v chudých a středně-příjmových zemích, které se pohybují na pokraji konfliktu.

V průběhu loňského roku se více než milion uprchlíků a migrantů dostalo do Evropy přes Středozemní moře na malých a často nebezpečných plavidlech. Tisíce z nich břehů Evropy nedosáhly a staly se mementem našeho kolektivního selhání. V některých oblastech v souvislosti s tím posílila rozdělující rétorika, narostla xenofobie i restrikce v přístupu k azylu. Duch sdílené odpovědnosti nahradily nenávistné projevy intolerance. Jsme svědky znepokojivého nárůstu ve využívání detencí a budování plotů a dalších bariér.

Protiuprchlická rétorika je tak silná, že je snadné přeslechnout hlasy, které říkají: vítejte. Ale existují a existují na celém světě. V průběhu loňského roku jsme byli v mnoha státech a regionech svědky přívalu soucitu a solidarity. Běžní lidé otevřely svá srdce a domovy uprchlíkům a některé státy přivítaly nově příchozí, přestože v nich mnoho uprchlíků již přebývá.

Je nutné, aby byly tyto pozitivní příklady následovány. Naše reakce na uprchlíky musí vycházet ze společných hodnot sdílení odpovědnosti, nediskriminace, lidských práv a mezinárodních úmluv o uprchlících. Respektována musí být zásada non-refoulement (zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv – pozn. překl.). Plenární zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni, které se 19. září bude zabývat problémem rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů, bude historickou příležitostí k dosažení globální dohody a k závazku společné akce a posílení sdílené odpovědnosti za uprchlíky.

Musíme se postavit za miliony lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy a zajistit ochranu jejich práv a důstojnosti, ať se ocitnou kdekoli. Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení.


Filippo Grandi: UNHCR je na straně uprchlíků každý den

20.6.2016 



UNHCR, úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vyhlašuje vždy 20. června Světový den uprchlíků, jehož cílem je upozornit na odvahu a úsilí rodin, které jsou nuceny prchat před válkou či pronásledováním. Každý rok se také UNHCR snaží najít v globální statistice, kterou zveřejňuje, jiskřičku naděje, že se světu daří nacházet řešení traumat, která musejí uprchlíci zažívat každý den. Letos se však tato příznivá znamení hledají obtížně.

Počet, složitost a délka trvání dnešních konfliktů bohužel znamenají, že rozsah nuceného vysídlení nyní dosáhl míry, kterou svět nezažil od založení samotné OSN: na celém světě je nyní vykořeněno více než 60 milionů lidí. Každý den přinášejí média zprávy o dalších uprchlických tragédiích, o dětech, matkách a otcích, kteří přicházejí o život v zoufalé snaze uniknout násilí.

Na pozadí těchto tragických událostí přitom rozvratná politická rétorika o otázkách azylu a migrace i znepokojivá míra xenofobie společně ohrožují mezinárodní dohody, které chrání osoby nucené prchat před válkou či pronásledováním.

Namísto sdílení břemene jsme svědky zavírání hranic, namísto politické vůle se objevuje politická paralýza. S následky se přitom musejí potýkat humanitární organizace jako ta, již zastupuji, a přitom s omezenými rozpočty bojují za záchranu lidských životů.

Přesto máme důvod k naději. Navzdory opakovaným záštiplným výlevům v médiích jsme často svědky projevů štědrosti ze strany hostitelských společenství, jednotlivců i rodin, které uprchlíkům otevírají své domovy.

Tito obyčejní lidé nevidí v uprchlících žebráky, konkurenty na trhu práce ani teroristy, nýbrž lidi, jako jsem já či vy, kterým životy narušila válka. Svoji prostou solidaritu konají na celém světě, každý den.

Podle názoru UNHCR bude rok 2016 v otázkách uprchlictví zlomový. Jelikož se války vymykají jakékoli kontrole, jsme přesvědčeni, že letos musíme převzít kolektivní odpovědnost a konat tak, aby došlo k ukončení konfliktů, jež nutí lidi utíkat, a přitom pomáhat milionům lidí, jimž toto násilí zničilo život.

Čelní světoví představitelé již nesmějí pasivně přihlížet rozsáhlým a zbytečným ztrátám na životech. Řešení pomoci uprchlíkům musíme hledat promyšleně. Musíme nacházet humánní a důstojné způsoby, jak zajistit, aby uprchlíci nemuseli riskovat životy svoje ani svých blízkých, když jsou ve snaze dostat se do bezpečí vydáni na milost a nemilost bezohledných převaděčů či vratkých člunů.

Historické zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni dne 19. září, které se bude zabývat rozsáhlými pohyby uprchlíků a migrantů, bude pro všechny z nás prověrkou. Chopí se vlády této příležitosti a začnou sdílet odpovědnost za uprchlíky v duchu globální solidarity tak, jak požadují základní principy mezinárodního uprchlického práva? A nejen to – poskytnou také svůj spravedlivý díl pomoci lidem, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů a přišli o všechno bez vlastního zavinění?

UNHCR je na straně uprchlíků (#WithRefugees), nejen ve Světový den uprchlíků, ale každý den – a chceme, aby 19. září byl na straně uprchlíků i celý svět.Podaří-li se nám to, můžeme čelným světovým představitelům vyslat signál, že nastal čas jednat.


Nové: Světová zpráva o drogách

24.6.2016 



Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) vydal svou výroční zprávu World Drug Report za rok 2015. Počet lidí závislých na drogách v roce 2014 dosáhl přibližně 29 milionů, asi o dva miliony více než v předchozím roce. V roce 2014 zkusilo asi 250 milionů lidí alespoň jednou drogu. To je stejné číslo jako v předešlých čtyřech letech.

Zpráva vychází krátce po dubnovém zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o drogové problematice. Z něho vzešlo několik konkrétních doporučení pro státy na snižování dopadu drog. Ještě před zasedáním Valného shromáždění vydala agentura OSN UNIADS zprávu Do no harm, podle které neschopnost řady států přijmout drogové politiky založené na zdravotním přístupu a lidských právech vedly k nulovému snížení nových infekcí HIV u lidí, kteří v letech 2010 až 2014 užívali injekčně drogy.

„SVĚTOVÁ ZPRÁVA O DROGÁCH PŘEDKLÁDÁ PŘEHLED O HLAVNÍCH TRENDECH NA DROGOVÝCH TRZÍCH, O ILEGÁLNÍM OBCHODU A TAKÉ O ZDRAVOTNÍCH DOPADECH UŽÍVÁNÍ DROG. ZE ZPRÁVY VYPLÝVÁ, ŽE JE NUTNÉ PŘIJMOUT PŘÍSTUPY ZALOŽENÉ NA LIDSKÝCH PRÁVECH, JAK DOPORUČIL I ZÁVĚREČNÝ DOKUMENT ZVLÁŠTNÍHO ZASEDÁNÍ VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ OSN O PROBLEMATICE DROG.“ JURIJFEDOTOV, VÝKONNÝ ŘEDITEL ÚŘADU OSN PRO DROGY A KRIMINALITU


Generální tajemník OSN k „Brexitu“

24.6.2016 



Generální tajemník OSN pozorně sledoval diskuse předcházející referendu ve Velké Británii. Rozhodnutím o vystoupení z EU vyvrcholilo období intenzivních úvah a diskusí vedených nejen ve Velké Británii, ale v celé Evropě.

Nyní, když Velká Británie a další členské státy EU vstupují do procesu příprav dalšího postupu, spoléhá generální tajemník na historicky prokázanou schopnost Evropy jednat pragmaticky a zodpovědně v zájmu evropských občanů.

OSN se těší na další spolupráci s Velkou Británií i Evropskou unií, které jsou pro ni obě důležitými partnery.

Generální tajemník očekává, že i nadále bude Evropská unie spolehlivým partnerem OSN při řešení rozvojových a humanitárních otázek, stejně jako otázek míru a bezpečnosti, včetně migrace.

Věří také, že Velká Británie si podrží své vůdčí postavení v mnoha oblastech, včetně rozvojové sféry. Generální tajemník velmi doufá, že role Velké Británie v této oblasti bude pokračovat.

Spolupráce nás činí silnějšími.


IOM je novým členem rodiny organizací systému OSN

26.7.2016 



Valné shromáždění OSN včera jednomyslně schválilo rezoluci podle níž se Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration, IOM) stává součástí systému OSN jako přidružená organizace.

„Migrace je ústředním tématem nové globální politické agendy. V čase, kdy narůstá migrace uvnitř států i napříč hranicemi, je bližší pracovní propojenost mezi OSN a IOM více žádoucí než tomu bylo kdy v minulosti,“ prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun v reakci na rozhodnutí Valného shromáždění.

Jen v roce 2015 poskytla IOM asistenci přibližně 20 milionům migrantů. Jedná se o mezivládní organizaci, která má 162 členských států, více než 9 500 zaměstnanců a 450 kanceláří a úřadoven na všech kontinentech. Založena byla v roce 1951 na pomoc při přesídlování evropských uprchlíků. Letos v prosinci oslaví 65 let své existence.

V České republice působí Mezinárodní organizace pro migraci od roku 1998 na základě smlouvy podepsané mezi IOM a Českou republikou dne 15. října 1997.


Poznejte svět přes virtuální realitu

9.9.2016 



Jedna věc je číst zprávy o podmínkách v uprchlických táborech, ale zažít je na vlastní kůži? A jaké to je ocitnout se na pět minut v Libérii a na vlastní oči sledovat jak epidemie eboly zasáhla místní obyvatelstvo? Nebo se virtuálně přenést do Jižního Súdánu či na Ukrajinu a sledovat příběhy lidí, kteří kvůli konfliktu museli opustit domov a návrat je v nedohlednu? Organizace spojených národů využívá technologie virtuální reality (VIR) ke vzdělávání a osvětě o nejpalčivějších humanitárních krizích současného světa.

„Virtuální realita umožní skutečně se zúčastnit příběhu, který obvykle jen pasivně sledujete. Dalo by se říci, že díky této technologii se můžete projít v botách někoho jiného,“ říká Gabo Arora, režisér filmů VIR a poradce OSN v této oblasti.

Filmy OSN založené na technologii VIR již byly představeny na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, na filmovém festivalu Sundance, ale také ve Valném valném shromáždění OSN či na prvním Světovém humanitárním summitu v Istanbulu. Můžete je sledovat on-line nebo za pomocí mobilních aplikací pro Android a iOS. Od léta s technologií virtuální reality pracuje také iCentrum OSN v Praze. Možnost poznávat problémy současného světa přes virtuální realitu nabízíme na konferencích, seminářích, letních školách i v rámci vzdělávacích programů pro žáky základních a studenty středních i vysokých škol, které organizujeme v prostorách kanceláře Organizace spojených národů v Praze. Kontaktujte nás a domluvte si návštěvu včetně prezentace technologie a filmů VIR.

V současné době je v rámci projektu OSN dostupných pět krátkých dokumentů z oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.

Co potřebujete ke sledování filmů VIR? Postačí vám běžný smartphone a souprava ke sledování – tzv. VIR headset nebo obyčejný kartonový prohlížeč (podobný brýlím, které znáte pro sledování 3D). Po stažení mobilní aplikace můžete vybírat z nabídky VIR snímků OSN.


Summit OSN pro uprchlíky a migranty: Vše co jste chtěli vědět

11.9.2016 



Valné shromáždění OSN uspořádá 19. září v sídle OSN v New Yorku jednodenní summit věnovaný rozsáhlému pohybu uprchlíků a migrantů. Cílem setkání je dosáhnout shody na humánním a koordinovaném postupu při řešení krize. Je to historicky první setkání na nejvyšší úrovni věnované výhradně problematice uprchlíků a migrace. Summit svolává jménem členských států předseda Valného shromáždění.

V lednu 2016 jmenoval generální tajemník zvláštní poradkyni Karen Abu Zaydovou koordinací příprav summitu. Součástí procesu byla i zpráva generálního tajemníka OSN „In Safety and Dignity“ o rozsáhlém pohybu uprchlíků a migrantů, kterou Valnému shromáždění předložil v květnu.

Podrobné informace na internetové stránce refugeesmigrants.un.org. Summit bude možné sledovat na internetu webtv.un.org a na sociálních sítích.

Na okraj zasedání Valného shromáždění uspořádá americký prezident Barack Obama 20. září 2016 summit o uprchlících. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko, Mexiko a Švédsko. Budou apelovat na vlády, aby přijaly významné nové závazky týkající se uprchlíků.

Vše co jste chtěli vědět o summitu aneb Časté dotazy

  1. Jaká jsou hlavní doporučení pro řešení příčin problému? Jaké kroky se vyžadují od členských států?  

Existuje všeobecná shoda na nutnosti zabývat se příčinami vzniku uprchlické vlny a hybnými silami neregulérní migrace. Připouští se také, že mezinárodní společenství jako celek selhává v adekvátní reakci na množství komplikovaných příčin, které lidi nutí podnikat nebezpečné cesty při hledání bezpečí a důstojnosti. Snadných řešení je poskrovnu. Mezinárodní společenství se už řadu let snaží najít řešení násilných konfliktů v různých částech světa, zmírňovat dopady změny klimatu a přírodních katastrof a vypořádat se s celou řadou dalších problémů, od extrémní chudoby, nedostatku práce, potravin až po diskriminaci a nerovnost a porušování lidských práv. Investice do mladých lidí – jejich vzdělání, zaměstnání a zlepšení jejich postavení ve společnosti – povedou k tomu, že se migrace stane otázkou volby a ne nutnosti. Zpráva generálního tajemníka nepředkládá nová doporučení, ale vyzývá státy OSN k naplňování závazků, které už přijaly (mezinárodní úmluvy apod.).

  1. Proč generální tajemník OSN vyzývá ke globální kampani proti xenofobii? Co mají dělat státy? Jak se zapojí občanská společnost a mezivládní organizace? 

Kampaň má upozornit na ekonomický, kulturní i společenský přínos migrantů a uprchlíků pro země původu, tranzitní i cílové země. Cíle je rozporovat některé dezinformace a špatné interpretace tématu uprchlictví a migrace a podpořit osobní kontakt mezi uprchlíky, migranty a obyvateli cílových zemí. Současné proticizinecké nálady jsou založeny na neodůvodněných předsudcích a obavách. Fakta, která tyto dezinterpretace vyvrátí, skutečné příběhy i více příležitostí k osobním setkáním mohou bariéry zbořit. Na obsahu kampaně se pracuje a od členských států se očekává podpora a účast.

  1. Jaký může summit ovlivnit problém pašování lidí? Jak mohou státy lépe spolupracovat, aby pašování zabránily?   

Problematiku pašování migrantů definuje protokol OSN ratifikovaný 142 státy. Ratifikace státy zavazuje kriminalizovat a stíhat případy pašeráctví a poskytovat ochranu migrantům. Pašovaní migranti jsou často oběťmi trestných činů a porušování lidských práv, jen zřídka jsou ale za oběti považováni a naopak jim hrozí stíhání a/nebo deportace jako neregulérním migrantům (česky se nepřesně používá termín nelegální). Summit má podpořit pochopení co je trestný čin pašeráctví a usnadnit členským státům uplatňovat komplexní řešení, k němuž se zavázaly, zaměřit jejich pozornost na boj proti zločineckým sítím a stíhání pachatelů trestných činů a na ochranu obětí namísto pronásledování migrantů. Protipašerácké akce by by se měly řídit mezinárodními standardy lidských práv při vynucování práva.

Pašování je z definice mezinárodním problémem a žádná země mu nemůže čelit samostatně. Izolované reakce vedou pouze ke změnám tras a způsobů pašování. Výsledkem může být nárůst poptávky po pašování ve snaze obejít zostřená vízová pravidla a pohraniční kontroly. Často je tak ohrožena bezpečnost i práva migrantů. Pro narušení obchodního modelu pašeráků je zapotřebí efektivní mezinárodní spolupráce, která omezí zisky z organizovaného zločinu a rozšíří možnosti bezpečné, spravedlivé, legální a zodpovědné migrace. Rámec těmto krokům poskytuje Protokol OSN a úmluva, na níž je založen.

  1. Jaké jsou povinnosti uprchlíků a migrantů? Co státní suverenita a legitimní bezpečnostní obavy států v souvislosti s tím, kdo vstupuje na jejich území?

Uprchlíci a migranti mají stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích. Vlády se vždy zabývaly bezpečnostními otázkami v souvislosti s tím, kdo na jejich zemí přichází, a mají odpovědnost zabraňovat zločincům a lidem přicházejícím se zlými úmysly ve vstupu na své území. Dokonce Úmluva o uprchlících z roku 1951 obsahuje ustanovení, podle něhož může stát vypovědět osoby, které se dopustily vážných (nepolitických) trestných činů. Bezpečnostní opatření však musí mít oporu v zákonech a musí být přiměřená, aby neporušovala lidská práva těch, kteří přecházejí hranice.

  1. Co říká zpráva generálního tajemníka o návratech a readmisních smlouvách? 

Zpráva připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. To vše se musí odehrávat v souladu se zákonnými procedurami a nesmí docházet k hromadnému vypovídání a vracení. Současně jsou vlády povinné přijmout zpět své státní příslušníky, pokud jsou vráceni. Zpráva ale také uvádí, že je nutné dodržovat náležité postupy a respektovat standardy lidských práv, přičemž nejlepší praxí jsou dobrovolné návraty. Je třeba dbát na to, aby návrat byl pro danou osobu udržitelný, což může zahrnovat i podporu navraceným a pomoc jejich komunitám s reintegrací.

  1. Zpráva generálního tajemníka OSN volá po sdílené odpovědnosti za uprchlíky a po bezpečné a řízené migraci. 

Zpráva nastiňuje tři pilíře globálních závazků: první se týká rizik, jimž čelí uprchlíci a migranti, a ochrany jejich lidských práv. Druhý a třetí pilíř se vztahuje ke sdílené odpovědnosti za uprchlíky a k bezpečné a řízené legální migraci. Tyto tři pilíře umožňují komplexní přístup k řešení, nejde ale o právně závazné normy, spíše o závazky ke spolupráci při řešení specifických problémů souvisejících s uprchlictvím a migrací.

  1. Co může být zahrnuto do paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, jaké procesy jsou třeba?

Zpráva generálního tajemníka vyzývá k vytvoření globálního kompaktu v přístupu k migraci ve smyslu Cílů udržitelného rozvoje, k nimž se státy zavázaly loni v září a které obsahují i závazek „podporovat bezpečnou, řízenou a legální migraci“. Předpokládá se, že takový kompakt podpoří mezinárodní spolupráci založenou na širokém spektru existujících mezinárodních nástrojů vztahujících se k migraci, od lidských práv a mořského práva až po pracovní standardy. Mezinárodní standardy pro migraci existují, jsou však rozmělněné do různých mezinárodních právních úprav a je třeba dát jim jednotný rámec. To bude vyžadovat praktická opatření v řadě oblastí: lidská práva, ekonomický rozvoj, sociální rozvoj nebo governance.

S ohledem na široký záběr paktu o bezpečné, řízené a legální migraci by bylo vhodné naplánovat odpovídající přípravný proces, jehož součástí by byly regionální konzultace i mnohostranné konzultace s různými zainteresovanými skupinami. V předchozí praxi OSN trvaly podobné přípravné procedury přibližně 18-24 měsíců. Rozhodnutí však závisí na členských státech.

  1. Jaká konkrétní opatření by mohla být součástí paktu o bezpečné, řízené a legální migraci? Co se bude očekávat od států, které iniciativu podepíší? Bude se provádět pravidelné vyhodnocování její implementace?

Specifická opatření budou formulovat členské státy. Příklady kroků, které by mohly být přijaty, jsou následující:

Podpora práv migrantů

  • Přijetí opatření na řešení nedostatků v ochraně lidských práv, jimž čelí migranti, zejména pokud jde o osoby účastnící se rozsáhlého pohybu lidí;
  • Zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu migrantů na trh práce a jejich integrace do nových společností;
  • Podpora a ochrana práva všech migrantů na přístup k
    • vzdělávání bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria
    • odpovídající životní úrovni respektující právo na bydlení bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
    • sociální ochraně a benefitům, včetně důchodů, zdravotního pojištění a dalších;
    • právu a nápravným prostředkům;
  • Dostupnost zdravotní péče, psychosociální podpory a sociálních služeb bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
  • Ochrana a podpora lidských práv dětí v kontextu migrace, která zaručí, že za situaci dětí přednostně odpovídají instituce ochraňující jejich práva, a urychlené ukončení detence dětských imigrantů vázané na jejich migrační status nebo status jejich rodičů;
  • Úsilí o ukončení detencí a zavedení nevazebních komunitních alternativ detence;
  • Opatření proti soukromým subjektům, které za služby pro pracující migranty vyžadují poplatky;
  • Regulace na straně zaměstnavatelů a kontrola pracovních podmínek tak, aby zaměstnavatelé plnili své povinnosti k pracujícím migrantům.

Otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci

  • Migrace jako jeden z ústředních aspektů rozvojového plánování a strategického rozvoje;
  • Přijetí politik pracovní migrace na základě sociálního dialogu se zaměstnavateli, odbory a dalšími aktéry, které podpoří pracovní příležitosti pro migranty se všemi úrovněmi dovedností;
  • Usnadňování mezinárodní migrace pro studenty, slučování rodin;
  • Podpora rozvoje dovedností a uznávání dovedností, schopností a kvalifikace;
  • Snižování nákladů pro převod remitencí a podpora investic v domovských komunitách;
  • Podpora konzulárních služeb jak pro nové imigranty i pro již existující diaspory.

Podpora systémů vládnutí

  • Zabezpečení dostupných a efektivních mechanismů odpovědnosti jakožto součást systémů správy migrace založených na právech;
  • Investice do budování datových kapacit a komunikace disagregovaných dat o migraci s cílem monitorovat pohyby populace, příčiny migrace a poskytovat informace tvůrcům migračních právních předpisů, politik a operativních kroků;
  • Posilování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem k využití „big data“ a nových technologií;
  • Zpracování periodických národních zpráv o migraci pro vyhodnocení dopadů migrace, zvyšování povědomí a přispívání ke zlepšení soudržnosti politik.
  1. Jaké kroky lze v současné době ve věci migrace podniknout? Jaký je postup tvorby iniciativy bezpečné, řízené a legální migrace?

Členské státy mohou rozšířit počet bezpečných a legálních migračních cest, řešit příčiny nouzové migrace a investovat do vyváženého a udržitelného rozvoje (např. snižovat příjmovou nerovnost mezi městy a venkovem, muži a ženami, zabezpečit vzdělávací a pracovní příležitosti především pro mladé lidi) tak, aby si lidé mohli skutečně vybrat, jestli chtějí migrovat. Lze také poskytovat humanitární pomoc všem lidem v pohybu, kteří ji potřebují, a do národních politik zapracovat odpovídající zásady a postupy.

Plnění cílů vztahujících se k migraci by mělo být středem pozornosti při dosahování Cílů udržitelného rozvoje na místní a národní úrovni. V čele tohoto procesu by mohly stát UNDP a IOM.

Potřeby, možnosti i zranitelnost migrantů je nutné vzít na vědomí a zaujmout k nim odpovídající postoj při plánování humanitárních i rozvojových akcí. Mělo by také dojít k ratifikaci a implementaci příslušných mezinárodních smluv a standardů, včetně těch, které se týkají pašování migrantů, obchodování s lidmi a námořní bezpečnosti.

Je bezpodmínečně nutné začít okamžitě usilovat o dosažení praktických a konkrétních výsledků v oblasti migrace. Lze například podpořit úsilí Skupiny pro globální migraci a Pracovní skupiny pro lidská práva a genderovou rovnost při vytváření souboru pravidel ochrany lidských práv migrantů v nouzových situacích při velkém pohybu osob.

  1. Co je globální kompakt (Global Compact) pro sdílení odpovědnosti za uprchlíky? Je právně závazný? 

Kompakt pro sdílení odpovědnosti je závazkem států k přijetí větší odpovědnosti vůči uprchlíkům i hostitelským společnostem založeným na dohodě. Nejde o nové právní závazky, tato odpovědnost je založena na již existujících právních závazcích států vyplývajících z mezinárodních právních úpravách týkajících se uprchlíků, lidských práv, pracovního a humanitárního práva.

  1. Podle jakých měřítek se bude určovat, co je spravedlivé sdílení odpovědnosti?

Iniciativa Global Compact for Responsibility-sharing for Refugees (Sdílení odpovědnosti za uprchlíky) nepočítá s pevně danými standardy pro definici příspěvku jednotlivých států. Příspěvek může mít mnoho podob – finanční pomoc, technická podpora nebo rozšíření možností přístupu do země včetně programu přesídlování. Cílem tohoto kompaktu je dosáhnout závazku států na podporu mezinárodní akce a převzít část odpovědnosti za řešení rozsáhlé uprchlické situace.

  1. Je reálné nabídnout přesidlení nejméně 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně?

Kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je připraven spolupracovat na tomto cíli s členskými státy a některé z nich už zvýšily počty uprchlíků, které lze přesídlit na jejich území.

  1. Co bude cílem jednání summitu o uprchlících pod záštitou prezidenta USA?

Americký prezident Barack Obama svolává summit o uprchlících na 20. září do New Yorku. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko a Švédsko. Summit bude doplňovat zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k řešení otázky rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů. Účastnit se jej budou státy, které během roku 2016 přijaly významné nové závazky v podpoře uprchlíků. Cíle summitu:

  • Zajistit rozsáhlejší a hlubší závazky na financování mezinárodních humanitárních organizací a výzev OSN;
  • Rozšíření možností přesídlování a dalších forem humanitární podpory pro uprchlíky;
  • Podpora inkluze a soběstačnosti uprchlíků zejména zpřístupněním vzdělání a legálního zaměstnání.


Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás

19.9.2016 



Představitelé států světa dnes ve Valném shromáždění OSN přijali Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky (New York Declaration), která je vyjádřením jejich politické vůle chránit práva uprchlíků a migrantů, zachraňovat životy a sdílet odpovědnost v době rozsáhlých pohybů lidí v celosvětovém měřítku.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun státníkům pogratuloval: „Dnešní summit je průlomem v našem společném úsilí reagovat na výzvy lidské mobility.“ Díky přijetí Newyorské deklarace bude podle něj „více dětí chodit do školy, více pracovníků bude moci legálně hledat práci v zahraničí a nebudou tak vystaveni libovůli pašeráků. Více lidí si bude moci vybrat, jestli se po ukončení konfliktů a vytvoření bezpečného prostředí vrátí domů.“

Předseda Valného shromáždění Peter Thomson prohlásil, že na základě závazků států bude podporovat další proces k vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu o uprchlících a že bude na členské státy naléhat, aby si udržely ty nejvyšší ambice při řešení současné situace: „Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás.“

Přijetím Newyorské deklarace se státy zavazují mimo jiné zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018, k vyjednání směrnice o přístupu k migrantům ve zranitelném postavení a že do roku 2018 dosáhnou dohody o spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům.

V souvislosti s požadavkem deklarace zahájil generální tajemník globální kampaň „Společně: respekt, bezpečí a důstojnost pro všechny“, která je reakcí na vzrůstající xenofobii. Lídry států vyzval, aby kampaň podpořili a společně se zasadili za práva a důstojnost všech, které okolnosti donutily opustit domov a hledat štěstí jinde.

IOM součástí OSN

Generální tajemník OSN a výkonný ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dnes v rámci summitu podepsali novou smlouvu, jíž se IOM stává přidruženou organizací OSN a tím dochází k posílení globálního přístupu k migraci.

Vše co jste o summitu chtěli vědět (česky)

Hlavní body Newyorské deklarace

Newyorská deklarace je vyjádřením politické vůle světových státníků chránit životy, bránit práva a sdílet odpovědnost na globální úrovni. Členské státy se jasně zavázaly, že se budou zabývat problémy, kterým čelíme nyní a budou se podílet na přípravě světa na budoucí výzvy. Jaké jsou závazky států? Mimo jiné:

  • Chránit lidská práva všech uprchlíků a migrantů a to bez ohledu na jejich status. Zahrnuje to např. práva žen a dívek a podpora jejich plného, rovnoprávného a smysluplného zapojení do hledání řešení.
  • Zajistit, že všechny děti (bez ohledu na to zda se jedná o uprchlíky nebo migranty) budou mít zajištěn přístup ke vzdělání v horizontu několika měsíců po příjezdu do hostitelské země.
  • Předcházet a potírat sexuální násilí a násilí založené na genderu uprchlíků a migrantů.
  • Poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů.
  • Najít cesty k ukončení detence dětí za účelem určení jejich migračního statusu.
  • Odsuzovat xenofobii proti uprchlíkům a migrantům a podporovat globální kampaň OSN, která je právě proti xenofobii a rasismu namířena.
  • Posílit pozitivní dopad, který migranti mají na ekonomický a sociální rozvoj v zemích, které je přijaly.
  • Zlepšit humanitární a rozvojovou pomoc v zemích, které jsou současnou krizí nejvíce zasaženy.
  • Realizovat celkovou reakci na rozsáhlý pohyb lidí, která bude vycházet z nového rámce založeného na odpovědnosti členských států, občanské společnosti a organizací systému OSN.
  • Najít nový domov pro všechny uprchlíky, které UNHCR určila jako potřebné pro přesídlení a rozšířit příležitosti pro uprchlíky pro přesídlení do jiných zemí např. prostřednictvím programů mobility nebo program; pro vzdělávání.
  • Posílit globální řízení migrace začleněním Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN.


Uprchlíci a migrace: Žádný důvod ke spokojenosti

20.9.2016 



Zajd Raad Husajn

Vůdčí roli generálního tajemníka OSN, jeho kvalitní zprávu (pro Summit OSN pro uprchlíky a migranty, pozn. překl.) a obdivuhodné snahy Irska a Jordánska o dosažení politického konsensu bychom měli ocenit všichni. Přesto nelze tento summit zredukovat jen na proslovy a duchaplné rozhovory, proud sebechvály – a jde se dál.

Miliony lidí vidí příslib svobody jen přes třepotající se celtu stanu. Své děti i majetek nesou na zádech na cestě dlouhé stovky a možná i tisíce kilometrů. Riskují utopení a tísní se v otřesných detenčních zařízeních. A jakmile jsou z nich jednou propuštěni, jsou ohrožováni rasisty a xenofoby. Není žádný důvod ke spokojenosti.

Hořká pravda je taková, že summit OSN byl svolán kvůli našemu velkému společnému selhání. Selhali jsme vůči dlouhodobě trpícím obyvatelům Sýrie, protože jsme válku neukončili hned v jejím počátku. Selhali jsme vůči dalším lidem v oblastech nyní již chronických konfliktů, a to ze stejného důvodu. Selhali jsme vůči milionům migrantů, kteří si zaslouží mnohem více než jen celé životy poznamenané nedůstojnými a zoufalými životními podmínkami.

Je hanebné, aby oběti odsouzeníhodných zločinů znovu trpěly naším selháním při jejich ochraně. Je nepřijatelné, aby se zoufalé ženy, muži i děti cejchovali jako zločinci a byli zadržování měsíce, dokonce roky, čímž dochází k dalšímu poškozování jejich fyzického i duševního zdraví.

To všechno můžeme změnit. Zde na summitu a společně: (založme náš další postup, pozn. překl.) na respektu, bezpečí a důstojnosti pro všechny. Ne ale v situaci, kdy obhájci toho, co je dobré a správné, jsou v řadě zemí překřičeni rasistickými extremisty, kteří chtějí získat nebo si udržet moc s pomocí předsudků a dezinformací na úkor těch nejzranitelnějších a dokonce i na úkor těch, kteří je nyní podporují.

Důvodem tohoto morálního selhání je šířící se epidemie ztráty paměti. Mnozí asi již zapomněli na dvě světové války a na to, co se stane, když se strach a zloba přiživí polopravdami a lží. Roste nenávist. Pojistka je odjištěna, časový spínač spuštěn a lidstvo se znovu chytí za ruce s démony své vlastní minulosti.

Fanatici a lháři, kteří odmítají více sdílení odpovědnosti, usilují o rozkol. Někteří možná teď sedí v tomto sále (Valného shromáždění, pozn. překl.). Pokud jste tady, pak vám říkáme: budeme vás dál veřejně jmenovat. Brzy možná tento sál opustíte, ale tím se nevymaníte z toho, jak vás jednou posoudí lidstvo.

Autor je vysokým komisařem OSN pro lidská práva


Pan Ki-mun k státníkům ve Valnému shromáždění: Pracujte ve prospěch lidí!

23.9.2016 



Všeobecnou rozpravu 71. zasedání Valného shromáždění OSN zahájil generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun přehledem nejdůležitějších výzev současnosti. Upozornil lídry států, aby si uvědomili, že významné pozice, v nichž působí, jsou výrazem důvěry, kterou jim svěřili lidé, nikoliv jejich osobním vlastnictvím. „Můj vzkaz vám všem (vůdcům) je jasný: pracujte ve prospěch svého lidu. Nerozvracejte demokracii, nevykrádejte zdroje svých zemí, nevězněte a nemučte své kritiky.“ Zároveň dodal, že po deseti letech v čele OSN je „více než dříve přesvědčený, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. „Máme prostředky k ukončení konfliktů. Máme potenciál k překlenutí propasti mezi bohatými a chudými a k uplatňování práv v životech lidí,“ zdůraznil.

Ve svém zahajovacím projevu, založeném na každoroční zprávě o práci organizace, vyzdvihl, že Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) nabízejí cestu k lepší budoucnosti, a že s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu lze reagovat na největší problém světa.

Pan Ki-mun uvedl, že svět čelí řadě bezpečnostních hrozeb, od ozbrojených konfliktů po radikalizaci, které v kombinaci se selháním vlád dohánějí společnosti do krajností a ohrožují soudržnost mezi lidmi. S odkazem především na konflikt v Sýrii, kde je tolik nevinných lidí zabíjeno vládními i protivládními silami, generální tajemník řekl: „Právě když si začneme myslet, že už to nemůže být horší, míra zkázy se ještě víc prohloubí. Včerejší barbarský a evidentně svévolný útok na společný humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce je toho nejnovějším důkazem.“

Zároveň ocenil úsilí humanitárních pracovníků. „Lidé, kteří dopravovali životně důležitou pomoc, byli hrdinové. Ti, kteří je bombardovali, byli zbabělci.“

Generální tajemník apeloval na všechny, kdo mají vliv, aby válčení v zemi ukončili a začali spolu jednat. „Už dávno mělo dojít k politické transformaci. Po tak dlouhé době násilí a anarchie nemůže budoucnost Sýrie záviset na osudu jednoho muže.“

V reakci na nedávný další jaderný test KLDR, který označil za ohrožení regionální i mezinárodní bezpečnosti v situaci, kdy tamní lidé trpí a jejich situace se dále zhoršuje, vyzval Pan Ki-mun severokorejské vůdce, aby „změnili kurz a plnili své závazky jak ke svým vlastním lidem, tak k mezinárodnímu společenství.“

Významnou část svého projevu věnoval světové uprchlické krizi a snahám o její řešení. Uvítal Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou státy přijaly na pondělním historicky prvním summitu OSN věnovanému výhradně situaci uprchlíků a migrantů. Apeloval na politiky, aby se neuchylovali k cynické a nebezpečné politické hře, ve které získávají hlasy rozdělováním lidí a posilováním strachu. Vyzval celý svět, aby se lžím a polopravdám postavil a odmítl všechny formy diskriminace. Šéf OSN také uvedl, že ho povzbudilo nedávné přijetí jeho Akčního plánu prevence násilného extremismu Valným shromážděním. Podle něj může tento plán pomoci vypořádat se s příčinami konfliktů.

S ohlédnutím na své funkční období, které končí na konci roku, vyjádřil generální tajemník hrdost na zřízení agentury OSN pro genderovou rovnost a posilování postavení žen – UN Women – i na fakt, že do vysokých funkcí OSN jmenoval více žen než bylo dříve v OSN běžné. „Jsem hrdý, že se můžu nazývat feministou,“ řekl. Podobnou satisfakci v něm vzbuzuje nový mechanismus OSN na ochranu lidských práv (Human Rights Up-Front), díky jemuž je lidskoprávní hledisko základem veškeré činnosti OSN.

Šéf OSN dále vyzval všechny státy, aby pokračovaly v reformě Rady bezpečnosti, která je „zásadní a velmi potřebná pro spravedlivé a efektivní fungování OSN“. Dodal, že příliš často ve jménu konsensu dochází k zablokování široce podporovaných návrhů skupinou několika a někdy dokonce jediným státem a zpochybnil, jestli je správné, aby jeden nebo několik států vládlo tak nepřiměřenou mocí a „držely svět jako rukojmí v tolika důležitých otázkách“. Konsensus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. „Světová veřejnost se oprávněné ptá, jestli by právě takto měla fungovat organizace, do které jsme vložili tolik nadějí a očekávání.“

Současného předsedu Valného shromáždění i jeho následovníky vyzval, aby zvážili možnost ustavení orgánu, který by řešil praktické otázky zlepšování rozhodovacích procesů v OSN. Apeloval na státy, aby spolupracovaly s orgány OSN na ochranu lidských práv, nekladly překážky humanitárním pracovníkům a neostrakizovaly či nezastrašovaly vyslance a/nebo zaměstnance OSN v případech, když nastolí závažné otázky.

Pan Ki-mun připomněl celé organizaci, že síla jednotlivců může změnit svět a poukázal na práci Rebeky Johnsonové, zdravotní sestry ze Sierry Leone, která se nakazila ebolou, uzdravila se a vrátila se zpět k péči o infikované, a také na syrskou plavkyni Jusru Mardiniovou, která na moři dotlačila poškozený člun plný uprchlíků do bezpečí a poté se kvalifikovala do uprchlického týmu na Olympiádu v Riu. Nezapomněl ani na Malálu Júsufzajovou, která neúnavně ukazuje, že „jedna kniha, jedno pero a jeden člověk mohou dosáhnout převratných změn.“

Na závěr svého vystoupení vyjádřil generální tajemník Pan Ki-mun přesvědčení, že i když dosažení dokonalého světa může být velmi vzdáleným cílem, cesta k němu záleží na každém z nás. „Po deseti letech v čele OSN vím, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, dosáhneme cíle.“

Z projevu generálního tajemníka OSN na zahájení Všeobecné rozpravy 71. Valného shromáždění, New York, 20. září 2016


Pařížská dohoda může vstoupit v platnost ještě do konce letošního roku

29.9.2016 



Již více než 55 států ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu. Byla tak splněna jedna ze dvou podmínek, aby tento mezinárodně-právní dokument vstoupil v platnost. Druhou podmínkou je, že součet emisí skleníkových plynů ve státech, které dohodou ratifikovaly, činí alespoň 55 % globálního objemu. Cílem dohody je snížit emise oxidu uhličitého a transformace k udržitelnému rozvoji.

„Věřím, že než vyprší na konci tohoto roku můj mandát v čele OSN, bude Pařížská dohoda platit. Bude to velký úspěch multilaterální politiky“, řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun na jednání o změně klimatu v rámci 71. Valného shromáždění. Pařížskou dohodu schválilo 195 států v prosinci loňského roku. Vyzývá k boji proti klimatické změně, k urychlení a zintenzivnění činnosti a investic ve prospěch udržitelné nízkouhlíkové  budoucnosti a k přizpůsobení se zvyšujícím se dopadům změny klimatu. Dohoda konkrétně míří na udržení globálního oteplení do 2 stupňů Celsia, a pokud to bude možné do 1,5 stupně Celsia.

V září dohodu ratifikovaly dva největší světoví znečišťovatelé, Čína a Spojené státy.


Nesmíme zradit Aleppo!

4.10.2016 



Tragédie v Aleppu vyžaduje okamžitou a účinnou akci včetně omezení práva veta stálých členů Rady bezpečnosti, uvedl dnes v Ženevě vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. “Od zahájení ofenzívy syrských vládních sil a jejich spojenců na části města pod kontrolou opozičních skupin plní naše obrazovky záběry smrti a utrpení. Tak masivní násilí a destrukce vyžaduje výjimečnou reakci,” řekl Zajd a dodal, že od 21. září zemřely při útocích stovky civilistů a mezi nimi nejméně sto dětí.

„Útoky, které se odehrávají v posledních deseti dnech, jsou nejhorší od začátku celého konfliktu, v žádné části města již není bezpečno. Jsem přesvědčen, že nastal čas účinné reakce. Rada bezpečnosti by měla bezodkladně přijmout kritéria, podle nichž bude omezena možnost stálých členů využít právo veta v případech, kdy je zřejmé, že dochází k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě,“ prohlásil šéf OSN pro lidská práva.

„Taková iniciativa umožní Radě bezpečnosti, aby postoupila kritickou situaci v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), k čemuž jsem již několikrát vyzval,“ řekl Zajd. „Současná operace syrské vlády a jejích spojenců naznačuje, že cílem je kapitulace bojovníků ve východní části Aleppa za každou cenu.Vyplývá to ze způsobu vedení útoků, při nichž jsou ničeny objekty, které podléhají zvláštní ochraně podle mezinárodního humanitárního práva – zdravotnická zařízení, humanitární konvoje, centra dobrovolnických záchranných týmů, zdroje pitné vody, apod.“

„Zvláště znepokující je používání zbraní, které nerozlišují cíl, jako jsou např. zápalné bomby, v hustě obydlených oblastech. Připomínám všem státům, které jsou stranami Protokolu III Úmluvy o některých konvenčních zbraních, včetně Ruské federace, že mají striktní zákaz používat zápalné zbraně při náletech na hustě obydlené oblasti a že je zakázáno takové zbraně používat i při pozemních útocích,“ zdůraznil vysoký komisař OSN pro lidská práva. Za podobně neakceptovatelné označil i používání tzv. pekelného kanonu. Jedná se o improvizovanou zbraň, kterou využívají opoziční ozbrojené síly a která kombinuje zápalný plyn s explozivními látkami a šrapnely.

Vzhledem k tomu, že současné útoky nemohou vést k získání vojenské převahy, lze usoudit, že jejich primárním cílem je terorizovat obyvatele Aleppa. „Pokud se prokáže, že byly vedeny úmyslně, lze považovat současné útoky všech stran v Aleppu, které míří mimo jiné i na civilisty, zdravotnická zařízení a humanitární pracovníky, jejich zařízení a vybavení, za válečné zločiny,“ varuje Zajd Raad Husajn a dodává, že pokud jsou takové útoky vedeny jako součást systematické kampaně proti civilnímu obyvatelstvu, mohou být posouzeny i jako zločiny proti lidskosti.

„Nesmíme zapomenout na města jako Varšava, Stalingrad nebo Drážďany a zoufalství, do nějž byli uvrženi jejich obyvatelé. Tato zkušenost byla jedním z důvodů k založení OSN. Nesmíme proto zradit Aleppo. Nesmíme dál přehlížet tisíce dětí, které zůstávají uprostřed této pasti a pouze mohou čekat, kdy je zasáhne masakr,“ varuje šéf OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.


Svět hrozeb i příležitostí

10.10.2016 



Pan Ki-mun

Svět čelí obrovským výzvám. Občany dělí od politických lídrů propast nedůvěry. Extremisté rozdělují lidi na „my“ a „oni“. Rostoucím rizikem je stoupající hladina moří a rekordní vedra. Sto třicet milionů lidí potřebuje životadárnou humanitární pomoc. Velkou část z nich tvoří děti a mladí lidé: naše budoucí generace je tedy v ohrožení už nyní.

Po deseti letech v čele OSN jsem ale přesvědčen, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. Že můžeme překlenout propast mezi bohatými a chudými a zajistit, aby se práva stala skutečnou součástí života všech lidí. Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje je naším novým manifestem pro lepší budoucnost. A s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu se dokážeme popasovat s hlavní výzvou současného světa.

Bezpečnostní rizika

To, co se nám daří, ale mohou ohrozit závažná bezpečnostní rizika. Ozbrojené konflikty se prohloubily a zkomplikovaly. Selhání vládnutí destabilizovalo mnoho společností. Radikalizace ohrožuje sociální soudržnost. A to je přesně to, o co násilným extremistům jde. Tragické důsledky můžeme vidět v celé hrůze v Jemenu, Libyi a Iráku, v Afghánistánu, v oblasti Sahelu či v oblasti kolem jezera Čad. Syrský konflikt má na svědomí nejvíc obětí na životech a nejvíc ohrožuje stabilitu. Jednotky syrské vlády nadále bombardují obytné části měst a její mocní patroni dále přiživují válečnou mašinérii. Je bezpodmínečně nutné dohnat k odpovědnosti ty, kteří stojí za ohavnými zločiny jako byl nedávný útok na humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce. Nadále tlačím na všechny, kteří mají vliv, aby pomohli zahájit rozhovory, které povedou k tolik potřebné politické transformaci. Budoucnost Sýrie by neměla záviset na osudu jednoho muže.

Svobody a práva proti rozdělování a strachu

Je stále realitou světa, že politici upravují ústavy, manipulují volebními výsledky, vězní své kritiky a podnikají další zoufalé kroky, aby se udrželi u moci. Musí si ale uvědomit, že výkon funkce jim byl svěřen díky důvěře lidí a není jejich osobním vlastnictvím.

Nedávno přijatá Newyorská deklarace o uprchlících a migrantech nám může pomoci lépe reagovat na největší nucené vysídlování lidí od druhé světové války. Na mnoha místech se ale uprchlíci a migranti, zejména muslimové, setkávají s nenávistí. Svět se musí postavit proti politikům vyznávajícím temnou a nebezpečnou politickou matematiku, podle níž se počty hlasů zvyšují rozdělováním lidí a násobením strachu.

Když se ohlédnu zpět na na své funkční období, jsem hrdý, že vznikla organizace UN Women. Stala se hlavním zastáncem genderové rovnosti s cílem dosáhnout „planety 50:50“. Jsem také hrdý, že se mohu nazývat feministou. Musíme ale udělat ještě mnohem více, abychom skoncovali s hluboce zakořeněnou diskriminací a násilím namířeným proti ženám a podpořili jejich účast na rozhodování. Vždy jsem důrazně hájil práva všech lidí bez ohledu na etnickou příslušnost, náboženské vyznání nebo sexuální orientaci. Stejně tak jsem vždy obhajoval svobody občanské společnosti a nezávislých médií, aby mohly plnit svou nazastupitelnou úlohu.

Reformy OSN

Další pokrok si vyžaduje nový rozměr solidarity a nepolevující snahu o posílení mírových operací a adaptaci Organizace spojených národů na výzvy 21. století. Členské státy se ještě nedohodly na způsobu reformy Rady bezpečnosti, což dlouhodobě ohrožuje její efektivnost i legitimitu. Příliš často jsem byl svědkem toho, jak dobré myšlenky a široce podporované návrhy byly zablokovány v Radě bezpečnosti, Valném shromáždění nebo jiném orgánu při hledání konsensu. Konsenus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. V důsledku toho získává skupina několika států nebo dokonce jeden jediný stát mocenskou výhodu a zbytek světa se pak stává jejich rukojmím v důležitých otázkách.

Během posledních deseti let jsem navštívil téměř všechny členské státy OSN. Viděl jsem nejen vládní budovy a významné památky, ale především pozoruhodnou sílu lidí. Dokonalý svět zůstává možná vzdáleným cílem. Ale cesta k lepšímu, bezpečnějšímu a spravedlivějšímu světu je v každém z nás. Moje desetiletá zkušenost mi napovídá, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, můžeme tohoto cíle dosáhnout.

Autor je generálním tajemníkem Organizace spojených národů


Změna klimatu na konferenci Forum 2000: Pohledem globálního Severu a Jihu

13.10.2016 



Prosíme poznamenejte si změnu místa konání panelové diskuse oproti původnímu oznámenému plánu: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35. Původní termín zůstává zachován (viz níže). Děkujeme za pochopení.

V roce 2015 se všechny státy dohodly spolupracovat na udržení globálního oteplení pod hranicí 2 oC. Vyžaduje to zásadní transformaci v sektorech energetiky, průmyslu, zemědělství, potravinářství i lesnictví. Jedna z největších výzev současnosti je zvládnutelná, ale vyžaduje výrazné změny všude na světě. Na listopadové globální klimatické konferenci v marocké Marakéši bude hodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Pařížské dohody. Jaký typ leadershipu změna klimatu vyžaduje? Čeho lze dosáhnout technologiemi, inovacemi a dostatečným financováním? Srdečně Vás zveme na panelovou diskusi v rámci konference Forum 2000

Příliš horký brambor? Změna klimatu pohledem globálního Severu a Jihu

v úterý 18. října 2016 od 17:45 do 19:15 hod., FRANCOUZSKÝ INSTITUT V PRAZE, Štěpánská 35, Praha 1

Diskuse proběhne anglicky, simultánní tlumočení do češtiny bude zajištěno

Vstup je volný, prosíme zaregistrujte se na [email protected], počet míst v Goethe Institutu je omezený.

Panelisté

  • Khalid Riffi Temsamani, profesor a výzkumník na univerzitě Abdelmalek Essadi Tétouan, Maroko
  • Jantienne v.d. Meij-Kranen-donková, projektová manažerka pro vodní inovace, Delft University of Technology, Nizozemsko
  • Bedřich Moldan, akademik a ekolog, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Česko

Moderátor

  • Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku

Akci společně připravili Forum 2000, iCentrum OSN v Praze, Velvyslanectví Marockého království, Nizozemského království, Jihoafrické republiky a Klimatická koalice


Novým generálním tajemníkem OSN jmenován António Guterres

14.10.2016 



Valné shromáždění OSN jmenovalo 13. října nového generálního tajemníka OSN. Stane se jím bývalý portugalský premiér António Guterres. Ve funkci vystřídá Pan Ki-muna, jehož funkční období skončí 31. prosince 2016.

António Guterres byl předsedou portugalské vlády v letech 1995 – 2002 a v období 2005 – 2010 byl vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Na pozici šéfa OSN bude působit příštích pět let.

V projevu k Valnému shromáždění António Guterres poděkoval členským státům za projevenou důvěru a zdůraznil, že ve své funkci bude věnovat pozornost především snaze ulevit od utrpení nejzranitelnějším obyvatelům světa, a to zejména uprchlíkům a obyvatelům oblastí zasažených konflikty, a dále otázkám genderové rovnosti. „Jakožto generální tajemník zvolený všemi členskými státy musím sloužit všem stejnou měrou a podle jediné agendy, kterou je Charta OSN.“

António Guterres také ocenil práci současného generálního tajemníka Pan Ki-muna a prohlásil, že „vynaloží největší úsilí“ k následování  jeho odkazu.

Výběr nového šéfa organizace, který dříve probíhal formou diplomatických vyjednávání za zavřenými dveřmi, poprvé v historii zahrnoval veřejná slyšení kandidátů ve Valném shromáždění, kde představili svou vizi a odpovídali na otázky členských států. Tato neformální slyšení se také vysílala online.

Pan Ki-mun vyjádřil členským státům své uznání za takto pojatý proces výběru svého nástupce a zdůraznil, že výběrový proces „se otevřel světu“. Na adresu Antónia Guterrese prohlásil: „Jsem přesvědčen, že pan Guterres bude světovému společenství sloužit oddaně, jako skutečná morální autorita, a po celé své funkční období bude hlasem našeho kolektivního svědomí i lidskosti.“


Světový den výživy 2016

14.10.2016 



Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také

Jedním z největších současných problémů, které souvisí se změnou klimatu, je potravinová bezpečnost. Nejchudší lidi ve světě, z nichž mnozí jsou farmáři, rybáři a pastevci, tvrdě zasáhlo zvyšování teploty ovzduší a stále častější přírodní katastrofy způsobené klimatickými vlivy.

Světová populace zároveň soustavně naůstá a podle prognóz by měla v roce 2050 dosáhnout počtu 9,6 miliardy. Aby bylo možné uspokojit tak vysokou poptávku po potravinách, budou se muset zemědělské a potravinové systémy adaptovat na nepříznivé dopady změny klimatu a stát se odolnějšími, produktivnějšími a udržitelnými. To je jediný způsob, jakým můžeme zabezpečit prosperitu ekosystémů i venkovské populace a snížit produkci emisí.

Udržitelná produkce potravin spočívá v přijetí postupů, které umožní vyšší produkci s nižšími náklady na stejně velké ploše půdy a hospodárné nakládání se zdroji. Pro udržitelnost produkce potravin je nutné také omezit ztráty ve fázi výroby, což znamená zlepšit sklízení, skladování, balení, přepravu, infrastrukturu, tržní mechanismy, a zároveň i institucionální a právní rámec.

To je důvod, proč mottem Mezinárodního dne výživy 2016 je „Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také“.

Tento slogan rezonuje s klíčovým obdobím, během nějž si tento mezinárodní den připomínáme: v předvečer konference OSN o změně klimatu (COP 22), která proběhne 7.-8.listopadu 2016 v marocké Marrákéši.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzývá země, aby do svých klimatických akčních plánů zahrnuly otázky zemědělství a potravin a více investovaly do rozvoje venkova.

Posílením odolnosti drobných farmářů můžeme zajistit potravinovou bezpečnost pro stále větší počet hladovějících v celosvětové populaci a snížit množství emisí.

Věděli jste…?

  • Chov dobytka přispívá téměř dvěma třetinami k zemědělské produkci skleníkových plynů a 78 procenty k zemědělským emisím metanu. FAO spolupracuje se zeměmi na zlepšení chovu dobytka s cílem snížt dopad změny klimatu.
  • Nepříznivý dopad změny klimatu na přírodní zdroje, od poklesu světových zásob vody po degradaci půdy, podtrhuje rostoucí význam udržitelného využívání těchto zdrojů. Například správné hospodaření s půdou a lesy může přispět k přirozené absorbci oxidu uhličitého a tím ke snížení emisí skleníkových plynů.
  • FAO odhaduje, že zemědělská produkce se musí do roku 2050 zvýšit přibližně o 60 procent, aby dokázala uživit větší počet obyvatel světa. Změna klimatu dosažení tohoto cíle ohrožuje, avšak FAO a její členské státy pracují na různých variantách řešení.
  • Více než 1/3 celosvětové produkce potravin se zkazí nebo vyplýtvá. Jde o přibližně 1.3 miliardy tun potravin ročně. Zahnívající jídlo produkuje metan, který je 25x silnější než oxid uhličitý.
  • Podle prognóz se do roku 2050 sníží úlovky nejběžnějších druhů ryb až o 40 procent v tropickém pásmu, kde jsou obživa, výživa a potravinová bezpečnost silně závislé na rybářském odvětví. Kodex odpovědného rybolovu, který vydala FAO, poskytuje vládám i soukromým aktérům vodítko k ochraně a správě světových oceánů, řek a jezer.
  • Odlesňování a degradace lesů jsou příčinou produkce odhadem 10-11 procent světových emisí skleníkových plynů. FAO nabízí majitelům lesů a dalším aktérům soubor nástrojů pro udržitelnou správu lesů.
  • Svět chce do roku 2030 dosáhnout odstranění hladu a změna klimatu představuje komplikaci, kterou je třeba řešit, má-li boj proti hladu pokračovat a svého cíle dosáhnout. FAO pomáhá zemím zlepšovat globální  potravinové systémy a tento cíl splnit.


Den Organizace spojených národů

23.10.2016 



Den Spojených národů (24. října) připomíná pražská kancelář OSN programem pro studenty. Společně ho připravují Informační centrum OSN v Praze (UNIC), Kancelář UNHCR, WHO a Český výbor pro UNICEF. Den OSN si celý svět připomíná od roku 1948. Před 71. lety, 24. října 1945, vstoupila v platnost Charta OSN, základní dokument organizace.

Poselství generálního tajemníka Pan Ki-muna

Letos si Den Spojených národů připomínáme v období změn pro celý svět i pro organizaci samotnou.

Lidstvo vstoupilo do éry udržitelnosti s globálním závazkem splnit obrovský slib, který představuje Agenda 2030 udržitelného rozvoje. V roce 71. výročí vzniku OSN máme před sebou 17 velkých cílů, které by nás měly motivovat k dosažení lepší budoucnosti pro všechny na zdravé planetě.

Světu se konečně daří překonat způsob uvažování, který vnímá spalování fosilních paliv jako cestu k prosperitě. V období rekordně vysokých teplot přijaly státy v rekordním čase Pařížskou dohodu o změně klimatu. Tento přelomový dokument vstoupí v platnost 4. listopadu 2016. Otevře se nám tak ta nejlepší příležitost k zelenějšímu, čistšímu a nízkouhlíkovému růstu.

Organizace spojených národů také prochází změnou: do jejího čela nastupuje již 9. generální tajemník. Mě jako osmému bylo ctí po dobu uplynulých deset let sloužit nám všem, „lidu Spojených národů“. Společně jsme položili solidní základy pro společný pokrok. Na nich musíme stavět a musíme dál snažit o posílení postavení žen, větší zainteresovanost mladých lidí i  dodržování lidských práv pro všechny. Procházíme ale i velkými otřesy: nevyřešené konflikty způsobují nesmírné utrpení na Blízkém východě, v Jižním Súdánu, Sahelu i v dalšího oblastech. V předních liniích všech násilných konfliktů a katastrof se stateční zaměstnanci OSN snaží zvládnout obtížnou situaci a reagovat na potřeby těch, kterým přinasla utrpení.

Děkuji lidem celého světa za jejich podporu a apeluji na všechny, aby stejnou podporu poskytli i nově jmenovanému generálnímu tajemníkovi Antóniu Guterresovi, který bude pokračovat v celosvětové misi pro mír, udržitelný rozvoj a lidská práva.

Pan Ki-mun
New York, 24. října 2016


Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem: Poselství generálního tajemníka OSN

28.11.2016 



Izraelsko–palestinský konflikt není jen jedním z mnoha na Blízkém východě. Je to dlohotrvající otevřená rána, která přiživuje napětí a konflikt v celém regionu.

Izraelští i palestinští představitelé nadále slovně podporují řešení vzniku dvou států. Bez neodkladných kroků k oživení politické perspektivy ale riskují, že jen opevní aktuální realitu jednoho státu. Během posledních let došlo ke dvěma neúspěšným pokusům o vyjednání mírového řešení, ke třem ozbrojeným konfliktům, tisícům obětí na životech – z převážné většiny mezi palestinskými civilisty. Šířily se nepokoje, teroristické útoky, docházelo k odpalování tisíců raket a bomb na Izrael z Gazy i rozšiřování nelegálního izraelského osídlování, které je rizikem pro demokratické hodnoty a charakter izraelské společnosti. V porovnání s rokem 2015 došlo ke stoprocentnímu nárůstu demolic palestinských domů a jiných staveb izraelskými silami. Gaza zůstává místem humanitární krize. Dva miliony Palestinců se tam potýkají s rozpadající se infrastrukturou a ochromeným hospodářstvím, desetitisíce lidí zůstávají vysídleni mimo domov a čekají na obnovu konfliktem zničených domovů.

To vše má za následek rostoucí hněv a frustraci Palestinců a silný pocit deziluze u Izraelců. Radikálové posilují, umírnění na obou stranách naopak oslabují. Celou situaci zhoršuje nebezpečné vakuum na mezinárodní úrovni, kde pozornost upoutávají krize odehrávající se v jiných oblastech světa. Vnitřní rozpory a boje na Západním břehu ještě zhoršují ochromující nejednotnost Palestinců a podrývají demokracii a právní řád. Izraelská okupace se blíží padesáti rokům a vyhlídky na řešení vzniku dvou států jsou v nedohlednu. Za těchto okolností musí mezinárodní společenství dát jasně najevo odhodlání pomoci znesvářeným stranám obnovit důvěru a vytvořit podmínky pro smysluplná vyjednávání.

Přehled kroků nezbytných k vytvoření podmínek pro úspěšná jednání přinesla nedávná zpráva Blízkovýchodního kvartetu. Organizace spojených národů a ostatní partneři v kvartetu – EU, Ruská federace a Spojené státy – jsou i nadále odhodláni spolupracovat s klíčovými hráči i státy v regionu na naplňování doporučení uvedených ve zprávě.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem proto ujistěme svět o svém odhodlání chránit práva palestinského lidu a usilovat o budoucnost v míru, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti pro Palestince i Izraelce.

Pan Ki-mun

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem se od roku 1978 připomíná každoročně po celém světě 29. listopadu. Připomíná den, kdy v roce 1947 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci 181 (II), která je známá jako rezoluce o rozdělení. Podle tohoto dokumentu měly vzniknout dva státy, židovský a arabský, kde Jeruzalém a blízké okolí měl sloužit jako tzv. corpus separatum, mezinárodně spravovaná zóna. Ze dvou zamýšlených států vznikl pouze jeden, stát Izrael.


Together / Spolu: Solidarita, bezpečí a důstojnost pro všechny

1.12.2016 



Na zářijovém Summitu OSN pro uprchlíky a migranty vyhlásil generální tajemník OSN kampaň TOGETHER (Spolu). Jednomyslně se k ní přihlásilo všech 193 členských států a zavázaly se k naplňování jejích principů. Kampaň bude probíhat do roku 2018, kdy se předpokládá přijetí Globálního paktu o uprchlících a migrantech.

TOGETHER je iniciativa, zahrnující celý systém OSN pod vedením generálního tajemníka. Při jejím naplňování budou spolupracovat členské státy, soukromá sféra i občanský sektor. Cílem je oslovovat společnosti, které přijímají uprchlíky a migranty, a lidi obávající se, že uprchlíci a migranti mohou do jejich životů vnést ohrožení a ekonomickou nejistotu. TOGETHER bude občany celého světa povzbuzovat k projevení podpory uprchlíkům a migrantům.

Kampaň se zaměří na ekonomický, kulturní i společenský přínos uprchlíků a migrantů pro země původu, tranzitu i pro přijímající země. Bude uvádět na pravou míru některé dezinformace a mylné interpretace a podporovat kontakty mezi migranty a uprchlíky s obyvateli cílových zemí.

4 cíle kamapaně TOGETHER:

  • vytvořit koalici agentur OSN, členských států, soukromé sféry a občanské společnosti, která bude společně postupovat proti narůstající xenofobii
  • podněcovat konkrétní kroky na podporu nediskriminace a přijetí uprchlíků a migrantů
  • vytvořit přesvědčivý obraz solidarity, který upozorní na výhody migrace pro ekonomiky i společnosti a zároveň bude reagovat na legitimní obavy lidí v hostitelských zemích
  • podněcovat empatii a humanizovat veřejnou debatu. Vytvořit platformu pro sdílení příběhů migrantů a uprchlíků, kteří si udělali dobré jméno, a hostitelských společenství, pro které bylo začlenění uprchlíků a migrantů přínosem.


Den lidských práv 2016: Za práva těch druhých

9.12.2016 



Na 10. prosince každý rok připadá Den lidských práv. Připomíná den přijetí Všeobecné deklarace lidských práv v roce 1948. Letošním mottem je zastat se druhých a otevřeně se postavit za jejich práva. Mnozí z nás mají obavy z toho, co se děje ve světě. K přehlížení základních lidských práv dochází všude. Extremistická hnutí znásilňují a terorizují. Netolerantní a nenávistné výroky se přiživují na strachu. Lidské hodnoty jsou v ohrožení.

Musíme proto znovu opevnit naši lidskost. Příležitostí k tomu může být každá situace. Na ulici, ve škole, v práci, ve veřejné dopravě, v hlasovací místnosti nebo na sociálních sítích. Ta pravá chvíle je teď. Je na nás všech, abychom se zasadili za dodržování práv. A společně se můžeme zasadit i za větší míru lidskosti.

Začít můžeme každý u sebe. Postavte se veřejně za práva nějakého uprchlíka nebo migranta, člověka s postižením, příslušníka sexuální menšiny, etnické minority – anebo kohokoliv jiného, komu hrozí nebo může hrozit diskriminace či násilí.

Pan Ki-mun: Podpora lidských práv je v zájmu všech

„Ve funkci generálního tajemníka jsem během uplynulých deseti let opakovaně poukazoval na provázanost tří základních pilířů OSN: míru, udržitelného rozvoje a lidských práv. Dohromady tvoří základ odolných a soudržných společností, opírajících se o inkluzi, spravedlnost a dodržování zákonů.

V době množících se konfliktů, zvyšujících se humanitárních potřeb a narůstajícího množství nenávistných projevů nám Všeobecná deklarace lidských práv připomíná, že „rovná a nezcizitelná práva všech příslušníků lidské společnosti jsou základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě.“ Po malých krůčcích můžeme tvořit budoucnost založenou na sdílených hodnotách rovnosti a lidské důstojnosti.

Taková je i povaha nedávno zahájené kampaně TOGETHER proti xenofobii, jíž čelí mnoho uprchlíků a migrantů. Ve stejném duchu musíme jednat, abychom porazili extremisty, zastavili úpadek respektu k mezinárodnímu humanitárnímu právu a dokázali ochránit občanskou společnost tam, kde se stále tvrdšími opatřeními snaží znemožnit její aktivity.

Podpora lidských práv je v zájmu všech, jejich respektování přispívá k blahobytu každého jednotlivce, ke stabilitě všech společností a k harmonii v  propojeném světě. Zapojit se může každý, na všech úrovních společnosti.

Společně se postavme za něčí práva. Dnes, zítra, a každý další den.“


Generální tajemník OSN: Aplaus pro Pan Ki-muna, přání úspěchu pro Antónia Guterrese

16.12.2016 



Nově zvolený generální tajemník OSN António Guterres složil 12. prosince oficiální přísahu pro své pětileté funkční období, které začíná 1. ledna 2017. V projevu poté vyzdvihl tři strategické priority pro práci organizace: úsilí o dosažení míru, podpora udržitelného rozvoje a reforma řízení organizace.

Mír
OSN se často dostává za úkol udržovat mír tam, kde žádný není Je proto nutné jasněji a srozumitelněji zformulovat rozsah působnosti operací na udržení míru a vytvořit tím podmínky pro reformu. Je n utné udělat mnohem víc pro prevenci sexuálního násilí a změnit postupy reagující na tyto zločiny.

Udržitelný rozvoj
António Guterres se bude zasazovat za komplexní reformu systému rozvojové práce OSN v ústředí i v terénu. „Humanitární akce, udržitelný rozvoj a trvalý mír jsou třemi stranami jednoho trojúhelníku,“ vyzdvihl.

Reforma řízení
Zvolený generální tajemník zdůraznil nutnost navázat na dosavadní úsilí a uvést do praxe nedávné reformní kroky. Oragnizace by měla být akceschopná, výkonná a efektivní. Musí se více soustředit na výsledky a lidi, méně na procedury a byrokracii. „Pokud nám umístění zaměstnance na misi trvá devět měsíců, nikomu to neprosívá,“ dodal.

Ve svém projevu se Antóniu Guterres zavázal také k respektování genderové vyváženosti na všech úrovních řízení. Svou náměstkyní jmenuje současnou ministryni životního prostředí Nigérie Aminu J. Mohammed.

Chceme svým dětem zanechat svět založený na hodnotách vtělených do Charty OSN: mír, spravedlnost, respekt, lidská práva, tolerance a solidarita. Příčinou ohrožení těchto hodnot je velmi často strach. Naší povinností vůči lidem je spolupracovat tak, aby vzájemný strach nahradila vzájemná důvěra,“ řekl zvolený generáoní tajemník António Guterres.

António Guterres byl generálním tajemníkem OSN zvolen 13. října tohoto roku. V letech 1995 – 2002 byl portugalským permiérem a od roku 2005 do loňského roku působil ve funkci Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V čele OSN vystřídá Pan Ki-muna, který na konci prosince ukončí své působení po deseti letech ve funkci. Nastupující generální tajemník mu v úvodu svého projevu vzdal poctu za jeho „zásadové vedení, které pomohlo načtrtnout budoucnost OSN podle Agendy 2030, díky jeho oddanosti věci míru a bezpečnosti, a také díky iniciativě, s níž učinil lidská práva těžištěm práce organizace.

Hold Pan Ki-munovi

Práci Pan Ki-muna ve funkci generálního tajemníka OSN ocenilo také Valné shromáždění. Předseda Peter Thomson prohlásil, že „během uplynulých deseti let vedl generální tajemník Pan organizaci v duchu neochvějných zásad, s důrazem na profesionalitu a se smyslem pro neúnavnou službu lidstvu.

Z dlouhého seznamu dosažených výsledků Pan Ki-muna vyzdvihl Peter Thomson zejména tři: nepolevující úsilí o řešení otázky změny klimatu, které vyústilo v přijetí Pařížské dohody. Jeho vizi a odhodlání učinit svět spravedlivějším, lépe prosperujícím a bezpečnějším prostřednictvím Agendy 2030. A nakonec podporu genderové vyrovnanosti, jež se projevila například v ustavení entity známé pod názvem UN Women.

Ve svém následném projevu Pan Ki-mun prohlásil: „sloužit ve funkci generálního tajemníka této významné organizace pro mě bylo největší životní poctou.“

Zavzpomínal na své dětství v období po skončení korejské války, kdy jídlo i učebnice dostával od OSN a celosvětová solidarita dala lidem pocítit, že nejsou sami. „Síla Spojených národů  pro mě nikdy nebyla abstraktní nebo akademická.“ Konstatoval, že viděl sílu mezinárodní spolupráce při podstupování těch nejobtížnějších úkolů a viděl také, jak OSN více než dříve otevírá dveře občanské společnosti a dalším partnerům v usilování o proměnu světa.

Jeho deset let ve funkci bylo zaplněno výzvami, včetně nejhoršího finančního propadu od světové hospodářské krize, propukajícími konflikty a povstáními za svobodu, i rekordními počty lidí prchajícími před válkou, pronásledováním a chudobou.

„Den za dnem, kámen po kameni jsme stavěli pevnější základy pro mír a pokrok… věnoval jsem neustálou pozornost lidské důstojnosti a právům… snažil jsem se bránit slabé a zranitelné a usiloval jsem o dosažení jistoty, že děláme vše, aby budoucí generace mohly žít v míru. I když jsem připraven odejít, mé srdce zůstává – tak jako už od dětství – se Spojenými národy.“

Valné shromáždění odměnilo Pan Ki-munův projev dlouhým aplausem.


Udělat z „nejnemožnější práce“ splnitelnou misi

28.12.2016 



S Pan Ki-munem o 10 letech v čele OSN

Poslední den v prosinci bude pro generálního tajemníka Pan Ki-muna také posledním dnem ve funkci. Završí tak deset let u kormidla světové organizace. Jeho hlavní snahou bylo podněcovat aktivitu světových státníků ve vztahu k novým globálním výzvám: změně klimatu, ekonomickým otřesům, pandemiím některých nemocí či rostoucí napětí týkající se potravin, energie a vody. Pan Ki-mun také velmi usiloval o stavění mostů mezi lidmi, zlepšení postavení nejchudších a nejzranitelnějších lidí i o zvýšení vlivu samotné OSN.

Své první funkční období zahájil 1. ledna 2007 a v roce 2011 byl Valným shromážděním jednomyslně zvolen znovu. Během posledních dnů ve funkci poskytl generální tajemník redakci UN News rozhovor o působení ve světové organizaci, o tom, jak válečná zkušenost přispěla k jeho rozhodnutí věnovat se veřejné službě, i o svých budoucích krocích.

Když první generální tajemník Trygve Lie předával funkci svému následovníkovi Dagu Hammarskjöldovi, řekl mu: „Předávám vám tu nejnemožnější práci na tomto světě.“ Vy jste tuto práci vykonával deset let. Co si myslíte o tom, jak ji Trygvie Lie popsal?

Pokládal jsem za velkou čest této skvělé organizaci sloužit. Mým heslem bylo udělat z této nejnemožnější práce spíše splnitelnou misi. Usiloval jsem o to celých deset let, věnoval jsem tomu veškerý svůj čas a energii. Ale realisticky viděno, asi odejdu od mnoha nedokončených věcí. Bylo potřeba mnohem většího smyslu pro jednotu, mnohem více celosvětové solidarity a soucitu. Ale neměli jsme je. Bez plné podpory členských států je to těžké. Zároveň se nám ale podařilo dosáhnout shody na velmi důležitých vizích jimiž jsou Cíle udržitelného rozvoje pro transformacicelého světa i Pařížská dohoda o změně klimatu. To jsou příklady významných i ambiciózních úspěchů. Spolu s tím jsem věnoval maximální pozornost zlepšení genderové rovnosti. Když jsem nastoupil do funkce, působilo na nejvyšších pozicích v OSN jen několik žen. Snažil jsem se jmenovat do vysokých funkcí co nejvíce schopných a zainteresovaných žen. Doufám, že můj nástupce António Guterres, bude v tomto duchu pokračovat.

Celý rozhovor s odcházejícím generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem (anglicky)


2017: Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj

28.12.2016 



Rok 2017 byl rozhodnutím Valného shromáždění vyhlášen Mezinárodním rokem udržitelného cestovního ruchu. Cílem je zvýšit povědomí všech skupin společnosti o jeho významu  pro rozvoj, podnítit spolupráci všech zainteresovaných stran a docílit pozitivních změn na úrovni politik, obchodních praktik i spotřebitelského chování. Udržitelný cestovní ruch se tak může stát významným příspěvkem k Agendě 2030 a Cílům udržitelného rozvoje.

Mezinárodní rok udržitelného cestovního ruchu pro rozvoj bude podporovat:

(1)      Inkluzivní a udržitelný ekonomický růst

(2)      Sociální začleňování, zaměstnanost a snižování chudoby

(3)      Efektivitu zdrojů, ochranu životního prostředí a řešení změny klimatu

(4)      Kulturní  hodnoty, rozmanitost a dědictví

(5)      Vzájemné porozumění, mír a bezpečnost.

Koordinací všech aktivit souvisejících s tímto mezinárodním rokem byla pověřena Světová organizace cestovního ruchu.


2015


Je suis Charlie: Generální tajemník, Rada bezpečnosti a vysocí představitelé OSN odsoudili útok na francouzský časopis

8.1.2015 



„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme
nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na útok bezprostředně reagovala i generální ředitelka UNESCO Irina Bokova: „Nesmíme dovolit extrémistům, aby umlčeli svobodný tok názorů a myšlenek“.

Útok v Paříži ostře odsoudila také Rada bezpečnosti OSN. Její členové ho označili za „barbarský a zbabělý“ teroristický útok. RB znovu potvrdila, že je nutné všemi dostupnými prostředky bojovat proti terorismu, který ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, a že jakýkoliv teroristický čin je zločinem, který nelze ospravedlnit.


Letošní rok bude Rokem světla

12.1.2015 



68. zasedání Valného shromáždění OSN vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a světelných technologií, a to z iniciativy velkého konsorcia věděckých orgánů a UNESCO.

Tento Mezinárodní rok přivede ke spolupráci řadu rozmanitých účastníků, jako jsou věděcké společnosti, vzdělávací instituce, technologické platformy, neziskové organizace a partneři ze soukromého sektoru.Vyhlášením Mezinárodního roku zaměřeného na téma světla, optiky a jejich využití OSN uznala význam zvyšujícího se povědomí o tom, jak světelné technologie podporují udržitelný rozvoj a poskytují řešení globálních problémů v oblasti energie, vzdělávání, zemědělství a zdraví.

Světlo hraje v našem každodenním životě zásadní roli. Věda o světle je významnou průřezovou vědní disciplínou 21. století. Způsobila převrat v medicíně, umožnila mezinárodní komunikaci prostřednictvím internetu a nadále zůstává hlavním pojítkem kulturních, ekonomických a politických aspektů světové společnosti.

Oficiálně bude Mezinárodní rok světla zahájen 19. ledna v hlavním sídle UNESCO v Paříži.
Zpráva o Mezinárodním roce světla na  stránkách UNESCO


Vzdělávací program OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu 2015

14.1.2015 



Zveme vás a vaše studenty na program Informačního centra OSN v Praze k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu (27.leden). Chceme mladým lidem zajímavým způsobem přiblížit téma holocaustu, jenž významně ovlivnil dějiny 20. století a jeho odkaz je i v dnešní době živý. Na program je možné navázat v hodinách dějepisu, společenských věd nebo literatury.

Program:

– Úvod do tématu a souvislosti holocaustu s prevencí genocidy v současném světě (cca 10 min.

– Film Poslední let Petra Ginze (film o životě židovského chlapce z Prahy v terezínském ghettu, české titulky, 55 min.)

nebo

– Film Cesta k nacistické genocidě (dokumentární film o historických událostech, které vedly ke vzniku holocaustu, české titulky, 38 min.)

Celková délka programu podle zvoleného filmu cca 50 – 70 minut.

Termín:
26. – 30.1. 2015, informační centrum OSN, Železná 24, Praha 1.
Program je zdarma, den a čas domluvte telefonicky nebo emailem (kontakt viz níže).

O filmu Poslední let Petra Ginze
Petr Ginz byl židovský chlapec, který zahynul během holocaustu ve věku pouhých 16 let. Byl mnohostranně nadaný: už ve svých 14 letech byl autorem řady povídek, románů a obrazů. Film je založen na jeho deníkových zápiscích z let 1941-1942.
Trailer k filmu

K filmu vyšla zvláštní vzdělávací příručka OSN, výtisky české verze budou zdarma k dispozici.

O filmu Cesta k nacistické genocidě
Stručný přehled historie holocaustu a milníky 2. světové války. Film pochází z dílny amerického Muzea holocaustu. Informační centrum OSN připravilo jeho českou verzi s podporou osvětového a vzdělávacího programu Holocaust and the United Nations.

K filmu byly vydány i doprovodné texty, jejichž výtisky budou zdarma k dispozici.

Přihlášky na program vyřizuje:
Barbora Krutáková, informační centrum OSN
tel: 255 711 646
[email protected]

Vzdělávací program OSN k holocaustu
Americké Muzeum holocaustu


MDGs a rozvojová agenda po roce 2015

15.1.2015 



Rok 2015 budou určovat tři klíčové a vzájemně související cíle: podpora finiše Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals, MDGs) a úspěšné uzavření dvou dlouho očekávaných dohod členských států o rozvojové agendě po roce 2015 a o změně klimatu.Političtí představitelé států světa volají po ambiciózním dlouhodobém plánu udržitelného rozvoje, jenž má vstoupit v platnost po uplynutí agendy Rozvojových cílů tisíciletí (2015). Tento plán má být schválen na summitu OSN v září a bude stavět na úspěších MDGs a bude se odvíjet od nového způsobu financování rozvoje a nových Cílů udržitelného rozvoje(SDGs).

Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke konferenci COP-21 v Paříži v prosinci 2015.

Organizace spojených národů na podporu výše uvedených klíčových témat roku vypracovala komunikační strategii 2015: Time for Global Action, která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům.

Partnerství a spolupráce klíčem k úspěchu

Systém OSN nepoleví ani v posledním roce v podpoře naplňování agendy MDGs. Mnohé cíle se již podařilo splnit a splnění dalších do konce roku 2015 je pravděpodobné. V jiných případech je nutné se vyrovnat s obtížemí. Pro splnění všech cílů má zásadní význam partnerství a spolupráce. Generální tajemník OSN bude pokračovat v aktivní podpoře své iniciativy „Every Woman, Every Child“, která míří na oblast zdraví žen a dětí a zahrnuje rozsáhlé a konkrétní závazky, spadající do Rozvojových cílů 4 a 5.

V roce 2015 se generální tajemník zaměří také na svou globální „Education First“. Jeho snahou je posílit politický význam vzdělání a podnítit partnery k podpoře kvalitního základního vzdělání pro všechny děti (MDG č. 2). Šéf OSN se bude dále angažovat ve své kampani Zero Hunger Challenge, jejímž cílem je vymýcení hladu v co nejkratší možné době.

Náměstek generálního tajemníka Jan Eliasson bude pokračovat v aktivitách na podporu zlepšení situace v dostupnosti sanitárního vybavení a vody (MDG 7) včetně podpory kampaně „End Open Defecation“ (zaměřená na dostupnost toalet).

Výroční zpráva o naplňování Rozvojových dílů tisíciletí (MDG Report 2015) bude publikována na začátku léta a bude obsahovat nejnovější souhrnné přehledy pro všechny cíle. Předpokládá se, že ve zprávě budou i statistické projekce dosažení jednotlivých cílů. V září vydá pracovní skupina MDG Gap Task Force svoji zprávu týkající se cíle 8 – globální rozvojové partnerství.


Letos si připomínáme 70 let od vzniku OSN

22.1.2015 



Rok 2015 bude pro OSN významným. Rozvojové cíle tisíciletí se uzavírají. Očekává se přijetí nové univerzální rozvojové agendy na summitu v září v New Yorku, a nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu v prosinci v Paříži. Tento rok je velkou příležitostí zapojit veřejnost z celého světa do společného rozhodování a nastoupení nové cesty – cesty udržitelnému rozvoji.

Světová organizace bude letos hodnotit mnoho aspektů své práce: mírové operace, financování humanitární pomoci, uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti 1325 (o ženách, míru a bezpečnosti) i Pekingské deklarace a akčního plánu. Celoroční připomínka 70. výročí vzniku organizace vyvrcholí 24. října, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN.

Připomínka významného výročí OSN, kterou oficiálně zahájil generální tajemník Pan Ki-mun již 26. června 2014, bude poctou její činnosti v oblasti bezpečnosti, lidských práv i rozvoje. Hlavním mottem je „Silná OSN, lepší svět“ (Strong UN. Better World.)

70. výročí vzniku organizace připadá do období, které šéf OSN popisuje jako období „zkoušek a změn“. Máme příležitost ohlédnout se na do historie a připomenout řadu úspěchů a připomenout si, kde se organizaci dařilo méně. Musíme zároveň hledět i dopředu. Na fóru OSN vznká univerzální agenda udržitelného rozvoje a probíhá mnoho pozitivních změn, které díky OSN ovlivňují životy lidí na celém světě.

Mezi hlavní body letošních oslav vnziku OSN patří např. červnové zahájení velké výstavy Normana Rockwella v sídle OSN v New Yorku, nebo slavnostní program v San Francisku, kde byla 26. června 1945 podepsána Charta OSN. Od 25. do 27. září 2015 se koná historický summit OSN, na kterém bude schhválena globální agenda rozvoje po roce 2015. 24. října bude představena rozsáhlá publikace mapující proces renovace sídla OSN v new Yorku. Oslavy vyvrcholí slavnostním koncertem 24. října, v den, kdy vstoupila v platnost Charta OSN.


Svoboda, život a odkaz lidí, kteří přežili Holokaust

26.1.2015 



„Lidstvo se dokázalo spojit a překonat nacistickou hrozbu. Dnes čelíme další zkoušce. Menšiny ve všech částech světa ohrožují předsudky. Narůstá sektářské napětí a jiné formy intolerance. Dodnes přetrvávají antisemitské útoky, kdy jsou Židé zabíjeni jen proto, že jsou Židé,“ upozorňuje u příležitosti letošního Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Letošní připomínka obětí holocaustu probíhá v roce, kdy si připomínáme 70. let od konce 2. světové války a stejné výročí vzniku OSN. Založení světové organizace bylo silně ovlivněno tragickou zkušeností holokaustu. Charta OSN i Všeobecná deklarace lidských práv ukotvují principy lidských práv na celém svět. OSN si mezinárodní den připomene slavnostním zasedáním Valného shromáždění, výstavami, filmovými projekcemi a mnoha dalšími akcemi nejen v sidle OSN v New Yorku, ale ve většině zemí světa. Vzdělávací program při této příležitosti připravilo pražské iCentrum OSN. O odkazu holokastu se bude přednášet, diskutovat i promítat filmy – Poslední let Petra Ginze a Cesta k nacistické genocidě.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.


Musíme se semknout

27.1.2015 



Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

„Před sedmdesáti lety osvobodily spojenecké armády nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim – Březinka. Více než milion vězňů, nejvíce Židů, bylo brutálně a systematicky povražděno na místě, kde nacisté uplatnili svůj zrůdný plán „průmyslového vyhlazování“. Dalšími jeho oběťmi byli Poláci nežidovského původu, političtí vězni, sovětští váleční zajatci, Sintové a Romové, homosexuálové, lidé s postižením či Svědkové Jehovovi.

Toto masové vraždění, jež nemá v lidské historii obdoby, bylo založeno na zvrácené rasové ideologii nacistů, která usilovala o úplné vyhlazení Židů a všech dalších, které považovali za podřadné.

Lidstvo se dokázalo spojit, aby nacistickou hrozbu překonalo. Dnes čelíme další zkoušce. Menšiny ve všech částech světa ohrožují předsudky. Narůstá sektářské napětí a jiné formy intolerance. Dodnes přetrvávají antisemitské útoky, kdy jsou Židé zabíjeni jen proto, že jsou Židé. Zranitelné skupiny v různých zemích dál pohřbívají své mrtvé a žijí v neustálém strachu z dalšího násilí.

Poslání Organizace spojených národů vzešlo z tragických událostí druhé světové války a holokaustu. Zavázali jsme se chránit slabé, prosazovat základní lidská práva a podporovat svobodu, důstojnost a lidskou hodnotu každého člověka.

V průběhu posledních deseti let se vzdělávací program „OSN a holokaust“ snaží získávat studenty i učitele z celého světa pro dosahování těchto cílů. Naším mnoha partnerům – včetně těch, kteří přežili holokaust – vděčíme za podporu tohoto programu, který jen v minulém roce dosáhl do 42 států.

Násilí a předsudky, s nimiž se denně setkáváme, nám připomínají, jak dlouhou cestu ještě musíme ujít v podpoře lidských práv, předcházení genocidě i v ochraně našeho společného lidství. Musíme ještě více udělat pro odstranění příčin hluboce zakořeněné nenávisti a netolerance. Všude na světě se lidé musí semknout, prolomit začarovaný kruh nesvárů a vytvořit svět založený na inkluzi a vzájemném respektu.“


Evropa a migrace

5.2.2015 



„Každý pokus o uzavření hranic – po němž volají nacionalističtí populisté – je odsouzen k neúspěchu,“ říká zvláštní zpravodaj OSN pro problematiku migrantů François Crépau. „Migranti budou přicházet navzdory všem pokusům o zastavení. Pokud se v tomto směru nezmění přístup, bude to za cenu lidských životů a velkého strádání,“ řekl Crépau včera novinářům v Bruselu.

Podle experta OSN dochází k pašování lidí do Evropy jen proto, že jsou hranice utěsňovány a přirovnal současnost se situací přad padesáti-šedesáti lety. „Současná Evropa sází na mobilitu. Je skvělé, že když mladí Španělé nemůžou najít práci v Madridu, můžou ji najít třeba v Londýně. Proč by to samé nemělo platit pro migranty?,“ řekl Crépau.

Podle epxerta OSN by Evropa měla rozpoznat své skutečné potřeby pracovní síly. To by důsledku znamelalo, že otevře dveře pro migranty všech profesí. Současně musí zakročit proti bezskrupulózním zaměstnavatelům, kteří zneužívají nejisté postavení migrantů a žadatelů o azyl.

Pokud se chceme vyhnout tomu, aby se migranti vydávali na nebezpečnou cestu, musí státy Evropy ve spolupráci s dalšími z globálního severu realizovat přesídlovací programy pro uprchlíky a rozdělit a sdílet odpovědnost. „Taková politika povede k oslabení podzemních pracovních trhů, k méně častému výskytu ilegálních přechodů hranic, ke snížení zneužívání pracovní síly a porušování práv migrantů. Evropa potřebuje společný narativ na podporu mobility a diverzity, rozpoznat skutečné potřeby svého trhu práce a současně i potřeb migrantů s ohledem na lidská práva a spravedlnost,“ řekl evropským novinářům v Bruselu zvláštní zpravodaj OSN Crépeau.


Změna klimatu: Trend globálního oteplování pokračuje

16.2.2015 



Rok 2014 byl nejteplejším rokem v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se tak potvrzuje dlouhodobý trend. Po vyhodnocení mezinárodních souborů dat WMO konstatovala, že rozdíl v naměřené teplotě nejteplejších roků jsou pouhé setiny stupně Celsia, což je méně než je hranice nejistoty.

Průměrné globální teploty vzduchu na povrchu pevniny i moří byly v roce 2014 o 0,57 °C nad dlouhodobým průměrem 14 °C referenčního období 1961-1990. Teplota v roce 2010 překročila podle WMO dlouhodobý průměr o 0,55 °C a o 0,54°C v roce 2005. Odhadovaná hranice nejistoty byla 0,10°C.

„Celkový trend oteplování je podstatnější než jaké bylo pořadí jednotlivých nejteplejších roků,“ říká generální tajemník WMO Michel Jarraud. „Z analýzy datových soborů vyplývá, že rok 2014 byl nominálně nejteplejším dosud zaznamenaným rokem, ačkoliv mezi třemi nejteplejšími roky jsou jen velmi malé rozdíly,“ dodává.

„Čtrnáct z patnácti nejteplejších roků spadá do současného století. Očekáváme, že globální oteplování bude pokračovat, protože rostoucí výše skleníkových plynů v atmosféře a objem tepla zachycovaného v oceánech předurčují teplejší budoucnost,“ říká šéf WMO.

Přibližně 93% přebytečné energie, zachycené v atmosféře skleníkovými plyny z fosilních paliv a další lidské činnosti, končí v oceánech. Tepelný obsah oceánů je tedy klíčem k porozumění klimatickému systému. Globální teploty mořské hladiny dosáhly v roce 2014 rekordních hodnot.

Stojí za povšimnutí, že vysoké teploty roku 2014 se projevily i přes nepřítomnost plně rozvinutého jevu El Niño. K němu dochází tehdy, když se nadprůměrně vysoké teploty mořské hladiny ve východní tropické části Tichého oceánu spojí se systémy atmosférického tlaku a vytvoří vzájemně posilující smyčku. Důsledkem je celkové oteplení klimatu. Vysoké teploty v roce 1998, který byl nejteplejším před začátkem 21. století, nastaly v období výrazného projevu El Niño.

„V roce 2014 se v mnoha zemích zkombinovala rekordní vedra s přívalovými srážkami a záplavami nebo se suchem v jiných zemích. To odpovídá očekáváním ohledně měnícího se klimatu,“ řekl Michel Jarraud a dodává, že k posílení odolnosti vůči přírodním katastrofám a abychom byli schopni pomoci zemím a komunitám adaptovat se na rychle se měnící v mnoha případech také méně příznivé klima, potřebujeme vysoce účinné služby v oblasti meteorologie a klimatu.

WMO vydala analýzu globálních teplot ještě před jednáními o změnách klimatu, která proběhla v první polovině února v Ženevě. Tyto rozhovory měly připravit půdu pro dohodu o konkrétním postupu, kterou přijmou účastníci konference UNFCC v prosinci v Paříži.

Analýza WMO je založena mimo jiné na třech komplementárních souborech dat, jež spravují Hadley Centre of the UK’s Met Office spolu s oddělením pro výzkum klimatu na University of East Anglia, Národní centrum klimatických dat americké Národní správy oceánů a atmosféry (NOAA), a Goddard Institute of Space Studies (GISS) pod správou Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Průměrné globální teploty se odhadují také s pomocí systémů statistického přepočtu, které pracují s nejvyspělejšími meteorologickými předpovědními systémy a kombinováním různých zdrojů dat vytvářejí doplňkové analytické přístupy. WMO vychází především z dat z reanalýz Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí, které také zařadilo rok 2014 mezi čtyři dosud nejteplejší roky.

Závěrečná zpráva Status of the Climate in 2014 bude zahrnovat detailní informace o regionálních trendech a extrémních projevech počasí. Zveřejněna bude v březnu 2015.

Překlad tiskové zprávy WMO: Informační centrum OSN v Praze


Mezinárodní den žen

6.3.2015 



Svět nikdy nedokáže uskutečnit 100 procent svých cílů, pokud 50 procent lidí nemůže plně využít svého potenciálu

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna

Před dvaceti lety, kdy se konala přelomová světová konference o právech žen, obrátil ničivý konflikt v bývalé Jugoslávii žádoucí pozornost ke znásilněním a dalším válečným zločinům proti civilistům. O dvě desetiletí později se dívky, kterým je stěží sedm let, stávají nejen cílem, ale přímo zbraní násilných extrémistů. Bylo by příliš snadné kvůli tomu ztrati víru v sílu mezinárodních setkání. Sice před sebou máme ještě dlouhou cestu k dosažení úplné rovnosti práv – přičemž hlavním cílem je skoncovat s genderově podmíněným násilím – pokrok dosažený v uplynulých dvaceti letech je důkazem přetrvávajícího významu Pekingské konference o ženách z roku 1995.

Od přijetí Pekingské deklarace a Akčního plánu začalo být vzdělávání dostupnější a kvalitnější pro více dívek než dříve. Počet žen, které zemřou při porodu, se snížil téměř na polovinu. Více žen pracuje ve vedení firem, ve vládách i ve světových organizacích. Velmi tuto pozitivní změnu vítám. Zároveň si u příležitosti letošního Mezinárodního dne ženmusíme připustit, že vývoj je příliš pomalý a nerovnoměrný a že pro jeho urychlení ve všech oblastech musíme udělat mnohem více.

Svět se musí sjednotit a zareagovat na zneužívání žen a dívek násilnými extrémisty. Od Nigérie a Somálska po Sýrii a Irák se ženská těla stala bojištěm, na němž válečníci uplatňují specifické a systematické strategie. Často jsou založené na etnické příslušnosti či náboženském vyznání. Ženy jsou napadány za snahu uplatnit své právo na vzdělání a základní služby, jsou znásilňovány a sexuálně zotročovány. Stávají se z nich odměny pro vítěze nebo se s nimi obchoduje mezi jednotlivými skupinami extrémistů. Lékařky, zdravotní sestry a další ženy byly zavražděny za to, že se chtěly uplatnit ve své profesi. Obhájci ženských práv, kteří mají dost odvahy postavit se této krutosti, v boji za svou věc riskují a někdy i ztrácejí životy.

K těmto zásadním útokům na práva žen musíme celosvětově zaujmout jasný postoj. Je třeba, aby se pobouření mezinárodního společenství promítlo do smysluplných kroků, jimiž jsou mimo jiné i humanitární pomoc, psychosociální služby, existenční podpora a snaha pohnat pachatele zločinů ke spravedlnosti. Jsou-li ženy a dívky často prvním cílem útoku, musí být jejich práva stěžejním bodem naší strategie zaměřené na řešení tohoto enormního a rostoucího problému. Ženy a dívky, požívající svých práv, jsou největší nadějí pro udržitelný rozvoj po ukončení konfliktu. Jsou nejlepšími nositeli ekonomického růstu, největší nadějí na usmíření a nejlepší cestou, jak zabránit radikalizaci mladých lidí a dalšímu roztáčení spirály násilí.

I ve společnostech, které žijí v míru, se stále příliš mnoho dívek a žen stává oběťmi domácího týrání, ženské obřízky a dalších forem násilí, které traumatizují jednotlivce a poškozují celé společnosti. Diskriminace je stále velkou překážkou, kterou je třeba odstranit. Je zapotřebí rozšířit škálu příležitostí v politice, podnikání a dalších oblastech. Potřebujeme změnit postoje, zejména mužů, a získat muže pro aktivní přístup ke změnám. A musíme podpořit naše odhodlání vědomím, že investice do rovnosti pohlaví vedou k ekonomickému pokroku, sociálnímu i politickému začleňování i dalším ziskům, které pro změnu upevní stabilitu a lidskou důstojnost.

Tento rok je klíčový pro pokrok ve věci ženských práv. Mezinárodní společenství usilovně pracuje na zavádění nové agendy udržitelného rozvoje, která bude stavět na výsledcích Rozvojových cílů tisíciletí a vytvářet politiky a společenské investice pro příští generace. Aby byla agenda pro období po roce 2015 skutečně transformativní, musí upřednostnit rovnost pohlaví a rozvoj žen. Svět nikdy nedokáže uskutečnit 100 procent svých cílů, pokud 50 procent lidí nemůže plně využít svého potenciálu. Když dáme síle žen volný průchod, zajistíme tím budoucnost pro všechny.

UN Women k Mezinárodnímu dni žen (anglicky)


Epidemii cholery na Haiti lze řešit jen zajištěním nezávadné vody a sanitačních zařízen

13.3.2015 



 Na Haiti bylo od roku 2010 infikováno více než 720 tisíc lidí cholerou, nemoc si vyžádala již 8 700 obětí. Epidemie je imunní vůči hranici státu a šíří se dál. „Řešením není jen očkování a léčba, ale především investice do dostupnosti pitné vody a hygienických zařízení,“ upozornil na setkání s novináři a pracovníky OSN v Praze zástupce generálního tajemníka OSN Pedro Medrano, který je pověřen koordinací akce proti epidemii cholery.

„Nejde o nedostatek zájmu či solidarity. Mezinárodní společenství prokázalo po zemětřesení v roce 2010 obrovskou solidaritu. Do země přiteklo v letech 2003-2012 víc než 10,5 miliardy USD humanitární a rozvojové pomoci. Došlo ke snížení extrémní chudoby, dětské podvýživy i výskytu HIV/AIDS, zlepšil se přístup ke vzdělání. Jedna důležitá věc ale byla mezinárodním společenstvím přehlížena. Problematika dostupnosti vody a hygienických zařízení zůstávala podfinancovaná. Epidemie cholery nám paradoxně dává skvělou příležitost zaměřit se na trvalé řešení problému vody a sanitace. Haitská vláda vypracovala podrobný plán eliminace cholery, který počítá s prostředky ve výši 2,2 miliardy USD. Z 90 % je tento plán zaměřen na dostupnost pitné vody a sanitace. Zlepšení této infrastruktury povede k zastavení cholery i dalších infekčních nemocí šířících se vodou. Zachráníme tak mnoho – zejména dětských – životů,“ píše pro americký server The Huffington Post koordinátor OSN pro potírání cholery na Haiti Pedro Medrano.

V současné době vyvíjí Pedro Medrano velké úsilí pro získání podpory pro aktivity proti choleře na Haiti u členských států OSN.

Článek Pedra Medrana  Clean Water and Strong Institutions for Haiti


Snižování rizika přírodních katastrof

13.3.2015 



Světová konference OSN v Sendai, 14. – 18. března 2015

Zítra začíná v Japonsku světová konference, na které se budou hledat řešení na posilování schopnosti lidstva čelit přírodním katastrofám. Do severojaponského města se sjíždějí nejvyšší představitelé států a vlád s cílem přijmout společný plán, který nahradí dosavadní akční plán přijatý v roce 2005 v jiném japonském městě Hjógo. Výsledkem celého procesu vyjednávání má být posílení celkové odolnosti lidstva vůči přírodním katastrofám.

Místo konání má na problematiku přímou vazbu. Leží v regionu, který byl ohniskem zemětřesení, jež vedlo k vlně tsunami a následné havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.

Dohoda, která byla v roce 2005 uzavřena v Hjódo vedla k celkovému zlepšení a snížení počtu lidí přímo ohrožených přírodními katastrofami především v Asii o jednu miliardu. Řada faktorů, které k rizikům katastrof přispívají – ať už je to vyčerpávání půdy, nedostatečné stavební předpisy a postupy, degradace životního prostředí, chudoba, změna klimatu či slabé instituce – ale přetrvává.

Fakta

•   škody způsobené přírodní katastrofou na budovách dosahují v průměru 314 miliard dolarů za rok
•   investice na prevenci ve výši 6 miliard USD mohou vést k úsporám až ve výši 360 miliard USD (zpráva OSN)

Cíle konference naznačila v rozhovoru pro UN Radio Margareta Wahlsrömová, šéfka Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof (UNISDR): „Státy by v Sendai měly najít společný modus pro způsob mezinárodní spolupráce na financování potřebných opatření. Zároveň by měly definovat jak se adaptovat na dopady změnu klimatu, což se stane součástí globální agendy udržitelného rozvoje (SDGs), která bude finalizována v září v New Yorku.“

Udržitelný rozvoj začíná v Sendai

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun upozorňuje, že je načase přestat řešit rozvoj a humanitární katastrofy odděleně. „Snižování rizika katastrof leží v samotném jádru rozvojové pomoci, která se snaží vytvářet lepší životní podmínky, i v jádru humanitární pomoci, jež začíná po vypuknutí katastrofy. Tím, že zahajujeme mezinárodní kalendář akcí sendaiským jednáním o snižování rizika katastrof, vysíláme jasný signál, že svět je připravený integrovat své strategie. Viděl jsem lidské oběti katastrof – od zemětřesení v Číně a na Haiti přes záplavy v Pákistánu a Bangladéši až po superbouři Sandy, která zasáhla Karibik a Severní Ameriku, a zaplavila dokonce i spodní patra newyorských objektů OSN. Když firemní sektor, občanská společnost a vláda spojí síly, aby pomohly státům odolávat katastrofám, pak dokážou zachraňovat životy, zvyšovat stabilitu a vytvářet příležitosti, které umožní trhům i lidem prosperovat, říká šéf OSN.


Výbor OSN bude projednávat situaci práv lidí s postižením v České republice

26.3.2015 



Výbor OSN pro práva lidí s postižením (CRPD) bude projednávat situaci v České republice na svých zasedáních 31. března a 1. dubna 2015. Jednání bude živě přenášeno prostřednictvím internetu.

Česká republika je jedním ze 153 států, které přistoupily k Úmluvě o právech lidí s postižením. Úmluva ukládá, aby státy předkládaly periodické zprávy o jejím naplňování.
CRPD tvoří 18 mezinárodních nazávislých expertů. Na zasedání povedou dialog s delegací Vlády ČR a vyslechnou si i zástupce organizací lidí s postižením, nevládních organizací a dalších institucí zabývajících se právy lidí s postižením.

Místo konání: Palais Wilson, Ženeva
Čas: 15:00 -18:00 (31. března) ; 10:00 -13:00 (1. dubna)

Živý přenos po internetu (webcast)

Více informací o České republice a dalších zemích, které předloží periodickou zprávu (Německo, Chorvatsko, Turkmenistán, Dominikánská republika, Mongolsko, Cookovy ostrovy)

Závěrečné vyjádření výboru CRPD bude zveřejněno 17. dubna


Nominace na cenu Nelsona Mandely 2015

15.4.2015 



První ročník Ceny Nelsona Rolihlahla Mandely vyhlašuje výzvu k nominacím. Cena je určena jednotlivcům, kteří zasvětili svůj život službě lidstvu při prosazování smíru a soudržnosti a při rozvoji společnosti.

Bude udělována jednou za pět let jako výraz uznání vždy jedné ženě a jednomu muži, kdy každý z nich bude z jiného regionu světa.

Uzávěrka pro nominace za rok 2015 je 18. května 2015. Nominace v angličtině je nutné doručit do Sekretariátu OSN na adresu [email protected]

Chcete-li podat návrh nominace, stáhněte si prosím nominační formulář

Další informace o ceně Nelsona Mandely 2015


Virus Ebola se již v Libérii nešíří

19.5.2015 



Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že v Libérii se zastavilo šíření viru ebola. Země tak byla deklarována „Ebola Free“, což znamená, že po dobu 42 dnů, což je dvojnásobek inkubační doby onemocnění, se neobjevil nový případ infekce. Poslední případ eboly v Libérii byl zaznamenán u ženy, u níž se symptomy projevily 20. března a o týden později na onemocnění zemřela.

WHO uvedla, že je to obrovský úspech pro zemi, ve které bylo zaznamenáno nejvíce případů úmrtí během největší, nejdelší a nejkomplexnější epidemie od roku 1976, kdy ebola poprvé udeřila. Na vrcholu epidemie, který probíhal v srpnu a září 2014, činil týdenní nárůst infikovaných 300 až 400 osob. V jednom okamžiku nebyly pro nové pacienty k dispozici prakticky žádná lůžka. Dohromady bylo v Libérii infikováno 10 564 osob z nich 4 716 zemřelo.

Oznámení uvítal UNICEF, nicméně varuje, že hrozba pro region úplně nezmizí, dokud bude k přenosu infekce docházet v okolních zemích.

Zvláštní stránky o ebole připravila Světová zdravotnická organizace (anglicky)


Ukončete boje v Palmýře!

21.5.2015 



Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyzývá k okamžitému ukončení ozbrojených střetů v blízkosti syrské Palmýry. „Jsem situací hluboce znepokojena. Probíhající boje ohrožují jednu z nejvýznamějších památeksvětového dědictví i místní obyvatele,“ naléhá šéfka UNESCO.

Navzdory pokračujícím snáhám mezinárodního společenství zastavit násilí se situace v Sýrii stále zhoršuje. Humanitární pomoc v současnosti potřebuje 12,2 milionu lidí, z toho 5,6 milionu dětí. V konfliktu doposud zemřelo více než 222 tisíc Syřanů . Jedná se pouze o hrubý odhad, číslo je pravděpodobně daleko vyšší.

Seznam světového kulturního dědictví UNESCO


O změně klimatu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

22.5.2015 



U příležitosti Světového dne životního prostředí má Informační centrum OSN v Praze čest spolupracovat s Francouzským velvyslanectvím v Praze a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na přípravě odborné konference o klimatické změně.

Konference s názvem „Klimatická konference v Paříži 2015: výzvy a řešení“ se koná v Poslanecké sněmovněParlamentu České republiky, 5. června 2015 od 8:00 do 13:00 hod.

Na konci letošního roku (30.11.-11.12.) bude Francie hostit konferenci COP21 (21. konference států, které se připojily k rámcové úmluvě o změně klimatu, UNFCCC). V Paříži se sejde přes 40 tisíc účastníků – delegáti jednotlivých států, zástupci mezinárodních organizací, nevládních organizací, zástupci obchodu a soukromých společností – s cílem dosáhnout ambiciózní globální dohody, která zajistí dodržení hranice oteplování do 2°C oproti preindustriální éře. V sázce je mnoho, ale zůstává naděje, že se změnu klimatu podaří udržet v mezích. Francie jako hostitelská země bude napomáhat vyjednávání s podporou orgánů EU a členských států.

Program (česky)


Generální tajemník OSN o roli mladých v současném světě

22.5.2015 



Šéf OSN Pan Ki-mun bude příští týden v Bruselu diskutovat s mladými lidmi na téma jejich role v současném světě. Akci „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ organizuje Evropská komise a Organizace spojených národů. Účastnit se může každý prostřednictvím živého vysílání.

2015: klíčový rok pro rozvoj

Diskuze se uskuteční v rámci Evropského roku pro rozvoj, kterým Evropa potvrzuje svůj závazek přispívat k vymýcení chudoby. Rok 2015 je významný i z globálního hlediska, protože v OSN vznikne nový program rozvoje na příštích 15 let (2015-2030), tzv. SDGs. Mladí lidé jako budoucí lídři a účastníci světového rozvoje by si měli uvědomit svoji podstatnou roli a procesu vytváření nové agendy se účastnit.


Ženy ve 21. století

25.5.2015 



Diskuze se zástupkyní generálního tajemníka OSN

Příští týden navštíví Českou republiku zástupkyně generálního tajemníka OSN a výkonné ředitelky UN Women Lakshmi Puriová. Její program zahrnuje také setkání se zástupci NNO, medií a dalšími partnery v iCentru OSN. Diskuze pod názvem Ženy ve 21. století: Co změní agenda SDGs?  se koná v pondělí 1. června od 14 do 15 hod.

O čem se bude diskutovat?

V roce 2015 mají státy světa příležitost přijmout novou strategii udržitelného rozvoje a uzavřít novou globální úmluvu o ochraně klimatu. To, co bude přijato letos, vyústí v novou agendu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), která naváže na osm Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Jaké jsou priority SDGs v otázce rovných příležitostí a co mohou SDGs změnit, pokud budou dostatečně uplatňovány? Jak bude UN Women podporovat agendu posilování postavení žen, která jeprůřezovým tématem SDGs? Jaké pozitivní dopady již mají politiky rovných příležitostí a jaké jsou další perspektivy?

Seznamte se s Lakshmi Puriovou

Po celou svou profesionální kariéru se paní Puriová věnuje otázce rovných příležitostí a posilování postavení žen ať již v souvislosti s problematikou bezpečnosti, lidských práv či udržitelného rozvoje. Lakshmi Puriová má bohaté zkušenosti v oblasti tvorby ekonomických a rozvojových politik, kde se zabývala problematikou obchodu, investic, pracovní mobility, finančních toků, ochrany životního prostředí a klimatu, dále energetikou, zemědělstvím a potravinovou bezpečností, otázkami přístupu k základním službám či ochrany práv duševního vlastnictví. Mnoho let pracovala v UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji), kde mimo jiné v letech 2007-2009 působila i jako zástupkyně generálního tajemníka UNCTAD.


Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou.

26.5.2015 



Blahobyt lidstva, stav životního prostředí a funkčnost ekonomiky primárně závisí na zodpovědném nakládání s přírodními zdroji planety. Přibývá důkazů, že lidé spotřebovávají mnohem více zdrojů než dokáže planeta udržitelně produkovat.

Mnoho ekosystémů Země se blíží kritickému bodu zlomu, za nímž dojde buď k jejich úplnému vyčerpání, nebo nezvratným změnám vlivem tlaku rostoucí populace a ekonomického vývoje. Pokud se současné vzorce spotřeby a produkce nezmění a množství obyvatel Země vzroste na předpokládaných 9,6 miliard, budeme v roce 2050 potřebovat tři planety, abychom si udrželi stávající způsob života a spotřeby.

Téma letošního Světového dne životního prostředí proto zní Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou. Žít s vědomím limitů, které planeta má, je tou nejlepší strategií pro zabezpečení zdravé budoucnosti. Lidstvo nemusí prosperovat na úkor planety. Udržitelný způsob života spočívá v lepším výkonu s menší spotřebou. Je nutné si uvědomit, že nárůst spotřeby přírodních zdrojů a jeho dopady na životní prostředí nemusí být nevyhnutelným vedlejším účinkem ekonomického růstu. Podívejme se alespoň na základní fakta o třech z nejvýznamnějších zdrojů planety.

Voda

I když se v domácnostech s vodou relativně šetří, přírůstek obyvatelstva a narůstající spotřeba vody převážily nad příznivým efektem úsporných technologií i chování. Měli byste proto vědět:

  • Méně než 3% světových zásob vody představuje voda pitná, přičemž 2,5% zásob pitné vody je uloženo v arktickém a antarktickém ledu a ledovcích. Lidstvo tak má k dispozici pro všechny své potřeby i potřeby ekosystémů pouze 0,5% zásob pitné vody
  • Lidé znečišťují vodu rychleji než ji příroda stihne zrecyklovat a vyčistit.
  • Více než miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě.
  • Nadměrná spotřeba vody je příčinou globálního vodního deficitu.
  • Voda je volně dostupná, ale infrastruktura potřebná k rozvodům vody je nákladná.

Energie

Navzdory technologickému pokroku, který umožňuje efektivnější využívání energie, vzroste její spotřeba v zemích OECD do roku 2020 o 35%. Komerční sféra a domácnosti jsou hned po dopravě oblastmi, kde spotřeba energie narůstá nejrychleji.

V roce 2002 bylo v zemích OECD 550 milionů motorových vozidel. Z toho 75 % tvořila osobní auta. Vlastnictví motorových vozidel vzroste podle předpokladů do roku 2020 o 32 % a počet kilometrů najetých motorovými vozidly o 40 %. Letecká doprava ve světě se ve stejném období ztrojnásobí. Na co bychom tedy měli do budoucna myslet?

  • Můžeme své spotřebitelské chování zaměřit na zboží a služby s nižší spotřebou energie a materiálu, aniž bychom snižovali kvalitu života.
  • Domácnosti spotřebovávají 29 % světové energie a následně přispívají k produkci 21 % emisí oxidu uhličitého. Náklady na udržitelné energetické zdroje jsou stále konkurenceschopnější vůči nákladům na využívání fosilních paliv. Pětina celkové světové spotřeby energie v roce 2013 připadala na obnovitelné zdroje.
  • Na celosvětové úrovni rostla spotřeba energie nejrychleji v odvětvích dopravy a služeb, a to v důsledku narůstající přepravy cestujících i zboží a rychlé expanze průmyslu služeb.

Potraviny

Potraviny mají zásadní environmentální dopady ve fázi produkce (zemědělství, výroba potravin), domácnosti k tomu nepřímo přispívají svými stravovacími preferencemi a návyky. Celkový dopad na životní prostředí se projevuje zejména v oblasti nákladů na energie a odpady. Měli bychom mít na zřeteli, že:

  • Každoročně se vyplýtvá celkem 1,3 miliardy tun jídla. Zároveň téměř miliarda lidí trpí podvýživou a další miliarda hladoví.
  • Nadměrná spotřeba jídla škodí našemu zdraví i životnímu prostředí:
    • 1,5 miliardy lidí na světě má nadváhu nebo jsou obézní
    • Degradace půdy, snižující se výnosnost půdy, neudržitelná spotřeba vody, nadměrný rybolov a degradace mořského prostředí snižují schopnost ekosystémů poskytovat dostatek potravin.
    • Potravinářské odvětví se podílí téměř 30 % na celkové celosvětové spotřebě energie a odpovídá za téměř 22 % emisí skleníkových plynů.
  • Zvýšená spotřeba negativně ovlivňuje potravinovou bezpečnost:
    • Zvyšuje ceny potravin.
    • Na vzestupu jsou výrobní postupy pro zdrojově náročnější potravinářské produkty.
    • Zdrojově náročné potraviny vyčerpávají základnu agroekologických zdrojů a negativně ovlivňují její schopnost produkovat dostatečné množství potravin.


Operace na udržování míru: Minulost, současnost, budoucnost“.

29.5.2015 



Dne 29. května si připomeneme Mezinárodní den příslušníků mírových sborů OSN. Je to příležitost jak ocenit jejich významný přínos, znovu potvrdit společný závazek a zvýšit efektivitu v následujících letech. 

Od roku 1948 se operace OSN na udržení míru vyvinuly v hlavní nástroj mezinárodního společenství pro zvládání obtížných krizí, které ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost. Za celou historii bylo zrealizováno 71 misí, v nichž bylo nasazeno více než milion příslušníků vojenského, policejního a civilního personálu.V současné době je počet příslušníků misí včetně 125 tisíc osob.

Mezinárodním dnem modrých přileb vzdáváme hold všem, kteří v operacích působí a působili a také všem, kteří pod modrou vlajkou OSN zahynuli. V průběhu historie položilo život než 3 300 mírotvůrců OSN, 126 jen v minulém roce.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun k této příležitosti poznamenal: „Mírové mise OSN pomáhají realizovat cíl Charty OSN, kterým je spojení našeho úsilí k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti. Ikonické modré přilby si v průběhu let plných úsilí a obětí vybudovaly pozici symbolu naděje pro miliony lidí žijících v oblastech zmítaných válkou“.

V současnosti přispívá do mírových misí OSN personál s technikou 122 členských států. Toto úctyhodné číslo je obrazem globální důvěry v mírové mise OSN jako nástroje kolektivní bezpečnosti.


Zdravé oceány, zdravá planeta

5.6.2015 



POSELSTVÍ GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA OSN KE SVĚTOVÉMU DNI OCEÁNŮ

8. června 2015

Oceány tvoří zásadní součást zemského ekosystému a jejich zdraví je nezbytné k zachování zdraví planety. Dva z každých pěti lidí žijí relativně blízko pobřeží a obživa tří z každých sedmi lidí závisí na mořských a přímořských produktech. Naše oceány regulují klima a v přirozených cyklech zpracovávají živiny. Poskytují nám přitom celou řadu služeb, od přírodních zdrojů až po potraviny a práci pro miliardy lidí.

Vzhledem ke svému zásadnímu významu pro zdraví planety a blahobyt lidstva, stávají se oceány nedílnou součástí naší vznikající vize udržitelného rozvoje, včetně nového souboru cílů udržtelného rozvoje, který se v současné době připravuje jako vodítko pro celosvětový boj s chudobou v příštích patnácti letech.

Klimatická změna je velkou zátěží pro zdraví a produktivitu oceánů. Je zřejmé, že lidé způsobili změny klimatického systému, které souvisejí s ohříváním oceánů. Hladiny moří se zvyšují, což má pustošivé účinky na zranitelná společenství, zejména na obyvatele malých ostrovních rozvojových států.

Oceány absorbují velké množství emisí skleníkových plynů a v důsledku toho jsou stále kyselejší. Oceánské ekosystémy degradují. Korály, které poskytují podporu velkému množství podmořského života, jsou vlivem vyšších teplot vody náchylné k odbarvování nebo dokonce k odumírání.

Světový den oceánů je příležitostí upevnit naše odhodlání oceánů si vážit, chránit je a obnovovat je i jejich zdroje.

V letošním roce usilují vlády o přijetí klíčových dohod o klimatické změně a odstranění chudoby. Pro dosažení úspěchu v jednáních bude nezbytné, aby si představitelé států uvědomili významnou úlohu světových oceánů.

Oceány jsou rozlehlé, avšak jejich schopnost odolávat poškozování působenému lidmi je omezená. Během letošního roku, který se může stát rozhodujícím, se musíme zavázat, že budeme dary oceánů využívat pokojně, spravedlivě a udržitelně s ohledem na budoucí generace.


Zástupkyně generálního tajemníka OSN jedním z hlavních hostů připomínky 70. výročí OSN v Praze

8.6.2015 



Česká republika si 2. června připomněla 70 let od vzniku OSN konferencí, kterou zahájili předseda Vlády České republiky Bohuslav Sobotka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Jedním z hlavních řečníků mezinárodní konference „70 let v OSN: Udržitelný rozvoj jako výzva a příležitost” byla zástupkyně generálního tajemníka OSN a zástupkyně výkonné ředitelky UN Women Lakshmi Puriová. Konference se konala v Černínském paláci v Praze a společně ji připravily Úřad Vlády ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Premiér Vlády České republiky a ministr zahraničí podpořili kampaň HeForShe. Foto: Úřad Vlády ČR

„Před 70 lety vyvstala z popela 2. světové války Organizace spojených národů. Za dobu své existence přispěla světová organizace k výraznému pokroku v oblasti rozvoje, bezpečnosti a lidských práv. Ve světle nových globálních výzev je rok 2015 unikátní příležitostí k definování nového plánu rozvoje, jehož cílem je transformace společností a ekonomik ve prospěch všech lidí světa. Transformace, po níž všichni, muži i ženy, volají,“ řekla v úvodu konference Lakshmi Puriová.

Zástupkyně šéfa OSN se ještě před konferencí sešla k bilaterálnímu jednání s premiérem a ministrem zahraničí. Představila na něm mandát a úlohu agentury OSN UN Women a globální kampaně OSN na podporu genderové rovnosti. Oba lídry pak pozvala, aby se připojili k iniciativě HeForShe (On pro ni), která je založena na osobním angažmá mužů ve prospěch posílení postavení žen. Premiér Sobotka i ministr Zaorálek kampaň osobně podpořili.

„Žijeme v zemi, která volební právo nabídla ženám již v roce 1918, a podíl žen na zaměstnanosti je trvale jeden z nejvyšších na světě. Rovnost žen a mužů pro nás zůstává aktuálním cílem,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Lakshmi Puriová nabídla jménem OSN vládě podporu a technickou pomoc v oblasti rozvoje legislativy a přivítala enthusiasmus, s jakým se předseda vlády a ministr zahraničí připojili k iniciativám OSN.

Univerzita Karlova pro kampaň HeForShe. Na snímku zleva velvyslankyně ČR při OSN v New Yorku Edita Hrdá, rektor UK prof. Zima, děkan PF UK prof. Kuklík a Lakshmi Puriová. Foto: iCentrum OSN

Den před konferencí k výročí vzniku OSN se zástupkyně šéfa OSN sešla s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, který rovněž osobně popořil iniciativu HeForShe„Rovnost žen a mužů považuji za základní právo a jedno ze základních demokratických principů. Podporovat rovnost žen a mužů by mělo být povinností každého z nás, bez ohledu na pohlaví,“ řekl ministr Dienstbier. Lakshmi Puriová se setkala také s ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynkem Kmoníčkem, s nímž vedle genderových otázek mluvila také o dalších aktuálních prioritách OSN.

Odpoledne pak diskutovala o globálních výzvách i genderových otázkách se zástupci NNO v Informačním centru OSN v Praze a na Právnické fakultě UK se studenty. Lakshmi Puriovou na půdě Univerzity Karlovy přivítel její rektor, profesor Tomáš Zima, a děkan PF profesor Jan Kuklík. Oba univerzitní hodnostáři se aktivně přihlásili ke kampani HeForShe a přislíbili, že její principy budou šířit nejen v rámci univerzity, ale i ve společnosti.


UNHCR hlásí rekordní počet migrantů do Evropy přes Středozemní moře

11.6.2015 



Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přesáhl počet běženců mířících do Evropy přes Středozemní moře jen v letošním roce 100 tisíc. Nejvíce se jich se vylodilo v Itálii (54 tisíc), v Řecku (48 tisíc) a ve Španělsku (920).

S největším náporem se nyní potýká Řecko, kam denně připlouvá asi 600 běženců zejména ze Sýrie, Afgánistánu a Iráku. Za měsíc leden bylo evidováno 737 nově příchozích uprchlíků, v dubnu to bylo 5 tisíc a v květnu už 7,2 tisíc běženců. V současné době zde čeká na registraci asi 2,5 tisíce lidí. Uprchlická centra jsou přelidněná, například uprchlické centrum ve vesnici Moria momentálně poskytuje přístřeší asi tisícovce uprchlíků, kteří čekají na vyřízení formalit.

UNHCR se nyní snaží pomáhat v zemích jižní Evropy zlepšit podmínky pro přijímání uprchlíků, poskytuje právní poradenství nově příchozím běžencům o jejich právech a povinnostech a zaměřuje se zejména na zvláště potřebné jako jsou opuštěné děti, lidé s postižením, starší osoby či oběti mučení.

V posledních týdnech UNHCR upozorňuje na zvýšený příliv uprchlíků a nabádá všechny státní i občanské organizace zabývající se přijímáním uprchlíků, aby se více zapojily a přispěly k řešení této situace.


Předsedou 70. Valného shromáždění OSN byl zvolen bývalý ministr zahraničí Dánska

16.6.2015 



Ve veřejné volbě byl předsedou nadcházejícího 70. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku zvolen Mogens Lykketoft. Letos sedmdesátiletý veterán mezinárodní diplomacie působil v letech 2000-2001 jako ministr zahraničí a od roku 2011 působí jako předseda dánského parlamentu.

Ve svém projevu bezpostředně po volbě Mogens Lykketoft řekl, že chce aktivně usilovat o budování spravedlivějšího a stabilnějšího světa v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí. Za své priority označil snahy OSN upevnit mezinárodní mír a bezpečnost a podporovat lidská práva. Prohlásil také, že je nutné najít způsob, jak vymýtit extrémní chudobu a dosáhnout udržitelného rozvoje tak, aby se rozdíly mezi bohatými a chudými nezvětšovaly, ale zmenšovaly.

Nově zvolenému předsedovi Valného shromáždění OSN poblahopřál generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


Klimatická změna a migrace

17.6.2015 



Dina Ionesco, IOM

Světový den životního prostředí je příležitostí zamyslet se nad složitými vztahy mezi lidmi a prostředím, v němž žijí. Každý sedmý člověk na světě je migrantem. Jejich život v pohybu ovlivňuje životy dalších miliard. V průběhu dějin lidé vždy migrovali za novými příležitostmi a lepším životem. K migraci vede řada složitých socioekonomických faktorů a úzce se váže k blahobytu člověka.

Někteří migranti odcházejí hledat větší štěstí a prosperitu. Jiní jsou k odchodu nuceni pronásledováním, ozbrojenými konflikty nebo přírodními katastrofami. Stále častějším důvodem je ale dnes vyčerpání zdrojů, na nichž závisí živobytí. Zhoršování stavu životního prostředí má v rostoucí míře na svědomí, že lidé opouštějí domovy. Není proto možné odhlížet od spletitého vztahu mezi migrací a životním prostředím. Současný stav životního prostředí je závažnou příčinou migrace. A naopak: migrace více než v minulosti ovlivňuje stav životního prostředí.

Dnes se již všeobecně uznává, že pohyb lidí souvisí se změnou klimatu, jak uvádí i Mezivládní panel pro změnu klimatu(IPCC). Klimatická změna ohrožuje desítky milionů lidí: nutí je k opuštění domovů a zároveň snižuje jejich adaptabilitu pomocí mobility. Změna klimatu a životního prostředí ovlivňuje migraci různými způsoby. Jedním z nich je nárůst četnosti a intenzity přírodních katastrof. V letech 2008 až 2013 vedly k vysídlení v průměru 27 milionů lidí ročně.

Dalším aspektem je degradace půdy. Suché oblasti Mexika opouští 600 až 700 tisíci lidí ročně. Do roku 2025 budou v oblastech postihovaných velkým suchem žít až 2,4 miliardy lidí. To je 15-20 % předpokládaného počtu obyvatel planety. Dalších 50 milionů bude podle údajů UNCCD žít v oblastech ohrožených desertifikací. IPCC odhaduje, že do roku 2020 bude vlivem změny klimatu jen v Africe vystaveno nedostatku vody 75 až 250 milionů lidí.

Obyvatelstvo nízko položených pobřežních oblastí, které v současné době tvoří 10 % světové populace, bude ohroženo stoupající hladinou moří. Stejné hrozbě bude čelit i 50 největších pobřežních měst ve světě.

Dnes se nám naskýtá jedinečná možnost porozumět migraci a přistupovat k ní v kontextu globální akce proti změnám klimatu. Práce IOM v oblasti migrace, životního prostředí a změny klimatu vychází z přesvědčení, že migrační politiky mohou přispět k vytvoření lepších politik pro řešení změny klimatu, a že od environmentálních a klimatických faktorů nemohou migrační politiky odhlížet.

Velmi nám záleží na tom, abychom přispěli k ambiciózní klimatické akci a pomohli společenstvím adaptovat se na stávající i budoucí projevy změny klimatu, se zvláštním zřetelem k integraci a zohlednění mobility v pařížské dohodě o klimatu.

Máme velký zájem přispívat i do agendy řešení, a to zejména iniciativami věnovanými migrantům a diasporám v rámci globální reakce na změnu klimatu. Přikládáme velký význam podpoře států – zejména těch, které změna klimatu ohrožuje nejvíce – při rozvíjení jejich kapacit. Nabízíme jim národní i regionální školení pro řešení řady otázek mobility v kontextu změny klimatu.

Problémy a možnosti migrace jsou důležité pro adaptační i mitigační strategie. Finanční převody migrantů a diaspor do rozvojových zemí ohrožených změnou klimatu by měly být začleněny do globální finanční architektury.

Neměli bychom si nechat ujít příležitost začlenit migraci a migranty do akce proti změně klimatu. V opačném případě budeme i nadále přispívat k odtržení životního prostředí a jeho zdrojů od lidí, kteří v tomto prostředí žijí, rostou a vyvíjejí se spolu s ním.

IOM je zkratkou pro Mezinárodní organizaci pro migraci. Článek byl napsán u příležitosti Světového dne životního prostředí. (zkráceno)


Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

18.6.2015 



Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozorňuje na historicky nejvyšší počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy v důsledku válek, konfliktů či pronásledování. Ve své výroční zprávě Global Trends Report: World at War za rok 2014 uvádí, že počet běženců roste stále rychleji. Na konci roku 2014 to bylo 59,5 milionu lidí (každý den tak loni přibylo 42 500 běženců, což je čtyřnásobný nárůst jen za poslední čtyři roky), o rok dříve 51,2 milionu. Před deseti lety 37,5 milionu. Každý 122. člověk na planetě je nyní uprchlíkem, vnitřně vysídleným či žadatelem o azyl. Pokud by představovali populaci státu, jednalo by se o 24. největší stát světa.

„Dochází ke změně paradigmatu, k nekontrolovanému posunu do doby, kdy masová nucená migrace i nutná reakce na ni daleko přesahují dosavadní zkušenosti. Je zlověstné, že viníci konfliktů zůstávají nepotrestáni a mezinárodní společenství je naprosto neschopné spolupracovat na zastavení konfliktů a zajištění míru,“ říká vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Nejvíce nutí lidi k vysídlení války

Jednou z hlavních příčin, proč lidé opouštějí své domovy, jsou ozbrojené konflikty. V posledních pěti letech jich bylo rozpoutáno nejméně 15: osm v Africe (Pobřeží slonoviny, Středoafrická republika, Libye, Mali, severovýchodní Nigérie, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán a Burundi), tři na Blízkém východě (Sýrie, Irák a Jemen), jeden v Evropě (Ukrajina) a tři v Asii (Kyrgyzstán, Pákistán a několik oblastí Myanmaru). Největší počet běženců pochází již od roku 2011 ze Sýrie (celkem 7,6 milionu vnitřně vysídlených a 3,88 milionu uprchlíků), následuje Afghánistán (2,59 milionu) a Somálsko (1,1 milionu).

Zdroj: UNHCR

Zatím se jen málo z výše uvedených konfliktů podařilo vyřešit. V roce 2014 se domů mohlo vrátit pouze necelých 127 tisíc uprchlíků. To je nejnižší číslo za posledních 31 let. Celosvětově vzrostl počet uprchlíků z 16,7 milionu v roce 2013 na 19,5 milionu v roce 2014. Počet vnitřních uprchlíků se zvýšil z 33,3 milionu na 38,2 milionu a 1,8 milionu lidí čeká na výsledky žádosti o azyl (oproti 1,2 milionu v roce 2013). Alarmujícím faktem je, že více než polovina všech běženců jsou děti.

K největšímu nárůstu vysídlenců za loňský rok došlo podle UNHCR v Evropě (51 %), dále pak v Asii (31 %), na Blízkém východě a v severní Africe (19 %), v subsaharské Africe (17 %), nejmenší nárůst zaznamenali na americkém kontinentu (12 %).

Přibližně 9 z 10 uprchlíků (86 %) je v méně ekonomicky rozvinutých oblastech a zemích.

Evropa: 51 % nárůst

K prudkému nárůstu došlo v migraci přes Středozemní moře do Evropy. Podle posledních údajů ze začátku června dorazilo jen od začátku letošního roku k Evropským břehům celkem 103 tisíc uprchlíků – nejvíce do Itálie (54 tisíc) a Řecka (48 tisíc). Celkový počet nuceně vysídlených v Evropě dosáhl v roce 2014 podle UNHCR neuvěřitelných 6,7 milionu (4,4 milionu v roce 2013). Je to způsobeno zejména konfliktem na Ukrajině (1,3 milionu vysídlených) a rekordním počtem 219 tisíc migrantů přes Středozemní moře (2014). Většina evropských vysídlenců jsou Syřané v Turecku a Ukrajinci v Rusku. V Evropské unii pak nejvíce žádostí o azyl obdrželo Německo a Švédsko.

Nejvíce uprchlíků na světě momentálně hostí Turecko (1,59 milionu Syřanů).


Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

19.6.2015 



V Bruselu se včera s novináři sešel zvláštní zpravodaj OSN pro otázky práv migrantů Francois Crépeau. Představil hlavní závěry své výroční zprávy, která se zabývá správou vnějších hranic Evropské unie v souvislosti s právy migrantů. Zprávu předložil Radě OSN pro lidská práva.

Současný stav je podle zpravodaje OSN z dlouhodobého hlediska neudržitelný. „Hranice jsou z podstaty propustné a hranice demokratických států o to více.“ Podle zpravodaje Crépeaua povedou pokusy o zablokování hranic ke vzniku černého trhu s migranty. Za rok 2014 do Evropy připlulo po moři více než 200 tisíc migrantů. O rok dříve to bylo 80 tisíc. Během prvních necelých šesti měsíců letošního roku se přes Středozemní moře vypravilo již více než 100 tisíc lidí s cílem získat v Evropě azyl.

„Chceme mít situaci ve svých rukou, nebo to necháme na pašerácích? Abychom dokázali situaci udržet pod kontrolou, musíme se vydat cestou přesídlování. Technicky to není nic náročného. Je to ale náročné politicky,“ řekl zpravodaj OSN Crépeau. „Pokud odmítáme pašování lidí, pak musíme vsadit na mobilitu. Jen tak můžeme zničit trh, který se otevírá pašerákům. A chceme-li mít pod kontrolou mobilitu, musíme motivovat migranty, aby mířili k hraničním kontrolám, nikoli k pašerákům. Je na vládách států, aby dokázaly nabídnout lepší a levnější řešení mobility než pašeráci. To je přece způsob, jak získat výhodu na trhu,“ řekl Crépeau.

Zvláštní zpravodaj OSN dále řekl, že bychom se měli přiklonit spíše k regulované mobilitě než k uzavření hranic. „Uzavření hranic prostě nefunguje. Jejich uzavřením ve jménu kontroly pouze ztratíme kontrolu nad hranicemi úplně.“

Zvláštní zpravodaj OSN Francois Crépeau na tiskové konferenci. Foto: UNRIC

Zpravodaj Crépeau uvítal agendu EU v oblasti migrace. „Je to velmi dobrý první krok s mnoha prvky, které směřují správným směrem. Má také mnoho nedostatků, ale stejně jako mnoho komentátorů se domnívám, že tohle je pouze první krok.“

Francois Crépeau dále řekl, že jeho názory na ekonomickou migraci nejlépe vystihují slova somálského básníka: Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina. „Hnací mechanismy této migrace nejsou tytéž jako u tzv. expatriotů, tedy lidí, kteří z vlastní svobodné vůle legálně pobývají v jiných zemích. Ti mají možnost volby, ale ekonomičtí migranti přicházejí do Evropy, protože doma není nic. Pokud si tedy myslíme, že je odradíme násilím nebo bariérami, tak se mýlíme. Zatím se nám povedlo pouze zakořenit pašerácký systém, který je stále mocnější a stojí stále více životů a peněz.“

Zpravodaj OSN se vyjádřil k současnému politickému diskurzu, který podle něj ovládla populistická argumentace. „Dovolili jsme nacionalistickým hnutím určovat směr této debaty. Musíme takovou debatu zpochybnit a podívat se na fakta. Migranti nás nepřipravují o práci, nepřinášejí nemoci, jsou pro společnost přínosem. Jsou odolní a mobilní,“ řekl Crépeau a vyzval k zavedení víz pro opakovaný vstup, která lidem umožní vrátit se domů bez strachu, že se již nikdy nebudou moci vrátit zpět.

Evropskou unii vyzývá k vytvoření ucelené a srozumitelné migrační politiky založené na lidských právech a s mobilitou jako hlavní přidanou hodnotou. „Je to jediný způsob, jak znovu získat kontrolu nad hranicemi, účinně bojovat proti pašeráctví a posílit postavení migrantů,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN. „Migraci musíme zlegalizovat, regulovat a zdanit. Prohibice nezabránila lidem pít alkohol a americká mafie prosperovala. Tím, že tento trh zlegalizujeme, zregulujeme a zdaníme, získáme nad ním znovu kontrolu. Jen tak může EU vzít kontrolu nad trhem s migrací z rukou pašeráků. Otevřená a řízená mobilita je to, do čeho bychom měli investovat,“ zdůraznil Crépeau.

„A nakonec, musíme také naslouchat samotným migrantům. Všechny migrační politiky jsou tvořeny občany, pro občany a s migranty jsou jen zřídka konzultovány. Neposloucháme je, protože nás občany vůbec nezajímají. Zájem něco udělat zde chybí, my jsme hlavně spokojení s cenou rajčat.“


Vysoký komisař OSN pro uprchlíky ke Světovému dni uprchlíků 2015

22.6.2015 



„Patnáct let od počátku nového tisíciletí, od něhož si mnozí z nás slibovali konec válek, jsme svědky šířícího se celosvětového násilí, které ohrožuje samotné základy našeho mezinárodního systému,“ upozorňuje v prohlášení ke Světovému dni uprchlíků Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

„V uplynulém roce prchalo před násilím více lidí než kdykoli předtím. Téměř 60 milionů lidí dnes po celém světe utíká před konflikty a pronásledováním, z nichž skoro 20 milionů jsou uprchlíci a více než polovina jsou děti. Počet těchto osob se zvyšuje každým dnem, na všech kontinentech. V roce 2014 připadlo na každý den v průměru 42 500 nových uprchlíků, žadatelů o azyl nebo vnitřně přesídlených osob – tedy čtyřikrát více než před čtyřmi lety. Tito lidé vkládají své naděje do nás a spoléhají na naši pomoc.

Přestože se současná katastrofa každým okamžikem prohlubuje, některé ze států nejvíce schopných pomoci se zdráhají podat uprchlíkům pomocnou ruku. Hranice jsou zavírány, lodě odháněny od břehů a nepřátelské nálady jsou na vzestupu. Způsoby legitimního úniku se postupně vytrácejí a humanitární organizace včetně UNHCR nedokážou se svými sotva dostačujícími rozpočty čelit prudce stoupajícímu počtu obětí.

Nacházíme se v klíčovém okamžiku. Svět je dnes nestabilní a je zmítán vlnami nucené migrace, které nemají v historii obdoby. Světové velmoci zůstávají pasivními pozorovateli nebo pouze vzdálenými hráči v konfliktech, které nutí mnoho nevinných lidí opouštět své domovy.

Žijeme ve světě zmítaném válkami, ve světě s nejasnými mocenskými vztahy, který ovládá nepředvídatelnost a beztrestnost. Je nyní nezbytné, aby ti, kteří mohou mít vliv na původce konfliktů, odhlédli od vzájemných rozdílů a společně vytvořili podmínky pro ukončení všech krveprolití.

Než k tomuto dojde, mohou státy buď kolektivně sdílet odpovědnost a pomáhat obětem války, nebo jen nečinně přihlížet destabilizaci méně bohatších národů a komunit, ve kterých se nyní nachází 86 % světových uprchlíků.

Od počátků naší civilizace uprchlíky považujeme za osoby zasluhující naši ochranu. Bez ohledu na vzájemné rozdíly jsme vždy byli schopni dostát základní lidské povinnosti poskytnout přístřeší těm, kteří utíkají před válkou a pronásledováním.

Přesto ti bohatší z nás dnes zpochybňují tento starověký princip, ztotožňují uprchlíky s nezvanými hosty, uchazeči o zaměstnání nebo teroristy. Takový přístup je nebezpečný, krátkozraký, morálně špatný a v některých případech také v rozporu s mezinárodními závazky.

Je na čase přestat se schovávat za klamavou rétoriku. Bohatší státy musí zacházet s uprchlíky jako s obětmi prchajícími před válkami, jejichž vzniku nemohli zabránit ani je zastavit. Bohatší státy se musí rozhodnout, zda přijmou zodpovědnost, která jim náleží, ať už doma nebo v zahraničí, nebo zda se schovají za svými zdmi, zatímco se sílící anarchie dál šíří světem.

Stojíme nyní před dvěma možnostmi. Buď dovolíme, aby nucené vysidlování dále nabývalo na intenzitě, nebo spojíme síly a vyřešíme současnou krizi. K druhé možnosti máme dostatečné zdroje a odbornost. Nebude to jednoduché ani levné, ale bude to stát za to. Minulost nám připomíná, že pomoc obětem války a pronásledování je bohatým zdrojem dobré vůle a prosperity pro budoucí generace a pomáhá také zachovat dlouhodobou stabilitu.

Státy musí zůstat loajální vůči svým závazkům v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, zejména vůči principům v ní obsažených, které napomáhají k udržení soudržnosti mezinárodní komunity. Je na nás, abychom poskytli bezpečné přístavy, u nás i v místech krizí, a pomohli uprchlíkům začít znovu budovat své životy. Nesmíme selhat.“

Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

Šéf OSN Pan Ki-mun: Poselství ke Světovému dni uprchlíků


Šéf OSN Pan Ki-mun: Poselství ke Světovému dni uprchlíků

22.6.2015 



V tento Svetový deň utečencov si pripomíname ťažkú situáciu miliónov ľudí na celom svete, ktorí boli nútení opustiť svoje domovy kvôli konfliktu alebo prenasledovaniu. Ku koncu roka 2014 bol celosvetovo násilím vyhnaný rekordne najvyšší počet ľudí – 59,5 milióna ľudí. To znamená, že každý stodvadsiaty druhý človek je dnes buď utečencom, vnútorne vysídlenou osobou alebo azylantom.

Prebiehajúci konflikt v Sýrii ako aj krízy v Iraku, Ukrajine, Južnom Sudáne, Stredoafrickej republike, severovýchodnej Nigérii a v niektorých častiach Pakistanu viedli k závratnému nárastu a urýchleniu globálneho núteného vysídľovania. V roku 2014 pribúdalo denne 42 500 utečencov, uchádzačov o azyl alebo vnútorne vysídlených osôb – čo je tempo, ktoré sa zoštvornásobilo len za posledné štyri roky. Mnohé dlhotrvajúce konflikty však zostávajú nevyriešené a počet utečencov, ktorí boli schopní sa vrátiť minulý rok domov, bol najnižší za posledné tri desaťročia. Dlho sa ťahajúce situácie azylantov v súčasnosti trvajú v priemere 25 rokov.

Čoraz väčšie masy ľudí, vyhnaných zo svojich domovov, hľadajú ochranu pred prenasledovaním a násilím. Mnohí z nich nemajú na výber a musia sa pokúsiť nájsť bezpečie nebezpečným spôsobom, čo je vidieť na prudkom vzostupe nelegálneho pohybu lodí v Stredozemnom mori, juhovýchodnej Ázii a iných častiach sveta. V prípadoch ako sú tieto je dôležité, aby sa vlády a spoločnosti na celom svete opätovne vrátili k poskytovaniu útočiska a bezpečia pre tých, ktorí prišli o všetko kvôli konfliktu alebo prenasledovaniu. Pri 86 percentách všetkých utečencov žijúcich v rozvojovom svete a pri čoraz viac preťaženom humanitárnom systéme, sú medzinárodná solidarita a zdieľanie bremena pomoci kľúčové pri napĺňaní potrieb vysídlených komunít a ich hostiteľov.

Utečenci sú ľudia ako každý iný, ako vy alebo ja. Predtým ako boli nútene vysídlení, viedli obyčajný každodenný život a ich najväčším snom je žiť opäť normálne. V tento Svetový deň utečencov si pripomeňme našu spoločnú ľudskosť, oslávme toleranciu, rôznorodosť a otvorme naše srdcia utečencom kdekoľvek na svete.

Nikdo nedá své dítě na loď, pokud nezjistí, že je voda bezpečnější než pevnina

Rekordní počet uprchlíků ve světě. Více než polovina z nich jsou děti.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky ke Světovému dni uprchlíků 2015

Překlad do slovenštiny Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)


Laureáti Ceny Nelsona Mandely 2015

23.6.2015 



Předseda Valného shromáždění OSN vyhlásil laureáty prvního ročníku Ceny Nelsona Rolihlahla Mandely. Jsou jimi Dr. Helena Ndume z Namibie a Jorge Fernando Branco Sampaio z Portugalska.

Helena Ndume je oční lékařka, která svůj život zasvětila léčbě slepoty a očních onemocnění v Namibii a celém rozvojovém světě.

Jorge Sampaio vedl boj o obnovení demokracie v Portugalsku, působil jako starosta Lisabonu v letech 1989-1995 a zastával prezidentský úřad v letech 1996-2006.

Cena Nelsona Rolihlahla Mandely je určena jednotlivcům, kteří zasvětili svůj život službě lidstvu při prosazování smíru a soudržnosti a při rozvoji společnosti. Cena se uděluje jednou za pět let jako výraz uznání vždy jedné ženě a jednomu muži, kdy každý z nich pochází z jiného regionu světa.

Výbor OSN, který cenu uděloval, byl složen ze stálých zástupců Alžírska, Lotyšska, Mexika, Saudské Arábie a Švédska, kteří reprezentují pět zeměpisných regionálních celků OSN.

Slavností ceremoniál se bude konat 24. července 2015 v sídle OSN v New Yorku a bude součástí oslav Mezinarodního dne Nelsona Mandely (18.července).


Historické milníky, které vedly ke vzniku OSN

24.6.2015 



Připomínku 70. výročí OSN oficiálně zahájil generální tajemník OSN Pan Ki-mun již 26. června 2014. Mottem výročí je „Silná OSN, lepší svět“. Připomeňme si ve zkratce historické milníky, které v první polovině 40. let minulého století předznamenaly vznik Organizace spojených národů.

1941 – Deklarace podepsaná v paláci St. James v Londýně
Deklarace odsuzující zločiny páchané nacisty na okupovaných územích. 12. června 1941 ji v Londýně podepsali ji představitelé Velké Británie, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Jihoafrické unie a exilových vlád Belgie, Československa, Řecka, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Polska, Jugoslávie a francouzský generál de Gaulle.

1941 – Atlantická charta
Dalším krokem na cestě k založení světové organizace byla Atlantická charta. 14. srpna 1941 byla podepsána prezidentem Rooseveltem a premiérem Churchillem po dramatickém jednání na palubě lodi. Foto: OSN

atlantic charter

1942 – Deklarace Spojených národů
26 států (mezi nimi i Československo) se rozhodlo podpořit Atlantickou chartu podpisem Deklarace Spojených národů. Repro: OSN

Final Phase Digital

1943 – Moskevská a Teheránská konference
V říjnu 1943 vyzvaly Sovětský svaz, Velká Británie a Spojené státy společně s Čínou k vytvoření mezinárodní organizace, která bude pověřena zajišťováním mezinárodního míru a bezpečnosti. Společný cíl byl potvrzen o dva měsíce později v Teheránu.

Tehran_Conference_,_1943
dumbarton oaks foto osn

1944-1945 – Konference v Dumbarton Oaks a Jaltská konference
V letovisku poblíž Washingtonu v srpnu 1944a na Jaltské konferenci v únoru 1945 byly spojenci vytvořeny základy nové mezinárodní organizace. Otevřela se tak cesta k založení OSN. Foto: OSN

1945 – Konference v San Francisku 
V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Slavnostní akt podpisu proběhl 26. června. Mezi padesáti podpisy původně chyběl podpis Polska, které nebylo na konferenci zastoupeno. Podpis připojilo později, přesto je počítáno mezi 51 zakládajících členů OSN.

czech delegation

Československou delegaci vedl ministr zahraničí Jan Masaryk, členy byli Ján Papánek (člen 14členného koordinačního výboru, který formuloval znění Charty OSN, od léta 1945 zastupoval ČSR v OSN), Ernest Šturc, Josef Hanč, Vladimír S. Hurban, Bohuš Beneš, Ivan Kerno, Antonín Obrdlík, Mikuláš Mára, Václav Beneš a Vladimír Vochoč. Foto: OSN


70 let OSN: 26. června byla v San Francisku podepsána Charta OSN

25.6.2015 



V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích předložených zástupci Číny, Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie během srpna a září 1944 v americkém Dumbarton Oaks. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.

Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.

Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.

Státy původně zakládaly mezinárodní organizace určené ke spolupráci v konkrétních oblastech. Mezinárodní telekomunikační unie byla založena v roce 1865 (tehdy ještě jako Mezinárodní telegrafická unie), Všeobecná poštovní unie vznikla roku 1874. Obě unie jsou dnes specializovanými organizacemi systému OSN.

V roce 1899 se v Haagu konala první mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat nástroje k mírovému řešení krizí, k prevenci válek a kodifikaci pravidel boje. Konference schválila Úmluvu o mírovém řešení mezinárodních konfliktů a ustavila Stálý arbitrážní soud, který zahájil činnost v roce 1902.

Předchůdkyní OSN byla Společnost národů – organizace koncipovaná v podobných podmínkách v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války.

Fotografie nad článkem: Československá delegace na konferenci v San Francisku 1945. Ministr zahraničí Jan Masaryk připojuje podpis pod Chartu OSN. Foto: OSN/DPI

Více o historii OSN se můžete dočíst v publikaci Vše o OSN.


Historie #OSN70: Sídlo v New Yorku na místě původních jatek

26.6.2015 



Na prvním zasedání Valného shromáždění OSN v Londýně v roce 1946 bylo rozhodnuto, že hlavní sídlo OSN bude v New Yorku. Původně byla ve hře i města jako Filadelfie, Boston nebo San Francisko. Pro New York nakonec rozhodl finanční dar ve výši 8,5 milionu dolarů, který na poslední chvíli nabídl John D. Rockefeller jr. Město New York posléze darovalo další majetek. Místem vybraným pro sídlo OSN byla zchátralá čtvrť na Manhattanu, kde byla jatka, drážní depo a jiné komerční budovy.

Nákresy sídla OSN z roku 1946. Autorem je francouzský architekt Charles Le Corbusier.

24.října 1949 položil první generální tajemník OSN Trygve Lie základní kámen 39patrové budovy. 21. srpna 1950 se zaměstnanci Sekretariátu začali stěhovat do nových kanceláří. Náklady na vybudování sídla OSN dosáhly 65 milionů USD. Na projektu se podíleli významní světoví architekti, mimo jiné i Charles Le Corbusier a Oscar Niemeyer (na snímku OSN nahoře celý 10členný výbor architektů).

Sídlo OSN je mezinárodní území. Pozemek, na němž stojí, nepatří Spojeným státům jako hostitelské zemi, ale všem členským státům organizace. OSN má svou vlajku a bezpečnostní agenturu, která budovu střeží. Má také svou poštu a vydává známky. Používat se mohou jen pro poštu odesílanou ze sídla organizace v New Yorku, ve Vídni a Ženevě.


Charta OSN v novém grafickém provedení

26.6.2015 



Představitelé vlád 50 států světa připojili 26. června 1945 v San Francisku své podpisy pod Chartu OSN. Nechyběl mezi nimi ani podpis československého ministra zahraničí Jana Masaryka. Zrod světové organizace vyvrcholil o několik měsíců později, kdy 24. října vstoupila Charta v platnost. Statut Mezinárodního soudního dvora se stal nedílnou součástí Charty OSN.

Dnešní výročí připomíná přímo v historickém místě společně OSN a město San Francisko. Na radnici se uskuteční slavnostní shromáždění, na kterém se sejde asi tisícovka diplomatů, studentů a mnoha dalších. Mezi hosty nebude chybět generální tajemník OSN Pan Ki-mun, starosta města San Francisko a řada mezinárodních osobností.

Oslava výročí Charty proběhne dnes i v sídle OSN v New Yorku. Jejím hlavním bodem bude představení nového grafického vydání zakládajícího dokumentu světové organizace. Akce se mimo jiné zúčastní náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson, místopředseda Valného shromáždění Einar Gunnarsson či velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová. Během setkání dojde k videopropojení s ceremoniálem v San Francisku a přítomní si vyslechnou projev šéfa OSN. Ten bude vysílán v přímém přenostu on-line (slavnostní akt v sídle OSN v New Yorku se koná od 20:30 do 22 hod. SELČ).

Charta OSN bude nově představena ve všech šesti oficiálních jazycích a v šesti barevných provedeních. Obsahuje nový úvod nazvaný „Od války k míru“, exkluzivní archivní fotografie a samozřejmě svou nedílnou součást, Statut Mezinárodního soudního dvora.


Bezpečnější a udržitelný svět pro všechny

26.6.2015 



Pan Ki-mun

Dávno předtím, než jsem se stal generálním tajemníkem Organizace spojených národů, zaujala tato organizace v mém životě důležité místo. Bylo mi šest let, když vypukla Korejská válka. Vzpomínám na naši vesnici v plamenech a jak má rodina hledala úkryt v nedalekých horách. Ještě více si ale pamatuji na jinou věc. Na vlajku OSN. Před hladem nás zachránila potravinová humanitární pomoc OSN. UNESCO nám darovalo učebnice. Když jsme pochybovali, zda se okolní svět vůbec zajímá o naše utrpení, vojáci mnoha národností obětovali životy za obnovení naší bezpečnosti a míru.

Ze zkušenosti vím velmi dobře, jak velký může být přínos OSN. U příležitosti výročí přijetí Charty dne 26. června 1945 v San Franciscu doufám, že my jako lidé budeme jednotnější a budeme víc usilovat o bezpečnější a udržitelnější budoucnost.

Ve svých 70 letech se OSN může hrdě ohlédnout zpět. Podařilo se odstranit kolonialismus, porazit apartheid, udržovat mír v problémových oblastech a zformulovat soubor právních norem na ochranu lidských práv. Každý den Spojené národy dopravují jídlo hladovým, poskytují přístřeší uprchlíkům a očkují děti proti obrně a dalším nemocem. Naši humanitární pracovníci se odvážně pouštějí do vzdálených a nebezpečných oblastí na pomoc lidem, naši mediátoři hledají společnou řeč mezi válčícími stranami a mírové řešení konfliktů. Spojené národy byly založeny, aby zabránily další světové válce. To se jim navzdory vážným překážkám podařilo. Bez OSN by uplynulých sedm desetiletí bylo mnohem krvavějších.

Zároveň ale víme, že dnešní svět je zjizvený konflikty, vykořisťováním a zoufalstvím. Nejméně 59,5 milionu lidí uprchlo ze svých domovů, což je nejvíce od konce druhé světové války. Násilí páchané na ženách ničí všechny společnosti. Mnoho lidí potřebuje neodkladnou pomoc, ale obrovské množství peněz se zbytečně utrácí za jaderné zbraně a další vojenský arzenál. Důsledky klimatických změn jsou stále zřejmější, a to je teprve začátek. A přestože svět po drastické zkušenosti Holocastu a znovu po genocidě ve Rwandě a Srebrenici řekl: „nikdy více“, jsme i dnes svědky ohavných zločinů páchaných násilnými extremisty.

Od chvíle, kdy zástupci 50 zemí vypracovali Chartu OSN, vzrostl počet členů organizace na 193. Objevily se nové velmoci. Globalizace, urbanizace, migrace, demografické změny, technologický pokrok a další rychlý vývoj proměňují naši společnost a přetváří mezinárodní vztahy. Vize Charty OSN a hodnoty zakotvené v jejím textu – mír, důstojnost, rovnoprávnost, tolerance a svoboda – ale zůstávají tím nejdůležitějším pro každého člověka.

70. výročí OSN připadá na rok závažných rozhodnutí o naší společné budoucnosti. Státy OSN vytvářejí novou agendu udržitelného rozvoje a směřují ke smysluplné dohodě o klimatických změnách. Naším cílem je změna. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi. Zároveň jsme generací poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování.

Jak se rozdíly mezi „národním“ a „mezinárodním“ zmenšují, tak výzvy, jimž čelí jednotlivci, se stávají výzvami, kterým čelíme všichni. Naše osudy se stále více prolínají a budoucnost bude stále více záviset na spolupráci národů a globálních občanů.


Konference o financování rozvoje

2.7.2015 



Ve dnech 13. až 16. července se v etiopské Addis Abebě sejdou představitelé států na 3. mezinárodní konferenci o financování rozvoje. Konference se zúčastní vysocí političtí představitelé včetně hlav států a vlád a ministrů příslušných rezortů – financí, zahraničí či rozvojové spolupráce – a další významní představitelé.

Bez každoročních masivních investic nebude možné dosáhnout udržitelného rozvoje. Uspokojit potřeby je nesnadné, ale uskutečnitelné. Bude nutné otevřít veřejné i soukromé zdroje dlouhodobým investicím, které se zaměří na reálné výsledky. Agenda udržitelného rozvoje má potenciál uvést do pohybu miliardy dolarů v investičních příležitostech pro soukromé investory a společnosti v oblastech jako zdravotní péče, vzdělávání, finanční služby, udržitelné zemědělství, potravinová bezpečnost, vodní zdroje a kanalizace, energie, infrastruktura venkova, rozvoj měst a dopravy. Tím vzniknou nová pracovní místa, lidé se vymaní z chudoby, zlepší se prosperita a lidstvo bude schopné se vyrovnat se změnou klimatu.

Obsahem konference bude:

  • zhodnocení pokroku dosaženého při implementaci Monterreyského konsensu a Deklarace z Dauhá, identifikace překážek při plnění jimi stanovených cílů a plánů, a stanovení kroků a iniciativ k jejich překonání;
  • zaměření pozornosti na nová témata, a to i v kontextu nedávných multilaterálních snah o podporu mezinárodní rozvojové spolupráce a s přihlédnutím:
  • k aktuálnímu stavu vývoje rozvojové spolupráce;
  • vzájemným vztahům všech zdrojů financí na rozvoj;
  • synergiím mezi cíli financování v rámci tří dimenzí udržitelného rozvoje, a
  • k potřebě podpořit rozvojovou agendu OSN pro období po roce 2015;
  • posílení následného procesu rozvojového financování.

Cíle konference v Addis Abebě:

  • Posílit mezinárodní partnerství pro financování udržitelného rozvoje zaměřeného na lidi.
  • Zajistit zdroje potřebné k zajištění solidního živobytí pro všechny lidi a pro zdraví planety.
  • Správným nastavením finančních politik zajistit ukončení extrémní chudoby do roku 2030.
  • Zajistit, aby důležitá rozhodnutí byla přijata. Znalosti, technologie a finance k ukončení extrémní chudoby existují. Je nutné investice směrovat primárně do zlepšování života lidí a zároveň ochrany životního prostředí.
  • Navázat nová partnerství mezi vládami, občanskou společností a firmami s cílem propojit veřejné a soukromé investice a dosáhnout tak lepších výsledků.
  • Dobré úmysly jsou skvělé, ale musí být podpořeny akcí. V Addis Abebě mají být přijaty konkrétní závazky týkající se financí, obchodu, zadlužení, technologií a inovací na dalších 15 let.


Zpráva OSN: Úspěch Rozvojových cílů tisíciletí je odrazovým můstkem pro novou agendu udržitelného rozvoje

7.7.2015 



Podle nejnovější výroční zprávy o naplňování Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), kterou dnes v Oslu prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jsou MDGs vůbec nejúspěšnější strategií proti chudobě a budou sloužit jako dobrý výchozí bod pro novou agendu udržitelného rozvoje, která má být přijata v září.

Zpráva MDGs Report 2015 uvádí, že patnáct let snah o naplnění 8 ambiciózních cílů stanovených Miléniovou deklarací v roce 2000, je v globálním měřítku velkým úspěchem i přes dílčí nedostatky. Ze zprávy vyplývá, že díky správně cíleným intervencím, vhodným strategiím, dostačujícím finačním prostředkům a politické vůli lze dosáhnout výrazného zlepšení životních podmínek těch nejchudších lidí.

Podle šéfa OSN dosažené výsledky ukazují, že extrémní chudobu můžeme během příštích patnácti let vymýtit. „Rozvojové cíle tisíciletí k tomuto pokroku výrazně přispěly a naučily nás, jak vlády, soukromý sektor a občanská společnost mohou spolupracovat na dosažení obrovské přeměny.“

Stanovování konkrétních cílů funguje

Zpráva o naplňování Rozvojových cílů tisíciletí potvrzuje, že stanovení cílů je vhodnou strategií ke snižování chudoby, posilování postavení žen a dívek, zlepšení zdraví i vytváření příležitostí pro lepší život.

Před necelými dvaceti lety žila téměř polovina lidí v rozvojovém světě v extrémní chudobě. Dnes je jich o polovinu méně. V roce 1990 bylo 1,9 miliardy extrémně chudých lidí, v roce 2015 je jejich počet 836 milionů. Během 15 let MDGs jsme byli svědky dramatického zlepšení v přístupu dívek ke vzdělání. Rovnosti pohlaví na základních školách bylo dosaženo ve většině zemí. Ve školách je nyní více dívek a v průběhu posledních 20ti let získaly ženy zastoupení v parlamentech v téměř 90 procentech zemí ze 174, o nichž existují údaje. Ve stejném období se téměř zdvojnásobil průměrný podíl žen v parlamentech. Počet úmrtí dětí mladších pěti let se snížil o více než polovinu, z 90 na 43 úmrtí na tisíc narozených dětí od roku 1990. Údaje o mateřské úmrtnosti matek ukazují celosvětový pokles o 45 procent, zejména díky vývoji po roce 2000.

Cílené investice na potírání HIV/AIDS a malárie přinesly mimořádné výsledky. Mezi lety 2000-2015 se zabránilo více jak 6,2 milionu úmrtí na malárii. Prevence, diagnostika a léčba tuberkolózy zachránily odhadem 37 milionů životů v letech 2000-2013. 2,1 miliardy lidí po celém světě získalo přístup k lepší sanitaci (kanalizace, toalety). Počet lidí, kteří k vylučování využívají volných prostranství, klesl od roku 1990 téměř o polovinu. Oficiální rozvojová pomoc (ODA) z rozvinutých zemí vzrostla mezi lety 2000-2014 v reálných hodnotách o 66 procent a dosáhla 135,2 miliard USD.

Nerovnosti přetrvávají

Zpráva MDGs Report vyzdvihuje, že celosvětově se podařilo naplnit značnou část agendy MDGs, ale zlepšení bylo mezi jednotlivými zeměmi a regiony světa nerovnoměrné. Stále přetrvávají velké rozdíly. Konflikty zůstávají největší hrozbou pro lidský rozvoj. Nestabilní země zasažené konfliktem mají typicky nejvyšší míru chudoby.

Přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami. Přesto, že je větší zastoupení žen v parlamentech a více dívek navštěvuje školy, čelí ženy i nadále diskriminaci v přístupu k zaměstnání, ve finančním ohodnocování i účasti na soukromém a veřejném rozhodování.

Navzdory obrovskému zlepšení, které přinesl program MDGs, žije stále asi 800 milionů lidí v extrémní chudobě a trpí hladem. U dětí z 20ti procent nejchudších domácností je dvakrát větší pravděpodobnost, že budou zakrnělé, než u dětí z nejbohatších 20ti procent domácností. Je také čtyřikrát větší pravděpodobnost, že tyto děti nebudou navštěvovat školu. V zemích zasažených konfliktem se počet dětí, které nenavštěvují školu, zvýšil z 30ti procent v roce 1990 na 36 procent v roce 2012.

V oblasti životního prostředí se zvýšily globální emise oxidu uhličitého o více než 50 procent od roku 1990. Nedostatkem vody trpí 40 procent lidí na Zemi a předpokládá se, že toto číslo nadále poroste.

Nová agenda udržitelného rozvoje

Političtí představitelé světa volají po ambiciozní dlouhodobé agendě udržitelného rozvoje, která bude následovat po MDGs. V návaznosti na MDGs se nová agenda rozvoje zaměří zejména na otázky nerovnosti, ekonomického růstu, důstojných pracovních podmínek, rozvoje měst, na industrializaci, energetiku, změnu klimatu, na problematiku udržitelné spotřeby a výroby, na spravedlnost a bezpečnost.

Agenda udržitelného rozvoje po roce 2015, zahrnující Cíle udržitelného rozvoje (SDG), se snaží navázat na úspěchy MDGs a přivést ke spolupráci všechny země, aby směřovaly k udržitelnějšímu, prosperujícímu a spravedlivějšímu světu,“ říká k právě vydané zprávě MDGs Report 2015 generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


MDGs 2015: Fakta

7.7.2015 



Výroční zpráva OSN MDGs Report 2015, která byla v pondělí zveřejněna v norském Oslu za účasti generálního tajemníka Pan Ki-muna, je nejnovějším přehledem dosavadních výsledků naplňování globální agendy rozvoje v letech 2000 až 2015. Níže vám přinášíme shrnutí hlavních výsledků.

Cíl MDG 1: Vymýtit extrémní chudobu a hlad

  • Extrémní chudoba: V roce 1990 žila téměř polovina všech obyvatel z rozvojových zemí za méně než 1,25 USD na den. V roce 2015 je podíl nejchudšího obyvatelstva těchto zemí 14 procent. Celosvětově se počet lidí žijících v extrémní chudobě snížil o více než polovinu, z 1,9 miliardy v roce 1990 na 836 milionů v roce 2015. Situace se výrazně měnila zejména od roku 2000.
  • Hlad: Podíl podvyživených v rozvojových zemích klesl od roku 1990 téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta v letech 2014-2016.

MDG 2: Zpřístupnit základní vzdělání všem

  • Školní docházka: V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí.
  • Subsaharská Afrika zaznamenala v oblasti základního vzdělávání největší pokrok. Počet dětí, které chodí do základní školy vzrostl v letech 2000-2015 o 20 procent. Mezi lety 1990-2000 to byl osmiprocentní nárůst.
  • Děti, které nechodí do školy: Podle odhadů klesl na celém světě počet dětí ve školním věku, které nenavštěvují základní školu, na 57 milionů (2015). V roce 2000 to bylo 100 milionů dětí.
  • Míra gramotnosti: Mezi mladými ve věku 15 až 24 let se celosvětově v letech 1990 až 2015 zvýšila míra gramotnosti z 83 procent na 91 procent. Snížil se rozdíl v míře gramotnosti mezi muži a ženami.

MDG 3: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen

  • Rovnost žen a mužů ve vzdělávání: Ve srovnání s dobou před 15 lety je nyní ve školách mnohem více dívek. V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základních škol jen 74 dívek na 100 chlapců, dnes je to 103 dívek na 100 chlapců.
  • Zaměstnanost žen: V roce 2015 ženy tvořily 41 procent placené pracovní síly mimo zemědělský sektor. V roce 1990 to bylo jen 35 procent.
  • Ženy v parlamentech: Ženy jsou nyní zastoupeny v parlamentech v téměř 90 procentech ze 174 zemí, o kterých existují za posledních 20 let údaje. Průměrný podíl žen v parlamentu se ve stejném období téměř zdvojnásobil (celkový podíl žen mezi zákonodárci je ale pouhých 20 procent).

MDG 4: Snížit dětskou úmrtnost

  • Dětská úmrtnost: Celosvětově klesl mezi lety 1990-2015 počet úmrtí dětí mladších pěti let z 90 na 43 úmrtí na tisíc narozených dětí. Navzdory růstu populace v rozvojových zemích klesl celosvětově počet úmrtí dětí mladších pěti let z 12,7 milionu v roce 1990 na necelých šest milionů v roce 2015.
  • Infekční nemoci: Očkování proti spalničkám pomohlo v letech 2000-2013 zabránit téměř 15,6 milionu úmrtí. Počet celosvětově zaznamených případů onemocnění spalničkami klesl o 67 procent. Přibližně 84 procent dětí na světě dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti spalničkám v roce 2013. V roce 2000 to bylo 73 procent dětí.

MDG 5: Zlepšit zdraví matek

  • Mateřská úmrtnost (celosvětově): Od roku 1990 se snížila téměř o polovinu, k největšímu poklesu dochází od roku 2000.
  • Mateřská úmrtnost (jižní Asie, Subsaharská Afrika): V jižní Asii se mezi lety 1990-2013 snížila o 64 procent, v subsaharské Africe téměř o polovinu.
  • Porodní péče: Téměř tři čtvrtiny porodů v roce 2014 proběhly pod dozorem kvalifikovaného zdravotníka. V roce 1990 to bylo jen 59 procent.

MDG 6: Bojovat proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem

  • Počet nově infikovaných HIV: Snížil se přibližně o 40 procent mezi lety 2000-2013. Z odhadovaných 3,5 milionu na 2,1 milionu nově infikovaných.
  • Antiretrovirální terapie: V roce 2014 mělo celosvětově 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART), což představuje obrovský nárůst z 800 tisíc v roce 2003. ART zabránila v letech 1995-2013 7,6 milionu úmrtí na AIDS.
  • Úmrtí na malárii a výskyt malárie: V letech 2000-2015 se podařilo předejít více než 6,2 milionu úmrtí na malárii. Jednalo se především o děti mladší pěti let ze subsaharské Afriky. Celosvětově míra výskytu malárie klesla asi o 37 procent a úmrtnost klesla o více než polovinu.
  • Tuberkolóza: Mezi lety 2000-2013 zachránila prevence, diagnostika a léčba tuberkolózy na 37 milionů životů. V letech 1990-2013 klesla úmrtnost na tuberkolózu o 45 procent a šíření tuberkolózy se snížilo o 41 procent.

MDG 7: Zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí

  • Pitná voda: V roce 2015 využívá více než 90 procent světové populace bezpečné zdroje pitné vody. V roce 1990 to bylo zhruba 75 procent lidí. Od roku 1990 získalo přístup k bezpečné pitné vodě asi 2,6 miliardy lidí.
  • Sanitace: 2,1 miliardy lidí získalo celosvětově přístup k bezpečné sanitaci (kanalizace a toalety). Počet lidí, kteří k vylučování využívají volných prostranství, klesl od roku 1990 téměř o polovinu.
  • Úbytek ozónové vrstvy: Látky, které zapříčiňují úbytek ozónové vrstvy, byly od roku 1990 fakticky eliminovány. Očekává se, že se ozónová vrstva obnoví do poloviny tohoto století.
  • Slumy: Podíl městského obyvatelstva z rozvojových zemí žijících v příměstských chudinských čtvrtích klesl z asi 39,4 procenta v roce 2000 na 29,7 procenta v roce 2004.

MDG 8: Vytvořit globální partnerství pro rozvoj

  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA): ODA z rozvinutých zemí se v letech 2000-2014 zvýšila v reálných hodnotách o 66 procent a dosáhla rekordních 135,2 miliardy dolarů oproti 81 miliardám v roce 1990. Dánsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko a Velká Británie i nadále v roce 2014 přispívaly na ODA více než 0,7 procenta svého hrubého národního důchodu (HND), jak stanovuje oficiální rozvojová pomoc OSN.
  • Obchod: V roce 2014 byly téměř čtyři pětiny dovozů z rozvojových do rozvinutých zemí osvobozeny od dovozního cla. V roce 2000 to bylo 65 procent dovozů.
  • Rozmach internetu: V roce 2000 mělo k internetu přístup jen něco málo přes 6 procent světové populace, v roce 2015 toto číslo vzrostlo na 43 procent. Dnes je ke globální síti připojeno 3,2 miliardy lidí.
  • Zpráva pracovní skupiny pro Rozvojové cíle tisíciletí (MDG Gap Task Force): Skupina MDG Gap Task Forcevznikla na popud generálního tajemníka OSN s cílem zlepšit dohled nad dosahováním MDGs. Podle její výroční zprávy byl zaznamenán velký pokrok. Kromě významného nárůstu ODA a průlomu v obchodních jednáních bylo také zaznamenáno rozšíření bezcelního a bezkvótového přístupu na trhy rozvinutých zemí pro nejméně rozvinuté země a větší dostupnost a snižování cen v oblasti telekomunikací v rozvojových zemích.

Další aspekty, které souvisejí s agendou MDGs

  • Přetrvávající nerovnosti: Pokrok byl napříč zeměmi a regiony nerovnoměrný, velké rozdíly stále přetrvávají. Je potřeba dále se zaměřovat na ty nejchudší a nejzranitelnější.
  • Konflikty: Do konce roku 2014 přinutily konflikty téměř 60 milionů lidí opustit své domovy. V zemích zasažených konfliktem se počet dětí, které nechodí do školy, zvýšil z 30 procent v roce 1990 na 36 procent v roce 2012. Nestabilní země zasažené konfliktem mají typicky nejvyšší míru chudoby a nejhůře se v nich dosahuje cílů MDGs.
  • Nerovnost pohlaví: Ženy stále čelí významným nerovnostem co se týče chudoby, trhu práce a mezd či účasti na rozhodování v soukromém i veřejném sektoru. Celosvětově jsou v pracovním procesu začleněny asi tři čtvrtiny mužů a polovina žen v produktivním věku.
  • Ekonomické rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími domácnostmi, venkovskými a městskými oblastmi: V rozvojových zemích je u dětí z 20 procent nejchudších domácností dvakrát větší pravděpodobnost, že budou zakrnělé, než u dětí z pětiny nejbohatších domácností. Pouze u 56ti procent porodů ve venkovských oblastech je přítomen kvalifikovaný zdravotnický personál, v městských oblastech je to 87 procent. Mnoho lidí z venkovských oblastí nemá přístup k bezpečným zdrojům pitné vody a k sanitaci. Pouze polovina lidí na venkově má přístup k sanitačním zařízením, ve městech je to 82 procent.
  • Klimatické změny: V roce 2010 zmizelo odhadem 5,2 milionu hektarů lesa. Nadměrný mořský rybolov vedl k poklesu podílu druhů, které nejsou ohroženy, z 90 procent v roce 1974 na 71 procent v roce 2011. Živobytí chudých lidí přímo závisí na přírodních zdrojích a jelikož často žijí v nejvíce ohrožených oblastech, trpí nejvíce.
  • Chudoba a hlad: Přes ohromný pokrok, kterého bylo dosaženo díky MDGs, dnes stále žije 800 milionů lidí v extrémní chudobě. To se mimo jiné negativně odráží na jejich zdraví, úmrtnosti dětí a matek, počtu dětí mimo školu i na hygienických podmínkách. Každý den umírá na 16 tisíc dětí mladších pěti let.


Úspěch konference v Addis Abebě

17.7.2015 



Na mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která včera skončila v etiopském hlavním městě Addis Abeba, bylo dosaženo dohody. „Je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “ komentoval pozitivní zprávu z Addis Abeby šéf OSN Pan Ki-mun. Dohoda ponese název Addis Ababa Action Agenda. Obsahuje více než 100 konkrétních opatření zamřených na zdroje financování a spolupráci v oblastech jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit.

Jedním ze základů dohody je mobilizace domácích zdrojů financování a rozšiřování příjmové základny zejména lepším výběrem daní a potíráním daňových podvodů a nezákonných finančních toků. Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.

Dohoda zdůrazňuje, že pro udržitelný rozvoj je důležité zapojení soukromých investic, správné nastavení veřejných politik a zapojování vhodných pobídek. Součástí dohody je také zavedení nového mechanismu pro financování nových technologií pro rozvojové země i nastavení mezinárodní spolupráce pro investice do konkrétních oblastí jako je budování energetické infrastruktury, doprava, voda a kanalizace a další klíčové oblasti pro udržitelný rozvoj.

Financování je jedním za základních předpokladů pro úspěšné naplňování globálního programu rozvoje v letech 2015-2030. Konkrétní cíle rozvojové agendy světa (Cíle udržitelného rozvoje, SDGs) budou přijaty na zářijovém summitu OSN v New Yorku. Dohoda z Addis je důležitá také pro prosazování opatření proti změně klimatu. K pařížské klimatické konferenci, která se koná na sklonku roku, se upírají velké naděje na uzavření nové právně závazné mezinárodní dohody na ochranu klimatu.

Co konkrétně obsahuje přijatá dohoda

Technologie – Státy se shodly na vytvoření zvláštního mechanismu pro technologie, který usnadní spolupráci mezi vládami, nevládním sektorem, byznysem, vědeckými pracovištěmi, OSN a dalšími hráči, kteří podporují udržitelný rozvoj.

Infrastruktura – Vznikne globální forum pro infrastrukturní projekty, jehož cílem bude především identifikace potřeb a investičních příležitostí.

Sociální ochrana – Státy se dohodly na přístupu, který bude výhodný zejména pro chudé a znevýhodněné skupiny.

Zdraví – Státy budou hladat cesty ke zdaňování škodlivých látek. Panuje shoda, že např. vyšší daň na tabák snižuje jeho spotřebu a pro mnohé země se může stát novým příjmovým zdrojem.

Malé a střední firmy – Státy se zavázaly k podpoře přístupu k půjčkám pro malé podniky. Zavázaly se také, že uvedou v život globální strategii pro zaměstnanost mladých lidí.

Zahraniční pomoc – V platnosti zůstává cíl 0,7 % HDI na oficiální rozvojovou pomoc a 0,15-0,20 % pro nejchudší země. Nejvyspělejší země se zavázaly, že pozornost zaměří primárně na nejchudší. EU konkrétně přislíbila, že do nejchudších států bude proudit 0,2 HDI unie do roku 2030. Do roku 2017 by měla pro potřeby těchto zemí vzniknout zvláštní technologická banka.

Daně – Podle agendy má být posílena činnost expertního výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Dokument vyzývá k posílení spolupráce a dialogu mezi národními daňovými úřady.

Změna klimatu – Rozvinuté státy musí dodržet společně stanovený cíl, že do roku 2020 poskytnou ročně 100 miliard USD, které budou vynaloženy na podporu schopnosti rozvojových zemí vyrovnávat se se změnou klimatu. Státy se rovněž zavázaly, že budou postupně ukončovat podporu fosilních zdrojů energie.


Představujeme cíle udržitelného rozvoje: budoucnost dopravy ve městech

20.7.2015 



Kristie Danielová

Vize je pro města důležitá jako nikdy dříve. Více než polovina obyvatel planety dnes žije ve městech a předpokládá se, že toto číslo bude i nadále růst. Do roku 2050 to budou více než dvě třetiny populace. Jen v Indii se očekává nárůst v počtu obyvatel měst o více než polovinu, což znamená 404 milionů nových obyvatel měst v průběhu nadcházejících 35 let.

Z tohoto důvodu bude záležet na městech, zda budeme v dosahování našich cílů na vymýcení chudoby, dosažení rovnosti, snížení dopadu klimatických změn a zajištění zdravého života úspěšní. Budou to města, která určí, zda půjdeme cestou inkluzivního ekonomického růstu nebo dovolíme, aby se objevily ještě větší nerovnosti než jaké známe dosud. Jsou to města, kde budou lidé hledat příležitosti k lepšímu vzdělání a zaměstnání. A budou to zase města, která určí, zda budeme pokračovat v neustále rostoucí spotřebě zdrojů nebo dokážeme vykročit na cestu k udržitelnosti. To je důvod, proč je Cíl udržitelného rozvoje č. 11 „Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce“ tak důležitý. Úspěch v naplňování dílčích cílů č. 11 bude základem pro dosažení mnoha dalších cílů agendy udržitelného rozvoje. Můžeme uvést dva příklady za všechny:

Cíl č. 11.2: Do roku 2030 poskytnout přístup k bezpečnému, finančně dostupnému, snadno přístupnému a udržitelnému dopravnímu systému pro všechny; zlepšit bezpečnost silničního provozu, převážně rozšířením veřejné dopravy se zvláštním důrazem na potřeby lidí v těžké situaci jako ženy, děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby. 

Doprava je pro rozvoj klíčová a cíl 11.2 pomůže zajistit bezpečná, odolná a udržitelná města. Nicméně dosažení cíle 11.2 je také nezbytné pro naplnění dalších Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), například cíle č. 3 (Zajistit zdravý život pro všechny) včetně snížení počtu nepřenosných chorob. Aktivní doprava může pomoci snížit počet nepřenosných chorob tím, že poskytne bezpečná, pohodlná a atraktivní místa k procházce či projížďce na kole. Obyvatelé měst mohou na určitá místa dojít nebo dojet na kole, aby dosáhli potřebné fyzické aktivity, která snižuje riziko onemocnění nepřenosnou chorobou. Oba tyto způsoby pro pohyb po městě jsou finančně dostupné a snadno přístupné i pro zranitelné skupiny, zejména ženy a nejchudší obyvatele. Navíc může aktivní doprava přispět k dosažení cíle celosvětově snížit na polovinu počet úmrtí a zranění následkem dopravních nehod. Na světě ročně zemře následkem nehody 1,2 milionu lidí, celých 65 procent z nich jsou chodci a ve 35 procentech se jedná o děti. Vytvořením bezpečných pěších zón se toto číslo výrazně sníží. 

Zatímco zdravotní výhody jsou zřejmé, od udržitelné městské dopravy se bude odvíjet také dostupnost dalších klíčových služeb ve městě jako vzdělávání a zaměstnání. Proto také tento cíl nepřímo ovlivňuje SDG 1 (Vymýtit chudobu) a SDG 4 (Zajistit ikluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání). A konečně efektivní dopravní systém může podpořit SDG 5 (Rovnost pohlaví) tím, že zajistí naplnění potřeb žen. Bohužel, dopravní systémy ve městech jsou často postaveny s malým zřetelem na potřeby žen. Ve srovnání s muži se ženy pohybují po městech v jinou dobu, z odlišných důvodů, jinými způsoby a mají méně finančních prostředků. Z finančních důvodů si v mnoha případech nemohou dovolit využít všechny nabízené způsoby dopravy.

Jak SDG 11.2 dosáhneme?

Cíl je zaměřen na rozšíření veřejné dopravy. Veřejná doprava je nezbytná pro pohyb lidí po městě. Je nicméně zklamáním, že dva udržitelné, zdraví prospěšné, cenově dostupné a snadno přístupné způsoby dopravy (chůze a jízda na kole) nejsou ve veřejné dopravě výslovně zahrnuty. Kratší vzdálenosti, v rámci nichž probíhá většina každodenních činností obyvatel města, mohou být lehce překonány chůzí nebo jízdou na kole, pokud bude vytvořena bezpečná a pohodlná infrastruktura.

V roce 2012 učinily největší světové rozvojové banky závazek poskytnout 175 miliard dolarů během 10 let na financování udržitelné dopravy. Toto je klíčový investiční závazek a je důležité, aby část těchto prostředků byla použita k financování pěší a cyklistické infrastruktury.

SDG 11.7: Do roku 2030 zajistit přístup k bezpečné, inkluzivní a přístupné městské zeleni a veřejným prostranstvím pro všechny, zejména pro ženy a děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

Veřejná prostranství a městská zeleň jsou důležité pro kvalitu života a lepší zdraví pro všechny obyvatele měst. Zlepšení fyzického i duševního zdraví, posílení společenských vazeb či zatraktivnění našich měst a čtvrtí pro život a práci – to jsou jen některé z výhod. Cíl č. 11.7 přispěje k naplnění SDG 3 (Zajistit zdravý život pro všechny) tím, že poskytne lidem prostor k fyzické aktivitě.

Zvláště městská zeleň může přispět k naplnění SDG 7 (Zajistit energii pro všechny) tím, že sníží teplotu ve městech. Nárůst zastavěné plochy a zmenšení plochy městské zeleně vede ke zvyšování teploty ve městech v porovnání s okolní krajinou. Městská zeleň pomáhá tento efekt vyvážit tím, že ochlazuje vzduch, poskytuje stín a pohlcuje nečistoty ze vzduchu. A konečně městská zeleň a veřejná prostranství poskytují prostor nezbytný pro chudé, kteří si zde mohou vydělat na živobytí prodejem produktů a služeb, což přispívá k SDG 8 (Hospodářský růst).

Navzdory tomu, jak důležitou úlohu veřejná prostranství a městská zeleň hrají, jsou často ohroženy migrací do měst. Půda se stává stále dražší, a tak se městská zeleň či veřejná prostranství mění na obytné či kancelářské prostory.

Při dosahování SDG 11 nás čeká řada výzev. Města budou potřebovat řádné realizační plány a podporu pro uskutečňování těchto cílů. Abychom vytvořili města zaměřená na lidi, kde obyvatelé ovlivňují to jak žijí a spolupracují v rámci svých komunit, je třeba přicházet s inovativními přístupy. Občanská společnost může sehrát významnou roli ve sbližování místních lidí a vlády. Například jeden partner neziskové organizace HealthBridge ve vietnamském městě Hoi An vytvořil proces začleňující místní komunitu do navrhování a stavby parků a dětských hřišť. Poučení z tohoto procesu nyní tvoří nedílnou součást plánu Parks Master Plan, který město má. SDG 11 může výrazně napomoci k naplňování ostatních Cílů udržitelného rozvoje.

Článek byl převzat z časopisu UN Chronicle


Kariéra v OSN: Příležitost pro mladé profesionály z Česka

30.7.2015 



Zájemci o profesionální kariéru v systému OSN mají možnost přihlásit se do náborového programu Young Professionals Programme. Podobně jako v roce 2014 byla i letos mezi výběrové země zařazena Česká republika.

Kdo se může přihlásit?

Uchazeč musí mít alespoň bakalářské vzdělání, plynule ovládat angličtinu nebo francouzštinu a na konci roku 2015 mu musí být méně než 32 let. Nábor probíhá formou výběrového řízení, jehož termín byl stanoven na 15. prosince 2015. Uchazeči se mohou zúčastnit v kterémkoli místě, kde se bude konat, bez ohledu na státní příslušnost. Seznam míst bude zveřejněn později.

Termíny pro podávání přihlášek

Přihlásit se můžete on-line v následujících odborných kategoriích a termínech.

Administration            do 19. července 2015

Finance                         do 26. července 2015

Statistics                       do 2.srpna 2015

Public Information     do 9. srpna 2015

Social Affairs                do 16. srpna 2015

Legal Affairs                 do 23. srpna 2015

Na pozdní přihlášky nebude brán ohled.

Během výběrového řízení se prověřují oborové znalosti, schopnost analytického myšlení, schopnost vypracovávat koncepty, i přehled o mezinárodním dění.

Úspěšní uchazeči mohou získat dvouletý kontrakt v OSN podle své odbornosti. Poté bude její/jeho práce přehodnocena s možností dalšího pracovního zařazení. V OSN se prosazuje schopnost pracovníků měnit místo svého působení i náplň vykonávané práce. Po dvouleté vstupní době je pravděpodobné, že nově přijatí mladí profesionálové změní místo výkonu práce.

Organizace nabízí solidní podporu a pomoc v oblasti mobility a podpory kariérního růstu tak, aby se noví zaměstnanci byli schopni adaptovat na nová prostředí i obsah práce. Cílem je dosáhnout vysoké profesionality a produktivity a zároveň zajištění uspokojení z práce v mezinárodním prostředí.

Často kladené otázky

Ukázkové testy
Proces žádostí


Návrh globální agendy rozvoje schválen. Cesta k SDGs se otevřela

6.8.2015 



Do roku 2030 eliminovat extrémní chudobu a transformovat ekonomiku k udržitelnosti. To je základ společného plánu, na kterém se před několika dny dohodly státy OSN. Formálně jej stvrdí šéfové států a vlád na zářijovém summitu OSN v New Yorku jako program Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Je jich celkem 17 a stojí za to se s nimi seznámit. Budou formovat rozvoj světa příštích 15 let.

Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Program rozvoje světa zahrnuje 17 cílů a celkem 169 dílčích podcílů, které naváží na Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs).

„Hlavním smyslem SGDs je, aby všichni lidé na zemi mohli žít důstojný život bez chudoby, hladu a nerovnosti, aby všichni byli schopni plně rozvinout svůj potenciál,“ uvedl na tiskové konferenci v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na kterých závisí životy nás všech.“

„Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě. Vyjednaná dohoda představuje pro mezinárodní společenství významný krok k dosažení tohoto společného cíle. Nyní musíme kurz udržet a nepolevit,“ zdůraznil šéf OSN.


OSN: V roce 2050 bude žít na planetě 9,7 miliardy lidí

13.8.2015 



Největší nárůst se očekává v rozvojových oblastech, zejména v Africe. Indie podle odhadů překoná ve velikosti populace Čínu kolem roku 2020, a stane se tak zemí s nejvíce obyvateli, zatímco Nigérie by mohla překonat Spojené státy v roce 2050.

Podle nové zprávy OSN „World Population Prospects: The 2015 Revision“ by se měl počet lidí na planetě zvýšit ze současných 7,3 miliardy na 8,5 miliardy do roku 2030, na 9,7 miliardy v roce 2050 a na 11,2 miliardy v roce 2100.

„Porozumění demografickým změnám, které se pravděpodobně v nadcházejících letech projeví, a stejně tak výzvám a příležitostem, které tyto změny představují pro dosažení udržitelného rozvoje, je klíčem pro návrh a implementaci nové rozvojové agendy,“ řekl Wu Hongbo, zástupce generálního tajemníka UN DESA.

Na předpokládaném nárůstu má největší podíl jen několik málo zemí s vysokou porodností, především v Africe, či již nyní velmi zalidněné země. Očekává se, že polovina předpokládaného nárůstu populace mezi lety 2015-2050 bude soustředěna do devíti zemí: Nigérie, Pákistánu, Demokratické republiky Kongo, Etiopie, Tanzanie, Spojených států amerických, Indonésie a Ugandy (seřazeny podle velikosti přírůstku na celkovém nárůstu).

Posuny v současném žebříčku světové populace

Čína a Indie, každá s více než miliardou obyvatel, zůstávají dvě největší země na světě. Číňané tvoří 19 procent světové populace a Indové 18 procent. Očekává se, že Indie Čínu překoná do roku 2022.

V současnosti se mezi 10 největších zemí světa řadí jedna africká země (Nigérie), pět asijských zemí (Bangladéš, Čína, Indie, Indonésie a Pákistán), dvě země Latinské Ameriky (Brazílie a Mexiko), jedna země Severní Ameriky (USA) a jedna evropská země (Ruská federace). Nigérie, v současnosti sedmá největší země na světě, roste nejrychleji. Proto se předpokládá, že Nigérie předstihne Spojené státy americké kolem roku 2050, čímž by se Nigérie stala třetí největší zemí světa. Očekává se, že do roku 2050 překročí hranici 300 milionů obyvatel šest zemí: Čína, Indie, Indonésie, Nigérie, Pákistán a USA.

Rostoucí počet obyvatel Afriky

S ohledem na nejvyšší míru populačního růstu, by měla stát za více než polovinou populačního nárůstu mezi lety 2015 – 2050 Afrika.

V tomto období by se populace 28 afrických zemí měla více než zdvojnásobit a do roku 2100 se očekává pětkrát více obyvatel v těchto deseti zemích: Angola, Burundi, Demokratická republika Kongo, Malawi, Mali, Nigérie, Somálsko, Uganda, Tanzanie a Zambie.

„Koncentrace populačního nárůstu v nejchudších zemích představuje sama o sobě soubor problémů, což ztěžuje odstraňování chudoby a nerovnosti, boj s hladem a podvýživou a šíření vzdělávacího a zdravotního systému, které jsou klíčové pro úspěch nové agendy udržitelného rozvoje,“ řekl John Wilmoth ředitel Populační divize UN DESA.

Ačkoliv nemůžeme tvrdit nic s jistotou, velký počet mladých lidí v Africe, kteří v nadcházejících letech dosáhnou dospělosti a budou mít vlastní děti, zaručuje, že region bude hrát ústřední roli v utváření velikosti a distribuce světové populace v příštích desetiletích.

Pomalejší růst světové populace v důsledku nižší porodnosti 

Budoucí populační růst bude velmi záviset na tom, jak bude v budoucnu vypadat porodnost, jelikož i malé změny chování ovlivňující porodnost po desítky let, mohou zapříčinit velké rozdíly v celkové populaci. V posledních letech klesla porodnost v podstatě ve všech oblastech světa, a to i v Africe, kde je porodnost stále nejvyšší.

Populace čím dál více stárne

Zpomalení růstu populace, zapříčiněné celkovým snížením porodnosti, postupně zvýší podíl starších osob v populaci. Celosvětově by se měl počet osob starších 60 let do roku 2050 zdvojnásobit a do roku 2100 více než ztrojnásobit.

Významné stárnutí populace v příštích několika desetiletích se očekává u většiny regionů světa. V Evropě se očekává, že do roku 2050 budou lidé starší 60 let tvořit 34 procent populace. V Latinské Americe a Karibiku dnes lidé starší 60 let tvoří 11 – 12 procent populace, do roku 2050 by to mělo být již více než 25 procent. Afrika má ze všech velkých regionů nejmladší populaci, avšak i zde se očekává rapidní stárnutí populace ze současných pěti procent lidí starších 60 let na devět procent do roku 2050.

Vyšší střední délka života a přínos Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs)

Naděje dožití při narození se v posledních letech výrazně zvýšila v nejméně rozvinutých oblastech. Střední délka života se v nejchudších zemích zvýšila v průměru o šest let, z 56 let v letech 2000-2005 na 62 let v letech 2010-2015, což je zhruba dvojnásobek nárůstu, jež byl zaznamenám ve zbytku světa. Očekává se, že významné rozdíly v průměrné délce života napříč zeměmi a příjmovými skupinami se výrazně sníží do let 2045-2050.

Pokrok ve snižování úmrtnosti dětí mladších pěti let (jeden z úkolů MDGs) byl v posledních letech velmi významný. V letech 2000-2005 a 2010-2015 míra úmrtnosti dětí mladších pěti let klesla v 86 zemích o 30 procent, ve 13 zemích dokonce o více než 50 procent. V dalších 156 zemích klesla tato míra o více než 20 procent.

Populace je v mnoha částech světa stále mladá, což vytváří zemím příležitost využít demografickou dividendu 

Populace je v mnoha regionech stále mladá. V Africe děti do 15 let tvoří 41 procent populace a mladí lidé mezi 15 a 24 lety tvoří dalších 19 procent. Latinská Amerika, Karibik a Asie, které mají menší míru porodnosti, mají méně dětí (26 a 24 procent) a podobný počet mladých lidí (17 a 16 procent). Celkově jsou tedy tyto tři oblasti domovem pro 1,7 miliardy dětí a 1,1 miliardy mladých lidí v roce 2015.

Tyto děti a mladí lidé jsou budoucími pracovníky a rodiči, kteří mohou pomoci vytvářet lepší budoucnost pro své země. Poskytování zdravotní péče, vzdělávání a pracovních příležitostí těmto dětem a mladým lidem, zejména v nejchudších zemích, bude klíčovým těžištěm nové agendy udržitelného rozvoje.


#ShareHumanity Světový humanitární den

18.8.2015 



Již posedmé si připomínáme Světový den humanitárních pracovníků (19. srpna). V roce 2008 ho vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Datum připomíná pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello.

Den humanitárních pracovníků je příležitostí vyzdvihnout jejich úsilí, profesionalitu, odvahu i zaujetí pro pomoc druhým. Je to velmi náročná a často nebezpečná práce, za niž mnozí zaplatili i vlastním životem.

Zvláštní poselství při této příležitosti vydal generální tajemník OSN Pan Ki-mun:

Světový den humanitárních pracovníků je poctou nezištné obětavosti zaměstnanců i dobrovolníků z celého světa, kteří pomáhají ohroženým a sami přitom často velmi riskují.

Jen za letošní rok potřebovalo nějakou formu humanitární pomoci více než sto milionů lidí.  Počet osob zasažených konflikty je na nejvyšší úrovni od konce druhé světové války. Množství lidí postižených přírodními i člověkem způsobenými katastrofami se přitom nesnižuje.

Den humanitárních pracovníků je také oslavou naší společné lidskosti. Rodiny a společenství, které v současných krizích bojují o přežití, tak činí nezlomně a důstojně. Potřebují a zaslouží si, abychm udělali vše v našich silách na poskytnutí pomoci a zajištění lepší budoucnosti.

Každý z nás může pomoci ke změně. Ve světě, který je digitálně stále propojenější, má každý z nás moc i odpovědnost podnítit ve druhých zájem pomáhat ostatním a vytvářet humánnější svět.

U příležitosti Světového dne humanitárních pracovníků vyzývám všechny k projevení solidarity účastí na kampani #ShareHumanity na sociálních sítích. Podpoříte humanitární akci a pomůžete upřít pozornost na zranitelné a opomíjené, aby se svět dozvěděl o jejich příbězích.

Příští rok v květnu se bude v  Istanbulu konat první Světový humanitární summit. Toto setkání se stane platformou pro hlavy států a vlád i vůdčí osobnosti občanské společnosti, podnikatelské sféry, krizí postižených společenství i multilaterálních organizací. Vytvoří se tak nová partnerství a iniciativy, které sníží utrpení a podpoří agendu udržitelného rozvoje.

Spoléhám na podporu všech částí společnosti, aby Světový humanitární summit proběhl úspěšně. Společně můžeme a také musíme vytvářet humánnější svět s hlubším zájmem o humanitární práci.



Pan Ki-mun s prezidentem Hollandem diskutovali mimo jiné o nadcházející konferenci COP-21

26.8.2015 



Včera se v Paříži setkal generální tajemník OSN Pan Ki-mun s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Diskutovali o řadě otázek včetně konference o změně klimatu (COP-21) a dalších opatřeních, která mají vést k ambiciózním výsledkům této konference.

Projednávali různé způsoby, jak zapojit vlády a hlavy států do řešení klimatické změny, mimo jiné také u příležitosti 70. zasedání Valného shromáždění OSN v září v New Yorku a na dalších schůzkách, kterých se světoví lídři účastní.

Shodli se, že pro zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP-21) je důležité přitáhnout v co nejkratší době pozornost na financování globálního boje proti klimatickým změnám, například na setkání ministrů financí v říjnu v Limě.


Reakce Evropy na uprchlickou krizi je neúčinná, říká expert OSN na lidská práva

28.8.2015 



Evropská unie by měla zavést společnou migrační politiku založenou na ochraně lidských práv, která bude lidskou mobilitu vnímat jako hlavní přínos, prohlásil expert OSN pro práva migrantů François Crépeau s tím, že jedině tak může Evropa chránit své hranice, účinně se bránit proti pašeráctví lidí a zlepšit postavení migrantů.

„Nenamlouvejme si, že to, co EU a její členové dělají, funguje. Migrace tu bude pořád. Stavět ploty, používat slzný plyn a jiné násilné metody proti migrantům a žadatelům o azyl, zadržovat je a bránit jim v přístupu k základním prostředkům, jako je přístřeší, jídlo nebo voda, a užívat vůči nim výhružnou nebo nenávistnou rétoriku, jejich snahu dostat se do Evropy nezastaví,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN.

„Územní svrchovanost spočívá v kontrole nad hranicemi: v přehledu o tom, kdo přichází a kdo odchází. Ale nikdy nebylo její součástí zavírání hranic před migrací. Demokratické hranice jsou přirozeně propustné. Poskytnout běžencům a žadatelům o azyl legální a bezpečné možnosti mobility takovou kontrolu umožní,“ řekl François Crépeau.

Dále poznamenal, že díky vhodné vízové politice, která otevře trh práce a umožní lidem přicházet za prací a bude je motivovat k návratu, když práci nenajdou, bude možné oficiální trh práce mnohem lépe regulovat a kontrolovat. Taková opatření však musí být doplněna sankcemi pro zaměstnavatele, kteří ilegální migranty vykořisťují na černých trzích práce.

Evropa i další země vyspělého severu také naléhavě potřebují společný účinný program přesídlování pro běžence, jako jsou například Syřané a Eritrejci, který by poskytl ochranu 1,5 – 2 milionům lidí v příštích pěti letech. Tím by se omezil trh pro pašeráky a evropské země by měly možnost vybírat, kdo přijde, a na jeho příchod se připravit.

François Crépeau ocenil, že státy EU se snaží zachránit běžence z moře, považuje však za nezodpovědné, pokud jsou napřed zachráněni, ale pak se už o jejich těžký osud nikdo nezajímá a jejich lidská práva jsou ohrožena.

„Mluvit o přílivu, nájezdech a davech je očividným zpochybňováním legitimity práv azylantů a uprchlíků. Podobné komentáře přirovnávají běžence k toxickému odpadu nebo přírodní katastrofě. Mluvíme ale o mužích, ženách a dětech, dokonce i kojencích, kteří zažili traumatické události. Jsou to stejní lidé jako my a nikdo z nás nemá morální právo tvrdit, že bychom nikdy nejednali stejně jako oni, kdybychom se octli v jejich situaci,“ poznamenal François Crépeau.

Vyzval proto evropské politiky, aby „prokázali morální i politické vůdcovství tím, že budou usilovněji potírat rasismus, xenofobii a zločiny z nenávisti, upevní všeobecnou kulturu lidských práv podporou svobodného pohybu osob na území EU a zavedením regulovaných opatření pro mobilitu na její vnější hranici, a budou podporovat rozmanitost kultur a náboženství jako obohacení pro každého, ať už pro vlastní občany nebo cizince.“

K humánnímu zacházení s uprchlíky vyzvala i Melissa Flemingová, mluvčí agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vyzvala ke spolupráci v situaci, kdy na západní Balkán stále přicházejí tisíce lidí z Řecka. V Srbsku spolupracují tamní úřady s UNHCR na pomoci více než 10 tisícům uprchlíků. „Hranici Řecka s bývalou jugoslávskou Republikou Makedonie stále překračují skupiny 300 až 400 lidí a pokračují dál vlakem nebo autobusem do Srbska.V současné době UNHCR odhaduje, že tento trend bude ještě několik dnů pokračovat a denně budou přicházet až 3000 lidí,“ dodala Melissa Flemingová a zdůraznila, že je potřeba uprchlíky a azylanty vyváženě rozmístit do zemí EU.


Prohlášení generálního tajemníka OSN k tragédiím uprchlíků a migrantů

31.8.2015 



Jsem zděšen a zdrcen ztrátami na životech uprchlíků a migrantů ve Středomoří a v Evropě. Včera (27. srpna, pozn. překl.) došlo k děsivému odhalení mrtvých těl více než 70 lidí v opuštěném kamionu na rakousko-maďarské hranici. Podle zpráv o této události bylo mezi oběťmi mnoho syrských žadatelů o azyl, včetně dětí.

Poslední dny přinesly i další zprávy o stovkách běženců a migrantů, kteří při riskantní cestě přes moře utonuli. Začátkem letošního roku jsem byl přímým svědkem záchranných operací ve Středozemním moři. Navzdory příkladně koordinované práci společných evropských záchranných týmů, které zachránily desítky tisíc životů, je Středozemní moře pro běžence i nadále smrtící pastí. Tyto opakované tragédie jen podtrhují bezohlednost pašeráků a převaděčů lidí, jejichž trestná činnost se odehrává od Andamanského po Středozemní moře i na evropských dálnicích.

Převážná většina lidí, kteří se vydávají na svízelnou a nebezpečnou cestu, jsou uprchlíci ze zemí jako Sýrie, Irák a Afghánistán. Mezinárodní právo zaručuje uprchlíkům právo na ochranu a azyl a státy se už dávno zavázaly toto právo dodržovat. Pokud jde o poskytování azylu, nelze dělat rozdíly podle náboženství nebo jiných hledisek. Stejně tak nemohou státy nutit uprchlíky k návratu do zemí, kde mají odůvodněné obavy z pronásledování či násilí. To není jen otázka mezinárodního práva, ale i otázka naší lidské povinnosti.

Oceňuji politické představitele i společnosti, kteří dostáli společné odpovědnosti a závazkům. Je však zapotřebí ještě mnohem víc. Apeluji na všechny zainteresované vlády, aby reagovaly komplexně, rozšířily bezpečné a legální trasy pro migraci a jednaly humánně, s účastí a v souladu se svými mezinárodními závazky.

Je třeba si uvědomit, že vysoké počty uprchlíků a migrantů jsou známkou hlubších problémů: dlouhotrvajících konfliktů, hrubého porušování lidských práv, zjevného selhání vlád a krutých reperesí. A tak se například válka v Sýrii právě projevila na silnici uprostřed Evropy.

Mezinárodní společenství musí nejen dostát svým závazkům, ale také prokázat větší odhodlání při řešení konfliktů a dalších problémů, které nedávají lidem jinou možnost, než útěk. Pokud selžeme, budou se počty vysídlenců – jichž je denně více než 40 tisíc – nadále zvyšovat.

Jde o lidskou tragédii, která vyžaduje rozhodnou a jednotnou politickou reakci. Je to krize solidarity, nikoliv krize množství.

Považuji za povzbudivé, že tyto otázky budou hlavním tématem jednání, až se světoví představitelé sejdou v září v sídle OSN v New Yorku při zahájení zasedání Valného shromáždění. Na 30. září připravuji zvláštní setkání věnované těmto globálním problémům.

New York, 28. srpna 2015


Silná OSN, lepší svět. Výstava k 70. výročí vzniku OSN

10.9.2015 



Od 14. září do 3. října 2015 bude na Jungmannově náměstí v Praze k vidění výstava SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.

Jakou cestu od svého vzniku světová organizace urazila? Jak se za tu dobu změnil rozsah její práce? Jak je OSN zastoupena v České republice a jakou roli sehrává ČR v OSN? Jak na Česko a evropský prostor doléhají globální výzvy? To je jen část otázek, na které chce výstava nabídnout odpovědi. „Žijeme na společné planetě, která je mnohem menší a vyčerpatelnější, než jsme si doposud mohli myslet. V propojeném světě s rostoucí populací se objevuje čím dál víc problémů, které působí bez ohledu na hranice států nebo kontinentů. Proto potřebujeme víc koordinace, víc spolupráce, proto potřebujeme OSN. Výstavou chceme veřejnost upozornit na její význam pro současný svět,“ říká Michal Broža, ředitel kanceláře OSN v Praze.

Organizace spojených národů vznikla 24. října 1945 na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti a lidských práv. Dnes je její záběr podstatně širší. Každoročně například poskytuje potravinovou pomoc 80 milionům lidí ve více než 80 zemích světa; podílí se na potírání chudoby, zlepšování zdraví a životních podmínek více než 420 miliónů lidí z venkovských oblastí; zajišťuje očkování 40 % dětí na světě. A to je jen několik příkladů za všechny.

70. výročí vzniku organizace připadá do období, které generální tajemník OSN Pan Ki-mun popisuje jako období „zkoušek a změn“. Letos vrcholí dva globální procesy, které budou mít zásadní vliv na vývoj světa v příštích desetiletích a ovlivní životy lidí na celém světě. Na summitu v New Yorku bude na konci září přijat program globálního rozvoje 2015-2030 (tzv. Cíle udržitelného rozvoje, SDGs), které naváží na úspěšnou agenduRozvojových cílů tisíciletí (MDGs, 2000-2015). Jeho hlavním cílem je eliminace extrémní chudoby, snížení nerovností a transformace k udržitelnému rozvoji v mantinelech planetárních mezí. Na začátku prosince má být v Paříži přijata nová globální úmluva o ochraně rychle se měnícího klimatu.

OSN je respektovanou organizací, o tom není pochyb. Ale jen malá část lidí skutečně ví, čím vším se v současnosti zabývá a jak funguje. To je důvod proč chceme využít výročí a veřejnosti přiblížit fungování a cíle OSN a upozornit na důležitost globálních výzev, které se týkají nás všech. Mnohé z nich – změna klimatu, migrace, konflikty a další – už nejsou někde daleko, ale stojí u našich dveří a my s nimi musíme umět pracovat,“ dodává Michal Broža.

Výstavu připravilo Informační centrum OSN v Praze (UNIC) ve spolupráci s Kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) a Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Praze a Českým výborem pro UNICEF.

Partneři výstavy: Česká rozvojová agentura, Ústav mezinárodních vztahů, Glopolis, Forum 2000, Mezinárodní organizace pro migraci, Česká komise pro UNESCO, České fórum pro rozvojovou spolupráci.

Projekt finančně podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

V den zahájení výstavy budou dobrovolníci po Praze rozdávat pozvánky na výstavu, celkem jich bude rozdáno deset tisíc. Na akci spolupracují nevládní organizace, které budou na podporu Evropského roku rozvoje a SDGs distribuovat občanům noviny Nejlepší zprávy ze světa.

Přejeme vám, ať se vám výstava líbí. Pošlete nám váš názor prostřednictvím Facebooku.


Stanovisko UNHCR: „Utečenec“ alebo „migrant“ – Čo je správne?

10.9.2015 



Pri takmer 60 miliónoch násilne presídlených ľuďoch na celom svete a preplavbách cez Stredozemné more, ktoré vidíme v správach takmer denne, sa pojmy „utečenec“ a „migrant“ čoraz častejšie používajú a vzájomne zamieňajú nielen v médiách, ale aj vo verejnej diskusii. Je však medzi nimi nejaký rozdiel a záleží vôbec na tom?

Áno, rozdiel tu je a záleží na ňom. Tieto dva pojmy majú jasné a rozdielne významy a ich vzájomné zamieňanie vedie k problémom pre obe skupiny. Tu sú dôvody:

Utečenci sú osoby utekajúce pred ozbrojeným konfliktom alebo prenasledovaním. Ku koncu roku 2014 ich bolo celosvetovo 19,5 miliónov. Ich situácia je často tak nebezpečná a neznesiteľná, že prekračujú národné hranice a hľadajú bezpečie v okolitých krajinách a tak sa stávajú medzinárodne uznanými „utečencami“ s prístupom k pomoci od štátov, UNHCR a ďalších organizácií. Sú uznaní práve preto, že vrátiť sa domov je pre nich príliš nebezpečné a potrebujú útočisko niekde inde. Odmietnutie poskytnúť azyl má pre týchto ľudí potenciálne smrteľné následky.

Utečenci sú v medzinárodnom práve zadefinovaní a chránení. Dohovor o právnom postavení utečencov z roku 1951 a jeho Protokol z roku 1967 ako aj ďalšie právne dokumenty ako napríklad Dohovor o utečencoch Organizácie africkej jednoty z roku 1969 sú piliermi modernej ochrany utečencov. Právne princípy, ktoré zakotvujú, prenikli do mnohých ďalších medzinárodných, regionálnych a národných zákonov a praxe. Dohovor z roku 1951 definuje, kto je utečenec a načrtáva základné práva, ktoré by štáty utečencom mali poskytnúť. Jedným z najzákladnejších princípov stanovených v medzinárodnom práve je, že utečenci by nemali byť vyhnaní alebo vrátení do situácie, kde by boli ich život alebo sloboda opäť v ohrození.

Ochrana utečencov má mnohé aspekty. Zahŕňa istotu nebyť vrátený do nebezpečenstva, pred ktorým utiekli; prístup k azylovému konaniu, ktoré prebieha regulárne a efektívne; a opatrenia, ktoré zabezpečujú, že ich základné ľudské práva sú rešpektované tak, aby im umožnili žiť v dôstojnosti a bezpečnosti a zároveň nájsť dlhodobé riešenie. Štáty za túto ochranu nesú primárnu zodpovednosť. UNHCR preto úzko spolupracuje s vládami a podľa potreby im radí a podporuje ich pri implementácii ich záväzkov.

Migranti, naproti tomu, sa nerozhodli presťahovať kvôli priamej hrozbe prenasledovania alebo smrti, ale hlavne preto, aby si zlepšili svoj život, našli si prácu, prípadne v niektorých prípadoch kvôli vzdelaniu, opätovnému spojeniu s rodinou alebo z iných dôvodov. Na rozdiel od utečencov, ktorí sa nemôžu bezpečne vrátiť domov, migranti takéto prekážky v návrate domov nemajú. Ak sa rozhodnú vrátiť domov, naďalej môžu požívať ochranu svojej vlády.

Táto odlišnosť je pre jednotlivé vlády dôležitá. Krajiny riešia postavenie migrantov podľa svojich vlastných imigračných zákonov a postupov. Krajiny riešia utečeneckú otázku na základe noriem ochrany utečencov a azylu, ktoré sú definované v národnej legislatíve aj medzinárodnom práve. Krajiny majú voči komukoľvek, kto žiada o azyl na ich území alebo na ich hraniciach, osobitné povinnosti. UNHCR pomáha krajinám plniť si svoje povinnosti v oblasti azylu a ochrany utečencov.

Politika má spôsoby ako zasahovať do týchto debát. Spájanie utečencov a migrantov môže mať vážne následky na životy a bezpečnosť utečencov. Nejasné vymedzenie oboch pojmov odpútava pozornosť od zvláštnej právnej pomoci, ktorú si utečenci vyžadujú. Môže to oslabiť podporu verejnosti utečencom a inštitút azylu v čase, keď takúto ochranu potrebuje viac utečencov ako kedykoľvek predtým. Je potrebné, aby sme so všetkými ľudskými bytosťami zaobchádzali s rešpektom a dôstojnosťou. Potrebujeme zabezpečiť, aby boli ľudské práva migrantov zabezpečené. Zároveň potrebujeme zabezpečiť primeranú právnu reakciu na utečencov, a to z dôvodu ich osobitne zložitej situácie.

Takže, späť k Európe a mase ľudí prichádzajúcich tento a minulý rok loďami do Grécka, Talianska a ďalších krajín. Kto sú to? Utečenci alebo migranti?

V podstate oboje. Väčšina ľudí prichádzajúcich tento rok najmä do Talianska a Grécka, pochádza z krajín, ktoré sa dostali do vojny alebo ktoré sú ináč považované za „utečencov produkujúce“, a ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu. Avšak malá časť z nich je z iných krajín a pre mnohých z týchto jednotlivcov by bol správny termín „migrant“.

Rovnako aj v UNHCR hovoríme „utečenci a migranti“, keď opisujeme pohyb ľudí po mori alebo iným spôsobom, kde predpokladáme, že môžu byť zastúpené obe skupiny – presuny loďou v juhovýchodnej Ázii sú ďalším príkladom.  „Utečenci“ hovoríme vtedy, keď máme na mysli ľudí utekajúcich pred vojnou alebo prenasledovaním cez medzinárodné hranice. Pojem „migranti“ používame vtedy, keď máme na mysli ľudí presúvajúcich sa z dôvodov, ktoré sa nenachádzajú v právnej definícii utečenca. Dúfame, že ostatní sa nad správnym používaním týchto pojmov tiež zamyslia. Záleží na tom, aké slová vyberáme.

Adrian Edwards, UNHCR Ženeva

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS Vienna)


OSN: Překročení hranic kvůli azylu není trestným činem

17.9.2015 



K dění na maďarsko-srbské hranici se včera na tiskové konferenci v New Yorku vyjádřil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Novinářům řekl, že je šokován tím, jak je s uprchlíky a migranty zacházeno. „Je to nepřijatelné, je s nimi nutné jednat s respektem a s ohledem na lidská práva.“ Dne 30. září uspořádá šéf OSN v rámci zasedání Valného shromáždění setkání na vysoké úrovni s cílem zajistit efektivní reakci na situaci, která bude brát ohled na lidská práva migrantů.

Šéf agentury OSN pro uprchlíky UNHCR António Guterres včera v souvislosti se situací na maďarsko-srbské hranici uvedl, že lidé překračující hranice s cílem najít azyl před nebezpečím, nepáchají trestný čin. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je jediným řešením migrační krize v Evropě společný postup. Opatření jednotlivých zemí jen zhorší už tak chaotickou situaci a prohloubí utrpení lidí a napětí mezi státy. Evropa naopak potřebuje solidaritu.

UNHCR znepokojuje zejména série restriktivních opatření, která zavádí Maďarsko. Nová legislativa uvádí do praxe odstrašovací opatření a některá z nich jsou podle UNHCR v rozporu s mezinárodním a evropským právem, pokud jsou uplatňována vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl. „UNHCR znovu vyzývá maďarské úřady, aby v souladu s právními i morálními závazky zajistily neomezený přístup lidem, kteří potřebují ochranu. Státy jsou povinny chránit své hranice v souladu s mezinárodním a evropským právem,“ říká šéf UNHCR António Guterres. UNHCR „šokovalo a zároveň zarmoutilo“, že syrským uprchlíkům bylo bráněno vstoupit na území EU pomocí vodních děl a slzného plynu.

UNHCR v úterý představilo plán, ve kterém evropské státy vyzývá k okamžitému vytvoření přijímacích center v Řecku, která budou schopná pomáhat, registrovat a prověřovat příchozí migranty. UNHCR vyzvalo státy EU, aby započaly s rozmísťováním 40 tisíc uprchlíků, jak se již dohodly, a aby následovaly další dobrovolné závazky států. EU by také podle UNHCR měla poskytnout rychlou pomoc Srbsku na posílení kapacit vyrovnat se s náprem migrantů. Státy by měly rozšířit možnosti Syřanů k legálnímu přístupu do Evropy. S přesměrováním migrační vlny do Chorvatska nabídlo UNHCR tamní vládě okamžitou podporu a pomoc.


Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni míru (21. září 2015)

17.9.2015 



Letošní mezinárodní den míru nadchází v období vražedného násilí a destabilizujících konfliktů ve světě. Místo podléhání zoufalství však musíme společně vyžadovat skoncování s brutalitou a beztrestností.

Vyzývám všechny válčíci strany ke složení zbraní a dodržení celosvětového příměří. Říkám jim: přestaňte zabíjet a ničit – dejte prostor trvalému míru.

Ačkoliv může vypadat beznadějně nedosažitelný, přesto sen o míru pulsuje v životech lidí všude na světě.

K jeho uskutečnění není nikdo připravenější, než mladí lidé. Jsou nejpočetnější generací mladých v historii, poučenější a propojenější než kdykoliv dříve. Apeluji na všechny vlády, aby více podpořily mladé tvůrce míru a umožnily jim přispět svým – možná velmi zásadním – dílem.

Zároveň potřebujeme zmobilizovat i všechny ostatní, pro něž je cílem dosáhnout míru. Nevládní organizace, přesvědčení občané i firmy – všichni mají svou roli při rozvíjení společenského pokroku, ochraně životního prostředí a vytváření spravedlivějšího, stabilnějšího a pokojnějšího světa. Význam této spolupráce se stal tématem letošního Mezinárodnho dne míru: „Partnerství pro mír – důstojnost pro všechny“.

Žijeme v neklidné době, která však v sobě nese i velký příslib. Už za několik dní se vůdčí představitelé z celého světa sejdou v sídle OSN, aby přijali rozvojovou agendu 2030, náš patnáctiletý plán dosažení udržitelného rozvoje. Tento plán nás uvede do života, v němž bude všem zaručena důstojnost, chudoba se stane minulostí a mír završí naše úsilí.

Tento Mezinárodní den míru si připomínáme v roce, v němž slavíme 70. výročí vzniku OSN. Chopme se příležitosti uskutečnit myšlenku, s níž byla organizace založena: uchránit nastupující generace od válečných pohrom.


Žádat o azyl nebo překročit hranice není zločin

18.9.2015 



Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn označil tvrdý postup proti migrantům na maďarsko-srbské hranici za bezohledný a neakceptovatelný, porušující lidská práva migrantů. Zásah maďarských bezpečnostních sil byl podle něj v některých případech v rozporu s mezinárodním právem.

„Žádat o azyl nebo překročit hranice, byť nestandardně, není zločin,“ ohradil se vysoký komisař OSN proti prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, ve kterém obhajoval opatření své vlády „obranou evropského stylu života,“ který je podle něj v rozporu s islámem. Základy protimigrační politiky maďarské vlády označil Zajd Raad Husajn za xenofobní a protimuslimské.

„Mnoho uprchlíků podstoupilo dlouhou a nebezpečnou cestu přes moře, aby se vyhnuli hraničním plotům. Vydali se všanc pašerákům a převaděčům, protože jinou možnost jak uniknout neviděli. Alternativní způsoby dostat se do Evropy, třeba přemisťovací programy v rámci legální migrace, jednoduše neexistují. Velmi mě znepokojuje opakované selhání Evropské unie dosáhnout dohody na jasném a principiálním řešení situace. Současný vývoj vyžaduje bezodkladné zavedení migrační a azylové politiky založené na lidských právech,“ naléhá vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.


Prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN k migrační krizi

21.9.2015 



Generální tajemník má vážné obavy ze zhoršující se situace uprchlíků a migrantů přijíždějících do Evropy. Připomíná, že mnozí z nich utíkají před pronásledováním, ozbrojenými konflikty a zneužíváním lidských práv. Jejich cesta za bezpečím je náročná a trnitá.

Generální tajemník žádá všechny evropské státy, aby se řídily svými mezinárodními závazky, které se týkají i práva na azyl a zákazu odmítnutí nebo vykázání lidí, kteří mají právo být uznáni za uprchlíky. Všem lidem se musí dostat důstojného přijetí a jejich lidská práva musí být respektována. Generální tajemník sleduje s narůstajícími obavami uzavírání některých hranic v Evropě i nedostatek přijímacích center a také rostoucí počet případů zadržení a kriminalizace migrantů a žadatelů o azyl.

Výzva generálního tajemníka je míněna jako vyjádření obav a zároveň pobídnutí evropských lídrů, aby zajistili vhodné zacházení s uprchlíky a migranty. V souvislosti s úterní ministerskou schůzkou a mimořádným summitem EU ve středu naléhá generální tajemník na politické představitele všech států EU, aby prokázali schopnost vést i schopnost soucitu. Vyzývá je, aby se dohodli na společném postupu, jenž bude v souladu s mezinárodními závazky i se zněním Charty OSN.

Generální tajemník OSN se těší, že se se všemi vrcholnými představiteli států EU setká na nadcházejícím 70. Valném shromáždění OSN v New Yorku. Všechny členské státy OSN pozval na zvláštní setkání dne 30. září, na kterém budou společně diskutovat o současné vlně migrantů a uprchlíků ve světě.

New York, 21. září 2015


Pozvánka na přednášku: Problém klimatu a jeho transformativní řešení

22.9.2015 



Srdečně vás zveme na přednášku Problém klimatu a jeho transformativní řešení předního světového klimatologa, profesora Hanse Joachima Schellnhubera, ředitele Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu

v úterý 29. září 2015 od 16 hod.
(v 17 hod. bude následovat panelová diskuse)
v Akademii věd České republiky, Národní třída 3, Praha 1
sál č. 206

Profesor Schellnhuber je mimo jiné i poradcem německé kancléřky Angely Merkelové, dlouhodobým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), členem Římského klubu či Pontifikální akademie věd (jako zástupce vědecké obce se zúčastnil panelové diskuse ve Vatikánu, která předcházela zveřejnění encykliky Laudato Si‘).

Po přednášce bude následovat panelová diskuse Kam směřuje současná ekonomika v kontextu změny klimatu?, které se zúčastní Vladimír Špidla, ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády; Ladislav Havel, ředitel Odboru elektroenergetiky, MPO; Klára Sutlovičová, vedoucí programu Energetika a změna klimatu, Glopolis. Diskusí provede prof. Bedřich Moldan.

Akci společně pořádají: Informační centrum OSN v Praze, Akademie věd České republiky, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Klimatická koalice.

Profil: Prof. Hans Joachim Schellnhuber, CBE

Hans J. Schellnhuber (1950) je předním světovým klimatologem, poradcem německé kancléřky, zakladatelem a ředitelem Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu (PIK) a také dlouholetým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Získal doktorát z matematiky a fyziky na Univerzitě v Regensburgu, habilitován byl z teoretické fyziky na Univerzitě v Oldenburgu. V dalším vzdělávání pokračoval na univerzitě v Santa Barbaře, kde svou práci zaměřil na komplexní systémy a nelinearitu či teorii chaosu. Právě tento výzkum ho dovedl ke zkoumání klimatického systému. V roce 1992 založil Potsdamský institut pro výzkum změny klimatu (PIK), ze kterého se mu podařilo vytvořit jednu ze světově důležitých institucí v oblasti výzkumu klimatu.

Již v roce 1995 předložil koncept globálního oteplení o maximálně 2 °C vůči předindustriálnímu období – koncept, který přijala německá vláda, Evropská unie a nyní je celosvětově přijímaným cílem, který se bude projednávat také na Klimatické konferenci v Paříži (COP 21) ke konci letošního roku.
Jako vědec je zapojen do řady projektů – byl členem expertní skupiny pro otázky energetiky a změny klimatu Evropské komise; je jedním z hlavních autorů zprávy pro Světovou banku o možných dopadech oteplení Země až o 4 °C do konce 21. století; je členem Římského klubu a členem Pontifikální akademie věd.

Za svou práci získal řadu ocenění (German Environment Prize, the Volvo Environment Prize), z rukou královny Alžběty II. získal titul Komandér Řádu britského impéria (CBE), je držitelem čestného doktorátu Kodaňské univerzity a Technického institutu v Berlíně.


Summit OSN k udržitelnému rozvoji světa: New York, 25. – 27. září 2015

22.9.2015 



Více než 150 nejvyšších představitelů států a vlád se ve dnech 25. – 27 září 2015 sejde v sídle OSN v New Yorku naSummitu k udržitelnému rozvoji, aby oficiálně přijali nový ambiciózní plán rozvoje světa. Tento zásadní program bude pro mezinárodní společenství i vlády jednotlivých států společným vodítkem pro aktivity ve prospěch prosperity a lepší kvality života.

V prohlášení ze dne 2. srpna, kdy státy OSN odsouhlasily znění finálního dokumentu pro Summit, říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun: „(dohoda) obsahuje univerzální, transformativní a ucelenou agendu, kterou lze vnímat jako historický obrat ve vývoji světa. Je to program sestavený národy, akční plán pro skoncování s chudobou ve všech jejích podobách.

Na návrhu programu rozvoje se shodlo všech 193 států OSN. Má název Přeměna našeho světa: agenda udržitelného rozvoje 2030 (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Developmenta obsahuje Deklaraci, 17 cílů a 169 dílčích cílů udržitelného rozvoje (SDGs), pasáž o prostředcích k implementaci a obnovenému světovému partnerství, a rámec pro revize a navazující opatření.

Program vyzývá k akci všechny země – chudé i bohaté. Vychází z toho, že odstranění chudoby musí jít ruku v ruce s ekonomickým růstem a sociálním programem zaměřeným zejména na vzdělávání, zdraví, sociální ochranu a pracovní příležitosti. V úvahu musí být brána i změna klimatu a ochrana životního prostředí. Program udržitelného rovoje zahrnuje i otázky nerovnosti, infrastruktury, energií, spotřeby, biodiverzity, oceánů a industrializace.

Nová agenda udržitelného rozvoje staví na úspěšném výsledku červencové konference o financování rozvoje v Addis Abebě. Očekává se její pozitivní vliv i na jednání o nové univerzální dohodě o klimatu v prosinci v Paříži.

Pro lidi i planetu

Rozvojové cíle tisíciletí, které se staly historicky nejúspěšnější strategií proti chudobě, jsou odrazovým můstkem nové agendy udržitelného rozvoje. Od konference OSN o životním prostředí a rozvoji – Summitu Země – konané v roce 1992 v brazilském Rio de Janeiru, nastoupil svět novou cestu k lepší kvalitě života: cestu udržitelného rozvoje. Tento koncept, představený Agendou 21, vychází z nutnosti vyvážit ekonomický rozvoj růstem, který reaguje na potřeby lidí a chrání životní prostředí.

Nová agenda udržitelného rozvoje je založena na výsledcích Světového summitu k udržitelnému rozvoji (2002), Summitu k Rozvojovým cílům tisíciletí (2010), Konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio +20, 2012) a názorech lidí z celého světa. S uznáním úspěchů Rozvojových cílů tisíciletí se státy ve výsledném dokumentu konference Rio+20 s názvem „Budoucnost, jakou chceme“ dohodly na ustavení otevřené pracovní skupiny, která vytvoří soubor cílů udržitelného rozvoje k dalšímu projednání a přijetí odpovídajících kroků.

Po více než roce intenzivních jednání navrhla otevřená pracovní skupina 17 specifických cílů se 169 souvisejícími dílčími cíli.

Mezivládní jednání o cílech udržitelného rozvoje trvala přes dva roky a byla do nich zahrnuta řada podnětů občasnkých iniciativ a dalších zainteresovaných stran. Otevřené mnohostranné konzultace vedly 2. srpna 2015 k dohodě na výsledném dokumentu nové agendy udržitelného rozvoje.

Program Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) bude oficiálně přijat představiteli všech států světa na Summitu OSN k udržitelnému rozvoji v září 2015.


Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA

22.9.2015 



Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Návrh závěrečného dokumentu pro zářijový summit OSN „Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030)“, na kterém se státy dohodly, je výsledkem tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. „Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední, která může něco udělat, aby zabránila nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Ke stažení:

Ikony SDGs (.zip, náhledy i tisková kvalita)

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy:

Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME

film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

Cíl č. 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě

  • Počet lidí žijících v extrémní chudobě se celosvětově z 1,9 miliardy lidí v roce 1990 snížil o více než polovinu. Jejich počet ale stále přesahuje 836 milionů. Každý pátý člověk v rozvojových zemích žije za méně než 1,25 USD na den.
  • Nejvíce extrémně chudých lidí žije v jižní Asii a subsaharské Africe.
  • Vysoká míra chudoby se často vyskytuje v malých, nestabilních a konflikty zasažených zemích.
  • Každé čtvrté dítě mladší pěti let nedosahuje odpovídající výšky svého věku.

Cíl č. 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství 

  • Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech 1990-1992 na 12,9 procenta (2014-2016). Nicméně stále každý devátý člověk na světě (795 milionů) trpí podvýživou.
  • Naprostá většina hladovějících lidí žije v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí 12,9 procent populace.
  • Nejvíce lidí hladoví v Asii – dvě třetiny populace. Počet těchto lidí v jižní Asii v posledních letech klesl, ale v západní Asii se nepatrně zvýšil.
  • Největší procento hladovějících lidí je v subsaharské Africe. Asi každý čtvrtý člověk je zde podvyživený.
  • Špatná výživa způsobuje téměř polovinu (45 procent) úmrtí dětí mladších pěti let, to je 3,1 milionu dětí ročně.
  • Celosvětově každé čtvrté dítě trpí nedostatečným růstem. V rozvojových zemích je to každé třetí dítě.
  • 66 milionů dětí školního věku v rozvojových zemích chodí do školy hladových, z toho je 23 milionů dětí z Afriky.
  • Zemědělství poskytuje obživu 40 procentům světové populace. Je největším zdrojem příjmů a pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti.
  • 500 milionů malých farem z celého světa, z nichž většina je zavlažována pouze deštěm, poskytuje až 80 procent jídla spotřebovávaného ve velké části rozvojového světa. Investice drobného zemědělství mají významný vliv na zvyšování potravinové bezpečnosti a výživy nejchudších i na produkci

Cíl č. 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku

  • Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990, ale stále více než šest milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami.
  • Od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí.
  • Navzdory globálnímu zlepšení umírá stále více dětí v jižní Asii a subsaharské Africe. Čtyři z pěti úmrtí dětí mladších pěti let se týkají těchto regionů.

Zdraví matek

  • Od roku 1990 klesla mateřská úmrtnost celosvětově o téměř 50 procent.
  • Ve východní Asii, severní Africe a jižní Asii klesla mateřská úmrtnost přibližně o dvě třetiny. Nicméně podíl mateřské úmrtnosti – podíl matek, které nepřežijí porod – je v rozvojových zemích stále 14krát vyšší než v zemích rozvinutých.
  • Pouze polovině žen z rozvojových zemích se dostává doporučeného rozsahu zdravotní péče.

HIV/AIDS

  • V roce 2014 mělo 13,6 milionu infikovaných virem HIV přístup k antiretrovirální terapii (ART). V roce 2003 to bylo pouze 800 tisíc HIV pozitivních.
  • Počet nově infikovaných virem HIV v roce 2013 byl přibližně 2,1 milionu (z toho 240 tisíc dětí), což je o 38 procent méně než v roce 2001.
  • Počet HIV pozitivních dosahoval na konci roku 2013 podle odhadů 35 milionů.

Cíl č. 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny

  • Zápis do základních škol v rozvojových zemích dosáhl 91 procent. Bez vzdělání ale stále zůstává 57 milionů dětí.
  • Více než polovina dětí, které nenavštěvují školu, žije v subsaharské Africe.
  • Odhaduje se, že polovila dětí nenavštěvujících základní školu žije v zemích zasažených konfliktem. Děti z nejchudších domácností mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že nebudou chodit do školy, než děti z nejbohatších domácností.
  • Svět dosáhl rovnosti v základním vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Ale je v málo zemích se to podařilo na všech úrovních vzdělání.
  • Míra gramotnosti mladých ve věku 15 – 24 let se v letech 1990 až 2015 celosvětově zlepšila z 83 procent na 91.

Cíl č. 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek

  • V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané.
  • V subsaharské Africe, Oceánii a západní Asii dívky stále čelí překážkám v přístupu k základnímu i sekundárnímu vzdělání.
  • Ženy v severní Africe zastávají méně něž každé páté placené pracovní místo v nezemědělském sektoru.
  • V 46 zemích mají ženy více než 30 procent křesel alespoň v jedné komoře národních parlament.

Cíl č. 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi

  • V roce 2015 má 91 procent světové populace přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. V roce 1990 to bylo 76 procent populace. 2,5 miliardy lidí ale stále nemá přístup k sanitaci (hygienická zařízení jako je kanalizace, toalety nebo latríny).
  • Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace.
  • Vodní elektrárny jsou nejdůležitějším a rozšířeným zdrojem obnovitelné energie.V roce 2011 generovaly 16 procent celosvětové produkce elektřiny.
  • Přibližně 70 procent veškeré dostupné vody se používá pro zavlažování.
  • Při povodních zahyne 15 procent všech obětí přírodních katastrof.

Cíl č. 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie

  • 1,3 miliardy lidí (každý pátý člověk na Zemi) nemá přístup k elektřině.
  • 3 miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad.
  • Energetika významně přispívá ke klimatické změně. Produkuje přibližně 60 procent celkových celosvětových emisí skleníkových plynů.
  • Energie z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce, biomasy a geotermální energie – je nevyčerpatelná a čistá. Obnovitelné zdroje v současnosti tvoří 15 procent globálního energetického mixu.

Cíl č. 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny

  • Celosvětově se nezaměstnanost zvýšila ze 170 milionů v roce 2007 na téměř 202 milionů v roce 2012. Z toho je asi 75 milionů mladých.
  • Téměř 2,2 miliardy lidí žijí za méně než 2 USD na den, což je hranice chudoby. Stabilní zaměstnání je hlavním prostředkem k odstranění chudoby.
  • V letech 2016-2030 bude potřeba 470 milionů nových pracovních míst.
  • Malé a střední podniky, které se zabývají průmyslovou výrobou a zpracováním, jsou v raných fázích industrializace klíčové, protože vytvářejí nejvíce pracovních míst. Tvoří více než 90 procent celosvětového podnikatelského sektoru a zajišťuje 50-60 procent pracovních míst.

Cíl č. 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace

  • Asi 2,6 miliardy obyvatel v rozvojovém světě nemá přístup k nepřetržité dodávce elektřiny.
  • 2,5 miliardy lidí nemá přístup k základním sanitačním zařízením a téměř 800 milionů nemá přístup k vodě. Mnoho milionů z nich žije v Subsaharské Africe a jižní Asii.
  • 1 až 1,5 milionu lidí nemá přístup ke spolehlivým telefonním službám.
  • V mnoha afrických zemích, zejména těch s nízkými příjmy, snižuje nedostatečná infrastruktura produktivitu firem asi o 40 procent.
  • Zpracovatelský průmysl je důležitým zaměstnavatelem s asi 470 miliony pracovních míst na celém světě (2009), to je je asi 16 procent z celosvětové pracovní síly (2,9 miliardy lidí). Odhaduje se, že v roce 2013 zpracovatelský průmysl zaměstnával více než půl miliardy lidí.
  • Jedno pracovní místo v průmyslu vytváří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích.
  • V rozvojových zemích se průmyslově zpracovává méně než 30 procent zemědělské produkce, v zemích s vysokými příjmy je to 98 procent. V rozvojových zemích je tedy velký potenciál pro zemědělskoprůmyslové podniky.

Cíl č. 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi

  • V období 1990-2010 vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 procent (s přihlédnutím k velikosti populace).
  • Významná většina domácností v rozvojových zemích (více než 75 procent) žije dnes ve společnosti, kde jsou příjmy rozděleny ještě více nerovnoměrně než v 90. letech minulého století.
  • U dětí z nejchudších 20 procent populace je stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí nejbohatší pětiny populace.
  • Celosvětově se významně zlepšil systém sociální ochrany, ale např. u osob s postižením je stále až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou muset za zdravotní péči vynaložit obrovské prostředky.
  • Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí, je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.

Cíl č. 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce

  • Polovina lidstva (3,5 miliardy lidí) žije ve městech. Do roku 2030 bude bude podíl městské populace téměř 60 procent.
  • 828 milionů lidí žije ve slumech a jejich počet stále roste.
  • Města pokrývají pouhá dvě procenta zemského povrchu, ale spotřebovávají 60-80 procent energie a vytvářejí 75 procent emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i zdravotní systém. Vysoká koncentrace lidí ve městech ale může vést ke zvýšení efektivity a technologickým inovací a snižování spotřeby zdrojů a energie.
  • Města mají potenciál buď promrhat energii nebo optimalizovat účinnost energie snižováním spotřeby a přijetím ekologických standardů. Například čínské město Ž’-čao je poháněné solární energií. V centru města až 99 procent domácností využívá k ohřevu vody solární panely.

Cíl č. 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu

  • Za rok lidstvo vyplýtvá nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin.
  • Pokud by lidé na celém světě přešli na energeticky úsporné žárovky, ušetřilo by se 120 miliard USD.
  • Pokud v roce 2050 dosáhne světová populace počtu 9,6 miliardy, bude potřeba asi tří planet Země, abychom měli přírodní zdroje potřebné pro udržení současného životního stylu.
  • Více než 1 miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě z přírodních zdrojů.

Cíl č. 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů

  • Emise skleníkových plynů z lidské činnosti jsou hnací silou klimatické změny a stále rostou. Momentálně jsou na nejvyšší úrovni v historii. Globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 procent.
  • Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se zvýšily na bezprecedentní úroveň za posledních nejméně 800 tisíc let. Koncentrace oxidu uhličitého se od doby před průmyslovou revolucí zvýšily o 40 procent, a to především spalováním fosilních paliv a také vlivem výrazně zvýšeného využívání půdy. Oceány absorbovaly asi 30 procent vypouštěného antropogenního oxidu uhličitého a tím došlo k acidifikaci oceánů.
  • Všechny poslední tři dekády byly jedna po druhé teplejší než všechny předcházející od roku 1850. Období mezi lety 1983-2012 bylo pravděpodobně nejteplějších 30 let za posledních 14 století.
  • Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85˚C. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota ve 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia. V některých zemích v tropických a subtropických oblastech to může být dokonce více. Nejvíce to postihne nejchudší a nejzranitelnější lidi a státy.
  • Míra vzestupu mořské hladiny od poloviny 19. století byla větší než průměrná míra za poslední dvě tisíciletí. Mezi lety 1901 až 2010 se průměrně hladina moře celosvětově zvýšila o 0,19 [0,17 až 0,21] metru.
  • Od roku 1901 do roku 2010 se hladina moře celosvětově zvýšila v průměru o 19 cm v důsledku globálního oteplování a tání Rozloha ledové plochy v Arktidě se každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o1,07 milionu km2.
  • Pokud lidstvo změní své chování a využije širokou škálu technologických opatření, bude ještě možné omezit zvýšení průměrné globální teploty na 2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí.
  • Existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout významného snížení emisí v průběhu několika příštích desetiletí, které jsou potřebné ke snížení růstu průměrné globální teploty na max. 2 stupně Celsia (cíl stanovený vládami států).

Cíl č. 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, zahrnují 97 procent vody na Zemi a z hlediska objemu vytvářejí 99 procent životního prostoru na planetě.
  • Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslu odhaduje na tři biliony USD za rok, což je asi pět procent celosvětového HDP.
  • Celosvětově se intenzita rybolovu blíží produktivní kapacitě oceánů, úlovky se pohybují v řádu 80 milionů tun ryb.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc identifikovaných druhů, ale skutečná čísla se mohou pohybovat v milionech.
  • Oceány zachycují asi 30 procent CO2 produkovaného lidskou činností, čímž tlumí dopady globálního oteplování.
  • Oceány slouží jako největší světový zdroj bílkovin, více jak 3 miliardy lidí jsou na oceánech závislí jako na svém primárním zdroji.
  • Námořní rybolov přímo či nepřímo zaměstnává přes 200 milionů lidí.
  • Dotace na rybolov přispívají k rychlému úbytku mnoha druhů ryb a brání snahám o zachování a znovuobnovení zásob ryb a souvisejících pracovních míst. V důsledku toho mořský rybolov ročně generuje o 50 miliard USD méně.
  • Až 40 procent světových oceánů je významně poznamenaných lidskou činností včetně znečištění, vyčerpaného rybolovu a ztráty přirozených pobřežních prostředí.

Cíl č. 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity

  • Každý rok zmizí 13 milionů hektarů lesa.
  • Živobytí přibližně 1,6 miliardy lidí je závislé na lesích. Toto číslo zahrnuje asi 70 milionů původních obyvatel. Lesy jsou domovem pro více než 80 procent všech suchozemských druhů zvířat, rostlin a hmyzu.
  • 2,6 miliardy lidí je přímo závislých na zemědělství, ale 52 procent zemědělské půdy je více či méně postiženo degradací.
  • V důsledku sucha a dezertifikace mizí každý rok 12 milionů hektarů půdy (23 hektarů za minutu). Na takové ploše by se dalo vypěstovat 20 milionů tun obilí.
  • Z osmi tisíc tři sta druhů známých zvířat již osm procent vyhynulo a 22 procentům hrozí vyhynutí.
  • Až 80 procent lidí žijících ve venkovských oblastech v rozvojových zemích se spoléhá na tradiční rostlinné léčivé přípravky pro základní zdravotní péči.

Cíl č. 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních

  • Podle UNHCR stoupl počet uprchlíků pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů.
  • Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky připravují rozvojové země ročně o asi 1,26 bilionu USD.
  • Počet dětí opouštějících základní školu v zemích zasažených konfliktem dosáhl v roce 2011 28,5 milionu, to je přibližně 50 procent.

Cíl č. 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování

  • Oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila v roce 2014 asi 135 miliard USD.
  • V roce 2014 bylo 79 procent dovozů z rozvojových zemí do zemí rozvinutých osvobozeno od cla.
  • Dluhové břemeno rozvojových zemí zůstává stabilní – na úrovni kolem tří procent příjmů z vývozu.
  • Počet uživatelů internetu v Africe se v posledních čtyřech letech téměř zdvojnásobil.
  • Od roku 2015 je asi 95 procent světové populace pokryto mobilním signálem.
  • V roce 2006 s internetem pracovalo jen 6 procent světové populace, v roce 2014 už je to 43 procent.
  • Avšak více než čtyři miliardy lidí internet nevyužívá, 90 procent z nich je z rozvojového světa.


Pan Ki-mun: Udržitelný rozvoj a jeho cíle patří vám

24.9.2015 



V příštích dnech se političtí představitelé států sjedou do OSN v New Yorku, aby společně navedli svět na cestu udržitelného rozvoje pro lidi a planetu. Přijmou Cíle udržitelného rozvoje pro ukončení chudoby, vyrovnání nerovností a snížení rizik změny klimatu do roku 2030.

Těmto cílům jsme si zvykli říkat Globální cíle. Jsou výsledkem náročného a přitom velmi otevřeného dlouholetého procesu jednání mezi všemi zúčastněnými. Svými hlasy o vizi lepšího světa a co je potřeba pro to udělat přispěli lidé z celého světa. Globální občané řekli, na čem jim záleží: na vzdělání, zdraví, snižování rizik změny klimatu nebo na dosažení rovnosti mezi muži a ženami.

Toto globální poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna bylo v předvečer Summitu OSN publikováno na síti LinkedIn Influencer

Summit OSN k přijetí společného programu rozvoje světa se koná ve dnech 25. – 27. září  v sídle OSN v New Yorku. Průběh summitu můžete sledovat živě v HD kvalitě na internetu.

Program a doprovodné akce Summitu OSN v New Yorku


193 států OSN schválilo program udržitelného rozvoje světa 2015-2030

29.9.2015 



Rozsáhlý plán na odstranění chudoby a prosazení udržitelného rozvoje byl schválen 193 členskými státy OSN na začátku třídenního summitu OSN v New Yorku. Zaplněné Valné shromáždění OSN, v němž zasedlo více než 150 nejvyšších představitelů států a vlád, přivítalo historické rozhodnutí dlouhotrvajícím potleskem ve stoje.

Nová agenda je slibem politických lídrů lidem na celém světě. Týká se všech států a je to komplexní a tranzitivní vize lepšího světa pro všechny. Plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením,“ řekl v úvodu summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Skutečným testem společného závazku států bude realizace plánu udržitelného rozvoje. Zapojit se musí všichni. Subor 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) bude kompasem pro společný úspěch,“ řekl šéf OSN.

Krátce před přijetím SDGs promluvil k představitelům států ve Valném shromáždění papež František. „Přijetí plánu udržitelného rozvoje je znamením naděje.“

Představitel občanské společnosti, šéf Amnesty International Salil Shetty řekl, že se „nemůžeme divit, že lidé jsou skeptičtí,“ protože je příliš velká propast mezi „světem, ve kterém žijeme, a světem, ve kterém žít chceme.“


Výroční Všeobecná rozprava Valného shromáždění

29.9.2015 



Do sídla OSN v New Yorku se sjeli monarchové, prezidenti, premiéři a ministři členských států na výroční Všeobecnou rozpravu Valného shromáždění. Podle tradice vylosuje generální tajemník jeden ze států, který po celé zasedání hlavního orgánu OSN zaujme první místo. Tato pocta letos připadla malému ostrovnímu státu Tuvalu. Jedenáctitisícový stát v jižním Pacifiku je symbolem boje proti změně klimatu, která je jedním z rizikových faktorů nastoupené cesty k udržitelnému rozvoji.

Adaptace a mitigace klimatické změny je jedním z hlavních cílů ambiciózního plánu udržitelného rozvoje přijatého státy OSN 25. září 2015. Program tzv. Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je nástrojem k vymýcení chudoby, snižování nerovností a zlepšování zdraví i vzdělanosti v průběhu příštích patnácti let. S klimatickým cílem jsou úzce propojeny všechny ostatní cíle SDGs.

Všeobecnou rozpravu zahájil v pondělí 29. září generální tajemník OSN Pan Ki-mun.


Místopředseda vlády České republiky Pavel Bělobrádek vystoupil na summitu OSN o udržitelném rozvoji

29.9.2015 



Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace, vystoupil v sobotu 26.9. na summitu OSN o udržitelném rozvoji po roce 2015.

Ve svém projevu konstatoval, že Česká republika má své vlastní priority a očekávání, které nová Agenda z velké části odráží. Po úspěšné třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě v červenci tohoto roku „můžeme právem slavit dosažení dalšího milníku multilateralismu“.

Podle Bělobrádka je třeba klást důraz na vytvoření účinného mechanismu financování nové Agendy, zejména v souvislosti s širším uplatněním inovativních forem pomoci a zapojením soukromého sektoru. Dalším důležitým krokem je podle Bělobrádka zavedení efektivního monitoringu.

Pokud by Česká rebublika byla řádně zvolena do Ekonomické a sociální rady pro období let 2016-2018, udělala by maximum, aby k tomuto úsilí co nejlépe přispěla.

V souvislosti s vědou, výzkumem a inovacemi prohlásil Bělobrádek, že celostní řešení mnohostranných globálních problémů někdy vyžadují složité a technicky náročné procesy. Česká republika podle Bělobrádka podporuje myšlenku identifikovat taková řešení a využít jich v projektech zabývajících se globálními tématy.

Plné znění projevu Pavla Bělobrádka je k dispozici v angličtině.


Projev generálního tajemníka OSN k Valnému shromáždění 28. září 2015

30.9.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pronesl projev na úvod Všeobecné rozpravy Valného shromáždění.  Nabízíme vám výtah z jeho projevu:

70. zasedání Valného shromáždění zahajujeme obrovským úspěchem: přijetím Agendy 2030, která obsahuje 17 cílů udržitelného rozvoje.

Náš cíl je jasný, mise splnitelná. Nyní je třeba sliby na papíře proměnit v realitu. Dlužíme to všem ohroženým, utiskovaným, vysídleným i opomíjeným lidem světa. Dlužíme to „budoucímu pokolení“, o němž mluví Charta OSN. V roce 70. výročí založení organizace musíme vyslyšet hlasy „lidu spojených národů“: jen tak můžeme překonat neradostnou skutečnost současnosti a chopit se mimořádných příležitostí.

Díky Rozvojovým cílům tisíciletí se chudoba stala minulostí pro stovky milionů lidí. Nový rozvojový rámec nové cíle nejen přidává, nýbrž je dává do souvislostí. Globální cíle jsou univerzální.

Probíhají také významné změny zaměřené na snižování emisí škodlivých skleníkových plynů. Je však zřejmé, že národní cíle jednotlivých států nebudou stačit. Stojíme před výzvou: buď být ambicióznější, nebo riskovat vzrůst teplot nad limit 2 stupňů Celsia, který podle vědců nesmíme překročit.

Chceme-li splnit cíle udržitelného rozvoje, musíme být organizovanější. Klíčovou zkouškou bude financování. Vítám akční plán z Addis Abbeby a obnovený závazek rozvinutých zemí, že do rozvojové pomoci investují 0,7 procenta hrubých národních příjmů. Pomoc funguje, ale jen nemnoho zemí tento závazek splnilo. Oceňuji ty, které mu dostály, a apeluji na ostatní, aby následovaly jejich příkladu.

Financování pro klima bude zásadní. Naléhavě vyzývám rozvinuté země ke splnění závazku 100 miliard dolarů ročně do roku 2020. Musíme také zprovoznit Zelený klimatický fond. Svět stále vyhazuje miliardy na vojenské výdaje. Proč je snazší najít penize na ničení lidstva i planety než na jejich ochranu?

Sto milionů lidí potřebuje v současné době okamžitou humanitární pomoc. Nejméně 60 milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů a zemí. OSN požádala tento rok o téměř 20 miliard dolarů na poskytnutí pomoci: to je šestkrát více než před deseti lety. Členské státy byly štědré, avšak potřeba je stále vyšší než poskytnuté zdroje. Světový humanitární summit v květnu 2016 v Istanbulu bude mít zásadní význam pro upevnění solidarity. Globální humanitární systém není v rozkladu, nýbrž na mizině. Nedostáváme dost peněz na záchranu životů. Máme jen polovinu toho, co potřebujeme pro obyvatele Iráku, Sýrie, Jižního Súdánu a Jemenu, a jen třetinu peněz potřebných pro Sýrii. Plán pomoci Ukrajině je zafinancován jen na 39 procent. Takto nízká čísla zvyšují utrpení.

Naším cílem však není jen udržet lidi naživu, nýbrž dát jim důstojný život. Libanon, Jordánsko a Turecko jsou velkorysými hostiteli několika milionů syrských a iráckých uprchlíků. Lidé jsou v pohybu více než kdy dříve. To vede ke zrodu složitých problémů i silných vášní. Prubířským kamenem našich reakcí jsou mezinárodní právo, lidská práva a obyčejný soucit. Všechny země musí na sebe vzít svůj díl odpovědnosti. Cením si těch evropských zemí, které ctí závazky Unie a poskytují běžencům azyl. Přesto Evropu vyzývám, aby udělala více. Po druhé světové válce to byli Evropané, kdo potřeboval pomoc světa. Na 30. září svolám setkání na nejvyšší úrovni, jehož obsahem bude podpora a ucelený přístup k uprchlické a migrační krizi. Musíme si došlápnout na převaděče a bojovat proti diskriminaci: ve 21. století bychom už neměli stavět zdi. Avšak především se musíme zabývat příčinami krize v zemích, odkud běženci přicházejí.

Syřané opouštějí své domovy a zemi. Čtyři roky trvající diplomatická paralýza Rady bezpečnosti a dalších orgánů způsobila, že se krize vymkla kontrole. Ukončení konfliktu závisí především na jeho syrských účastnících, ale bitva se odehrává i mezi regionálními skupinami. Olej do ohně přilévají peníze a zbraně, které se do země dostávají. Můj zvláštní zmocněnec dělá maximum pro vytvoření podmínek k mírovému řešení. Teď je ale řada na dalších, především na Radě bezpečnosti. Klíč k řešení má především pět zemí: Ruská federace, Spojené státy, Saudská Arábie, Írán a Turecko. Pokud se ale neshodnou na vzájemných ústupcích, nelze očekávat změnu.

Nevinní Syřané na to doplácejí. Nelze dopustit, aby ohavné zločiny zůstaly nepotrestány. Situací by se měl zabývat Mezinárodní soudní dvůr.

V Jemenu potřebuje humanitární pomoc 80 procent obyvatel. Největší počet úmrtí je způsoben bombardováním. Vyzývám proto k jeho ukončení. Znovu naléhám na zúčastněné strany, aby jednaly o řešení situace s pomocí mého zvláštního zmocněnce. Dovolte mi říci to otevřeně: tento konflikt nemá vojenské řešení.

Musíme se také vyvarovat nebezpečného vývoje blízkovýchodního mírového procesu. Je nezbytné, aby se do něj Izrael i Palestina znovu zapojily a mezinárodní společenství by je k tomu mělo přimět. Svět už nemůže čekat, než si vůdcové konečně vyberou smírné řešení.

Největšími hrozbami jsou i nadále Islámský stát, Boko Haram a aš-Šabáb, a to zejména pro ženy a dívky. Svět se musí sjednotit proti brutalitě těchto skupin. V boji proti teroru však státy nikdy nesmějí porušit lidská práva, protože tím se začarovaný kruh stále roztáčí.

Na začátku příštího roku představím Valnému shromáždění obsáhlý akční plán boje proti extremismu a terorismu.

Oceňuji přelomovou jadernou dohodu mezi  Íránem a skupinou P5+1. Doufám, že tato solidarita mezi stálými členy Rady bezpečnosti se projeví i v dalších konfliktních oblastech, jako jsou Sýrie, Jemen nebo Ukrajina. Navažme na nedávné dohody v Jižním Súdánu, dokončeme dohodu v Libyi a ušetřeme tyto země dalšího utrpení.

Nastal čas obnovit dialog k uvolnění napětí na Korejském poloostrově. Vyzývám zúčastněné strany ke zdrženlivosti při krocích, které by mohly vést k další nedůvěře, a apeluji na ně, aby podpořily smír. Jsem připraven přispět k mezikorejské spolupráci. Musíme také zvýšit úsilí o lepší život pro obyvatele Korejské lidově demokratické republiky.

Velmi mě trápí narůstající restrikce svobody médií a občanské společnosti ve světě. Musíme pro ně ochránit možnost pracovat bez obav z útoků nebo věznění. Omezování demokracie je hrozbou na mnoha místech, kde se čelní představitelé chtějí ve svém úřadě udržet i po uplynutí funkčního období. Objevují se zdánlivě spontánní protesty a petice, vyjadřující údajně vůli lidu. Apeluji na vůdce, aby dodržovali pravidla stanovená ústavami.

Na začátku září jsem předložil svou vizi posílení mírových operací OSN, založenou na doporučeních nezávislého panelu. Naše mírové a politické mise potřebují zvýšené kapacity a jasné cíle. Musíme znovu věnovat pozornost prevenci, upevnění regionálních partnerství a trvalému zájmu o budování míru, a musíme využít potenciálu žen, jak předjímá rezoluce Rady bezpečnosti 1325.

OSN vznikla ve zlomeném světě a přinesla naději, že společný postup může zabránit další celosvětové katastrofě. Během uplynulých 70 let jsme pomohli osvobodit miliony lidí od kolonialismu a podpořili jsme úspěšný boj proti apartheidu. Porazili jsme smrtelná onemocnění, chránili lidská práva a prohloubili zákonnost. Tohle a ještě víc jsme udělali, ale to stále není dost.

Žijeme v období těžkých zkoušek, ale i velkých příležitostí. Jsme propojenější, informovanější a vybavenější než kdykoliv dříve. Recept na pozitivní změnu leží na stole, ingredience úspěchu máme v rukou.

Pokračujeme v reformě OSN, i když si uvědomujeme, že je potřeba udělat ještě mnohem více, na manažerské i politické úrovni.

Můžeme čerpat sílu z lepšího postavení žen, avšak v oblasti rovnosti ještě musíme zintenzivnit úsilí o dosažení cíle Planeta 50/50.

Inspirují mě mladí lidé, kteří tvoří polovinu světové populace a jejichž hlasům musíme dát více prostoru při rozhodování. A velmi na mě zapůsobilo, jak se dokážeme sjednotit, jde-li o zásadní témata, jako například Agenda 2030.

Když jsme se před rokem sešli ke všeobecné rozpravě, v západní Africe denně umírali lidé na ebolu. Dnes, díky společnému postupu společenství a jejich vlád, výskyt eboly dramaticky poklesl. Ještě není po všem, musíme zůstat ve střehu, ale naše reakce se osvědčila.

Spojíme-li se, není nic, čeho bychom nemohli dosáhnout.

Před třemi dny stáli na balkoně tohoto sálu mladí lidé mnoha národností a žádali mě o jediné: o změnu. Ničím nepřesvědčíme děti ze všech zemí, že svět by měl zůstat takový, jaký je. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom překlenuli propast mezi světem, jaký je, a světem, jaký by mohl být. To je posláním Spojených národů. Spolupracujme při úsilí vybudovat lepší svět pro všechny, v němž může každý žít v důstojnosti a prosperitě.

Děkuji vám, ža budete stát v čele tohoto úsilí.


Vystoupení předsedy vlády České republiky na summitu OSN k mírovým operacím

30.9.2015 



Summit OSN k mírovým operacím proběhl 28. září 2015 ve Valném shromáždění OSN. Českou republiku na summitu reprezentoval předseda vlády Bohuslav Sobotka. Přinášíme text jeho vystoupení:

Vážený pane prezidente, vážený pane generální tajemníku, Excelence, dámy a pánové,

Česká republika si plně uvědomuje význam mírových operací OSN pro zajištění míru a bezpečnosti ve světě. Vysoce proto oceňujeme odvahu a nasazení všech jejich příslušníků a vážíme si každého jednoho života, který byl ztracen při naplňování tohoto vznešeného poslání.

Podporujeme probíhající reformní proces, který má vést k zefektivnění celého systému mírových operací OSN, a ztotožňujeme se se závěry Nezávislého panelu na vysoké úrovni i se zprávou Generálního tajemníka OSN. Jasně nastavené parametry a vyšší efektivita misí nepochybně přispějí k větší ochotě států do mírových operací přispívat.

Česká republika se nyní, po mnoha letech téměř úplné absence v misích OSN, rozhodla pro postupný návrat do těchto operací. Tento krok vlády České republiky reflektuje náš zájem být zodpovědným členem mezinárodního společenství a podílet se na zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability.

V následujících měsících proto vyšleme příslušníky speciálních sil do mise MINUSMA, aby se společně s nizozemskými kolegy podíleli na stabilizaci Mali.

Česká republika dále vysílá důstojníky do velitelské struktury UNDOF na Golanských výšinách.

Dosud jsme každoročně dávali k dispozici 50 vojáků do systému UNSAS.

Dále jsme připraveni poskytnout naše specialisty z řad policie, zdravotnického personálu a další zkušené experty. Prozkoumáme též možnosti poskytnout potřebnou vojenskou či lékařskou techniku.

Rád bych závěrem vyjádřil své přesvědčení, že nadnárodní charakter současných bezpečnostních hrozeb, které si dnes v Evropě palčivě uvědomujeme i díky migrační krizi, nás všechny zavazuje ke globální angažovanosti. I my v České republice jsme proto odhodláni přispět svým dílem do operací OSN.

Děkuji Vám za pozornost.


Projev prezidenta České republiky při 70. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

1.10.2015 



Na 70. zasedání Valném shromáždění OSN reprezentoval Českou republiku její prezident Miloš Zeman. Přinášíme českou verzi jeho projevu:

Pane předsedo, dámy a pánové,

Pokud se řečník v krátké řeči zabývá mnoha tématy, pak žádné pořádné nemá. A pokud se zabývá mnoha prioritami, pak také žádnou nemá. Proto mi dovolte, abych se soustředil pouze na jednu prioritu – na boj s mezinárodním terorismem.

Můžete se ptát, proč mluví prezident malé středoevropské země o terorismu. Jsou pro to dva důvody – za prvé, terorismus je ponížením lidské civilizace a zároveň hrozbou pro lidskou civilizaci. Druhým důvodem je, jak jistě víte, že všechny evropské země čelí obrovské migrační vlně, která vznikla v důsledku teroristických akcí na Středním východě a v Africe.

Je hezké kritizovat terorismus, je hezké, že se proti terorismu organizují demonstrace a manifestace, a je pěkné, že se připraví protestní deklarace proti terorismu. Jsem si jistý, že až si al-Baghdádí tyto deklarace přečte, dá si pozor.

Nicméně ohledně terorismu existují tři iluze. První z nich je iluze, že terorismus zmizí, že je to něco jako historické zakolísání, a bez lidského přičinění, či pouze s použitím lokálních prostředků teroristickým akcím zamezíme nebo je omezíme. Právě naopak, teroristické hnutí bují jako rakovina, rozšiřuje se, roste počet tzv. zhroucených států, narůstá počet sebevražedných útoků, násilností, vražd, případů ničení kulturního dědictví, jako v případě památek v Palmiře a tak dále a tak dále. Tento růst nemůžeme popřít.

Iluze číslo dvě. Teroristické organizace omezujeme pouze na tzv. Islámský stát; ale teroristických organizací existuje daleko víc, například Al Kaidá, Tálibán, al-Nusra, Boko Haram a jiné. Dva význační politikové arabského světa mi sdělili, že zastřešující organizací je Muslimské bratrstvo. Pokud tomu tak je, existuje teroristická síť, kterou nelze redukovat pouze na Islámský stát.

Třetí iluze se zakládá na standardní formě války proti terorismu. Víte, že na přípravě předchozích válek se podíleli téměř všichni generálové. Co já navrhuji pro boj s terorismem, nejsou tanky, pěchota nebo dělostřelectvo. Potřebujeme najít nové formy boje, a jelikož byly unilaterální kroky vždy tvrdě kritizovány, a navíc byly naprosto neúspěšné, jako v případě Iráku, nedoporučuji jakkoliv rozsáhlou okupaci jakéhokoliv území. Co však doporučuji, je koordinovaná akce po záštitou Rady bezpečnosti Spojených národů.

Inu, všech pět stálých členů Rady bezpečnosti má různé zájmy, avšak jednoho společného nepřítele, a nic nestmeluje více než právě společný nepřítel – terorismus. Právě tady v New Yorku si připomínáme 11. září 2001, v Rusku si připomínáme Beslan či Volgograd, a v Číně si připomínáme Sin Ťiang, v Evropě vzpomínáme Madrid, Londýn, Paříž, Kodaň. V Indii si připomínáme Bombaj a tak dále.

Je zde jeden dobrý precedens, kterým je jednohlasně přijatá rezoluce Rady bezpečnosti týkající se somálských pirátů, včetně vojenské akce proti těmto pirátům. Opravdu si myslíte, že jsou piráti nebezpečnější než teroristé? V Chartě Spojených národů stojí mnoho, mnoho článků, které se týkají možnosti vojenské akce. Některé z nich nebyly nikdy použity. Bývají nazývány “spícími strukturami”. My je potřebujeme aktivovat. A potřebujeme malé vojenské jednotky vybavené drony, vrtulníky; jednotky, které se budou opírat o spolupráci tajných služeb, komand, přejete-li si – rangerů; jakési odnože modrých přileb, které by odstranily vůdce teroristických organizací, nervová centra těchto organizací, ale neokupovaly by území.

Pevně proto doufám, že některý ze stálých členů takovou rezoluci navrhne. A pokud ne, tak mohu závěrem jako historický optimista dodat, že každý nápad má tři stadia.

V prvním stadiu je považován za naprostý nesmysl, v druhém stadiu je diskutabilní a v třetím stadiu je zřejmý jako to, že Země obíhá okolo Slunce. Přijedu tedy příští tok, a hluboko ve svém srdci doufám, že se o mém návrhu bude diskutovat. A přijedu v roce 2017 a jsem si jist, že tento návrh bude jasný.

Děkuji za pozornost.


Setkání na nejvyšší úrovni k uprchlické a migrační vlně

5.10.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun svolal na 30. září setkání na nejvyšší úrovni k uprchlické a migrační vlně. Konstatoval, že pokud je migrace věcí svobodné volby, zvyšuje potenciál lidského rozvoje a je prospěšná jak pro hostitelské společnosti, tak pro jejich nové členy. Přesto jsou debaty o migraci a uprchlictví velmi často ovlivněny zkresleným vnímáním a předsudky. Budoucnost podle mínění Pan Ki-muna nepatří těm, kdo chtějí stavět zdi nebo těžit ze strachu.

Za nejlepší řešení situace uprchlíků však i on považuje jejich dobrovolný návrat domů, pokud je jim zaručen důstojný život v bezpečí. Považuje proto za nutné zintenzivnit úsilí předcházet konfliktům a pronásledování a ukončit ty stávající. Je však jasné, že války neskončí přes noc. Prchat z krizových oblastí budou další lidé, další lidé budou v pohybu při hledání lepších příležitostí. Musíme proto být lépe připraveni.

Ve svém vystoupení nastínil generální tajemník osm zásad, na nichž by měl být založen přístup k otázkám migrace.

Za prvé: zachraňovat životy.

Zad druhé: chránit. Uprchlíci mají právo azylu.

Za třetí: nediskriminovat.

Za čtvrté: být připraveni. Je třeba mít k dispozici odpovídající azylová centra a příslušné postupy.

Za páté: sdílet odpovědnost. Státy musí spravedlivě sdílet umisťování uprchlíků.

Za šesté: spolupracovat. Je nutná lepší spolupráce mezi zeměmi původu uprchlíků, tranzitními a cílovými zeměmi.

Za sedmé: řídit migraci. Je nutné vytvořit legální a bezpečné cesty pro migranty a zabránit nelegálnímu pašování lidí.

Za osmé: předjímat budoucí vývoj, a to i situaci lidí prchajících z oblastí pustošených dopady změny klimatu.

Současná krize může být krizí množství, ale může jít i o krizi globální solidarity. Budeme-li mít globální solidaritu, můžeme zabránit tragédiím, uzavřel generální tajemník.

Úplný text prohlášení generálního tajemníka

Zpravodajství OSN k situaci uprchlíků a migrantů


Světová banka: extrémní chudoba se sníží pod 10%

7.10.2015 



Světová banka oznámila, že výskyt extrémní chudoby ve světě letos pravděpodobně klesne pod 10 procent. Prezident skupiny Světové banky Jim Yong Kim konstatoval, že jsme první generací v historii lidstva, která může extrémní chudobu vymýtit.

Světová banka používá aktualizovaný mezinárodní ukazatel chudoby 1.90 dolaru na den. Tento ukazatel vychází ze současných údajů o životních nákladech v různých zemích. Na jeho základě vypracovala Světová banka projekci, podle které by měl počet chudých obyvatel světa z 902 milionů osob (12,8% světové populace v roce 2012) letos klesnout na 702 milionů.

Skoncování s chudobou je hlavním cílem Agendy udržitelného rozvoje 2030, přijaté 25. září 2015 všemi 193 členy Valného shromáždění. Generální tajemník OSN Agendu přivítal jako „agendu pro lidi, pro vymýcení chudoby ve všech jejích formách – agendu pro planetu, náš společný domov.“

Prezident Světové banky optimismus šéfa OSN sdílí. Podle něj „svět stojí před nesmírně příznivou příležitostí odstranit do roku 2030 extrémní chudobu a zlepšit životní vyhlídky rodin s nízkými příjmy“, avšak práce, kterou je třeba ještě udělat, bude podle něj „mimořádně těžká“.

Prognóza Světové banky zaznamenává, že chudoba se koncentruje v subsaharské Africe a jižní Asii.

„Během několika uplynulých desetiletí se přibližně 95 procent světové chudoby soustředilo do tří regionů: východní Asie a Tichomoří, jižní Asie a subsaharská Afrika,“ uvádí Světová banka. Podle jejích představitelů v současné době „ve všech regionech se chudoba snižuje, ale prohlubuje se a zakořeňuje v zemích, ve kterých buď probíhají konflikty, nebo jsou extrémně závislé na vývozu komodit. Vzrůstající koncentrace světové chudoby v subsaharské Africe je velmi znepokojivé.“

Ve své regionální prognóze pro rok 2015 uvádí Světová banka pokles chudoby ve východní Asii a Tichomoří na 4,1 procenta populace (ze 7,2 procent v roce 2012); v Latinské Americe a Karibiku poklesne chudoba na 5,6 procenta ze 6,2 procenta v roce 2012; v jižní Asii se sníží chudoba na 13,5 procenta oproti 18,8 procenta v roce 2012; a v subsaharské Africe dojde ke snížení na 35,2 procenta v porovnání s 42,6 procenty v roce 2012.


Generální tajemník OSN míří na návštěvu sousedního Slovenska

15.10.2015 



Tiskovou zprávu připravil Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)

Generálny tajomník OSN Pan Ki-mun príde v dňoch od 17. do 20. októbra 2015 na Slovensko na bilaterálnu návštevu krajiny.

Generálny tajomník bude rokovať s prezidentom Andrejom Kiskom, premiérom Robertom Ficom a podpredsedom vlády a ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí Miroslavom Lajčákom. Počas svojej prítomnosti v Bratislave vystúpi s prejavom pred študentmi Diplomatickej akadémie – Inštitútu medzinárodných vzťahov Karola Rybárika Univerzity Komenského v Bratislave a prijme čestný doktorát a zlatú medailu od Univerzity Komenského.

Pri príležitosti 70.výročia OSN generálny tajomník taktiež slávnostne otvorí výstavu v Národnej rade Slovenskej republiky. Pred svojím odletom do New Yorku ešte navštívi ubytovacie zariadenie pre utečencov v Gabčíkove.


70 let OSN: Svět se rozsvítí do modra

17.10.2015 



Známé památky, budovy, muzea, mosty, divadla a další místa na Zemi budou v sobotu 24. října nasvíceny do modra, oficiální barvy OSN. V tento den si každoročně připomínáme den OSN, letos již po sedmdesáté. Připojte se k nám a rozsviťte vaši památku, budovu či město.

Světový festival modrého světla „Rozsviťte svět do modré OSN“ začne na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se do modré barvy ponoří slavná budova opery v Sydney. „Je skvělé, kolik států světa se připojí, aby připomněly 70. výročí vzniku OSN a potažmo tak deklarovaly podporu míru, rozvoje a lidských práv,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Zapojí se statutární město Brno

V České republice se již k akci přihlásilo město Brno. U příležitosti venkovní výstavy „Silná OSN, lepší svět“, kterou město Brno pořádá společně s Informačním centrem OSN v Praze, bude modře nasvíceno Janáčkovo divadlo.

Fotografie a videa pořízené během “modré noci” budou součástí mediální kampaně na sociálních sítích, kde je uvidí miliony lidí. K akci se mohou připojit i jednotlivci prostě tím, že 24. října zvolí modrou, ať již na svém oblečení, nebo jiným způsobem, a budou sdílet své fotografie s hashtagy #UNBlue#UN70 a #OSN70.

Tato celosvětová událost bude komunikována prostřednictvím sociálních sítí s použitím výše uvedených hashtagů. Fotografie uvidí miliony lidí na Instagramu, Facebooku, Twitteru, Weibu, Flickeru a dalších kanálech. Fotografie budou k dispozici ke stažení pro média na Flickeru a UNIFEED.

Více informací: kontaktujte iCentrum OSN nebo se podívejte na zvláštní web OSN k 70. výročí založení organizace.


Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzývá Českou republiku, aby přestala zadržovat migranty a uprchlíky

22.10.2015 



Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn dnes v Ženevě ostře kritizoval zadržování migrantů a uprchlíků, kteří se od srpna dostali do České republiky, a upozornil zejména na porušování práv dětí, které mezi migranty jsou.

V průběhu minulého měsíce několik evropských států ležících na trase, kudy proudí uprchlíci, zavedlo restriktivní opatření proti migrantům a uprchlíkům. Ti se snaží dostat do států na sever od nich. Co je však specifické pro Českou republiku je to, že jsou zde migranti a uprchlíci umísťováni na dobu 40 dní – někdy údajně dokonce na dobu až 90 dní – do detenčních zařízení za podmínek, které jsou popisovány ja ponižující.

„Podle důvěryhodných zpráv z různých zdrojů nejsou případy porušování lidských práv migrantů ani ojedinělé, ani náhodné, ale systematické. Ukazuje se, že jsou nedílnou součástí politiky Vlády České republiky, která má odradit migranty a uprchlíky od vstupu do země, nebo pobytu v ní,“ říká vysoký komisař OSN Zajd.

„Mnozí z těchto lidí jsou uprchlíci, kteří zažili hrozné události ve svých zemích i během cesty, než se dostali do České republiky,“ říká vysoký komisař OSN pro lidská práva. „Mezinárodní právo je v tomto ohledu poměrně jasné a říká, že detence migrantů, kteří překročí hranice, musí být až najzazším řešením. Co se týká dětí, Výbor OSN pro práva dětí  zdůrazňuje, že detence dětí pouze na základě toho, že jsou migranty, nebo že migraty jsou jejich rodiče, je porušením práv, není v jejich nejlepším zájmu a není ospravedlnitelná.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyjádřil obavu, že úřady v České republice v tomto přístupu pokračují i přesto, že ti ze zadržených, kteří se proti tomuto postupu odvolali u soudu, byli propuštěni. Vysoký komisař dále řekl, že většina ze zadržených migrantů a uprchlíků nejsou v situaci, kdy by se dokázali okamžitě proti svému zadržování odvolat u soudu – což je jejich právem – protože nedostávají informace o tom, že právní podpora je zdarma, a protože podle dostupných informací mají nevládní organizace, které pracují s uprchlíky, velmi omezený přístup do detenčních zařízení jako je Bělá-Jezová (asi 80 km na sever od hlavního města Prahy).

Vysoký komisař OSN Zajd je také znepokojen podmínkami v detenčních zařízeních, především v Bělé-Jezové, které i ministr spravedlnosti Vlády České republiky Robert Pelikán označil za „horší než ve věznici.“ Ministr spravedlnosti také kritizoval samotnou politiku zadržování s tím, že se migranti „dopustili pouze administrativního přestupku, za který nemohou být zavřeni až na dobu 90 dní.“

Vysoký komisař vítá zprávu české veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové ze dne 13. října. Ombudsmanka v ní uvádí, že je s rodiči nakládáno ponižujícím způsobem před jejich dětmi a že děti jsou vyděšené z všudypřítomné ozbrojené ochrany. V čase návštěvy ombudsmanky bylo v zařízení Bělá-Jezová 100 dětí.

Ombudsmanka situaci popisuje jako porušování Úmluvy o právech dítěte a mluví o zmatení dětí i dospělých, kteří se domnívají, že jsou uvězněni a nevědí proč. Ombudsmanka také kritizovala to, že migrantům a uprchlíkům jesystematicky upírána možnost používat vlastní mobilní telefony a nemůžou se tak spojit se svými rodinami.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva uvítal, že po zveřejnění zprávy ombudsmanky došlo mezí ní a ministrem vnitra k dohodě na pravidelných konzultacích o situaci migrantů a uprchlíků.

Vysoký komisař Zajd poukazuje také na důvěryhodné zprávy o tom, že migranti jsou běžně podrobováni tělesným prohlídkám s cílem zajistit jejich peníze, aby jim byl účtován poplatek ve výši 250 Kč (asi 10 USD) za den za jejich nedobrovolný pobyt v detenčních zařízeních. Tento poplatek je úřady vymáhán na všech migrantech, aniž by to mělo jasný právní základ. V důsledku toho zůstávají mnozí po propuštění úplně bez prostředků.

„To, že jsou tito lidé nuceni platit za vlastní zadržení, je obzvláště odsouzeníhodné,“ říká vysoký komisař Zajd. Vyjádřil také obavu, že politika zadržování je doprovázena stále xenofobnější veřejnou diskusí. Do ní patří také islamofobní vyjádření prezidenta Miloše Zemana a petice bývalého prezidenta Václava Klause proti imigrantům.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva si je vědom, že se podmínky v zařízení Bělá-Jezová od minulého týdne zlepšily, včetně problému přeplněnosti. Základní přístup se ale nezměnil. Vyzval vládu, aby přijala okamžitá opatření k zajištění respektu k lidským právům migrantů a uprchlíků.

„Tato opatření by měla zahrnovat i zřizování alternativ k detenčním zařízením, které budou založeny na lidských právech, budou v souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky České republiky a doporučeními české veřejné ochránkyně lidských práv,“ říká vysoký komisař OSN Zajd. „České úřady by měly zohlednit i obavy, které vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva, organizace občanské společnosti a dokonce několik členů Vlády České republiky.“

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn: Žádat o azyl nebo překročit hranice není zločin

Anglická verze prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna


Poselství generálního tajemníka OSN ke Dni Spojených národů 2015

23.10.2015 



Státní vlajka je pro každou zemi znakem hrdosti a patriotismu. Avšak pouze jedna vlajka patří nám všem.

Modrá vlajka Spojených národů pro mě představovala symbol naděje, když jsem vyrůstal v období korejské války.

I sedm desetiletí po svém vzniku je Organizace spojených národů pro celé lidstvo světlem naděje. Každý den OSN dává jídlo hladovým a přístřeší těm, kdo byli vyhnáni ze svých domovů. OSN očkuje děti, které by jinak zemřely na nemoci, jimž lze předcházet. OSN chrání lidská práva všech, bez ohledu na rasu, náboženské vyznání, národnost, pohlaví či sexuální orientaci.

Naše mírové sbory působí v předních liniích v konfliktních oblastech, naši mediátoři přivádějí znepřátelené strany k jednacímu stolu a naši humanitární pracovníci vzdorují zrádným podmínkám v nebezpečném prostředí, aby doručili životy zachraňující pomoc.
Organizace spojených národů pracuje pro celou velkou, sedmimilardovou rodinu lidstva a pečuje o Zemi, náš jediný domov.

Jsou to právě talentovaní zaměstnanci OSN, kdo uvádí v život Chartu OSN. 70. výročí založení organizace je okamžikem, kdy bychom měli ocenit jejich oddanost a vzdát poctu těm, kteří při výkonu služby přinesli oběť nejvyšší.

Svět čelí mnoha krizím a hranice možností společné mezinárodní akce jsou bolestivě zřejmé. Přesto však se žádná země nebo organizace nemůže postavit současným výzvám osamoceně.

Naším vodítkem musí i nadále být nadčasové hodnoty Charty OSN. Naší společnou povinností je „spojit své síly“ a sloužit „nám, lidu“.

Výročí založení organizace si připomeneme nasvícením významných světových památek modrým světlem. Spolu se světlem, jímž ozáříme toto přelomové výročí, ujistěme o své oddanosti docílit lepší a zářivější budoucnosti pro všechny.

Pan Ki-mun, 24. října 2015


OSN dnes slaví 70. Svět se na její počest rozzáří do modré. V Česku se zapojí Brno.

24.10.2015 



„I sedm desetiletí po svém vzniku je Organizace spojených národů pro celé lidstvo světlem naděje. Každý den OSN dává jídlo hladovým a přístřeší těm, kdo byli vyhnáni ze svých domovů. OSN očkuje děti, které by jinak zemřely na nemoci, jimž lze předcházet. OSN chrání lidská práva všech, bez ohledu na rasu, náboženské vyznání, národnost, pohlaví či sexuální orientaci,“ říká k dnešnímu 70. výročí Organizace spojených národů její šéf Pan Ki-mun.

Známé památky, budovy, muzea, mosty, divadla a další místa na Zemi budou dnes na počest OSN na všech kontinentech nasvíceny do modra, oficiální barvy OSN. Světový festival modrého světla „Rozsviťte svět do modré OSN“ začal na Novém Zélandu a v Austrálii, kde se do modré barvy ponořila slavná budova opery v Sydney. Mezi gratulanty nechyběla slavná herečka Cate Blanchettová ani australský premiér Malcolm Turnbull.

„Je skvělé, kolik států světa se připojí, aby připomněly 70. výročí vzniku OSN a potažmo tak deklarovaly podporu míru, rozvoje a lidských práv,“ říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun. V České republice se do akce zapojilo Brno. Do modré se dnes odpoledne rozsvítí nejen průčelí Janáčkova divadla, ale také přilehlé náměstí s fontánou, kde v pátek byla slavnostně zahájena výstava k 70. výročí OSN, kterou společně pořádá Informační centrum OSN v Praze a město Brno.


Brno hostí výstavu k 70. výročí OSN

25.10.2015 



Od 21. října do 4. listopadu 2015 je na náměstí před Janáčkovým divadlem v Brně k vidění výstava SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci se statutárním městem Brnem a dalšími partnery. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům Brna. Úspěšná výstava byla již v září instalována na pražském Jungmannově náměstí.

Jakou cestu od svého vzniku světová organizace urazila? Jak se za tu dobu změnil rozsah její práce? Jak je OSN zastoupena v České republice a jakou roli sehrává ČR v OSN? Jak na Česko a evropský prostor doléhají globální výzvy? To je jen část otázek, na které chce výstava nabídnout odpovědi. „Žijeme na společné planetě, která je mnohem menší a vyčerpatelnější, než jsme si doposud mohli myslet. V propojeném světě s rostoucí populací se objevuje čím dál víc problémů, které působí bez ohledu na hranice států nebo kontinentů. Proto potřebujeme víc koordinace, víc spolupráce, proto potřebujeme OSN. Výstavou chceme veřejnost upozornit na její význam pro současný svět,“ říká Michal Broža, ředitel kanceláře OSN v Praze.

Výstava byla oficiálně zahájena v pátek 23. října 2015 za účasti náměstka primátora města Brna Martina Andera a vedoucího iCentra OSN v Praze Michala Broži. „Dnes více než jindy hrají organizace typu OSN zásadní úlohu při řešení humanitárních krizí po celém světě. Je potřeba, aby si i obyvatelé Brna, kde žádná katastrofa bezprostředně nehrozí, uvědomili, že základní lidské potřeby nejsou samozřejmé. Konkrétními příklady to dokumentuje právě i výstava „Silná OSN, lepší svět“. Ve vyhrocených chvílích jsou totiž nezbytní nejen solidární jednotlivci, ale i pevná mezinárodní spojenectví. Proto jsem rád, že se Brno s poselstvím výstavy ztotožnilo a svou podporu vyjádří v Den OSN i symbolickým modrým zbarvením Janáčkova divadla a prostranství s fontánou před divadlem,“ řekl při zahájení náměstek brněnského primátora Martin Ander.

V sobotu 24. října, v Den OSN, se v odpoledních hodinách rozsvítilo brněnské Janáčkovo divadlo, výstava OSN a přilehlá fontána do modré barvy u příležitosti 70. výročí vzniku Organizace spojených národů. Modré nasvícení významných budov a památek je součástí globální kampaně, zapojily se například opera v Sydney, věž v italské Pise, pyramidy v Egyptě, Bratislavský hrad, Empire State Building v New Yorku a mnoho dalších. Fotografie z „modré noci“ z 24. na 25. října.


Výzva pro neziskové organizace k podávání žádostí o granty

18.11.2015 



Demokratický fond OSN (UNDEF) vyzývá neziskové organizace k předložení návrhů zaměřených na podporu a zlepšení demokracie. Návrhy projektů je možné předložit on-line od 15. listopadu 2015 do 31. prosince 2015. Pokyny pro zpracování návrhů projektů, nejčastěji kladené dotazy a zkušenosti z předchozích kol najdete zde.

UNDEF podporuje projekty, které posilují hlasy občanské společnosti, podporují lidská práva a povzbuzují veřejnost k účasti na demokratickém procesu. Značnou část prostředků UNDEF dostávají lokální neziskové organizace, a to na podporu transformační a konsolidační fáze demokratizačního procesu. UNDEF hraje výraznou roli, jež doplňuje další práci OSN na úrovni vlád a posiluje demokratické vládnutí v celém světě.

Letos jde již o 10. kolo grantové výzvy UNDEF. Granty dosahují výše až 300 tisíc amerických dolarů na jeden projekt. UNDEF už podpořil přes 600 projektů ve více než 100 zemích v celkové hodnotě přes 160 milionů USD. Návrhy procházejí přísným hodonocením a výběrem a pouze dvě procenta návrhů získají grant. Délka projektů jsou dva roky a jejich zaměření můsí spadat do jedné z následujících kategorií:

  • komunitní rozvoj
  • vláda práva a lidská práva
  • zrovnoprávnění žen
  • angažování mladistvých
  • posílení kapacit občanské společnosti pro spolupráci s vládami
  • média a svoboda informací
  • nástroje pro vzdělávání


Ekologická konference v Hradci Králové připomene 70. výročí OSN

19.11.2015 



Již 16. setkání škol a institucí Královéhradeckého kraje zabývající se ekologickou výchovou proběhne dne 20. listopadu v prostorách Univerzity Hradec Králové. Letos pod záštitou Informačního centra OSN v Praze a u příležitosti 70. výročí OSN. Účastníky čekají zajímavé praktické dílny a přednášky, součástí programu bude i tradiční vyhlášení cen za EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta).

Hlavní téma letošní konference je Naše společná budoucnost. Přednášející i účastníci konference budou diskutovat nad čerstvě schválenými Cíli udržitelného rozvoje (SDGs), které byly definovány na summitu OSN 25. září 2015 v New Yorku.

Prvním řečníkem bude vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, který promluví o globálních problémech dneška. Na toto téma naváže Petr Nováček z Katedry environmentálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci s příspěvkem Megatrendy, které ovlivní životy našich dětí. Dopolední blok přednášek završí Tomáš Tožička z EDUCON Praha s tématem Výzvy roku 2015.

Odpolední blok sestává z praktických dílen pro pedagogy, které nesou názvy jako Může jedinec ovlivnit změny klimatu?, Velké otázky o světě – filosofie pro děti nebo Bohatí chudí a chudí bohatí. Účastníci si zde vyzkouší práci s globálními tématy, dozví se o nových metodikách, odborné literatuře atd.

Součástí konference bude výstava Supermarket svět, která vznikla pod záštitou Petra Nikla z nevládní organizace NaZemi.

Krajskou konferenci Kapradí pořádá Středisko ekologické výchovy SEVER, ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UHK, za podpory Královéhradeckého kraje a České rozvojové agentury.


Semináře pro novináře: Šance na globální dohodu o změně klimatu – Paříž 2015

19.11.2015 



V Paříži se od 30. listopadu do 11. prosince sejdou na konferenci COP21 delegace více než 190 zemí světa, aby dospěly k dohodě o tom, jak budou státy světa v příštích desítkách let společně postupovat při řešení jednoho z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti – změny klimatu.

Jednání jsou komplexní a je třeba řešit řadu ožehavých problémů – podíl jednotlivých zemí na snižování emisí, financování, závaznost a vymahatelnost dohody. K lepší orientaci v těchto stěžejních tématech připravilo Informační centrum OSN ve spolupráci s Klimatickou koalicí dva semináře, během kterých vás řečníci seznámí s posledními věděckými poznatky o změně klimatu, představí klíčová témata konference a zodpoví případné dotazy.

Na semináři vystoupí např. pan Vladimír Špidla, vedoucí Odboru poradkyň a poradců premiéra reprezentující Radu vlády pro udržitelný rozvoj, Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Praze, Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, klimatičtí experti Josef Pecho Jan Hollan z Akademie věd ČR a další.

Seminář pořádá Informační centrum OSN ve spolupráci s Klimatickou koalicí v úterý 24. listopadu od 10:00 a od 14:00 hod. v pražské kanceláři OSN


Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci OSN v Paříži?

24.11.2015 



V Paříži začíná v pondělí 30. listopadu jedna z klíčových událostí letošního roku: konference OSN o ochraně klimatu, známá jako COP 21 (21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC)). Proč se k této události upíná pozornost světa? Kolik lidí se zúčastní? Jaké výsledky se od konference očekávají? Na tyto a mnoho dalších otázek vám přinášíme odpovědi.

Proč má konference název COP21?

Pařížská konference o klimatu je oficiálně známa pod názvem 21. konference smluvních stran (21st Conference of the Parties – COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát UNFCCC je institucí OSN, sídlí v Bonnu. Konference v Paříži bude zároveň 11. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu.

Kdy a kde se bude COP21 konat?

Pařížská konference o klimatu bude probíhat od 30. listopadu do 11. prosince 2015 nedaleko pařížského letiště Le Bourget.

Kdo se zúčastní?

Celkem asi 45 tisíc účastníků, a sice delegáti účastnických států, pozorovatelé, zástupci občanské společnosti a novináři. Na samotnou konferenci bude mít oficiální akreditaci 20 tisíc lidí.

Vyřeší pařížská konference problém změny klimatu?

Pro změnu klimatu neexistuje žádné okamžité zázračné řešení. Jedná se o jeden z nejsložitějších problémů, jakým kdy svět čelil. Nyní se ale téma klimatu dostalo na první místo globální agendy. V rámci příprav na pařížskou konferenci předložilo více 170 států své národní klimatické cíle. V součtu se týkají více než 90 % celosvětového množství emisí skleníkových plynů.

Dohoda z Paříže nebude konečným krokem. Může se ale stát rozhodujícím obratem v tom, že se všechny státy podle dohodnutého transparetního právního rámce vydají cestou snižování emisí tak, aby udržely růst globální teploty do 2 stupňů Celsia. To je již dříve mezinárodně dojednaný cíl.

Co se stane, když se státy v Paříži nedohodnou?

Bez globální dohody bude mnohem obtížnější nebo zcela nemožné zajistit mezinárodní spolupráci na řešení klimatické otázky.

Co bude výsledkem konference?

Pařížská konference musí vést k uzavření dohody, která poskytne právní rámec pro další kroky. Výsledný dokument by měl zahrnovat také národní klimatické plány (tzv. Intended Nationally Determined Contributions – INDC, více viz níže), které státy předložily dobrovolně a které se stanou základem pro snižování emisí a posilování odolnosti.

Konference musí dojít také k věrohodné dohodě o financování. Mnoho rozvojových zemí bude potřebovat mezinárodní spolupráci zahrnující financování a technologie. Jen tak mohou směřovat k nízkouhlíkové ekonomice. Součástí dohody o financování bude i vyjasnění, jak rozvinuté státy dostojí dřívějšímu závazku, a to do roku 2020 zajistit každoročně 100 miliard dolarů na podporu rozvojových zemí. Vyřešit je nutné i otázkou financování po roce 2020.

Co znamená zkratka INDC?

Jde o zkratku anglického termínu Intended Nationally Determined Contribution, tedy aktivní kroky národních států ve prospěch snižování dopadů změny klimatu. Státy je mají předložit ještě před pařížskou konferencí. INDC ukazují, jak a v jakém rozsahu budou státy snižovat emise skleníkových plynů.

Kolik států předložilo INDC?

K 31. říjnu 2015 byly předloženy INDC z celkem 155 států. Tyto země vypouštějí téměř 90 % emisí ve světě. Některé rozvojové státy předložily dvě verze INDC: v jedné uvádějí, jak budou jednat vlastními silami a ve druhé, jak by byly schopny postupovat, pokud by čerpaly finanční podporu. Seznam států, které INDC předložily.

Budou INDC stačit?

Samotné INDC nestačí. Jsou základem, nikoliv cílem. I v případě, že všechny státy budou postupovat podle předložených INDC, vzroste do konce století průměrná globální teplota o 2,7 – 3,5 stupňů Celsia.

Co bude obsahem dohody?

Dohoda určí pravidla hry. Stanoví systém hodnocení výsledků INDC a také četnost, s jakou budou státy hodnocení provádět. Na základě toho budou posilovat své závazky, kterých chtějí dosáhnout a zároveň přehodnocovat svůj příspěvek k udržení limitu 2 stupňů Celsia.

Bude dohoda právně závazná?

Dohoda je právním nástrojem, podle nějž se bude řídit následný mezinárodní proces. Vyjednávání se odvíjejí na základě jasné právní povahy závazků k financování a zmírňování změny klimatu podle dohody. INDC jsou naopak založeny na dobrovolnosti.

Co je akční plán Lima – Paříž?

Konkrétní opatření na snižování emisí a dopadů změny klimatu nabírají na obrátkách. Akční plán Lima – Paříž, společná iniciativa peruánského a francouzského předsednictví COP, Úřadu generálního tajemníka OSN a Sekretariátu UNFCCC, má za cíl podnítit zásadní kroky ze strany firem a dalších nestátních hráčů. Podpoří existující iniciativy, jako například ty, které byly zahájeny v New Yorku na klimatickém summitu generálního tajemníka OSN v září 2014, a zapojí do procesu nové partnery, kterým poskytne platformu pro zviditelnění jejich příspěvků, závazků a výsledků před COP21.

Dne 5. prosince proběhne v rámci konference v Paříži tzv. Action Day, kde budou představeny ty nejvýznamnější iniciativy. Ve dnech 2. – 8. prosince bude tento den doplněn sérií tematických akčních dnů. Více informací

Jak bude vypadat dohoda o financování?

V Kodani se rozvinuté státy zavázaly, že do roku 2020 poskytnou rozvojovým státům na řešení následků změny klimatu 100 miliard USD ročně. Část peněz už poskytnuta byla. Veřejné finance by měly iniciovat mnohem větší soukromé investice, kterých bude zapotřebí k transformaci globální ekonomiky na nízkouhlíkovou a odolnou vůči projevům klimatických změn.

Proč se stále mluví o limitu 2 stupňů Celsia?

Cíl udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století do 2 stupňů Celsia byl poprvé dohodnut v Kodani a posléze ho v Cancúnu v roce 2010 potvrdily všechny státy. Tento cíl jinými slovy říká, že změna klimatu se již projevuje, ale když začneme jednat hned, dokážeme zabránit nejhorším dopadům.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předložil různé scénáře vývoje vycházející z různého rozsahu akce. Nebudeme-li podnikat nic a vývoj bude pokračovat započatým směrem, směřuje svět k nárůstu průměrné globální teploty o 4 stupně Celsia do konce tohoto století.

Objem skleníkových plynů, které dosud lidstvo vypustilo do ovzduší, vedl k nárůstu průměrné globální teploty o 0,85 stupňů Celsia. I tento relativně malý nárůst má závažné projevy: téměř polovina trvale zaledněné plochy v Arktidě roztála, na americkém západě uhynuly obrovské plochy lesů vlivem škůdců, kteří se rozšířily kvůli vyšším teplotám, , na západě Antarktidy se rozpadají masívní ledovce. I kdybychom nárůst emisí oxidu uhličitého zastavili už dnes, svět by se dál oteploval.

Máme ještě čas?

Ano. Podle zprávy IPCC máme ještě stále šanci udržet nárůst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia.

Role občanské společnosti a byznysu

Angažovanost občanské společnost je pro stanovení a prosazení klimatické agendy zásadní. Hlas lidí z nevládního sektoru může mít během konference COP na lídry světové politiky vliv a přispět k dosažení dohody.

Firmy z celého světa dlouhodobě přesvědčují politické představitele států o důležitosti dosažení smysluplné dohody o klimatu na konferenci v Paříži. Zástupci byznysu se zúčastní i konference COP. Očekává se, že konferenci využijí k představení nových iniciativ zaměřených na snižování emisí i na podporu posilování odolnosti vůči klimatickým změnám.

Pan Ki-mun ke klimatické konferenci v Paříži: Čas na zdravý rozum


Pan Ki-mun ke klimatické konferenci v Paříži: Čas na zdravý rozum

25.11.2015 



Těch téměř devět let, kdy jsem generálním tajemníkem OSN, cestuji po celém světě a navštěvuji místa, kde se výrazně projevuje změna klimatu. Opakovaně jsem o nutnosti bezodkladné globální reakce mluvil se státníky, podnikateli i občany. Proč mi na tomto tématu tolik záleží?

Jako dědeček samozřejmě chci, aby má vnoučata mohla žít na krásné, úrodné a zdravé planetě. A jako mnoho jiných lidí mě nemůže nechat lhostejným, že je více povodní, sucha či požárů, a že ohroženy jsou ostrovní národy i bezpočet živočišných druhů.

Jak nám připomněl Jeho Svatost papež František a další významní duchovní, máme morální odpovědnost jednat solidárně s chudými a těmi nejohroženějšími. Ke změně klimatu přispěli nejméně, ale její projevy na ně dopadnou nejdříve a nejsilněji.

Jako nejvyšší představitel Spojených národů kladu důraz na změnu klimatu proto, že jde o problém, kterému nemůže čelit žádný stát sám. Změna klimatu nemá a nepotřebuje cestovní pas: emise vypouštěné do ovzduší kdekoliv zhoršují problém všude. Změna klimatu ohrožuje životy i živobytí. Ohrožuje ekonomickou stabilitu i bezpečnost. Na tento vskutku globální problém můžeme společně reagovat jen prostřednictvím OSN.

Vyjednávací proces je pomalý a těžkopádný. Výsledky ale máme. Na výzvu OSN předložilo své národní klimatické plány a cíle přes 166 zemí. V součtu vypouštějí více než 90 procent emisí. Když budou národní plány realizovány, dojde do konce století k poklesu emisí a k předpokládanému nárůstu průměrné globální teploty asi o 3 stupně Celsia.

To je významný pokrok. Ale nestačí to. Nyní je tedy nejdůležitější posunout se ještě dál a rychleji a snížit globální množství emisí tak, abychom dokázali udržet nárůst globální teploty pod 2 stupni Celsia. Ruku v ruce s tím musíme státy podpořit v adaptaci na již nevyhnutelné důsledky.

Čím dřív začneme jednat, tím lépe pro nás. Přinese to více stability a bezpečnosti, výraznější a udržitelnější ekonomický růst, více odolnosti vůči otřesům, čistší ovzduší i vodu, více zdraví.

To se ale nenastane přes noc. Pařížská konference o změně klimatu není konečnou stanicí. Musí stanovit základ, nikoli nejvyšší metu naší společné ambice. Musí se stát bodem obratu k nízkoemisní a klimaticky odolné budoucnosti.

V celém světě se věci dávají do pohybu. Města, firmy, investoři, duchovní i občané již dělají konkrétní věci ve prospěch snížení emisí a posilování odolnosti. Na vládách států teď leží odpovědnost uzavřít v Paříži smysluplnou a závaznou dohodu, která stanoví jasná pravidla pro další globální úsilí. Vyjednavači proto musí mít jasné vedení shora.

Věřím, že se to již děje. Nejvyšší představitelé států G20, kteří se tento měsíc sešli v turecké Antalyi, vyslali jasný signál, že jsou připraveni ve věci změny klimatu jednat. Účast na pařížské konferenci potvrdilo více než 120 nejvyšších představitelů států a vlád, a to navzdory zvýšeným bezpečnostním rizikům po nedávných teroristických útocích.

Trvalost, flexibilita, solidarita a věrohodnost jsou čtyři aspekty, které podle mého názoru mohou vést v Paříži k úspěchu.

Za prvé – trvalost: konference musí přijít s dlouhodobou vizí, která bude v souladu se směřováním k limitu 2 stupňů Celsia, a dát trhům jasný signál, že nízkouhlíková transformace globální ekonomiky je nevyhnutelná, prospěšná, a už probíhá.

Za druhé – dohoda musí být flexibilní, aby nebylo nutné ujednání stále obnovovat. Musí zohlednit změny globální ekonomiky a najít rovnováhu mezi vůdčím postavením rozvinutých a narůstající odpovědností rozvojových států.

Za třetí  – dohoda musí zohledňovat princip solidarity, například v oblasti financování a transferu technologií do rozvojových států. Rozvinuté státy musí dodržet závazek na poskytování 100 miliard dolarů ročně do roku 2020 na adaptace a zmírňování změny klimatu.

Za čtvrté – dohoda musí být založena na věrohodné schopnosti reagovat na rychle se stupňující dopady změny klimatu. Musí v ní být zahrnuty pravidelné pětileté cykly, ve kterých budou vlády vyhodnocovat a posilovat své národní klimatické plány v souladu s poznáním vědy. Konference musí do dohody začlenit také transparentní a účinné mechanismy pro měření, monitorování a reportování.

OSN je připravena státy v naplňování takové dohody podporovat.

Smysluplná pařížská dohoda o klimatu je důležitá pro současnost i budoucnost. Pomůže odstranit chudobu. Vyčistit vzduch a chránit oceány. Pomůže zlepšit zdraví lidí, vytvářet nová pracovní místa a podpoří zelené inovace. Urychlí dosahování všech cílů udržitelného rozvoje. Proto se změnou klimatu tolik zabývám.

Můj vzkaz státníkům světa je zřejmý: úspěch v Paříži závisí na vás. Je čas na zdravý rozum, kompromis a konsens. Je čas dohlédnout za hranice národních států a upřednostnit společný zájem. Lidé z celého světa – i budoucí generace – spoléhají na vás a na vaši vizi i odvahu využít této historické příležitosti.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel v tištěných médiích v mnoha zemích světa. V České republice ho v mírně zkrácené verzi otiskly Lidové noviny (25. listopadu).

Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci OSN v Paříži?


Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dny solidarity s palestinským lidem 2015

27.11.2015 



Letošní Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem přichází v období, kdy se nám nedostává pocitu bezpečí a naděje. Vlna násilí, plná ohavných útoků – pobodání, střelba, nájezdy automobilů – způsobila obrovské utrpení izraelským i palestinským rodinám. Odsuzuji tyto útoky i všechny další násilné činy. Stále dochází k nelegálnímu usidlování a s ním souvisejícímu násilí, i k odvetným ničením obydlí a budov patřících Palestincům.

Napětí týkající se svatých míst v jeruzalémském Starém Městě dodalo konfliktu znepokojivý a nebezpečný rozměr. V říjnu, během své návštěvy této oblasti, jsem zdůrazňoval nutnost zachovat status quo Chrámové hory v souladu s dohodami mezi Izraelem a Jordánskem a s ohledem na zvláštní úlohu, kterou plní Jeho Veličenstvo jordánský král. Vítám opakovaná ujišťování premiéra Benjamina Netanjahua, že Izrael nemá nejmenší zájem status quo měnit. Tento závazek je třeba podpořit uklidněním situace a obnovením důvěry.

Je nesmírně důležité, aby vedoucí představitelé na obou stranách jednali při řešení konfliktu konstruktivně. Obě strany musí odmítnout pobuřování a provokativní veřejná prohlášení.

Ačkoliv si uvědomuji, jakým bezpečnostním problémům Izrael čelí, přesto připomínám izraelským úřadům, že použití síly, není-li přiměřené, je živnou půdou hněvu a frustrace. Apeluji na izraelské bezpečnostní složky, aby byly maximálně zdrženlivé, především při využívání letální síly.

Palestinci se cítí hluboce frustrováni okupací, která trvá již téměř 50 let. Izraelci cíti hluboké obavy o svou bezpečnost. Absence politického horizontu dosažení oboustraně přijatelného řešení přináší riziko, že se situace vymkne kontrole.

Mezinárodní společenství může a musí hrát významnější roli při hledání východiska ze slepé uličky. Blízkovýchodní kvartet pokračuje v úsilí o zachování životaschopnosti palestinského státu a nastolení podmínek k obnovení smysluplných vyjednávání.

29. listopadu 2012 se stát Palestina připojil k Organizaci spojených národů v roli pozorovatelského státu. Dnes Palestinu oficiálně uznává 136 zemí a její vlajka před sídlem OSN vlaje mezi vlajkami ostatních členských států. Tyto změny ale nepocítí děti v pásmu Gazy, obyvatelé Nábulu, Hebronu nebo východního Jeruzaléma. Namísto toho vnímají absenci naděje, že jejich životy se změní k lepšímu a že se stanou občany státu, schopného zajistit jim svobodu a blahobyt díky mírovému soužití se sousedy.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity ujistěme o svém závazku přinést národům Izraele i Palestiny mír, který si zaslouží.

Pan Ki-mun


Aktuálně z klimatické konference COP21

1.12.2015 



Přinášíme vám krátký přehled zajímavých zdrojů k probíhající klimatické konference OSN v Paříži:

Průběh celé konference, přenosy z pléna i tiskového střediska můžete sledovat prostřednictvím internetu živě.

Jednotlivé události z konference můžete sledovat i ze záznamu. Jednoduchý filtr vám umožní vyhledávat podle klíčových slov a data. V archivu najdete úvodní vystoupení šéfa OSN Pan Ki-muna i jeho včerejší tiskovou konferenci. Záznam vystoupení všech šéfů států a vlád i akce organizované nevládními organizacemi naleznete zde.

Z dnešního programu #COP21: bude představena iniciativa generálního tajemníka OSN ke klimatické odolnosti, iniciativa ke klimatickému výzkumu (#UNSG Pan Ki-mun společně s prezidentem Obamou a Billem Gatesem) a tzv. solární iniciativa (skupina zemí vedených Indií). Více na této webové stránce.

Vaše komentáře a statusy můžete tagovat na sociálních sítích: #COP21, #Action2015, #zmenaklimatu.


Aktuální publikace: World Economic and Social Prospects Report

8.12.2015 



Světový ekonomický a sociální výhled (World Economic and Social Prospects Report) je významná každoroční zpráva OSN o ekonomické situaci ve světě. Vydání pro rok 2016 přináší přehled posledních trendů ve vývoji nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů a analyzuje alternativní politiky pro různé ekonomiky. Popisuje hlavní rizika ohrožující stabilitu růstu světové ekonomiky. První část zprávy, Globální ekonomický výhled (Global Economic Outlook), bude zveřejněna v sídle OSN v New Yorku 10. prosince 2015. Část druhá – regionální výhled (Regional Outlook) – bude zveřejněn od 18. do 22. ledna 2016. Zpráva za rok 2015 ke stažení zde.


Den lidských práv 2015: Lidská práva jsou pro všechny bez rozdílu

9.12.2015 



Generální tajemník OSN burcuje za svobodu projevu a zároveň proti zneužívání náboženství a strachu, iCentrum OSN vydává novou grafickou podobu Všeobecné deklarace lidských práv

„Svoboda projevu je upírána milionům lidí a je atakována ze všech stran. Musíme obhajovat, chránit a rozšiřovat demokratické principy a prostor pro občanskou společnost. Pro zajištění trvalé stability je to zásadní. Svoboda vyznání: Na celém světě využívají teroristé náboženství jako rukojmí a zrazují jeho principy vražděním. Časté jsou i útoky na náboženské menšiny a zneužívání strachu s cílem získat politické body. Naší odpovědí musí být prosazování respektu k různosti založeného na rovnosti všech lidí a náboženské svobodě,“ říká ve svém tradičním poselství ke Dni lidských práv šéf OSN Pan Ki-mun.

Celý text poselství generálního tajemníka OSN:

V čase, kdy po celém světě vidíme bezohlednost, krutost a zneužívání, musíme Den lidských práv využít k posílení společného postupu ve prospěch nadčasových principů, které jsme se jako lidstvo zavázali dodržovat.

V roce 70. výročí vzniku OSN se můžeme poučit z historie moderního hnutí za lidská práva, které vzešlo ze zkušenosti 2. světové války. Americký prezident Franklin D. Roosevelt v té době označil čtyři základní svobody za práva, se kterými se každý člověk narodí: svoboda projevu, svoboda vyznání, osvobození od chudoby a osvobození od strachu. Jeho manželka Eleanor Rooseveltová prostřednictvím OSN zapojila nejvýznamnější lidskoprávní osobnosti z celého světa a díky jim byly tyto svobody zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

Právě prostřednictvím těchto čtyř svobod můžeme nahlížet a řešit i výzvy současného světa:

  1. Svoboda projevu je upírána milionům lidí a je atakována ze všech stran. Musíme obhajovat, chránit a rozšiřovat demokratické principy a prostor pro občanskou společnost. Pro zajištění trvalé stability je to zásadní.
  2. Svoboda vyznání: Na celém světě využívají teroristé náboženství jako rukojmí a zrazují jeho principy vražděním. Časté jsou i útoky na náboženské menšiny a zneužívání strachu s cílem získat politické body. Naší odpovědí musí být prosazování respektu k různosti založeného na rovnosti všech lidí a náboženské svobodě.
  3. Na osvobození od chudoby stále čeká značná část lidí. V září přijali představitelé států světa „Agendu 2030“ pro trvale udržitelný rozvoj. Jedním z hlavních cílů je odstranit chudobu a umožnit lidem žít důstojně na zdravé a bezpečné planetě. Nyní musíme udělat maximum, abychom tuto vizi naplnili.
  4. Osvobození od strachu: Miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených lidí jsou tragickým výsledkem selhání v naplňování této svobody. Na světě je teď od 2. světové války rekordní počet lidí, kteří byli donuceni opustit domov. Utíkají před válkou, násilím a nespravedlností napříč kontinenty a často kvůli tomu riskují život. Naší odpovědí nesmí být zavření, ale naopak otevření dveří a zaručení práva na azyl bez rozdílu každému. Také migrantům, kteří se snaží uniknout před chudobou a beznadějí, musí být zajištěna základní práva.

Dnes znovu potvrzujeme společný závazek k ochraně lidských práv jako základ naší práce. To je i to, na čem je postavena iniciativa OSN nazvaná „Human Rights up Front“, jejímž cílem je prevence a reakce na porušování lidských práv.

U příležitosti Dne lidských práv bychom se měli znovu zavázat k ochraně základních svobod a k ochraně lidských práv pro všechny.

Všeobecná deklarace lidských práv v nové grafické úpravě (náhled)


Paříž. Dohoda. Úspěch! Práce ale začíná hned zítra

12.12.2015 



„Zástupci vlád států v Paříži sepsali historii. Pařížská dohoda (Paris Agreement) je velkolepým úspěchem pro lidi z celého světa i pro planetu,“ netajil se velkým nadšením z dosaženého výsledku pařížské konference OSN o ochraně klimatu generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun.

Velkou zprávu o přijetí dohody oznámil ministr zahraničí Francie Laurent Fabius. Na odklepnutí si připravil zelené kladívko. Následoval aplaus celého sálu, radost i dojetí. Pařížská dohoda je výsledkem dvou týdnů nekonečných vyjednávání států na konferenci COP 21.

Celkem 196 států, které přistoupily k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), se zavázalo ke snižování emisí skleníkových plynů, posilování odolnosti vůči klimatické změně a k přijetí společných kroků na zmírňování a adaptace na změny klimatu.

„Obrovské výzvě jste se postavili jako zdatní státníci a lídři. Společně jste se snažili dosáhnout shody na tom, s čím se žádný stát nemůže vyrovnat sám. Vaše schopnost dohodnout se je obrovským úspěchem multilateralismu,“ řekl šéf OSN Pan Ki-mun na adresu představitelů států.

Dojatý francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který konferenci předsedal, řekl, že dohoda z Paříže bude mít praktické pozitivní dopady na potravinovou bezpečnost, zdraví obyvatel, na chudobu i na základní práva lidí. „Pokud bychom tuto dohodu nepřijali, setkali bychom se s nepochopením lidí z celého světa,“ řekl francouzský ministr zahraničí.

Historickou konferenci COP21 zakončil francouzský prezident François Hollande: “Není běžné mít šanci změnit svět. Vy ji teď máte.”


Etiopie a El Niňo

17.12.2015 



Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinátor humanitární pomoci (UNOCHA), Antonio Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR), Ertharin Cousin, výkonná ředitelka Světového potravinového programu (WFP), Anthony Lake, výkonný ředitel UNICEF

Kdo si vzpomene na Etiopii v 80. letech 20. století může mít pocit déjà vu. Země opět čelí ničivým klimatickým podmínkám: přestalo pršet, miliony lidí potřebují potravinovou pomoc, děti trpí těžkou podvýživou. Tato Etiopie ale není stejná jako kolem roku 1980. Pod vedením vlády a s pomocí mezinárodního společenství mohou Etiopané současnou krizi překonat a vyhnout se hladomoru, který si před 30 lety vyžádal tisíce životů.

Situace ale je hrozivá. Dvě po sobě následující období téměř beze srážek, umocněná nejsilnějším zaznamenaným jevem El Niňo, mají za následek nejhorší sucho za poslední desítky let. Na začátku roku potřebovaly vládní pomoc necelé tři miliony Etiopanů. Dnes se počet potřebných odhaduje na 10 milionů a toto číslo se může s ohledem na předpověď v nejbližších měsících zdvojnásobit.

V zemi, ve které žije největší počet uprchlíků v Africe, existují obavy, že hrozící krize dá do pohybu zejména farmáře, kteří budou hledat vodu a jídlo pro sebe i svá zvířata.

Podle odhadů se počet akutně podvyživených dětí vyšplhá až k počtu 400 tisíc. To může mít fatální důsledky a vyžaduje tudíž neodkladnou léčbu. U dětí trpících těžou akutní podvýživou dochází k masivnímu úbytku tělesného tuku i svalové hmoty a vypadají téměř jako staří lidé. U jiných lze pozorovat otoky a řídnutí vlasů. Všechny tyto příznaky ukazují na vysoké riziko úmrtí. I když je úspěšně léčena, může těžká akutní podvýživa doživotně poznamenat fyzický a duševní vývoj dítěte.

Víme, že to hrozí. Víme, jak tomu zabránit. Musíme zkrátka jednat. Hned!

Klíčem k zastavení krize je včasný a efektivní zásah . Etiopská vláda se ujala vůdčí role. Její program ochrany obyvatelstva, nejrozsáhlejší v Africe, pomůže osmi milionům nejchudších Etiopanů zajistit dodávky potravin. Program je založen na propojení zeměděleského vzdělávání a podnikání, již pomohl mnoha rodinám a obcím dosáhnout mnohem větší odolnosti vůči suchu, hladu a zdražování potravin.

Rozvoj infrastruktury včetně silnic, které jsou důležité pro zásobování, změnil za posledních 30 let podmínky pro dopravu humanitární pomoci k nepoznání. Co se však nezměnilo je drsné a nepředvídatelné klima, které může zapříčinit náhlý a krutý hlad v zemi, kde je živobytí 80 procent obyvatel závislé na zemědělství.

Vláda vyslala signál SOS a mezinárodní humanitární agentury se snaží mobilizovat prostředky a pomoc. Úspěšnost je však zatím s ohledem na četnost krizí ve světě a rekordní počet lidí vyhnaných z domovů konflikty omezená. Žádostí o fondy je mnoho a z glálního pohledu se situace v Etiopii nemusí zdát tak urgentní.

Ale až se skutečně urgentní stane, bude už pozdě. Nesmíme opakovat stejnou chybu jako před 30 lety. Tehdy svět příliš dlouho doutnající krizi přehlížel a poplach začal až ve chvíli, kdy se situace vymkla kontrole.

Tentokrát musíme jednat bezodkladně a rychle a zvýšit podporu etiopské vládě i obyvatelům. Dobrá zpráva je, že máme velkou šanci na úspěch. Pokud budeme investovat hned, zachráníme tři desetiletí rozvoje a finanční pomoc v řádech miliard dolarů, které Etiopii pomohly stát se jednou z nejúspěšnějších ekonomik v Africe. Agentury OSN, Červený kříž a Červený půlměsíc i mezinárodní a národní humanitární organizace jsou připravené. Vše, co potřebují, je spolehlivé financování.

Od dárců se zatím podařilo získat dalších 200 milionů USD, ale podle všeho bude potřeba asi jedna miliarda USD, aby nedošlo ke ztrátám na životech. Máme-li po třiceti letech odvrátit druhou tragédii, potřebuje Etiopie tyto peníze ihned.


Generální tajemník OSN k Mezinárodnímu dni migrantů (18. prosince)

17.12.2015 



Rok 2015 se zapíše do historie jako rok strádání lidí a tragických osudů migrantů. Jen za posledních 12 měsíců ztratilo více než pět tisíc žen, mužů a dětí život na cestě za bezpečím a lepším životem. Desítky tisíc dalších se staly obětí pašeráků, kteří zneužívají jejich situace. A miliony jiných se staly nevinným terčem xenofobních nálad a alarmistických projevů.

Rok 2015 byl ale zároveň rokem, kdy globální společenství vyzdvihlo důležitý přínos migrantů k udržitelnému rozvoji. Přijetím Agendy 2030 představitelé států přislíbili, že budou chránit pracovní práva migrantů, bojovat proti zločinným mezinárodním pašeráckým sítím a podporovat dobře řízenou migraci a mobilitu. Agenda 2030 se zaměřuje na příčiny globálních problémů tak, aby jejich řešením přispěla k tomu, aby lidé nebyli nuceni opouštět své domovy.

Na tomto úsilí musíme jako svět stavět a vytvářet vhodné podmínky pro mobilitu lidí. Potřebujeme lepší spolupráci zemí původu se státy tranzitními a cílovými.Ta musí být založena na sdílení odpovědnosti a respektu k lidským právům migrantů bez ohledu na jejich status.

Musíme rozšířit bezpečné kanály pro běžnou migraci – spojování rodin, mobilitu pracovní síly všech úrovní, více příležitostí pro přesídlování a příležitosti ke vzdělávání dětí i dospělých. Vyzývám také všechny státy, aby podepsaly a ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Dosud tak učinila jen čtvrtina států OSN.

Na těchto principech bude postavena realizace plánu na řešení velkých pohybů migrantů a uprchlíků, který jsem předložil Valnému shromáždění OSN.

Zavažme se u příležitosti Mezinárodního dne migrantů ke koherentnímu, celostnímu a na lidských právech a mezinárondním právu postaveném řešení migrace.

                                                                                           Pan Ki-mun


Změna klimatu: Čas nových příležitostí

21.12.2015 



Pan Ki-mun

Organizace spojených národů povstala z popela 2. světové války. O sedm desetiletí později se v Paříži státy spojily znovu, aby čelily hrozbám v důsledku rychlého oteplování planety. Začala nová éra globální spolupráce na řešení problému změny klimatu, který je jedním z nejsložitějších, jimž lidstvo dosud čelilo.

Pařížská dohoda je velkým vítězstvím pro lidstvo, životní prostředí i pro multilaterální spolupráci. Lze ji přirovnat ke zdravotnímu pojištění pro planetu. Poprvé se všechny státy světa zavázaly omezit emise, posílit odolnost a jednat na mezinárodní i národní úrovni tak, aby změně klimatu dokázaly čelit.

Státy se shodly, že pro minimalizaci rizika změny klimatu je nejlepší postupovat společně. Jsem přesvědčen, že takový přístup by byl prospěšný pro veškerou politickou agendu.

Úspěchem v Paříži byl završen mimořádný rok. Sendajský rámec pro snižování rizik katastrof, akční plán pro financování rozvoje přijatý v Addis Abebě, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj i klimatická konference v Paříži jsou důkazem, že OSN je schopna dodat světu naději i lék.

Od samého začátku svého působení ve funkci generálního tajemníka OSN mluvím o změně klimatu jako o problému, který definuje současnost. Proto se stalo prioritou mého funkčního období. O hrozbách změny klimatu jsem hovořil s téměř všemi nejvyššími představiteli států. Navštívil jsem všechny kontinenty a setkal se s lidmi v oblastech, kde se změna klimatu již projevuje.

Zúčastnil jsem se všech klimatických konferencí OSN. Svola jsem tři klimatické summity, které podnítily politickou vůli a inovativní kroky vlád, firem i občanské společnosti. Pařížský akční plán spolu se závazky přijatými na loňském klimatickém summitu ukazují, že víme, co dělat.

Co bylo ještě nedávno těžko představitelné, je nyní nezadržitelné. Soukromý sektor již investuje do nízkoemisní budoucnosti. Řešení jsou stále levnější a dostupnější a mnohá další jsou na dosah, a to díky úspěchu jednání v Paříži.

Pařížská dohoda zohledňuje všechny klíčové otázky, k jejichž řešení vyzývám. Pro trhy je to jasný signál ke zvýšení investic, jejichž výsledkem bude nízkoemisní a klimaticky odolný rozvoj.

Všechny státy se dohodly, že budou přijímat taková opatření, která udrží růst globální teploty pod 2 stupni Celsia. Současně budou vzhledem k vážným rizikům usilovat, aby nevzrostla o více než 1,5 stupně.

V Paříži státy odsouhlasily dlouhodobý cíl začít co nejdříve ve druhé polovině století snižovat globální emise skleníkových plynů. Celkem 188 států už předložilo své národní plány snižování dopadů změny klimatu. V nich uvádějí, co jsou připraveny dělat pro snížování emisí a posilování klimatické odolnosti.

Národní plány již mají konkrétní vliv na křivky růstu emisí, ale v součtu znamenají, že nárůst průměrné globální teploty přesáhne 3 stuplně Celsia, což je nebezpečné a nepřijatelné. Proto se už v Paříži státy zavázaly, že své národní klimatické plány budou od roku 2018 každých pět let přehodnocovat.

Pařížská dohoda také zajišťuje dostatečnou a vyváženou podporu adaptačních i mitigačních opatření v rozvojových zemích. To je důležité pro posílení celosvětového úsilí o minimalizaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu.

Vlády odsouhlasily závazná, silná a transparentní pravidla pro plnění předložených závazků. Rozvinuté státy se zavázaly k zajištění finančních prostředků na posílení technologické podpory a budování kapacit. Rozvojové země přijaly více odpovědnosti za řešení změny klimatu v rámci svých možností.

S vědomím důležitosti tohoto historického úspěchu nemohu opominout důležitou roli podnikatelské sféry a občanské společnosti. Jejich představitelé pojmenovali problémy a navrhli řešení. Oceňuji, že prokázali v otázce změny klimatu příkladnou odpovědnost.

Jako další krok se musíme zaměřit na naplňování dohody z Paříže v praxi. Řešením klimatické změny podporujeme Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Pařížská dohoda má příznivý dopad na všechny cíle udržitelného rozvoje.

Řešení změny klimatu je gigantickým úkolem pro vlády, firmy i občanskou společnost. OSN bude v každém směru nápomocná. Můj první krok při uskutečňování pařížské dohody bude uspořádání podpisového ceremoniálu na nejvyšší úrovni, který proběhne 22. dubna příštího roku v New Yorku. Společným úsilím můžeme skoncovat s chudobou, posílit mír, a zajistit všem důstojný život plný příležitostí.

Autor je generálním tajemníkem OSN


2015: Průlom i strach

28.12.2015 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun shrnuje významný rok 2015, kdy světová organizace oslavila 70. výročí svého založení a byly uzavřeny dva komplexní globální procesy – agenda udržitelného rozvoje světa a dohoda o ochraně klimatu. Vedle toho se zaměřil i na další zásadní výzvu současného světa: řešení a prevenci konfliktů a s tím spojenou migraci a zajišťování humanitární pomoci.

Na úvod bilanční tiskové konference v sídle OSN v New Yorku vyzdvihl, že klimatická dohoda z Paříže předčila očekávání. Představitelé států si uvědomili, že můžeme a musíme udělat více než spokojit se s nejnižším společným jmenovatelem. Nasadili proto vyšší laťku. Generální tajemník ocenil vůdčí roli francouzského prezidenta Françoise Hollandea a ministra zahraničí Laurenta Fabiuse i to, že se nenechali zastrašit útoky teroristů v hlavním městě Francie krátce před zahájením klimatické konference COP 21. „Pařížská dohoda je plánem A pro Zemi, kde A představuje slovo ambiciózní. Dohoda je i znamením naděje v těžkých časech. Je vítězstvím multilaterální politiky. OSN dosáhla výsledku, který svět tolik potřebuje,“ řekl generální tajemník Pan Ki-mun. Nyní bude důležité, abychom dál na zástupce států naléhali tak, aby své sliby proměnili v činy uplatňováním pařížské dohody v praxi, řekl šéf OSN.

Pan Ki-mun vyzdvihl v září přijatou Agendu 2030 a v ní obsažených 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs). To je společný plán světa pro skoncování s chudobou a zachování míru. Upozornil i na význam akčního plánu pro financování rozvoje přijatý v etiopské Addis Abebě v červenci. Šéf OSN zdůraznil, že investovat do rozvoje včas pomůže odvrátit potenciální krize. Sendajský rámec pro snižování rizik katastrof, přijatý v březnu, naznačuje způsob, jak dosáhnout odolnosti světa. „V součtu jsou tyto plány a úmluvy základem pro budoucnost, v níž nikdo nebude opominut,“ řekl generální tajemník OSN.

Pan Ki-mun shrnul i dramatickou situaci uprchlíků a vnitřních vysídlenců. V příštím roce podle něj bude svět potřebovat přijmout novou globální dohodu o mobilitě lidí. Připomněl, že OSN vyzvala dárce k poskytnutí 20 miliard USD na financování humanitární pomoci v roce 2016, což je pětkrát víc než bylo potřeba před deseti lety. A přestože dárci byli letos velmi štědří, rok 2016 začne rozpočtovým schodkem 10 miliard USD, doposud největším v historii organizace.

O světovém humanitárním summitu, který se bude konat v květnu 2016 v tureckém Istanbulu, Pan Ki-mun řekl, že bude velkou příležitostí zabývat se systémovými problémy financování a dohodnout se na konkrétních krocích, jak se lépe připravit na krize a čelit jim.

„Svět musí věnovat více politické energie na prevenci a ukončování konfliktů a na řešení případů porušování lidských práv. Jsou to totiž ty nejzřetelnější varovné předzvěsti větších problémů, které mohou následovat,“ řekl šéf OSN a dodal, že kroky učiněné k vyřešení konfliktu diplomatickou cestou jsou tím hlavním a nejdůležitějším, co bychom měli dělat.

K mírovým rozhovorům v Libyii uvedl, že zúčastněné strany jsou blízko tolik potřebné dohodě, která by zemi mohla vyvést z táhnoucí se krize. Právě započaté mírové rozhovory o Jemenu, které probíhají pod patronací OSN, jsou nadějí pro budoucí politickou tansformaci země.

K situaci v Sýrii šéf OSN poznamenal, že mezinárodní společenství se znovu aktivně zapojilo do tlaku na politické řešení konfliktu. „Sýrie je krvácející ranou Blízkého východu i celého světa. Usilujeme o celkové příměří a zahájení jednání o politické transformaci, které by mělo začít v lednu. Nesmíme polevit.“

K tématu extrémismu a terorismu generální tajemník řekl, že je nutné postavit se zejména hrozbám ze strany Daeš (známé také jako Islámský stát – IS), Boko Haram, aš-Šabáb a dalších teroristických skupin. Oznámil svůj úmysl představit členským státům akční plán pro prevenci násilného extremismu. „Mnoho současných konfliktů – a často bohužel i reakce na ně – vytváří živnou půdu pro šíření terorismu a násilného extremismu,“ řekl Pan Ki-mun. Upozornil na stupňující se násilí v Burundi, které by mohlo přerůst v občanskou válku. Věnoval se také situaci v Jižním Súdánu, kde mírová mise OSN poskytuje přímou ochranu a přístřeší více než 185 tisícům civilistů, nelze ji však považovat za trvalé řešení.

I přes nedobré zprávy z mnoha míst planety jsme v uplynulém roce byli podle podle Pan Ki-muna svědky povzbudivého politického vývoje například na Srí Lance nebo v Nigérii. Transformace ve Středoafrické republice pokračuje, na Kypru došlo k nadějnému vývoji jednání a v Kolumbii se blíží konec nejdéle trvajícího konfliktu na americkém kontinentu.

Ve shrnutí událostí letošního roku Pan Ki-mun zdůraznil, že rok 2015 přinesl „průlom i strach“ a dodal, že OSN bude dále posilovat své současné i budoucí možnosti.

Nové video: Přehled roku 2015 (UN Year in Review)

Nejlepší fotografie z archivu OSN za rok 2015


2014


Pozvánka na workshop „Pyramida“

7.1.2014 

Informační centrum OSN v Praze a Centrum pro otázky životního prostředí UK Vás srdečně zvou na jednodenní praktický workshop pro pracovníky ve vzdělávání se zaměřením na udržitelný rozvoj a globální výhled po roce 2015.

V rámci workshopu účastníci získají aktuální informace o připravované agendě OSN, seznámí se s interaktivní vzdělávací aktivitou „Pyramida udržitelnosti“ a budou mít možnost si vyměnit své zkušenosti v oblasti vzdělávání k udržitelnosti.

Pozvánka a program

Oceněný film Blinky & Me (Blinky a já) jako připomínka obětí holocaustu

7.1.2014 

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Polským institutem v Praze srdečně zvou studenty středních škol na představení oceněného dokumentárního film režiséra Tomasze Magierskiho

Blinky & Me (Blinky a já)  v termínech 27. – 29. ledna 2014, vždy od 9:30 hod. v Polském institutu v Praze 
Malé náměstí 1, Praha 1 (vchod z ulice Karlova 27)

Pozvánka pro skupiny středních škol na projekci

Program:

úvodní slovo: zástupce OSN a Polského institutu 
 film „Blinky & Me“ (anglicky , 77 min.) 
 beseda s pamětnicí/íkem holocaustu (tbc)

Program je zdarma, délka přibližně 120 minut, zvolený termín si rezervujte telefonicky nebo e-mailem: Barbora Krutáková, iCentrum OSN, tel: 255 711 646, barbora.krutakova(at)unic.org

Těšíme se na vaši účast! Registrujte, prosím, školní skupiny co nejdříve, máme omezený počet míst!

O filmu „Blinky & Me“:

Dokumentární film o životním příběhu producenta, scénáristy a režiséra Yorama Grosse, který přežil holocaust. Film zachycuje jeho dětství v nacisty okupovaném Polsku, útěk do Izraele, kde začal s tvorbou animovaných filmů, a život v Austrálii, kde se usadil, založil rodinu a dosáhl pracovních úspěchů při tvorbě animovaných filmů pro děti. Za populární animovaný seriál „Blinky Bill“ získal nejvyšší australské ocenění. Ve filmu, který je kombinací mluveného slova a animovaného příběhu, vypráví Yoram Gross o své životní zkušenosti svým vnukům.

Délka: 77 minut. Film je v anglickém znění (pokud zní polština jsou anglické titulky).

O letošním Mezinárodním dni památky obětí holocastu

Letošní mezinárodní den je věnován tématu „Cesty holocaustem“. Připomíná životní příběhy, které se odehrály v tomto temném období – od transportů přes věznění v koncentračních táborech po osvobození, a o vlivu, jaký tyto zkušenosti měly na osudy těch, kdo jimi prošli. Jsou to příběhy o bolesti a utrpení, ale také o konečném triumfu a obrození, které by měly být trvalým mementem pro budoucí generace.

0f568288cb4d557d3cd52d2a5cc1d146 (1)

„Svět nikdy nesmí zapomenout na holocaust, popírat jej nebo jej zlehčovat. Musíme stále zůstávat bdělí. A musíme stále dělat mnohem více pro podporu rovnosti a základních svobod.“ Z projevu generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna v Osvětimi, 18. listopadu 2013

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun

10.1.2014 

Z tiskové konference na začátku roku 2014

Rozvojová agenda

Rok 2014 bude klíčový pro Rozvojové cíle tisíciletí, protože se rychle blížíme k cílovému roku 2015. Je zapotřebí výraznějšího pokroku při formulování rozvojové agendy po roce 2015 – souboru udržitelných rozvojových cílů a finančních opatření k jejich dosažení.
Máme-li v roce 2015 přijmout novou globální dohodu ke klimatické změně, musíme letos v prosinci přivézt do Limy solidní návrh, o němž by bylo možné jednat. Cílem klimatického summitu, který jsem svolal na 23. září 2014 do New Yorku, je podpořit iniciativu a mobilizovat politickou vůli členských států k dosažení ambiciózní dohody.

Bezpečnost

Soustředíme pozornost na tyto dlouhodobé základy pro dosažení prosperity a míru. Čelíme ale zároveň vzrůstajícímu množství konfliktů a katastrof, které jsou stále závažnější, častější a komplikovanější. Mezinárodní společenství jim bude muset věnovat mnohem více politického zájmu, zdrojů i podpory.
Situace v Sýrii, Jižním Súdánu a Středoafrické republice se nadále zhoršuje. Jde o tragédie, na něž krutě doplácejí miliony civilistů, ačkoliv by bylo možné jim předcházet. Obzvláště mě znepokojuje narůstající fanatismus a jeho nebezpečné regionální i globální šíření. V sázce jsou roky rozvojového úsilí. Celé generace mladých lidí jsou v ohrožení.
OSN dělá maximum, aby ulevila trpícím a pomáhala lidem, kteří jsou nuceni utéct ze svých domovů a zemí. Zaměstnanci OSN prokazují nesmírnou odvahu a profesionalitu v rizikových podmínkách.

Humanitární pomoc

Humanitární pomoc, jakkoliv je životně důležitá, může být jen částí naší odezvy. Mezinárodní společenství musí společnými silami pomáhat zemím, které potřebují najít cestu k míru. Musíme společně vyslat důrazný vzkaz, že za zabíjení, znásilňování, chemické útoky a další ohavné zločiny budou jejich pachatelé voláni k odpovědnosti.

Sýrie, Středoafrická republika, Afghánistán a další

V Sýrii musí skončit veškeré násilí, a to i používání barelových bomb a dalších těžkých zbraní syrskou vládou. Všechny strany konfliktu musí zlepšit dostupnost humanitární pomoci lidem na obléhaných územích. Situace ve Východní Ghoutě je šokující: více než rok zůstalo bez pomoci 160 tisíc lidí. OSN je připravena do oblasti vstoupit a začít poskytovat pomoc; k tomu však potřebujeme plnou součinnost syrské vlády.
Ve Středoafrické republice musíme posílit roli africké mise a více se přičinit o to, aby se neroztočila spirála násilí. Během roku 2014 bude OSN také podporovat afghánský lid při transformaci.
Budeme nadále pomáhat i dalším zemím, v nichž se transformace nedaří, nestabilita vzrůstá, instituce selhávají a demokratické vlády ochabují. Rok 2014 bude rokem, v němž OSN bude usilovat o zvýšení odolnosti proti katastrofám a o další pokrok při vytváření světa bez jaderných zbraní.
Prohloubíme úsilí v rámci iniciativy Rights Up Front, která klade důraz na lidská práva jakožto nedílnou součást mise OSN.
Spolu s Organizací pro zákaz chemických zbraní dokončíme likvidaci syrských chemických zbraní.
V tomto roce si připomínáme sto let od vypuknutí první světové války. Budeme se snažit posouvat hranice diplomacie a kolektivní akce. Navzdory krizím a obavám přináší rok 2014 také významné příležitosti k vybudování bezpečnějšího, spravedlivějšího a prosperujícího světa.

New York, 10. ledna 2014

Připomínka holocaustu 2014: Svět nikdy nesmí zapomenout

24.1.2014 

27. leden je Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu

„Svět nikdy nesmí zapomenout na holocaust, popírat jej nebo jej zlehčovat. Musíme stále zůstávat bdělí. A musíme stále dělat mnohem více pro podporu rovnosti a základních svobod,“ řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun při své návštěvě Osvětimi v listopadu loňského roku.

Letošní mezinárodní den je věnován tématu „Cesty holocaustem“. Připomíná životní příběhy, které se odehrály v tomto temném období – od transportů přes věznění v koncentračních táborech po osvobození, a o vlivu, jaký tyto zkušenosti měly na osudy těch, kdo jimi prošli. Jsou to příběhy o bolesti a utrpení, ale také o konečném triumfu a obrození, které by měly být trvalým mementem pro budoucí generace.

Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Polským institutem v Praze připravily pro studenty středních škol celkem tři projekce (a jedno pro zvané hosty) oceněného dokumentárního film režiséra Tomasze Magierskiho Blinky & Me (Blinky a já).

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vydal u příležitosti mezinárodního dne zvláštní poselství:

„Každý rok v den výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi vzpomínáme na oběti holocaustu. Připomínáme si utrpení milionů lidí a upozorňujeme na nebezpečí, jež se skrývá v projevech antisemitismu nebo v jakémkoliv jiném nenávistném postoji.

Letos věnujeme pozornost putování během holocaustu a já si vybavuji svou vlastní nedávnou cestu. V listopadu loňského roku jsem prošel pod nechvalně známým nápisem „Arbeit macht frei“ nad branou koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Na návštěvu tohoto místa nikdy nezapomenu. Viděl jsem hrůzné pozůstatky mašinérie genocidy i dojemné obrazy ze života evropských židů ve 30. letech 20. století: svatby, rodinná setkání, rituály a další výjevy z každodenního života. To vše zmizelo v důsledku systematického vyvražďování, jaké nemá v historii lidstva obdoby.

Viděl jsem baráky, ve kterých Židé, Romové, Sintové, homosexuálové, disidenti, váleční vězni nebo lidé s postižením strávili poslední dny života v těch nejkrutějších podmínkách.

OSN vznikla proto, aby zabránila opakování podobných hrůz. Tragédie v Kambodži, Rwandě i Srebrenici ukazují, že chapadlo genocidy nepolevují.

Musíme se stále mít na pozoru před fanatismem, extremistickými ideologiemi, napětím ve společnosti a diskriminací menšin. A musíme dobře vzdělávat své děti. Osvětový a vzdělávací program „Holocaust a OSN“ vytvořil propracované výukové materiály a navázal partnerství, s jejichž pomocí předává poučení z holocaustu studentům v celém světě.

Když jsem stál před osvětimským krematoriem, cítil jsem hluboký zármutek nad vším, co se uvnitř odehrálo. Zároveň mě ale povzbuzovala myšlenka na ty, kteří osvobodili lidstvo od těchto táborů smrti. Spojme dnes své síly na společné cestě ke světu, v němž je všem dopřán důstojný život a rovnoprávnost.“

Osvětový a vzdělávací program „OSN and Holocaust“

Mezinárodní rok rodinných farem (2014)

25.2.2014 

Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2014 Mezinárodním rokem rodinných farem. Koordinací souvisejích aktivit byla pověřena Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), spolupráce probíhá mezi vládami, národními agenturami pro rozvoj, organizacemi sdružujícími farmáře a dalšími relevantními organizacemi OSN.

Cílem mezinárodního roku je zviditelnit rodinné farmy a drobné farmáře jako důležitou součást systému na potírání hladu a chudoby. Zajišťují potraviny a výživu, zlepšují živobytí a šetrně a udržitelně hospodaří s přírodními zdroji. Výsledkem mezinárodního roku by také mělo být zasazení rodinných hospodářství do centra zemědělských a sociálních politik i do politik životního prostředí. Po celý rok 2014 bude probíhat široká diskuze a spolupráce na národní, regionální i celosvětové úrovni, která by měla vést ke zvýšení povědomí o dané problematice a k pochopení výzev, kterým drobní farmáři čelí, a v neposlední řadě k celkové efektivní podpoře tohoto sektoru.

Co se skrývá pod pojmem rodinné farmy?

Rodinné farmaření zahrnuje zemědělské aktivity zajišťované rodinami a je spojeno s několika oblastmi rozvoje venkova: zemědělství, lesnictví, rybolov, pastevectví a vodohospodářství. Na celém světě jsou rodinné farmy převažující formou potravinářské výroby. Jejich úspěšný rozvoj závisí na mnoha důležitých faktorech, mimo jiné na agro-ekologických podmínkách a charakteristice pozemků; politické podpoře; přístupu k trhům; přístupu k půdě a přírodním zdrojům; přístupu k technologiím a návazným službám; přístupu k financování; na demografických, ekonomických a sociokulturních podmínkách a dostupnosti specializovaného vzdělávání. Rodinné farmy mají důležitou socioekonomickou, ekologickou a kulturní roli.

Proč jsou důležité?

  • Rodinné a malé farmy jsou neoddělitelně spojeny s potravinovou bezpečností (více než 70 procent populace s omezeným přístupem k potravinám žije na venkovských oblastech Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Blízkého východu).
  • Udržují tradiční potravinové výrobky, přispívají k vyváženému stravování, podporují agrobiodiverzitu světa a udržitelné využívání přírodních zdrojů (na světě farmaří více než 500 milionů rodin).
  • Rodinné farmy mají potenciál stimulovat rozvoj místní ekonomiky, zvláště jsou-li podpořeny vhodnými politikami.

Více informací na oficiálních stránkách mezinárodního roku (spravuje FAO)

Šéf OSN Pan Ki-mun k situaci na Ukrajině

25.2.2014 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dnes v reakci na vývoj událostí na Ukrajině vyzval k inkluzivnímu politickému procesu, který zemi pomůže vymanit se ze současné krize s ohledem na přání lidí a zachování jednoty a územní celistvosti.

„(Pan Ki-mun) znovu připomněl svou výzvu k nenásilí a naléhá na Ukrajince, aby své rozdílné názory vyjadřovali nenásilně prostřednictvím dialogu a hledali dlouhodobá řešení založená na kompromisu,“ uvádí se v dnešním prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN.

Šéf OSN zůstává v kontaktu s klíčovými hráči a diskutuje s nimi možnosti podpory pokojného vývoje a transformace Ukrajiny. „Generální tajemník OSN vyzývá všechny zainteresované, aby se s ohledem na stabilní a prosperující budoucnost Ukrajiny drželi klíčových principů demokracie a lidských práv a zajistili tak vhodné prostředí pro svobodné a spravedlivé volby,“ píše se v prohlášení mluvčího OSN.

Šéf OSN dnes na Ukrajinu vyslal svého zvláštního zmocněnce Roberta Serryho, aby Ukrajince ujistil o podpoře OSN a celého mezinárodního společenství. „Generální tajemník očekává, že všichni mezinárodní aktéři budou spolupracovat tak, aby pomohli Ukrajincům zvládnout historickou situaci, kterou jejich země prochází,“ píše se v prohlášení. Poradce generálního tajemníka OSN Robert Serry se dnes sešel s novým šéfem ukrajinského parlamentu Oleksandrem Turčynovem a tlumočil mu solidaritu generálního tajemníka OSN se všemi Ukrajinci a jeho závazek podpořit inkluzivní proces vládnutí vedený samotnými Ukrajinci.

Výroční zpráva INCB 2013: Každý dolar vynaložený na prevenci může v budoucnosti ušetřit až deset dolarů:

28.2.2014 



Slovenskou verzi tiskové zprávy INCB připravil Informační servis OSN ve Vídni

Len jeden zo šiestich problémových užívateľov drog na celom svete – teda približne 4,5 milióna ľudí – dostane liečbu, ktorú potrebuje, za priemerné globálne náklady približne 35 miliárd USD ročne, píše sa vo výročnej správe za rok 2013 viedenského Medzinárodného úradu pre kontrolu omamných látok (INCB), ktorá bola dnes zverejnená v Londýne.

Heroín, marihuana a kokaín sú na celom svete najčastejšie používané látky u ľudí, ktorí začínajú s liečbou. Riaditeľ INCBRaymond Yans poznamenal, že investícia do prevencie a liečby je múdrym „investičným rozhodnutím“, keďže môže viesť k významným úsporám v zdravotníckej starostlivosti, v nákladoch súvisiacich s kriminalitou, pričom zároveň môže zmierniť problémy drogovo závislých osôb a ich rodín. Každý dolár vynaložený na prevenciu môže vládam neskôr ušetriť až desať dolárov v následných nákladoch. Správa INCB ďalej odkrýva závažné regionálne rozdiely v poskytovaní liečby: v Afrike sa k liečbe dostane jeden z 18 problémových užívateľov drog, v Latinskej Amerike, Karibiku a juhovýchodnej Európe jeden z 11 a v Severnej Amerike jeden z 3.

Nesprávne užívanie liekov na predpis najviac ohrozuje verejné zdravie, čo v niektorých krajinách dokonca prekonáva mieru užívania nezákonných drog – INCB varuje pred rozsiahlou dostupnosťou liekov na predpis.

Iniciatívy spojené s bezpečným disponovaním s liekmi na predpis ako napríklad organizovanie dní, kedy je možné nepoužívané alebo preexpirované lieky bezplatne a anonymne vrátiť späť do lekárne, sú dôležité, nie však dostatočné na to, aby bolo možné zastaviť rastúci trend nesprávneho užívania predpísaných liekov, ktorý je spôsobený rozšírenou dostupnosťou týchto liekov, povedal riaditeľ INCB. „Prevláda mylná predstava, že pri liekoch na predpis je nižšia pravdepodobnosť ako pri „nezákonných“ drogách“, že budú nesprávne užívané. Domácnosti sú hlavným zdrojom liekov na predpis, ktoré už nie sú potrebné alebo používané na lekárske účely, a tým pádom používané nesprávne. Prieskumy ukazujú, že značné percento tých, ktorí nesprávne užívajú lieky na predpis, tento liek po prvý krát dostali od priateľa alebo príbuzného, ktorý si ich zaobstaral legálne. Nesprávne užívanie predpísaných liekov je vážnou a čoraz väčšou hrozbou pre verejné zdravotníctvo v Severnej Amerike, čo je región so svetovo najvyššou úmrtnosťou súvisiacou s drogami. Podľa správy INCB možno tento trend zastaviť len zameraním sa na základné príčiny prebytočných zásob, ako je napríklad navštevovanie viacerých špecialistov pacientom za účelom získania väčšieho množstva predpísaných liekov, bez koordinácie tejto starostlivosti (tzv. doctor-shopping), nadmerné predpisovanie liekov a nedostatok kontroly pri vydávaní a vypĺňaní receptov.

Regionálne trendy – „legálne stimulanty“, legislatívne opatrenia ohľadom marihuany a zhoršujúce sa drogové problémy v Afganistane.

Bezprecedentné počty a škála nových psychoaktívnych látok (NPS), často predávaných ako „soľ do kúpeľa“, „legálne stimulanty“ alebo „rastlinné potraviny“, sú najväčšou výzvou nielen v Európe, ale čoraz viac aj v ďalších regiónoch a rozvojových krajinách. Tento rastúci trend kladie nároky na regulačné a vykonávacie orgány. Očakáva sa, že expertná komisia pre drogovú závislosť Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) na svojom 36.zasadaní v júni 2014 posúdi viac ako 20 nových psychoaktívnych látok.

Strednú Ameriku a Karibik naďalej postihuje obchodovanie s drogami a vysoká úroveň drogovej kriminality; dôvodom na vážne obavy sú aj rozsiahla nezákonná výroba nepovoleného metamfetamínu. Tento región je stále dôležitým prechodom pre kokaín do Severnej Ameriky a Európy – odhaduje sa, že viac ako 90% všetkého kokaínu prepraveného do Spojených štátov pochádza z Kolumbie a prechádza cez Mexiko a stredoamerický koridor.

V obchodovaní s opiátmi cez Afriku došlo k celkovému zvýšeniu. Kvôli desaťnásobnému zvýšeniu prípadov zadržania heroínu vo východnej Afrike je tento región pravdepodobne najväčším centrom v Afrike pre heroín, s ktorým sa ďalej obchoduje na európskych trhoch. Heroín sa čoraz viac prepravuje cez západnú Afriku, najmä do Európy, ale aj do južnej Afriky. V Afrike je tiež potenciál na dopytom hnanú expanziu na trhu s kokaínom, hoci užívanie marihuany je stále na vysokej úrovni a predstavuje takmer dvojnásobok celosvetového priemeru.

Najnovší vývoj v legalizácii marihuany na rekreačné užívanie na americkom kontinente, v amerických štátoch Colorado a Washington a v Uruguaji, vzbudzuje v úrade INCB obavy. Riaditeľ INCB: „Keď vlády premýšľajú o budúcich politikách na túto tému, najdôležitejším faktorom by mal byť dlhodobý stav zdravia a blahobytu populácie“. Úrad INCB upozorňuje, že takéto legislatívne opatrenia sú v rozpore s ustanoveniami Dohovoru z roku 1961, ktorý používanie marihuany vymedzuje len na lekárske a vedecké účely.

Severná Amerika je región s najvyššou úmrtnosťou súvisiacou s drogami na svete, pričom nesprávne používanie liekov na lekársky predpis tu vážne a čoraz viac ohrozuje verejné zdravie. Južná Amerikadosiahla od roku 1999 najnižšiu úroveň nelegálneho pestovania koky. Pestovanie kleslo z odhadovaných 153 700 ha v roku 2011 na 133 700 ha v roku 2012.

Výroba a dopyt po heroíne vo východnej a juhovýchodnej Ázii aj naďalej vážne znepokojuje úrad INCB. Len samotná Čína ohlásila, že v roku 2012 mala približne 1,3 milióna registrovaných užívateľov opiátov. Tento nárast záujmu v Číne môže hnať zvýšený dopyt po heroíne vyprodukovanom niekde inde v regióne.

Problémy s drogami v Afganistane sa zhoršujú: rozloha nelegálneho pestovania maku siateho dosiahla v roku 2013 nový rekord, 209 000 ha, čo je 39% zvýšenie v porovnaní s 154 000 ha v roku 2012. Krajina je aj naďalej centrom nelegálnej produkcie heroínu a jeho význam ako zdroja konopnej živice (hašišu) pre svetové trhy rastie. Ako uvádza úrad INCB, táto situácia vážne ohrozuje ciele medzinárodných dohovorov na kontrolu drog. Úrad vyzýva na medzinárodné spoločné kroky na vyriešenie situácie a zdôrazňuje, že odstránenie nelegálneho maku na výrobu ópia možno dosiahnuť len ak budú plne dodržiavané a vykonávané príslušné zákony a v postihnutých oblastiach budú poskytnuté iné trvalé možnosti na živobytie.

Nelegálne pestovanie konopných rastlín, doma či na väčších plantážach, v Európe stúpa, čomu v mnohých krajinách napomáha predaj semien a vybavenia cez internet. Nelegálna veľkovýroba marihuany je vo väčšine prípadov riadená organizovaným zločinom, avšak v niektorých krajinách, ako napríklad vo Veľkej Británii, sa objavil posun smerom k mnohopočetnej malovýrobe nelegálnej marihuany. Marihuana je zároveň najčastejšie spomínanou nelegálne užívanou drogou medzi užívateľmi, ktorí sú po prvý krát prijatí na liečbu v západnej a strednej Európe. Nové psychoaktívne látky (NPS) sú novým drogovým fenoménom, ktorý sa objavil vo východnej a juhovýchodnej Európe, kde začali mať nedávno vplyv. Hoci sú tieto látky dovážané hlavne z Ázie na spracovanie, balenie a distribúciu v Európe, rovnako existujú aj údaje o výrobe v menšom meradle v Európe. Balkánska cesta je aj naďalej najčastejšie používanou cestou na obchodovanie s drogami v tomto subregióne, hoci množstvo heroínu, s ktorým sa tu obchoduje, v minulom roku kleslo. Kokaínové obchodné cesty do Európy sú rozvetvené; niektoré križujú krajiny Balkánu alebo lemujú balkánsku cestu; v poslednom čase sa zvyšuje obchodovanie cez prístavy pri Čiernom mori.

Oceánia je jediným regiónom, kde sa v poslednom čase zvýšili prípady zadržania všetkých hlavných druhov drog (stimulanty amfetamínového typu, marihuana, opiáty a kokaín), najmä v Austrálii.

Žiadne drogy bez chemických látok: Správa INCB o prekurzoroch ukazuje pokrok v medzinárodnej kontrole a odhaľuje výzvy v oblasti nových zdrojov dodávok.

Pokrok v obmedzovaní používania chemických prekurzorov, často používaných v nelegálnej výrobe drog, z medzinárodného obchodu na zanedbateľnú úroveň znamená, že medzery v kontrolách na národnej úrovni sú čoraz viac využívané zločineckými organizáciami na získanie prístupu k dodávkam chemických látok, ktoré potrebujú na nelegálnu výrobu drog, varuje INCB. Drogoví priekupníci taktiež využívajú relatívne široké spektrum nekontrolovaných chemických látok, často robených na mieru a na zákazku, s cieľom obísť medzinárodnú kontrolu. Správa INCB o prekurzoroch hovorí o najvýraznejších trendoch v obchodovaní s chemickými prekurzormi a praktických opatreniach, ktoré vlády potrebujú urobiť, aby zločineckým organizáciám znemožnili prístup k chemikáliám, ktoré na výrobu nelegálnych drog potrebujú.

Kapitola Regional Highlights (PDF)
Tiskové materiály k vydání zprávy INCB (PDF anglicky)

Mezinárodní den žen: rovnoprávnost žen je výhodná pro všechny

8.3.2014 



Letošní Mezinárodní den žen je ve znamení prosazování genderové rovnosti. Nejen proto, že rovnost je základním lidským právem, ale především proto, že rovné příležitosti a podmínky přináší pokrok v mnoha dalších oblastech.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v poselství k Mezinárodnímu dni žen uvádí: „Státy s rovným přístupem k mužům a ženám vykazují vyšší ekonomický růst. Společnosti s více ženami ve vedoucích pozicích dosahují lepších výsledků. Mírové dohody, na nichž se podílejí ženy, mají delší trvání. Parlamenty s vyšším zastoupením žen přijímají více právních předpisů týkajících se klíčových sociálních otázek, jako je zdraví, vzdělání, boj proti diskriminaci nebo podpora dětí.“

Víte, že:

– 31 milionů dívek na světě nechodí do základní školy?
– dvě třetiny z 774 milionů negramotných na světě jsou ženy?
– mezi zákonodárci je jen 21,4 procenta žen?
– jedna ze tří žen na světě se vdává ve věku nižším než 15 let?

Světový atlas genderové rovnosti ve vzdělání (PDF)

Ženy ve vědě (interaktivní mapa UNESCO)
Ženy a média (UNESCO)
Mezinárodní den žen (UN women)

Prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna k Ukrajině

11.3.2014 



Vývoj situace na Ukrajině mě čím dál víc znepokojuje. Na všechny zúčastněné od začátku krize naléhám, aby mírnili napětí, zapojili se do přímého a konstruktivního dialogu a vytvořili tak podmínky k mírovému řešení.

Především události posledních dnů na Krymu krizi jen prohloubily. S ohledem na rostoucí napětí a nedůvěru vyzýváme všechny strany, aby upustily od ukvapených kroků a provokativní rétoriky.

Mezinárodní společenství musí klíčovým hráčům pomoci zklidnit situaci a podpořit trvalé a férové politické řešení. Další zhoršování situace může mít vážné důsledky pro všechny lidi na Ukrajině, v regionu i na celém světě.

Nadále budu na příslušné úřady naléhat, aby byla na Ukrajině respektována lidská práva všech, zvláště pak práva menšin.

V této důležité chvíli si nemůžeme dovolit špatný odhad situace, ani nemůžeme nečinně přihlížet. Řešení krize musí stát především na principech obsažených v Chartě OSN, ať už jde o mírové urovnání sporů, tak i o respekt k jednotě, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.

New York, 10. března 2014

ZMĚNA KLIMATU: IPCC zveřejní druhou část nové hodnotící zprávy – dopady, adaptace a zranitelnost.

11.3.2014 



Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydává druhou část Páté hodnotící zprávy (AR5). Jedná se o nejkomplexnější shrnutí vědeckých poznatků o klimatické změně za posledních několik let. Zpráva Pracovní skupiny II bude zveřejněna v pondělí 31. března 2014 v japonské Jokohamě (v 1:00 našeho času). Je zaměřena na dopady, adaptaci a zranitelnost. Zpráva Pracovní skupiny III (mitigace) bude zveřejněna o dva týdny později a Souhrnná zpráva na podzim roku 2014.

Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR si vás dovolují pozvat na:

projekci tiskové konference Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z Jokohamy s komentářem českých vědců.

KDY: pondělí, 31. března 2014, 9:30 hod.

(registrace od 9:00)

KDE: Akademie věd ČR, sál č. 108, Národní třída 3, Praha 1

Na tiskové konferenci v Jokohamě představí předsedové Pracovní skupiny II Vicente Barros a Chris Field Shrnutí pro politické představitele. Dále vystoupí šéf IPCC Rajendra K. Pachauri a vrcholní představitelé Světové meteorologické organizace (WMO) a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

Projekci části tiskové konference z Jokohamy doplní svými komentáři v Praze významní čeští vědci.

Jazyk: česky a anglicky

Informace IPCC pro média (PDF)

Zmocněnci OSN pro lidská práva nebyl umožněn vstup na Krym

13.3.2014 



Zástupce generálního tajemníka OSN Ivan Šimonović dostal od úřadů na Krymu informaci, že jeho cesta do oblasti není možná. Jako důvod úřady uvedly „komplexní situaci a nemožnost zajistit bezpečnost jeho delegace,“ oznámil včera mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pověřil svého zástupce Šimonoviće, aby jako další vysoký představitel světové organizace pokračoval v kontaktech s Ukrajinou a aby zhodnotil situaci v zemi v oblasti lidských práv. Součástí týdenní cesty na Ukrajinu měla být i návštěva Krymu.

Ivan Šimonović včera navštívil Lvov, kde se setkal s představiteli místních úřadů, ombudsmanem a zástupci občanské společnosti.

Vysocí představitelé OSN opakovaně vyzývají všechny strany ke zmírnění napětí a zahájení otevřeného a konstruktivního dialogu k mírovému řešení krize.

Dnes v New Yorku zasedne na otevřeném zasedání Rada bezpečnosti OSN za účasti vysokého představitele Ukrajiny.

Více k tématu na UN News Center

POZVÁNKA: Konference k Světovému dni vody

13.3.2014 



Informační centrum OSN v Praze zaštítilo konferenci k Světovému dni vody. Vystoupí na ní zástupci akademické obce, OSN, státu i byznysu. Mluvit se bude o nedostatku vody i tzv. watermanagementu ve firmách i domácnostech. Tématem letošního Světového dne vody je „voda a energie“.

Konferenci pořádá agentura Publicon 20. března 2014 od 9 do 13.30 hod. v hotelu Rott v Praze.

Srdečně zveme všechny zájemce!

Vytiskněte si svou pozvánku (PDF)

Vice k tématu na portálu Světového dne vody (anglicky)

POZVÁNKA: Zpráva IPCC o změně klimatu / Přenos z tiskové konference z Jokohamy

17.3.2014 



Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydává druhou část Páté hodnotící zprávy (AR5). Jedná se o nejkomplexnější shrnutí vědeckých poznatků o klimatické změně za posledních několik let. Zpráva Pracovní skupiny II bude zveřejněna v pondělí 31. března 2014 v japonské Jokohamě (v 01:00 našeho času). Je zaměřena na dopady, adaptaci a zranitelnost.Zpráva Pracovní skupiny III (mitigace) bude zveřejněna o dva týdny později a Souhrnná zpráva na podzim roku 2014.

Akademie věd ČR, Informační centrum OSN v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Klimakoalice Vás srdečně zvou na projekci tiskové konference z Jokohamy s komentářem českých vědců ke zveřejnění 5. hodnotící zprávy IPCC, Pracovní skupiny II : DOPADY, ADAPTACE A ZRANITELNOST

pondělí, 31. března 2014, 9:30 hod. (registrace od 9:00)

Akademie věd ČR, sál č. 108, Národní třída 3, Praha 1

Prosíme o potvrzení účasti: Petra.Zahradnikova(at)osn.cz, tel. 255 711 645

Na tiskové konferenci v Jokohamě představí předsedové Pracovní skupiny II Vicente Barros a Chris Field Shrnutí pro politické představitele. Dále vystoupí šéf IPCC Rajendra K. Pachauri a vrcholní představitelé Světové meteorologické organizace (WMO) a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

PDF Pozvánka s podrobným programem 

Informace IPCC pro média

Šéf OSN znovu k vývoji situace na Ukrajině

17.3.2014 



Šéfa OSN hluboce znepokojuje, že referendum na Krymu jen zhorší komplexní a napjatou situaci. „Generální tajemník pozorně situaci na Ukrajině sleduje,“ řekl dnes v New Yorku novinářům mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Od začátku krize Pan Ki-mun vyzývá všechny strany, aby se vyhnuly unáhleným krokům a hledaly řešení podle principů Charty OSN, včetně respektu k suverenitě a celistvosti Ukrajiny.

Minulý pátek bylo v Radě bezpečnosti zablokováno přijetí rezoluce, která vyzývala mezinárodní společenství k potvrzení stávajících hranic Ukrajiny a vyhlášení referenda na Krymu za neplatné. Rusko rezoluci vetovalo, Čína se zdržela.

Šéf OSN Pan Ki-mun dnes odsoudil násilí, k němuž došlo během víkendu na východě Ukrajiny. „Generální tajemník znovu vyzývá všechny strany, aby upustily od násilí a vydaly se cestou zmírňování napětí a inkluzívního celonárodního dialogu ve prospěch politického a diplomatického řešení. Zhoršování situace bude mít vážný vliv na život lidí na Ukrajině, v regionu a na celém světě. Pan Ki-mun je připraven spolupracovat se všemi stranami na mírovém řešení krize,“ řekl mluvčí OSN.

Hledáme stážisty z řad studentů IT oborů

17.3.2014 



Internship v IC OSN

 Neplacenou stáž (internship) nabízíme studentům vysokých škol, kteří se ve svém profesním životě chtějí uplatnit především v oborech IT a mají již zkušenosti s přípravou webových stránek.

Předpoklady:

• zkušenosti s tvorbou webových stránek
• znalost prostředí internetu a sociálních sítí
• samostatnost
• týmová spolupráce
• organizační schopnosti
• zájem o činnost Organizace spojených národů

Doba trvání:

• 3 měsíce

Práce zahrnuje možnost se účastnit tvorby nových webových stránek a spolupráci s týmem OSN v České republice.

Zájemce prosíme, aby zaslali svůj životopis a motivační dopis na [email protected] nebo poštou na adresu IC OSN v Praze V motivačním dopise upřesněte své časové možnosti pro výkon stáže.

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna k Mezinárodnímu dni za odstranění rasové diskriminace

21.3.2014 



Slovenskou verzi překladu připravil Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni

Tento rok si svet pripomína Medzinárodný deň za odstránenie rasovej diskriminácie po prvý krát od smrti bývalého juhoafrického prezidenta Nelsona Mandelu. Táto smutná skutočnosť je pre nás zároveň pripomenutím jeho odvážneho boja proti apartheidu a inšpirujúceho víťazstva nad rasistickými inštitúciami, ktoré ho uväznili na 27 rokov.

Valné zhromaždenie OSN ako prejav solidarity s hnutím proti apartheidu vyhlásilo tento deň na pripomenutie masakru v Sharpeville v roku 1960, kedy bolo zabitých 69 ľudí a mnohí ďalší boli zranení, keď polícia začala strieľať na pokojné protestné zhromaždenie proti hrozným zákonom obmedzujúcim sťahovanie v Južnej Afrike.

Cesta Nelsona Mandelu z väzenia až do prezidentského úradu bola triumfom výnimočného jednotlivca proti sile nenávisti, nevedomosti a strachu – a zároveň svedectvom sily, odvahy, zmierenia a odpustenia, ktoré pomohli prekonať nespravodlivosť rasovej diskriminácie.

Mesto Sharpeville si vybral na historické podpísanie novej ústavy Južnej Afriky v roku 1966. Pri tejto príležitosti Mandela povedal: „Z mnohých obyvateľov Sharpeville, ktorí sú postrachom v našej histórii, sa zrodilo neochvejné odhodlanie, že rešpekt voči ľudskému životu, slobode a blahobytu musí byť zakotvený rovnako ako práva popri moci akejkoľvek sily, ktorá by ich chcela oslabiť“.

Dnes si Sharpeville pamätáme najmä ako symbol strašných obetí rasovej diskriminácie a uctievame si tých, ktorí počas masakru prišli o život.

Zároveň si spomíname, že prezident Mandela pretvoril dedičstvo Sharpeville na pevné odhodlanie chrániť dôstojnosť a práva všetkých ľudí.

Lekciu z vytrvalej juhoafrickej obhajoby rovnosti „mnohých obyvateľov Sharpevillu“ v dejinách krajiny možno použiť všade na svete, nielen v reakcii na organizované, inštitucionálne podoby rasizmu, ale kedykoľvek, keď sa tento zhubný problém objaví, vrátane každodenných osobných kontaktov s ľuďmi.

Vyzývam všetkých ľudí, najmä politických, občianskych a náboženských lídrov, aby dôrazne odsúdili posolstvá a myšlienky založené na rasizme, rasovej nadradenosti alebo nenávisti ako aj tých, ktorí podnecujú k rasizmu, rasovej diskriminácii, xenofóbii a s tým súvisiacej neznášanlivosti. V tento deň reagujme na fakt, že rasová diskriminácia naďalej zostáva vážnou hrozbou a dajme si predsavzatie zastaviť ho pomocou dialógu inšpirovaného preukázateľnou schopnosťou jednotlivcov rešpektovať, chrániť a hájiť našu bohatú rozmanitosť ako jednej ľudskej rodiny.

Anglická verze Poselství generálního tajemníka
Kampaň OSN proti rasismu

Šéf OSN Pan Ki-mun míří do Prahy

27.3.2014 



Mluvčí OSN dnes v New Yorku oznámil, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun přistane příští čtvrtek na pražském letišti Václava Havla. Téměř přesně po třech letech se tak vrací do České republiky.

V pátek vystoupí v pražském Karolinu s přednáškou „Česká republika a Organizace spojených národů: Mír, rozvoj a lidská práva v měnícím se světě“ a seznámí se také s tím, jak se Praha vyrovnává s měnícím se charakterem počasí a přizpůsobuje se změně klimatu. Na nábřeží Vltavy mu bude předveden mobilní systém protipovodňových zábran, jež město chrání před povodněmi, které Prahu jen za posledních dvanáct let postihly hned několikrát. Setká se i s nejvyššími představiteli země: s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Bohuslavem Sobotkou, ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem i předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu Janem Hamáčkem.

Z Prahy pokračuje jeho zahraniční cesta do Afriky. V Kigali se 7. dubna Pan Ki-mun zúčastní připomínky 20. výročí genocidy ve Rwandě, jedné z nejtemnějších událostí 20. století.

Pozvánka na přednášku a panelovou diskusi: Jak zmírnit klimatickou změnu?

2.4.2014 



Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydává již 3. část Páté hodnotící zprávy (AR5). Jedná se o nejkomplexnější shrnutí vědeckých poznatků o klimatické změně za posledních několik let. Zpráva Pracovní skupiny III bude zveřejněna v neděli 13. dubna 2014 v Berlíně. Je zaměřena na mitigaci, tedy předcházení a zmírňování klimatických změn. Souhrnná zpráva AR5 bude zveřejněna na konci října v Kodani.

Akademie věd ČR, Informační centrum OSN v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Klimakoalice ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Vás srdečně zvou na přednášku.

Přednášející: prof. Jim Skea, místopředseda Pracovní skupiny III IPCC

JAK ZMÍRNIT KLIMATICKOU ZMĚNU?

v pondělí 14. dubna 2014 od 16:00 hod.

od 17:00 hod. bude následovat panelová diskuse

Místo: Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní třída 3, Praha 1

Prosíme o potvrzení účasti: Petra.Zahradnikova(at)osn.cz, tel. 255 711 645

Program:

Úvodní slovo: velvyslankyně Peruánské republiky Marita Landaveri Porturas.

Přednáška: Prof. JIM SKEA, místopředseda Pracovní skupiny III Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), Imperial College London, Centrum environmentální politiky

Panelisté: Prof. Jim Skea, Prof. Bedřich Moldan a Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK.

Přednáška i diskuze budou simultánně tlumočeny.

PDF Pozvánka
IPCC: Dopady, adaptabilita, zranitelnost (zpráva Pracovní skupiny II)

Šéf OSN ocenil připravenost Prahy na změnu klimatu

4.4.2014 



Generální tajemník OSN Pan Ki-mun během páteční návštěvy České republiky blahopřál hlavnímu městu Praze k vybudování systému protipovodňové ochrany. Se zájmem si prohlédl ukázku výstavby mobilních protipovodňových zábran, jež brání Vltavě před rozlitím do ulic města. Hasičům z Prahy 1 dokonce symbolicky pomohl při vkládání hliníkových dílů.

„Praha zažila v průběhu posledních dvou dekád velké povodně. Dodnes si pamatuji záběry ze zaplavené Prahy v roce 2002, kdy byla pod vodou například Židovská čtvrť a ohroženy další památky UNESCO v Praze. Povodně způsobily ztráty na životech, desítky tisíc lidí musely být evakuovány a škody se počítaly v desítkách miliard korun,“ řekl šéf OSN novinářům na Alšově nábřeží v Praze.

Systém protipovodňových zábran v Praze je jedním z nejrozsáhlejších v Evropě. „Praha je dobrým příkladem toho, jak přistoupit k problému a chránit životy, majetek a bránit se škodám a následkům změny klimatu,“ řekl Pan Ki-mun s tím, že snižování rizik je jednou z jeho priorit v čele OSN.

MÍR, ROZVOJ A LIDSKÁ PRÁVA V MĚNÍCÍM SE SVĚTĚ

4.4.2014 



Přednáška generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna na Univerzitě Karlově po udělení zlaté pamětní medaile UK, 4. dubna 2014

Vážený pane rektore, vážení profesoři, milí studenti, dámy a pánové. Je mi velkou ctí být mezi vámi. Děkuji vám všem za tuto významnou poctu.

Na letních olympijských hrách v Londýně i na zimní olympiádě v Soči jsem běžel s olympijskou pochodní, ale přiznám se, že se mi ani nesnilo o tom, že bych mohl dostat zlatou medaili! Přijímám toto významné ocenění jménem všech, kteří na celém světě slouží Spojeným národům. To oni jsou skuteční šampioni, kterým opravdu patří zlatá medaile za jejich každodenní práci, při níž riskují životy v zájmu míru, rozvoje a ochrany lidských práv ve světě.

Dámy a pánové,

Univerzita Karlova má dlouhou a impozantní historii. Spolupracovala i s OSN, když se její akademici stali spoluautory zpráv Spojených národů. Úřad OSN pro lidská práva uvedl vaše vzdělávání pro lidská práva jako příklad pro všechny. Mnozí absolventi vaší univerzity pracovali přímo pro OSN v oblastech zdraví, životního prostředí a diplomacie.

Pokládám si za čest být jedním z mnoha význačných řečníků, kteří zde promluvili: jedním z nich byl i generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar.

Česká republika je dynamický člen OSN, působí v Radě pro lidská práva, přispívá k mírovému narovnání sporů a pomáhá jiným zemím uskutečnit přechod k demokracii.

Nádherné historické centrum Prahy bylo prohlášeno Světovým dědictvím UNESCO, a to zčásti i proto, že tato velmi uznáváná univerzita, na jejíž půdě právě stojím, je proslulým vysokým učením už od 14. století.

Loni jsme si připomněli 20. výročí vstupu České republiky do OSN. Vaše země se stala členem organizace v roce, v němž mnozí z vás přišli na svět. Dnes jak vy, tak i my všichni ostatní vstupujeme do světa, v němž se probíhají ještě výraznější transformace a hnutí, bezprostřední hrozby i slibné příležitosti.

Česká republika během své historie mnohokrát pocítila dopad globálních změn. Máte bezprostřední zkušenost s rivalitou mezi velkými mocnostmi.

V současnosti se objevují noví klíčoví hráči. Asie brzy předstihne Evropu a severní Ameriku v ekonomické síle, počtu obyvatel i technologických investicích. Růst Afriky je na vzestupu: šest z deseti nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa je v Africe.

Změny jsou patrné nejen podle tržních ukazatelů. Vznik nového světa se projevuje i demograficky. Světová populace se mění. V současnosti jsou nejpočetnější skupinou mladí lidé. Avšak do roku 2050 přesáhne počet lidí ve věku přes 60 let počet mladých lidí do 15 let.

V důsledku rychlé urbanizace se z dnešních měst stanou megapole. Lidé se stěhují v mnohem větší míře než dříve a předpokládá se zdvojnásobení migrace.

Na mapě současného světa je mnoho kritických míst.

Mnozí v tomto regionu i v celém světě sdílejí moje obavy týkající se krize na Ukrajině. V sázce je mnoho. Z toho důvodu jsem také minulý měsíc navštívil Kyjev i Moskvu. Hovořil jsem s prezidentem Putinem o nestabilním vývoji. Zdůraznil jsem potřebu zmírnit napětí a zabránit tomu, aby se situace vymkla kontrole. V Moskvě i Kyjevě jsem apeloval na tamní lídry, aby nepodnikali ukvapené kroky a okamžitě zahájili smysluplný dialog.

Problémy Ukrajiny mají dopad daleko za jejími hranicemi. Způsobují rozkol v mezinárodním společenství v době, kdy je zapotřebí, aby se státy sjednotily k řešení globálních problémů.

Budu i nadále dělat vše, co je v mých silách, abych podpořil smírné, diplomatické řešení v souladu se zásadami Charty OSN.

Dámy a pánové,

i když čelíme krizím na Ukrajině a v Sýrii, musíme věnovat pozornost i konfliktům, které jsou neméně závažné, ale často méně viditelné na titulních stránkách novin: velké nepokoje v Jižním Súdánu. Hrůzná brutalita ve Středoafrické republice.

Jsem přesvědčen, že nesmíme pouštět ze zřetele to, co vypadá jako méně bezprostřední nebezpečí, avšak co je o to ničivější hrozbou z dlouhodobého hlediska.

Stojíme na křižovatce. Pro nadcházející rok jsou aktuální tři výzvy, které budou mít vliv na životy budoucích generací.

Zaprvé musíme urychlit naplňování Rozvojových cílů tisíciletí – celosvětového plánu na odstraňování chudoby, hladu a nemocí, zlepšování přístupu ke vzdělání, posilování příležitostí a vytváření čistší a zelenější budoucnosti. Tyto cíle byly stanoveny na období 2000 až 2015. Zbývá tedy už jen rok.

Dosáhli jsme významného zlepšení. Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Do škol chodí více dětí. Ale ještě stále máme před sebou dlouhou cestu. Hladem trpí téměř miliarda lidí. Nemoci, jimž lze předcházet, zabíjejí každý den desetitisíce dětí. Ženy stále nejsou v odpovídající míře zastoupeny ve vládách a parlamentech. Růst globální teploty ohrožuje budoucnost naší planety.

Naléhám na světové společenství, aby udělalo maximum pro urychlení postupu k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí příští rok. Tou dobou musíme vstoupit do udržitelné budoucnosti a přizpůsobit se měnícímu se globálnímu prostředí.

A to je druhá výzva. Při vytváření dlouhodobého plánu rozvoje pro příští generace vycházíme ze zkušeností, které jsme získali z realizace Rozvojových cílů tisíciletí. Zahájili jsme globální debatu s co nejširším možným počtem účastníků.

Chceme zformulovat odvážný a konkrétní plán reagující na současné potřeby. Musíme posílit rozvoj ve třech směrech: ekonomickém, sociálním i environmentálním. Chceme dosáhnout prosperity a udržitelnosti. Připravujeme nyní „navigaci“, která nám ukáže cestu k lepšímu světu a důstojnému životu pro všechny.

Tím se dostávám ke třetí výzvě: reagovat na změnu klimatu. Tomuto tématu věnuji velkou pozornost při všech svých cestách. Minulý měsíc jsem byl v Grónsku, kde rychle odtávají ledovce. Změna klimatu je existenční hrozbou, avšak využijeme-li možností, které s sebou přináší nutnost se s klimatickou změnou vyrovnat, můžeme dosáhnout velkých ekonomických zisků.

Letos v září uspořádám v New Yorku klimatický summit, který by měl připravit půdu pro uzavření závazné dohody v roce 2015 a měl by zároveň upřít pozornost na možná řešení klimatické krize. Na summit zvu nejvyšší představitele států a vlád, vrcholné manažery, zástupce aktivistických skupin a další účastníky, kteří mají zájem zabývat se tímto problémem konstruktivně a prozíravě.

Dámy a pánové,

toto vše jsou velké výzvy, kterým nemůžeme čelit sami. I proto se tolik snažím podnítit k aktivitě průkopníky současného světa. Vše začíná u zrovnoprávnění žen a podpory mladých lidí. Nahlas a důsledně mluvím všude ve světě o nutnosti skoncovat s porušováním práv žen a umožnit jim hrát ve společnosti oprávněnou, asertivní roli.

V samotné Organizaci spojených národů jsem jmenoval rekordní počet žen do vysokých pozic. Neobsazoval jsem místa ženami samoúčelně: vybíral jsem ty nejlepší uchazeče a zjistil jsem, že když odstraníte diskriminaci, nejlepším kandidátem je často žena. Mohu uvést jeden příklad za všechny. V mírových misích tradičně převládali muži. Když jsem se stal generálním tajemníkem, v čele mírových operacích nepracovaly téměř žádné ženy. Dnes ženy vedou plnou třetinu misí, včetně těch, které působí v nejobtížnějších oblastech – například v Jižním Súdánu nebo na Haiti. Na tým, který likviduje syrské chemické zbraně, dohlíží žena. A v celém systému organizací a agentur OSN dokazují ženy celému světu, že rovnost příležitostí přináší výsledky.

Mladí lidé také mají schopnost měnit náš svět. Jste součástí největší generace mládeže v historii. Máte nebývalou schopnost vytvářet sítě. Máte přístup k bleskovým informacím. Avšak samotné propojování svět nezmění: je zapotřebí přesvědčení.

Právě o tom mluvil Václav Havel ve svém projevu v OSN v roce 2000. Řekl tehdy: „To nejdůležitější, oč je třeba v éře globalizace usilovat, je globální odpovědnost.“

Vaše rodina, vaše komunita a vaše země jsou jistě nesmírně důležité, ale bezpečnost jich samotných nestačí. Musíte se povznést nad osobní i národní zájmy. Existují různé způsoby, jak to můžete udělat: můžete se stát lékaři, umělci, politiky nebo filantropy.

Ať už si vyberete jakoukoliv profesi, nebo i před začátkem své kariéry, můžete být aktivisty. Stačí využít technologie, které máte v rukou, a můžete sledovat dodržování lidských práv, šířit své názory a usilovat o to, aby se jednalo.

To je moje výzva k vám: staňte se globálními občany. Obhajujte mír, spravedlnost, lidská práva a lidskou důstojnost. Stůjte při Spojených národech. Buďte vynikající, každý ve svém oboru, jakožto šampioni našich sdílených hodnot.

Děkuji vám.

Jedná se o připravenou verzi přednášky, nikoliv o skutečně přednesený text.

20 let od genocidy ve Rwandě: V čem jsme se poučili a v čem nikoli?

7.4.2014 



Pan Ki-mun

Ve Středoafrické republice v současné době vláda i občanští aktivisté usilovně hledají cestu ke stabilizaci situace a udržení míru. Já sám jsem se v pondělí zúčastnil ve rwandském Kigali připomínky 20. výročí genocidy. Její dozvuky stále ještě pozorujeme v nejistoté oblasti Velkých jezer i ve vědomí mezinárodního společenství. Každá situace má svůj vlastní vývoj. Stejně je tomu u syrského konfliktu, který si každý den vybírá nové oběti na životech. Všechny ale představují složitý problém, jehož vyřešení je otázkou života a smrti: co může mezinárodní společenství dělat, když jsou nevinní lidé hromadně zabíjeni a vláda nedokáže své lidi ochránit, nebo se sama násilí přímo účastní?

Genocidy ve Rwandě a Srebrenici se staly symbolem selhání mezinárodního společenství. Míra brutality ve Rwandě dodnes šokuje. Každý den bylo zavražděno 10 tisíc lidí. Umírali denně, celé tři měsíce. Za zvuků nenávistného vysílání jedné z rozhlasových stanic zabíjeli Rwanďané Rwanďany.

Díky poučení z těchto hrozných událostí se od té doby podařilo realizovat významné kroky. Mezinárodní společenství je jednotné v odporu proti beztrestnosti. Důkazem toho je ustanovení Mezinárodního trestního soudu. Mezinárodní tribunály a tribunály s podporou OSN, mezi nimi i Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, posuzují odpovědnost viníků a mají prokazataleně odstrašující účinek na potenciální pachatele přečinů proti mezinárodním normám. Přelomové bylo odsouzení někdejší hlavu státu za válečné zločiny.

Odpovědnost za ochranu

Mezinárodní společenství podpořilo princip odpovědnosti za ochranu. Žádný stát už nadále nemůže označovat odpudivé zločiny za svou vnitřní záležitost, jíž se mezinárodní zájem netýká. Rostoucí počet vlád a regionálních organizací vytváří mechanismy pro předcházení genocidě. OSN a její partneři stále častěji vysílají do problematických míst pozorovatele pro lidská práva. Jsou prodlouženou rukou, která vládám i nevládním aktérům dává na srozuměnou, že svět se dívá. A protože takové zločiny vyžadují plánování, zaměřujeme se na hlavní rizikové faktory, od absence institucí až po nenapravené křivdy.

Důrazněji také chráníme civilisty, mimo jiné také před velmi rozšířeným sexuálním násilím. Asertivní přístup při udržování míru pomohl k porážce jedné z nejbrutálnějších ozbrojených milic na východě Demokratické republiky Kongo. OSN otevřela dveře základen svých mírových misí v Jižním Súdánu pro tisíce lidí, kteří v nich nalezli útočiště před ohrožením životů. Před dvaceti lety by takové kroky byly nepředstavitelné. Dnes jde o promyšlenou politiku, příklad naší iniciativy „Rights Up Front“ v praxi, tedy poučení ze Rwandy uvedené v život. Zmíněné situace jsou sice stále křehké, ale směřování je jasné: více a nikoliv méně ochrany.

Neúspěchy a selhání

Přesto se nadále setkáváme s neúspěchy. Ukončení občanské války na Srí Lance v roce 2009 vyústilo v desítky tisíc obětí na životech a systémové selhání OSN. Více než tři roky se mezinárodní společenství nebylo schopné shodnout na postoji k situaci v Sýrii. Země dostávala jen zlomek potřebné humanitární pomoci, avšak zbraně byly dodávány oběma stranám v mylném přesvědčení, že situaci lze vyřešit s jejich pomocí.

Svět musí tyto morální mezery překonat. Mezi členskými státy může docházet k rivalitě kvůli národním zájmům, mohou postrádat ochotu přijmout nové finanční či vojenské závazky. Může je odrazovat složitost problémů a s nimi spojená rizika, mohou mít obavy, že diskuse o bezprostředně hrozící krizi v jiných zemích by mohla obrátit pozornost na jejich vlastní situaci. Avšak důsledky této lhostejnosti a nerozhodnosti jsou zřejmé: prolévání krve nevinných, destrukce společností, a opakovaná prohlášení politických lídrů „už nikdy“, která jsou projevem neustálých selhání.

Středoafrická republika nutně potřebuje pomoc

Celých uplynulých deset let se Středoafrická republika usilovně snažila upozornit svět na závažnost své situace. V loňském roce se stát zhroutil, zavládlo bezpráví a hrůzné vraždění. V zemi zavládl strach a lidé se dali na útěk. Náboženská identita je zneužívána v boji za politické cíle a dlouholetá tradice mírového soužití křesťanů s muslimy je ohrožena.

Vyzývám mezinárodní společenství k poskytnutí vojenské podpory, která je nezbytná k záchraně životů, pomůže dostat policisty zpátky do ulic a umožní návrat lidí do jejich domovů. Africká unie spolu s Francií již vyslaly vojáky, snahy Evropské unie o nasazení společných jednotek jsou zatím neúspěšné. Neméně naléhavá je nutnost zahájit politický proces vedoucí k usmíření. Další šíření násilí může ohrozit širší region.

Dojde-li k tak hlubokému kolapsu země, může se problém zdát nepřekonatelným. Historie však dokazuje opak. Trvalá podpora mezinárodního společenství pomohla Sieře Leone i Timoru-Leste provést zásadní transformaci. Rwanda zaznamenala významný pokrok v rozvoji a také jiné země se zotavily z nepopsatelného násilí. Středoafrická republika se může vydat stejnou cestou. Budu nadále podporovat vládu při určování směru vývoje k dosažení stability a prosperity země tak, jak to její zdroje a tradice umožňují.

Ve Rwandě jsem navštívil památník genocidy a uctil oběti. Podobně jednám i v případě jiných tragédií, které postihly svět, od Osvětimi a Kambodži před desetiletími až po ty současné. Mezinárodní společenství nemůže projevovat znepokojení nad ohavnými zločiny a poté couvnout před závazkem a vůli poskytnout zdroje, které by jim mohly zamezit. Světoví lídři by se měli více snažit zabránit vyhnutelnému a čelit krutosti, která se odehrává před našimi zraky. Lidé kdekoliv ve světě by se měli vžít do situace všech zranitelných, od Sýrie po Středoafrickou republiku, a klást si otázku, co dalšího by ještě mohli udělat pro vytvoření světa, v němž důstojnost a lidská práva jsou přiznávána všem. Ukažme lidem, kteří čelí strašlivým hrozbám, že nejsou sami a opuštění. Že záchrana, kterou potřebují, je na cestě.

Středoafrická republika: Zoufalství je slabé slovo

16.4.2014 



Pan Ki-mun

Rada bezpečnosti schválila můj návrh vyslat do Středoafrické republiky mírovou misi OSN. Deset tisíc vojáků a téměř dva tisíce policistů by měly ve zdevastované zemi zavést alespoň náznak řádu. Se situací jsem se přímo na místě seznámil během své nedávné návštěvy v této zemi. Nazvat ji zoufalou je slabé slovo. Více než polovina obyvatel země velké jako Texas potřebuje životadárnou pomoc. Každý čtvrtý člověk je na útěku z domova. V provizorních táborech kolem hlavního města Bangui se o jednu toaletu dělí 500 lidí. S nadcházejícím obdobím dešťů se situace ještě zhorší. „Kdo by tady chtěl žít? Ale když zůstaneme tam, kde jsme žili, půjde nám o život,“ volala na mě jedna žena.

Většina muslimského obyvatelstva ze země uprchla před vlnou sektářského násilí, které ze všech stran dopadá na nevinné. Zvěrstva neustávají. Justiční systém se zhroutil. Etnicko-náboženské čistky jsou realitou. Celé komunity se rozpadly. Přes všechno strádání je tím, čeho se Středoafrické republice dostává nejméně, čas. Příprava mírové mise zabere nejméně šest měsíců. A obyvatelé země budou zatím dál každý den bojovat o přežití.

Ve Středoafrické republice jsem se zastavil na cestě do Rwandy, kde jsem se účastnil připomínky 20. výročí genocidy. Vyjádřil jsem tam svůj hluboký zármutek nad nečinností mezinárodního společenství ve chvíli, kdy země potřebovala pomoc. Bude nyní mezinárodní společenství jednat, abychom se za dvacet let nemuseli znovu omluvat za nečinnost ve chvíli, kdy jsme měli možnost zakročit? Uvědomí si lídři států poučení z minulosti a zabrání opakování Rwandy?

V centru jedné z nejvíce postižených čtvrtí Bangui jsme projížděli kolem betonových trosek obchodů a domů. Viděl jsem nákladní vozy přeplněné hrnci, pánvemi, džbánky na vodu, posledním zbývajícím majetkem obyvatel na útěku. Vyslechl jsme si trýznivé příběhy sexuálního násilí, únosů a neustálého ohrožení života. Z lidí fakticky vězni, kteří se jen zoufale snaží uprchnout. Řekli mi, že školy, nemocnice a dokonce i hřbitovy jsou přeplněné. Jeden člověk naříkal: „Nemůžeme se ani postarat o naše mrtvé!“

Bezpečnost, pomoc vládě, politický proces

Je nejvyšší čas pomoci těm, co ještě žijí. K tomu je zapotřebí rychle jednat na třech frontách. V první řadě: bezpečnost. Africká unie a francouzské ozbrojené síly se snaží obnovit mír a bezpečnost. Vojenské síly Evropské unie, které začaly působit tento týden, jsou vítanou pomocí. K zastavení násilí a na ochranu civilistů jsou ale nutné další posily. Vyzval jsem proto k okamžitému rozmístění dalších tří tisíc vojáků a policistů, kteří by připravili podmínky pro budoucí mírovou misi OSN.

Zadruhé: vláda potřebuje pomoc v nejzákladnějších věcech. Policie, soudy i vězeňská služba musí začít zase fungovat. Prozatímní prezidentka Catherine Samba-Panzaová je odhodlána obnovit autoritu státu. Bez finančních prostředků jsou však její možnosti velmi omezené. Ani financování humanitární pomoci není dostatečné. Země dostala jen dvacet procent přislíbených prostředků.

Zatřetí: mírová mise je jen součástí řešení. Zcela nezbytné je zahájení inkluzivního politického procesu v zemi.Při prosazování tolerance, nenásilí a dialogu musí sehrát klíčovou roli komunitní a náboženští vůdcové. Pro mír bude důležitá i schopnost pohnat k odpovědnosti ty, kdo spáchali zločiny. Středoafričané musí vidět, že právo platí pro všechny bez ohledu na to, kdo jsou nebo v co věří. Od lídrů po jednotlivé bojovníky.

Toto jsou základní kameny pro usmíření a zajištění podmínek k návratu uprchlíků a vysídlenců zpět do domovů. Alternativním vývojem by byl faktický rozklad, který by zasel zárodky konfliktu a nestability do křehkého srdce Afriky na řadu let, možná na celé generace.

Během mé návštěvy v Bangui mi vůdkyně ženské mírové iniciativy řekla: „Naše společnost je rozložená, pouta jsou zpřetrhána. Už nás nic nespojuje. Vy ale zastupujete svět a jste tady. Jsme tedy součástí světa.“ Její důvěra mě potěšila, ale uvědomuji si, že abychom si ji zasloužili, musíme jednat.

Středoafrická republika má bohaté přírodní zdroje a úrodnou půdu. Po celé generace byla křižovatkou kultur, na níž spolu v míru žily rozmanité komunity. Mezinárodní společenství teď musí dokázat, že Středoafričané jsou součástí lidstva i naší společné budoucnosti. I malá pomoc bude mít dlouhodobý vliv. Neseme společnou odpovědnost za to, že budeme jednat, namísto abychom se za dvacet let omlouvali.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Jan Dusík bude v Praze jednat o globálních tématech životního prostředí

24.4.2014 



Šéf evropské kanceláře Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Jan Dusík, bývalý ministr životního prostředí, přijede v pondělí 28. dubna 2014 na oficiální návštěvu ČR. S představiteli státu bude jednat o spolupráci mezi Českou republikou a UNEP. 

Témata rozhovorů se budou zejména týkat účasti delegace ČR na prvním zasedání celosvětového shromáždění o životním prostředí (United Nations Environment Assembly) na ministerské úrovni a o pozicích ČR pro toto zasedání

cílech udržitelného rozvoje vyjednávaných v rámci OSN

mezinárodních vyjednáváních o klimatu (zářijový summit OSN a konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Limě

prioritách UNEP, např. zelené ekonomice či udržitelné spotřebě a výrobě

přípravě čtvrtého zasedání smluvních stran Karpatské úmluvy v Mikulově v září 2014, jemuž bude ČR předsedat


Jan Dusík se v Praze setká i s novináři, zájemci o rozhovor kontaktujte, prosím, iCentrum OSN v Praze (Petra.Zahradnikova(at)osn.cz, tel. 606712535).

Mateřství, otcovství a práce: legislativa a praxe ve světě

16.5.2014 



Mezinárodní organizace práce (ILO) vydala novou zprávu o přístupech jednotlivých zemí světa k rodičovské dovolené. Zpráva nazvaná Mateřství, otcovství a práce: legislativa a praxe ve světě obsahuje informace o délce rodičovské dovolené, způsobech finančního zajištění rodičů na mateřské dovolené, jiných formách zvýhodnění rodičů, zajištění péče o děti či o ochraně pracovních míst.

Zpráva hodnotí současný stav mateřských a otcovských práv na celém světě. Srovnává právní i praktická opatření v 185 státech. Vychází z široké škály právních a statistických indikátorů a uvádí i přehled vývoje za posledních 20 let. Zpráva se zabývá také vlivem nedávné ekonomické krize a úsporných opatření na tuto oblast.

Podle zprávy ILO má většina států světa zavedeny právní standardy na ochranu pracovních práv rodičů, ne všechny ale odpovídají mezinárodním standardům ILO. Jedním z přetrvávajících problémů je efektivní uplatňování právních předpisů.

Fakta

– 98 ze 185 zemí světa má minimálně 14-týdenní rodičovskou dovolenou. Ve 42 státech mají dokonce rodičovskou dovolenou delší než 18 týdnů.

-74 států vyplácí finanční podporu ve výši minimálně dvou třetin předchozích příjmů po dobu nejméně 14 týdnů.

– 107 států světa vyplácí rodičovský příspěvek ze státního rozpočtu, jen ve 24 zemích proplácí příspěvek zaměstnavatel.

– jen 20 zemí ze 185 nemá zavedena opatření proti diskriminaci žen během těhotenství a rodičovské dovolené.

– 78 ze 167 zemí má zavedenu možnost rodičovské dovolené pro muže a z nich 70 vyplácí i rodičovský příspěvek.

Pozvánka na odborný workshop: Jak naše talíře otáčí světem?

19.5.2014 



Zveme Vás na odborný workshop určený učitelům a studentům pedagogiky a zaměstnancům rozvojových a environmentálních NNO, který pořádáme v Informačním centru OSN v Praze  dne 27. května 2014 od 9 do 13 hod.

Cíle workshopu:

– Seznámení s novým tématem, které v našem každodenním životě propojuje rozvojovou a environmentální oblast

– Představení jiného úhlu pohledu na téma potravinové bezpečnosti, s důrazem na oblasti na které máme přímý vliv

– Inspirace pro další práci s tématem zodpovědné spotřeby

Co spojuje vepřový řízek s Amazonskými pralesy? Když jsme tuto otázku pokládali kolemjdoucím v pražských ulicích, všichni dotázaní zvedali udiveně obočí. Což právě teď možná činíte i vy. Kupodivu toto propojení existuje, ačkoliv je pro mnohé z nás neviditelné. Ve skutečnosti takových neviditelných spojení mezi námi, českými spotřebiteli, a zbylým světem, existuje mnoho. Zcela jednoduše, pokud by celé lidstvo žilo jako průměrný český občan, potřebovali bychom pro udržení světové spotřeby 2,8 planety.

Koncept udržitelné nebo zodpovědné spotřeby zatím v naší společnosti není rozšířeným tématem. Může být vnímán jako složitý, možná omezující naši svobodu nebo také jako finančně nákladný. Tyto představy mohou být částečně pravdivé (ne však nutně), nicméně zamyšlení nad způsobem, jakým žijeme a jaký model společnosti svými spotřebitelskými volbami podporujeme, je nezbytné. Souvisí to totiž s klíčovými výzvami, kterým dnes lidstvo čelí a které si vyžadují naši pozornost.

Prosíme zaregistrujte se.

PDF Pozvánka

Pozvánka: Oslavte s námi Den Afriky!

19.5.2014 



Srdečně zveme všechny zájemce na veřejnou diskusi u příležitosti Dne Afriky 2014: Afrika jako kontinent kulturního bohatství, pokroku a nových příležitostí. Akce se koná ve čtvrtek 22. května 2014 od 10:30 do 13:30 hod. v Informačním centru OSN v Praze.

Prosíme potvrďte svou účast do 21. května 2014 na Petra.Zahradnikova(at)osn.cz nebo tel: 255 711 645.

PDF Pozvánka

Mezinárodní den mírových sil OSN

28.5.2014 



První operace OSN na udržování míru vznikla v roce 1948. Od té doby se koncept mírových sborů stal jedním z hlavních nástrojů mezinárodního společenství na zvládání komplexních bezpečnostních krizí. Mezinárodní den mírových sil OSN(29. května) je příležitostí ocenit jejich práci a zároveň uctít památku těch, kteří ve službách OSN položili životy. Za celou historii to byly již více než tři tisícovky modrých přileb, jen za loňský rok 106 mužů a žen.

V 16 současných operacích OSN působí 120 tisíc mírotvůrcu – 85 tisíc vojáků, 13 tisíc policistů a témeř 20 tisíc civilních zaměstnanců a dobrovolníků. Rozpočet na rok 2013–2014 činí 7,54 miliardy USD, to je méně než 0,5 % celosvětových výdajů na zbrojení.

Dynamické a flexibilní

„Mírové operace se neustále přizpůsobují novým podmínkám a výzvám. Rostou nejen co do počtu vojenského, policejního a civilního personálu, ale i co se týká podmínek a úkolů. Mírové operace nikdy nebyly tak dynamické a flexibilní jako dnes,“ říká zástupce generálního tajemníka OSN pro mírové operace Hervé Ladsous.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v poselství k mezinárodnímu dni ocenil úlohu mírových sil a připomněl, že jen v loňském roce ustavila Rada bezpečnosti dvě nové mise. „Znovu tak potvrdila důvěru ve schopnost příslušníků mírových sil obstát v obtížných situacích,“ řekl šéf OSN. Vyzdvihl také to, že se poprvé v historii postavila do čela vojenské operace OSN žena.

Celý text poselství:

Mírové operace OSN mají dlouhou a hrdou historii. Od roku 1948 až do současnosti působil ve více než 70 mírových misích na čtyřech kontinentech více než million příslušníků mírových sborů. Můžeme si být jisti, že i v budoucnu budou mírové síly OSN schopny čelit novým výzvám.

V současnosti má Organizace spojených národů ve světě 16 mírových misí, v nichž slouží 116 tisíc příslušníků z více než 120 zemí. Tito vojáci, policisté a civilní zaměstnanci navzdory velkým rizikům pomáhají stabilizovat společnosti, chránit civilisty, prosazovat zákonnost a podporovat dodržování lidských práv. Ve službě pod vlajkou OSN přišlo v loňském roce o život 106 příslušníků mírových sil. Celkový počet ztrát na životech v misích OSN již přesáhl 3 200. Truchlíme nad ztrátou každého z těchto statečných lidí spolu s jejich přáteli a rodinami a vždy znovu připomínáme, že jejich přínos pro mír nebude nikdy zapomenut.

Mírové operace OSN se modernizují tak, aby dokázaly reagovat na budoucí bezpečnostní výzvy. Využívají nových technologií, jako jsou například neozbrojená bezobslužná vozidla, zdokonalují způsoby práce s cílem lépe chránit civilisty, zvyšují zastoupení žen ve svých řadách a upevňují partnerství s regionálními organizacemi. OSN zlepšuje své logistické a administrativní postupy, posiluje infrastrukturu a podniká další kroky k lepšímu využití možností svých zaměstnanců. Klademe si za cíl postarat se o to, aby mírové operace byly rentabilní, hodnotnou investicí, která bude přinášet velké zisky a především zachraňovat životy.

Celý text poselství:

„Mírové operace OSN mají dlouhou a hrdou historii. Od roku 1948 až do současnosti působil ve více než 70 mírových misích na čtyřech kontinentech více než million příslušníků mírových sborů. Můžeme si být jisti, že i v budoucnu budou mírové síly OSN schopny čelit novým výzvám.

V současnosti má Organizace spojených národů ve světě 16 mírových misí, v nichž slouží 116 tisíc příslušníků z více než 120 zemí. Tito vojáci, policisté a civilní zaměstnanci navzdory velkým rizikům pomáhají stabilizovat společnosti, chránit civilisty, prosazovat zákonnost a podporovat dodržování lidských práv. Ve službě pod vlajkou OSN přišlo v loňském roce o život 106 příslušníků mírových sil. Celkový počet ztrát na životech v misích OSN již přesáhl 3 200. Truchlíme nad ztrátou každého z těchto statečných lidí spolu s jejich přáteli a rodinami a vždy znovu připomínáme, že jejich přínos pro mír nebude nikdy zapomenut.

Mírové operace OSN se modernizují tak, aby dokázaly reagovat na budoucí bezpečnostní výzvy. Využívají nových technologií, jako jsou například neozbrojená bezobslužná vozidla, zdokonalují způsoby práce s cílem lépe chránit civilisty, zvyšují zastoupení žen ve svých řadách a upevňují partnerství s regionálními organizacemi. OSN zlepšuje své logistické a administrativní postupy, posiluje infrastrukturu a podniká další kroky k lepšímu využití možností svých zaměstnanců. Klademe si za cíl postarat se o to, aby mírové operace byly rentabilní, hodnotnou investicí, která bude přinášet velké zisky a především zachraňovat životy.

Pan Ki-mun

NOVÝ FILM: Cesta k nacistické genocidě

20.6.2014 



Na YouTube kanálu iCentra OSN je ke shlédnutí a ke stažení nový dokument Cesta k nacistické genocidě (38 min.). Film je stručným přehledem dějin a příčin holocaustu.

Film vyrobilo americké Muzeum holocaustu. Pražské iCentrum OSN připravilo s podporou osvětového a vzdělávacího programu Holocaust and the United Nations českou verzi. Film je určen ke vzdělávacím účelům. Zpřístupňovat ho budeme především mladým lidem, a to prostřednictvím možnosti shlédnout nebo stahovat ho on-line, propagací na sociálních sítích a přímou distribucí do škol.

Osvětový a vzdělávací program OSN o holocaustu film přeložil z angličtiny do všech oficiálních jazyků OSN (arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština) a prostřednictvím sítě informačních center OSN ho dává k dispozici pedagogům na celém světě.

Film doprovází i stručný tiskový materiál o holocaustu a hlavních milnících 2. světové války.

V případě zájmu je možné vyžádat si DVD s filmem ve vysokém rozlišení, který vám zdarma zašleme poštou.

Historie holocaustu a hlavní milníky 2. světové války

Pan Ki-mun: Nezákonné drogy plodia násilné trestné činy a oslabujú základné štátne inštitúcie

24.6.2014 



Odkaz k Medzinárodnému dňu proti zneužívaniu ilegálnemu obchodovaniu s drogami

Zneužívanie drog a ilegálne obchodovanie majú katastrofálne následky na celosvetovú snahu zlepšiť prosperitu a rovnosť pre všetkých. Každý rok na predávkovanie, ktorému je možné predísť, zomrie približne 200 000 ľudí. Nezákonné drogy plodia násilné trestné činy a oslabujú základné štátne inštitúcie.

Krajiny, ktoré sú v období po ukončení konfliktu alebo sa snažia vykryť hospodársky pokles, môže ochromiť, keď nezákonné drogy prúdia cez ich hranice. Spojené národy, ktoré pracujú v oblastiach presadzovania práva, zdravia, ľudských práv a ďalších, sú pevne odhodlané pomôcť im brániť sa voči nezákonným drogám a predchádzať tomu, aby sa šíriace drogy u nich udomácnili.

Pri príležitosti Medzinárodného dňa proti zneužívaniu drog a ilegálnemu obchodovaniu vyzývam medzinárodné spoločenstvo, aby v rámci budovania bezpečnejšej a trvalo udržateľnejšej budúcnosti posilnilo svoj boj proti nezákonným drogám.

Slovenský překlad: Informační servis OSN ve Vídni

UNHCR: Počet lidí na útěku z domova poprvé od 2. světové války přesáhl 50 milionů

24.6.2014 



Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) u příležitosti Světového dne uprchlíků (20.6.) vydala nový globální přehled o situaci lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy – uprchlíků, vnitřně přesídlených, žadatelů o azyl a lidí bez státní příslušnosti. V roce 2013 jejich počet poprvé od druhé světové války přesáhl 50 milionů a zvýšil se oproti roku 2012 o 6 milionů.

Z celkových 51,2 milionu nuceně přesídlených je 16,7 milionu uprchlíků (na útěku opustili hranice své země), 33,3 milionu vnitřně přesídlených (opustili domov, ale zůstávají ve své zemi) a 1,1 milionu žadatelů o azyl. Do celkového počtu 51,2 milionu nejsou započítáni lidé bez státní příslušnosti. Podle odhadů jich ve světě žije více než 10 milionů.

Každou minutu nedobrovolně opustí domov osm lidí. Ve světle probíhajícího fotbalového šampionátu si musíme uvědomit, že během jediného utkání kvůli ohrožení života opustí 720 lidí všechno, co mají, jen aby mohli přežít.

Polovina uprchlíků podporovaných UNHCR žila na konci roku 2013 v exilu více než pět let a padesát procent uprchlíků jsou děti ve věku do 18 let.

Nejvíce lidí se statusem uprchlíka pochází z Afghánistánu (přibližně 2,5 milionu osob), Sýrie (2,4 milionu), Somálska (1,1 milionu), Súdánu (650 tisíc), Demokratické republiky Kongo (500 tisíc) a Barmy (480 tisíc). Nejvyšší počet uprchlíků na západní polokouli žije v Ekvádoru, většina z nich přichází z Kolumbie. Podle regionů pochází nejvíce uprchlíků z Asie a Pacifiku (3,5 milionu), Subsaharské Afriky (2,9 milionu) a Blízkého východu a Severní Afriky (2,6 milionu).

Rekordní počet vysídlených mají na svědomí především konflikty v Sýrii (2,5 milionu uprchlíků a 6,5 milionu vnitřně přesídlených), ve Středoafrické republice a Jižním Súdánu.

UNHCR hledá dlouhodobá řešení v rámci dostupných možností, tedy dobrovolných návratů do země původu, integrace v cílové zemi či přesídlení do třetí země. V roce 2013 se domů vrátil rekordně nízký počet uprchlíků za posledních 25 let: přibližně 415 tisíc lidí. Necelých 100 tisíc uprchlíků našlo nový domov v jednom z 21 států v rámci přesídlení do třetích zemí.

Lidé, kteří byli z obavy o vlastní bezpečnost nuceni opustit domov ale nejsou jen statistická čísla. Jsou to konkrétní lidé, jejichž osudy jsou stejně rozmanité, jako oni sami. Právě osudy těchto lidí jsou hlavním tématem letošního Světového dne uprchlíků.

Tisková zpráva UNHCR 

Stav ve světě – uprchlíci video

Světová zpráva OSN o drogách 2014

27.6.2014 



Vývoj situace v oblasti produkce drog a drogově závislých

Spotřeba drog ve světě zůstává na zhruba stejné úrovni. Nezákonné drogy jednorázově či pravidelně užívá asi 5% populace ve věku 15-64 let. Zpráva upozorňuje na nedostatek služeb pro uživatele drog. Jen jeden ze šesti má přístup k léčbě závislosti. V roce 2012 zemřelo na následky užití drog 200 tisíc lidí. “Musíme se víc zaměřit na dostupnost léčby a lidská práva těch, kteří jsou na drogách závislí,” říká šéf Úřadu OSN pro drogy (UNODC) a kriminalitu Jurij Fedotov.

Fedotov dále zmiňuje nutnost celosvětového závazku při boji proti drogám, který je klíčový pro úspěch tohoto snažení. Je důležité se zaměřit na prevenci, léčbu a následné začlenění vyléčených zpět do společnosti. Zdůraznil také, že kontrolované látky by měly být ve větší míře dostupné pro lékařské účely, včetně léků proti bolesti, toto opatření by snížilo riziko nelegálního zneužívání drog a problémů s tím spojených.

Nárůst produkce opia v Afghanistánu představuje podle Fedotova jednu z největších překážek v boji proti nelegálnímu šíření drog. Nějvětší světový producent opia roršířil obdělávanou plochu o 36 procent z 154 000 hektarů v roce 2012 na 209 000 hektarů v roce 2013. Celosvětová produkce se pohybuje okolo 5 500 tun opia a Afghanistán pokrývá toto množství asi z 80 procent.

Co se kokainu týče, jeho produkce celosvětově klesá. I přes tento pokles, se kokain stává čím dál více dostupným zejména v Jižní Americe a Africe. Oproti tomu, globální produkce pervitinu se více než zdvojnásobila mezi lety 2010 a 2012, hlavně v Mexiku a USA.

Světový den populace

11.7.2014 



7 miliard lidí. Tolik nás dnes žije na Zemi. Přitom v roce 1950 to bylo jen 2,5 miliardy. První miliardy dosáhlo lidstvo za 1800 let. Druhé již za pouhých 127 let, třetí za 33 a šesté a sedmé za rekordních 12 let. Od té doby se populační růst mírně zpomalil. V současné době roste světová populace přibližně o 1,1 % za rok, tedy asi o 75 milonů. Podle odhadů dosáhne počet obyvatel Země na konci tohoto století 10 miliard (růst z 9 na 10 miliard bude trvat asi 40 let).

Náš současný svět sedmi miliard lidí je pochopitelně jak velkou výzvou tak i příležitostí. Počet lidí ovlivňuje udržitelnost života, přináší rychlou urbanizaci, klade rostoucí nároky na vzdělávací a zdravotnické systémy a v neposlední řadě přináší nové nároky na určité skupiny obyvatelstva.

Současných 1,8 miliardy mladých lidí je historicky největší generací. Mladých ve věku 10 – 24 let je přibližně jedna čtvrtina populace. Většina z nich žije v rozvojových zemích. „Mnozí z nich nemají příležitost získat kvalitní vzdělání, najít solidní práci ani účastnit se veřejného a politického života,“ říká šéf OSN Pan Ki-mun. Podle UNESCO více než půl miliardy lidí ve věku 15 – 24 let žijí pod příjmovou hranicí 2 USD na den a jsou vystavováni diskriminaci a marginalizaci.

Více o Mezinárodním dni populace

Kariéra v OSN: příležitost pro mladé Čechy

29.7.2014 



Program OSN pro mladé profesionály (Young Professionals Programme, YPP) je v roce 2014 otevřen občanům České republiky. Organizace spojených národů takto hledá mladé a vysoce kvalifokované kandidáty, kteří se chtějí profesionálně uplatnit jako pracovníci mezinárodního úředního aparátu. YPP je náborovou iniciativou, která má do OSN přivést nové talenty. Nábor probíhá ve fromě vstupních zkoušek.

Kdo se může přihlásit

Uchazečům musí být na konci roku 2014 méně než 32 let, mají alespoň bakalářské vzdělání a umí plynně anglicky a/nebo francouzsky.

Výběrová řízení proběhnou ve všech zemích, které byly letos do programu zařazeny (včetně České republiky) ve stejný den, 4. prosince 2014. Uchazeči se mohou zúčastnit v kterémkoli místě, kde se bude konat, bez ohledu na státní příslušnost. Seznam míst bude zveřejněn později.

Během výběrového řízení budou prověřovány důležité znalosti, schopnost analytického myšlení i schopnost vypracovávat koncepty a v neposlední řadě i přehled o mezinárodním dění.

Úspěšní uchazeči mohou získat dvouletý kontrakt v OSN podle své odbornosti. Poté bude její/jeho práce přehodnocena s možností dalšího pracovního zařazení. V OSN se prosazuje schopnost pracovníků měnit místo svého působení i náplň vykonávané práce. Po dvouleté vstupní době je pravděpodobné, že nově přijatí mladí profesionálové změní místo výkonu práce. Organizace nabízí solidní podporu a pomoc v oblasti mobility a podpory kariérního růstu tak, aby se noví zaměstnanci byli schopni adaptovat na nová prostředí i obsah práce. Cílem je dosáhnout vysoké profesionality a prodiktivity a zároveň zajištění uspokojení z práce v mezinárodním prostředí.

Termíny pro výběrové řízení

Přihlásit se můžete on-line v následujících odborných kategoriích a termínech. Nepřehlédněte, první termíny jsou již 13. srpna, další 20. srpna a poslední 27. srpna podle příslušné odbornosti.

do 13. srpna 2014

Information Systems and Technology

Political Affairs

do 20. srpna 2014

Economic Affairs

Radio Producer (v těchto jazycích: arabština, čínština, svahilština, španělstina a ruština)

do 27. srpna 2014

Human Rights

Photographer

Často kladené otázky: UN Careers
Ukázkové testy
Proces žádostí

Den mladých lidí: Více příležitostí i problémů

12.8.2014 



V současnosti na světě žije nejpočetnější generace mladých ve věku od 15 do 24 let, celkem 1,2 miliardy lidí. Oproti minulým generacím mají více studijních příležitostí, možností cestovat, využívat nové technologie. Zároveň ale čelí jiným a možná i těžším výzvám stále propojenějšího světa.

Počet nezaměstnaných mladých lidí je rekordně vysoký. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je na světě téměř 75 milionů mladých lidí, kteří hledají práci. To představuje nárůst o více než 4 miliony od roku 2007. Středoškolské, bakalářské a dokonce ani magisterské vzdělání už nejsou zárukou, že mladý člověk po studiu najde práci. S narůstajícími náklady na vysokoškolské vzdělání a nejistou budoucností mladí lidé chtějí, aby o jejich situaci nerozhodovali jenom politici, ale aby se sami mohli na rozhodování o věcech, které se jich dotýkají, podílet.

Valné shromáždění vyhlásilo 12. srpen v roce 1999 Mezinárodním dnem mládeže. Chce tak upozorňovat na problematiku mladých lidí a zároveň tuto skupinu etablovat jako platného hráče současné globální společnosti.

Generální tajemník OSN zahrnul spolupráci s mladými lidmi mezi své hlavní priority. V roce 2013 jmenoval svého vyslance pro záležitosti týkající se mládeže. Ve svém letošním poselství k mezinárodnímu dni, jehož hlavním tématem je podpora mladých s duševním onemocněním, připomíná mezinárodnímu společenství, že je nutné zvyšovat povědomí a investovat do podpory mladých lidí s duševním onemocněním. Podle nedávno publikované zprávy OSN trpí 20 procent mladých lidí po celém světě nějakou duševní chorobou. Rizika jsou obzvláště velká při přechodu z dětství do dospělosti a stigma a stud často zhoršují tento pocit a brání jim vyhledat podporu, kterou potřebují.

Kampaň „Mental Health Matters“

Nový program globálního rozvoje na dosah

14.8.2014 



Amina Mohammed

Od newyorské East River přichází nadějná zpráva. Po roce a půl nesnadných vyjednávání dokončily členské státy OSN úspěšně návrh globálních cílů udržitelného rozvoje. Jde o priority, jimiž se bude řídit mezinárodní rozvoj poté, kdy na konci roku 2015 skončí Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs). Jde o významný krok ve společném úsilí o zajištění důstojného života pro všechny lidi.

Debata o nové agendě rozvoje bude pokračovat a návrh cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je pouze částí podstatně většího balíku dohod, na nichž je třeba se v září 2015 shodnout. Přesto stojí ze reflexi na čem se teď státy světa dokázaly v OSN dohodnout. V mnoha ohledech je to výsledek unikátní.

Rozsah i hloubka navržených cílů je nevídaná. Cíle společně utváří agendu pro transformaci, která staví na zkušenostech MDGs a zaměřuje se na řadu vzájemně propojených problémů současného světa. Nový globální plán rozvoje se výrazně posunuje směrem k univerzálnosti. Nový cíl rozvoje číslo 1 zavazuje státy k úplnému vymýcení extrémní chudoby se zřetelem na potřeby osob s postižením, seniorů a mladých lidí. Kromě dalších cílů navazujících na nedokončené cíle lidského rozvoje z agendy MDGs se nový plán rozvoje světa zaměřuje na otázky nerovnosti, ekonomického růstu, zaměstnanosti, urbanizace, energetiky a udržitelné spotřeby i produkce, včetně cíle zaměřeného na otázky podpory fosilních paliv. Výrazný posun je také v oblasti ochrany životního prostředí. Nová agenda zahrnuje např. otázku ochrany ekosystémů, biodiverzity, oceánů a mořských zdrojů. Oproti očekáváním zahrnuje návrh i cíl vztahující se ke změně klimatu. Návrh cílů udržitelného rozvoje je založen na principech míru a bezpečnosti, spravedlnosti a solidarity.

OSN sice často zdůrazňuje pojmy jako je legitimita a zastupování, ale zůstává organizací suverénních států a její vlastní vnitřní předpisy umožňují účast jiných aktérů na rozhodování jen v omezené míře. Proto je důležité zmínit i způsob, jak se diskuse o nové agendě rozvoje vedly a kdo se mohl účastnit. Narozdíl od MDGs, které – jak praví legenda – napsalo několik málo zasvěcenců v příslovečně temné a zakouřené místnosti někde v podzemí budovy OSN, cíle udržitelného rozvoje vznikají v otevřeném, všem přístupném procesu konzultací. Díky otevřené pracovní skupině se do diskusí o nové agendě zapojili zástupci občanských iniciativ, soukromého sektoru i vědecké a akademické sféry. Slovo dostali i mladí lidé, a to i na formálních zasedáních pracovní skupiny. To je posun od obvyklé praxe OSN. Byl tak vytvořen precedens, který bude v budoucnu obtížné obejít.

Z množství i povahy projednávaných témat vyplývá, že nemohlo být odsouhlaseno vše. Mnoho sporných bodů zůstává pro další diskusi v rámci mezivládního procesu. Avšak už výsledek otevřené pracovní skupiny a jí navržený soubor cílů je úspěchem. V mnoha tématech byla nalezena shoda, dokonce i když počáteční postoje vypadaly nesmiřitelně. Lakmusovým papírkem cílů bude jejich realizace na úrovni států.

V době, kdy se svět potýká s mnoha mezinárodními krizemi a konflikty, je výsledek práce otevřené pracovní skupiny nadějí, že multilateralismus funguje v některých oblastech tak, jak potřebujeme aby fungoval i jinde.

Autorka je zástupkyní generálního tajemníka OSN a zvláštní poradkyní pro rozvojovou agendu po roce 2015.

Světový den humanitárních pracovníků

18.8.2014 



Již pošesté si připomínáme Světový den humanitárních pracovníků (19. srpna). V roce 2008 ho vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Datum připomíná pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello.

Den humanitárních pracovníku je příležitostí vyzdvihnout jejich úsilí, profesionalitu, odvahu i zaujetí pro pomoc druhým. Je to velmi náročná a často nebezpečná práce, za niž mnozí zaplatili i vlastním životem.

Rostoucí počet i rozsah krizí v současném světě klade na humanitární pracovníky OSN a dalších organizací zvýšené nároky. Ve světě se pohybuje rekordní počet uprchlíků a vnitřních přesídlenců od 2. světové války, lidé na mnoha místech planety čelí nejen konfliktům, ale i přírodním živlům. 19. srpen je příležitostí poděkovat: UNICEF, WHO, UNHCR, WFP a všem českým, zahraničním i mezinárodním humanitárním agenturám a jejich pracovníkům.

Stránky Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci

Připravenost na humanitární akci na Ukrajině

22.8.2014 



Organizace spojených národů a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od května postupně posilují své humanitární kapacity na pomoc Ukrajině.

OSN má vypracovaný předběžný plán pomoci, který vychází z práce monitorů na místě a je založen na čtyřech základních pilířích:

1. Poskytnutí technické pomoci vládě Ukrajiny v oblasti připravenosti, humanitární akce a koordinace;

2. Monitorování a vyhodnocování humanitární situace a potřeb;

3. Posilování kapacit a předběžné rozmísťováníomezeného množství nejzákladnější humanitární pomoci;

4. Prioritizace akutní pomoci v postkonfliktních oblastech se zaměřením na ubytování, obnovu základních služeb a proces usmiřování po skončení konfliktu.

Zatímco celkové potřeby a vyčíslování fondů je stále ve fázi vypracovávání ze strany humanitárních agentur, OSN již má plán sektorálního financování pro období srpen až prosinec 2014.

MDGs skončí za 500 dní

22.8.2014 



Pan Ki-mun

Ve světě je v současnosti mnoho požárů, ať už se jedná o politické nepokoje, násilné konflikty, ohrožení veřejného zdraví či porušování lidských práv. Musíme si ale všimnout i plamínku naděje v podobě zlepšení životů nejchudších lidí díky projektu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs).

V roce 2000 stanovili političtí lídři států světa patnáctiletý ambiciózní plán na potírání chudoby, hladu, nemocí, na ochranu životního prostředí a podporu vzdělanosti, zdravotní péče a lepšího postavení žen ve společnosti.

Do cílového data MDGs zbývá jen 500 dní. Navzdory cynickým předpovědím pomohly bez rozmáchlých gest světu sjednotitse , inspirovat a transformovat. Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Více dívek chodí do školy. Více rodin má přístup k lepším zdrojům vody. Více matek přežije porod a více dětí žije zdravěji. Daří se nám masivní zákroky proti malárii, tuberkulóze a dalším smrtelným chorobám.

Setkal jsem se s mnoha lidmi, kteří rozvojovým cílům vděčí za své přežití. Stále však miliony dalších zápasí s extrémní chudobou a nerovností. Příliš mnoho komunit nemá k dispozici odpovídající sanitární vybavení. Příliš mnoho rodin je stále opomíjeno a náš svět čelí zřejmé a již probíhající změně klimatu.

Čas pro závěrečné zesílené úsilí o dosažení MDGs je právě teď. V této fázi budou důležité zejména podněty a nápady mladých lidí a jejich role musí ještě posílit. Právě proto jsem 500 dní do splnění MDGs připomněl v sídle OSN v New Yorku společně s mladou obhájkyní práva na vzdělání Malálou Júsufzaj a pěti stovkami dalších mladých lidí.

K posílení akce v závěrečné fázi MDGs je zapotřebí akce ve čtyřech oblastech:

1. strategické investice do zdraví, vzdělávání, energetiky a sanitárního vybavení, se zvláštním zřetelem na zlepšení postavení žen a dívek;

2. zaměřit pozornost na nejchudší a nejzranitelnější země, komunity a společenské skupiny, pro které je cesta ke zlepšení nejtěžší, přestože vyvíjejí největší úsilí.

3. plnit sliby finanční podpory. Veřejné rozpočty zažívají těžké časy, ale břímě vyrovnávání rozpočtů by neměli nikdy nést ti nejslabší.

4. prohloubit spolupráci mezi vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími skupinami v celém světě, která pomáhá Rozvojovým cílům tisíciletí stát se historicky nejúspěšnějším celosvětovým tažením proti chudobě.

Problémy, jimž čelíme, jsou velké, ale máme mnohem lepší možnosti než na přelomu tisíciletí: od stále širšího využití technologí až po mnohem větší pochopení toho, co funguje a co ne.

Budeme-li nadále aktivní, zachráníme životy, vytvoříme solidní základy udržitelného rozvoje po roce 2015 a pomůžeme vytvořit lepší předpoklady pro trvalý mír a lidskou důstojnost.

Zpráva MDG Report 2014
Human Development Report 2014

Ukrajina: Jednostranné akce jen zhoršují nebezpečnou situaci

23.8.2014 



V reakci na to, že konvoj s ruskou humanitární pomocí překročil hranice Ukrajiny bez souhlasu Kijeva, vyzval generální tajemník OSN Pan Ki-mun všechny strany ke spolupráci, aby humanitární dodávky dorazily k těm, kteří je potřebují.

„Uznávám, že humanitární situace na Ukrajině se rychle zhoršuje, ale jednostranné akce jen prohlubují již tak nebezpečnou situaci na východě Ukrajiny,“ řekl šéf OSN v prohlášení které zveřejnil jeho mluvčí. Řekl také, že ho povzbudila slova prezidenta Petra Porošenka, že Ukrajina udělá vše, aby zabránila další eskalaci konfliktu po vstupu konvoje na ukrajinské území. O situaci v noci na dnešek jednala Rada bezpečnosti za zavřenými dveřmi.

Šéfka humanitárních operací OSN Valerie Amosová, která přijela na Ukrajinu na čtyřdenní návštěvu, řekla, že rozhovory s představiteli země o humanitárních potřebách lidí na východě Ukrajiny se vyvíjejí pozitivně. Na místě se chce seznámit se situací a zjistit, jak lze zlepšit humanitární pomoc asi 190 tisícům přesídlenců v oblasti. „Chtěla bych, aby si všichni, kdo jsou zainteresováni v konfliktu, uvědomili, že trpí především obyčejní lidé.“

O víkendu zamířila Valerie Amosová do Doněcku. „Doufám, že probíhající politické rozhovory povedou k zastavení násilí a následně k příměří.“ Zdůraznila, že prioritou se musí stát potřeby lidí, které konflikt ohrožuje. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních otázek, v jehož čele Valerie Amosová stojí, minulý týden vyzval ke shromáždění prostředků ve výši 33,3 milionu USD, aby bylo možné pokračovat v poskytování humanitární pomoci včetně zajišťování vody, přístřeší, zdravotnické podpory a výuky ve školách. Pokud se situace bude nadále zhoršovat, bude nutné finanční nároky na pomoc přehodnotit. „Mám dobrý pocit z rozhovorů s ukrajinskými představiteli o tom, jak bychom mohli spolupracovat,“ řekla Valerie Amosová.

Podrobné informace o situaci na Ukrajině najdete na  UN News Center

Zadržení 43 příslušníků mise OSN na Golanských výšinách

28.8.2014 



V důsledku zostřených bojů mezi ozbrojenými skupinami a jednotkami syrské armády v oblasti Golanských výšin bylo dnes v ranních hodinách zadrženo 43 příslušníků mírové operace OSN UNDOF (Jednotky OSN pro dohled nad stažením) skupinou ozbrojenců.

Dalším 81 příslušníkům UNDOF je bráněno zaujmout své pozice. Organizace spojených národů se snaží zajistit propuštění zadržených a obnovení svobody pohybu jednotek UNDOF ve vymezeném území.

Příslušníci jednotek UNDOF byly ozbrojenými skupinami zadrženy již v březnu a květnu 2013. Později byli propuštěni.

Mandátem UNDOF je dohled na doržování smlouvy o stažení mezi Sýrií a Izraelem z roku 1974 po válce, která mezi těmito zeměmi proběhla rok předtím. V červnu prodloužila Rada bezpečnosti mandát mise do konce roku 2014.

V misi UNDOF v současné době působí 1 223 vojáků ze šesti zemí (Fiji, Indie, Irsko, Nepál, Nizozemsko a Filipíny).

Nebezpečná eskalace krize na Ukrajině

29.8.2014 



Jde o nebezpečnou eskalaci krize, říká o posledním vývoji na Ukrajině generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Mezinárodní společenství nemůže dopustit, aby docházelo k další eskalaci a ani nemůže připustit další násilí a ničení,“ řekl šéf OSN v prohlášení v souvislosti s včerejším zasedáním Rady bezpečnosti OSN.

Podle zpráv se boje na východě Ukrajiny rozšířily na jih směrem k Azovskému moři a hranicím Ruska. „Pokud se to potvrdí, je to nebezpečná eskalace ukrajinské krize,“ píše se v prohlášení generálního tajemníka.

Radu bezpečnosti o situaci na Ukrajině informoval zástupce generálního tajemníka OSN pro politické otázky Jeffery Feltman. „Nemůžeme ignorovat hluboce znepokojující zprávy o zapojení ruských vojenských sil v této nové vlně eskalace.“ Řekl také, že OSN nemá žádný nezávislý zdroj na potvrzení těchto zpráv a že Rusko je popírá.

Jeffrey Feltman navštívil minulý týden Ukrajinu, kde jednal s tamními představiteli. Podle něj zůstává situace na východní ukrajinsko-ruské hranici hlavní překážkou ke snížení napětí, protože podle zpráv pokračuje přísun malých i těžkých zbraní z Ruska na Ukrajinu. „Je nutné zajistit bezpečnost hranice mezi oběma státy, na což musí dohlížet mezinárodní pozorovatelé.“ Ukrajinský prezident Petro Porošenko nadávno prohlásil, že první bilaterální konzultace mezi ochranou hranic Ukrajiny a Ruska jsou naplánovány na 30. srpna.

Podle Feltmana je důležité, aby volby plánované na 26. října mohly proběhnout na celé Ukrajině a staly se sjednocujícím a usmiřovacím prvkem, který zajistí, že se všichni Ukrajinci budou cítit zastoupeni svými představiteli v Kyjevě. „V tuto chvíli je ale nutné se především zaměřit na zastavení nebezpečné eskalace a rychle se od vojenské konfrontace posunout k politickému řešení a dialogu,“ řekl Jeffrey Feltman.

Začněme jednat – změna klimatu ovlivňuje naše životy

4.9.2014 



Síť 63 informačních center OSN se připojila k celosvětové výzvě k Akci pro klima sérií komunikačních aktivit.

Změna klimatu není nijak vzdálený problém. Dochází k němu právě teď a velmi reálně ovlivňuje životy lidí. Změna klimatu narušuje hospodářství států a velmi draze za ni platíme už dnes, ještě více však zaplatíme v budoucnu. Narůstá však už povědomí o tom, že existují cenově dostupná řešení, která nám umožní rapidní posun k čistším a odolnějším ekonomikám.

Ve vzduchu je cítit změna. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun pozval vrcholné světové představitele vlád, finanční a obchodní sféry, a zástupce občanské společnosti na Klimatický summit 2014, který se uskuteční 23. září 2014 a jeho hlavní náplní bude povzbudit a podnítit možná opatření v oblasti změn klimatu.

Pan Ki-mun vyzval světové vůdce, aby na Summitu přednesli odvážná prohlášení a návrhy, které povedou ke snížení emisí, k posílení klimatické odolnosti a k mobilizaci politické vůle k dosažení smysluplné dohody v roce 2015. Klimatický summit 2014 nabízí jedinečnou příležitost prosadit ambiciózní vizi, ukotvenou v akci, která umožní v roce 2015 uzavřít zásadní celosvětovou dohodu.

69. Valné shromáždění začne 16. září v New Yorku

12.9.2014 



Výroční zasedání hlavního orgánu Organizace spojených národů, Valného shromáždění, bude zahájeno v sídle organizace v New Yorku 16. září pod předsednictvím Sama Kahamby Kutesy. Do svého zvolení byl ministrem zahraničních věcí Ugandy.

Program

Hned druhý týden 69. zasedání se budou konat akce na vysoké úrovni s účastí nejvyšších představitelů států a vlád. V pondělí a úterý (22. a 23. září) to bude Světová konference o původním obyvatelstvu. V úterý 23. září pak Klimatický summit (#Climate2014), který svolal šéf OSN Pan Ki-mun, aby „podpořil politickou vůli a podnítil ambiciózní kroky reagující na změnu klimatu”. Do New Yorku pozval vůdčí osobnosti vlád, měst, obchodu, finančnictví a občanské společnosti, aby ukázali, jak podporují nezbytnou změnu. Svět potřebuje vědět, co jednotlivé země už dělají pro snížení emisí skleníkových plynů.

Každoroční všeobecná rozprava, které se tradičně účastní nejvyšší představitelé států OSN, začne 24. září a potrvá až do 1. října.

Celoroční zasedání VS probíhá intenzivně od září do prosince, po novém roce se Valné shromáždění schází podle potřeby.

57. zasedání VS v roce 2002 předsedal někdejší ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan.

Izolace může v úsilí o zastavení eboly nadělat více škody než užitku

14.9.2014 



Šéf OSN vítá náznaky mezinárodní solidarity se zeměmi, které se potýkají s epidemií eboly. Ocenil vyslání 165 zdravotníků z Kuby do Sierry Leone, kam by měli dorazit první týden v říjnu. Americká egentura USAID minulý týden oznámila, že dá k dispozici dalších 75 milionů USD, materiální, finanční i personální pomoc přislíbily další vlády. V regionu bylo dosud rozmístěno více než 100 expertů, většina z nich ze Spojených států.

Generální tajemník Pan Ki-mun ve svém pátečním prohlášení zdůraznil, že se k pomoci regionu musí připojit více států prostřednictvím již dříve zveřejněného plánu WHO na potírání epidemie. Vlády západoafrických států, v nichž se ebola vyskytuje, musí dokončit přehled požadavků. Ty zveřejní Úřad OSN pro koordinaci humanitární pomoci na ženevském jednání naplánovaném na úterý 16. září.

Šéf OSN znovu vyzval státy, aby neuzavíraly hranice před lidmi z nejpostiženějších zemí, tedy Guinei, Libérie a Sierry Leone a aby letecké a přepravní společnosti zachovaly spojení do těchto zemí. „Izolace může nadělat více škody než užitku v úsilí o zastavení eboly.“

Již na začátku minulého týdne aktivoval šéf OSN krizový management v rámci OSN. Vyzval šéfy agentur a odborů OSN, aby spolupráci na potírání eboly postavili na samý vrchol svých priorit. Týmy OSN jsou v postižených zemích, kde zajišťují zdravotní služby, dodávky potravin i informování veřejnosti.

Poslední oficiální čísla OSN: 4 366 infikovaných, 2 218 obětí na životech.

UNICEF opakovaně upozorňuje na sílící dopad epidemie na děti. V Libérii je nedostatek zdravotní péče a školy jsou zavřeny. Dětem se nedostává péče nejen co se týče eboly. Podle odhadů přišlo dosud o rodiče asi 2 tisíce dětí kvůli ebole. V důsledku toho jsou tyto děti ještě stigmatizovány, protože jsou vnímány jako zdroj nákazy, neštěstí a problémů. S podporou Světové banky přepravil UNICEF do zemí postižených ebolou téměř 250 tun materiálu, především ochranné pomůcky, hygienické potřeby, rehydratační roztoky apod. UNICEF v těchto zemích již distribuoval rekordní množství chlóru k dezinfekci.

Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti o epidemii(anglicky)

Mezinárodní den demokracie

15.9.2014 




Demokracie je univerzální hodnota založená na svobodné vůli vyjádřit se a určit si vlastní politický, hospodářský, sociální a kulturní systém, jehož chceme být součástí. Téma letošního roku – Zapojení mladých lidí do demokratických procesů – by mělo zdůrazňovat příležitosti a výzvy pro mladé, angažující se v demokratických procesech.

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna:

„Svět se dnes zdá bouřlivější než dříve. Hodnoty Organizace spojených národů, zahrnující základní práva a svobody, zakotvené v Chartě OSN, jsou v mnoha regionech a různými způsoby testovány a napadány.

Vlna současného násilí ukazuje, že se vyskytovat bude. Tam, kde není zahrnuta společnost a kde nejsou odpovědné vlády, schopné okamžitě reagovat, se nemůže mír, rovnost a prosperita udržet. Musíme se zaměřit na miliardy lidí, kteří jsou sociálně znevýhodněni, přehlíženi, nezaměstnáni, bez naděje a pochopitelně frustrováni. Musíme se ujisti, že jsou slyšet a že se v budoucnu mohou stát aktivní součástí společnosti.“

Mezinárodní den míru 2014

17.9.2014 



U příležitosti 30. výročí přijetí Deklarace práva národů na mír Valným shromážděním je toto právo tématem letošního Mezinárodního dne míru. Letošní výročí je jedinečnou příležitostí ujistit o oddanosti Spojených národů cílům a zásadám, kvůli nimž organizace vznikla. Je nutné zdůraznit, že „právo národů na mír vyžaduje, aby politika států směřovala k odstranění hrozby války“ a že podpora míru je nezbytná, aby každý mohl plně využívat svých lidských práv.

Mezinárodní den míru(21. září) byl vyhlášen v roce 1981 rezolucí 36/67. Rezoluce uvádí, že tento den bude „věnován podpoře ideálů míru uvnitř i mezi státy a národy.“ Každoroční připomínka tohoto dne podtrhuje fakt, že mír je jedním z univerzálních cílů lidstva a za jeho ochranu jsme zodpovědní všichni.

Téma letošního Mezinárodního dne míru si také klade za cíl upozornit na iniciativu „Práva především“ (Rights Up Front), kterou nedávno zahájil generální tajemník OSN a je také věnována souvislostem mezi mírem a lidskými právy.

Porušování lidských práv vede často ke konfliktům, jež mohou vyústit v násilí a ztráty na životech. Život bez válek je nezbytnou podmínkou blahobytu, rozvoje a pokroku. V souladu s tématem „Právo národů na mír“ vyzývá OSN všechny státy a národy ke spolupráci se Spojenými národy při nastolování celosvětového příměří během Mezinárodního dne míru.

Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna:

„Každoročně u příležitosti Mezinárodního dne míru vyzývá OSN k celosvětovému příměří. Vyzýváme ozbrojené skupiny, aby složily zbraně, aby se všichni mohli nadechnout míru. Ozbrojené konflikty způsobují nevýslovný žal a utrpení rodinám, komunitám i celým společnostem. Příliš mnoho lidí trpí brutalitou válečných štváčů a teroristů. Dnes bychom měli projevit solidaritu s trpícími. Mír a bezpečnost jsou nezbytné základy společenského pokroku a udržitelného rozvoje. Proto před třemi desetiletími stvrdila OSN právo národů na mír.

Během celého nadcházejícího roku si budeme připomínat 70. výročí vzniku Organizace spojených národů. Naše organizace je založena na závazku uchránit příští generace před metlou válek. Dosáhli jsme značného pokroku. Ale stále ještě mnoho zbývá udělat. Musíme uhasit plameny extremismu a vypořádat se s nejhlubšími příčinami konfliktů. Cesta k míru je velmi dlouhá a musíme po ní jít společně, krok za krokem, a začít právě dnes.

Vyzývám celý svět, aby na Mezinárodní den míru v poledne držel minutu ticha. Měli bychom se zamyslet nad tím, co pro naši lidskou pospolitost mír znamená. Udržujme mír ve svých srdcích i myslích a pečujme o něj tak, aby mohl růst a vzkvétat.“

Klimatický summit generálního tajemníka OSN upozorní na zásadní koncepce a postupy proti změně klimatu

18.9.2014 



Nejvyšší představitelé států a vlád společně s vůdčími osobnostmi podnikatelské sféry a občanské společnosti představí na klimatickém summitu OSN nové závazky a konkrétní kroky vztahující se k otázce změny klimatu. Summit svolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun na 23. září do sídla organizace v New Yorku.

Čelní světoví představitelé se setkají po pěti letech, aby společně vytýčili nový a odvážný směr postupu proti klimatické změně. Generální tajemník vyzval lídry států, aby na summitu oznámili jaké zásadní iniciativy na zastavení globálního oteplování jejich státy podnikají.

„Svolal jsem na 23. září klimatický summit, abych podpořil politickou vůli a podnítil ambiciózní kroky reagující na změnu klimatu,“ říká generální tajemník. „Pozval jsem vůdčí osobnosti vlád, měst, obchodu, finančnictví a občanské společnosti, aby ukázali, jak podporují změnu, o níž víme, že je nezbytná. Svět potřebuje vědět, co jednotlivé země už dělají pro snížení emisí skleníkových plynů.“

Spolu s vládami oznámí nové významné závazky také čelní představitelé soukromé sféry, včetně obchodu a finančnictví.

„Řešení existuje a my už jsme svědky podstatných změn vládních politik a investic v duchu udržitelnosti způsobu života i podnikání,“ říká Pan Ki-mun. „Čas běží a teď je a na lídrech, aby nasměrovali svět k bezpečnější budoucnosti.“

Ze zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vyplývá, že svět nyní směřuje k tomu, že může být překročen limit oteplení o 2°C. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, abychom nepocítili ty nejhorší dopady změny klimatu. Zpráva IPCC také uvádí řadu možných scénářů a směrů vývoje k bezpečnější budoucnosti. S pomocí nutných opatření v rozhodujících oblastech, jako je energetika, zemědělství, města a lesnictví, a dostatečně finančně zajištěnému posilování odolnosti zemí i společností lze i při snižování emisí oxidu uhličitého budovat zdravé ekonomiky.

Program jednodenního summitu zahrnuje zahajovací ceremoniál, prohlášení hlav států a vlád, prohlášení představitelů soukromé sféry, a představení nových iniciativ zaměřených na klíčové oblasti, jimž se budou věnovat koalice vlád, podniků a občanských organizací. Další částí programu budou zasedání zaměřená na kritické aspekty změny klimatu – vědu, situaci lidí postižených projevy změny klimatu, společenský přínos přijatých opatření, ekonomické důvody pro podniknutí kroků proti klimatické změně. Generální tajemník pak při závěrečném ceremoniálu shrne výsledky celodenních jednání.

Akreditace novinářů: do 5. září 2014 

Doprovodný program summitu: Newyorský týden pro klima

Mezinárodní den za úplné jaderné odzbrojení

22.9.2014 



26. září 2013 proběhlo historicky první zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k jadernému odzbrojení. Jeho výsledkem bylo přijetí rezoluce, kterou byl vyhlášen tento nový mezinárodní den. Jde o poslední z řady kroků, jimiž se Valné shromáždění snaží zvýšit všeobecné povědomí o nutnosti jaderného odzbrojení a podnítit větší angažovanost v této věci.

V průběhu let byla OSN vůdčí silou diplomatických snah o dosažení všeobecného a úplného jaderného odzbrojení.Přesto ještě dnes ve světě existuje přes 16 tisíc jaderných zbraní. Země, které je vlastní, mají navíc dobře financované dlouhodobé plány modernizace jaderného arzenálu. Více než polovina světové populace žije v zemích, které mají buď vlastní jaderné zbraně, nebo jsou členy jaderných aliancí. Do roku 2014 sice počet rozmístěných jaderných zbraní v porovnání s vrcholným obdobím studené války znatelně klesl, žádná jaderná zbraň však doposud nebyla zničena a neprobíhají žádá aktuální jednání o jaderném odzbrojení. Naopak přetrvává doktrína jaderného zastrašování, která je součástí bezpečnostní politiky zemí, jež jaderné zbraně vlastní, i jejich spojenců.

V posledních letech vzrůstá mezi členskými státy OSN frustrace z pomalého tempa jaderného odzbrojování. V jejím důsledku narůstají obavy z katastrofálních humanitárních důsledků jako následku možného použití jen jediné jaderné zbraně, nemluvě už o regionální nebo světové jaderné válce.

Na základě této skutečnosti rozhodlo Valné shromáždění OSN o vyhlášení 26. září Mezinárodním dnem za úplné jaderné odzbrojení. Tento den nabízí světovému společenství příležitost obnovit své závazky úplného odstranění jaderných zbraní. Zároveň upozorňuje veřejnost na nesporné výhody odstranění těchto zbraní a na to, jaké společenské i ekonomické náklady jsou spojené s jejich vlastněním. Pro OSN má tento den velký význam, protože tématem jaderného odzbrojení se zabývá dlouhodobě. Právě na půdě této světové organizace je nejvhodnější postavit se jedné z největších výzev, jimž lidstvo čelí: dosáhnout míru a bezpečnosti ve světě bez jaderných zbraní.

V souladu s rezolucí Valného shromáždění A/RES/68/32 je cílem Mezinárodního dne za úplné jaderné odzbrojení podpořit cíl, jímž je úplné odstranění jaderných zbraní, zvýšit povědomí veřejnosti a informovat o hrozbě, již pro lidstvo jaderné zbraně představují, stejně jako o významu jejich likvidace. Tuto iniciativu podniká OSN v naději, že pomůže zmobilizovat mezinárodní úsilí o dosažení společného cíle. K vyhodnocení pokroku, jehož bude v tomto směru dosaženo, svolá Valné shromáždění nejpozději v roce 2018 konferenci OSN na nejvyšší úrovni k jadernému odzbrojení.

Klimatický summit skončil. Čeho bylo dosaženo?

23.9.2014 



„Byl to velký, historický den. Ještě nikdy se nesešlo tolik státníků, aby se zavázali k akci proti změně klimatu,“ řekl na závěr hektického dne generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Nejen státníci, ale i zástupci byznysu, finančního sektoru a občanské společnosti se na summitu přihlásili k aktivnímu postupu proti klimatické změně.

Iniciátorem setkání na nejvyšší úrovni byl šéf OSN, který dlouhodobě vyzývá k řešení této otázky, které je založené na jasné vizi opírající se o domácí i mezinárodní přístupy. Do New Yorku se sjeli významní mezinárodní hráči, kteří veřejně prezentovali své vize a závazky, jež mají přispět k uzavření univerzální a smysluplné klimatické úmluvy v roce 2015. Jejich oznámení mířila na konkrétní opatření na snižování emisí, posilování odolnosti vůči změně klimatu i na mobilizaci finančních prostředků na potírání klimatické změny.

Summit dostál svým předsevzetím,“ řekl Pan Ki-mun s tím, že představitelé států i soukromé sféry znovu potvrdili své odhodlání udržet růst globální teploty do 2 °C snižováním emisí. Mnozí z účastníků – ze všech regionů, představitelé států rozvinutých i rozvojových – ze zasazovali o zastavení globálního růstu emisí do roku 2020 a za výrazné snížení poté i za dosažení uhlíkové neutrality po roce 2050.

K financování řekl šéf OSN, že veřejné a soukromé zdroje ukázaly další cestu jak mobilizovat potřebné finanční prostředky. Nejvyšší představitelé států vyjádřili podporu Zelenému klimatickému fondu. Na počáteční aktivaci fondu byla přislíbena částka ve výši 2,3 miliardy USD, další finanční vklad je přislíben na listopad 2014.

O ceně uhlíku a chytrých investicích

„Nová koalice vlád, zástupců byznysu, finančního sektoru, rozvojových bank a občanské společnosti oznámila své závazky k mobilizaci prostředků ve výši až 200 miliard USD k financování rozvoje založeného na nízkém podílu uhlíku a na posilování odolnosti,“ říká Pan Ki-mun s tím, že soukromé banky oznámily emise tzv. zelených dluhopisů ve výši 20 miliard USD. V roce 2015 dosáhnou objemy těchto dluhopisů až 50 miliard USD.

Stanovení ceny uhlíku a rozvoj karbonových trhů je podle šéfa OSN „jedním z nejmocnějších nástrojů ke snižování emisí a k podpoře udržitelného rozvoje a růstu“. Mnoho zástupců vlád a obchodní sféry podpořilo na summitu OSN zavádění uhlíkových trhů a volali po eliminaci dotací na fosilní paliva.

Na summitu zazněly také náměty na posilování klimatické i finanční odolnosti jako nezbytné a zároveň chytré investice. Po celém světě se zvyšuje nutnost adaptačních opatření, zejména v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních státech. Tam jsou rizika klimatické změny nejvyšší.

Formují se nové koalice, které se věnují všem aspektům klimaitické změny. Na summitu vyzdvihl generální tajemník Pan Ki-mun zejména zemědělskou alianci Global Agricultural Alliance, jejíž cílem je poskytnout do roku 2030 podporu půl milionu farmářů při zavádění klimaticky inteligentních praktik v zemědělském podnikání.

Výrazný závazek na snížení emisí metanu do roku 2020 učinili zástupci byznysu, národních vlád i nevládních organizací.

V New Yorku byly prezentovány také závazky celkem 200 municipalit, v nichž dohromady žije na 400 milionů lidí, na snížení emisí od 12,4 do 16,4 % za rok. Generální tajemník ve svém závěrečném vystoupení na summitu řekl, že všechny významné závazky jsou zahrnuty v jeho summary (2014 Climate Change Summary – Chair’s Summary), jenž bylo rozesláno všem členským státům OSN.

Obama: Musíme reagovat

V souvislosti s blížícími se konferencemi UNFCCC v Limě (prosinec 2014) a Paříži (prosinec 2015) Pan Ki-mun připomněl, že bychom se „na dnešní summit měli dívat tak, že jsme se jako lidstvo rozhodli, že si ve společném domě musíme udělat pořádek, aby v něm dokázaly žít i příští generace. Summit dokázal, že se s výzvou klimatické změny budeme umět vypořádat.“ Vyzdvihl zejména závazky Francie a Německa, které shodně přislíbily finance ve výši jedné miliardy USD (každá země). Ocenil také závazek EU na snížení emisí o 40 % i výzvu Grenady, aby všechny ostrovní státy přešly plně na obnovitelné zdroje energie. Ocenil i prohlášení Číny, že zastaví v nejbližší možné době nárůst emisí a že zdvojnásobí svou podporu projektu spolupráce globálního jihu (South-South Cooperation).

Americký prezident Barack Obama na summitu prohlásil, že mezi bezprostředními hrozbami, jimiž se lídři států budou zabývat během všeobecné rozpravy Valného shromáždění, ať už je to terorismus, nerovnost nebo nemoci, jedna bude definovat kontury našeho století více než ty ostatní. Tou je naléhavá a sílící hrozba změny klimatu. „Vědecké poznatky jsou důkazem, že kdysi vzdálená hrozba se posunula do bezprostřední blízkosti a nikdo proti ní není imunní…. Klima se mění rychleji, než naše snahy něco s tím udělat. Varovné zvony bijí, občané pochodují. Nemůžeme se tvářit, že je neslyšíme ani nevidíme. Musíme na to reagovat.“

Strategický plán OSN na zastavení epidemie eboly

23.9.2014 



Epidemie eboly je dosud nejrozsáhlejší v historii. Nejedná se již pouze o ohrožení veřejného zdraví, je to komplexní krize, která má závažné sociální, ekonomické, humanitární, politické i bezpečnostní dopady. Organizace spojených národů se v minulých letech výrazně podílela na pozvednutí situace v západní Africe a nedopustí, aby epidemie zvrátila pozitivní kurz, kterým se již celou desítku let postižené země řídí. OSN a celé mezinárodní společenství je připraveno zajistit účinnou rozsáhlou akci na pomoc vládám a lidem v Guinei, Libérii a Sieře Leone.

Strategie OSNje postavena na pěti pilířích:

1. zastavení šíření epidemie

2. léčba infikovaných

3. zajištění základních služeb 

4. zajištění stability

5. prevence dalšího šíření

Na akci bude dohlížet zvláštní mise OSN s komponentem Světové zdravotnické organizace (WHO). Jedná se o vůbec první misi, která je určena k řešení zdravotní krize. Mise bude mít dočasný charakter. V jejím čele stojí zvláštní koordinátor OSN pro problematiku eboly Dr. David Nabarro. Předsunutý tým mise bude do oblasti vyslán do konce září 2014.

Financování

OSN zřídila zvláštní fond. Bude se řídit strategickými prioritami zpracovanými Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA). Ve svém dokumentu odhaduje OCHA výši potřebných prostředků na jednu miliardu USD. Do fondu budou přispívat státy, mezivládní a nevládní organizace, firmy i jednotlivci. Příspěvky lze posílat on-line

OSN oceňuje odvážné akce, které dosud podnikly vlády postižených zemí, komunity i záchranné týmy především Lékařů bez hranic, Mezinárodního červeného kříže a agentur OSN.

Seznam prioritních požadavků OSN na potírání eboly (dostaly k dispozici všechny státy OSN):

● prostředky vzdušné (především helikoptéry) a námořní dopravy, palivo, automobily

● mobilní laboratoře schopné přemísťování v oblasti

● nepojízdné kliniky (ne pro případy eboly)

● prostředky k rychlému převozu mezinárodního zdravotnického personálu, který bude vystaven přímému kontaktu s ebolou, do míst, kde je náležitá odborná péče

● 3,3 milionu kusů vysoce kvalitních prostředků osobní ochrany

● vybudování center pro péči o infikované

WHO dosud eviduje celkem 5 843 případů infekce a 2 803 úmrtí (obě čísla zahrnují potvrzené, pravděpodobné a podezřelé případy).

Mezinárodní den seniorů

30.9.2014 



Od roku 1990 se každoročně 1. října slaví Mezinárodní den seniorů. Složení světové populace se výrazně mění. V letech 1950 – 2010 se průměrná délka života zvýšila ze 48 let na 68 let. Téměř 700 milionů lidí je dnes ve věku 60 let a více. Předpokládá se, že počet seniorů v rozvojových zemích se do roku 2050 zdvojnásobí a v rozvinutých zemích bude představovat dvojnásobek počtu dětí. Tento fakt má už dnes reálný dopad.

Stárnoucí populace představuje obrovskou příležitost a výzvu. Příležitostí je možnost těžit z mnoha přínosů starší populace společnosti. S ohledem na tyto skutečnosti je nutné podporovat sociální začlenění a mezigenerační solidaritu.

Téma letošního roku – Všichni na jedné lodi: Společnost pro všechny – vyzdvihuje důležitost pochopení otázek demograficky udržitelného vývoje. Stárnoucí populace bude formovat klíčové otázky pro 21. století.

Pan Ki-mun: Pokud je naší ambicí budovat budoucnost, kterou sami chceme, musíme se zaměřit na populaci starší 60 let. Ta by měla v roce 2030 dosáhnout počtu 1,4 miliardy, což bude představovat 20 % populace.

Světový den výživy 2014: Rodinné farmy živí svět a pečují o Zemi

16.10.2014 



Světový den výživy připadá na 16. října a připomíná založení Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 1945. Světový den výživy byl ustanoven v roce 1979 při příležitosti 20. generální konference FAO.

Hlavním tématem jsou letos rodinné farmy. Snahou je zviditelnit jejich práci i práci dalších drobných zemědělců. Svět by měl věnovat více pozornosti významné roli rodinného zemědělství při potírání hladu a chudoby, při zajišťování bezpečnosti potravin a výživy, zlepšování životních podmínek, ochraně životního prostředí a v neposlední řadě při zajišťování udržitelného rozvoje. Na světě je více než 570 milionů zemědělských farem, z toho 500 milionů jsou farmy rodinné. Ty generují 56 % světové zemědělské produkce. Nejvíce rodinných farem je v Severní a Střední Americe a v Asii. Na území Evropy tvoří rodinné farmy 68 % z celkového počtu zemědělských farem.

Valné shromáždění OSN vyhlásilo celý rok 2014 za „Mezinárodní rok rodinných farem“. Je to zřetelný signál, že mezinárodní společenství uznává a respektuje význam rodinných zemědělských farem pro zajištění celosvětové potravinové bezpečnosti.

Rodinné farmy jsou základním kamenem pro udržitelný zemědělský a potravinový systém. V porovnání s předchozími deseti lety je dnes na světě o 100 milionů méně hladových, ale stále více než 800 milionů lidí nemá dostatek zdravých a výživných potravin nutných k aktivnímu životu. Polovina populace v 63 chudých zemích trpí podvýživou. Podvýživa postihuje jedno ze třech malých dětí.

Šéf OSN Pan Ki-mun považuje rodinné farmy za jeden z klíčových prvků rozvoje. Jsou ale znevýhodněny v přístupu k technologiím i trhům. Ohrožují je extrémní projevy počasí, změna klimatu a degradace životního prostředí. Proto se staly jedním z důležitých témat nedávného klimatického summitu v New Yorku. Více než 100 organizací a vlád se zavázalo úzce spolupracovat s farmáři, rybáři a chovateli hospodářských zvířat s cílem zajistit potravinou bezpečnost.

Mezinárodní den za odstranění chudoby

17.10.2014 



Cílem Mezinárodního dne za odstranění chudoby je upozornit na situaci lidí, kteří čelí extrémní chudobě a sociálnímu vyloučení. Valné shromáždění OSN vyhlásilo tento den za účelem zvyšování povědomí o potřebě odstranit ve všech zemích bídu a nedostatek. 17. října si tak každoročně připomínáme problémy lidí žijících v podmínkách extrémní chudoby a jejich zkušenosti, kterými mohou přispět k jejímu vymýcení.

Mottem letošního mezinárodního dne je, že všichni jsme na jedné lodi a měli bychom společně přemýšlet a jednat s cílem vymýtit chudobu. Potírání chudoby je jedním z hlavních Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) i Rozvojové agendy po roce 2015. Miléniové cíle v oblasti chudoby se skutečně plní. V letech 1990 až 2010 se z extrémní chudoby vymanilo 700 milionů lidí. I přes tento úspěch se jedna z pěti osob žijících v rozvojových zemích s chudobou stále potýká. 1,2 miliardy lidí žije s méně než 1,25 USD na den a 2,4 miliardy žijí s méně než 2 dolary na den.

Lidstvo na křižovatce

V dubnu letošního roku vystoupil s přednáškou na akademické půdě Univerzity Karlovy v Praze generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zabýval se nejen současnými krizemi a ohnisky napětí, ale velkou část svého projevu věnoval problematice chudoby a zlepšování života lidí. „Stojíme na křižovatce. Pro nadcházející rok jsou aktuální tři výzvy, které budou mít vliv na životy budoucích generací. Zaprvé musíme urychlit naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. Tyto cíle byly stanoveny na období 2000 až 2015. Zbývá tedy už jen rok,“ upozornil Pan Ki-mun.

Zamýšlel se i nad úspěchy a výzvami globálního tažení proti chudobě. „Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Do škol chodí více dětí. Ale ještě stále máme před sebou dlouhou cestu. Hladem trpí téměř miliarda lidí. Nemoci, jimž lze předcházet, zabíjejí každý den desetitisíce dětí. Ženy stále nejsou v odpovídající míře zastoupeny ve vládách a parlamentech. Růst globální teploty ohrožuje budoucnost naší planety,“ řekl Pan Ki-mun v Karolinu s tím, že svět musí udělat maximum pro urychlení postupu k naplnění MDGs příští rok.

„Tou dobou musíme vstoupit do udržitelné budoucnosti a přizpůsobit se měnícímu se globálnímu prostředí. A to je druhá výzva. Při vytváření dlouhodobého plánu rozvoje pro příští generace vycházíme ze zkušeností, které jsme získali z realizace MDGs. Nyní formulujeme odvážný a konkrétní plán reagující na současné potřeby. Musíme posílit rozvoj ve třech směrech: ekonomickém, sociálním i environmentálním. Chceme dosáhnout prosperity a udržitelnosti. Tím se dostávám ke třetí výzvě: reagovat na změnu klimatu. Změna klimatu je existenční hrozbou, avšak využijeme-li možností, které s sebou přináší nutnost se s klimatickou změnou vyrovnat, můžeme dosáhnout velkých ekonomických zisků,“ řekl v Praze šéf OSN.

Klimatická změna: od vědeckých poznatků k politickému řešení

22.10.2014 



Panelová diskuse v Senátu

Informační centrum OSN v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí AV ČR a nadace Heinrich-Böll-Stiftung v Praze srdečně zvou na panelovou diskusi u příležitosti zveřejnění poslední části nové hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

ve středu 5. listopadu 2014 od 9.30 do 11.30 hod.

 v budově Senátu Parlamentu České republiky,

Jednací sál, Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1

Akce se pořádá a koná pod záštitou místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha, ministra životního prostředí Richarda Brabce, místopředsedy ústavně právního výboru Senátu Miloše Malého a předsedy výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Robina Böhnische.

Program:

9.00

Registrace a káva

9.30

Zahájení a úvodní slovo

Robin Böhnisch, předseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny

9.45

Nejdůležitější poznatky nové zprávy IPCC

Radim Tolasz, zástupce ČR při IPCC, Český hydrometeorologický ústav

9.55

Panelová diskuse

Petr Drulák, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství

Vojtěch Kotecký, analytik Glopolis, členská organizace Klimatické koalice

Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK

Vladimír Špidla, ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády, Úřad vlády

Pavel Zámyslický, ředitel Odboru energetiky a změny klimatu, MŽP

11.30

Zakončení

Moderuje Robert Břešťan (šéfkomentátor týdeníku Ekonom).

Účast prosím potvrďte na e-mailovou adresu [email protected] do 31. října 2014

Vstup do budovy (vchod VP-C2) s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Vzhledem k nutnosti projít bezpečnostní kontrolou u vchodu do Senátu Parlamentu České republiky laskavě žádáme všechny účastníky, aby počítali s časovou rezervou.

OSN je dnes potřebnější než dříve

22.10.2014 



Poselství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ke dni OSN

V současném období mnoha souběžných krizí je Organizace spojených národů potřebnější než dříve. Chudoba, nemoci, terorismus, diskriminace i změna klimatu si vybírají velkou daň. Miliony lidí jsou zneužívány na práci, při obchodování s lidmi, sexuálním otroctvím nebo nebezpečnými pracovními podmínkami v továrnách, na polích či v dolech. V globální ekonomice stále ještě nevládnou férová pravidla hry.

Založení Organizace spojených národů bylo vážně míněným závazkem lidem celého světa, že podobné útoky na lidskou důstojnost skončí a svět se vydá na cestu k lepší budoucnosti. Zažili jsme bolestné neúspěchy a zbývá nám ještě mnoho práce k uskutečnění vize vtělené do Charty OSN. Dosažené úspěchy nám ale dodávají odvahu.

V dubnu letošního roku vystoupil s přednáškou na akademické půdě Univerzity Karlovy v Praze generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zabýval se nejen současnými krizemi a ohnisky napětí, ale velkou část svého projevu věnoval problematice chudoby a zlepšování života lidí. „Stojíme na křižovatce. Pro nadcházející rok jsou aktuální tři výzvy, které budou mít vliv na životy budoucích generací. Zaprvé musíme urychlit naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. Tyto cíle byly stanoveny na období 2000 až 2015. Zbývá tedy už jen rok,“ upozornil Pan Ki-mun.

Rozvojové cíle tisíciletí se staly základem dosud nejúspěšnější kampaně proti chudobě. Úmluvy OSN o potírání nerovnosti, mučení a rasismu chrání lidi. Jiné smlouvy OSN ochraňují životní prostředí. Mírové jednotky OSN zajišťují oddělování znepřátelených stran, vyjednavači OSN pomáhají urovnat spory a humanitární pracovníci OSN zajišťují dodávky životně důležité pomoci.

„ Je čas znovu potvrdit naše odhodlání k posílení postavení těch, kteří jsou zranitelní a žijí na okraji společnosti. U příležitosti Dne Spojených národů vyzývám vlády i jednotlivce ke společnému úsilí o dobro pro všechny.

Pan Ki-mun

Den OSN v Praze

24.10.2014 



Den Spojených národů (24.října) připomene pražská kancelář OSN týdenním programem pro studenty, veřejnost i média. Společně ho připravují Informační centrum OSN v Praze (UNIC), Kancelář UNHCR, WHO a Český výbor pro UNICEF. Den Spojených národů si připomínáme od roku 1948. Dne 24. října 1945 vstoupila v platnost Charta OSN, základní dokument organizace.

V dopoledním programu se od pondělí do čtvrtka studentům českých středních škol představí všechny agentury OSN v Česku. Budou se promítat filmy a diskutovat o globálních tématech.

Ve středu se prostory OSN v České republice otevřou široké veřejnosti. Bude se mluvit o globálních výzvách, ale i o praktických věcech jako jsou stáže nebo dobrovolnické aktivity pro OSN, i o pracovních příležitostech v systému OSN. Na programu bude i malý festival dokumentárních filmů.

V pátek se koná setkání s novináři a před budovou OSN, v pražské Železné ulici přímo naproti historickému Karolinu, bude pro širokou veřejnost připraven informační stánek, který kolemjdoucím nabídne publikace o OSN, dokumenty jako je Charta OSN či Všeobecná deklarace lidských práv, nebo jen možnost krátce podiskutovat o tom, čím dnes OSN je a jaké jsou její priority ve světě nebo v Česku. Pro děti jsou připraveny modré balonky s bílým logem světové organizace. Infostánek chce upozornit na přítomnost OSN v Česku i poskytnout základní informace o organizaci, která si příští rok připomene již 70 let své existence.

Podrobný program ke Dni OSN

Krátké filmy OSN (české titulky)

V Česku od 1947….

Organizace spojených národů otevřela svou první kancelář v České republice (resp. Československu) v roce 1947. Informační centrum OSN v Praze (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě. Společně s UNIC působí v současné době v Česku kancelář agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Český výbor pro UNICEF. Agentury OSN sídlí od roku 2012 v centru Prahy, v budově Ministerstva zahraničních věcí ČR na adrese Železná 24, Praha 1.

Informace, právní a odborné služby i humanitární pomoc

„OSN má celosvětovou sít informačních center (UNIC) v 61 zemích. Jejich úkolem je informovat, vysvětlovat i obhajovat činnost organizace. UNIC v Praze, to je mimo jiné web osn.cz, komunikace přes sociální sítě, knihovna, rešeršní služby, semináře a tematické diskuse, tiskové konference, vzdělávací programy, výstavy, publikace, informační kampaně…. Hlavními tématy jsou vedle hlavních krizových situací například globální agenda rozvoje (MDGs), udržitelný rozvoj, klimatická změna i různé aspekty ochrany lidských práv,“ říká Michal Broža, pověřený řízením Informačního centra OSN v Praze.

„Kancelář UNHCR v ČR byla otevřena v roce 1992 v souvislosti s přistoupením České republiky k Úmluvě o právním postavení uprchlíků. Hlavním cílem UNHCR v ČR je podpora vybudování komplexního a samostatného azylového systému, který státu umožní posoudit žádosti o mezinárodní ochranu v souladu s mezinárodním právem. Máme vlastní programy právního poradenství, věnujeme se osvětě i podpoře programů nevládních organizací v ČR,“ říká Petra Levrincová, vedoucí Kanceláře UNHCR v Praze.

Světová zdravotnická organizace (WHO) od svého vzniku (1948) podporuje technickou spolupráci v oblasti zdravotnictví, realizuje programy na odstranění některých nemocí a usiluje o zlepšení kvality lidského života. „Naše kancelář od roku 1991 koordinuje aktivity WHO v ČR, informuje o iniciativách WHO a podporuje spolupráci a účast českých expertů na její činnosti. Podílí se i na ovlivňování tvorby zdravotní politiky v kontextu doporučení WHO a zastupuje zájmy organizace v České republice,“ říká ředitelka Kanceláře WHO v ČR Alena Šteflová.

„Dětský fond OSN pomáhá ve více než 150 zemích světa dětem přežít a zlepšovat jejich životní podmínky. Největší část pomoci UNICEF směřuje do nejchudších zemí a do oblastí zasažených přírodní pohormou nebo válečným konfliktem. Ve vyspělých zemích jako je Česká republika působí UNICEF prostřednictvím národních výborů, jejichž úlohou je podpora práv dětí a získávání finančních prostředků pro programy pomoci,“ říká ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.

Světový den toalet: Rovnost a důstojnost

19.11.2014 



Iniciativa Světového dne toalet se opírá o přijetí rezoluce „Sanitační zařízení pro všechny“. Tato rezoluce byla přijata Valným shromážděním OSN v červenci 2013 a první Světový den toalet se připomínal 19. listopadu téhož roku. Cíl, který tento den sleduje je upozornit na zoufalý nedostatek hygienických zařízení v rozvojových zemích a na nebezpečí, která z toho vyplývají pro lidi.

Možná se ptáte, proč i toalety mají svůj mezinárodní den. Pro lidi z rozvinutých zemí je WC naprostou samozřejmostí. V jiných částech světa je ale situace odlišná. Až 2,5 miliardy lidí, to je více než ¼ populace, nemá přístup k základním sanitačním zařízením, jako je kanalizace, voda, ale i záchody. V některých zemích jsou tak lidé nuceni k vykonání potřeby využívat otevřené veřejné prostory. Jedna ze třech žen na světě namá možnost využívat hygienicky nezávadné WC. Vylučování v otevřeném prostoru je spojeno s vysokým rizikem infekčních onemocnění, ale také s ponížením a potencionálním násilí. Zlepšení situace v oblasti dostupnosti nezávadných hygienických zařízení je jedním z hlavních přání pro více než miliardu žen a dívek světa. Čisté a oddělené toalety jsou mimo jiné jedním z rozhodujících faktorů, které motivují dívky chodit do školy.

Jako téma pro letošní den toalet bylo zvoleno „rovnost a důstojnost“ jako jeden z hlavních motivů k zajištění chybějících hygienických zařízení. Oddělené a uzavřené toalety by mohly zamezit napadání a znásilňování žen. Řešení nedostatečných hygienických kapacit vyžaduje mobilizaci globální spolupráce a úsilí komunit o zlepšení hygieny a změnu společenských norem. Pro plnění cílů v oblasti dostupnosti hygienických zařízení je nutné využívat cílené politiky, zlepšit financování a zajistit komplexní plánovaní podpořené silnou politickou vůlí.

NE násilí na ženách: oranžová je symbolem

25.11.2014 



Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách

Násilí na ženách má mnoho podob. Deklarace  OSN o odstranění násilí na ženách z roku 1994 vymezuje násilí na ženách takto: jedná se o jakýkoli úkon násilí na základě pohlaví, který má za následek, nebo pravděpodobně povede k fyzické, sexuální nebo psychické újmě či utrpení žen, a to včetně vyhrožování těmito činy, zastrašováním nebo svévolným omezováním svobody, ať už ve veřejném nebo soukromém životě.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv člověka. V různých částech světa ale na tento problém není nahlíženo stejně. Více než 600 milionů žen a dívek žije v zemích, kde není takové násilí považováno za trestný čin. Násilím jsou ženy diskriminovány v právním systému i v praxi a dochází tak k prohlubování nerovnosti mezi ženami a muži. Násilí páchané na ženách se odráží v mnoha oblastech, např. brání vymýcení chudoby, boji proti HIV/AIDS, udržování míru a bezpečnosti. Násilí páchané na ženách a dívkách je globální pandemií, neboť s určitou formou tohoto násilí se během svého života setká až 70 % žen. Jedna ze třech žen tak ve svém životě čelí nějaké formě násilí. Asi k polovině případů sexuálního násilí dochází na dívkách mladších 16 let.

Nejrozšířenější formou násilí na ženách je fyzické násilí ze strany partnera, se kterým žena žije. Zajímavá data přináší Světová zdravotnická organizace (WHO), která dělala průzkum v 11 zemích. Na základě poskytnutých údajů WHO zjistila, že v Japonsku se obětí sexuálního násilí stává zhruba 6 % žen, v Etiopii je to např. neuvěřitelných 59 % žen a dívek. Podle Světové banky jsou ženy ve věku 15 – 44 let ve větší míře ohrožovány sexuálním a domácím násilím, než rakovinou, dopravními nehodami, válkou a malárií.

Více než 700 milionů žen na celém světě se vdalo v dětském věku. 250 milionů z nich bylo oddáno před dovršením 15 let. U dívek, které se vdávají před dovršením 18 let, je méně pravděpodobné, že dokončí vzdělání a je u nich větší pravděpodobnost, že zažijí domácí násilí. Násilí na ženách a dívkách neovlivňuje pouze jednotlivce, ale narušuje celé společenství, říká generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Letošní Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách se nese v duchu oranžové barvy, která se stala symbolem pro vyjádření nesouhlasu. Mezinárodní den každoročně připadá na 25. listopadu. V letošním roce tímto dnem začíná tzv. 16 dní aktivismu. To je kampaň zaměřená na potírání genderově orientovaného násilí. Jejím cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách.

Přímý přenos konference TEDXPlaceDesNations

28.11.2014 



Informační centrum OSN v Praze Vás srdečně zve na přímý přenos konferenceTEDXPlaceDesNations, která se uskuteční v sídle OSN v Ženevě. Cílem konferencí TEDX je sdílet příběhy, myšlenky a nápady lídí, které mohou pomoci lidstvu. Prostřednictvím přímého přenosu konference si budete moci vyslechnout názory inovátorů, filantropů, podnikatelů, vědců a mírotvůrců jak přispět k řešení současných problémů i otázek budoucnosti.

Čtvrtek 11. prosince 2014 od 14:30 hod. v iCentru OSN, Železná 24, Praha 1

Program

14:30 –15:00

Registrace

15:00 – 16:30

1. část: pět přednášejících

16:30 – 17:15

Přestávka a malé občerstvení

17:15 – 18:45

2. část: šest přednášejících

Mezi přednášejícími jsou mj. Fawzia Koofi, afghánská politička a aktivistka v oblasti práv žen; Javier Serrano, fyzik a elektrotechnik pracující v Evropské organizaci pro jaderný výzkum; Mahlet Afework, módní návrhářka; Vincent Cochetel, ředitel evropské kanceláře Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; Omobola Johnson, nigerijská ministryně pro komunikační technologie.

Prosíme potvrďte účast do 10. prosince[email protected], tel.: 255 711 646

Den solidarity s palestinským lidem

29.11.2014 

Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni solidarity s palestinským lidem

Každoroční den solidarity je příležitostí k reflexi obtížné situace, se kterou se potýkají Palestinci, a zároveň příležitostí k zamyšlení nad tím, jak můžeme společně – vlády států, mezinárodní organizace a občanská společnost – přispět k izraelsko-palestinskému míru.

Pro Palestince, Izraelce a pro všechny, kteří usilují o mír, byl uplynulý rok dalším z temných, smutných a žalostných. V průběhu 50 brutálních dní letošního léta se svět stal svědkem bezohledné války v Gaze. Šlo již o třetí podobný konflikt za šest let.

Během posledních několika měsíců jsem tuto oblast navštívil dvakrát. Nejdříve jsem chtěl napomoci k ukončení bojů, poté jsem chtěl na vlastní oči vidět následky a osobně podpořit úsilí o obnovu.

Opakuji, co jsem řekl v Gaze: Odsuzuji raketové útoky Hamásu, které bezohledně ohrožují izraelské civilisty. Tyto útoky nepřinesly nic jiného než utrpení na obou stranách.

Opakuji, co jsem řekl v Izraeli: Rozsah ničení ze strany izraelské armády hluboce zpochybňuje respekt k principu rozlišování a přiměřenosti a podnítilo rozsáhlé volání po odpovědnosti. Na ochranu civilistů a k podřízení se mezinárodním normám o lidských právech a humanitárním právu je nutné ještě mnohé vykonat.

Dlouhodobá stabilita závisí na tom, jak dalece budeme schopni zabývat se hlavními příčinami konfliktu. To znamená dosáhnout zrušení dlouhodobé uzávěru Gazy, ukončit půl století trvající okupaci palestinského území a zohlednit legitimní obavy Izraele o bezpečnost.

U příležitosti tohoto dne solidarity se v srdcích obracíme k palestinským uprchlíkům v Gaze i mimo ni. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) je jistícím lanem pro miliony Palestinců v Gaze a na Západním břehu, ale i v Jordánsku, Libanonu a Sýrii. Vyzývám všechny dárce, aby dál poskytovali dostatečnou podporu UNRWA a projektům na obnovu Gazy.

Hluboce mě znepokojuje situace v Jeruzalémě a na Západním břehu. Agendu určují na obou stranách extrémisté. Vyzývám proto všechny zúčastněné, aby se těmto silám postavili, chovali se zdrženlivě a respektovali status quo, jímž se tato posvátná místa řídí. Opakovaně jsem již odsoudil budování izraelských osad na Západním břehu včetně okupovaného východního Jeruzaléma.

Konflikt může být ukončen pouze s pomocí vyjednaného a spravedlivého politického řešení založeného na příslušných rezolucích OSN.

Izraelci a Palestinci sdílejí společný osud na společném území. Jedni nemohou jen tak vymazat ty druhé. Přesto se velmi obávám, že s každým dnem lidé ztrácejí i poslední zbytky pocitu spojení, smyslu pro empatii a vzájemné porozumění společného lidství a společné budoucnosti.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity vyzývám všechny strany, aby nepřekročily hranici, za níž nelze jít. Nesmyslné ničení musí skončit a uvolnit cestu k míru.


Klimatická konference v Limě

Vytváření globální agendy v oblasti změny klimatu

3.12.2014 – V pondělí 1. prosince začala další jednání v oblasti změny klimatu, která potrvají do 12. prosince. Hostitelskou zemí klimatické konference se stalo Peru, konkrétně pak jeho hlavní město Lima. Hlavním cílem této konference, která navazuje na již konaný Klimatický summit generálního tajemníka OSN, je inspirovat k dalším rozhodným akcím vedoucím k potírání změny klimatu. Předsedou Klimatické konference byl zvolen peruánský ministr životního prostředí Manuel Pulgar-Vidal. Jednání v Limě budou klíčová pro přípravu klimatické dohody navazující na Kjótský protokol, která by měla být uzavřena v roce 2015 v Paříži.

Klimatická konference v Limě by měla být jedním z impulsů k vytvoření nové univerzální dohody v oblasti klimatu, jejíž přijetí je plánované na rok 2015. Tajemnice Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC) Christina Figueresová se ve svém úvodním projevu zmínila o tom, že rok 2014 je pravděpodobně historicky nejteplejším rokem, dále vyjádřila své obavy z rostoucího množství emisí a v neposlední řadě apelovala na naléhavost aktivního hledání řešení.

Dle programu jednání bude mít každá země možnost předložit své návrhy, které by měly přispět k uzavření dohody v roce 2015. UNFCCC je mezinárodní smlouva obsahující kroky nezbytné pro omezení globálního oteplování a vyrovnání se s narůstající teplotou. 20. Klimatická konference v Limě, která nese zkratku COP 20, přivádí dohromady 196 smluvních stran Rámcové úmluvy UNFCCC. V průběhu následujících dvou týdnů se delegáti jednotlivých smluvních stran pokusí vypracovat novou univerzální dohodu pro oblast změny klimatu, která by vstoupila v platnost do roku 2020. Úkolem delegátů je tak nejen přijít s určitým návrhem, ale také stanovit konkrétní postup plnění cílů, s čímž souvisí jak finanční stránka, tak použité technologie a vytváření kapacit.

Výkonná tajemnice UNFCCC Figueresová dále uvedla, že je třeba podpořit pokrok v oblasti přizpůsobování k dosažení politické parity, zlepšit poskytování finančních prostředků, stimulovat akceschopnost a podnítit rozvoj řešení.


Je suis Charlie: Generální tajemník, Rada bezpečnosti a vysocí představitelé OSN odsoudili útok na francouzský časopis

8.1.2015 – „Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme
nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Jsem šokován. Jedná se o strašný, neobhajitelný a chladnokrevný zločin. Byl to útok na samý základ demokracie – na média a svobodu projevu. Cílem útočníků bylo rozdělit nás, do této pasti se ale nesmíme nechat zatáhnout. Nyní jde o solidaritu. Na celém světě se musíme postavit za svobodu projevu a toleranci a postavit se silám nenávisti,“ řekl včera novinářům v New Yorku generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na útok bezprostředně reagovala i generální ředitelka UNESCO Irina Bokova: „Nesmíme dovolit extrémistům, aby umlčeli svobodný tok názorů a myšlenek“.

Útok v Paříži ostře odsoudila také Rada bezpečnosti OSN. Její členové ho označili za „barbarský a zbabělý“ teroristický útok. RB znovu potvrdila, že je nutné všemi dostupnými prostředky bojovat proti terorismu, který ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, a že jakýkoliv teroristický čin je zločinem, který nelze ospravedlnit.


Svět na cestě k udržitelnému rozvoji

5.12.2014 – Šéf OSN včera v New Yorku prezentoval zprávu shrnující dosavadní a budoucí proces vyjednávání nové globální agendy rozvoje, která na konci roku 2015 naváže na dosavadní program tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Zprávu The Road to Dignity by 2030: Ending Poverty, Transforming All Lives and Protecting the Planet představil Pan Ki-mun zatím neformálně v needitované verzi představitelům všech členských států OSN.

Do 31. prosince bude k dispozici finální report ve všech oficiálních jazycích OSN. Generální tajemník ji formálně představí na začátku roku 2015. Zpráva je založena na šesti základních pilířích, které se mají stát nosnými prvky udržitelného rozvoje: ukončení chudoby a potírání nerovnosti; zlepšení kvality života lidí; inkluzivní transfromace ekonomiky; podpora společností založených na spravedlnosti a bezpečnosti; ochrana planety pro současné i budoucí generace; a vytváření pevných a trvalých partnerství pro udržitelnou budoucnost. Klíčovými slovy nové globální agendy rozvoje tedy jsou důstojnost, lidé, prosperita, planeta, spravedlnost a partnerství.

„Syntéza“ generálního tajemníka OSN má hlavně podpořit posun ve vyjednávání mezi státy. Shrnuje dosavadní výsledky jednání o tzv. agendě post-2015 a analyzuje zkušenosti s prosazováním MDGs. Jedním z hlavních vzkazů státům je, aby rozdělanou práci dokončily, protože je to v zájmu lidí celého světa.

V nadcházejících měsících budou schváleny základní parametry agendy post-2015. Šéf OSN zdůraznil, že její narativ musí být přesvědčivý a principiální, založený na lidských právech a důstojnosti. Součástí vyjednané agendy musí být i financování a další nástroje implementace, kvalitní monitoring a vyhodnocování i příklady dobré praxe.

Pro potřebné fondy bude důležitá konference o financování rozvoje příští rok v Addis Abebě, ODA i další mezinárodní veřejné fondy. Peníze z veřejných zdrojů by měly stimulovat následný příliv masivních investic z privátní sféry. S těmi se počítá zejména v oblasti transformace k nízkouhlíkové ekonomice, zajišťování přístupu k pitné vodě, v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zemědělství, průmyslu, infrastruktury a dopravy. Dalšími prostředky k naplňování agendy budou vývoj a přenos nových technologií a zajišťování spolehlivých dat jako základu pro kvalitní strategické rozhodování.

Součástí balíku rozvoje po roce 2015 jsou tzv. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). V srpnu byl představen draft, který je výsledkem práce tzv. Otevřené pracovní skupiny. Obsahuje 17 základních cílů(goals) a celkem 169 dílčích úkolů (targets) .

„Cíle společně utváří agendu pro transformaci, která staví na zkušenostech MDGs a zaměřuje se na řadu vzájemně propojených problémů současného světa. Nový globální plán rozvoje se výrazně posunuje směrem k univerzálnosti. Na rozdíl od MDGs, které – jak praví legenda – napsalo několik málo zasvěcenců v příslovečně temné a zakouřené místnosti někde v podzemí budovy OSN, cíle udržitelného rozvoje vznikaly v otevřeném, všem přístupném procesu konzultací. Díky otevřené pracovní skupině se do diskusí o nové agendě zapojili zástupci občanských iniciativ, soukromého sektoru i vědecké a akademické sféry. Slovo dostali i mladí lidé, a to i na formálních zasedáních pracovní skupiny. To je posun od obvyklé praxe OSN. Byl tak vytvořen precedens, který bude v budoucnu obtížné obejít. Z množství i povahy projednávaných témat vyplývá, že nemohlo být odsouhlaseno vše. Mnoho sporných bodů zůstává pro další diskusi v rámci mezivládního procesu. Avšak už výsledek otevřené pracovní skupiny a jí navržený soubor cílů je úspěchem. V mnoha tématech byla nalezena shoda, dokonce i když počáteční postoje vypadaly nesmiřitelně. Lakmusovým papírkem cílů bude jejich realizace na úrovni států,“ říká o draftu otevřené pracovní skupiny zástupkyně generálního tajemníka OSN pro post-2015 Amina Mohammed.


Den lidských práv

Každý den v roce je dnem lidských práv

19.12.2014 – Od roku 1950 si každoročně 10. prosince připomínáme Den lidských práv, ale zároveň také fakt, že nejenom 10. prosinec, ale každý den v roce je dnem lidských práv. Upozornit na tuto skutečnost je hlavním cílem letošní kampaně „Human Rights 365“. Snaží se apelovat na povědomí lidí a vést je k respektování lidských práv druhých. 

I přesto, že na lidská práva má nárok každý jedinec hned po narození, a to bez rozdílu věku, vzdělání či barvy pleti, stále se setkáváme s diskriminací, utlačováním, genderovou nerovností či nesvobodou projevu. Ochrana lidských práv je jedním z úkolů OSN, který přispívá k zajišťování míru a rozkvětu ekonomik. Práva každého člověka upravuje Všeobecná deklarace lidských práv, která byla přijata 10. prosince 1948 Valným shromážděním OSN jako reakce na druhou světovou válku a její dopady. Kampaň „Human Rights 365“, která se opírá o tuto deklaraci, staví na faktu, že lidská práva jsou pro všechny bez ohledu na to kdo jsme, jaké jsou naše názory či vyznání nebo kde žijeme.Měli bychom pamatovat na to, že všichni se rodíme svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Lidská práva jsou tak nezcizitelným nárokem každého člověka. Při jednání s lidmi je třeba myslet na to, že rovnost, důstojnost a svoboda jsou základním právem každého jedince. Každý z nás má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.

Na půdě OSN se na oblast lidských práv specializuje především Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který má jedinečný mandát k ochraně všech lidských práv. Jednou z jeho hlavních úloh je vzdělávat a posilovat roli jednotlivců ve společnosti. Zároveň také pomáhá vládám při plnění jejich povinností v této oblasti.

Poselství generálního tajemníka OSN (anglicky)

2013


Den lidských práv 2013

20. výročí založení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva

06.12.2013 – Od roku 1950 si celý svět připomíná 10. prosinec jako Den lidských práv. V tento den v roce 1948 přijalo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv. Je významnou připomínkou základních práv a svobod každého člověka, ke kterým se sice hlásí všechny členské státy OSN, ale ne všude je jejich dodržování realitou.

 

Z poslelství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna:

„Podpora lidských práv je jedním z hlavních smyslů existence Organizace spojených národů. OSN o jeho naplňování usiluje od svého vzniku. Tehdy i dnes je klíčem k úspěchu politická vůle členských států. Jsou to právě státy, jež jsou na prvním místě povinny chránit lidská práva a bránit jejich porušování na národní úrovni. Současně mají povinnost postavit se porušování lidských práv, pokud se tak děje v jiných státech. Jak se ukazuje, není to vždy zrovna jednoduché. Za posledních 20 let jsme byli svědky genocid a jiných masivních projevů porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva.

Nově vzniklá iniciativa „Rights Up Front Action Plan“ si klade za cíl zlepšit schopnost OSN v oblasti předcházení a zabraňování katastrofám. Iniciativa vychází z toho, že celý systém OSN a každý pracovník organizace staví lidská práva na první místo své profesionální odpovědnosti. Iniciativa zároveň míří na posílení naší schopnosti reagovat na porušování lidských práv a zabraňovat takovým situacím prostřednictvím důrazu na lidská práva v systémech včasného varování i v akčních plánech.“

 

Den lidských práv 2013

Téma letošního Dne lidských práv: „20 let práce ve prospěch vašich práv“. V tomto duchu proběhne připomenutí ve všech částech světa. Zvláštní oslavy proběhnou v ženevském Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (5. prosince) a v sídle OSN v New Yorku (10. prosince).

Letos si připomínáme 20. výročí založení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Jeho mandát a pravomoci byly jednomyslně schváleny Valným shromážděním OSN v prosinci 1993 na podporu všeobecného respektu k lidským právům. Stalo se to na doporučení delegátů Světové konference o lidských právech konané téhož roku ve Vídni. Vídeňská deklarace a Akční program, jež byly světovou konferencí schváleny, se staly počátkem nového úsilí na ochranu a podporu lidských práv a jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších dokumentů o lidských právech v poslední době.

 

Mimořádné politické, sociální a ekonomické události posledních dvou desetiletí jen potvrzují, jaký potenciál má Všeobecná deklarace lidských práv. Došlo k oživení lidskoprávního hnutí ve světě a jen málokdo si v roce 1993 uměl představit takový pokrok v uplatňování principů a zásad lidských práv ve zvykovém právu jednotlivých států.

Za posledních dvacet let došlo k zásadnímu zlepšení v uplatňování práv žen, k posílení mezinárodního práva v oblasti naplňování odpovědnosti za porušování lidských práv, i ke zlepšení v ochraně a prosazování práv marginalizovaných skupin obyvatelstva. Podstatně se také zlepšilo chápání univerzality a nedělitelnosti lidských práv.

 

Úspěchy v ochraně lidských práv

Vytvořením funkce Vysokého komisaře pro lidská práva v roce 1993 vznikl nezávislý a autoritativní hlas, který obhajuje lidská práva v celém světě. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) reaguje na současné krize, podporuje obhájce lidských práv a přibližuje lidská práva lidem. Obhajováním lidských práv, monitoringem a vzdělávacími aktivitami v oblasti lidských práv přispívá k legislativním a politickým reformám, které posilují odpovědnost za porušování lidských práv.

V oblasti podpory lidské důstojnosti, svobody i práv zůstává mnoho velkých výzev. Za poslední dvě desetiletí nicméně došlo k výraznému pokroku. Toto je 20 nejvýznamnějších úspěchů v ochraně lidských práv od roku 1993:

 

Spolupráce je klíčem k budoucnosti

Pan Ki-mun

14.10.2013 – Je jen málo způsobů jak se lépe vypořádat s výzvami současného světa než prostřednictvím koordinační role Organizace spojených národů. Během uplynulých dvou týdnů nabitých nejrůznějšími setkáními a projevy na výročním zasedání Valného shromáždění jsem se setkal s vrcholnými představiteli států a skupin reprezentujících 99 procent světové populace.

 

Co je dnes pro lidstvo nejdůležitější? Lidé nechtějí konflikty, vadí jim předsudky, nerovnost, mají obavy ze změny klimatu a nezaměstnanosti. Zároveň si uvědomují, že žijeme v době obrovských příležitostí. Současné generace mají velkou naději, že se dožijí úplného odstranění extrémní chudoby. Přes obrovské výzvy, před kterými svět stojí, jsem s ohledem na uplynulá diplomatická jednání v newyorském sídle OSN optimistou.

Naděje nejen pro Sýrii

Byla přijata průlomová rezoluce Rady bezpečnosti o Sýrii – první nadějná zpráva od začátku konfliktu. OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní teď mají před sebou úkol zajistit a zlikvidovat syrský chemický arzenál. Je to velká naděje pro stabilizaci situace a další snahu o ukončení konfliktu.

Rada bezpečnosti vydala také silné prohlášení k humanitární situaci v Sýrii. OSN nadále všemožně tlačí, aby byl zajištěn bezpečný přístup k potřebným a došlo k zastavení importu zbraní a porušování lidských práv. Naším cílem je pak uspořádání mezinárodní konference, na níž bychom měli najít způsob ukončení konfliktu. Nemůže nás uspokojit jen zničení chemických zbraní. Vítězství vojenskou cestou je pouhou iluzí, jediný způsob je vyjednávání o transformaci nové Sýrie, kterou místní potřebují a zaslouží si ji. Vytýčili jsme si, že všechny strany konfliktu přivedeme k jednomu stolu v polovině listopadu.

Ke zlepšení ale nedošlo jen v případě Sýrie. Po desítkách let napjatých vztahů Irán a USA využili fórum OSN ke sbližování. K posunu došlo také po jednáních na vysoké úrovni o transformaci Myanmaru a Jemenu, o řešení rozsáhlé krize v oblasti afrického Sahelu i v otázce uplatňování mírových dohod v Demokratické republice Kongo a oblasti Velkých jezer. Členské státy přislíbily výraznou podporu zemím sousedícím se Sýrií, kam se uchýlilo na dva miliony uprchlíků. A v neposlední řadě se po více než roce sešel i blízkovýchodní Kvartet (OSN, EU, USA a Rusko – pozn. překl.), aby se zabýval nedávno obnovenými rozhovory mezi Izraelem a Palestinci.

2015: Historická příležitost

Pozitivní zprávy ze zahájení Valného shromáždění se netýkají jen bezpečnostní oblasti. Státy reagovaly i na nejdůležitější dlouhodobou výzvu – udržitelný rozvoj.

Rok 2015 představuje historickou příležitost: k cíli dospěje projekt Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a naváže na něj nová agenda rozvoje po roce 2015. Mělo by také dojít k uzavření nové úmluvy o klimatické změně. MDGs upoutaly zaslouženou pozornost, pomohly nasměrovat snahy tam, kde je to nejvíc potřeba a pomohly zachránit miliony životů. Jsou důkazem, že rozvojová pomoc a spolupráce širokého spektra aktérů může zajistit lepší svět pro všechny. Některé cíle rozvoje ale zůstávají nenaplněny, příliš mnoho lidí zůstává na okraji, nebo jsou zneužíváni, ať už se jedná o horníky, farmáře nebo dělníky pracující v nelidských podmínkách továren. S koncem MDGs a perspektivou nových cílů rozvoje po roce 2015 již existuje široký konsensus na tom, že zásadními otázkami dalšího rozvoje jsou práva žen, správa věcí veřejných a zřetelná akce k zastavení změny klimatu. Na září 2014 jsem do New Yorku svolal klimatický summit, řada představitelů států mi již oznámila, že se zúčastní.

OSN je také první na řadě, když jde o reakci na humanitární katastrofy. Zároveň je často poslední instancí pro problémy, kterými se nikdo jiný nechce zabývat. Často je OSN lídrem, v jiných případech jedním z aktérů. Někdy dosáhneme stanovených cílů, jindy ne. OSN ale pracuje každý den, 24 hodin, sedm dní v týdnu, a to doslova po celém světě, aby pomáhala naplňovat cíle lidstva v těch nejnáročnějších podmínkách. Diplomacie a mnohostranné vztahy dokazují, že mají ve světové politice své místo. Jsou první a nejlepší volbou při řešení současných krizí i komplexních výzev budoucnosti. Ústřední role OSN odráží globální podstatu dneška. Naše osudy jsou stále více propojeny. Proto musí být naše budoucnost založena na ještě hlubší a širší spolupráci.

 

 

Úloha OSN při řešení ozbrojených konfliktů je nepostradatelná

Český premiér vystoupil ve Všeobecné rozpravě 68. Valného shromáždění

27.09.2013 – V pátek 27. září vystoupil v rámci Všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN předseda Vlády České republiky Jiří Rusnok. Ve svém projevu se dotkl řady důležitých výzev, jimž čelí současný svět: stavu globální ekonomiky, mezinárodní bezpečnostní situace, nebezpečí jaderného konfliktu i rostoucí nerovnosti mezi bohatými a chudými. Český premiér uvedl, že světová ekonomika sice zůstává křehká, ale zdá se, že pomalu vstupuje do fáze zotavení a růstu. V oblasti bezpečnosti vnímá nebezpečí, které pro jednotlivé regiony světa představují lokální konflikty. Jako příklad uvedl Sýrii a vyzval k politickému řešení krize, protože řešení silou podle něj není možné.

 

„Úloha OSN při řešení ozbrojených konfliktů je nepostradatelná. Mírové operace OSN jsou důležitým nástrojem pro trvalé a udržitelné řešení násilných konfliktů po celém světě. V posledních letech se Česká republika na operacích OSN podílela relativně malou měrou a v současné době je připravena množství vojenských sil v mírových operacích podstatně zvýšit,“ uvedl Jiří Rusnok v sídle organizace v New Yorku.

Česká republika také poskytne ostatním státům zkušenosti s přechodem k demokracii. „Jakožto země s historickou zkušeností s nedemokratickým režimem je připravena podělit se o své zkušenosti spojené s přechodem k demokracii a zemím procházejícím tímto procesem nabídnout svou pomoc, prostředky a know-how,“ prohlásil český premiér.

Zmínil i nedávné použití chemických zbraní v Sýrii: „Jakékoli použití chemických zbraní je nepřijatelné. Ať už dal příkaz k chemickému útoku kdokoli, vážně porušil zásadu odpovědnosti chránit civilní obyvatelstvo. To je válečný zločin a zločin proti lidskosti a pachatelé by se z něj měli zodpovídat před Mezinárodním trestním soudem,“ řekl Jiří Rusnok.

Český premiér mluvil i o problematice boje proti chudobě. Úsilí o dosažení udržitelného rozvoje může podle něj být úspěšné pouze tehdy, budou-li jeho součástí opatření na podporu ekonomiky. „Půjde to, pokud budeme stimulovat hospodářský rozvoj, zaměstnanost, podnikání a investice do jednotlivých zemí – opatření, která Česká republika podporovala v rámci svého členství ve Výkonné radě Rozvojového programu OSN. Domnívám se, že soukromý sektor je hlavní hnací silou hospodářského růstu – poskytuje pracovní místa, zboží a služby a je zdrojem většiny daňových příjmů.“

 

 

Vyšetřování použití chemických zbraní v Sýrii podle nejvyšších mezinárodních standardů

01.09.2013 – Generální tajemník OSN Pan Ki-mun mluvil v neděli prostřednictvím telefonu s šéfem inspekčního týmu OSN Dr. Åke Sellströmem. Experti pověření vyšetřováním údajného použití chemických zbraní v Sýrii se v neděli vrátili do Haagu po dvanácti dnech v Sýrii (19.-31. srpna 2013). Dr. Sellström šéfa OSN informoval o dalším postupu vyšetřování. Během víkendu byly vzorky nasbírané v Sýrii klasifikovány, dnes budou předány ke zkoumání do laboratoří.

 

Dr. Sellström řekl generálnímu tajemníkovi, že celý proces sledují jako pozorovatelé dva představitelé Sýrie. Celý proces bude postupovat podle nejvyšších standardů ověřování uznaných Organizací pro zákaz chemických zbraní.

S ohledem na děsivé události na předměstí Damašku dne 21. srpna požádal šéf OSN dr. Sellströma, aby mu svá zjištění prezentoval co nejdříve, ale aby jeho tým dodržel nejvyšší vědecké standardy analýzy vzorků a informací získaných na místě.

Mluvili i o způsobech, jak celý proces urychlit. Generální tajemník osobně dr. Sellströmovi poděkoval za práci, kterou jeho tým v Sýrii odvedl navzdory nelehkým a nebezpečným podmínkám na místě.

 

Krize v Sýrii a reakce OSN: týdenní přehled

29.08.2013 – Ve světle zvyšujícího se tlaku na vojenskou akci proti Sýrii vyzval generální tajemník OSN Pan Ki-mun mezinárodní společenství, aby tým inspektorů OSN dostal na vyšetřování použití chemických zbraní dostatek času.

Reakce světa byla bouřlivá, možné použití chemických zbraní 21. srpna ostře odsoudil šéf OSN Pan Ki-mun, vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová a státy kritizující politiku prezidenta Bašára Asada volají po vojenském zásahu. Hned 22. srpna vyzval Pan Ki-mun tým inspektorů vedený profesorem Sellströmem, aby promptně případ vyšetřil. Na místo se tým dostal poprvé 26. sprna, další šetření proběhlo o dva dny později. Snímky, které po 21. srpnu přicházejí ze Sýrie, označil Pan Ki-mun za přízraky chemické války. Jejich použití je podle něj zločinem proti lidskosti. „Použití chemických zbraní kýmkoli je za všech okolností porušením mezinárodního práva.“ Tým inspektorů OSN podle něj získal na místě důležité vzorky a informace od obětí a svědků. „Potřebují čas, aby svou práci mohli dokončit,“ zdůraznil šéf OSN a dodal, že šanci teď musí dostat mír a diplomacie. „Přestaňte bojovat a začněte spolu mluvit,“ vzkázal Pan Ki-mun všem znesvářeným skupinám v Sýrii. Znovu vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a dokázala uplatnit svůj vliv ve prospěch míru. Více>>

 

Prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy Adamy Dienga a poradkyně pro problematiku „Odpovědnosti za ochranu“ (R2P) Jennifer Welshové o zprávách o použití chemických zbraní v Sýrii

23.08.2013 – Zvláštní poradci odsuzují zabití stovek civilistů na předměstí Damašku dne 21. srpna a vyzývají k vytvoření podmínek pro okamžitý přístup vyšetřovacího týmu OSN pro ověření použití chemických zbraní v Sýrii.

„Použití chemických zbraní během ozbrojeného konfliktu je vážným porušením mezinárodního humanitárního práva a válečným zločinem bez ohledu na to, proti komu byly použity, nebo kdo se stal jejich obětí. Vzhledem k jejich děsivým účinkům neexistuje žádné vojenské ospravedlnění pro použití chemických zbraní – ať již ze strany vlády, nebo protivládních ozbrojených skupin.

Vyzýváme všechny aktéry v Sýrii, aby v této vážné situaci jednali odpovědně a zajistili okamžitý přístup OSN k vyšetření okolností údajných útoků chemickými zbraněmi v Damašku. Vzhledem k povaze těchto zbraní a omezenému času na vyčerpávající a kvalitní vyšetřování je přístup nutné zajistit ihned.

Použití chemických zbraní v Sýrii je dalším příkladem zločinů, které se v zemi dějí. Všechny tyto zločiny musí být vyšetřeny okamžitě a ti, kdo jsou za ně odpovědní, musí být povolání před spravedlnost. To musí být součástí mírového a udržitelného politického řešení katastrofálního konfliktu v Sýrii.“

New York, 22. srpna 2012

 

Zaostřeno na Sýrii: reakce OSN na krizi

týdenní souhrn č. 4

14.08.2013 – Na pracovní večeři s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem zdůraznil generální tajemník OSN Pan Ki-mun nutnost politického řešení a uspořádání mezinárodní konference o Sýrii (celý článek anglicky).

 

Tým OSN pověřený vyšetřováním použití chemických zbraní by se měl v dohledné době vypravit do Sýrie (celý článek anglicky).

Podle OCHA (Úřad pro koordinaci humanitární pomoci) se podařilo dopravit pomoc do Idlíbu, který byl měsíc obklíčen. Pomoc poskytly UNICEF, UNHCR, WFP, WHO, UNFPA a IOM. Pomoc pro desítky tisíc lidí obsahovala jídlo, školní pomůcky, potřeby pro domácnost a léky a zdravotnický materiál (celý článek anglicky).

Jen za měsíc červenec poskytl WFP potravinovou pomoc 2,9 milionu Syřanů. V srpnu by to mělo být již více než 3 miliony lidí, včetně špatně dostupných oblastí. Celkově by to znamenalo, že se pomoc dostane k 96 procentům lidí, k nimž by se dostat měla (celý článek anglicky).

 

 

UNHCR: Nejvyšší počet uprchlíků za posledních 18 let

19.06.2013 – V roce 2012 byl na světě historicky nejvyšší počet uprchlíků od roku 1994. K situaci výrazně přispívá konflikt v Sýrii. Komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) včera zveřejnil svou výroční zprávu Global Trends, v níž analyzuje rok 2012 na základě údajů poskytnutých vládami, nevládními organizacemi a na základě svých vlastních dat.

 

Na konci roku 2012 bylo ve světě více než 45 milionů lidí na útěku z domova, o zhruba tři miliony více než v roce předešlém. Zpráva UNHCR mluví o celkem 15,4 milionech uprchlíků (lidé, kteří odešli za hranice vlastní země), 937 tisících žadatelích o azyl a 28,8 milionech lidí, kteří opustili domov, ale zůstávají v hranicích své země.

Hlavní příčinou k opuštění domova zůstávají válečné konflikty. Více než polovina (55%) všech uprchlíků registrovaných UNHCR pochází z pouhých pěti – válkou postižených – zemí: Afghánistán, Somálsko, Irák, Sýrie a Súdán.

„Jsou to alarmující čísla,“ komentoval vydání zprávy šéf UNHCR António Guterres. Jen za rok 2012 opustilo své domovy 7,6 milionů lidí, z toho 1,1 milionu jako uprchlíci do zahraničí a 6,5 milionu jako běženci uvnitř vlastní země. To znamená, že každé 4 vteřiny je jeden člověk nucen opustit svůj domov.

  1. června jeSvětový den uprchlíků.

 

Sýrie: situace je tragická, politické řešení jediné možné

06.06.2013 – Mezinárodní konference o řešení konfliktu v Sýrii se bude konat až v červenci. „Ještě toho musíme mnoho vykonat. Proto jsme se rozhodli, odložit termín z původně plánovaného června,“ řekl po včerejším setkání amerických a ruských diplomatů v Ženevě Lachdar Brahímí, zvláštní zmocněnec OSN a Ligy arabských států.

 

Dodal, že situace v Sýrii je tragická. „Je špatné, že nejsme konferenci schopni uspořádat už v červnu.“ Syrská opozice ale musí dále jednat, aby mohla sestavit delegaci, která bude přijatelná pro všechny opoziční skupiny. Bez zastoupení opozice je konference samozřejmě nemyslitelná.

„Shodli jsme se, že politické řešení je jediné možné řešení krize. Tragédii musíme ukončit, je to v životním zájmu Syřanů a celé země,“ řekl Brahímí.

Na konání konference o politickém řešení krize v Sýrii se minulý měsíc dohodli ministři zahraničí USA a Ruska. Konference se má konat pod záštitou generálního tajemníka OSN. Jejím cílem je politické řešení prostřednictvím uzavření rámcové smlouvy mezi vládou a opozicí založené na realizaci tzv. Ženevského komuniké z června loňského roku. Podle něj by Sýrii z krize měla vyvést přechodná vláda složená z představitelů současné vlády i opozičních skupin, vybavená všemi exekutivními pravomocemi.

 

Přední světový odborník na klima přednášel v Praze

31.05.2013 – Profesor Stefan Rahmstorf je oceánograf a klimatolog z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu. Zaměřuje se především na souvislosti mezi oceány a změnou klimatu. V roce 2007 byl jedním z hlavních autorů 4. hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Je členem poradního výboru německé vlády pro globální změnu. Publikoval desítky vědeckých článků, mnoho z nich v nejprestižnějších vědeckých časopisech jako je Nature, Science či PNAS, podílel se na vzniku čtyř knih. V roce 2012 se jeho kniha o počasí a klimatu stala v Německu knihou roku v kategorii životního prostředí.

 

Při přebírání čestného vědeckého titulu na University of Wales v roce 2007 řekl, že věří, že s ohledem na příští generace si společnost nakonec uvědomí, co důležitého sděluje věda o změně kliamtu, a že přijme rozhodná opatření. „Je to velká výzva, ale jsem přesvědčen, že globální oteplování lze zastavit. Musíme být schopni učit se, porozumět problému a převzít odpovědnost.“ Na otázku, zda je i nadále optimistou ve schopnosti lidstva zvládnout tuto výzvu, odpověděl, že z hlediska úrovně poznání, technologií, jež máme k dispozici, včetně obnovitelných zdrojů energie, optimistou je. Méně optimisticky ale vnímá schopnost a vůli politiků problém účinně řešit. Jako vědecký pracovník univerizty, který je placen z veřejných zdrojů, cítí povinnost o svých poznatcích informovat nejen vědeckou obec, ale i širokou veřejnost, např. prostřednictvím médií nebo blogů a dalších sociálních sítí. „Vědec nemůže navrhovat politická řešení, ale musí dát k dispozici výsledky své práce, aby mohly být co nejlépe využity ve prospěch celé společnosti.“

Během návštěvy Prahy vystoupil prof. Rahmstorf v pořadu České televize Události, komentáře.

 

Mírové operace OSN: účinné i žádané

29. května je Mezinárodní den mírových operací OSN

27.05.2013 – První operace OSN na udržování míru byla ustavena v roce 1948. Od té doby se koncept mírových sborů stal jedním z hlavních nástrojů mezinárodního společenství na zvládání komplexních krizí ohrožujících mezinárodní bezpečnost. V 15 současných operacích OSN působí na 111 tisíc mírotvůrců. Mezinárodní den (29. května) je příležitostí ocenit jejich práci a zároveň uctít památku těch, kteří ve službách OSN položili životy. Za celou historii to byly již více než tři tisícovky modrých přileb, jen za loňský rok 111 mužů a žen. Do mírových sborů OSN dnes personálem a technikou přispívá 116 členských států. Je to výraz globální důvěry, jíž se operace OSN těší.

 

Letošní mezinárodní den si klade za cíl vyzdvihnout měnící se podmínky v krizových oblastech a nutnost přizpůsobit se jim tak, aby mírové operace dokázaly účinně pomoci lidem v zemích, kde probíhají nejničivější konflikty současnosti. Mírové operace OSN procházejí dlouhodobými změnami, hledají inovativní způsoby k větší efektivitě i účinnosti.

„Adaptace na nové výzvy,“ to je motto letošního mezinárodního dne. „Mírové operace přizpůsobují plánování a přístupy tak, aby dokázaly zajistit trvalý mír ve válkou zničených zemích. Nadále však zůstávají vysoce rizikovým podnikem. Jen za posledních pár týdnů zaútočili neznámí ozbrojenci na jednotky mírových sil v Demokratické republice Kongo, Súdánu i Jižním Súdánu a zabili několik vojáků OSN. Na Blízkém východě byli příslušníci modrých přileb zajati a drženi jako rukojmí,“ říká o nebezpečných podmínkách generální tajemník Pan Ki-mun.

Počty rozmístěných jednotek OSN jsou důkazem, že mírové operace jsou účinné i žádané. V současné době slouží pod modrou vlajkou OSN téměř 80 tisíc vojáků, na 12 500 policistů a 17 tisíc