Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou.

26.5.2015

Blahobyt lidstva, stav životního prostředí a funkčnost ekonomiky primárně závisí na zodpovědném nakládání s přírodními zdroji planety. Přibývá důkazů, že lidé spotřebovávají mnohem více zdrojů než dokáže planeta udržitelně produkovat.

Mnoho ekosystémů Země se blíží kritickému bodu zlomu, za nímž dojde buď k jejich úplnému vyčerpání, nebo nezvratným změnám vlivem tlaku rostoucí populace a ekonomického vývoje. Pokud se současné vzorce spotřeby a produkce nezmění a množství obyvatel Země vzroste na předpokládaných 9,6 miliard, budeme v roce 2050 potřebovat tři planety, abychom si udrželi stávající způsob života a spotřeby.

Téma letošního Světového dne životního prostředí proto zní Sedm miliard snů. Jedna planeta. Užívat s rozvahou. Žít s vědomím limitů, které planeta má, je tou nejlepší strategií pro zabezpečení zdravé budoucnosti. Lidstvo nemusí prosperovat na úkor planety. Udržitelný způsob života spočívá v lepším výkonu s menší spotřebou. Je nutné si uvědomit, že nárůst spotřeby přírodních zdrojů a jeho dopady na životní prostředí nemusí být nevyhnutelným vedlejším účinkem ekonomického růstu. Podívejme se alespoň na základní fakta o třech z nejvýznamnějších zdrojů planety.

Voda

I když se v domácnostech s vodou relativně šetří, přírůstek obyvatelstva a narůstající spotřeba vody převážily nad příznivým efektem úsporných technologií i chování. Měli byste proto vědět:

  • Méně než 3% světových zásob vody představuje voda pitná, přičemž 2,5% zásob pitné vody je uloženo v arktickém a antarktickém ledu a ledovcích. Lidstvo tak má k dispozici pro všechny své potřeby i potřeby ekosystémů pouze 0,5% zásob pitné vody
  • Lidé znečišťují vodu rychleji než ji příroda stihne zrecyklovat a vyčistit.
  • Více než miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě.
  • Nadměrná spotřeba vody je příčinou globálního vodního deficitu.
  • Voda je volně dostupná, ale infrastruktura potřebná k rozvodům vody je nákladná.

Energie

Navzdory technologickému pokroku, který umožňuje efektivnější využívání energie, vzroste její spotřeba v zemích OECD do roku 2020 o 35%. Komerční sféra a domácnosti jsou hned po dopravě oblastmi, kde spotřeba energie narůstá nejrychleji.

V roce 2002 bylo v zemích OECD 550 milionů motorových vozidel. Z toho 75 % tvořila osobní auta. Vlastnictví motorových vozidel vzroste podle předpokladů do roku 2020 o 32 % a počet kilometrů najetých motorovými vozidly o 40 %. Letecká doprava ve světě se ve stejném období ztrojnásobí. Na co bychom tedy měli do budoucna myslet?

  • Můžeme své spotřebitelské chování zaměřit na zboží a služby s nižší spotřebou energie a materiálu, aniž bychom snižovali kvalitu života.
  • Domácnosti spotřebovávají 29 % světové energie a následně přispívají k produkci 21 % emisí oxidu uhličitého. Náklady na udržitelné energetické zdroje jsou stále konkurenceschopnější vůči nákladům na využívání fosilních paliv. Pětina celkové světové spotřeby energie v roce 2013 připadala na obnovitelné zdroje.
  • Na celosvětové úrovni rostla spotřeba energie nejrychleji v odvětvích dopravy a služeb, a to v důsledku narůstající přepravy cestujících i zboží a rychlé expanze průmyslu služeb.

Potraviny

Potraviny mají zásadní environmentální dopady ve fázi produkce (zemědělství, výroba potravin), domácnosti k tomu nepřímo přispívají svými stravovacími preferencemi a návyky. Celkový dopad na životní prostředí se projevuje zejména v oblasti nákladů na energie a odpady. Měli bychom mít na zřeteli, že:

  • Každoročně se vyplýtvá celkem 1,3 miliardy tun jídla. Zároveň téměř miliarda lidí trpí podvýživou a další miliarda hladoví.
  • Nadměrná spotřeba jídla škodí našemu zdraví i životnímu prostředí:
    • 1,5 miliardy lidí na světě má nadváhu nebo jsou obézní
    • Degradace půdy, snižující se výnosnost půdy, neudržitelná spotřeba vody, nadměrný rybolov a degradace mořského prostředí snižují schopnost ekosystémů poskytovat dostatek potravin.
    • Potravinářské odvětví se podílí téměř 30 % na celkové celosvětové spotřebě energie a odpovídá za téměř 22 % emisí skleníkových plynů.
  • Zvýšená spotřeba negativně ovlivňuje potravinovou bezpečnost:
    • Zvyšuje ceny potravin.
    • Na vzestupu jsou výrobní postupy pro zdrojově náročnější potravinářské produkty.
    • Zdrojově náročné potraviny vyčerpávají základnu agroekologických zdrojů a negativně ovlivňují její schopnost produkovat dostatečné množství potravin.

 

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+3