2009



OSN v roce 2009

30.12.2009 V průběhu roku 2009 se svět vyrovnával s nejhorší ekonomickou krizí od tzv. velké deprese 30. let minulého století. Zasáhl nás i virus nového typu chřipky, jehož šíření rychle dosáhlo pandemických rozměrů. Svět byl šokován konfliktem v Gaze, který se stal dalším krokem zpět v úsilí nastolit mírové podmínky na Blízkém východě. V roce, který právě končí, jsme zaznamenali dosud nejhmatatelnější důkaz, že měnící se klima mění i celkovou tvář naší planety.

Kodaň

Na samém sklonku roku se na konferenci v Kodani zrodil základ budoucí globání dohody o ochraně klimatu. „Dohoda dosažená v Kodani – ‚Copenhagen Accord‘ – je důležitým krokem vpřed pro další jednání o skutečně globální úmluvě o snižování emisí skleníkových plynů, podpoře adaptace chudých a zranitelných států. Ta pak pomůže nastartovat novou éru udržitelného rozvoje života na Zemi,“ uvítal závěry kodaňské konference šéf OSN Ban Ki-moon.

Výsledkem jednání 120 nejvyšších představitelů států a vlád v dánské metropoli byla dohoda o tzv. Zeleném kodaňském klimatickém fondu ve výši 30 miliard amerických dolarů k okamžitému použití v následujících třech letech a dalších 100 miliard dolarů ročně až do roku 2020 na projekty adaptace a prevence odlesňování a degradace lesů. Řada rozvojových zemí, mezi nimi i Brazílie, Čína, Indie a Jihoafrická republika, přijaly nové národní klimatické strategie, včetně snižování emisí. Poprvé se také státy shodly na tom, že je nutné nárůst globální teploty udržet pod hranicí 2°C. Ačkoli nebylo dosaženo očekávané nové závazné mezinárodní úmluvy, historická konference otevřela cestu k dalším jednáním o právně závazné smlouvě na konferenci v Mexiku v roce 2010.

Krize a hlad

Rok 2009 začal silným ekonomickým poklesem ve světle pokračující finanční krize zejména ve vyspělém světě. Narozdíl od velké hospodářské krize minulého století, poznamenané následným protekcionismem, byla reakce světa nesena v duchu vzájemné spolupráce. Generální tajemník jako jeden z prvních zahájil diplomatická jednání o společném masívním úsilí světa o nastartovnání ekonomiky za účelem odvrácení ještě horších škod a většího utrpení lidí.

Jedním z nejbolestivějších důsledků snížené kupní síly lidí v důsledku ekonomické krize bylo rozšíření podvýživy. Po letech stabilního poklesu narostl počet hladovějících v roce 2008 a znovu v roce 2009 a poprvé v historii překročil hranici jedné miliardy.

Postavení žen

Organizace systému OSN pokračovaly v podpoře postavení žen a soustředily se zejména na problém odstraňování násilí páchaného na ženách pod hlavičkou kampaně vedené generálním tajemníkem. V září přijala Rada bezpečnosti přelomovou rezoluci č. 1888, která vyzývá k ochraně civilistů během válečných konfliktů, zejména pak ženy a děti před akty sexuálního násilí. Na jeho vlastní návrh pověřila Rada bezpečnosti šéfa OSN, aby jmenoval svého zvláštního představitele pro problematiku sexuálního násilí v průběhu ozbrojených konfliktů. Jeho úřad vznikne v roce 2010.

Bezpečnost

Pro mírové operace OSN byl rok 2009 rekordním co se týče počtu vojenského, policejního a civilního personálu v misích. Na celkem 17 místech světa bylo rozmístěno na 115 tisíc příslušníků mírových operací. Nové trendy a výzvy podnítily dialog mezi OSN, Radou bezpečnosti a státy poskytujícími jednotky a finance o potřebě nové generace mírových operací OSN a jejich případné podobě. To probíhá v rámci projektu nazvaném „New Horizon“.

OSN zaznamenala tragické ztráty. Po bombovém útoku v Pákistánu, při němž přišlo o život pět pracovníků Světového potravinového programu, se stala terčem útoku i ubytovna OSN v afghánském Kábulu. O život připravil dalších pět zaměstnanců světové organizace.

 

Více než 170 milionů lidí na všech kontinentech vyzvalo politické lídry k ukončení ponižující chudoby

22.10.2009 – Globální akce “STAND UP – Postavme se chudobě” se minulý víkend (16.-18.10.2009) postarala o zápis do Guinessovy knihy rekordů jako historicky nejmasovější mobilizace lidí. Oproti loňskému roku se této kampaně letos zúčastnilo o 57 milionů lidí více.

“Je jisté, že pokud se k problému postavíme čelem a každý něco uděláme, můžeme ponižující chudobu odstranit. Přesně o tom tato kampaň je,“ prohlásil šéf OSN Ban Ki-moon, který byl osobně lídrem jedné ze tří tisíc akcí kampaně. Společně s ním se chudobě symbolicky postavilo na 1 500 studentů newyorské Mezinárodní školy OSN. „Příští rok v září uspořádám v sídle OSN summit států, kde zhodnotíme dosažený pokrok v plnění cílů tisíciletí. Odstranění extrémní chudoby je prvním z nich,“ řekl Ban Ki-moon.

„Více než 173 milionů aktivních účastníků kampaně vyslalo jasný signál lídrům států o existenci masového globálního hlasu za odstranění chudoby a splnění tzv. rozvojových cílů tisíciletí,“ říká Salil Shetty, ředitel „Miléniové kampaně OSN (UN Millennium Campaign)“.

V Asii se akce zúčastnilo více než sto milionů lidí, v Africe přes 37 milionů, v arabských zemích 31 milionů, v Evropě dva miliony, v Latinské Americe 200 tisíc, stejný počet v Severní Americe a v Oceánii více než 170 tisíc lidí.

„Kampaň ‚Stand UP – Postavme se chudobě!‘ prokázala, že má potenciál růst, a to v zemích vyspělých i rozvojových,“ říká Sylvia Borren z kampaně Global Call for Action (GCAP), která se zúčastnila několika akcí Stand Up v Nizozemsku. „Přidávají se k nám hlavně mladí. Jejich hlasu využijeme k ovlivnění kodaňských diskusí o klimatu i hodnocení pokroku v naplňování rozvojových cílů tisíciletí příští rok v OSN.“

Globální kampaň společně koordinovala United Nations Millennium Campaign ve spolupráci s GCAP a sítí informačních center OSN ve více než 60 zemích světa.

V České republice se ke kampani přihlásila koalice nevládních organizací „Česko proti chudobě“, která na „Stand Up“ napojila téměř dvě desítky akcí po celé zemi v rámci každoročních Dnů proti chudobě. Několik rozhlasových stanic v ČR se ke kampani připojilo výzvami o chudobě ve světě a opakovaným hraním skladby „Get Up“ od Boba Marleyho. Mnoho Čechů se ke kampani Stand UP připojilo virtuálně prostřednictvím internetových stránek „kampaně Stand Up“ a „OSN.cz“.

50 tisíc na U2

V USA se ke kampani přihlásila skupina U2, která na svém koncertě vyzvala k symbolickému protestu proti extrémní chudobě na 50 tisíc svých fanoušků. V Jihoafrické republice podpořili kampaň proti chudobě všichni účastníci velmi populárního pořadu „Big Brother“. V Itálii se zapojilo 400 tisíc lidí, většinou prostřednictvím sportovních podniků. Ve městě L’Aquila postiženém dubnovým zemětřesením uspořádali maraton na podporu nejchudších lidí světa. V Paříži Stand Up podpořilo na 4 tisíce in-line bruslařů oblečených v tričkách „Stand Up – Postavme se chudobě!“.

 

Současným výzvám musíme čelit společně

Z projevu generálního tajemníka OSN na úvod všeobecné rozpravy 64. Valného shromáždění

23.09.2009 Svět vyřeší nejpalčivější problémy světa jen pokud se mu podaří sjednotit v rámci Organizace spojených národů, řekl na úvod všeobecné rozpravy Valného shromáždění v sídle OSN v New Yorku generální tajemník Ban Ki-moon. Výňatek nejdůležitější části jeho projevu vám přinášíme na následujících řádcích.

Nadešel čas vrátit názvu Spojené národy jeho skutečný význam. Za prvé – společně se musíme postavit jedné z největších výzev dneška – klimatické změně. Na summitu, který jsem svolal do New Yorku, určilo na sto šéfů států a vlád další postup k uzavření dohody v Kodani. Uznali, že svět pořebuje dohodu, kterou dokáží přijmout všechny státy v závislosti na svých možnostech, v souladu s požadavky vědy a založenou na vytváření zelených pracovních příležitostí a zeleném růstu.
Zadruhé – společně musíme zbavit svět jaderných zbraní. Příliš dlouho jsme tento problém nechali spát. Proto jsem loni v říjnu představil svůj pětibodový plán, jehož cílem je vrátit otázku jaderných zbraní na samý vrchol mezinárodní politické agendy. Ovzduší mezinárodních vztahů se nyní mění. Spojené státy a Rusko přislíbily omezit svůj jaderný arzenál. Na konferenci OSN, která bude příští rok v květnu hodnotit naplňování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, máme příležitost udělat výrazný krok vpřed. Dosáhneme-li dalších ratifikací, smlouva může vstoupit v platnost. Za třetí – společně se musíme zaměřit na řešení problémů nejchudších tohoto světa. Mluví se již o signálech ekonomické obnovy. Ale buďme obezřetní. Nedávná zpráva OSN „Voices of the Vulnerable“ (Hlasy zranitelných) upozorňuje na novou krizi. Na sto milionů lidí se v nadcházejících měsících může dostat pod hranici extrémní chudoby. Trhy možná začínají ožívat, ale příjmy lidí a pracovní příležitosti zatím ne. Příští rok v září svolám do sídla OSN zvláštní summit o plnění Rozvojových cílů tisíciletí. Do roku 2015 zbývá již málo času. Je správné, že se na prvním místě zajímáme o ženy a děti. Podle údajů UNICEF poklesla za poslední desetiletí dětská úmrtnost o 28 procent. Podobného pokroku se zřejmě dočkáme i u mateřské úmrtnosti a zdraví matek.

Boj proti násilí na ženách
Naší společnou prioritou se musí stát boj proti násilí na ženách. Všichni do jednoho musíme tento problém odsoudit a zasadit se o jeho řešení. V té souvislosti vítám vznik nové jednotné agentury OSN pro ženské otázky. Boj proti násilí na ženách bude jednou z jejích priorit.
Všechny státy v tomto Valném shromáždění se také zavázaly k odpověnosti za ochranu. V dnešní době nesmí žádný stát porušovat beztrestně lidská práva. Když už dojde k vypuknutí ozbrojeného kojnflitu, nesmí zůstat spravedlnost a odpovědnost stranou. Proto je tak důležitá činnost Mezinárodního trestního soudu. Na květnové konferenci příští rok v Kampale máme příležitost posílit jeho mandát.

Od Dárfúru po Afghánistán
Žádného z globálních cílů nedosáhneme bez míru, bezpečnosti a spravedlnosti. V Dárfúru to například znamená stabilizaci dosaženého pokroku a naplnění našeho mandátu. Na konci roku bude mít mise OSN na místě 90 procent potřebného personálu. Stále nám ale chybí potřebná technika, zejména dopravní prostředky a nejvíce ze všeho helikoptéry. Ze zřetele nesmíme pustit Somálsko. Naši podporu potřebují jednotky Africké unie, somálská vláda i mezinárodní boj proti pirátům. Pokračovat musíme ve stabilizaci sitace na Srí Lance. Přivítal jsem závazek srílanské vlády umožnit návrat všem lidem, kteří v důsledku bojů byli nuceni v lednu opustit své domovy. Musíme pokračovat v úsilí o svobodu a demokracii v Myanmaru. Propuštění několika politických vězňů z minulého týdne nestačí. Volby plánované na příští rok budou důvěryhodné jen tehdy, budou-li propuštěni všichni političtí vězni včetně Do Aun Schan Su Ťij. Společně jsme se zasadili o ukončení krveprolití v Gaze. Útrapy tamních lidí ale pokračují. Je nutné zaměřit se na otázky spravedlnosti a odpovědnosti. Musíme se vrátit k jednáním o vytvoření dvou států a celkového mírového urovnání konfliktu na Blízkém východě. Podporuji proto úsilí prezidenta Obamy o znovuotevření mírových rozhovorů. V Afghánistánu se potýkáme s velmi složitým prostředím. Nedávné volby se neobešly bez vážných problémů. Nesmíme ale zapomenout, čeho jsme už v této zemi dosáhli. Nemůžeme ani nesmíme teď Afghánce opustit.
Výrazného pokroku jsme dosáhli na Východním Timoru, Haiti, v Siera Leone a v Nepálu. Zlepšení vidíme i v Iráku a nové příležitosti se otevírají na Kypru.
Je čas jednat a pohnout se vpřed.

 

OSN: Pozitivní trend posledních let v potírání chudoby a hladu ohrožuje ekonomická a potravinová krize

Výroční zpráva o plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) za rok 2009

10.09.2009 – Pokrok v potírání chudoby a hladu ve světě začíná v důsledku globální ekonomické a potravinové krize zpomalovat a v některých oblastech se situace dokonce zhoršuje. Splnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) – výrazně zlepšit v letech 2000 až 2015 život a podmínky nejchudších vrstev populace – tak může být ohroženo. To je jeden z hlavních závěrů výroční zprávy Organizace spojených národů hodnotící průběžně dosažené výsledky v plnění MDG.

 

Zprávu „Millennium Development Report 2009“ představil na začátku července v Ženevě generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Varoval, že přes některé dílčí úspěchy je pokrok příliš pomalý na to, aby všech osm cílů tisíciletí bylo do roku 2015 splněno.

„Nesmíme dopustit, aby současné nedobré ekonomické podmínky znemožnily splnit závazky, které státy přijaly v roce 2000 v OSN,“ píše v úvodu Ban Ki-moon. „Světové společenství se teď nesmí postavit k chudým a zranitelným zády. Proto je nyní čas k posílení úsilí o dosažení vytýčených cílů. Je potřeba silné politické vůle a dostatečného a udržitelného financování. Za těchto předpokladů jsou cíle dosažitelné dokonce i v nejchudších zemích,“ zdůraznil šéf OSN.

MDG v roce 2009: Smíšené výsledky

  • Kvůli vysokým cenám potravin došlo k obratu v plnění cíle na odstraňování hladu ve světě. Ještě na začátku devadesátých let minulého století bylo ve světě 20 procent hladových, v roce 2006 o čtyři procenta méně. Tento pozitivní trend ale vysoké ceny potravin v roce 2008 otočily. Ani snížení cen potravin na mezinárodních trzích v druhé polovině roku 2008 nevedlo k tomu, že by se jídlo pro chudé po celém světě stalo dostupnějším.
  • V letech 1990 až 2005 se počet lidí žijících za 1,25 amerického dolaru na den snížil z 1,8 na 1,4 miliardy (to vše před ekonomickou a potravinovou krizí). Výrazný pokrok v boji proti extrémní chudobě se ale s největší pravděpodobností zastaví. Alespoň to naznačují dosud známé indikátory. Plný dopad ekonomického propadu ve světě ještě neznáme, ale odhady mluví o zvýšení počtu extrémně chudých lidí o 55 – 90 milionů během roku 2009.
  • V rozvojových zemích trpí podvýživou celá čtvrtina dětí. Pokrok v této oblasti je velmi omezený a nedostatečný ke splnění vymezeného cíle do roku 2015. Vysoké ceny potravin a ekonomická krize situaci zřejmě ještě zhorší.
  • Celosvětová nezaměstnanost dosáhne během roku 2009 u mužů 6,1 až 7 procent, u žen dokonce 6,5 až 7,4 procenta. Vysoké procento žen má navíc velmi nejistou nebo zcela neplacenou práci. O pokroku v oblasti gendrové rovnoprávnosti proto nelze hovořit.

Zpráva OSN navíc upozorňuje na to, že pozitivní globální data o chudobě ovlivňuje především dramatický pokles chudoby ve východní Asii. V jiných regionech je pokrok značně střízlivější. V subsaharské Africe například počet extrémně chudých vzrostl v letech 1990 až 2005 o 100 milionů. Do kategorie chudých spadá 50 procent obyvatelstva.

Podle zprávy o plnění MDG chybí také prostředky na zlepšení zdraví matek. V této oblasti dosud zaznamenáváme nejhorší pokrok. Od poloviny devadesátých let minulého století proudí do většiny rozvojových zemí méně prostředků na programy umožňující plánování rodiny, a to přesto, že jejich pozitivní vliv na zdraví matek a narozených dětí je nesporný.

Snižuje se i schopnost zemí financovat své vlastní rozvojové programy. V posledním čtvrtletí roku 2008 klesly v důsledku prohlubující se krize v bohatých ekonomikách příjmy rozvojových zemí z exportu. To se projeví také na zadluženosti, především v zemích, kde se dařilo v posledních letech zvyšovat příjmy z vývozu.

Na summitu G8 ve skotském Gleneagles v roce 2005 a v témže roce na Světovém summitu OSN se dárcovské země zavázaly zvýšit rozvojovou pomoc. Tyto závazky jsou nadále v platnosti. Výkon světové ekonomiky ale naznačuje, že se v absolutních číslech vlastně nakonec sníží, protože jsou vyjádřeny v procentech hrubého národního důchodu (HND). Pro mnoho rozvojových zemí to ale ve výsledku znamená, že nižší zdroje na rozvoj nejen zpomalí dosavadní pokrok, ale může dokonce zvrátit dosud dosažené výsledky do negativních hodnot, upozorňuje zpráva OSN.

Pokrok před ekonomickou krizí

Zpráva OSN poukazuje na výrazné zlepšování situace v plnění MDG v mnoha státech a regionech do roku 2008, kdy se však radikálně změnila ekonomická situace ve světě:

  • V rozvojových zemích dosáhla úroveň školní docházky na základním stupni v roce 2007 88 procent. V roce 2000 to bylo 83 procent. V subsaharské Africe a Jižní Asii se docházka zvýšila v letech 2000 až 2007 dokonce o 15 resp. 11 procent.
  • I přes celkový růst populace se po celém světě daří snižovat úmrtnost dětí do pěti let. V roce 1990 zemřelo 12,6 milionů dětí mladších pěti let, v roce 2007 devět milionů. Dětská úmrtnost je nadále nejvyšší v subsaharské Africe, bylo zde ale dosaženo výrazných úspěchů. Zlepšila se distribuce antimalarických ochranných sítí napuštěných insekticidy. Malárie je totiž hlavní příčinou úmrtí dětí na tomto kontinentu. Dramatického zlepšení bylo dosaženo i v boji proti spalničkám díky masivním imunizačním kampaním.
  • Na celém světě se snížil počet lidí nově infikovaných virem HIV. Vrchol nastal v roce 1996, od té doby se infekce šíří pomaleji. V roce 2007 byl počet nových infekcí HIV 2,7 milionu. Data z posledních let také naznačují, že i celkový počet úmrtí na AIDS ročně již kulminoval, a to v roce 2005. Tehdy na AIDS zemřelo 2,2 milionů lidí, v roce 2007 to bylo o 200 tisíc obětí méně. Je to především díky zlepšenému přístupu lidí k antiretrovirální léčbě v chudých zemích. Celkový počet infikovaných HIV však nadále roste (33 milionů v roce 2007). Především proto, že HIV pozitivní díky stále dostupnější a lepší léčbě přežívají déle.

Výzvy

Zpráva OSN vyzývá vlády států a všechny další aktéry, aby posílily své strategie na zajišťování solidních pracovních příležitostí pro všechny – tedy i ženy a mladé lidi. Zdůrazňuje, že příležitosti pro ženy v regionech Jižní Asie, Severní Afriky a Západní Asie zůstávají extrémně nízké.

Cíle na odstranění nepoměru mezi chlapci a dívkami v primárním a sekundárním vzdělání do roku 2005 nebylo dosaženo. OSN proto znovu naléhá na vlády států, aby zajistily školní docházku pro všechny děti, zvláště pak pro ty žijící ve venkovských oblastech a odstranily nerovnosti v přístupu ke vzdělání na základě pohlaví a etnické příslušnosti.

Více politické vůle je potřeba ke snížení mateřské úmrtnosti, zvláště v Africe a Jižní Asii. K radikálnímu posunu musí dojít i v oblasti zajišťování základní kanalizace pro téměř jednu a půl miliardy lidí, kteří ji dosud nemají. Jinak nebude do roku 2015 splněn vytyčený cíl. Nezlepšuje se ani situace v příměstských chudinských slumech. Hlavní příčinou je pokračující rychlý růst velkých měst v rozvojovém světě.

Podle zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky je letošní zpráva o MDG dosud nejkomplexnějším globálním přehledem cílů tisíciletí. Data poskytlo a připravilo více než dvacet organizací systému OSN i mimo něj. Nechyběly mezi nimi ani Světová banka či OECD.

Podrobné informace včetně plného textu výroční zprávy „Millennium Development Goals Report 2009“:http://www.un.org/millenniumgoals/index.shtml

 

30 let OSN ve Vídni! Na oslavy přijíždí šéf OSN Ban Ki-moon

26.08.2009 – Generální tajemník OSN Ban Ki-moon navštíví ve dnech 28. – 30. srpna 2009 vídeňskou centrálu OSN. Zúčastní se zde slavnosti ke 30. výročí Mezinárodního centra ve Vídni (VIC), které je roku 1979 v pořadí třetím ze čtyř hlavních sídel Spojených národů ve světě (po New Yorku a Ženevě a před Nairobi).

Šéf OSN přijíždí na pozvání rakouské vlády. Na programu oficiální návštěvy sousedního Rakouska je setkání se spolkovým prezidentem Hainzem Fischerem a ministrem pro evropské a mezinárodní záležitosti Michaelem Spindeleggerem. Setká se také s generálním ředitelem Úřadu OSN ve Vídni Antoniem Mariou Costou, který je zároveň výkonným ředitelem Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), a šéfy agentur OSN sídlících ve Vídni.

Oslav 30. výročí vídeňského sídla OSN se společně s Ban Ki-moonem zúčastní rakouský prezident Fischer, rakouský ministr zahraničí, starosta města Vídně, šéf Úřadu OSN ve Vídni, dále pak generální ředitel Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Kandeh Yumkella, výkonný tajemník přípravné Komise pro Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) Tibor Tóth a pověřený generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Tomihiro Taniguchi.

Na slavnostní shromáždění do sídla OSN ve Vídni bylo pozváno na tisíc hostů, mezi nimi představitelé vlády Rakouska, stálí představitelé států při organizacích OSN ve Vídni, zástupci diplomatického sboru ve Vídni, představitelé města, zástupci nevládních organizací, soukromého sektoru a samozřejmě i zaměstnanci VIC. Mezi řečníky budou starosta města Vídně, rakouský prezident a ministr zahraničí, a generální tajemník OSN.

Jedním z bodů programu bude i vystoupení hudebního souboru „My Excellence“ se skladbou na podporu kampaně OSN „Seal the Deal“, která míří na uzavření dohody o klimatu na globální konferenci OSN v dánské Kodani v prosinci letošního roku.

Mezinárodní centrum ve Vídni (VIC) je sídlem organizací systému OSN a je jedním ze čtyř hlavních sídel OSN ve světě. Autorem projektu stavby je rakouský architekt Johann Staber. Komplex budov byl předán do užívání Spojeným národům dne 23. srpna 1979. Více o vídeňském sídle OSN ZDE.

Dne 28. srpna bude ve VIC zahájena také zajímavá výstava více než 120 portrétů na plátně v nadživotní velikosti. Dílo rakouského malíře Oskara Stockera je holdem odkazu Všeobecné deklarace lidských práv. Zobrazuje portréty více než 120 lidí stejného počtu národností, kteří žijí v rakouském Grazu. Toto „panoráma lidství“ vytváří řadu tváří delší než 150 metrů.

Generální tajemník OSN se po setkání s rakouským prezidentem v jeho letním sídle přesune na jih země, kde se zúčastní dvou mezinárondích sympozií.

 

Musíme odzbrojit!

Ban Ki-moon

06.08.2009 – Zničení měst Hirošima a Nagasaki v roce 1945 uzavřelo 2. světovou válku. Současně ale vedlo k zahájení Studené války, kdy byl nejistý mír založen na hrozbě vzájemného zničení.

Svět dnes stojí na dalším rozcestí. Opouští se představa, že bez jaderných zbraní nelze udržet mír. Otázka odzbrojení se vrátila do celosvětové politické agendy. S tím se zvedne vlna nových mezinárodních iniciativ, které ji budou tlačit dál.

Když před dvaceti lety skončila Studená válka, věřilo se, že je to záruka míru. Namísto toho ale hrozba jaderných zbraní přetrvává dodnes. Na světě jich je nyní více než 20 tisíc a nezmizela ani doktrína jaderného zastrašování. Svět ohrožují i pokračující jaderné zkoušky a testy raket dlouhého doletu. Dalším nebezpečím je úsilí nových států a teroristů o získání jaderné bomby.

Po celá desetiletí věříme, že hrozivé účinky jaderných zbraní stačí k prevenci jejich použití. Supervelmoci byly přirovnávány k dvěma pavoukům v jedné láhvi, kdy oba vědí, že útok jednoho je vlastně sebevraždou. Rostoucí počet pavouků v láhvi dnes ale znamená, že v bezpečí není vůbec nikdo. Uznávají to prezidenti Ruska i Spojených států, tedy zemí, jež vlastní nejsilnější jaderné arzenály. Dohodli se na společném snižování s cílem jejich úplné eliminace. Naposledy tak učinili na summitu v Moskvě.

Naděje na smlouvu o štěpných materiálech

Cíl jaderného odzbrojení podporují i další aktivity. Konference o odzbrojení – fórum šedesátipěti zemí, na kterém se dohadují mnohostranné odzbrojovací smlouvy – nedávno prolomila zablokovaná jednání o smlouvě o štěpných materiálech. Mají pokračovat i jednání o otázkách jaderného odzbrojení a bezpečnostních záruk pro nejaderné státy.

Austrálie a Japonsko společně zahájily činnost významné mezinárodní komise pro nešíření jaderných zbraní a odzbrojení. Mou vlastní iniciativou je multimediální kampaň „Musíme odzbrojit!“, která vyvrcholí 21. září v Mezinárodní den míru. Mým cílem je posílit hlasy bývalých státníků i aktivistických hnutí, jako např. „Global Zero“. Hlasům aktivistů z nevládních organizací bude dán prostor i na zářijové konferenci OSN o odzbrojení a rozvoji v Mexiku.

Spojené národy se na procesu odzbrojování podílí od roku 1946. Pozornost světa se nyní upírá k dvěma mezinárodním úmluvám sjednaným v rámci OSN. V září se v New Yorku sejdou zástupci zemí, které podepsaly Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a budou jednat o jejím brzkém vstupu v platnost. Naléhavost řešení této otázky podtrhují jaderné zkoušky, odstřelování raket a vyhrožování dalšími provokacemi ze strany Severní Koreji. V květnu příštího roku se v sídle OSN uskuteční konference států Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Bude hodnotit aktuální stav plnění dohod. Pokud se podaří uvést smlouvu o zákazu jaderných zkoušek v platnost a úspěšná bude i konference států o nešíření, bude to dobrý startovní signál pro vykročení k úplnému jadernému odzbrojení.

Můj plán na odzbrojení

Můj pětibodový plán na dosažení jaderného odzbrojení začíná výzvou státům úmluvy o nešíření, aby podle její litery jednaly v dobré víře a v zájmu odzbrojení ať už přijetím nové úmluvy nebo řadou vzájemně se posilujících nástrojů podpořených důvěryhodným systémem ověřování. Odzbrojování musí být spolehlivě ověřitelné.

Zadruhé, vyzval jsem Radu bezpečnosti, aby hledala nové způsoby posilování bezpečnosti v odzbrojovacím procesu. Navrhuji, aby uspořádala summit o jaderném odzbrojení a zároveň vyzývám státy, které stojí mimo úmluvu o nešíření, aby zmrazily své snahy o získání jaderné zbraně a přijaly své vlastní odzbrojovací závazky. Odzbrojování musí posílit bezpečnost.

Třetí bod mého návrhu se týká zákonnosti. Klíčovým je v tomto smyslu univerzální přijetí mnohostranných úmluv, vytváření bezjaderných zón a přijetí nové úmluvy o štěpných materiálech. Vítám podporu prezidenta Baracka Obamy pro ratifikaci smlouvy CTBT ze strany Spojených států. Zbývá již jen několik ratifikací, aby smlouva mohla vejít v platnost. Odzbrojování musí stát na právních závazcích.

Bod číslo čtyři se týká odpovědnosti a transparentnosti. Jaderné státy musí zveřejnit více informací o tom, jak naplňují své odzbrojovací závazky. Přestože mnohé z nich zveřejnily některé detaily svých jaderných programů, stále nevíme přesně, kolik je ve světě jaderných zbraní. Sekretarát OSN může posloužit jako repozitář takových údajů. Proces odzbrojování musí být čitelný pro veřejnost.

Poslední, pátý bod mé iniciativy vyzývá k pokroku v eliminaci dalších zbraní hromadného ničení a snižování počtu raket, zbraní umístěných ve vesmíru a konvenčních zbraní. Odzbrojování musí předjímat také nebezpečí dalších typů zbraní.

Tohle je tedy můj plán. Zajištění bezpečnosti světa je velkou výzvou i bez jaderných zbraní či možnosti jejich získání dalšími státy nebo nestátními aktéry. Stabilita, důvěra mezi státy a ukončení regionálních konfliktů by jistě proces odzbrojování urychlilo. Samotné odzbrojování ale zároveň přispívá k dosažení těchto cílů. Proto by nemělo být odkládáno. Jen tak máme naději na budoucnost založenou na bezpečnosti a prosperitě. Proto si odzbrojení zaslouží podporu všech.

 

ÍRÁN: Šéf OSN vyzývá k respektování občanských a politických práv

Prohlášení mluvčí generálního tajemníka OSN

22.06.2009 – Se sílícími obavami a znepokojením sleduje generální tajemník OSN situaci v Islámské republice Íránu. Je zděšen povolebním násilím v zemi, zvláště použitím síly proti civilistům, jež si vyžádala oběti na životech a zranění. Vyzývá úřady, aby respektovaly základní občanská a politická práva, zvláště svobodu projevu, shromažďování a informací. Situace v Íránu znepokojuje celé mezinárodní společenství a generální tajemník vyzývá vládu i opozici k pokojnému řešení rozporů prostřednictvím dialogu a práva. Požaduje okamžité ukončení zatýkání, vyhrožování a používání síly. Generální tajemník doufá, že demokratická vůle lidí v Íránu bude plně respektována.

New York, 22. června 2009

 

Gaza: Humanitární pomoc nesouvisí s politickými cíli

John Holmes

11.05.2009 – Téměř čtyři měsíce po skončení bojů v Gaze je stále více zřejmé, že rozsáhlé potřeby místních obyvatel zůstávají nenaplněny a obnova území se zastavila. Dárci sice přislíbili peníze na humanitární pomoc – mezi nimi i EU, jež byla největším donorem okupovaných palestinských území v roce 2008 – ve skutečnosti je ale v Gaze nedostatek téměř všeho a rekonstrukce je prakticky nemožná.

Přibližně 75 procent z celkového počtu 1,5 milionu obyvatel Gazy potřebuje nějakou formu pomoci. Přesto dovoz i těch nejzákladnějších komodit podléhá tvrdým omezením ze strany izraelských úřadů. Do Gazy se tak prakticky dostávají jen potraviny a několik dalších komodit. Zapovězeny jsou veškeré materiály nutné pro rekonstrukční práce a náhradní součástky všeho druhu. Zákaz exportu na straně Izraele tak znemožňuje vznik jakýchkoli nových pracovních příležitostí.

Na vlastní oči jsem se přesvědčil o strádání obyvatel Gazy v únoru 2008 a znovu letos v lednu jen několik dní po vojenské operaci. Zdá se, že zničené životy a živobytí stovek tisíc vnímá Izrael jako cenu, kterou musí společně zaplatit civilní obyvatelstvo Gazy za činy jen několika jedinců.

Za tuto děsivou krizi lidské důstojnosti nese primární odpovědnost Izrael. Svůj podíl na ní má ale i Hamás. A to za navybíravé a nesmyslné raketové útoky, jež sám provádí či nechá provádět z území Gazy již tak dlouhou dobu. Hamás dobře věděl o důsledcích svých útoků stejně tak jako o důsledcích tříletého mlčení o osudu izraelského vojáka Gilada Šalita. Přesto jednal jak jednal. Tvrzení jeho představitelů, že jim leží na srdci zájmy Palestinského lidu, má tak vážné trhliny.

Obyvatelé Gazy podobně jako jiní zkoušení lidé na celém světě by si rádi co nejdříve začali kupovat co skutečně potřebují namísto toho, aby se spoléhali na charitu. Šíří se ale nezaměstnanost a mnoho rodin nemá vůbec žádný zdroj příjmů. Celá společnost tak může upadnout do plné závislosti na vnější pomoci. Zaznamenáváme rekordní počet lidí, jež potřebují potravinovou pomoc. A to i přesto, že jídlo na trhu je. Zhoršuje se i přístup k pitné vodě a její kvalita. Zničený systém vodovodního potrubí a kanalizace navíc nemůže být za současných podmínek rekonstruován. Dochází ke zvýšenému výskytu onemocnění souvisejících s kvalitou vody. Stále více domácností musí odebírat vodu z přistavených cisteren.

Zlepšení humanitární situace v Gaze vyžaduje stažení humanitární pomoci a rekonstrukčních prací z bezpečnostní i politické agendy. Pokud zůstane podmínkou zlepšení života lidí dosažení izraelsko-palestinského míru – o nějž se snažíme více než 60 let – a usmíření mezi Palestinci samotnými, může být Gaza po celé roky závislá jen na tom, co jí kdo dá. Co to znamená pro místní lidi a jejich chování a postoje lze snadno domyslet.

Dobrým začátkem řešení by bylo otevření hraničních přechodů pro veškeré zboží pro humanitární a rekonstrukční práce. A to nikoli proto, že si to přeje a že z toho může těžit Hamás, nebo že došlo k naplnění určitých politických podmínek. Ne, důvodem je, že to zoufale potřebují obyvatelé Gazy. Přehlížet nesmíme ani to, že humanitární pracovníci musí být respektováni ze strany Hamásu i Izraele jako nezávislí a autonomní aktéři. Humanitární pomoc je neutrální a nestranná a donoři toto musí opakovat při jakékoli příležitosti.

To jsou první dílčí kroky díky nimž se do Gazy může vrátit alespoň špetka důstojnosti. Na druhou stranu to není nic, co by mohlo podpořit či naopak zbrzdit politické cíle obou stran konfliktu.

V Gaze byla humanita usazena na zadní sedadlo za politiku. Mizerný pramínek několika nejzákladnějších potřeb je tím jediným, co svět dnes může nabídnout civilistům chyceným do osidel politického patu, k němuž nijak nepřispěli. Rekonstrukce infrastruktury zničené během invaze a díky téměř dvěma rokům uzávěr a starost o nejzranitelnější – děti a seniory. To se musí stát okamžitou prioritou.

Ochrana, jídlo, voda, zdravotní péče a obydlí – to jsou základní lidské potřeby, nikoli almužna. Je nejvyšší čas, aby to bylo uznáno jako fakt všemi stranami odpovědnými za nekonečné strádání lidí v Gaze.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinátorem humanitární pomoci OSN.

 

Zpět k mírovému procesu v Gaze

Ban Ki-moon

09.03.2009 – Boje na přelomu roku v pásmu Gazy, ničení a utrpení postihly nejvíce civilní obyvatelstvo Gazy a jižního Izraele. Lidé, kteří již řadu let trpěli, zasáhla ještě větší mizérie a vyhlídky na nejistou budoucnost je naplňují úzkostí a beznadějí. Po ničivých následcích dlouhotrvajcí okupace, blokád, občanské války a ekonomického kolapsu jejich životy zasáhlo umírání, ničení a vysídlování. Sám jsem na vlastní oči viděl obrovský rozsah potupy a ponížení, když jsem do Gazy zavítal hned dva dny po vyhlášení příměří. Realita místa mě hluboce zasáhla.

Obnovit politický proces

Obětí konfliktu nebyli ale jen obyvatelé Gazy a jihu Izraele. Postižen byl i politický proces nastartovaný v listopadu 2007 v americkém městě Annapolis. Naším úkolem je nyní poskytnout humanitární pomoc a zahájit rekonstrukci Gazy. Zároveň musíme obnovit politický proces, a to hned na několika úrovních – mezi Palestinci samotnými, mezi Palestinci a Izraelci a v neposlední řadě mezi Izraelem a arabským světem.

Tři týdny intenzivních bojů skončily vyhlášením jednostranného příměří na obou stranách dne 18. ledna. Situace však zůstává poměrně křehká, násilí i uzavírky Gazy pokračují. To jen podtrhuje důležitost dosažení trvalého, udržitelného a plně respektovaného příměří, k němuž vyzývá Rada bezpečnosti. Významnou úlohu v tomto procesu sehrál Egypt. Ve své iniciativě pro příměří neopomněl související otázky plného znovuotevření přechodů do Gazy, propuštění palestinských vězňů výměnou za propuštění izraelského vojáka Gilada Šalita a sjednocení Palestinců. Egypt se také ujal organizace setkání v Šarm aš-Šajchu, na kterém se minulý týden jednalo o ekonomických potřebách Palestinců a zejména o obnově a rekonstrukci Gazy.

Podpořit proces usmíření

Otevřené hraniční přechody, jak to stanoví mezinárodní dohody, jsou zcela zásadním předpokladem pro trvalé příměří a tolik potřebnou humanitární a rozvojovou pomoc v Gaze. Máme-li obnovit dobře fungující režim přechodů, musíme se vážně zabývat legitimními obavami Izraele o bezpečnost a Palestinská samospráva musí být schopna znovu převzít svou odpovědnost stanovenou mezinárodními dohodami. To ale předpokládá, že dojde ke znovusjednocení Palestinců jedinou vládou oddanou principům Organizace za osvobození Palestiny. Již jsem řekl, že OSN bude spolupracovat se sjednocenou palestinskou vládou, která vrátí Gazu a Západní břeh pod autoritu prezideta Abbáse. Vyzývám všechny palestinské strany a regionální a mezinárodní hráče, aby proces usmíření podpořili.

Krize v Gaze odhalila i hloubku politických selhání minulosti a nutnost dosažení spravedlivého, trvalého a komplexního míru pro všechny na Blízkém východě. Stejně tak jako je potřeba jednotné palestinské vlády oddané mírovému procesu, potřebujeme i izraelskou vládu schopnou plnit své dřívější závazky. Podobně jako se musí zabývat bezpečnostními otázkami Palestinci (jak to vidíme ze strany Palestinské samosprávy na Západním břehu), musí dojít ke skutečnému zastavení usidlování ze strany Izraele. Další usídlování je nelegální a neakceptovatelné a výrazně podkopává důvěru v politický proces v celém arabském světě. Vyzývám všechny mezinárodní partnery, aby tuto otázku učinily skutečnou prioritou.

Od humanitární pomoci k rekonstrukci Gazy a k trvalému míru

Spojené národy musí pokračovat v poskytování humanitární pomoci. Hned po skončení bojů jsme zveřejnili výzvu k poskytnutí fondů. Věřím, že zájem donorů bude příznivý i pro Palestinskou samosprávu. Z jejího rozpočtu jsou vypláceny tisíce úředníků v Gaze i některé základní služby pro obyvatelstvo. Vyzval jsem všechny strany, aby udělaly vše potřebné pro dodávky humanitární pomoci v celé Gaze, zajistily bezpečnost humanitárních pracovníků a plně respektovaly mezinárodní humanitární právo.

Musíme také zajistit včasný přechod od humanitární pomoci k obnově a rekonstrukci. Bez toho budou tisíce obyvatel Gazy jen přežívat v plné závislosti na vnější pomoci a bez naděje na dlouhodobý růst a stabilitu. Gaza se potřebuje vrátit k normálu. Musíme úzce spolupracovat s Palestinskou samosprávou, regionálními aktéry a celým mezinárodním společenstvím. Nesmíme zapomenout ani na Západní břeh a podpořit pokračující reformní snahy samosprávy. Hmatatelné zlepšení životních podmínek Palestinců vyžaduje okamžitá opatření ze strany Izraele na uvolnění pohybu a přístupu k důležitým zdrojům jako jsou půda a trhy.

Naším cílem není jen návrat k mírovému procesu a k situaci v Gaze před 27. prosincem loňského roku, kdy vypukly boje. Nyní je nejvyšší čas k dosažení plného a komplexního míru mezi Izraelem jeho arabskými sousedy. Naše snaha o poskytnutí rychlé pomoci musí být spojena s cílem, který nás dlouho spojoval. Tím je ukončení okupace, jež začala v roce 1967, vznik Palestinského státu na územích Gazy a Západního břehu, včetně východního Jeruzaléma. Ten musí koexistovat v míru a bezpečí se Státem Izrael stejně jako ostatní arabští sousedé. Udělám vše co je v mých silách pro trvalý a spravedlívý mír v tomto regionu. Svou odpovědnost musí pževzít i celé mezinárodní společenství. Po tragickém konfliktu v Gaze je to třeba víc než kdy jindy.

Autor je generálním tajemníkem OSN

 

Ban Ki-moon v Gaze: „Jsem doslova zděšen“

20.01.2009 – Generální tajemník OSN navštívil v úterý pásmo Gazy. Cílem jeho cesty bylo především demonstrovat solidaritu s tamními lidmi a ujistit je o plné podpoře Organizace spojených národů a mezinárodního společenství.

„Jsem doslova zděšen,“ těmito slovy šéf OSN reagoval, když se dostal do ohrazeného prostoru Agentury OSN na pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA), jenž zasáhly minulý týden izraelské bomby. „Ten zápach po bombardování je tady stále cítit. Je to urážlivý a naprosto nepřijatelný útok proti Spojeným národům,“ podtrhl Ban Ki-moon. „Již několikrát jsem zvedl hlas k protestu a nyní nejdůrazněji protestuji znovu a odsuzuji tento zásah. Nařídil jsem plné vyšetření tohoto případu a pohnání viníků k odpovědnosti.“

Šokující, alarmující, děsivé

Šéf OSN dále oznámil, že ve čtvrtek 22. ledna vyšle do Gazy zvláštní tým pod vedením zvláštního koordinátora OSN pro mírový proces na Blízkém východě Roberta Serryho a koordinátora humanitární pomoci OSN Johna Holmese. Jeho úkolem bude zjistit rozsah škod a potřeb obyvatelstva. „Udělám vše co je v silách generálního tajemníka, aby lidem v nouzi bylo pomoženo.“

Ban Ki-moon řekl, že to, čeho byl svědkem v Gaze, je šokující, alarmující a děsivé. „Odsoudil jsem tento konflikt hned na jeho počátku. Izrael použil nadměrné vojenské síly, stejně tak jsou ale naprosto neakceptovatelné bombové útoky proti Izraeli.“

Těsně před návštěvou Gazy se Ban sešel s premiérem Ehudem Olmertem. Vyjádřil úlevu nad rozhodnutím Izraele deklarovat jednostranné příměří. Zdůraznil, že je nutné, aby se veškeré vojenské jednotky Izraele stáhly z Gazy a byly vytvořeny podmínky pro trvalé ukončení násilí. Izraelskému předsedovi vlády dále řekl, že OSN bude i nadále lídrem v poskytování humanitární pomoci lidem v Gaze a v dlouhodobé rekonstrukci území.

Návštěva izraelského Siderotu

Vedle Gazy navštívil šéf OSN i jihoizraelské město Siderot, na nějž často dopadají rakety Hamásu. Kritizoval tyto útoky, stejně tak jako nepřiměřenou reakci Izraele. Třítýdenní útoky na Gazu si vyžádaly přes 1 300 životů, 412 z nich jsou děti. Zraněno bylo více než 5 300 lidí, z nich bylo 1 855 dětí. K tomu musíme přičíst rozsáhlé ničení majetku a utrpení lidí.

Skutečného ukončení násilí a skutečné bezpečnosti pro Izraelce i Palestince lze podle Bana dosáhnout jen prostřednictvím celkového vyřešení dlouhodobého arabsko-izraelského konfliktu a vytvořením státu Palestina, jež bude v míru a bezpečí koexistovat vedle Izraele, tak jak to určují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Šéf OSN příkladem

Šéf OSN se jako první vysoký představitel mezinárodního společenství seznámil na vlastní oči s následky konfliktu v Gaze. Setkal se a diskutoval s pracovníky OSN i zástupci občanské společnosti. Šéf operací UNRWA John Ging na tiskové konferenci poznamenal, že návštěva Ban Ki-moona byla velmi důležitá a pozitvní a doufá, že se stane odvážným příkladem i pro další lídry světa, aby se se situací v Gaze přímo seznámili.

Příští víkend by se měly znovu otevřít školy v Gaze, které se během konflitku staly útočištěm pro více než 55 tisíc lidí hledajících bezpečí. Šéf humanitárních operací OSN John Holmes řekl, že 21. ledna byly otevřeny čtyři přechody do pásma Gazy. Na místě se však nedostává potravin, paliv, stavebního materiálu a energie. Podle něj je pro humanitární pracovníky, zejména z nevládních organizací, nadále těžké vstoupit do Gazy a poskytovat tolik potřebnou pomoc strádajícím lidem.

 

Gaza potřebuje rázná politická řešení a humanitární pomoc

05.01.2009 – Zvláštní koordinátor OSN pro Blízký východ (UNSCO) upozorňuje, že krize v Gaze ohrožuje životy civilistů a ničí infrastrukturu. Současně zvyšuje napětí v celém regionu a ohrožuje dlouhodobé úsilí o mírové uspořádání. Civilní obyvatelstvo se ocitlo v presu neodpovědného odpalování raket Hamásu a použití nepřiměřené vojenské síly Izraele. OSN se velmi obává další eskalace konfliktu.

Složky systému Organizace spojených národů se aktivně podílejí na hledání možných řešení situace. Podle generálního tajemníka OSN, který hned v ranné fázi konfliktu vyzval k jeho okamžitému ukončení, však musí být vykonáno mnohem více, abychom dosáhli kýženého výsledku. V oblasti probíhají intenzívní diplomatická jednání mnoha významných hráčů, včetně Spojených států, EU, Ligy arabských států, Turecka a dalších. Nezastupitelná je i role tzv. Blízkovýchodního kvartetu.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dělá maximum pro zintenzivnění a koordinaci veškerého úsilí v oblasti. Veřejně i v důvěrných rozhovorech se světovými lídry, kteří mají reálný vliv na strany konfliktu, vyzývá k okamžitému ukončení násilí.

Podle Úřadu zvláštního koordinátora OSN (UNSCO) musí být v regionu vytvořeny zcela nové podmínky k zajištění toho, že se podobná situace nebude opakovat. Především musí být zastaveno násilí a ruku v ruce s tím upřena pozornost na řešení problémů, které ke krizi vedly: otázky Západního břehu a Gazy ve vztahu k Izraeli a všechny související otázky bezpečnostní i humanitární. Celé mezinárodní společenství musí být připraveno pomoci budovat nové struktury ve prospěch stabilizace situace.

Ještě více než kdy jindy je nutné dosáhnout míru mezi Izraelem a Palestinou – musí být ukončen současný konflikt, okupace a vytvořen palestinský stát vedle bezpečného Státu Izrael.

Humanitární krize

Z pohledu humanitárního je ukončení současného konfliktu stejně naléhavé. Podle údajů agentury UNRWA (United Nations Relief and Works Agency) se obětí konfliktu stalo více než 327 Palestinců a více než 840 jich bylo zraněno. Celá čtvrtina z těchto lidí jsou civilisté. Gaza je hustě obydleným územím a zintenzivnění bojů ohrožuje velké množství obyvatel, obydlí i další infrastrukturu. Na území Gazy je nezbytné respektovat ustanovení mezinárodního humanitárního práva.

Generální tajemník OSN odsoudil raketové útoky ze strany Hamásu, které ohrožují obyvatele na jihu Izraele. Útoky jsou neodpovědné vůči obyvatelům Gazy. Šéf OSN odsoudil i nepřiměřené použití vojenské síly ze strany Izraele, jež má za následek řadu civilních obětí. Rozsáhlé letecké útoky ohrožují životy a ničí majetek, ale budou mít také hluboké a dlouhotrvající fyzické i psychologické následky.

Pomoc poskytovaná UNRWA

OSN se snaží i ve válečných podmínkách obyvatelům Gazy pomáhat. UNRWA zahájila na celém území distribuci mouky uvolněné ze zásob Světového potravinového programu (WFP). Podporu operacím OSN vyjádřila celá řada dalších dárců v regionu i z jiných částí světa.

K posytování pomoci je nezbytná plná podpora činnosti OSN ze strany Izraele. Pracovníci týmu zvláštního koordinátora OSN (UNSCO) úzce spolupracují s izraelskými úřady. Komunikace je upřímná a otevřená a spolupráce pokračuje. Ne všechny, ale řada požadavků OSN je naplňována.

Pro práci UNRWA je zcela zásadní, aby byl otevřen přechod Karni. Agentura tak bude moci dozásobit své vlastní sklady pšenice a dopravit ji pak všem 750 tisícům lidí, kteří jsou na jejích dodávkách závislí.

Elektrárna v Gaze, která je uzavřena od 30. prosince, potřebuje palivo. Více než 650 tisíc lidí tak zůstává kždý den 16 hodin bez elektrického proudu a nemocnice musí používat generátory. Ty jsou však nespolehlivé, protože v Gaze je chronický nedostatek náhradních součástek a zásoby paliva mohou být během jediného týdne vyčerpány.

UNRWA potřebuje hotovost, aby byla schopna vyplácet své zaměstnance, dodavatele a kontraktory. Bez funkčního aparátu agentury není možné dodat do Gazy potřebnou humanitární pomoc. Agentura musí být schopna dostát svým finančním závazkům.

Významná je pomoc Egypta, který umožnil evakuaci zraněných a dodávky léčiv přes přechod Rafah. Bylo také zahájeno humanitární letecké spojení do Káhiry.

 

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0