Nový program globálního rozvoje na dosah

14.8.2014

Amina Mohammed

Od newyorské East River přichází nadějná zpráva. Po roce a půl nesnadných vyjednávání dokončily členské státy OSN úspěšně návrh globálních cílů udržitelného rozvoje. Jde o priority, jimiž se bude řídit mezinárodní rozvoj poté, kdy na konci roku 2015 skončí Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs). Jde o významný krok ve společném úsilí o zajištění důstojného života pro všechny lidi.

Debata o nové agendě rozvoje bude pokračovat a návrh cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je pouze částí podstatně většího balíku dohod, na nichž je třeba se v září 2015 shodnout. Přesto stojí ze reflexi na čem se teď státy světa dokázaly v OSN dohodnout. V mnoha ohledech je to výsledek unikátní.

Rozsah i hloubka navržených cílů je nevídaná. Cíle společně utváří agendu pro transformaci, která staví na zkušenostech MDGs a zaměřuje se na řadu vzájemně propojených problémů současného světa. Nový globální plán rozvoje se výrazně posunuje směrem k univerzálnosti. Nový cíl rozvoje číslo 1 zavazuje státy k úplnému vymýcení extrémní chudoby se zřetelem na potřeby osob s postižením, seniorů a mladých lidí. Kromě dalších cílů navazujících na nedokončené cíle lidského rozvoje z agendy MDGs se nový plán rozvoje světa zaměřuje na otázky nerovnosti, ekonomického růstu, zaměstnanosti, urbanizace, energetiky a udržitelné spotřeby i produkce, včetně cíle zaměřeného na otázky podpory fosilních paliv. Výrazný posun je také v oblasti ochrany životního prostředí. Nová agenda zahrnuje např. otázku ochrany ekosystémů, biodiverzity, oceánů a mořských zdrojů. Oproti očekáváním zahrnuje návrh i cíl vztahující se ke změně klimatu. Návrh cílů udržitelného rozvoje je založen na principech míru a bezpečnosti, spravedlnosti a solidarity.

OSN sice často zdůrazňuje pojmy jako je legitimita a zastupování, ale zůstává organizací suverénních států a její vlastní vnitřní předpisy umožňují účast jiných aktérů na rozhodování jen v omezené míře. Proto je důležité zmínit i způsob, jak se diskuse o nové agendě rozvoje vedly a kdo se mohl účastnit. Narozdíl od MDGs, které – jak praví legenda – napsalo několik málo zasvěcenců v příslovečně temné a zakouřené místnosti někde v podzemí budovy OSN, cíle udržitelného rozvoje vznikají v otevřeném, všem přístupném procesu konzultací. Díky otevřené pracovní skupině se do diskusí o nové agendě zapojili zástupci občanských iniciativ, soukromého sektoru i vědecké a akademické sféry. Slovo dostali i mladí lidé, a to i na formálních zasedáních pracovní skupiny. To je posun od obvyklé praxe OSN. Byl tak vytvořen precedens, který bude v budoucnu obtížné obejít.

Z množství i povahy projednávaných témat vyplývá, že nemohlo být odsouhlaseno vše. Mnoho sporných bodů zůstává pro další diskusi v rámci mezivládního procesu. Avšak už výsledek otevřené pracovní skupiny a jí navržený soubor cílů je úspěchem. V mnoha tématech byla nalezena shoda, dokonce i když počáteční postoje vypadaly nesmiřitelně. Lakmusovým papírkem cílů bude jejich realizace na úrovni států.

V době, kdy se svět potýká s mnoha mezinárodními krizemi a konflikty, je výsledek práce otevřené pracovní skupiny nadějí, že multilateralismus funguje v některých oblastech tak, jak potřebujeme aby fungoval i jinde.

Autorka je zástupkyní generálního tajemníka OSN a zvláštní poradkyní pro rozvojovou agendu po roce 2015.

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0