Reakce Evropy na uprchlickou krizi je neúčinná, říká expert OSN na lidská práva

28.8.2015

Evropská unie by měla zavést společnou migrační politiku založenou na ochraně lidských práv, která bude lidskou mobilitu vnímat jako hlavní přínos, prohlásil expert OSN pro práva migrantů François Crépeau s tím, že jedině tak může Evropa chránit své hranice, účinně se bránit proti pašeráctví lidí a zlepšit postavení migrantů.

„Nenamlouvejme si, že to, co EU a její členové dělají, funguje. Migrace tu bude pořád. Stavět ploty, používat slzný plyn a jiné násilné metody proti migrantům a žadatelům o azyl, zadržovat je a bránit jim v přístupu k základním prostředkům, jako je přístřeší, jídlo nebo voda, a užívat vůči nim výhružnou nebo nenávistnou rétoriku, jejich snahu dostat se do Evropy nezastaví,“ řekl zvláštní zpravodaj OSN.

„Územní svrchovanost spočívá v kontrole nad hranicemi: v přehledu o tom, kdo přichází a kdo odchází. Ale nikdy nebylo její součástí zavírání hranic před migrací. Demokratické hranice jsou přirozeně propustné. Poskytnout běžencům a žadatelům o azyl legální a bezpečné možnosti mobility takovou kontrolu umožní,“ řekl François Crépeau.

Dále poznamenal, že díky vhodné vízové politice, která otevře trh práce a umožní lidem přicházet za prací a bude je motivovat k návratu, když práci nenajdou, bude možné oficiální trh práce mnohem lépe regulovat a kontrolovat. Taková opatření však musí být doplněna sankcemi pro zaměstnavatele, kteří ilegální migranty vykořisťují na černých trzích práce.

Evropa i další země vyspělého severu také naléhavě potřebují společný účinný program přesídlování pro běžence, jako jsou například Syřané a Eritrejci, který by poskytl ochranu 1,5 – 2 milionům lidí v příštích pěti letech. Tím by se omezil trh pro pašeráky a evropské země by měly možnost vybírat, kdo přijde, a na jeho příchod se připravit.

François Crépeau ocenil, že státy EU se snaží zachránit běžence z moře, považuje však za nezodpovědné, pokud jsou napřed zachráněni, ale pak se už o jejich těžký osud nikdo nezajímá a jejich lidská práva jsou ohrožena.

„Mluvit o přílivu, nájezdech a davech je očividným zpochybňováním legitimity práv azylantů a uprchlíků. Podobné komentáře přirovnávají běžence k toxickému odpadu nebo přírodní katastrofě. Mluvíme ale o mužích, ženách a dětech, dokonce i kojencích, kteří zažili traumatické události. Jsou to stejní lidé jako my a nikdo z nás nemá morální právo tvrdit, že bychom nikdy nejednali stejně jako oni, kdybychom se octli v jejich situaci,“ poznamenal François Crépeau.

Vyzval proto evropské politiky, aby „prokázali morální i politické vůdcovství tím, že budou usilovněji potírat rasismus, xenofobii a zločiny z nenávisti, upevní všeobecnou kulturu lidských práv podporou svobodného pohybu osob na území EU a zavedením regulovaných opatření pro mobilitu na její vnější hranici, a budou podporovat rozmanitost kultur a náboženství jako obohacení pro každého, ať už pro vlastní občany nebo cizince.“

K humánnímu zacházení s uprchlíky vyzvala i Melissa Flemingová, mluvčí agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vyzvala ke spolupráci v situaci, kdy na západní Balkán stále přicházejí tisíce lidí z Řecka. V Srbsku spolupracují tamní úřady s UNHCR na pomoci více než 10 tisícům uprchlíků. „Hranici Řecka s bývalou jugoslávskou Republikou Makedonie stále překračují skupiny 300 až 400 lidí a pokračují dál vlakem nebo autobusem do Srbska.V současné době UNHCR odhaduje, že tento trend bude ještě několik dnů pokračovat a denně budou přicházet až 3000 lidí,“ dodala Melissa Flemingová a zdůraznila, že je potřeba uprchlíky a azylanty vyváženě rozmístit do zemí EU.

Share on Facebook5Tweet about this on TwitterGoogle+0