Fakta o znečištění moří a oceánů



  • Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plasty tvoří až 80 procent veškerého odpadu v mořích.
  • Až 51 bilionů mikročástic plastů – 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje oceány a moře a vážně ohrožuje život v moři.
  • Odpad v mořích poškozuje více než 800 druhů. 40 procent mořských savců a 44 procent druhů vodního ptactva trpí pozřením mořského odpadu.
  • Podle některých odhadů při rychlosti, s jakou vyhazujeme produkty z plastů – lahve, tašky a kelímky na jedno použití – bude do roku 2050 v oceánu více plastů než ryb a odhadem 99 procent mořských ptáků bude mít v útrobách úlomky plastů.
  • Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Plasty zůstávají v ekosystému řadu let a každý den poškozují mořské živočichy.
  • Zapomenutá, ztracená nebo z jiného důvodu vyhozená rybářská výbava tvoří až 10 procent (640 tisíc tun) veškerého mořského odpadu. Do těchto zařízení se při takzvaném „nechtěném odlovu“ zachycují ryby, želvy, mořští ptáci i savci.

Činnost na pevnině

  • 80 procent veškerého znečištění moře pochází z činnosti na pevnině.
  • Množství dusíku v oceánech je asi třikrát vyšší než předindustriálním období působení umělých i organických hnojiv a odpadních vod. Celosvětové ekonomické škody způsobené znečištěním dusíkem se odhadují na 200-800 miliard USD ročně.
  • V mnoha částech světa proudí nečištěná nebo nedostatečně čištěná odpadní voda (převážně z měst) do oceánu.
  • Znečištění a eutrofizace (nadměrné množství živin ve vodě) jsou zapříčiněny také stékáním ze zemského povrchu, což vede k hustému rozrůstání rostlin a hubení živočichů. Pět největších mořských ekosystémů, které jsou nejvíce ohroženy pobřežní eutrofizací, jsou Bengálský záliv, Východočínské moře, Mexický záliv, Severní brazilský šelf a Jihočínské moře.
  • Narůstající zatížení živinami pocházejícími z lidské činnosti spolu s dopady změny klimatu a dalšími environmentálními změnami vedly v celosvětovém měřítku k tomu, že voda „kvete“ častěji, déle a na stále větších plochách. Vodní květ může kontaminovat mořské produkty toxiny a negativně ovlivnit strukturu a funkce mořského ekosystému, rekreační aktivity, rybolov, cestovní ruch a hodnotu nemovitostí v pobřežních oblastech.
  • Přesycení živinami ze zemědělských, městských a průmyslových zdrojů přispívá ke vzniku takzvaných „mrtvých zón“, což jsou oblasti s příliš nízkými hladinami kyslíku, nedostatečnými pro řadu vodních organismů, včetně komerčně žádoucích druhů.

Ropné skvrny

  • Tankery převážejí po moři každoročně až 2 900 tun ropy a ropných produktů. Úniky ropy do moře se dějí denně, ať už z ropných tankerů, motorů nebo při těžbě ropy z mořského dna. V důsledku toho umírá obrovské množství mořských živočichů. Úniky ropy představují veký problém, ačkoli jejich četnost se dlouhodobě snižuje.

#ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří

Share on Facebook10Tweet about this on TwitterGoogle+0