António Guterres: Ekonomická obnova po krizi nás musí dovést k jiné ekonomice

Svět může čelit pandemii COVID-19 a jejím hrozivým důsledkům, jen když bude jednat společně a koordinovaně. Na mimořádném setkání minulý čtvrtek, které proběhlo přes on-line platformu, učinili lídři států G20 kroky správným směrem. Stále jsme ale na míle vzdáleni koordinované a jasně formulované globální reakci, která odpovídá nebývalému rozsahu této krize.

Globálně se nám zatím nedaří zmírnit křivku vývoje infekce. Trvalo 67 dní, než se nakazilo 100 tisíc lidí; nyní jsme již v situaci, kdy 100 tisíc infikovaných přibývá každý den. Bez koordinované a odvážné akce se počet nových případů téměř s jistotou rozroste na miliony. Zdravotní systémy by na to již nestačily a ekonomika by se propadla strmě dolů a mnoho lidí do beznaděje. Nejůř by to postihlo ty nejchudší.

Musíme být připraveni i na nejhorší scénáře a udělat vše pro to, abychom se jim vyhnuli. Předkládám proto ve třech bodech akční výzvu, která je postavena na vědeckém poznání, solidaritě a chytrých přístupech.

1. Bránit přenosu koronaviru

Předpokladem je rozsáhlé a včasné testování, trasování kontaktů a následná karanténa, léčba a opatření na omezení pohybu a kontaktů. Takové kroky, navzdory všem potížím, které způsobují, musí být dodržovány, dokud se neobjeví léky a vakcína.

Je důležité, aby takovou rozsáhlou a kooperativní akci řídila Světová zdravotnická organizace, která je součástí systému OSN. Samostatně jednající státy – jakkoli dokáží zajistit své občany – nejsou s to vyřešit problém všech na světě.

2. Vypořádat se s ničivým sociálním a ekonomickým rozměrem krize

Virus se šíří jako požár a pravděpodobně se rychle přesune na globální jih, kde mají zdravotní systémy mnohem skromnější možnosti, lidé jsou zranitelnější a miliony jich žijí v hustě obydlených chudinských čtvrtích nebo přeplněných dočasných útočištích pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby. V takových podmínkách může virus devastovat celé státy a znovu se vrátit tam, kde byl dříve potlačen. V současném propojeném světě jsme jen tak silní jako ty nejslabší zdravotnické systémy.

Je zřejmé, že proti tomuto viru musíme bojovat jednotně a zaměřovat se na nejohroženější lidi: na ženy, seniory, mládež, nízkopříjmové vrstvy obyvatel, malé a střední podniky, neformální sektor ekonomiky a zranitelné skupiny.

Organizace spojených národů právě vydala zprávu dokumentující, jak se virová infekce stává infekcí hospodářskou a stanoví finanční prostředky potřebné k řešení probíhajících šoků. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) vstupujeme do stejné a možná horší recese než v roce 2009.

Potřebujeme komplexní a společnou odpověď celého světa na současnou krizi, jejích náklady se budou pohybovat v řádu dvojciferného procenta globálního HDP.

Rozvinuté země to dokáží samy a některé to už dělají. Musíme však masivně zvýšit zdroje dostupné pro rozvojový svět rozšířením kapacity MMF – konkrétně ustavením zvláštních práv čerpání – a dalších mezinárodních finančních institucí, aby mohly rychle poskytnout zdroje tam, kde je akutně potřebují. Vím, že je to obtížné, protože státům rostou domácí výdaje o rekordní částky. Pokud však nebudeme virus ovládat, budou jejich výdaje doma zbytečné.

Potřebnou likviditu rozvíjejícím se ekonomikám mohou zajistit i koordinované výměnné operace mezi centrálními bankami. Prioritou se musí stát i zmírňování dluhů, včetně okamžitého zrušení plateb úroků v roce 2020.

3. Zotavení ekonomiky směrem k udržitelnosti

Tam, kde jsme byli před COVID-19, se jednoduše nemůžeme vrátit. Pandemie nám nesmlouvavě připomněla cenu, kterou platíme za nedostatky v systémech zdravotní péče, sociální ochrany a veřejných služeb. Zviditelňuje a prohlubuje nerovnosti, zejména nerovnost mezi muži a ženami – již nelze dál přehlížet, kolik neoceněné a neplacené pečovatelské práce ženy odvádějí. Krize také odhaluje velké výzvy v oblasti lidských práv, ať již jde o stigmatizaci nebo násilí na ženách.

Je čas znásobit naše snahy o vybudování inkluzivnějších a udržitelnějších ekonomik a společností, které jsou odolnější vůči pandemiím, změně klimatu a dalším globálním výzvám. Ekonomická obnova nás musí dovést k jiné ekonomice. Naším hlavním plánem rozvoje zůstává Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje.

Systém OSN je aktivní: podporuje akci v mnoha státech, dává světu k dispozici vlastní dodavatelské řetězce a prosazuje globální příměří.

Ukončení pandemie na celém světě je morálním imperativem i otázkou vlastního zájmu. V této neobvyklé chvíli se nemůžeme uchýlit k obvyklým nástrojům. Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření. Čelíme kolosální zkoušce, která vyžaduje rozhodné, koordinované a inovativní jednání od všech a ve prospěch všech.