Zprávy 2010

2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001 | 2000 | 1999 | 1998


Haiti v tom není samo

Ban Ki-moon

26.1.2010 Katastrofa na Haiti nás znovu upozornila na něco, čeho jsme si jako lidské bytosti vždy byli vědomi: že i v největším neštěstí nám zůstává naděje. Uvědomil jsem si to při své nedávné cestě do Port au Prince. Organizace spojených národů tam utrpěla dosud největší ztrátu ve své historii. Z hlavního sídla OSN v haitském hlavním městě se stala hromada sutin. Mohl tam vůbec někdo přežít?, ptal jsem se sám sebe. Nedlouho poté, co jsem s těžkým srdcem odjel, vyprostili záchranáři dalšího živého člověka. Po pěti dnech, kdy byl bez jídla a vody pohřben pod troskami. Je to malý zázrak a současně znamení naděje.

Podobná neštěstí, jakým teď prochází Haiti, nám připomínají křehkost života. Zároveň nás přesvědčují i o naší síle. V televizi jsme viděli hrůzné záběry zřícených budov, mrtvých těl na ulicích, lidí , kteří zoufale potřebují jídlo, vodu a přístřeší. Na vlastní oči jsem se pak o tom přesvědčil při prohlídce zničeného města. Viděl jsem ale i něco jiného. Sílu lidského ducha. Lidi postižené nejhorší ranou a přesto projevující mimořádnou nezdolnost.

Odhodlání a naděje

Během své krátké návštěvy jsem se setkal s mnoha lidmi. Skupina mladíků, které jsem potkal poblíž trosek prezidentského paláce, mě přesvědčovala o své připravenosti pomoci při obnově Haiti. Jakmile skončí bezprostřední krize, doufají, že najdou zaměstnání, že je čeká důstojná budoucnost a práce, kterou by mohli dělat. Naproti přes ulici jsem potkal mladou matku, která se svým dítětem přežívá ve stanu v městském parku. Takových jako ona jsou tisíce. Trpělivě snášejí svou situaci a navzájem si pomáhají jak nejlépe umí. Ona sama věří, podobně jako ostatní, že pomoc dorazí brzy. „Jsem tady, abych vám dodal naději. Nepropadejte zoufalství,“ řekl jsem jim. Mladá žena mi na to řekla, že doufá, že mezinárodní společenství pomůže při obnově Haiti pro příští generace.

Pro ty, kteří přišli o všechno, nemůže být pomoc dost rychlá. Je však na cestě a její rozsah narůstá, navzdory velmi obtížným logistickým podmínkám. Již pět dní po zemětřesení se do záchranných prací zapojilo na 1 700 záchranářů z více než 40 mezinárodních týmů. Distribuuje se voda, lidé dostávají alespoň stany k budování provizorních přístřešků. Silně poničené nemocnice začínají znovu fungovat s pomocí mezinárodních lékařských týmů. Světový potravinový program (WFP) s podporou vojáků americké armády distribuuje denní dávky potravin pro téměř 200 tisíc lidí. V nejbližších týdnech chce potravinovou pomoc rozšířit až na dva miliony lidí.

Rychle dávat, dvakrát dávat

Objem mezinárodní pomoci proudící na Haiti je úměrný rozsahu katastrofy. Doslova každý stát a každá mezinárodní humanitární organizace na světě zmobilizovaly své síly na pomoc této postižené země. Úkolem Spojených národů je tuto pomoc zprostředkovat. Musíme si být jisti, že naše pomoc se dostává k potřebným co nejrychleji. Nesmíme si dovolit luxus, aby připravené zásoby humanitárních potřeb zůstaly ležet nevyužity ve skladech. Nemáme čas ani peněz nazbyt. Je zapotřebí silné a účinné koordinace celého mezinárodního společenství pod vedením OSN.

To se děje hned od prvního dne, a to jak v rámci systému OSN, tak u mezinárodních humanitárních organizací a dalších klíčových hráčů. OSN úzce spolupracuje se Spojenými státy, evropskými, latinskoamerickými a mnoha dalšími státy při určování nejnaléhavějších humanitárních potřeb a nejpotřebnějších dodávek. Je nutné zařadit potřeby a dodávky do přesně definovaných skupin, aby se práce nejrůznějších organizací doplňovala, nikoliv duplikovala. V oblasti zdravotnictví již Světová zdravotnická organizace koordinuje lékařskou pomoc 21 mezinárodních agentur.

Naše plánování se bude přirozeně řídit momentálními potřebami. Je však ještě příliš brzy přemýšlet o zítřku, zdůraznil při našem setkání haitský prezident René Préval. Přes zoufalou chudobu udělalo Haiti v posledních letech velký pokrok. Před katastrofou byla situace v zemi stabilizovaná, investoři se vrátili. Nyní ale nebude stačit vrátit zemi tam, kde byla, nebudou stačit pouhé kosmetické úpravy. Musíme pomoci vybudovat lepší Haiti, spolupracovat s vládou na tom, aby dnes investované peníze a pomoc přinášely dlouhodobý prospěch, přispěly k vytváření pracovních míst a nenechaly Haiti upadnout do závislosti na velkorysosti světa.

Naše odpovědnost

Proto je současná situace na Haiti připomínkou naší velké odpovědnosti. Před deseti lety vstoupilo mezinárodní společenství do nového tisíciletí s tím, že společně odstraní extrémní chudobu do roku 2015. K dosažení některých z ambiciózních tzv. cílů tisíciletí (MDGs) bylo v některých oblastech dosaženo velkého pokroku, v jiných ale neopak velmi zaostáváme. V konečném součtu máme tedy velmi daleko ke splnění našich slibů lepší budoucnosti pro všechny chudé světa.

Potřebná rychlá pomoc Haiti nás nesmí odvést od širších souvislostí. To jsem jasně slyšel od všech těch lidí v ulicích Port au Prince. Žádali o práci, důstojnost a lepší budoucnost. To je naděje pro všechny chudé ve světě, ať žijí kdekoliv. Když uděláme dobrou věc pro Haiti ve chvíli, kdy ji potřebuje, vyšleme tím významný signál o naději i pro ně.