Informační centrum OSN v Praze
United Nations Information Center in Prague

Lidská práva v datech

1945
Lidská práva pro všechny
Zakladatelé OSN reagovali na krutosti 2. světové války zdůrazněním významu lidských práv v Chartě OSN. Na konferenci v San Franciscu roku 1945, kde byla Charta přijata, úspěšně ovlivnilo asi 40 nevládních organizací svými akcemi relativně jednoznačný jazyk v kapitolách o lidských právech.
1946
Komise OSN pro lidská práva
V roce 1946 Spojené národy vytvořily Komisi pro lidská práva - základní výkonný orgán pro otázky lidských práv v systému OSN.
Za předsednictví Eleanor Rooseveltové, aktivistky za lidská práva a vdovy po bývalém prezidentovi USA Franklinu Rooseveltovi, si vzala Komise za úkol definovat základní práva a svobody. Mezi hlavní tvůrce patřili René Cassin (Francie), Charles Malik (Libanon), Peng Čun Čang (Čína), Hernan Santa Cruz (Chile), Alexandre Bogomolov a Alexej Pavlov (SSSR), Lord Dukeston a Geoffrey Wilson (Velká Británie), William Hodgson (Austrálie) a John Humphrey (Kanada).
Komise měla původně 18 členů, dnes jich je 53. Její členové se scházejí každoročně v Ženevě a hodnotí otázky lidských práv, rozvíjejí a kodifikují nové mezinárodní normy a činí doporučení vládám. Aktivní roli v tomto procesu hrají též nevládní organizace.
1948
Přijetí Všeobecné deklarace lidských práv
Po bedlivém prozkoumání a 1400 kolech hlasování o téměř každém slovu a větě přijalo Valné shromáždění Všeobecnou deklaraci lidských práv dne 10. prosince 1948 v Paříži v Palais de Chaillot.
Vytýčením práv a svobod jednotlivce se Deklarace stala bezprecedentním dokumentem. Zůstává nejdůležitějším pilířem souboru práv 20. století týkajících se práv člověka a základním kamenem hnutí za lidská práva.
Deklarace: Magna Charta celého lidstva
Všeobecná deklarace staví na zásadním principu, podle kterého jsou lidská práva založena na důstojnosti každého jednotlivce. Tato důstojnost a právo na svobodu a rovnost jsou nepopiratelné.
Ačkoliv Deklarace nemá závaznou moc jako smlouva, získala všeobecnou platnost. Mnoho zemí cituje Deklaraci nebo její části ve svých zákonech nebo ústavách. Také mnohé dohody, úmluvy a smluvy vytvořené po roce 1948 jsou postaveny na jejích principech.
1948 - 1966
Mezinárodní pakt o lidských právech
OSN se snaží vytvořit na celém světě prostředí, které ctí lidská práva. Nejširší právně závaznou smlouvou o lidských právech uzavřenou pod záštitou OSN je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Oba pakty byly přijaty roku 1966 a vešly v platnost v roce 1976. Posouvají Všeobecnou deklaraci o krok dál tím, že jejich ustanovení jsou právně závazná. Tím, že většina zemí světa je účastníkem obou úmluv, jsou otevřeny dveře k mezinárodnímu dohledu nad stavem lidských práv. Oba dokumenty společně se Všeobecnou deklarací lidských práv tvoří Mezinárodní pakt o lidských právech.
Rozšiřování zákonů o lidských právech
Jedním z největších úspěchů OSN je vytvoření vyčerpávající legislativy pro lidská práva. Poprvé v historii existuje univerzální kodex lidských práv, přijatelný pro všechny národy a týkající se každého jednotlivce.
Od roku 1948 bylo v OSN sjednáno na šedesát smluv a deklarací o lidských právech.
Patří mezi ně:

Smluvní orgány pro lidská práva
V rámci OSN existuje šest výborů, které sledují plnění smluv ze strany členských států:

Tyto výbory mohou žádat vlády, aby odpovídaly na vznesená podezření a mohou přijímat rozhodnutí a zveřejňovat je společně s kritikami a doporučeními.
Ochrana lidských práv
V průběhu let vytvořila OSN různé metody ke zjišťování případů porušování lidských práv a k nátlaku na jejich nápravu.
Experti, známí jako zvláštní zpravodajové, sbírají fakta, navštěvují vězení, vedou rozhovory s oběťmi a vypracovávají doporučení, jak zvýšit respekt k lidským právům. Zkoumají situaci v určitých zemích a provádějí tematické studie v otázkách mučení, náboženské netolerance, rasismu, obchodu s dětmi a násilí na ženách. Každý rok zasílají tisíce naléhavých zpráv vládám, ve kterých žádají o propuštění vězňů, zrušení trestu smrti nebo o jiné důležité nápravné kroky.
Pracovní skupiny jsou sestavovány za účelem přezkoumávání případů nedobrovolného zmizení, svévolného zadržení, apod. Jejich zprávy poukazující na porušování lidských práv pomáhají mobilizovat pozornost mezinárodního společenství.
Prevence porušování lidských práv prostřednictvím technické pomoci
Dohody o lidských právech závisí na spolupráci vlád a lidí. OSN nabízí vládám technickou pomoc v následujících oblastech

Vysoký komisař OSN pro lidská práva
Dne 20. prosince 1993, po téměř 50 letech střídání naděje a nenaplněných přání, Valné shromáždění jednomyslně schválilo vytvoření pozice Vysokého komisaře OSN pro lidská práva
Vysoký komisař řídí program OSN pro lidská práva a propaguje myšlenku všeobecného respektu k lidským právům.
První vysoký komisař byl Jose Ayala - Lasso z Ekvádoru, který byl jmenován generálním tajemníkem OSN a schválen Valným shromážděním. Svých povinností se Jose Ayala - Lasso chopil 5. dubna 1994.
Současná Vysoká komisařka Mary Robinsonová, bývalá prezidentka Irska, je ve funkci od 12. září 1997.
Úřad vysokého komisaře pro lidská práva
Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva v Ženevě koordinuje aktivisty na poli lidských práv v systému OSN. Tento úřad zajišťuje služby Vysokému komisariátu OSN pro lidská práva a většině smluvních orgánů pro lidská práva. Každý rok úřad obdrží okolo 400 000 stížností na porušování lidských práv.
Lidé, kteří se domnívají, že jejich práva byla porušena a potřebují naléhavě pomoci, mohou k řešení své situace použít nepřetržitou faxovou linku v Ženevě: (+41 22) 917-0092.
Úřad také provozuje databázi lidských práv, která pomáhá při odpovědích na ještě nedořešené, případně vyvíjející se situace, které mohou vyžadovat následná či preventivní opatření.
Lidská práva v praxi
V průběhu 90. let se OSN stala svědkem dramatického růstu počtu aktivit přímo v terénu. Podle potřeb vyplývajících z různých situací tyto aktivity zahrnují monitorování porušování lidských práv, vzdělávání, školení a jiné poradenské služby.
V současné době tyto aktivity probíhají především v Abcházii a Gruzii, Burundi, Kambodži, Kolumbii, v pásmu Gaza, Guatemale, na Haiti, v Malawi, Mongolsku, Konžské demokratické republice, ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii.
Výchova k lidským právům
Informace jsou mocným prostředkem proti porušování lidských práv. Mezinárodní image vlád závisí částečně na jejich postoji k problematice lidských práv.
V roce 1988 uspořádaly Spojené národy světovou informační kampaň, jejímž cílem bylo seznámit lidi s jejich právy a upozornit státy na jejich odpovědnost za jejich dodržování. Období let 1995 - 2004 bylo Valným shromážděním vyhlášeno za Desetiletí pro výchovu k lidským právům. Pokud jsou si lidé vědomi svých práv, mají tendenci za ně bojovat a vlády jsou nuceny tato práva respektovat.
Všeobecná deklarace lidských práv byla dosud přeložena a šířena ve více než 200 jazycích.
Systém OSN zastřešující lidská práva
Propagace a ochrana lidských práv jsou základem práce OSN po celém světě.
Dětský fond OSN (UNICEF) má za úkol hájit zájmy dětí.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajišťuje právní ochranu a humanitární pomoc milionům uprchlíků.
Komise pro postavení žen se zaměřuje na práva žen.
Mezinárodní organizace práce (ILO) chrání práva pracujících.
Organizace pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) hájí lidská práva ve své oblasti.
Rozvojový program OSN (UNDP) bojuje za zajištění ekonomického a sociálního rozvoje s ohledem na lidská práva.
Světová zdravotnická organizace (WHO) hájí právo na zdraví pro každého.
Občané pro lidská práva
Celosvětová výzva k připojení se ke Všeobecné deklaraci lidských práv se týká všech. Kampaň se především opírá o tisíce angažovaných jednotlivců a občanských skupin, kteří často při ochraně práv lidí riskují své životy.
Zvýšená aktivita na ochranu lidských práv pomáhá vytvářet prostředí, kde svoboda a důstojnost jsou očekávány a respektovány. Od roku 1945 se nevládní organizace, jež jsou zdrojem informací a silou bojující za smysluplnou změnu, připojily k práci OSN a k naplňování ideálů lidských práv.
Apartheid a rasová diskriminace
V roce 1952, když se Valné shromáždění začalo zabývat apartheidem v Jižní Africe, se Organizace spojených národů postavila do čela mezinárodních snah prosazujících ukončení tohoto "zločinu proti lidskosti". Moholetý tlak mezinárodního společenství vyústil ve zhroucení apartheidu roce 1994.
Boj proti rasismu pokračuje na celém světě. OSN se všemožně snaží o odstranění této špatné stránky lidské společnosti. Léta 1993 - 2003 byla vyhlášena za Třetí dekádu boje proti rasismu a rasové diskriminaci.
Práva domorodého obyvatelstva
Domorodé obyvatelstvo na celém světě- odhadem asi 300 milionů lidí z více než 70 zemí - trpělo během dějin v područí kolonizátorů a jiných hledačů území a bohatství.
Pracovní skupina OSN pro domorodé obyvatelstvo, která se schází od roku 1982, propaguje ochranu práv domorodého obyvatelstva. Její členové navrhli znění Deklarace práv domorodého obyvatelstva, která, pokud bude přijata, bude představovat velký krok kupředu.
Valné shromáždění prohlásilo rok 1993 Mezinárodním rokem světového domorodého obyvatelstva a léta 1995 - 2004 za Mezinárodní dekádu světového domorodého obyvatelstva. Jejich smyslem je posílení mezinárodní spolupráce při řešení problémů, kterým čelí domorodá společenství.
Práva žen jsou lidská práva
Respekt k lidským právům nebude úplný, dokud nebudou uznávána a ochraňována práva žen.
Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen byla přijata Valným shromážděním v roce 1979 a až do teď byla ratifikována ve více než 160 zemích. Její plnění sleduje Komise pro odstranění diskriminace žen (CEDAW). Rozvojový fond pro ženy (UNIFEM) má zvláštní program, který má za úkol hájit práva žen.
Kulturní zvyky a tradice na celém světě stále ženám přisuzují druhořadou úlohu. Mnohé prohřešky zůstávají skryty a nepotrestány.
Práva dětí
Respekt k lidský právům se odvíjí od toho, jak se společnost chová k dětem.
Dne 20. listopadu 1989 přijalo Valné shromáždění OSN historickou Úmluvu o právech dítěte. Úmluvu dosud ratifikovalo 191 zemí. Tato klíčová smlouva je nejkompletnějším souborem práv dítěte a je také první, která dává těmto právům váhu mezinárodního zákona.
Migrující dělníci
Dosud nikdy v historii nepřekračovalo takové množství lidí hranice kvůli hledání lepších životních podmínek jako je tomu v současném světě. Experti se domnívají, že počet migrujících dělníků - odhadovaný na téměř 100 milionů - se bude ještě zvyšovat se zvyšujícím se stupněm globalizace. Dělníci odcházející za prací se snaží nalézt lepší podmínky pro život, ale místo nich často nalézají diskriminaci a zneužívání.
V roce 1990, po deseti letech vyjednávání, Valné shromáždění přijalo Mezinárodní úmluvu o ochraně práv migrujících dělníků a jejich rodin. Úmluva však doposud nevstoupila v platnost, protože to vyžaduje ratifikaci nejméně dvaceti vládami, ale k září 1997 byla ratifikována pouze devíti (Bosna a Hercegovina, Kapverdy, Kolumbie, Maroko, Filipíny, Seychely, Srí Lanka a Uganda).
Handicapovaní lidé
Postižení lidé, kteří tvoři deset procent světové populace, jsou často odsouváni na okraj společnosti. Často je jim odepírána možnost nejzákladnějšího vzdělání. Fyzická omezení jim znemožňují přístup do veřejných budov a prostředků dopravy. Společenské postoje je vylučují z kulturního života a normálních vztahů. Předsudky a ignorace často vedou k nepotřebné institucionalizaci problému.
Valné shromáždění přijalo v roce 1993 Standardní pravidla pro rovnost příležitostí pro postižené osoby, jež byla završením dlouhodobého úsilí o dosažení dohody o nutnosti ochrany práv postižených osob. Pravidla jsou nástrojem umožňujícím v procesu rozhodování přístup "společnost pro všechny", který uznává vývoj lidského potenciálu v každém z nás.
Lidská práva, rozvoj a demokracie
Úplná lidská důstojnost neznamená pouze být osvobozen od mučení, ale také od hladu. Znamená také právo svobodně volit a právo na vzdělání, právo svobody projevu a právo na zdraví. Úplná lidská důstojnost vyžaduje právo na užívání všech páv bez omezení.
Valné shromáždění OSN přijalo v roce 1986 Deklaraci o právu na rozvoj, ve které se říká: "Člověk je ústředním subjektem vývoje a musí být účastníkem a uživatelem práva na rozvoj."
Navzdory mezinárodním snahám žije více než miliarda lidí v absolutní chudobě, tedy s příjmem nižším než jeden dolar na den.
Dobré vedení, demokracie a obecná angažovanost jsou přijímány jako klíčové prvky k řešení problému ekonomického a společenského rozvoje.
Lidská práva a humanitární pomoc
Otázka lidských práv je na celém světě nedílnou součástí situací, ve kterých je požadována humanitární pomoc. Obětmi mohou být uprchlíci, vyhnanci a další civilní osoby zavlečené do mezinárodních konfliktů. Jejich situace je vždy stejná. Jejich lidská práva jsou v ohrožení, potřebují ochranu a pomoc.
"Porušování lidských práv je jednou z velkých příčin uprchlických vln," říká Sadako Ogatová, vysoká komisařka OSN pro uprchlíky. Uprchlíci přitom zažívají různé formy zneužívání, jako je např. pirátství, znásilnění, uvěznění, zadržení, mučení nebo diskriminace v zemích, do kterých se na útěku dostali.
Mezinárodní společenství se zaměřuje především na preventivní akce, které mají problémové situace řešit dříve než vyústí v krizi.
Celosvětové akce na podporu lidských práv
Spojené národy uspořádaly první Mezinárodní konferenci o lidských právech v íránském Teheránu v roce 1968. Prohlášení přijaté konferencí zdůraznilo propojení mezi občanskými a politickými právy na jedné straně a ekonomickými, sociálními a kulturními právy na straně druhé.
O čtvrtstoletí později, v roce 1993, svolala OSN Světovou konferenci o lidských právech do Vídně v Rakousku. Vídeňská deklarace a Akční program shrnují universální podstatu myšlenky lidských práv a vyslovují potřebu bojovat proti všem formám rasismu, xenofobie a netolerance. Kladou důraz také na práva žen, dětí, menšin a domorodého obyvatelstva.
Mezinárodní trestní soud
Na konferenci v Římě v červnu 1998 byl ustanoven Mezinárodní trestní soud, který se stal jednou z nejvýznamnějších složek rozvíjejícího se systému mezinárodní ochrany lidských práv. OSN usilovala o ustanovení mezinárodního trestního soudu po více než půl století. Tento soud bude pronásledovat a trestat osoby zodpovědné za zločiny proti lidskosti. Vzhledem k dřívější neexistenci takového soudu byly speciálně ustanoveny dva trestní soudy pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě.
Lidská práva ve 21. století
Rostoucí mezinárodní uvědomění podporované rozvojem moderních komunikací, posiluje naléhavost respektu pro lidská práva. Tisíce jednotlivců a občanských skupin na celém světě bojují za svá práva a svobody.
Spojené národy však pokračují ve svém úsilí o ochranu lidských práv. Miliony lidí na celém světě nadále trpí vážným porušováním základních práv a svobod: mučením, znásilňováním, korupcí soudního systému, hladem a nedostatečným přístupem k zdravotní péči, ubytování, vodě nebo k vyhovujícím hygienickým zařízením.
Budeme mít jednou světovou kulturu lidských práv? To záleží na každém z nás. My všichni, prezidenti, ministři, obchodníci, řídící pracovníci, zemědělci nebo studenti, se musíme podílet na naplnění tohoto snu.