Fakta o znečištění moří a oceánů



  • Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plasty tvoří až 80 procent veškerého odpadu v mořích.
  • Až 51 bilionů mikročástic plastů – 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje oceány a moře a vážně ohrožuje život v moři.
  • Odpad v mořích poškozuje více než 800 druhů. 40 procent mořských savců a 44 procent druhů vodního ptactva trpí pozřením mořského odpadu.
  • Podle některých odhadů při rychlosti, s jakou vyhazujeme produkty z plastů – lahve, tašky a kelímky na jedno použití – bude do roku 2050 v oceánu více plastů než ryb a odhadem 99 procent mořských ptáků bude mít v útrobách úlomky plastů.
  • Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Plasty zůstávají v ekosystému řadu let a každý den poškozují mořské živočichy.
  • Zapomenutá, ztracená nebo z jiného důvodu vyhozená rybářská výbava tvoří až 10 procent (640 tisíc tun) veškerého mořského odpadu. Do těchto zařízení se při takzvaném „nechtěném odlovu“ zachycují ryby, želvy, mořští ptáci i savci.

Činnost na pevnině

  • 80 procent veškerého znečištění moře pochází z činnosti na pevnině.
  • Množství dusíku v oceánech je asi třikrát vyšší než předindustriálním období působení umělých i organických hnojiv a odpadních vod. Celosvětové ekonomické škody způsobené znečištěním dusíkem se odhadují na 200-800 miliard USD ročně.
  • V mnoha částech světa proudí nečištěná nebo nedostatečně čištěná odpadní voda (převážně z měst) do oceánu.
  • Znečištění a eutrofizace (nadměrné množství živin ve vodě) jsou zapříčiněny také stékáním ze zemského povrchu, což vede k hustému rozrůstání rostlin a hubení živočichů. Pět největších mořských ekosystémů, které jsou nejvíce ohroženy pobřežní eutrofizací, jsou Bengálský záliv, Východočínské moře, Mexický záliv, Severní brazilský šelf a Jihočínské moře.
  • Narůstající zatížení živinami pocházejícími z lidské činnosti spolu s dopady změny klimatu a dalšími environmentálními změnami vedly v celosvětovém měřítku k tomu, že voda „kvete“ častěji, déle a na stále větších plochách. Vodní květ může kontaminovat mořské produkty toxiny a negativně ovlivnit strukturu a funkce mořského ekosystému, rekreační aktivity, rybolov, cestovní ruch a hodnotu nemovitostí v pobřežních oblastech.
  • Přesycení živinami ze zemědělských, městských a průmyslových zdrojů přispívá ke vzniku takzvaných „mrtvých zón“, což jsou oblasti s příliš nízkými hladinami kyslíku, nedostatečnými pro řadu vodních organismů, včetně komerčně žádoucích druhů.

Ropné skvrny

  • Tankery převážejí po moři každoročně až 2 900 tun ropy a ropných produktů. Úniky ropy do moře se dějí denně, ať už z ropných tankerů, motorů nebo při těžbě ropy z mořského dna. V důsledku toho umírá obrovské množství mořských živočichů. Úniky ropy představují veký problém, ačkoli jejich četnost se dlouhodobě snižuje.

#ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří

Share on Facebook29Tweet about this on TwitterGoogle+0

Biodiverzita oceánů


  • Světové oceány obsahují mezi 500 tisíci a 10 miliony mořských druhů.
  • Mořský fytoplankton produkuje 50 procent kyslíku Země.
  • Oceány pohltily během uplynulých dvou století až polovinu všech antropogenních (lidskou činností vytvářených) emisí uhlíku. Ekosystémy „modrého uhlíku“, jako mangrovníky, mořská tráva, pobřežní mokřady a další ekosystémy mořských a pobřežních porostů, jsou největšími úložišti uhlíku na planetě.
  • Druhová rozmanitost v oceánech dosahuje 0,7 do jednoho milionů druhů, a další miliony bakterií, mikrobů a virů. Velká část druhové rozmanitosti oceánů není dosud známá. Každoročně je popsáno až 2 tisíce nových druhů.

 Úbytek biologické rozmanitosti

  • Korálové útesy jsou velmi citlivé na okyselování oceánu. 60 procent útesů je v současné době ohroženo kombinací oteplování, okyselování a dalšími antropogenními vlivy. V roce 2030 jich takto bude ohroženo 90 procent v roce 2050 zřejmě všechny.
  • Přibližně 20 procent korálových útesů je zničeno a není vyhlídka na jejich brzké zotavení.
  • V roce 1998 došlo k prvnímu závažnému blednutí korálů. Další případ nastal v důsledku jevu El Niňo v roce 2010 a třetí začal v roce 2015 a stal se nejdéle trvajícím, nejrozšířenějším a nejničivějším zaznamenaným případem tohoto jevu. Některé útesy byly zasaženy opakovaně a problém přetrvává až do letošního roku (2017).
  • Velký bariérový útes v Austrálii utrpěl největší blednutí korálů v roce 2016 a v roce 2017 začalo další. Hlavní příčinou blednutí korálů jsou nadprůměrné teploty mořské vody způsobené změnou klimatu.
  • Podle odhadů došlo od roku 1980 k úhynu asi 20 procent mangrovníků.
  • Předpokládaný růst teplot oceánů pravděpodobně povede ke změnám v rozšíření mořských živočišných druhů a může vážně ovlivnit reprodukční cyklus ryb.
  • Pobřežní a mořská biodiverzita je pod stále větším tlakem. Asi 40 procent populace světa žije ve vzdálenosti do 100 km od pobřeží a vystavuje pobřežní zdroje neudržitelné zátěži. Předpokládá se, že počet lidí vzroste do roku 2050 na více než 9 miliard, což bude pro mořské a pobřežní zdroje znamenat ještě větší nápor.

#ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří

 

Share on Facebook0Tweet about this on TwitterGoogle+0