2006



Valné shromáždění OSN kritizuje porušování lidských práv v KLDR, Bělorusku a Íránu

20.12.2006 – Valné shromáždění na svém zesedání v New Yorku přijalo tři rezoluce odsuzující porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), Bělorusku a v Íránu.

V případě KLDR vyjádřilo Valné shromáždění (VS)vážné znepokojení nad opakovanými zprávami o systematickém a vážném porušování lidských práv, včetně mučení, o situaci upchlíků, kteří byli ze země vykázáni, nebo se do KLDR naopak vrátili. VS kritizuje KLDR za sankce, které režim uvaluje na lidi, kteří se do země vracejí ze zahraničí a za další vážné porušování lidských práv.

Valné shromáždění dále vyzvalo vládu Bělorsuka, aby sladila volební standardy a další legislativní předpisy s mezinárodními standardy. Běloruskou vládu dále vyzývá, aby upustila od politicky motivovaných procesů, týrání a dalšího zneužívání obyvatel. Specificky se rezoluce VS zmiňuje i o tvrdých zásazích režimu proti novinářům.

Ve své další rezoluci vyzvalo VS íránské úřady k zajištění plného respektu k právu na svobodu shromažďování, názoru a slova i právu na řádný právní proces. Vyzývá Írán k eliminaci mučení a dalších forem krutého zacházení, veřejných exekucí a násilí páchaného na ženách a dívkách.

Valné shromáždění přijalo dalších 38 rezolucí a pět rozhodnutí, zabývajících se širokým spektrem případů, včetně izraelských vojenských akcí v Libanonu nebo náboženské netolerance. Přijalo také Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před nuceným zmizením. K úmluvě, kterou již v červnu letošního roku přijala Rada lidských práv, se připojilo již sto členských zemí OSN.

 

Nový generální tajemník Ban Ki-moon: „Pane generální tajemníku Annane, bude mi ctí pokračovat ve vašich šlépějích“

14.12.2006 – Ban Ki-moon dnes v New Yorku složil složil přísahu a stal se formálně generálním tajemníkem OSN. Bývalý ministr zahraničí Korejské republiky Ban Ki-moon se úřadu ujme 1. ledna 2007. V pořadí osmý generální tajemník a druhý z asijského kontinentu se zavázal, že jeho prvním cílem bude obnovení důvěry ve světovou organizaci.

Po složení přísahy ve Valném shormáždění OSN prohlásil dvaašedesátiletý Ban, že učiní vše, co je v jeho silách, aby Spojené národy dostály svému jménu a dokázaly naplnit očekávání miliard lidí.

Během setkání s novináři Ban Ki-moon řekl: „Můžete mě považovat za člověka, který plní poslání. Svou misi nazývám ‘Operace na obnovení důvěry‘- důvěry ve světovou organizaci a mezi členskými státy a Sekretariátem OSN. Věřím, že to nebude Mission Impossible.” Na dotaz týkající se současných hlavních krizí ve světě – Blízkého východu, Iráku a Dárfúru – odpovědě Ban, že se osobně bude zasazovat, aby strany všech konfliktů zasedly k mírovým vyjednáváním.

KLDR

Ban Ki-moon vyzval Korejskou lidově demokratickou republiku (KLDR), aby se znovu zavázala ke svému prohlášení ze září 2005, že se vzdá všech programů jaderných zbraní a vyzval ostatní členy šestistranných rozhovorů (Severní i Jižní Korea, Japonsko, Čína, Rusko a USA), aby zajistily nezbytnou ekonomickou pomoc, bezpečnostní záruky a usilovaly o normalizaci vztahů.

Popírání historických fakt je neakceptovatelné

Na otázku jak se dívá na konferenci o holokaustu, která proběhla tento týden v Teheránu, odpověděl, že „popírání historických fakt, zvláště v tak závažném případě, jako je holokaust, je jednoduše neakceptovatelné. Nesmíme přistoupit ani na výzvy k likvidaci jakéhokoli státu či národa. Tento zásadní princip musí být respektován jak rétoricky tak i v praxi všemi členy mezinárodního společenství,“ řekl Ban Ki-moon.

Nový generální tajemník bude také podporovat rozšíření Rady bezpečnosti OSN. Bude podněcovat členské státy k diskusím a co nejširšímu konsensu v této otázce.

Obnova důvěry v Sekretariát OSN

Během svého projevu ve Valném shromáždění vzdal zvolený generální tajemník hold svému předchůdci Kofimu Annanovi. „Pane generální tajemníku Annane, s nejvyšší pokorou přebírám právě od vás práci, kterou jste sám označil za nejvíce povznášející na světě. Bude mi ctí pokračovat ve vašich šlépějích,“ řekl Ban Ki-moon na adresu svého předchůdce. Současně zdůraznil, že jedním z jeho základních úkolů bude vdechnout nový život a obnovit důvěru v unavený Sekretariát OSN. Chce se zasadit o lepší využívání zkušeností a odbornosti zaměstnanců a podpořit jejich větší mobilitu.

Pocta Annanovi

Valné shromáždění se s odcházejícím generálním tajemníkem Kofim Annanem rozloučilo nekončícím potleskem a dalšími poctami. Přijalo také zvláštní rezoluci, kterou vzdalo hold muži, jenž zasvětil svůj život OSN. „Kofimu Annanovi jsme vděčni za nastartování hlubokých reforem, které mají OSN dovést k lepší službě všem lidem světa. Zanechává za sebou věčný odkaz. Svou vizí a vedením dovedl Organizaci spojených národů do 21. století. Výsledkem jeho práce je posílený multilaterální systém,“ řekla předsedkyně Valného shormáždění Sheikha Haya Rashed al-Khalifaová. Úlohu Annana v čele OSN vyzdvihla i celá řada zástupců zemí a regionálních skupin. Kofi Annan poté prohlásil, že přes mnohé obtíže i porážky „jsme dosáhli mnohého, na co jsem hrdý.“

 

Drahá voda pro chudé (Zpráva o lidském rozvoji 2006)

15.11.2006 – Je velkou ironií, že za čistou a nezávanou vodu ve všech částech světa platí chudí lidé více, než jejich bohatší spoluobčané, konstatuje Zpráva o lidském rozvoji (Human Development Report, HDR), kterou 9. listopadu zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP).

Podle zprávy UNDP, která se letos zaměřuje zejména na problematiku dostupnosti nezávadné vody, platí lidé v chudinských čtvrtích v keňském Nairobi za litr vody přibližně pětkrát až destkrát více než bohatší lidé žijící ve stejném městě v lepších čtvrtích. Nejchudší domácnosti v Nikaragui nebo na Jamajce utratí více než deset procent svých příjmů právě za vodu. Ve Velké Británii jsou to v průměru tři procenta rodinného rozpočtu, a to je považováno za velkou zátěž. Více než miliarda lidí ale vůbec nemá přístup k nezávadné pitné vodě, nebo si nemohou dovolit za dodávky vody platit.

V minulých letech byla široce diskutována otázka privatizace služeb spojených s dodávkou vody. Podle autorů zprávy HDR ale ani veřené financování ani privtatizace nevedou ke snížení ceny za vodu. Tyto debaty pouze odvádí pozornost od skutečného cíle, jímž je zpřístupnění pitné vody zejména těm, kteří si za ni nemohou dovolit platit. Vlády by měly příslušnými právními předpisy zajistit právo každého člověka na bezpečné a cenově dostupné zásobování vodou. Podle autorů HDR by to mělo být minimálně 20 litrů nezávadné vody na den a zdarma pro ty, kteří si za dodávky nemohou dovolit platit.

Proč platí chudí více?

K bohatším lidem se voda běžně dostává od jednoho dodavatele. V chudinských čtvrtích, kde není rozvodná síť, se ale na zásobování vodou podílí celá řada dodavatelů: veřejné pumpy, prodejci, dopravci, nosiči. Prodejci často vodu získávají z obecních zdrojů. Cena ale roste s tím, jak se voda dostává přes jednotlivé články dodavatelského řetězce ke spotřebitelům. Konečná cena je pak desetkrát i dvacetkrát vyšší než od primárního dodavatele.

Největší propast v zásobování vodou je mezi městy a venkovskými oblastmi. Důvody jsou nejen ekonomické, ale i politické. Voličská základna je na venkově pro politiky mnohem méně zajímavá než ta bohatší městská. Na venkovském trhu se pak více prosazuje soukromý sektor, jako například v indickém státě Gujarat, protože veřejné zdroje míří jinam. Majitelé pozemků v Gujaratu vystavěli hluboké studny, které ale stahují vodu z celého okolí. Prodávají ji pak za vysokou cenu těm, jejichž studny následkem toho vyschly.

Veřejné versus soukromé

V zemích s vysokým počtem chudých se problém přístupu k vodě nevyřeší bez pomoci veřejných financí. Zkušenosti například z Argentiny, Bolívie, Filipín, ale i z USA ukazují, že soukromý sektor není všelékem. Veřejný v této oblasti nadále převládá, v rozvojových zemích zajišťuje 90% služeb. Obecní či státní podniky ale neposkytují chudým vždy kvalitní služby. Soukromý i veřejný sektor by se tudíž v této oblasti měly doplňovat v zájmu zajištění dodávek vody.

Kolik se v současnosti vynakládá na zásobování vodou?

Oblast zásobování vodou trpí v mnoha zemích chronickým nedostatkem financí. Veřejné výdaje činí většinou méně než 0,5% HDP. Výdaje na zbrojení jsou ale často mnohonásobně vyšší. Například v Etiopii desetkrát převyšují výdaje na zásobování vodou. V Pákistánu je to dokonce téměř padesátkrát více.

Zásobování vodou není oblastí, na kterou je zaměřena pozornost dárců rozvojové pomoci. Autoři zprávy ale upozorňují, že je utné zvýšit ji až o 4 miliardy USD ročně. Jedině tak lze dosáhnout splnění jednoho z důležitých rozvojových cílů tisíciletí: snížit do roku 2015 na polovinu počet lidí, kteří nemají přístup k nezávadné pitné vodě. Autoři HDR zdůrazňují, že prostředky vynaložené na rozvoj vodní infrastruktury se mnohonásobně vrátí díky úspoře času lidí a zvýšením jejich produktivity. Každý investovaný americký dolar se vrátí osmkrát, říká zpráva HDR.

 

Návrh nové strategie rozvojové činnosti OSN

10.11.2006 – Současný styl práce OSN v rozvojových zemích je rozdrobený, nedostatečně strukturovaný a ve svém důsledku málo efektivní. V řadě zemí působí až deset různých programů a agentur OSN, v některých dokonce dvacet i více. Taková situace je neudržitelná. Rozvojové programy OSN jsou roztříštěné a administrativní náklady zbytečně vysoké.

Z této situace vycházela pracovní skupina, která byla na začátku roku pověřena úkolem vypracovat návrh na restrukturalizaci řízení činnosti OSN v oblasti rozvoje. Ve zprávě, kterou skupina předložila 9. listopadu 2006 generálnímu tajemníkovi a Valnému shromáždění OSN, její členové říkají: „Navrhujeme sice smělý, ale současně realistický plán restrukturalizace. Jeho cílem je dobré řízení, dostatečné financování a v konečném výsledku efektivnější práce OSN ve prospěch zemí a komunit, ve kterých působí. Systém OSN v oblasti rozvojové pomoci musí být radikálně změněn, aby byla organizace schopna působit jako jednolitý celek,“ říkají shodně tři spolupředsedové pracovní skupiny, premiéři Mozambiku, Norska a Pákistánu.

Předložený plán počítá s tím, že činnost všech organizací, programů a agentur OSN v jednotlivých zemích musí být jednotně řízena jedním koordinátorem, který bude v nezávislém procesu vybrán z kterékoli organizace OSN působící v dané zemi. OSN bude tedy fungovat jako tzv. jednotný „country team“ se společným rozpočtem. Jedním z hlavních hnacích motorů činnosti OSN v rozvojových zemích musí být naplňování tzv. rozvojových cílů tisíciletí (MDG). V této oblasti by měla podpora přicházet i z fondu pro rozvojové cíle (MDG Funding Mechanism). Ten by měl zaručit adekvátní a také předvídatelné financování činnosti.

„Chceme, aby se OSN stala strategickým hráčem na úrovni jednotlivých států, poskytující podporu v přípravě a realizaci národních strategií rozvoje,“ říká Luísa Dias Diogo, ministerská předsedkyně Mozambiku.

Dohledem nad činností národních týmů OSN by byla pověřena Rada pro udržitelný rozvoj (Sustainable Development Board). V ní by měli působit členové řídících výborů Rozvojového programu OSN (UNDP), Populačního fondu OSN (UNFPA) a Dětského fondu OSN (UNICEF). UNDP by se ujal celkového vedení a řízení činnosti národních týmů, současně by některé ze svých okrajovějších aktivit předal těm programům a agenturám OSN, do jejichž působení takové činnosti spadají. Šéf UNDP by se současně stal koordinátorem rozvojové pomoci (UN Development Coordinator) a za svou činnost by byl odpovědný Radě pro udržitelný rozvoj.

Na otázku zda navrhované změny nejsou příliš radikální odpovídá norský premiér Jens Stoltenberg, že „nejradikálnější by bylo nedělat v současné chvíli vůbec nic. Z hlediska současných výzev a problémů jsou struktury OSN již nevyhovující. Necháme-li organizaci takovou, jaká je, necháme ji pouze sloužit krátkodobým národním zájmům.“

Doporučení pracovní skupiny pro jednotnou koordinaci rozvojových činností OSN vycházejí z dřívějších reformních návrhů současného generálního tajemníka Kofi Annana. Valné shromáždění se jimi bude zabývat příští rok.

Hlavní doporučení pracovní skupiny v deseti bodech:

Rozvoj

  1. OSN bude vystupovat na úrovni jednotlivých států jako jeden celek, pod vedením jediného koordinátora, s jedním programem a rozpočtem, a tam, kde to bude možné, bude působit pod společnou střechou jediné úřadovny.
  2. Pro dohled na činnost OSN na úrovni států bude vytvořena Rada pro udržitelný rozvoj.
  3. V rámci ECOSOC by mělo vzniknout tzv. Globální fórum lídrů (Global Leader’s Forum), jemuž by měla připadnout koordinační role činností OSN v ekonomické a sociální oblasti.
  4. Generální tajemník OSN, prezident Světové banky a výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu by měli dosáhnout formální dohody o rozdělení vlastních úloh na globální i národní úrovni.

Financování

  1. Zřízen by měl být tzv. mechanismus financování rozvojových cílů tisíciletí (MDG Funding Mechanism), který by byl zdrojem mnohaletého financování činnosti týmů OSN na národní úrovni.

Humanitární pomoc

  1. Posílena má být vedoucí role OSN v humanitární pomoci a řízení přechodu od pomoci k rozvoji.

Životní prostředí

  1. Mezinárodní řízení ochrany životního prostředí musí být posíleno. Zlepšit se musí efektivita a cílené akce v této oblasti.

Gender

  1. Vzniknout by měla nová a dynamická organizace OSN, která se bude zabývat otázkami rovných příležitostí pro ženy.

Ostatní

  1. Do roku 2008 by měl vzniknout jednotný vyhodnocovací systém OSN. Sjednotit by se měly také praktiky různých organizací OSN v oblasti lidských zdrojů, plánování a řízení. Cílem je lepší hramonizace a v konečném důsledku lepší efektivita.
  2. Generální tajemník by měl zřídit nezávislý tým, jehož úkolem bude eliminovat duplikování činností v systému OSN.

 

Změna klimatu se stává jednou z nejzávažnějších hrozeb lidstvu

6.11.2006 – V hlavním městě Keni byla zahájena dvoutýdenní Konference OSN o změně klimatu. Do Nairobi se sjelo více než 5 000 delegátů ze 178 zemí. Diskutovat budou o nejen o obecných otázkách globálních změn klimatu, ale i o hledání tržních mechanismů na omezení emisí karbonu a další spolupráci v rámci Kjótského protokolu, jehož platnost vyprší na konci roku 2012.

Zasedání v Nairobi je již dvanáctou konferecí 189 zemí, které jsou signatáři Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a druhým setkáním 166 zemí, které se připojily ke Kjótskému protokolu.

Keňský ministr životního prostředí Kivutha Kibwana při zahájení konference varoval, že změny klimatu mohou vážně ohrozit vše, čeho jsme dosud dosáhli v boji proti chudobě. Vyzval zástupce všech přítomných států ke konkrétní společné akci, abychom byli schopni čelit důsledkům klimatických změn. “Změna klimatu se stává jednou z nejzávažnějších hrozeb celému lidstvu,” zdůraznil.

Šéf sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Yvo de Boer vyzval delegáty, aby během konference rozhodli o konkrétních krocích, které je nutné v příštích pěti letech učinit na ochranu proti účinkům změny klimatu. “V Nairobi nyní musíme přijmout rozhodnutí, která povedou ke konkrétním krokům. Potřebujeme dosáhnout shody jak řídit a využívat prostředky z fondu, určeného na řešení důsledků klimatických změn.“

Tento fond je financován ze systému emisních kreditů. Ten umožňuje vyspělým zemím investovat do projektů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a za to získat emisní kredity. Šéf UNFCCC de Boer se sice obává, že v Nairobi nebude silná vůle dohodnout se na budoucí spolupráci po vypršení Kjótského protokolu. Zároveň ale věří, že mezi zeměmi panuje poměrně silný konsensus, že je nutné přijmout rychlá opatření, abychom byli schopni vyhnout se drastickým následkům změn klimatu.

 

Súdán souhlasí s pomocí OSN misi Africké unie v Dárfúru

6.10.2006 Generální tajemník OSN Kofi Annan přivítal pozitivní reakci vlády Súdánu na zvýšenou podporu OSN operacím mise Africké unie k zajištění míru v súdánském Dárfúru. Tomuto stanovisku předcházely zamítavé kroky ze strany vlády Súdánu. Hlasy volající po širším zapojení OSN do krize v Dárfúru ovšem v poslední době zesilují.

Podle mluvčího OSN obdržel generální tajemník Kofi Annan dopis od súdánského prezidenta Omera Hassana Al-Bašira, ve kterém Chartúm souhlasí s poskytnutím pomoci OSN. Annan věří, že navrhovaný balík pomoci bude realizován rychle ve spolupráci s Africkou unií (AU) a za plné podpory vlády Súdánu. Annan v té souvislosti uvítal prohlášení súdánské vlády, že je připravena pokračovat v dialogu s OSN v zájmu brzkého a trvalého řešení situace v Dárfúru.

V „balíku pomoci“ poskytne OSN misi AU logistickou a materiální pomoc a vojenský a policejní personál. OSN také nabízí přímou pomoc při odstraňování min, informování veřejnosti a celkové realizaci Dárfúrské mírové dohody.

Generální tajemník Kofi Annan zdůrazňuje, že krize v Dárfúru musí být řešena politicky, nikoli vojensky. Pouze politická dohoda, ve které všechny zúčastněné strany přijmou závazky, které budou následně realizovat, může přinést skutečný mír do této oblasti.

Africká unie nedávno prodloužila mandát své mise do konce letošního roku, Rada bezpečnosti prodloužila mandát mise OSN v zemi do dubna 2007.

Konflikt v Dárfúru si od roku 2003 vyžádal na 400 000 obětí. Více než tři milióny lidí byly nuceny opustit své domovy. OSN a nevládní organizace pokračují v hlášeních případů zabíjení, sexuálního násilí a jiných činů, které přináší místnímu obyvatelstvu další a další strádání.

 

Bahrajnské předsednictví 61. Valného shromáždění

12. září 2006 V newyorském sídle Organizace spojených národů dnes začalo 61. Valné shromáždění, které je příležitostí pro setkání zástupců států, diskuzi o společných problémech a reflexi. Předsednictví VS přebralo království Bahrajnu. Oproti minulému roku bude 61. VS reprezentováno ženou. Švédského předsedu Jana Eliassona vystřídala v předsednickém křesle politička šajcha Haja Rašíd Chalífaová.

Po oficiálním zahájení proběhne ve dnech 14. a 15. září dialog na vysoké úrovni o mezinárodní migraci a rozvoji. Ten se bude zabývat jak související zprávou generálního tajemníka, tak i konkrétními opatřeními a politikami hostitelských zemí i zemí původu migrujícího obyvatelstva. Posléze se ve dnech 18. a 19. září uskuteční setkání zástupců států o problematice nejméně rozvinutých zemích světa. Účelem tohoto zasedání je zhodnocení pokroku při realizaci Akčního programu Dekády OSN za odstranění chudoby 2001 – 2010. Na programu VS bude následovat devítidenní všeobecná rozprava, která započne 19. září. Zasedání delegací všech 192 členských států se bude zabývat řadou ožehavých mezinárodních problémů, o nichž se budou moci vyjádřit nejvyšší představitelé států a vlád. Všeobecným tématem rozprav, které od roku 2004 členům navrhuje budoucí předseda VS, je v letošním roce „realizace globálního partnerství pro rozvoj“. Těsně před zahájením všeobecné rozpravy bude generální tajemník OSN Valné shromáždění informovat o činnosti organizace v uplynulém období.

  1. VS bude mít před sebou nabitý program čítající 150 bodů. Hlavní pozornost bude věnována již zmíněné reformě OSN, a to zejména velmi citlivé reformě Rady bezpečnosti a Sekretariátu OSN, činnosti nově vytvořených orgánů a také velmi důležitému jmenování nástupce Kofiho Annana ve funkci generálního tajemníka (na základě doporučení RB OSN bude na podzim jmenován v pořadí již 8. generální tajemník OSN). Mezi další klíčové otázky bude patřit například mezinárodní úmluva o terorismu, předcházení ozbrojeným konfliktům nebo ochrana životního prostředí.

VS bude dále řešit situaci na Blízkém východě, otázku Palestiny, Afghanistánu či Kypru, jednat by se mělo o budoucím financování mírových misí, efektivní kooperaci humanitární pomoci či spolupráci OSN s jinými organizacemi. V neposlední řadě půjde o „oživení“ samotného Valného shromáždění.

 

Rezoluce Rady bezpečnosti o Íránu

31. července 2006 S odvoláním na článek 40 Charty OSN, který hovoří o zatímních opatřeních k odvrácení možného ohrožení míru, přijala Rada bezpečnosti rezoluci 1696 týkající se íránského jaderného programu. Rada bezpečnosti po Íránu vyžaduje „zastavení všech činností souvisících s obohacováním uranu a zpracováním jaderného paliva včetně výzkumu a vývoje“ a zároveň jej vyzývá ke spolupráci a splnění požadavků Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA).

O splnění podmínek obsažených v této rezoluci má Radu bezpečnosti informovat generální ředitel IAEA 31. srpna 2006.

Pokud Írán požadavky Rady bezpečnosti nesplní, bude rada zvažovat přijetí opatření na základě článku 41 kapitoly VII Charty OSN, který umožňuje uvalení hospodářských a diplomatických sankcí.

Rezoluci podpořilo čtrnáct členů rady, proti hlasoval pouze Katar.

 

Černá hora se stala 192. členským státem OSN

28. června 2006 Generální tajemník OSN dnes přivítal nového člena Organizace spojených národů, jehož vlajka s dvojtým orlem na červeném poli zavlála během oficiálního ceremoniálu před budovou centrály v New Yorku. O přijetí Černé hory za člena OSN rozhodlo Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti.

Občané Černá hory rozhodli o nezávislosti na Srbsku v referendu, které se konalo 21. května. V prvním prohlášení k Valnému shromáždění řekl prezident Černé hory, Filip Vujanović, že jeho země na sebe bere výzvu i odpovědnost k aktivní podpoře mezinárodního mírového úsilí, řešení konfliktů i humanitární pomoci. Zdůraznil, že Černá hora klade zvláštní zřetel na dobré sousedské vztahy, zejména že se bude snažit posílit spolupráci se Srbskem.

Kofi Annan pochválil Černou horu za získání samostatnosti nenásilnou a demokratickou cestou. „Občané Černé hory prokázali, že oddanost demokratickým hodnotám a principům právního státu je nejefektivnější formou dosahování politických cílů. Ukázali, že i ty nejobtížnější a nejcitlivější problémy lze řešit mírově.“

 

1. zasedání Rady OSN pro lidská práva

Dne 19. června 2006 poprvé zasedala nová Rada OSN pro lidská práva. Sedmačtyřicet členů, kteří byli dne 9. května individuálně zvoleni v tajném hlasování absolutní většinou států OSN, se sešlo na dvoutýdenním inauguračním zasedání v Ženevě. Předsedou rady byl zvolen mexický vyslanec, ochránce lidských práv, Louis Alfonso De Alba.

Rada pro lidská práva byla ustanovena 15. března rezolucí Valného shromáždění. Její vznik navrhl v rámci pokračující reformy OSN Kofi Annan ve své zprávě Ve větší svobodě v březnu loňského roku. Jeho návrh podpořil i zářijový summit OSN. Rada nahrazuje Komisi OSN pro lidská práva, která ukončila činnost 27. března během svého posledního 62. zasedání. Za šest desetiletí své existence se komise výrazným způsobem podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let však ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov generálního tajemníka se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice. Přestože je rada zcela novým orgánem, který, narozdíl od komise, jež spadala pod Ekonomickou a sociální radu OSN, podléhá přímo Valnému shromáždění, zachovává si některé kladné stránky komise. V minulosti se například osvědčila spolupráce s nevládními organizacemi, nezávislými experty nebo zvláštních zpravodajů. V průběhu červnového zasedání si rada určí program své práce na příští rok. Dále má na programu například diskuzi o výroční zprávě Vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

To, jak bude nová Rada pro lidská práva fungovat, záleží zejména na jejích členech. Podle ustanovující rezoluce mají být vedeni principy univerzality, nestrannosti, objektivity a neselektivnosti. Není na světě stát, který by měl úplně čistý štít ve všech aspektech lidských práv. Všechny státy musí být za porušování lidských práv činěny odpovědnými.

Noví členové rady se zavázali udržovat nejvyšší standardy v podpoře a ochraně lidských práv. Na dodržení jejich slibů budou hledět nejen občané těchto konkrétních států, ale občané celého světa.

 

Rezoluce Rady bezpečnosti o Dárfúru

16. května 2006 Rada bezpečnosti jednomyslně přijala rezoluci, jejíž výsledkem může být vznik mírové mise OSN v západosúdánském Dárfúru. Rezoluce vyzývá Súdán, aby do oblasti vpustil experty OSN, kteří spolu s pracovníky mise Africké unie (AU) v této oblasti technicky zhodnotí převedení současné mise AU na mírovou misi OSN. Předání kontroly nad Dárfúrem Organizaci spojených národů odsouhlasila také Bezpečností komise Africké unie. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN byla přijata podle článku VII Charty OSN, který v případě jejího nedodržení umožňuje přijetí donucovacích opatření.

Rezoluce navazuje na uzavření mírové dohody z 5. května 2006 mezi súdánskou vládou a největší skupinou povstalců, v níž se tyto strany mimo jiné dohodly na spolupráci s Africkou unií, Spojenými národy, regionálními a mezinárodními organizacemi a členskými státy OSN na urychleném převedení jednotek AU pod mírovou operaci OSN.

 

Nová Rada pro lidská práva OSN

16.březen 2006 Po měsících intenzivních vyjednávání schválilo 15. března 2006 Valné shromáždění OSN rezoluci ustanovující novou Radu pro lidská práva. Ve zprávě “Ve větší svobodě” z března 2005 Kofi Annan navrhl v rámci reformy OSN vznik rady, jejímž úkolem bude zefektivnit práci na poli lidských práv a nahradit často kritizovanou Komisi pro lidská práva. Jeho plán podpořil i záříjový Světový summit v New Yorku. Generální tajemník považuje volbu Valného shromáždění za historický krok, který pomůže zlepšit životy miliónů lidí na celém světě. Vznik Rady pro lidská práva dává podle něj OSN příležitost pro nový začátek v lidskoprávním úsilí.

Rezoluce byla přijata 170 hlasy. Proti hlasovaly Spojené státy americké, Izrael, Marshallovy ostrovy a Palau. Venezuela, Irán a Bělorusko se zdržely hlasování.

Při projevech předcházejících samotnou volbu prohlásil Jan Eliasson, předseda Valného shromáždění, že se jedná o rozhodující moment nejen pro lidská práva, ale i pro postavení OSN jako celku. Zdůraznil několik skutečností, kterými se rada bude výrazně lišit od komise.

Rada pro lidská práva bude mít jakožto orgán přímo podřízený Valnému shromáždění vyšší status. Geografické zastoupení v ní bude vyrovnanější a oproti komisi, která zasedala jednou ročně po dobu šesti týdnů, se zvýší počet zasedání rady nejméně na deset týdnů během roku.

Členové rady budou voleni Valným shromážděním absolutní většinou hlasů. Každý kandidát bude volen individuálně a přímo, v tajné volbě musí obdržet nejméně 96 hlasů.

Pokud by člen rady systematicky či krutě porušoval lidská práva, může být dvoutřetinovou většinou hlasujících přítomných členů Valného shromáždění zbaven členství v radě. Funkční období v radě bude tříleté, jeden členský stát může být zvolen maximálně na dvě po sobě následující funkční období.

Rada bude mít 47 členů. První volba členů je plánována na 9. května a první zasedání nové rady se podle přijaté rezoluce uskuteční 19. června 2006.

 

Zpráva o situaci osob zadržovaných na Guantánamo

16.2.2006 Pět nezávislých výšetřovatelů Komise OSN pro lidská práva dnes zveřejnilo zprávu o situaci osob zadržovaných na námořní základně USA v zálivu Guantánamo. Ze závěrů zprávy vyplývá, že se pokračující zadržování osob v tomto vězení rovná svévolné vazbě. Podle jejich doporučení by Spojené státy měly postavit všechny zadržované osoby před nezávislý soud, nebo je propustit.

Zpráva je výsledkem osmnáctiměsíčního zkoumání, jež bylo založeno na informacích poskytnutých vládou USA, na rozhovorech s bývalými vězni z Guantánamo, kteří v současnosti žijí, nebo si odpykávají své tresty ve Francii, Španělsku a Velké Británii, a ze zpráv obhájců některých současných vězňů. Použity byly také veřejné informace nevládních organizací, odtajněné oficiální dokumenty USA a zprávy z médií. Odborníkům OSN nebyl umožněn volný přístup k osobám zadržovaným v Guantánamu, s nimiž chtěli provádět rozhovory.

Dokument obsahuje také vyjádření velvyslance USA při úřadovně OSN v Ženevě Kevina Moleyho.

Více informací naleznete na internetových stránkách Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská právawww.ohchr.org.

Celá zpráva je ke stažení na zde.

 

Rezoluce Rady guvernérů IAEA o Íránu

6.února 2006 Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) přijala 4.2.2006 ve Vídni rezoluci, kterou žádá generálního ředitele IAEA, aby podal zprávu o íránském jaderném programu Radě bezpečnosti OSN.

Tento dokument je výsledkem třídenních rozhovorů iniciovaných Francií, Německem a Velkou Británií, které požádaly o zvláštní schůzku Rady guvernérů kvůli porušení pečetí ze strany Teheránu na zařízeních používaných k výrobě obohaceného uranu.

Tím, že IAEA požádala generálního ředitele Muhamada El-Baradeje o předání všech zpráv a rezolucí týkajících se implementace bezpečnostních opatření v Íránu Radě bezpečnosti, byla tato sporná otázka poprvé přenesena z Rady guvernérů na půdu Rady bezpečnosti.

Již v září minulého roku zjistila Rada guvernérů, že íránská porušení Dohody o nešíření jaderných zbraní spadají do pravomoci Rady bezpečnosti, která může nařídit sankce.

Celý text rezoluce Rady guvernérů ke stažení zde.

 

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0