Etiopie a El Niňo

17.12.2015

Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinátor humanitární pomoci (UNOCHA), Antonio Guterres, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR), Ertharin Cousin, výkonná ředitelka Světového potravinového programu (WFP), Anthony Lake, výkonný ředitel UNICEF

 

Kdo si vzpomene na Etiopii v 80. letech 20. století může mít pocit déjà vu. Země opět čelí ničivým klimatickým podmínkám: přestalo pršet, miliony lidí potřebují potravinovou pomoc, děti trpí těžkou podvýživou. Tato Etiopie ale není stejná jako kolem roku 1980. Pod vedením vlády a s pomocí mezinárodního společenství mohou Etiopané současnou krizi překonat a vyhnout se hladomoru, který si před 30 lety vyžádal tisíce životů.

Situace ale je hrozivá. Dvě po sobě následující období téměř beze srážek, umocněná nejsilnějším zaznamenaným jevem El Niňo, mají za následek nejhorší sucho za poslední desítky let. Na začátku roku potřebovaly vládní pomoc necelé tři miliony Etiopanů. Dnes se počet potřebných odhaduje na 10 milionů a toto číslo se může s ohledem na předpověď v nejbližších měsících zdvojnásobit.

V zemi, ve které žije největší počet uprchlíků v Africe, existují obavy, že hrozící krize dá do pohybu zejména farmáře, kteří budou hledat vodu a jídlo pro sebe i svá zvířata.

Podle odhadů se počet akutně podvyživených dětí vyšplhá až k počtu 400 tisíc. To může mít fatální důsledky a vyžaduje tudíž neodkladnou léčbu. U dětí trpících těžou akutní podvýživou dochází k masivnímu úbytku tělesného tuku i svalové hmoty a vypadají téměř jako staří lidé. U jiných lze pozorovat otoky a řídnutí vlasů. Všechny tyto příznaky ukazují na vysoké riziko úmrtí. I když je úspěšně léčena, může těžká akutní podvýživa doživotně poznamenat fyzický a duševní vývoj dítěte.

Víme, že to hrozí. Víme, jak tomu zabránit. Musíme zkrátka jednat. Hned!

Klíčem k zastavení krize je včasný a efektivní zásah . Etiopská vláda se ujala vůdčí role. Její program ochrany obyvatelstva, nejrozsáhlejší v Africe, pomůže osmi milionům nejchudších Etiopanů zajistit dodávky potravin. Program je založen na propojení zeměděleského vzdělávání a podnikání, již pomohl mnoha rodinám a obcím dosáhnout mnohem větší odolnosti vůči suchu, hladu a zdražování potravin.

Rozvoj infrastruktury včetně silnic, které jsou důležité pro zásobování, změnil za posledních 30 let podmínky pro dopravu humanitární pomoci k nepoznání. Co se však nezměnilo je drsné a nepředvídatelné klima, které může zapříčinit náhlý a krutý hlad v zemi, kde je živobytí 80 procent obyvatel závislé na zemědělství.

Vláda vyslala signál SOS a mezinárodní humanitární agentury se snaží mobilizovat prostředky a pomoc. Úspěšnost je však zatím s ohledem na četnost krizí ve světě a rekordní počet lidí vyhnaných z domovů konflikty omezená. Žádostí o fondy je mnoho a z glálního pohledu se situace v Etiopii nemusí zdát tak urgentní.

Ale až se skutečně urgentní stane, bude už pozdě. Nesmíme opakovat stejnou chybu jako před 30 lety. Tehdy svět příliš dlouho doutnající krizi přehlížel a poplach začal až ve chvíli, kdy se situace vymkla kontrole.

Tentokrát musíme jednat bezodkladně a rychle a zvýšit podporu etiopské vládě i obyvatelům. Dobrá zpráva je, že máme velkou šanci na úspěch. Pokud budeme investovat hned, zachráníme tři desetiletí rozvoje a finanční pomoc v řádech miliard dolarů, které Etiopii pomohly stát se jednou z nejúspěšnějších ekonomik v Africe. Agentury OSN, Červený kříž a Červený půlměsíc i mezinárodní a národní humanitární organizace jsou připravené. Vše, co potřebují, je spolehlivé financování.

Od dárců se zatím podařilo získat dalších 200 milionů USD, ale podle všeho bude potřeba asi jedna miliarda USD, aby nedošlo ke ztrátám na životech. Máme-li po třiceti letech odvrátit druhou tragédii, potřebuje Etiopie tyto peníze ihned.

Share on Facebook5Tweet about this on TwitterGoogle+0