Co všechno jste chtěli vědět o klimatické konferenci OSN v Paříži?

24.11.2015

V Paříži začíná v pondělí 30. listopadu jedna z klíčových událostí letošního roku: konference OSN o ochraně klimatu, známá jako COP 21 (21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC)). Proč se k této události upíná pozornost světa? Kolik lidí se zúčastní? Jaké výsledky se od konference očekávají? Na tyto a mnoho dalších otázek vám přinášíme odpovědi.

Proč má konference název COP21?

Pařížská konference o klimatu je oficiálně známa pod názvem 21. konference smluvních stran (21st Conference of the Parties – COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát UNFCCC je institucí OSN, sídlí v Bonnu. Konference v Paříži bude zároveň 11. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu.

Kdy a kde se bude COP21 konat?

Pařížská konference o klimatu bude probíhat od 30. listopadu do 11. prosince 2015 nedaleko pařížského letiště Le Bourget.

Kdo se zúčastní?

Celkem asi 45 tisíc účastníků, a sice delegáti účastnických států, pozorovatelé, zástupci občanské společnosti a novináři. Na samotnou konferenci bude mít oficiální akreditaci 20 tisíc lidí.

Vyřeší pařížská konference problém změny klimatu?

Pro změnu klimatu neexistuje žádné okamžité zázračné řešení. Jedná se o jeden z nejsložitějších problémů, jakým kdy svět čelil. Nyní se ale téma klimatu dostalo na první místo globální agendy. V rámci příprav na pařížskou konferenci předložilo více 170 států své národní klimatické cíle. V součtu se týkají více než 90 % celosvětového množství emisí skleníkových plynů.

Dohoda z Paříže nebude konečným krokem. Může se ale stát rozhodujícím obratem v tom, že se všechny státy podle dohodnutého transparetního právního rámce vydají cestou snižování emisí tak, aby udržely růst globální teploty do 2 stupňů Celsia. To je již dříve mezinárodně dojednaný cíl.

Co se stane, když se státy v Paříži nedohodnou?

Bez globální dohody bude mnohem obtížnější nebo zcela nemožné zajistit mezinárodní spolupráci na řešení klimatické otázky.

Co bude výsledkem konference?

Pařížská konference musí vést k uzavření dohody, která poskytne právní rámec pro další kroky. Výsledný dokument by měl zahrnovat také národní klimatické plány (tzv. Intended Nationally Determined Contributions – INDC, více viz níže), které státy předložily dobrovolně a které se stanou základem pro snižování emisí a posilování odolnosti.

Konference musí dojít také k věrohodné dohodě o financování. Mnoho rozvojových zemí bude potřebovat mezinárodní spolupráci zahrnující financování a technologie. Jen tak mohou směřovat k nízkouhlíkové ekonomice. Součástí dohody o financování bude i vyjasnění, jak rozvinuté státy dostojí dřívějšímu závazku, a to do roku 2020 zajistit každoročně 100 miliard dolarů na podporu rozvojových zemí. Vyřešit je nutné i otázkou financování po roce 2020.

Co znamená zkratka INDC?

Jde o zkratku anglického termínu Intended Nationally Determined Contribution, tedy aktivní kroky národních států ve prospěch snižování dopadů změny klimatu. Státy je mají předložit ještě před pařížskou konferencí. INDC ukazují, jak a v jakém rozsahu budou státy snižovat emise skleníkových plynů.

Kolik států předložilo INDC?

K 31. říjnu 2015 byly předloženy INDC z celkem 155 států. Tyto země vypouštějí téměř 90 % emisí ve světě. Některé rozvojové státy předložily dvě verze INDC: v jedné uvádějí, jak budou jednat vlastními silami a ve druhé, jak by byly schopny postupovat, pokud by čerpaly finanční podporu. Seznam států, které INDC předložily.

Budou INDC stačit?

Samotné INDC nestačí. Jsou základem, nikoliv cílem. I v případě, že všechny státy budou postupovat podle předložených INDC, vzroste do konce století průměrná globální teplota o 2,7 – 3,5 stupňů Celsia.

Co bude obsahem dohody?

Dohoda určí pravidla hry. Stanoví systém hodnocení výsledků INDC a také četnost, s jakou budou státy hodnocení provádět. Na základě toho budou posilovat své závazky, kterých chtějí dosáhnout a zároveň přehodnocovat svůj příspěvek k udržení limitu 2 stupňů Celsia.

Bude dohoda právně závazná?

Dohoda je právním nástrojem, podle nějž se bude řídit následný mezinárodní proces. Vyjednávání se odvíjejí na základě jasné právní povahy závazků k financování a zmírňování změny klimatu podle dohody. INDC jsou naopak založeny na dobrovolnosti.

Co je akční plán Lima – Paříž?

Konkrétní opatření na snižování emisí a dopadů změny klimatu nabírají na obrátkách. Akční plán Lima – Paříž, společná iniciativa peruánského a francouzského předsednictví COP, Úřadu generálního tajemníka OSN a Sekretariátu UNFCCC, má za cíl podnítit zásadní kroky ze strany firem a dalších nestátních hráčů. Podpoří existující iniciativy, jako například ty, které byly zahájeny v New Yorku na klimatickém summitu generálního tajemníka OSN v září 2014, a zapojí do procesu nové partnery, kterým poskytne platformu pro zviditelnění jejich příspěvků, závazků a výsledků před COP21.

Dne 5. prosince proběhne v rámci konference v Paříži tzv. Action Day, kde budou představeny ty nejvýznamnější iniciativy. Ve dnech 2. – 8. prosince bude tento den doplněn sérií tematických akčních dnů. Více informací

Jak bude vypadat dohoda o financování?

V Kodani se rozvinuté státy zavázaly, že do roku 2020 poskytnou rozvojovým státům na řešení následků změny klimatu 100 miliard USD ročně. Část peněz už poskytnuta byla. Veřejné finance by měly iniciovat mnohem větší soukromé investice, kterých bude zapotřebí k transformaci globální ekonomiky na nízkouhlíkovou a odolnou vůči projevům klimatických změn.

Proč se stále mluví o limitu 2 stupňů Celsia?

Cíl udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století do 2 stupňů Celsia byl poprvé dohodnut v Kodani a posléze ho v Cancúnu v roce 2010 potvrdily všechny státy. Tento cíl jinými slovy říká, že změna klimatu se již projevuje, ale když začneme jednat hned, dokážeme zabránit nejhorším dopadům.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předložil různé scénáře vývoje vycházející z různého rozsahu akce. Nebudeme-li podnikat nic a vývoj bude pokračovat započatým směrem, směřuje svět k nárůstu průměrné globální teploty o 4 stupně Celsia do konce tohoto století.

Objem skleníkových plynů, které dosud lidstvo vypustilo do ovzduší, vedl k nárůstu průměrné globální teploty o 0,85 stupňů Celsia. I tento relativně malý nárůst má závažné projevy: téměř polovina trvale zaledněné plochy v Arktidě roztála, na americkém západě uhynuly obrovské plochy lesů vlivem škůdců, kteří se rozšířily kvůli vyšším teplotám, , na západě Antarktidy se rozpadají masívní ledovce. I kdybychom nárůst emisí oxidu uhličitého zastavili už dnes, svět by se dál oteploval.

Máme ještě čas?

Ano. Podle zprávy IPCC máme ještě stále šanci udržet nárůst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia.

Role občanské společnosti a byznysu

Angažovanost občanské společnost je pro stanovení a prosazení klimatické agendy zásadní. Hlas lidí z nevládního sektoru může mít během konference COP na lídry světové politiky vliv a přispět k dosažení dohody.

Firmy z celého světa dlouhodobě přesvědčují politické představitele států o důležitosti dosažení smysluplné dohody o klimatu na konferenci v Paříži. Zástupci byznysu se zúčastní i konference COP. Očekává se, že konferenci využijí k představení nových iniciativ zaměřených na snižování emisí i na podporu posilování odolnosti vůči klimatickým změnám.

 

Pan Ki-mun ke klimatické konferenci v Paříži: Čas na zdravý rozum

 

Share on Facebook44Tweet about this on TwitterGoogle+0